Správa a řízení

Správa a řízení

Vedle rozhodovacích orgánů je v řídicí struktuře ECB zastoupen Výbor pro audit a celá řada vnějších a vnitřních kontrolních mechanismů.

V zájmu dalšího posílení správy a řízení ECB a Eurosystému poskytuje Radě guvernérů podporu výbor pro audit na vysoké úrovni, a to v oblasti její působnosti, pokud jde o:

integritu finančních informací,
dohled nad interní kontrolou,
dodržování příslušných právních předpisů a kodexů chování a
výkon složek auditu.

Úloha výboru je podrobněji popsána v mandátu Výboru pro Audit.

Výboru pro audit předsedá Yannis Stournaras a tvoří jej dalších čtyři členové: Luis de Guindos, Patrick Honohan, Ardo Hansson a Klaas Knot.

Výbor interních auditorů v souladu s Chartou auditu Eurosystému/ESCB a jednotného mechanismu dohledu (SSM) (pouze v angličtině) napomáhá při plnění cílů Eurosystému/ESCB a SSM poskytováním nezávislých a objektivních auditorských a poradních služeb s cílem podpořit a zlepšit plnění úkolů a provádění činnosti Eurosystému/ESCB a SSM.

Výbor interních auditorů podléhá rozhodovacím orgánům ECB a odpovídá za přípravu a provádění plánu auditu Eurosystému/ESCB a SSM. Dále vymezuje jednotné standardy činnosti auditu v rámci Eurosystému/ESCB a SSM.

Statut ESCB stanoví dva kontrolní mechanismy:

externí audit
Evropský účetní dvůr

V rámci externího auditu je ověřována roční účetní závěrka ECB (čl. 27 odst. 1 statutu ESCB). Evropský účetní dvůr prověřuje provozní efektivitu řízení ECB (čl. 27 odst. 2).

Ověřené postupy pro výběr a mandát externích auditorů v souladu s čl. 27 odst. 1 statutu ESCB a ECB ve znění schváleném Radou guvernérů ECB, 10. března 2017, (pouze v angličtině)

Auditorské zprávy externích auditorů jsou zveřejňovány jako součást výroční zprávy ECB.

Zprávy Evropského účetního dvora a odpovědi ECB:

Interní audit

Za fungování Ředitelství pro interní audit odpovídá přímo Výkonná rada. Pověření Ředitelství pro interní audit je definováno v Chartě auditu ECB, kterou schválila Výkonná rada.

Charta vychází z profesních standardů, které jsou uplatňovány v mezinárodním měřítku, zejména ze standardů Institutu interních auditorů.

Struktura vnitřní kontroly

Výkonná rada celkově odpovídá za dohled nad řízením rizik ECB.

Struktura vnitřní kontroly ECB vychází z funkčního přístupu, který je založený na třech mechanismech. V rámci tohoto přístupu má každá organizační složka (útvar, odbor, ředitelství a generální ředitelství) primární odpovědnost za řízení svých rizik i za účelnost a účinnost svých činností.

Organizační složky ECB, jako jsou řízení operačních rizik, řízení finančních rizik a kancelář pro compliance, správu a řízení, přebírají úlohu druhého kontrolního mechanismu, v jehož rámci stimulují a podporují provádění pojistných mechanismů.

Třetí kontrolní mechanismus tvoří interní audit ECB. Ten poskytuje nezávislé a objektivní poradenství, jehož cílem je dodávat činnostem ECB přidanou hodnotu a dále je zdokonalovat. Tyto kontrolní mechanismy a správu a řízení ECB dále posiluje Výbor pro audit ECB, jak je vysvětleno výše.

Etický rámec

ECB jsou jako orgánu Evropské unie svěřeny úkoly sloužící veřejnému zájmu. Etický rámec ECB stanovuje etická pravidla a hlavní zásady pro zajištění vysoké míry důvěryhodnosti, profesionality, efektivnosti a transparentnosti při plnění úkolů. Dodržování těchto zásad je jedním z klíčových prvků důvěryhodnosti ECB a je nezbytné pro zajištění důvěry občanů v Evropě v řízení a činnost ECB.

Etický rámec ECB pro zaměstnance, který je součástí pravidel pro zaměstnance, byl upraven 3. prosince 2014 po vzniku jednotného mechanismu dohledu (SSM). Upravený rámec vstoupil v platnost 1. ledna 2015, přičemž ve stejné době byl zaveden kodex chování členů Rady dohledu ECB.

1. ledna 2019 vstoupil v platnost Jednotný kodex chování pro všechny členy rozhodovacích orgánů a vysoce postavené úředníky ECB. Aktualizované znění s posílenými pravidly týkajícími se soukromých finančních transakcí vstoupilo v platnost v lednu 2023.

Provádění etického rámce

V návaznosti na vznik SSM nabyly otázky správy a řízení pro ECB na ještě větším významu. S cílem zajistit dostatečné a konzistentní provádění etického rámce a posílit správu a řízení ECB se Rada guvernérů 17. prosince 2014 rozhodla ustavit etický výbor. Výbor převzal úkoly svěřené poradci v záležitostech profesní etiky podle kodexu chování členů Rady guvernérů a poradci v záležitostech profesní etiky podle doplňkového kodexu etických kritérií pro členy Výkonné rady.

Hlavním úkolem etického výboru je na základě individuálních žádostí radit v oblasti etiky členům orgánů podílejících se v ECB na rozhodovacích procesech.

Rozhodnutí ECB (ECB/2014/59) o ustavení etického výboru a jeho jednacím řádu

V souladu se závazkem výboru, aby výkon činností ECB odpovídal zásadám integrity a zachování nejvyšších etických standardů, ustavila Výkonná rada také kancelář pro compliance, správu a řízení. Ta zahájila činnost ve stejné době, v níž vstoupilo v platnost upravené znění Pracovního řádu pro zaměstnance ECB. Kancelář pro compliance, správu a řízení převzala i úkoly, které předtím vykonával pro zaměstnance poradce pro záležitosti profesní etiky.

Kancelář představuje jednu z klíčových nezávislých kontrolních funkcí, která posiluje rámec ECB pro správu a řízení tím, že podporuje Výkonnou radu při ochraně integrity a dobré pověsti ECB prosazováním etických standardů chování zaměstnanců a posilováním odpovědnosti a transparentnosti ECB.

Působnost v oblasti rozpočtu

Rozpočtová působnost ECB je svěřena Radě guvernérů. Rada guvernérů přijímá rozpočet ECB na základě návrhu předloženého Výkonnou radou. V otázkách rozpočtu ECB dále napomáhá Radě guvernérů Rozpočtový výbor.

Inspektor ochrany údajů

Inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby ustanovení nařízení (EU) 2018/1725 byla v ECB uplatňována, a radí pracovníkům kontroly a zpracovatelům při plnění jejich povinností. Inspektor ochrany údajů je podřízen Výkonné radě a své úkoly a povinnosti plní nezávisle. Úkoly a pravomoci inspektora ochrany údajů jsou dále vymezeny v rozhodnutí (EU) 2020/655.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES, Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39–98

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/655 ze dne 5. května 2020, kterým se přijímají prováděcí pravidla týkající se ochrany údajů v Evropské centrální bance a zrušuje rozhodnutí ECB/2007/1 (ECB/2020/28), Úř. věst. L 152, 15.5.2020, s. 13–20

Opatření proti podvodnému jednání na úrovni EU

V roce 1999 přijaly Evropský parlament a Rada EU nařízení (ES) č. 1073/1999 týkající se šetření prováděných Evropským úřadem pro boj proti podvodům (tzv. nařízení o OLAF) s cílem posílit boj proti podvodnému jednání, korupci a dalším protiprávním činnostem, které poškozují finanční zájmy Společenství. Nařízení upravuje především provádění vnitřního šetření úřadem OLAF při podezření z podvodného jednání v institucích, orgánech, úřadech a agenturách EU.

Opatření ECB proti podvodnému jednání

Rozhodnutí ECB o podmínkách vyšetřování úřadem OLAF – Rada guvernérů Evropské centrální banky přijala 3. června 2004 rozhodnutí (ECB/2004/11) o podmínkách vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky. Rozhodnutí vstoupilo v platnost 1. července 2004. Doplnila je správní ujednání mezi Evropskou centrální bankou a Evropským úřadem pro boj proti podvodům o posílení spolupráce mezi útvary ECB a úřadu OLAF, podepsaná dne 16. června 2016 (není k dispozici v češtině).

Rozhodnutí ECB ze dne 3. června 2004 o podmínkách vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v ECB v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance ECB (ECB/2004/11)

Dřívější opatření proti podvodnému jednání přijatá ECB

Rada guvernérů souhlasila s tím, že proti podvodnému jednání je třeba uplatňovat účinná opatření, zároveň však zastávala názor, že nezávislé postavení ECB a její statutární úkoly vylučují, aby ECB podléhala nařízení o působnosti úřadu OLAF. Namísto uvedeného nařízení přijala ECB dne 7. října 1999 samostatné rozhodnutí (ECB/1999/5) o prevenci podvodného jednání. Tím byl umožněn vznik uceleného systému, jehož úlohou bylo zabránit podvodnému jednání. Nejvyšší kontrolu nad tímto systémem vykonával nezávislý Výbor pro boj proti podvodnému jednání.

Evropská komise za podpory Nizozemského království, Evropského parlamentu a Rady EU tento postoj napadla (případ C-11/00). Dne 10. července 2003 Evropský soudní dvůr rozhodl o jejich žalobních důvodech a rozhodnutí ECB/1999/5 zrušil.

Rozhodnutím soudu byla ECB zařazena do „působnosti rámce Společenství". Zároveň prohlásil, že zákonodárce chtěl zajistit, aby mohla ECB nezávisle vykonávat úkoly, kterými byla pověřena. Soud však rozhodl, že v důsledku této nezávislosti není ECB od Společenství zcela oddělena a není vyňata z působnosti všech pravidel právních předpisů Společenství. To odpovídá přístupu ECB. Uplatňování nařízení o úřadu OLAF by nemělo narušit nezávislý výkon úkolů ECB.

Během své existence vypracoval Výbor ECB pro boj proti podvodnému jednání následující výroční zprávy o činnosti:

VIZ TAKÉ

Související informace

Právní rámec

Administrativní pravidla v ECB

Publikace

Výroční zpráva