Zeptejte se nás

Evropská centrální banka (ECB) je centrální banka eurozóny a spravuje peněžní prostředky, které jsou v eurozóně v oběhu. Naším hlavním cílem je udržovat stabilní ceny. Ty zajišťujeme hlavně tím, že stanovujeme vhodné úrokové sazby.

Zodpovídáme také za dohled nad bankami v rámci jednotného mechanismu dohledu.

Naše činnost se řídí zásadami transparentnosti, nezávislosti a odpovědnosti.

Ne, ECB neposkytuje služby komerčního bankovnictví jednotlivcům ani právnickým osobám. Nekontaktujeme občany s nabídkami komerčních bankovních služeb a nemáme žádné stránky pro internetové bankovnictví.

ECB rovněž:

• neprovádí peněžní převody
• nevybírá poplatky za přeshraniční převody
• nepřijímá vklady od třetích stran
• neblokuje finanční prostředky ani nevydává certifikáty pro uvolnění finančních prostředků

EU má v současné době 24 úředních jazyků. Komunikovat s námi můžete v kterémkoli z nich. Jazyky, které používáme ke komunikaci s občany, závisí na cílovém publiku a okolnostech.

Právní akty ECB zveřejňuje ve všech úředních jazycích.

Naším pracovním jazykem je angličtina.

Vlastníkem ECB jsou společně centrální banky všech zemí EU. Podíl každé země na kapitálu ECB odpovídá jejímu počtu obyvatel a hrubému domácímu produktu (HDP), přičemž oba parametry mají stejnou váhu. Země, které používají euro, platí více než země EU, které euro nemají. Tyto faktory vytvářejí tzv. kapitálový klíč. Ten určuje částku, kterou platí jednotlivé národní centrální banky.

ECB má výkaz zisku a ztráty stejně jako jakákoli jiná banka. Čistý zisk nebo ztráta ECB se dělí mezi národní centrální banky zemí eurozóny. Statut ESCB uvádí, že až 20 % zisku lze ponechat jako rezervní fondy, zbývající zisk se pak rozdělí jednotlivým bankám v poměru odpovídajícím jejich splaceným podílům. Případné ztráty lze vykompenzovat z rezervního fondu, z příjmů za daný rok nebo z částek připadajících jednotlivým národním centrálním bankám.

The ECB’s monetary policy refers to all the decisions taken to influence the cost of and access to money in order to meet our price stability objective. Our primary monetary policy instrument is the set of key ECB interest rates. Any change in these rates affects interest rates in the whole economy, in particular the rates at which commercial banks lend money to individuals and companies. If necessary, we can also use other tools to help us achieve our primary objective of price stability.

Price stability is the ECB’s primary objective, as set out in Article 127 of the Treaty on the Functioning of the European Union. The Governing Council considers that price stability is best maintained by aiming for 2% inflation over the medium term, as measured by the Harmonised Index of Consumer Prices (HICP). Stable prices make it easier for individuals to plan spending and encourage companies to invest. They also help to maintain confidence in our currency by stabilising the quantity of goods and services that can be purchased with a given amount of euro.

When inflation over the medium term is expected to be below the 2% target, the ECB tries to stimulate the economy using the key ECB interest rates and other tools. Setting a low interest rate helps banks to lend money cheaply, which in turn increases investment and consumption in the economy. Low interest rates also boost the value of assets, like pensions and housing, which also encourages spending. All of this translates to more activity and growth, which boosts inflation.

Asset purchases involve the central bank buying assets such as government or corporate bonds with the aim of reducing longer-term interest rates. This helps the economy as it boosts consumption and investment and ultimately helps price pressures to build up and bring inflation to the 2% target. It is a monetary policy measure that is used in particular when the key interest rates are very low.

The ECB’s new monetary policy strategy was published on 8 July 2021. Since the previous strategy review in 2003, the euro area economy and the global economy have undergone profound changes. The implications of reduced productivity, altered demographics, and the legacy of the financial crisis have reduced our scope to achieve our objectives solely through changes in policy interest rates. In addition, globalisation, digitalisation, the threat to environmental sustainability, and changes in the financial system present challenges for the conduct of monetary policy.

While our mandate is conferred by the Treaties, it is up to us to devise the monetary policy strategy. This strategy sets out how to achieve the primary objective of price stability in the euro area with an appropriate set of monetary policy instruments. The new strategy will see the ECB aim for a symmetric target of 2% inflation, implying that inflation lower than the target is equally as undesirable as it being too high.

Chtěli byste se dozvědět více o našich nástrojích, opatřeních a rozhodnutích v oblasti měnové politiky?

Chtěli byste se dozvědět více o hlavních aspektech přezkumu strategie?

Hlavním cílem evropského bankovního dohledu je zajistit bezpečnost a odolnost evropského bankovního systému, posílit finanční integraci a stabilitu v Evropě a zajistit konzistentní dohled.

Jednotný mechanismus dohledu (SSM) je systém bankovního dohledu v Evropě. Tvoří jej ECB a vnitrostátní orgány dohledu zúčastněných zemí.

Ne, ochrana spotřebitele a boj proti praní peněz jsou mimo rámec odpovědnosti ECB, a zůstávají tak v působnosti vnitrostátních orgánů. Pokud si chcete na svoji banku stěžovat, obraťte se přímo na ni nebo kontaktujte příslušný vnitrostátní orgán.

Vybízíme občany, aby nám podezření na porušení příslušných právních předpisů Unie hlásili přímo prostřednictvím naší platformy pro oznámení porušení. ECB chrání osobní údaje a zajišťuje odpovídající ochranu jak oznamovatelům porušení, tak nařčeným osobám.

Poskytování přístupu k informacím má pro nás v ECB zásadní význam. Snažíme se být co nejtransparentnější a zároveň chránit důvěrnost záležitostí týkajících se plnění našich úkolů.

Informace o jednotlivých bankách podléhajících dohledu jsou specificky chráněny řadou požadavků na zachovávání služebního tajemství, stanovených v evropském právu (např. směrnice o kapitálových požadavcích).

Přístup k dokumentům ECB se řídí rozhodnutím ECB/2004/3 ze dne 4. března 2004, v platném znění. V souladu s naší zásadou otevřenosti a transparentnosti i v zájmu toho, abychom umožnili a usnadnili výzkum, jsme vytvořili veřejný registr dokumentů.

Vytvoření eura bylo skvělým úspěchem ve sbližování evropských občanů. Umožnilo jim totiž mnohem snadněji a bezpečněji cestovat, studovat a pracovat v zahraničí. Jedním z nejdůležitějších milníků procesu evropské integrace byla Maastrichtská smlouva, která právě mimo jiné připravila půdu pro vytvoření společné měny.

Digitální euro by stále bylo eurem, jako jím jsou eurobankovky, jen by mělo digitální podobu. Jednalo by se o elektronickou formu peněz vydávanou Eurosystémem (ECB a národními centrálními bankami eurozóny) a dostupnou pro všechny občany a podniky.

Digitální euro by bylo rychlým, snadným a bezpečným nástrojem pro vaše každodenní platby. Podpořilo by digitalizaci evropského hospodářství a aktivně podporovalo inovace v oblasti maloobchodních plateb. Zkoumáme všechny přínosy a rizika, aby euro Evropanům i nadále dobře sloužilo.

Digitální euro by spojovalo efektivitu digitálního platebního nástroje s bezpečností centrální banky. Pomohlo by EU zůstat nezávislou na digitálních platebních metodách vydávaných a kontrolovaných ze zemí mimo eurozónu. Rovněž by zajistilo finanční stabilitu a měnovou suverenitu a pomohlo zachovat důvěru v platby v digitálním věku.

Digitální euro by hotovost nenahrazovalo, nýbrž doplňovalo. Národní centrální banky budou společně s ECB i nadále zajišťovat, aby občané měli v celé eurozóně přístup k hotovosti v eurech. Digitální euro by lidem poskytlo další možnost, jak snadněji platit. Přispívalo by tak k finanční inkluzi.

Odborníci Eurosystému stanovili řadu základních požadavků, které se týkají oblastí, jako je snadná dostupnost, robustnost, bezpečnost, účinnost, ochrana soukromí a dodržování právních předpisů. Tyto požadavky nám pomohou vymezit, jak by digitální euro mohlo vypadat. Digitální euro by bylo koncipováno tak, aby umožňovalo interoperabilitu s řešeními v oblasti soukromých plateb, což by usnadňovalo poskytování celoevropských plateb a dalších služeb spotřebitelům.

Bankovky 500 € zůstávají nadále zákonným platidlem, tzn. že je lze stále používat jako platební prostředek a uchovatele hodnoty.

Obrázky eurobankovek lze použít pro neprofesionální účely bez našeho předchozího povolení, pokud dodržíte stávající pravidla (zejména článek 2 rozhodnutí ECB/2013/10), aby bylo zajištěno, že reprodukce nebude nikdy zaměněna za skutečnou bankovkou. To by totiž poškodilo důvěru v euro.

Chcete-li použít vyobrazení eurobankovek ve vysokém rozlišením pro profesionální účely, musíte nás kontaktovat na adrese Euro-Banknotes-Images@ecb.europa.eu, abychom mohli váš případ posoudit. Pokud bude schválen, zašleme vám elektronická vyobrazení.

TARGET2 je platební systém, který vlastní a provozuje ECB a národní centrální banky. Jedná se nejpoužívanější platformu pro velkoobjemové platby centrálních i komerčních bank.

TIPS je nová služba tržní infrastruktury, kterou spustila ECB a národní centrální banky a která umožňuje poskytovatelům služeb nabízet zákazníkům 24 hodin denně převody finančních prostředků v reálném čase. TIPS tak umožňuje rychlé a bezpečné provádění okamžitých plateb.

Jaká je naše hotovostní strategie? Proč je hotovost důležitá? Jakému způsobu placení dávají lidé v eurozóně přednost?

Proč jsou platební systémy tak důležité?

Častější a silnější přírodní katastrofy mají negativní dopad na ekonomiku a finanční systém. Mohou ovlivnit hospodářský růst, inflaci i způsob, jakým se měnová politika projevuje v životech lidí a fungování podniků. To má důsledky pro cenovou stabilitu, jejíž zajišťování je hlavním posláním ECB. Proto jsme otázky související se změnami klimatu zahrnuli do rámce měnové politiky.

ECB se jim věnuje čtyřmi způsoby:

• Ekonomická analýza: přizpůsobování a zlepšování modelů, prognostické metody a hodnocení rizik
• Bankovní dohled: vypracování lepší analýzy rizik v portfoliích bank
• Měnová politika: začlenění vlivů změny klimatu do modelování a investičních portfolií (aspekty udržitelnosti spojené s dluhopisy)
• Financial stability

ECB nedávno zřídila středisko pro změnu klimatu, které má využívat interní odborné znalosti a v úzké spolupráci s dalšími organizačními složkami formulovat náš klimatický program. Činnosti střediska budou sahat od měnové politiky až po obezřetnostní opatření. Rozhodli jsme se rovněž investovat část portfolia zdrojů ECB do fondu zelených dluhopisů Banky pro mezinárodní platby denominovaných v eurech.

Na základě přezkumu naší strategie měnové politiky se Rada guvernérů rozhodla realizovat ambiciózní plán na začlenění otázek změny klimatu do naší práce.

ECB v současné době drží přibližně pětinu způsobilých ekologických podnikových dluhopisů. Emise zelených dluhopisů se obvykle soustřeďují v sektorech, jako jsou síťová odvětví, infrastruktura, doprava a stavebnictví. Společnosti působící v těchto sektorech emitují ekologické dluhopisy, aby získaly finance na účinnější technologie, snížily svoji uhlíkovou stopu a přeorientovaly svá energetická portfolia směrem k obnovitelným zdrojům.

I když centrální banky nejsou hlavním aktérem v boji proti změně klimatu, jedná se jednoznačně o problém, který ovlivňuje náš hlavní úkol zajišťovat cenovou stabilitu a který má dopad na strategii měnové politiky. Chcete se dozvědět více o vztahu mezi klimatickými změnami a ECB?

V ECB jsme zavedli soubor opatření v oblasti měnové politiky a bankovního dohledu, abychom zmírnili dopad koronavirové pandemie na ekonomiku eurozóny a podpořili všechny evropské občany.

The PEPP (pandemic emergency purchase programme) is an asset purchase programme which was launched in March 2020 to counter the negative effects of the coronavirus pandemic on the euro area economy. The aim of this purchase programme is to help citizens, companies and governments get access to required funds on favourable terms, helping the economy to weather the challenges presented by the pandemic.

We have offered long-term funding to banks to help support lending to households and companies, including small and medium-sized firms. The interest rate charged for these funds has been reduced and incentivises banks to increase their lending. We have also expanded the list of assets that banks can use as collateral, which acts as a form of insurance when banks borrow from us. Together, these measures have helped to maintain bank lending activity to households and firms through the pandemic.

ECB bankám dne 27. března 2020 doporučila, aby s ohledem na mimořádné a složité okolnosti dočasně pozastavily veškeré hotovostní dividendy a zpětné odkupy akcií. Obecným cílem bylo ochránit schopnost bank absorbovat ztráty a nadále poskytovat úvěry na podporu ekonomiky.

Toto doporučení bylo v prosinci 2020 revidováno a změněno na výzvu k mimořádné obezřetnosti.

Dne 23. července 2021 jsme oznámili své rozhodnutí neprodloužit doporučení týkající se dividend na období po září 2021.