Zeptejte se nás

Evropská centrální banka (ECB) je centrální banka eurozóny a spravuje peněžní prostředky, které jsou v oběhu. Naším hlavním cílem je udržovat stabilní ceny. Ty zajišťujeme hlavně stanovováním vhodných úrokových sazeb.

V rámci jednotného mechanismu dohledu zodpovídáme také za dohled nad bankami.

Naše činnost se řídí zásadami transparentnosti, nezávislosti a odpovědnosti.

ECB není komerční bankou poskytující bankovní služby jednotlivcům osobám nebo podnikům. Neobracíme se na občany s nabídkami úvěrů nebo spořicích účtů ani neprovozujeme stránky internetového bankovnictví.

ECB také:

• neprovádí peněžní převody
• nevybírá poplatky za přeshraniční převody
• nepřijímá vklady od třetích stran
• neblokuje finanční prostředky ani nevydává certifikáty pro uvolnění finančních prostředků

EU má v současné době 24 úředních jazyků. Komunikovat s námi můžete v kterémkoli z nich. Jazyky, které používáme ke komunikaci s občany, závisí na cílovém publiku a konkrétních okolnostech. ECB zveřejňuje právní akty ve všech úředních jazycích EU a jejím pracovním jazykem je angličtina.

Vlastníkem ECB jsou společně centrální banky všech zemí EU. Podíl každé země na kapitálu ECB odpovídá jejímu počtu obyvatel a hrubému domácímu produktu (HDP), přičemž oba parametry mají stejnou váhu. Země, které používají euro, přispívají do základního kapitálu více než země EU, které euro nemají. Tyto faktory vytvářejí tzv. klíč pro upisování základního kapitálu. Ten určuje částku, kterou jednotlivé národní centrální banky platí.

ECB vytváří zisk a vzniká jí ztráta stejně jako v případě ostatních institucí. Čistý zisk a ztráta ECB se rozdělují mezi národní centrální banky eurozóny. Statut ESCB uvádí, že až 20 % případného zisku lze ponechat jako rezervní fondy, zbývající zisk se pak rozdělí jednotlivým bankám s podílem v ECB v poměru odpovídajícím jejich splaceným podílům. Případnou ztrátu lze vykompenzovat ze všeobecného rezervního fondu, z příjmů za daný rok nebo z částek připadajících jednotlivým národním centrálním bankám.

Rada guvernérů vyjádřila ukrajinskému lidu svoji plnou podporu.

Zavedli jsme sankce, které uložily EU a evropské vlády, a jsme připraveni přijmout jakákoli opatření nezbytná k zajištění cenové a finanční stability v eurozóně.

Více informací:

Měnová politika ECB zahrnuje všechna rozhodnutí přijatá s cílem ovlivňovat cenu peněz a přístup k nim v rámci plnění našeho cíle v oblasti cenové stability. Naším hlavním měnověpolitickým nástrojem je soubor základních úrokových sazeb ECB. Jakákoli změna těchto sazeb ovlivňuje – s časovým odstupem několika měsíců – úrokové sazby v celé ekonomice a zejména sazby, za které komerční banky půjčují peníze jednotlivcům a podnikům. Podle potřeby můžeme využívat také další nástroje, které nám pomáhají dosahovat našeho hlavního cíle, tedy cenové stability.

Cenová stabilita je prvořadým cílem ECB, stanoveným v článku 127 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rada guvernérů se domnívá, že cenovou stabilitu lze nejlépe zajišťovat cílením inflace ve střednědobém horizontu na 2 %, měřeno harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP).

Stabilní ceny usnadňují občanům plánovat výdaje a podporují podniky v investování. Pomáhají také zachovávat důvěru v naši měnu stabilizováním objemu zboží a služeb, jež lze za dané množství eur koupit.

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) považujeme za vhodné měřítko pro hodnocení, zda bylo cíle cenové stability dosaženo.

HICP měří růst spotřebitelských cen – tj. změny cen spotřebního zboží a služeb, které nakupují domácnosti v eurozóně.

HICP je „harmonizovaný“, protože všechny země EU používají stejnou metodiku. Tím je zajištěna srovnatelnost údajů mezi zeměmi.

HICP sestavují Eurostat a národní statistické úřady v souladu s harmonizovanými statistickými metodami.

Současná vysoká míra inflace je vyvolána třemi hlavními faktory. Za prvé, inflace roste v důsledku vyšších cen energií, protože ropa, plyn a elektřina zdražily. Za druhé, ceny rostou také proto, že poptávka roste rychleji než nabídka, přičemž pro podniky je obtížné udržet krok, neboť musí zároveň obnovovat dodavatelské řetězce, které byly poškozeny pandemií. Za třetí, ceny byly na vrcholu pandemie mimořádně nízké. Při srovnání dnešních vyšších cen s těmito velmi nízkými úrovněmi se rozdíly zdají být velké.

Pokud se očekává, že inflace ve střednědobém horizontu klesne pod cílovou hodnotu 2 %, ECB se snaží pomocí základních úrokových sazeb ECB a dalších nástrojů stimulovat ekonomiku. Stanovení nízké úrokové sazby pomáhá bankám levně půjčovat peníze, což následně v ekonomice zvyšuje investice a spotřebu. Nízké úrokové sazby také podporují hodnotu aktiv, jako jsou důchody a bydlení, což také podporuje výdaje. To vše se pak promítá do větší aktivity a růstu ekonomiky, což podporuje inflaci.

V rámci nákupu aktiv centrální banka nakupuje např. státní nebo podnikové dluhopisy, s cílem snížit dlouhodobější úrokové sazby, pokud existuje riziko, že inflace zůstane nízká. To pomáhá ekonomice, neboť pak roste spotřeba a investice a v konečném důsledku tento vývoj pomáhá zvyšovat cenové tlaky a dosažení našeho 2% inflačního cíle.

Novou strategii naší měnové politiky jsme zveřejnili 8. července 2021. Od předchozího přezkumu strategie v roce 2003 prošla ekonomika v eurozóně i ve světě hlubokými změnami. Důsledky snížení produktivity a změněné demografické situace a dědictví finanční krize nám omezily schopnost dosahovat našich cílů pouhou změnou základních úrokových sazeb. Výzvu pro provádění měnové politiky kromě toho představují i globalizace, digitalizace, faktory ohrožující udržitelnost životního prostředí a změny ve finančním systému.

Náš mandát je sice zakotven ve Smlouvách, ale tvorba strategie naší měnové politiky je na nás. Tato strategie stanovuje, jak pomocí vhodného souboru nástrojů měnové politiky hodláme dosáhnout našeho prvořadého cíle, tedy cenové stability v eurozóně. Nová strategie pomáhá ECB dosáhnout symetrického inflačního cíle na úrovni 2 %, což znamená, že inflace nižší než tento cíl je stejně nežádoucí jako příliš vysoká inflace.

Chtěli byste se dozvědět více o našich nástrojích, opatřeních a rozhodnutích v oblasti měnové politiky?

Chtěli byste se dozvědět více o hlavních aspektech přezkumu strategie?

Cílem evropského bankovního dohledu je zajistit bezpečnost a odolnost evropského bankovního systému, posílit finanční integraci a stabilitu a zajistit konzistentní dohled.

Jednotný mechanismus dohledu (SSM) je systém bankovního dohledu v Evropě. Tvoří jej bankovní dohled ECB a vnitrostátní orgány dohledu zúčastněných zemí.

Není, ochrana spotřebitelů a boj proti praní peněz jsou mimo působnost ECB. Za tyto oblasti nadále odpovídají vnitrostátní orgány. Pokud si chcete na svoji banku stěžovat, obraťte se přímo na ni nebo kontaktujte příslušný vnitrostátní orgán.

Vybízíme všechny, aby nám podezření na porušení příslušných právních předpisů Unie hlásili přímo prostřednictvím naší platformy pro oznámení porušení. ECB zajišťuje odpovídající ochranu těm, kdo porušení oznámí, i těm, kteří jsou z něj obviněni, včetně ochrany všech příslušných osobních údajů.

Pro ECB je důležité, aby informace byly přístupné. Snažíme se být co nejtransparentnější a zároveň zajištovat důvěrnost informací, pokud jde o způsob plnění našich úkolů.

Informace o jednotlivých bankách podléhajících dohledu jsou specificky chráněny řadou požadavků na zachovávání služebního tajemství, stanovených v evropském právu (např. směrnice o kapitálových požadavcích).

Přístup k dokumentům ECB se řídí rozhodnutím ECB/2004/3 ze dne 4. března 2004, v platném znění. V souladu s naší zásadou otevřenosti a transparentnosti jsme vytvořili veřejný registr dokumentů, který umožní rešerše a usnadní je.

Banky, nad nimiž vykonává dohled ECB, se označují jako významné instituce, zatímco ty, nad nimiž vykonává nepřímý dohled, se nazývají méně významné instituce.

Orgány dohledu posuzují rizika, jimž banky čelí, a kontrolují, zda jsou banky vybaveny k řádnému řízení těchto rizik. Tato činnost se nazývá proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (angl. Supervisory Review and Evaluation Process – SREP) a jejím účelem je umožnit konzistentně posuzovat rizikové profily bank a přijímat rozhodnutí o případných nezbytných dohledových opatřeních.

K posouzení toho, jak dobře se mohou banky vyrovnat s finančními a ekonomickými otřesy, používají orgány dohledu zátěžové testy. Výsledky zátěžových testů pomáhají orgánům dohledu identifikovat zranitelná místa bank a řešit je v raném stádiu. To je součást jejich dohledového dialogu.

Vytvoření eura bylo skvělým úspěchem ve sbližování evropských občanů. Umožnilo jim totiž mnohem snadněji a bezpečněji cestovat, studovat a pracovat v zahraničí. Jedním z nejdůležitějších milníků procesu evropské integrace byla Maastrichtská smlouva, která právě mimo jiné připravila půdu pro vytvoření společné měny.

ECB zkoumá možnost zavedení digitálního eura. Jednalo by se o elektronickou podobu peněz vydávaných Eurosystémem. Byly by to peníze centrální banky, a proto by s nimi nebylo spojeno žádné riziko. V současnosti jsou jedinými penězi centrální banky hotovostní peníze používané k malým platbám. Digitální euro by představovalo další způsob provádění plateb v eurech. Hotovost by nenahrazovalo, ale doplňovalo. Bylo by směnitelné (v poměru jedna ku jedné) za všechny další formy eura, například bankovky.

Digitální euro by spojovalo efektivitu digitálního platebního nástroje s bezpečností peněz centrální banky. Evropské unii by pomohlo zůstat nezávislou na digitálních platebních metodách vydávaných a kontrolovaných ze zemí mimo eurozónu. Rovněž by zajistilo finanční stabilitu a měnovou suverenitu a v digitálním věku by pomohlo zachovat důvěru v platby.

Kryptoaktiva jsou od základu odlišná od peněz centrální banky: jejich ceny výrazně kolísají, jejich používání jakožto platebního prostředku či účetní jednotky je tudíž obtížné. Kryptoaktiva nemají žádnou vnitřní hodnotu a nestojí za nimi žádná veřejná instituce. Podobné obavy vzbuzují stablecoiny – jejich spolehlivost v konečném důsledku závisí na vydávajícím subjektu a podkladových aktivech. Jejich majitel je rovněž odkázán na to, zda emitent dostojí svému příslibu uchovat jejich hodnotu v čase.

Naopak digitální euro by byly peníze centrální banky. To znamená, že by je vydávala centrální banka a bylo by navrženo tak, aby splňovalo potřeby občanů – vedle respektování soukromí by bylo rovněž bezrizikové.

Odborníci Eurosystému stanovili řadu základních požadavků, aby nám pomohli porozumět, jak by digitální euro mohlo vypadat. K nim patří snadná dostupnost, spolehlivost, bezpečnost, efektivita, ochrana soukromí a soulad s právními předpisy. Digitální euro by bylo koncipováno tak, aby umožňovalo interoperabilitu se stávajícími platebními službami, což by usnadňovalo poskytování celoevropských plateb a dalších služeb spotřebitelům.

ECB a národní centrální banky Eurosystému odpovídají za zajištění integrity eurobankovek a zachování důvěry veřejnosti v ně. V prosinci 2021 začala ECB hledat nové motivy a novou podobu eurobankovek tak, aby občany Evropy více oslovovaly a aby se na bankovkách a jejích ochranných prvcích uplatňovala nejlepší dostupná technická řešení.

Konečné rozhodnutí týkající se výroby a emise nových bankovek bude přijato až po dokončení procesu nového návrhu v roce 2024.

Bankovky 500 € již nebudou dále vydávány. Zůstávají však nadále zákonným platidlem, tzn. že je lze stále používat jako platební prostředek a uchovatele hodnoty.

Obrázky eurobankovek lze použít pro neprofesionální účely bez našeho předchozího povolení, pokud dodržíte všechna stávající pravidla (zejména článek 2 rozhodnutí ECB/2013/10), aby bylo zajištěno, že reprodukce nebude nikdy zaměněna za skutečnou bankovkou. To by totiž poškodilo důvěru v euro.

Chcete-li použít vyobrazení eurobankovek ve vysokém rozlišením pro profesionální účely, musíte nás kontaktovat na adrese Euro-Banknotes-Images@ecb.europa.eu, abychom mohli váš případ posoudit. Pokud bude vaše žádost schválena, zašleme vám příslušná elektronická vyobrazení.

TARGET2 je platební systém, který vlastní a provozuje ECB a národní centrální banky. Jedná se nejběžnější platformu pro velkoobjemové platby centrálních i komerčních bank. ECB a národní centrální banky nemohou poskytovat informace o stavu jednotlivých bankovních převodů v rámci eurozóny ani mimo ni.

TIPS je služba tržní infrastruktury, kterou spustila ECB a národní centrální banky v roce 2018. Umožňuje poskytovatelům platebních služeb nabízet zákazníkům 24 hodin denně převody finančních prostředků v reálném čase. TIPS tak umožňuje rychlé a bezpečné provádění okamžitých plateb.

Jaká je naše hotovostní strategie? Proč je hotovost důležitá? Jakému způsobu placení dávají lidé v eurozóně přednost?

Proč jsou platební systémy tak důležité?

Častější a silnější přírodní katastrofy mají negativní dopad na ekonomiku a finanční systém. Mohou ovlivnit hospodářský růst, inflaci i způsob, jakým se měnová politika projevuje v životech lidí a fungování podniků. To má důsledky pro cenovou stabilitu, která je hlavním posláním ECB. Proto jsme otázky související se změnami klimatu zahrnuli do našeho rámce měnové politiky.

ECB tak činí čtyřmi způsoby:

• Ekonomická analýza: přizpůsobování a zlepšování modelů, prognostické metody a hodnocení rizik
• Bankovní dohled: vypracování lepší analýzy rizik v portfoliích bank
• Měnová politika: začlenění vlivů změny klimatu do modelování a investičních portfolií (aspekty udržitelnosti spojené s dluhopisy)
• Finanční stabilita

Středisko pro změnu klimatu využívá interní odborné znalosti a utváří naši klimatickou agendu v úzké spolupráci s jednotlivými organizačními složkami, které tvoří ECB. Činnost střediska sahá od měnové politiky až po obezřetnostní funkce. Rozhodli jsme se rovněž investovat část portfolia zdrojů ECB do fondu zelených dluhopisů denominovaných v eurech, jejž spravuje Banka pro mezinárodní platby.

Na základě našeho přezkumu strategie měnové politiky Rada guvernérů ECB uplatnila ambiciózní plán s cílem začlenit otázky změny klimatu do naší práce.

ECB v současné době drží přibližně pětinu způsobilých ekologických podnikových dluhopisů. Emise zelených dluhopisů se obvykle soustřeďují v sektorech, jako jsou síťová odvětví, infrastruktura, doprava a stavebnictví. Společnosti působící v těchto sektorech emitují ekologické dluhopisy, aby získaly finance na účinnější technologie, snížily svoji uhlíkovou stopu a přeorientovaly svá energetická portfolia směrem k obnovitelným zdrojům.

I když centrální banky nejsou hlavním aktérem, pokud jde o boj proti změně klimatu, jedná se jednoznačně o problém, který ovlivňuje náš hlavní úkol zajišťovat cenovou stabilitu a který má dopad na naši strategii měnové politiky.

Chcete se dozvědět více o tom, jak ECB přistupuje k otázce změny klimatu?

Rizika související s klimatem a životním prostředím jsou pro banky čím dál důležitější. Zjistěte, jak mohou extrémní povětrnostní jevy ovlivnit banky a co mohou udělat, aby si udržely svou důležitou úlohu věřitelů a přispěly k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.

V letech 2020 a 2021 zavedla ECB soubor opatření měnové politiky a bankovního dohledu s cílem zmírnit dopad pandemie na hospodářství eurozóny a podpořit všechny evropské občany.

Dne 10. února 2022 jsme oznámili ukončení posledních dočasných opatření ke zmírnění dopadů, která byla ještě bankám k dispozici.

Tyto často kladené dotazy poskytují podrobnosti o opatřeních souvisejících s pandemií, která bankovní dohled ECB uplatnil v letech 2020 a 2021.

Nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP) je program nákupu aktiv, který byl zahájen v březnu 2020, aby čelil negativnímu dopadu pandemie koronaviru. Cílem PEPP bylo pomoci občanům, podnikům a vládám získat přístup k potřebným finančním prostředkům za příznivých podmínek, a pomoci tak ekonomice čelit výzvám, které pandemie přinesla.

Bankám jsme nabídli dlouhodobé financování, abychom podpořili poskytování úvěrů domácnostem i podnikům, včetně těch malých a středních. Úroková sazba z těchto prostředků byla snížena, aby banky motivovala ke zvyšování objemu úvěrů. Rozšířili jsme také seznam aktiv, jež mohly banky použít jako zajištění, fungující jako určitá forma pojištění, když si banky od nás půjčují. Všechna tato opatření celkově pomáhala po celou dobu pandemie udržet bankovní úvěrování domácností a podniků.

Počet kybernetických bezpečnostních incidentů, které byly Evropské centrální bance oznámeny, se během pandemie zvýšil a v roce 2020 oproti roku 2019 vzrostl o 54 %. Zásadní význam má ochrana kritických služeb (jako je přístup k finančnímu systému) před útoky na ně a výpadky jejich fungování. ECB prostřednictvím svého rámce pro oznamování kybernetických bezpečnostních incidentů a přezkumu odpovědí bank v každoročním dotazníku týkajícím se rizik v oblasti informačních technologií posuzuje jejich expozici vůči rizikům IT a hodnotí jejich řízení rizik, aby byl finanční sektor EU silnější a digitálně odolnější.

Vzhledem ke zvýšené systémové nejistotě a ekonomickému napětí způsobenému pandemií doporučila ECB dne 27. března 2020 jako výjimečné opatření, aby banky dočasně pozastavily veškeré hotovostní dividendy a zpětný odkup akcií. Zachování kapitálu bylo nezbytné k zajištění obezřetného kapitálového plánování a k tomu, aby si banky zachovaly svou schopnost podporovat ekonomiku. 

Dne 23. července 2021 ECB rozhodla, že toto doporučení pro dividendy neprodlouží za září 2021.