European Central Bank - eurosystem
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Upisování kapitálu

Poslední aktualizace 1. ledna 2023

Základní kapitál ECB pochází od národních centrálních bank (NCB) všech členských států EU a činí 10 825 007 069,61 EUR.

Podíly NCB na tomto základním kapitálu se vypočítávají podle klíče, který odráží podíl daného státu na celkovém počtu obyvatel a hrubém domácím produktu EU. Tyto dva rozhodující faktory mají stejnou váhu. ECB upravuje tyto podíly každých pět let a dále také pokaždé, když se změní počet NCB, které přispívají k základnímu kapitálu ECB. Jsou jimi NCB zemí, které jsou členskými státy EU. Úprava se provádí na základě údajů poskytnutých Evropskou komisí. Poslední úprava proběhla 1. února 2020 po vystoupení Spojeného království z EU.

Národní centrální banky zemí eurozóny

Plně splacené podíly NCB zemí eurozóny na základním kapitálu ECB činí 8 875 217 621,22 EUR a člení se takto:

Podíly NCB zemí eurozóny na základním kapitálu ECB
Národní centrální banka Klíč pro kapitál % 1) Splacený zákl. kapitál (v EUR)
1)Od zahájení třetí etapy Hospodářské a měnové unie 1. ledna 1999 se klíč pro upisování základního kapitálu měnil osmkrát: aktualizace vždy po pěti letech byly provedeny 1. ledna 2004, 1. ledna 2009, 1. ledna 2014 a 1. ledna 2019; další změny byly provedeny 1. května 2004 (kdy k EU přistoupily Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko), 1. ledna 2007 (kdy k EU přistoupily Bulharsko a Rumunsko), 1. července 2013 (kdy k EU přistoupilo Chorvatsko) a 1. února 2020 (po vystoupení Spojeného království z EU).
2) Hrvatska narodna banka (HNB) se stala členem Eurosystému po vstupu Chorvatska do eurozóny 1. ledna 2023. K tomuto dni tedy HNB splatila ECB zbývající část svého upsaného základního kapitálu.
3) Zvýšené podíly národních centrálních bank zemí eurozóny v důsledku odchodu Bank of England z Evropského systému centrálních bank (tedy před vstupem Chorvatska do eurozóny) byly rozděleny do dvou ročních splátek (viz tisková zpráva ECB zveřejněná 30. ledna 2020 na internetových stránkách ECB). První z těchto dvou splátek byla splacena 29. prosince 2021, druhá 28. prosince 2022.
Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique (Belgie) 2,9630 320 744 959,47
Deutsche Bundesbank (Německo) 21,4394 2 320 816 565,68
Eesti Pank (Estonsko) 0,2291 24 800 091,20
Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland (Irsko) 1,3772 149 081 997,36
Bank of Greece (Řecko) 2,0117 217 766 667,22
Banco de España (Španělsko) 9,6981 1 049 820 010,62
Banque de France (Francie) 16,6108 1 798 120 274,32
Hrvatska narodna banka (Chorvatsko) 2) 0,6595 71 390 921,62
Banca d’Italia (Itálie) 13,8165 1 495 637 101,77
Central Bank of Cyprus (Kypr) 0,1750 18 943 762,37
Latvijas Banka (Lotyšsko) 0,3169 34 304 447,40
Lietuvos bankas (Litva) 0,4707 50 953 308,28
Banque centrale du Luxembourg (Lucembursko) 0,2679 29 000 193,94
Bank Ċentrali ta' Malta / Central Bank of Malta (Malta) 0,0853 9 233 731,03
De Nederlandsche Bank (Nizozemsko) 4,7662 515 941 486,95
Oesterreichische Nationalbank (Rakousko) 2,3804 257 678 468,28
Banco de Portugal (Portugalsko) 1,9035 206 054 009,57
Banka Slovenije (Slovinsko) 0,3916 42 390 727,68
Národná banka Slovenska (Slovensko) 0,9314 100 824 115,85
Suomen Pankki – Finlands Bank (Finsko) 1,4939 161 714 780,61
Celkem3) 81,9881 8 875 217 621,22

Národní centrální banky mimo země eurozóny

Sedm národních centrálních bank (NCB) zemí EU mimo eurozónu je povinno přispívat na provozní náklady vzniklé ECB v souvislosti s jejich účastí na Evropském systému centrálních bank splacením malé procentní části svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB. Od 29. prosince 2010 představují tyto příspěvky 3,75 % jejich celkového podílu na upsaném základním kapitálu. Základní kapitál splacený ECB národními centrálními bankami zemí mimo eurozónu činí 73 117 104,33 EUR a člení se takto:

Podíly NCB zemí mimo eurozónu na základním kapitálu ECB
Národní centrální banka Klíč pro upisování zákl. kapitálu (v %) Splacený zákl. kapitál (v EUR)
4) V důsledku zaokrouhlování nemusí konečný součet odpovídat úhrnu všech uvedených hodnot.
Българска народна банка (Bulharská národní banka) (Bulharsko) 0,9832 3 991 180,11
Česká národní banka (Česká republika) 1,8794 7 629 194,36
Danmarks Nationalbank (Dánsko) 1,7591 7 140 851,23
Magyar Nemzeti Bank (Maďarsko) 1,5488 6 287 164,11
Narodowy Bank Polski (Polsko) 6,0335 24 492 255,06
Banca Naţională a României (Rumunsko) 2,8289 11 483 573,44
Sveriges riksbank (Švédsko) 2,9790 12 092 886,02
Celkem4) 18,0119 73 117 104,33

NCB zemí mimo eurozónu nemají právo na podíl na zisku ECB k rozdělení, ani povinnost financovat případné ztráty ECB.

Klíč Eurosystému pro upisování základního kapitálu

Klíčem Eurosystému pro upisování základního kapitálu se řídí například většina nákupů v rámci některých programů ECB na nákup cenných papírů, protože se vztahuje pouze na národní centrální banky eurozóny.

Klíč Eurosystému pro upisování základního kapitálu 1. ledna 2023 a 1. února 2020
Země Klíč Eurosystému 1. ledna 2023 Klíč Eurosystému 1. února 2020
% %
5) Celkový výsledek nemusí souhlasit z důvodu zaokrouhlování.
Belgie 3,6139 3,6432
Bulharsko    
Česká republika    
Dánsko    
Německo 26,1494 26,3615
Estonsko 0,2794 0,2817
Irsko 1,6798 1,6934
Řecko 2,4536 2,4735
Španělsko 11,8287 11,9246
Francie 20,2600 20,4243
Chorvatsko 0,8044  
Itálie 16,8518 16,9885
Kypr 0,2134 0,2152
Lotyšsko 0,3865 0,3897
Litva 0,5741 0,5788
Lucembursko 0,3268 0,3294
Maďarsko    
Malta 0,1040 0,1049
Nizozemsko 5,8133 5,8604
Rakousko 2,9033 2,9269
Polsko    
Portugalsko 2,3217 2,3405
Rumunsko    
Slovinsko 0,4776 0,4815
Slovensko 1,1360 1,1452
Finsko 1,8221 1,8369
Švédsko    
Celkem5) 100,0000 100,0000

Rozdělení čistého zisku a úhrada ztráty ECB

Čistý zisk a ztráta ECB se rozdělují mezi NCB zemí eurozóny v souladu s článkem 33 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky:

33.1. Čistý zisk ECB bude převeden v tomto pořadí:

  1. částka, kterou určí Rada guvernérů a jež nesmí překročit 20 % čistého zisku, se převede do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu;
  2. zbývající čistý zisk se rozděluje podílníkům ECB v poměru k jejich splaceným podílům.

33.2. Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnových příjmů příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám podle článku 32.5 statutu ESCB.

VIZ TAKÉ

Více informací k souvisejícímu obsahu

Všechny stránky v této části