Rok ve zkratce

I když hospodářský růst v eurozóně pokračoval i v roce 2018, ekonomika zaznamenala ztrátu jeho dynamiky. V souvislosti s několika nepříznivými faktory, které se během roku objevily, hospodářský růst dosahující 2,5 % v roce 2017 zpomalil v roce 2018 na 1,8 %. Výrazné oslabení světového obchodu v kombinaci s řadou faktorů specifických pro jednotlivé země a sektory ovlivňovalo nepříznivě zahraniční sektor a zejména zpracovatelský průmysl.

Domácí ekonomika, podpořená pokračujícím oživením na trhu práce, nicméně zůstala poměrně odolná. Zaměstnanost se od dna ekonomické aktivity v polovině roku 2013 zvýšila o 10 mil. osob a míra nezaměstnanosti klesla v prosinci na 7,8 %, nejnižší úroveň od října 2008. Silná dynamika trhu práce se projevila ve stabilním a plošném růstu mezd, který v posledním čtvrtletí dosáhl úrovně 2,2 %. Růst zaměstnanosti a mezd následně přispěl k posílení soukromé spotřeby.

Celková inflace se ve srovnání s předchozím rokem zvýšila a během roku 2018 dosahovala průměrné výše 1,7 %, i když tento vývoj většinou odráží vyšší ceny energií. Ukazatele jádrové inflace během roku víceméně kolísaly. Výhled domácí poptávky, růst trhu práce a mezd nám však dodaly důvěru, že se inflace bude ve střednědobém horizontu přibližovat k našemu cíli.

V červnu 2018 proto Rada guvernérů očekávala, že pokud aktuální údaje potvrdí její střednědobý inflační výhled, sníží od září měsíční objem čistých nákupů v rámci programu nákupu aktiv (APP) na 15 mld. EUR a že v prosinci čisté nákupy ukončí. Rada guvernérů současně oznámila svůj předpoklad, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na svých stávajících úrovních alespoň do léta 2019[1] a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby bylo zajištěno, že vývoj inflace zůstane v souladu s očekáváními udržitelného trendu korekce.

V prosinci provedla Rada guvernérů přezkum hospodářského výhledu a došla k závěru, že hodnocení z června zůstává v zásadě správné. Z toho důvodu ukončila čisté nákupy aktiv v rámci APPpotvrdila posílenou signalizaci měnové politiky v oblasti vývoje úrokových sazeb. Současně potvrdila, že k podpoře dalšího růstu domácích cenových tlaků a vývoje celkové inflace ve střednědobém horizontu je stále třeba výrazného měnového stimulu.

Tento stimul by poskytla signalizace měnové politiky v oblasti základních úrokových sazeb, umocněná reinvesticemi splatných jistin značného objemu aktiv pořízených v rámci APP. Rada guvernérů oznámila, že tyto reinvestice budou pokračovat po delší dobu od chvíle, kdy se začnou zvyšovat základní úrokové sazby a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Rada guvernérů také potvrdila, že je v každém případě připravena upravit podle potřeby veškeré své nástroje, aby zajistila, že inflace bude udržitelným způsobem nadále směřovat k našemu cíli.

Pokračující domácí oživení společně s mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními opatřeními také pomohlo v roce 2018 podpořit odolnost finančního sektoru. Na konci třetího čtvrtletí roku 2018 dosáhl celkový poměr kmenového kapitálu tier 1 významných institucí úrovně 14,2 %. Objem nesplacených úvěrů se selháním v prvních třech čtvrtletích roku 2018 klesl o 94 mld. EUR, celkový podíl úvěrů se selháním poskytnutých významnými institucemi v eurozóně dosáhl úrovně 4,2 % a oproti 5,2 % v předchozím roce tak klesl.

Přijímání rizika v částech finančních trhů a trhů s nemovitostmi přispělo v některých oblastech k mírným náznakům nadhodnocení s výraznými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, zatímco rizika v nebankovním finančním sektoru nadále rostla. Za těchto podmínek byla za účelem zmírnění systémových rizik uplatňována v zemích eurozóny makroobezřetnostní opatření: během roku 2018 ECB posoudila 103 oznámení vnitrostátních orgánů o rozhodnutích makroobezřetnostní politiky.

ECB nadále podporovala reformu referenčních sazeb v eurozóně tím, že během roku 2018 vytvořila novou referenční sazbu pro peněžní trh. Poté, co ECB během dvou veřejných konzultací získala širokou podporu, zveřejnila v červnu 2018 metodiku krátkodobé eurové sazby (€STR). Sazba €STR je založena na průměrných denních objemech přibližně 32 mld. EUR obchodovaných zhruba 32 bankami. Pracovní skupina soukromého sektoru pro eurové bezrizikové sazby doporučila v září 2018 sazbu €STR jako náhradu za sazbu EONIA. Sazba €STR bude dostupná od října 2019 poté, co projde důkladným interním testováním Eurosystémem.

Rok 2018 představoval také výrazný krok kupředu, pokud jde o platby v eurech. V listopadu zahájil Eurosystém službu vypořádání okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS), která 24 hodin denně nabízí zpracování okamžitých plateb do deseti sekund.

Podle prosincového průzkumu Eurobarometr vzrostla v roce 2018 podpora eura na 75 %. ECB pokračovala ve snahách o oslovení občanů eurozóny a o zlepšování své odpovědnosti a transparentnosti v rámci spolupráce s Evropským parlamentem, ale také tím, že rozšířila cyklus „Youth Dialogues“ a podporovala využívání svých webových stránek, sociálních medií a návštěvnického centra.

Pokud jde o vývoj v nadcházejícím roce, k zajištění pokračujícího růstu domácích cenových tlaků ve střednědobém horizontu je stále velmi třeba výrazného měnového stimulu. Vzhledem k přetrvávání nejistot spojených s geopolitickými faktory, hrozbou protekcionismu a slabými místy na rozvíjejících se trzích je k provádění měnové politiky v eurozóně stále zapotřebí trpělivost, obezřetnost a vytrvalost.

Frankfurt nad Mohanem, duben 2019

Mario Draghi
prezident


Rok v číslech


1 Ekonomická aktivita nadále rostla tempem přesahujícím růst potenciálního produktu, přičemž došlo k posílení a rozšíření nákladových tlaků

Po výjimečně silné dynamice růstu v roce 2017 pokračovala hospodářská expanze eurozóny i v roce 2018, i když mírnějším tempem, jelikož vnější poptávka zeslábla a růst tlumily faktory specifické pro jednotlivé země a sektory. Faktory podporující domácí poptávku zároveň zůstávaly v platnosti. Další zlepšení na trzích práce podporovalo soukromou spotřebu, přičemž podnikové investice dále těžily z příznivých podmínek financování a zlepšení bilancí. Pokračující expanze a rostoucí napětí na trzích práce se také promítly do pokračujícího posilování a rozšiřování domácích nákladových tlaků. Ukazatele jádrové inflace zůstaly zároveň obecně utlumené. Z hlediska dalšího vývoje by však jádrová inflace měla ve střednědobém výhledu růst, v čemž by ji měla podpořit měnověpolitická opatření ECB, probíhající hospodářská expanze a rostoucí růst mezd.


1.1 Méně vyrovnaná globální expanze

Globální růst pokračoval tempem v blízkosti dlouhodobého průměru

Světová ekonomika rostla v prvních třech čtvrtletích roku 2018 nadále stabilním tempem ve výši 3,6 %, tj. podobným tempem jako v předchozím roce a v blízkosti svého dlouhodobého průměru (viz graf 1). V porovnání s předchozími lety bylo ale oživení ekonomické aktivity v jednotlivých zemích nerovnoměrnější a méně synchronizované. Zatímco ve Spojených státech zůstal růst vysoký, v řadě jiných ekonomik, včetně Japonska a některých rozvíjejících se trhů (zejména Turecka a Argentiny), došlo k jeho oslabení. Ve druhé polovině roku zaznamenala zpomalení také aktivita v Číně. Bližší pohled na různé složky ukazuje, že růst průmyslové produkce a světového obchodu oslabil, zatímco růst soukromé spotřeby zůstal silný.

Graf 1

Globální růst HDP

(meziroční změny v %, čtvrtletní údaje)

Zdroje: Haver Analytics, národní zdroje a výpočty ECB.
Poznámky: Pro výpočet regionálních agregátů se použijí údaje o HDP očištěné údaji o váze parity kupní síly. Přerušované čáry zobrazují dlouhodobý průměr (od března 1999 do září 2018).

Míra nezaměstnanosti byla v mnoha zemích na pokrizovém minimu

Současná globální expanze vstoupila do devátého roku a míra nezaměstnanosti ve vyspělých ekonomikách i rozvíjejících se zemích pokračovala v poklesu, přičemž v mnoha zemích dosáhla pokrizového minima. V některých případech dosáhla dokonce historického minima, jako například ve Velké Británii a Japonsku. Nedostatek pracovní síly byl patrný v několika rozvinutých ekonomikách, a to především mezi specializovanými a vysoce kvalifikovanými pracovníky.

Množí se signály toho, že pokračující pokles objemu nevyužité produkční kapacity i kapacity na trhu práce na globální úrovni se postupně, i když zatím pouze pomalu, promítá do vyššího růstu mezd a vyšší jádrové inflace. Jádrová inflace (bez energií a potravin) v zemích OECD vzrostla v roce 2018 na 2,1 %. Celková inflace se zvýšila mnohem výrazněji a v meziročním vyjádření dosáhla výše 2,6 %, i když ve druhé polovině roku tento nárůst odezněl především v důsledku nižších cen ropy (viz graf 2).

Graf 2

Míra inflace v zemích OECD

(meziroční změny v %; měsíční údaje)

Zdroje: Haver Analytics, OECD a výpočty ECB.

Klíčovým faktorem cen ropy byl v roce 2018 vývoj na straně nabídky v prostředí pokračující solidní globální poptávky a napjatých zásob. V první polovině roku ceny ropy pozvolna vzrostly ze zhruba 67 USD za barel na 79 USD za barel, jelikož 22 producentů z členských i nečlenských zemí OPEC dodržovalo dohodu o omezení těžby ve větším měřítku, než se předpokládalo. Ceny ropy se až do začátku podzimu pohybovaly mezi 70 USD a 86 USD za barel, ale následně do konce roku klesly na úroveň kolem 52 USD za barel. Nárůst na 86 USD za barel do začátku října souvisel se strachem z prudkého poklesu vývozu íránské ropy poté, co Spojené státy obnovily sankce. Růst cen ropy se ale do konce prosince výrazně zmírnil vlivem souběhu oslabeného výhledu poptávky a obav z převisu nabídky, když Spojené státy, některé členské země OPEC a Ruská federace zvýšily produkci. Kromě toho existovaly určité výjimky ze sankcí uvalených na Íránskou islámskou republiku. Na druhou stranu ceny neropných komodit (v amerických dolarech) v roce 2018 celkově poklesly.[2] Ceny potravin a kovů zůstaly v první polovině roku 2018 víceméně stabilní. Ceny potravin ve druhé polovině roku poklesly kvůli dostatečné nabídce i obavám ohledně amerických cel a riziku odvetných opatření ze strany dotčených zemí. Ceny kovů se od léta také snížily, a to v důsledku nižší poptávky z Číny, ale i obav z eskalace napětí v obchodních vztazích.

Efektivní směnný kurz eura posílil

Směnný kurz eura v nominálním efektivním vyjádření od začátku roku 2018 posílil (viz graf 3). Bilaterální kurz eura vůči ostatním hlavním měnám oslabil. Euro obzvlášť významně oslabilo vůči americkému dolaru, japonskému jenu a v menší míře i vůči švýcarskému franku. Zároveň významně posílilo vůči většině měn všech rozvíjejících se zemí, především vůči čínskému renminbi a v důsledku domácích nepříznivých faktorů i vůči turecké liře a argentinskému pesu.

Graf 3

Kurz eura

(denní údaje; 1. ledna 2015 = 100)

Zdroje: Bloomberg, HWWI, Eurostat, ECB a výpočty ECB.
Poznámka: Nominální efektivní směnný kurz vůči měnám 38 nejvýznamnějších obchodních partnerů.

Nejistota v obchodních vztazích tlumila globální výhled

Přestože globální růst pokračoval solidním tempem, výhled stále více tlumily rizika a nejistoty. Nejistota v oblasti obchodu vzrostla především v souvislosti s kroky administrativy Spojených států a reakcemi jejích obchodních partnerů. Toto vyvrcholilo v létě, když americká administrativa vydala dvě oznámení o zavedení cla na zboží vyvážené z Číny v objemu 250 mld. USD a Čína oznámila odvetná opatření na zboží vyvážené ze Spojených států v objemu 110 mld. USD. Vedle toho výhled obchodu tlumily také pochybnosti ohledně brexitu. i když přímý dopad těchto cel by měl na globální úrovni zůstat omezený, takovéto protekcionistické hrozby mají potenciál oslabit důvěru, narušit světové výrobní řetězce a nepříznivě ovlivňovat investice a představují riziko zpomalení globálního ekonomického výhledu. Do konce roku již byly patrné známky toho, že nejistota v oblasti obchodu začala ovlivňovat obchodování. Pokud by obchodní spory měly dále eskalovat, mohl by být vážně narušen globální růst.


1.2 Hospodářský růst zmírnil, zůstal ale konzistentní s probíhající expanzí

Po výjimečně silné dynamice růstu v roce 2017 růst HDP v eurozóně v roce 2018 zmírnil na 1,8 % (viz graf 4). Přestože bylo toto zpomalení způsobeno především oslabením globálního obchodu, svou roli hrály i jiné faktory přechodného charakteru, V prvním pololetí 2018 ovlivnily produkci v řadě zemí výpadky v souvislosti s počasím a protestní akce, především v odvětví dopravy. Ve druhé polovině roku, a to především ve třetím čtvrtletí, došlo k významnému narušení automobilové výroby poté, co byl 1. září zaveden celosvětově harmonizovaný zkušební postup pro lehká vozidla (Worldwide Harmonised Light Vehicle Test Procedure). Pokles růstu mohl být dále umocněn zvýšením politické nejistoty, zejména s vidinou nárůstu protekcionismu.

Graf 4

Reálný HDP eurozóny

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámka: Meziroční růst HDP za 4. čtvrtletí 2018 představuje předběžný odhad, zatímco poslední údaje o jednotlivých složkách jsou za 3. čtvrtletí 2018.

Tempo růstu zůstalo zároveň solidní

Tempo růstu zůstalo zároveň solidní a odráželo robustní trh práce a stálý růst příjmů a zisků. Dopady slabé vnější poptávky a s ní spojené zvýšené nejistoty do domácí poptávky zůstaly zatím utlumené.

Soukromá spotřeba v eurozóně se v roce 2018 zvýšila a její průměrné meziroční tempo růstu činilo zhruba 1,3 %, k čemuž přispěly silnější mzdové příjmy a příznivé podmínky financování. Zároveň postupné zvýšení cen ropy od poloviny roku 2017 nenarušilo růst reálného disponibilního příjmu. S rozvojem hospodářské expanze začal být příspěvek daní a transferů v roce 2018 mírně zápornější. V dobrých časech mívají automatické fiskální stabilizátory tlumící vliv na růst reálných disponibilních příjmů.

Růst domácí poptávky, příznivé podmínky financování a ziskovost podniků v roce 2018 nadále podporovaly podnikové investice v eurozóně. Investice vzrostly také v odvětvích čelících kapacitním omezením, např. v odvětví dopravy. Méně dynamické vnější prostředí a zvýšená globální nejistota, především ve vztahu k obchodním politikám, ale nepříznivě ovlivňovaly investiční činnost podniků, zejména těch více vystavených vnějšímu prostředí. V budoucnu je možné, že růst podnikových investic zmírní vzhledem k méně podpůrnému vnějšímu prostředí a mírnější konečné poptávce a očekávanému postupnému zpřísnění podmínek financování.

Nadále také docházelo ke zlepšování stavebních investic, rezidenčních i nerezidenčních, byť z nízkých úrovní, spojenému s oživením trhů s bydlením v eurozóně. To odráželo rostoucí domácí poptávku, kterou podporovaly růst reálných příjmů, jakož i prostředí nízkých úrokových sazeb a příznivé úvěrové podmínky. Zdá se ale, že nedostatky na trhu práce omezily během roku 2018 růst ve stavebnictví.

V roce 2018 byl příspěvek externího sektoru k celkovému výkonu eurozóny zvláště mírný, každopádně výrazně slabší než v roce 2017. Oslabující zahraniční poptávka, především z Asie a zejména po kapitálových statcích, oslabila kvůli zvýšené nejistotě a zvýšenému napětí v obchodních vztazích vývoz z eurozóny do tohoto regionu a zbrzdila celkový příspěvek čistého obchodu k HDP. Změnami mezinárodního prostředí utrpěl nejvíce vývoz do Velké Británie a Číny, zatímco vývoz do Spojených států profitoval, pravděpodobně v očekávání rizika, že americká administrativa zavede také cla na dovoz z EU. Dynamika zahraničního obchodu v rámci eurozóny odrážela pozitivní ekonomický vývoj v oblasti a zpočátku prokazovala odolnost. Ve druhé polovině roku 2018 ale výrazně oslabila, když nejistota v oblasti obchodu a nové emisní normy pro automobily značně ovlivnily obchod s investičními statky a automobily. Určité obtíže mohlo také způsobit předchozí posílení kurzu eura.

K růstu výkonů došlo v roce 2018 opět ve všech ekonomických sektorech (viz graf 5). Celková hrubá přidaná hodnota se dále zvýšila o přibližně 2 %, což bylo o něco méně než v předchozím roce, ale poblíž temp růstu v roce 2015 a 2016. Přidaná hodnota v průmyslu (bez stavebnictví) i přidaná hodnota v sektoru služeb vzrostly v roce 2018 přibližně o 2 %. Přidaná hodnota ve stavebnictví sice setrvávala pod hodnotami zaznamenanými před krizí, získávala ale nadále na dynamice a zvýšila se přibližně o 4 %. To opět potvrdilo, že vývoj ve stavebnictví čím dál více oživuje po dlouhém období poklesu nebo pomalého růstu, které začalo po vypuknutí finanční krize v roce 2008.

Graf 5

Reálná hrubá přidaná hodnota v eurozóně v jednotlivých sektorech

(index: 1.Q 2010 = 100)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámka: Poslední údaje jsou za třetí čtvrtletí 2018.

Situace na trzích práce v eurozóně se nadále zlepšovala a došlo ke změně věkového složení zaměstnanosti

V roce 2019 došlo k dalšímu oživení na trzích práce v eurozóně; od roku 2013, kdy zaměstnanost dosáhla svého dna, došlo k jejímu nárůstu o zhruba 10 milionů osob

V roce 2018 pokračovalo oživení na trzích práce v eurozóně (viz graf 6). Míra nezaměstnanosti v roce 2018 dále klesala a v prosinci dosáhla výše 7,8 %, což byla nejnižší hodnota od října 2008. Pokles nezaměstnanosti, který začal ve druhé polovině roku 2013, se projevoval plošně pro obě pohlaví a všechny věkové skupiny, zatímco úroveň míry nezaměstnanosti se v jednotlivých zemích eurozóny nadále výrazně lišila. Ve čtvrtém čtvrtletí roku byl počet zaměstnaných osob v eurozóně o 1,3 % vyšší než v témže čtvrtletí roku 2017 a 6,7 % nad minimem zaznamenaným ve druhém čtvrtletí roku 2013. Během celého období oživení vzrostla zaměstnanost zhruba o 10 mil. osob. Tím se zaměstnanost dostala nad své maximum z předkrizového období v prvním čtvrtletí 2008. Růst nezaměstnanosti během období oživení se projevoval plošně v jednotlivých zemích a odvětvích a došlo k němu v souvislosti s dalším nárůstem nabídky práce.

Graf 6

Indikátory trhu práce

(v % pracovní síly; mezičtvrtletní tempo růstu; sezonně očištěné údaje)

Zdroj: Eurostat.
Poznámky: Poslední údaje jsou za čtvrté čtvrtletí 2018. Mezičtvrtletní tempo růstu HDP za 4. čtvrtletí 2018 představuje předběžný odhad.

Bližší pohled na složení růstu zaměstnanosti během oživení ukazuje, že se růst soustředil mezi starší osoby.[3] k přibližně třem čtvrtinám kumulativního růstu zaměstnanosti přispěly osoby ve věku 55–75 let. Růst zaměstnanosti starší populace během oživení je způsoben především růstem míry participace této kategorie. Dá se předpokládat, že se zde odráží dopad předchozích důchodových reforem i rostoucí úroveň vzdělanosti této kategorie. Výrazný nárůst podílu starších pracovníků v zaměstnanosti může způsobit dalekosáhlé změny v ekonomice, a to prostřednictvím dopadu na vzorce spotřeby, úspor a investic i na vývoj mezd a produktivity.[4] Během oživení přispěly ke třetině růstu zaměstnanosti kratší úvazky, což má úzkou souvislost s dlouhodobějšími trendy růstu nabídky práce ze strany žen a starších pracovníků i pokračující koncentrací růstu zaměstnanosti v odvětví služeb.[5] Z hlediska dalšího vývoje se dá předpokládat, že nedostatek pracovních sil v některých zemích a odvětvích přispěje ke zmírnění těchto pokračujících trendů.

Vládní investice nadále klesají, ale nerovnoměrná rizika zůstávají

Schodek veřejných financí eurozóny se snížil především díky příznivému cyklickému vývoji

Poměr schodku veřejných financí v roce 2018 dále klesal a dosáhl hodnoty 0,6 % HDP, tj. úrovně, která byla od počátku hospodářské a měnové unie (HMU) v roce 1999 zaznamenaná jen výjimečně (viz graf 7). Jak tomu bylo v několika posledních letech, bylo snížení celkového schodku do značné míry důsledkem příznivého cyklického vývoje v kombinaci s poklesem úrokových výdajů, když splatný dluh s vysokými náklady byl nadále nahrazován novým dluhem emitovaným s nižšími úrokovými sazbami. Nastavení fiskální politiky eurozóny[6] bylo v roce 2018 zhruba neutrální, přestože úhrn za eurozónu v sobě skrýval výrazné rozdíly mezi zeměmi, kdy velké neočekávané příjmy v několika zemích kompenzovaly v úhrnu procyklické fiskální uvolnění ve zranitelných zemích.

Graf 7

Saldo sektoru vládních institucí a fiskální pozice

(v % HDP)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.

V kontextu rostoucí ekonomické aktivity přispěl klesající schodek vládního sektoru k udržení poklesu hrubého dluhu z 86,6 % HDP v roce 2017 na 84,8 % HDP v roce 2018. Přestože by se zadlužení mělo i v dalších letech snižovat, je třeba mít na paměti, že zůstává výrazně vyšší než na začátku HMU. Vysoká úroveň zadlužení představuje zranitelné místo, a to především v zemích, které trpí nízkým růstem potenciálního produktu a čelí rostoucím demografickým výzvám (viz box 1). Tyto země by v případě zhoršení ekonomické aktivity nebo nárůstu úrokových výdajů měly omezený prostor pro přizpůsobení fiskální politiky. Zranitelné země by proto měly vytvářet rezervy nyní, když to hospodářské podmínky umožňují.

Box 1
Stárnutí populace a jeho fiskální dopad

Stárnutí populace představuje výzvu pro udržitelnost veřejných financí v eurozóně. Společnost stárne, protože lidé žijí déle a mají méně dětí. Demografickou změnu dobře zachycuje rostoucí poměr zastoupení občanů v důchodovém věku, který uvádí podíl věkové skupiny nad 65 let na obyvatele v produktivním věku. Podle Eurostatu by se měl tento podíl zvýšit v eurozóně jako celku z 31 % v roce 2016 na 52 % v roce 2070. K tomuto nárůstu dojde z velké části v dalších dvaceti letech s tím, jak se silné ročníky přiblíží důchodovému věku. i když stárnutí obyvatelstva může mít výrazné nepříznivé makroekonomické implikace, například pro produktivitu, pracovní sílu nebo rovnovážnou reálnou úrokovou míru, tento box se zaměřuje pouze na fiskální dopad.

Stárnutí populace významnou měrou ovlivní veřejné finance v následujících dekádách. Veřejné výdaje v souvislosti se stárnutím populace v eurozóně, které v roce 2016 tvořily čtvrtinu HDP, jsou nyní již v mezinárodním srovnání zvýšené. Podle Zprávy o stárnutí populace za rok 2018 by se měly v roce 2040 dále zvýšit na 28 % HDP a do roku 2070 mírně poklesnout na 27 % HDP (viz graf A).[7] Celkový obrázek skrývá značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Předpokládané změny celkových výdajů v souvislosti se stárnutím populace v období let 2016–2070 se pohybují od zvýšení o 12,9 procentního bodu HDP v Lucembursku po pokles o 6,4 procentního bodu HDP v Řecku.[8] Pokud se zvýšení výdajů v souvislosti se stárnutím populace nebude řešit, narostou ve střednědobém až dlouhodobém výhledu do velmi vysokých částek. To by představovalo výzvu pro udržitelnost financí již ve střednědobém horizontu, a to především v zemích, které mají již dnes vysoký veřejný dluh (viz graf B). V některých zemích, zejména ve Francii, Itálii a Španělsku, se ale předpokládá, že tlaky na náklady spojené se stárnutím populace se do roku 2070 sníží z maxima ve střednědobém horizontu (viz graf A).

Graf A

Celkové výdaje v souvislosti se stárnutím populace v eurozóně

(v % HDP)

Zdroj: Zpráva o stárnutí populace za rok 2018.

Graf B

Tlaky na výdaje spojené se stárnutím populace a současná úroveň zadlužení v jednotlivých zemích

(osa x: poměr dluhu vládních institucí k HDP v roce 2017; osa y: změna celkových výdajů spojených se stárnutím populace v poměru k HDP, 2016–2040)

Zdroje: Zpráva o stárnutí populace za rok 2018 a Eurostat.
Poznámka: Řecko není zařazeno, protože vzhledem k podílu veřejného dluhu na HDP ve výši 176,1 % v roce 2017 a poklesu celkových výdajů v souvislosti se stárnutím populace o 4,6 % HDP je jeho vývoj označen za „mimořádnou hodnotu“.

Mezi veřejné výdaje ovlivněné stárnutím populace patří zejména výdaje na důchody i zdravotní a dlouhodobou péči. S rostoucím počtem příjemců veřejných penzijních systémů čelících poklesu přispěvatelů dojde ke zvýšení schodků penzijních systémů a v konečném důsledku i celkových fiskálních sald, pokud nebudou upraveny parametry. Předpokládá se, že veřejné finance navíc v následujících desetiletích zatíží systém zdravotnictví a dlouhodobé péče, protože tyto služby jsou většinou financovány veřejnými systémy. Dopad stárnutí populace na veřejné příjmy je složitější, protože jeho vliv na různé daňové základny (například na spotřebu, mzdové příjmy a kapitál) se částečně kompenzuje a měl by se v čase měnit.

K částečnému zachycení nejistoty spojené s projekcemi výdajů v souvislosti se stárnutím populace Zpráva o stárnutí populace obsahuje několik nepříznivých citlivostních analýz a rizikových scénářů, které skutečně naznačují tlak na nárůst výdajů (viz graf C). Jeden rizikový scénář předpokládá vyšší náklady na zdravotní a dlouhodobou péči z důvodu zvýšeného využití nákladných zdravotnických přístrojů a silnějšímu růstu a sbližování životní úrovně. V tomto scénáři by byl nárůst celkových výdajů v souvislosti se stárnutím populace na konci horizontu projekcí v roce 2070 více než dvojnásobný oproti základnímu scénáři. Nižší míra růstu souhrnné produktivity výrobních faktorů, než předpokládají základní projekce, by v dlouhodobém horizontu také znamenala výrazně vyšší náklady.

Graf C

Scénáře výdajů v souvislosti se stárnutím populace v eurozóně

(v % HDP)

Zdroj: Zpráva o stárnutí populace za rok 2018.
Poznámky: Rizikový scénář souhrnné produktivity výrobních faktorů předpokládá přibližování nižší míře růstu souhrnné produktivity výrobních faktorů do roku 2070 (tj. úrovni 0,8 % místo 1 %). Rizikový scénář pracovní skupiny pro stárnutí obyvatelstva předpokládá vyšší důchodovou elasticitu výdajů na zdravotní péči (kvůli zvýšenému využití nákladných zdravotních přístrojů) a vyšší náklady na dlouhodobou péči (kvůli rostoucímu pokrytí příjemců dlouhodobé péče a růstu a sbližování reálných životních nákladů).

Za účelem řešení budoucích tlaků na výdaje spojené se stárnutím populace zavedla většina zemí eurozóny v posledních letech penzijní reformy, které v některých zemích doplnily omezenější reformy systému zdravotní a dlouhodobé péče. V těchto reformách se odrážely především obavy o udržitelnost financí vyplývající z dluhové krize. Penzijní reformy byly zvláště výrazné v zemích, kde probíhají makroekonomické přizpůsobovací programy. Přestože tyto reformy pomohly zemím částečně snížit rizika ohrožující udržitelnost penzijního systému, jejich tempo se v nedávné době zastavilo a v několika případech dokonce nabraly opačný směr nebo jim hrozí, že tento směr naberou.

Z hlediska dalšího vývoje se především země s již vysokým zadlužením potřebují zabezpečit proti nadcházejícím demografickým výzvám. Pokud země nevytvářejí fiskální rezervy, měly by přijmout další reformy a zabránit změně směru reforem a omezit tak potenciální tlaky na výdaje vycházející ze systémů sociálního zabezpečení. Pokud jde o konkrétní hospodářskopolitické kroky, požadované reformy se mohou v jednotlivých zemích lišit a odrážet i rozdíly ve výchozí pozici a společenských preferencích. Některé země mohou totiž dát přednost reformám před nároky a podporou zajištění penzí soukromým sektorem nad rámec toho, čeho bylo již dosaženo. Jiné země mohou dát přednost propojení věku odchodu do důchodu s očekávanou délkou dožití a ponechání stávajícího poměru průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě. Jiné země ale mohou zvolit vyšší míry příspěvků, i když to může výrazně zatížit mladší generace. Tyto možnosti se vzájemně nevylučují a mohou být implementovány společně. Při tvorbě penzijních reforem je také důležité dbát na jejich možné implikace pro nabídku práce a nabídkovou stranu ekonomiky, protože vyšší úroveň potenciálního růstu je nezbytná pro zlepšení sociálního blahobytu. V ideálním případě by penzijní reformy měly být doplněny reformami trhu práce, které by podpořily především zapojení starších pracovníků. Důležitým úkolem pro tvůrce fiskální politiky je nevyvolávat nejistotu ohledně rizika zvrácení reforem, která by mohla oslabit fiskální udržitelnost.

Plnění Paktu stability a růstu je nejslabší v nejvíce zranitelných zemích

V této souvislosti je znepokojující, že plnění Paktu stability a růstu je nejslabší v zemích, které jsou nejvíce zranitelné vůči šokům. Podle projekcí Evropské komise většina zemí, které ještě nedosáhly zdravých rozpočtových pozic, nedodržela v roce 2018 své závazky vyplývající z Paktu stability a růstu. Ze sedmi zemí eurozóny, které podle hodnocení Komise čelí riziku, že se v roce 2018 odchýlí od preventivní části Paktu stability a růstu, čtyři země – Belgie, Francie, Itálie a Portugalsko – mají dluh nad 90 % HDP. Navíc i když se očekává, že Španělsko – jediná země, na kterou se v roce 2018 vztahuje postup při nadměrném schodku – dodrží v roce 2018 termín pro nápravu, tento úspěch zakrývá vysoký a rostoucí strukturální schodek na rozdíl od doporučovaného zlepšení. Hodnocení Evropské komise dále naznačuje, že pouze deset zemí hodlá splnit Pakt stability a růstu podle návrhu rozpočtových plánů na rok 2019. Je zvláště znepokojivé, že mezi ně nepatří většina zemí s vysokým zadlužením.

Dynamika reforem v eurozóně zůstává nevýrazná

Reformy se zastavily; žádné z doporučení pro jednotlivé země z roku 2017 se plně nerealizovalo

Doporučení pro jednotlivé země jsou doporučení šitá na míru jednotlivým zemím, která se týkají toho, jak zlepšit hospodářský růst a odolnost a zároveň udržet zdravé veřejné finance. Doporučení společně schvalují členské státy Evropské rady. Stejně jako loni dospěla Komise k závěru, že naprostá většina – více než 90 % – reformních doporučení pro země eurozóny v roce 2017 zaznamenala „určitý“ nebo „omezený“ pokrok v realizaci, zatímco žádné nebylo implementováno zcela (viz graf 8).[9]

Graf 8

Provádění doporučení pro jednotlivé země ze strany zemí eurozóny

Zdroje: Výpočty ECB na základě analytických zpráv Evropské komise.
Poznámky: Graf znázorňuje implementaci doporučení na úrovni podpoložek pro konkrétní rok podle hodnocení Evropské komise v příslušné analytické zprávě zveřejněné následující rok. „Implementace v plném rozsahu“ znamená, že členský stát provedl všechna opatření, která byla potřebná k odpovídající implementaci doporučení; „výrazný pokrok“ znamená, že členský stát přijal opatření, která obsahují velkou část doporučení, z nichž většina byla provedena; „určitý pokrok“ znamená, že členský stát přijal opatření, která doporučení částečně zapracovávají, případně přijal opatření, která doporučení zapracovávají, ale bude zapotřebí ještě další práce směřující k plné implementaci doporučení, neboť implementována byla pouze menší část přijatých opatření; „omezený pokrok“ znamená, že členský stát oznámil některá opatření, která však doporučení zapracovávají pouze v omezené míře, případně předložil nelegislativní akty, ovšem bez navazující implementace, a „žádný pokrok“ znamená, že členský stát věrohodně neoznámil ani nepřijal žádná opatření k implementaci doporučení. Doporučení pro implementaci Paktu stability a růstu nejsou zahrnuta.

Dobře navržené strukturální reformy mají pro občany eurozóny významné přínosy prostřednictvím silnějšího a inkluzivnějšího růstu zaměstnanosti a příjmů. Nedávná analýza Eurosystému ukazuje, že se nabízí dostatek příležitostí pro reformy, které zároveň zvyšují odolnost, dlouhodobý růst a sociální spravedlnost.[10] Příkladem jsou reformy, které řeší dobývání renty, a to především ty, které posilují konkurenci na trzích zboží a kvalitu veřejných institucí. Podobně opatření podporující školství a celoživotní vzdělávání zlepšují nejen dlouhodobý výhled růstu ekonomiky, ale také pracovní příležitosti zranitelných skupin společnosti.


1.3 Inflace na vzestupu

Celková inflace v eurozóně, měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP), vzrostla z průměrné hodnoty 1,5 % v roce 2017 na průměrnou hodnotu 1,7 % v roce 2018. Tento nárůst odrážel především vyšší příspěvky cen energií a v menší míře i cen potravin. Oproti tomu příspěvek inflace, měřený HICP bez energií a potravin, zůstal víceméně beze změny. Tento ukazatel inflace zůstal utlumený a během roku v zásadě kolísal kolem 1 % (viz graf 9).

Graf 9

Inflace měřená HICP a příspěvky jednotlivých složek

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.

Vývoj cen energií silně ovlivnil vývoj celkové inflace měřené HICP během roku. V důsledku zvýšení cen surové ropy ceny energií od dubna do července silně vzrostly a poté si udržely vysoké meziroční tempo růstu (s maximem ve výši téměř 11 % v říjnu 2018). Příspěvek růstu cen energií k celkové inflaci proto vzrostl z 0,2 procentního bodu v prvním čtvrtletí roku 2018 na 0,9 a 0,8 procentního bodu v posledních dvou čtvrtletích roku 2018. K tomuto vývoji během roku přispěly i ceny nezpracovaných potravin v důsledku prudkého zvýšení meziročního tempa růstu cen ovoce a zeleniny v letních měsících souvisejícího s vývojem počasí, které ale v posledních měsících roku odeznělo. Příspěvek nezpracovaných potravin k celkové inflaci proto vzrostl z nuly v prvním čtvrtletí roku 2018 na více než 0,2 procentního bodu v září 2018 a poté v posledním čtvrtletí roku 2018 mírně poklesl.

Inflace bez energií a potravin zůstala utlumená

Inflace měřená pomocí HICP bez energií a potravin zůstala proti roku 2017 beze změny a během roku stejně jako ostatní ukazatele inflace celkově kolísala.[11] Při vyloučení volatilnější složky týkající se odívání a cestovního ruchu došlo ale u tohoto ukazatele inflace k nárůstu.

V obou hlavních složkách, tj. v neenergetickém průmyslovém zboží a službách, byl pozorován spíše utlumený vývoj inflace měřené HICP bez energií a potravin. Růst cen neenergetického průmyslového zboží vykázal určitou volatilitu, když se do září 2018 snižoval a poté mírně vzrostl a v roce 2018 činil stejně jako v roce 2017 0,4 %. Bližší pohled na ukazatele cenových tlaků v různých stupních cenového řetězce ukazuje, že meziroční tempo růstu cen výrobců pro prodej nepotravinářského spotřebního zboží na domácím trhu i dovozních cen nepotravinářského spotřebního zboží se během roku 2018 zvýšilo. Dovozní ceny v zásadě odrážely slábnoucí vliv posílení eura v roce 2017, zatímco u cen výrobců se zřejmě projevoval růst vstupních nákladů a objemu maloobchodních tržeb. Tempo růstu cen služeb bylo v roce 2018 beze změny na úrovni 1,3 % a zůstalo výrazně pod dlouhodobým průměrem. Meziroční tempo růstu cen služeb zaznamenalo v posledním čtvrtletí roku 2018 mírný nárůst, ale do značné míry odráželo vliv srovnávací základny v souvislosti se slabým vývojem růstu cen služeb ve stejných měsících roku 2017. Růst cen služeb, které obsahují z velké části mzdové náklady, celkově ještě neodráží zrychlení růstu mezd.

Meziroční růst náhrady na zaměstnance se nadále zvyšoval

Domácí nákladové tlaky, měřené růstem deflátoru HDP, zůstaly v prvních třech čtvrtletích roku 2018 konstantní a mírně nad úrovní dosaženou v první polovině roku 2017 (viz graf 10). Meziroční růst náhrady na zaměstnance, který dosáhl minima v polovině roku 2016, se v roce 2018 nadále zvyšoval a ve třetím čtvrtletí roku činil 2,5 %, což bylo nad jeho historickým průměrem ve výši 2,1 % (od roku 1999). Zrychlení růstu mezd celkově odráželo zlepšení podmínek na trhu práce (viz kapitola 1.2 nahoře) a odeznívání faktorů, které v minulosti přispívaly ke zpomalení růstu mezd, jako byl dopad nízké předchozí inflace v důsledku systémů formální a neformální indexace a vliv reforem trhů práce prováděných v některých zemích během finanční krize. V prostředí mírně příznivé poptávky se vyšší růst mezd odrazil ve vyšším růstu jednotkových mzdových nákladů, ale jeho dopad na domácí nákladové tlaky byl zmírněn vývojem zisků (měřených hrubým provozním přebytkem), které v posledních čtvrtletích oslabily a částečně odrážely negativní dopad zhoršování směnných relací v souvislosti s vyššími cenami ropy.[12]

Graf 10

Struktura deflátoru HDP

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.

Dlouhodobější inflační očekávání byla v roce 2018 mírně vyšší než v roce 2017. Inflační očekávání na pět let dopředu z výběrového šetření ECB mezi prognostiky zůstala několik čtvrtletí za sebou beze změny na úrovni 1,9 % a zůstala mírně vyšší než v roce 2017. Tržní ukazatele dlouhodobých inflačních očekávání, jako je inflačně indexovaná pětiletá swapová sazba, vykázaly určitou volatilitu a ke konci roku se snížily, ale proti roku 2017 zůstaly v průměru víceméně beze změny.


1.4 Růst peněžní zásoby a úvěrů byl podpořen příznivými podmínkami financování

Vývoj na finančních trzích v eurozóně byl v roce 2018 ovlivněn nejistotou plynoucí z globálního ekonomického výhledu i domácího výhledu pro eurozónu v kombinaci s politicky podmíněnou averzí k riziku – zejména v souvislosti s brexitem, protekcionismem a nejistotou ohledně nastavení politiky italské vlády ohledně veřejných financí. Sazby peněžního trhu i výnosy z dlouhodobých vládních dluhopisů byly i nadále velmi nízké, částečně v důsledku pokračujícího uvolňování měnové politiky ze strany ECB. Podnikové investice byly podpořeny podmínkami financování, zatímco soukromou spotřebu posilovalo bohatství domácností. Růst peněžní zásoby se snížil, zatímco tempo růstu úvěrů soukromému sektoru se dále zvýšilo.

Výnosy státních dluhopisů v eurozóně se významně nezměnily

Výnosy státních dluhopisů v eurozóně se v roce 2018 výrazně nezměnily, i když ke konci roku mírně vzrostly (viz graf 11). Tento nárůst odrážel především dopady postupného ukončování akomodace měnové politiky ve Spojených státech a také rozšíření spreadů italských dluhopisů, jejichž vliv na trhy státních dluhopisů ostatních zemí eurozóny byl až dosud omezený. Vážený průměr výnosů desetiletých státních dluhopisů v eurozóně, kde byl jako váha použit HDP, činil k 31. prosinci 2018 1,01 % a zůstal tak zhruba na stejné průměrné úrovni jako v roce 2017. Spread výnosů desetiletých státních dluhopisů zemí eurozóny vůči výnosu německého desetiletého vládního dluhopisu se mírně zvýšil v souvislosti s přetrvávající fiskální nejistotou.

Graf 11

Výnosy desetiletých státních dluhopisů v eurozóně, Spojených státech a Německu

(v % p.a.; denní údaje)

Zdroje: Bloomberg, Thomson Reuters Datastream a výpočty ECB.
Poznámky: Údaje za eurozónu se týkají desetiletého váženého průměru výnosů státních dluhopisů, kde byl jako váha použit HDP. Poslední údaje jsou z 31. prosince 2018.

Ceny akcií v eurozóně se výrazně snížily

Ceny akcií v eurozóně se v roce 2018 výrazně snížily v souvislosti se zvýšeným globálním napětím, politickou nejistotou v Itálii a postupnou normalizací měnové akomodace (viz graf 12). Široký index cen akcií nefinančních podniků v eurozóně se v průběhu roku 2018 snížil o 12,6 % a index cen akcií bank v eurozóně klesl o 33,3 %. Ve Spojených státech byly ceny akcií nefinančních podniků odolnější než v eurozóně v důsledku silného makroekonomického růstu, který částečně souvisel s procyklickým fiskálním stimulem.

Graf 12

Indexy akciových trhů v eurozóně a ve Spojených státech

(index: 1. ledna 2017 = 100)

Zdroj: Thomson Reuters Datastream.
Poznámky: Pro eurozónu se uvádí bankovní index EURO STOXX banks a tržní index Datastream pro nefinanční podniky; pro Spojené státy se uvádí bankovní index S&P banks a tržní index Datastream pro nefinanční podniky. Poslední údaje jsou z 31. prosince 2018.

Podnikové investice byly podpořeny podmínkami financování

Podnikové investice byly v roce 2018 nadále celkově podporovány příznivými podmínkami financování pro nefinanční podniky, přestože se toky externího financování nefinančních podniků poněkud snížily (viz graf 13). Tento pokles odrážel zejména snížení „ostatních“ zdrojů financování (včetně mezipodnikových úvěrů a obchodních úvěrů). Zároveň čistou emisi kotovaných a nekotovaných akcií a ostatních majetkových účastí brzdily zvláštní faktory a relativně vysoké náklady na financování prostřednictvím emise akcií. Ačkoli spready podnikových dluhopisů během roku 2018 pozvolně rostly, emise dluhových cenných papírů byla i nadále podporována programem nákupu aktiv podnikového sektoru (CSPP), který byl spuštěn v červnu 2016 (viz box 3). Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů nefinančním podnikům se navíc v roce 2018 dále zvýšilo. Oživení tempa růstu úvěrů se opíralo o výrazné snižování úrokových sazeb z bankovních úvěrů, ke kterému docházelo v celé eurozóně od poloviny roku 2014 (viz kapitola 2.1) a které pokračovalo i v roce 2018. Důvodem tohoto snížení byla především mimořádná měnověpolitická opatření ECB, která se projevila celkovým zlepšením nabídky a poptávky po bankovních úvěrech. Banky navíc dosáhly pokroku v konsolidaci svých rozvah, přestože v některých zemích byl objem úvěrů se selháním i nadále vysoký.

Graf 13

Čisté toky externího financování nefinančním podnikům v eurozóně

(roční toky; v mld. EUR)

Zdroje: Eurostat a ECB.
Poznámky: „Ostatní úvěry“ zahrnují úvěry od neměnových finančních institucí (ostatních finančních institucí, pojišťoven a penzijních fondů) a od nerezidentů. Úvěry od měnových finančních institucí a neměnových finančních institucí jsou očištěny o prodej a sekuritizaci úvěrů. Položka „ostatní“ představuje rozdíl mezi celkovými zdroji a nástroji uvedenými v grafu a zahrnuje mezipodnikové a obchodní úvěry. Poslední údaje jsou za třetí čtvrtletí 2018.

Soukromá spotřeba se opírala o bohatství domácností

Pokud jde o domácnosti, jejich čisté bohatství se v prvních třech čtvrtletích zvýšilo a podpořilo tak soukromou spotřebu. Pokračující nárůst cen rezidenčních nemovitostí vedl především k významným ziskům z přecenění držby nemovitostí domácnostmi. Pokles cen akcií zároveň způsobil ztráty z přecenění finančních aktiv domácností. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů poskytnutých domácnostem na bydlení zůstalo z historického pohledu mírné, zatímco tvorba nových hypotéčních úvěrů byla vysoká.[13] Hrubá zadluženost domácností – vyjádřená v poměru k nominálnímu hrubému disponibilnímu příjmu domácností – byla výrazně vyšší než průměrná předkrizová hodnota.

Růst peněžního agregátu M3 se výrazněji opíral o růst úvěrů

Růst úvěrů soukromému sektoru i nadále celkově vykazoval pozvolně stoupající trend, který lze pozorovat již od začátku roku 2014. Meziroční růst úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi (MFI) soukromému sektoru (očištěný o prodej, sekuritizaci a fiktivní cash pooling) se v prosinci 2018 zvýšil na 3,4 % z 2,9 % v prosinci 2017 (viz graf 14). Úvěrový růst tak upevnil svou úlohu významného tahouna růstu širokého peněžního agregátu (viz modré části sloupců v grafu 15). Ten se však ve srovnání se stabilním tempem kolem 5 % zaznamenaným od poloviny roku 2015 zmírnil (viz graf 14). V prosinci 2018 činil meziroční růst M3 4,1 % oproti 4,6 % na konci roku 2017. Snižování čistých nákupů aktiv ze strany Eurosystému (z 80 mld. EUR na 60 mld. EUR v dubnu 2017, 30 mld. EUR v lednu 2018, 15 mld. EUR v říjnu 2018 a poté na nulu na konci prosince 2018) znamenalo, že se zmenšil i pozitivní vliv programu nákupu aktiv na růst M3 (viz červené části sloupců v grafu 15). Růst M3 zároveň tlumily čisté prodeje státních dluhopisů ze strany MFI eurozóny vyjma Eurosystému (viz světle zelené části sloupců v grafu 15). Příspěvek vnějších aktiv v čistém vyjádření přešel v říjnu 2018 do kladných hodnot, ačkoli se rozšířil úrokový diferenciál vůči aktivům rezidentů zemí mimo eurozónu (viz žluté části sloupců v grafu 15).

Graf 14

Agregát M3 a úvěry soukromému sektoru

(meziroční změny v %)

Zdroj: ECB.

Graf 15

Peněžní agregát M3 a jeho protipoložky

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech; očištěno o sezonní a kalendářní vlivy)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Úvěry soukromému sektoru obsahují úvěry MFI soukromému sektoru a cenné papíry emitované soukromým sektorem (resp. sektorem jiným než MFI) eurozóny v držbě MFI. Ty zahrnují rovněž nákupy dluhových cenných papírů soukromého sektoru ze strany Eurosystému v rámci programu CSPP. Poslední údaje jsou za prosinec 2018.

Růst M3 odrážel jednodenní vklady

Růst M3 byl i nadále ovlivňován jeho nejlikvidnějšími složkami, a to v důsledku nízkých nákladů příležitosti z držby likvidních vkladů v prostředí, které se vyznačovalo velmi nízkými sazbami a plochou výnosovou křivkou. Růst peněžního agregátu M1, který odrážel zvýšený růst jednodenních vkladů domácností i nefinančních podniků, se také snížil a v prosinci 2018 činil 6,6 % oproti 8,7 % v prosinci 2017.


2 Měnová politika: trpělivost, obezřetnost a vytrvalost jsou i nadále klíčové

Vzhledem k výraznému posunu směrem k udržitelné korekci inflace spolu se silnou výkonností ekonomiky eurozóny a dobře ukotvenými inflačními očekáváními byly během roku 2018 postupně snižovány měsíční objemy čistých nákupů v rámci programu nákupu aktiv (APP) a ke konci roku byly čisté nákupy ukončeny. Měnová politika však nadále zůstávala trpělivá, obezřetná a vytrvalá a zachovávala výrazný stupeň akomodace, který byl nadále potřeba k zajištění pokračujícího přibližování inflace ve střednědobém horizontu k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Měnovou akomodaci zajišťovaly zbytkové čisté nákupy aktiv, značné množství již nakoupených aktiv a s nimi spojené reinvestice a signalizace budoucího vývoje základních úrokových sazeb ECB, které zůstávaly na historicky nejnižších úrovních. Na konci roku 2018 představovala měnověpolitická aktiva 72 % rozvahy Eurosystému. Velikost rozvahy dosáhla historického maxima 4,7 bil. EUR. Rizika spojená s velikostí rozvahy nadále tlumil rámec ECB pro řízení rizik.


2.1 Postupné ukončování čistých nákupů aktiv při nadále výrazné měnové akomodaci

Měsíční tempo čistých nákupů aktiv v rámci APP bylo od začátku roku 2018 sníženo z důvodu stále robustnější a plošnější ekonomické expanze

Ke konci roku 2017 vykazovala ekonomika eurozóny stále robustnější a plošnější expanzi. Přispívala k ní silná zahraniční poptávka, ale také rostoucí domácí poptávka, kterou podporovaly růst zaměstnanosti, zvyšující se bohatství domácností a podnikové zisky i velmi příznivé podmínky financování. Základní inflační tlaky zůstávaly mírné, ale pokračující růst využití kapacit v ekonomice opravňoval zvýšenou důvěru v trvalejší korekci vývoje inflace. Na tomto základě Rada guvernérů v říjnu 2017 oznámila svůj záměr od začátku roku 2018 snížit měsíční objemy nákupů v rámci APP.

Měsíční tempo čistých nákupů aktiv v rámci APP tak bylo od ledna 2018 sníženo z 60 mld. EUR na 30 mld. EUR. Rada guvernérů předpokládala, že nový objem měsíčních nákupů bude trvat do konce září 2018 nebo podle potřeby i delší dobu. V každém případě potrvá do doby, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace směrem k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, ve střednědobém horizontu.

Nízké měnověpolitické sazby, pokračující čisté nákupy aktiv a reinvestice splátek jistin zachovávaly vysokou míru měnové akomodace

Výhled pro hospodářský růst a inflaci byl zároveň nadále ovlivněn pokračující podporou ze strany měnové politiky Rady guvernérů. Měnovou akomodaci zajišťovaly pokračující čisté nákupy aktiv. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility byly navíc ponechány beze změny na úrovni 0,00 %, 0,25 % a −0,40 % (viz graf 16). Tento měnový stimul byl dále podpořen signalizací budoucí měnové politiky Rady guvernérů: očekávala se stabilita základních úrokových sazeb na současné úrovni po delší dobu, a to výrazně za horizont čistých nákupů aktiv. Navíc Rada guvernérů oznámila záměr reinvestovat splátky jistin ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci APP během delšího období po skončení čistých nákupů aktiv a v každém případě po nezbytně dlouhou dobu.

Graf 16

Základní úrokové sazby ECB

(v % p. a.)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Poslední údaje jsou z 31. prosince 2018.

Navzdory jistému zpomalení oproti velmi silnému růstu v roce 2017, které bylo způsobeno oslabením poptávky po vývozech, pokračovala domácí poptávka v solidním růstu a po celou první polovinu roku 2018 podporovala plošnou expanzi ekonomiky eurozóny. Zatímco do popředí vystupovala rizika zvýšené volatility finančních trhů a nejistoty spojené s globálními faktory včetně protekcionismu, rizika vztahující se k růstovému výhledu eurozóny zůstávala zhruba vyrovnaná.

Další nárůst domácích cenových tlaků podporovalo vysoké využití kapacit, napětí na trhu práce a zrychlující růst mezd. Ukazatele jádrové inflace zůstávaly celkově utlumené, ale zvýšily se z předchozích nízkých hodnot. Makroekonomické projekce odborníků Eurosystému z června 2018 byly konzistentní s postupným přibližováním inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně ve střednědobém horizontu. Nejistota ohledně výhledu inflace mezitím výrazně ustupovala a riziko deflace odeznělo.

Důvěra v udržitelné přibližování inflace k definici cenové stability

Na svém červnovém zasedání Rada guvernérů vyhodnotila pokrok dosažený na cestě k udržitelné korekci inflace jako výrazný. Silná ekonomika eurozóny spolu s pevně ukotvenými inflačními očekáváními odůvodňovala důvěru v pokračující přibližování inflace k definici cenové stability, a to i po postupném ukončení čistých nákupů aktiv.

V této souvislosti Rada guvernérů na svém červnovém zasedání potvrdila, že Eurosystém bude nadále provádět čisté nákupy aktiv v rámci APP v měsíčním objemu 30 mld. EUR až do konce září 2018. V závislosti na tom, zda by přicházející data potvrdila střednědobý výhled inflace, se předpokládalo snížení čistých nákupů aktiv na 15 mld. EUR měsíčně pro období od října do prosince 2018. Poté měly být čisté nákupy aktiv ukončeny.

Upravená měnověpolitická komunikace zachovávala měnověpolitický stimul

Vzhledem k přetrvávajícím nejistotám zároveň měly zásadní význam trpělivost, obezřetnost a vytrvalost, neboť fundamentální cenové tlaky byly i nadále podmíněny velmi výraznou mírou měnověpolitické akomodace. V souladu s tím ECB důvěryhodným a efektivním způsobem signalizovala budoucí použití svých ostatních nástrojů, aby dále podpořila pokračující přibližování inflace k definici cenové stability:

  • Rada guvernérů rozšířila signalizaci budoucí trajektorie svých měnověpolitických sazeb: očekávala, že základní úrokové sazby zůstanou na aktuální úrovni nejméně do léta roku 2019 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě do doby, dokud nebude zajištěno pokračující přibližování inflace hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, ve střednědobém horizontu. Doplnění signalizace budoucí měnové politiky o výslovné podmínky ohledně načasování a vývoje inflace zvýšilo srozumitelnost informací o budoucím vývoji úrokových sazeb a pevněji ukotvilo inflační očekávání, což podpořilo finanční podmínky příznivé pro pokračující přibližování inflace k definici cenové stability. Složka signalizace budoucí měnové politiky, která se týkala vývoje inflace a výslovně spojovala první zvýšení měnověpolitických sazeb s udržitelnou korekcí inflace, byla v souladu s vpředhledící měnověpolitickou strategií orientovanou na střednědobý horizont a posílila důvěryhodnost závazku Rady guvernérů dosahovat cenové stability. Zároveň rozšířená signalizace budoucího vývoje sazeb zachovala přiměřenou míru flexibility měnové politiky.
  • Dále byla potvrzena signalizace budoucí politiky v oblasti reinvestování splátek jistin ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP. Horizont reinvestic byl prodloužen na delší období po ukončení čistých nákupů aktiv a v každém případě po dobu nezbytnou k udržení příznivé situace na trhu likvidity a výrazného stupně měnové akomodace.

Vzhledem k přetrvávajícím nejistotám a pouze postupnému nárůstu jádrové inflace musela měnová politika zůstat trpělivá, obezřetná a vytrvalá. Ačkoli se blížil konec čistých nákupů v rámci APP, měnová politika musela zachovat výrazný stupeň akomodace. Červnové rozhodnutí zahájilo přechod od čistých nákupů aktiv k měnověpolitickým úrokovým sazbám a signalizaci jejich pravděpodobného budoucího vývoje jako nástroji, kterým se upravuje nastavení měnové politiky. Celkově musela komunikace vyvažovat mezi avizováním ukončení čistých nákupů aktiv do konce roku 2018 a zdůrazňováním pokračujícího odhodlání zajistit dostatečný měnový stimul po nezbytně dlouhou dobu.

Během podzimu byla nově příchozí data slabší, než se očekávalo, což odráželo utlumenější zahraniční poptávku, ale také některé faktory specifické pro jednotlivé země a sektory. Bylo pravděpodobné, že některé z nich odezní, nicméně jiné mohly ukazovat na zmírnění dynamiky růstu. Zároveň silná domácí poptávka nadále podporovala expanzi ekonomiky eurozóny a postupný nárůst inflačních tlaků. Domácí nákladové tlaky nadále zesilovaly a rozšiřovaly se při vysokém využití kapacit a rostoucím napětí na trzích práce, které vedlo ke zrychlení růstu mezd. Rizika pro výhled růstu byla nadále hodnocena jako zhruba vyrovnaná. Nicméně bilance rizik se posouvala směrem dolů vlivem geopolitických faktorů, hrozby protekcionismu, zranitelnosti rozvíjejících se trhů a volatility finančních trhů. Tyto faktory během léta získaly na závažnosti a výrazné zůstaly až do konce roku.

APP skončil, ale měnová politika musela zůstat výrazně akomodativní

V prosinci Rada guvernérů na základě nově dostupných informací analyzovala ekonomický výhled a dospěla k závěru, že celkové hodnocení zhruba potvrdilo červnový výhled. Silná domácí poptávka nadále podporovala důvěru v to, že přibližování inflace k definici cenové stability ECB pokračuje a bude zachováno i po ukončení čistých nákupů aktiv. Rada guvernérů proto vyhodnotila jako přiměřené ukončení čistých nákupů aktiv v rámci APP v prosinci 2018, jak se již dříve očekávalo. Zároveň pokračující přibližování inflace k definici cenové stability nadále vyžadovalo, aby měnová politika byla trpělivá, obezřetná a vytrvalá. Byla proto rozšířena signalizace budoucích opatření v oblasti reinvestic. Rada guvernérů v souladu s tím oznámila záměr nadále zcela reinvestovat splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci APP během delšího období po dni, kdy začne zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě po dobu nezbytnou k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazného stupně měnové akomodace. Propojení horizontu reinvestic s počátkem zvyšování úrokových sazeb potvrdilo, že základní úrokové sazby ECB a související signalizace jejich pravděpodobného budoucího vývoje zůstanou do budoucna hlavním nástrojem, kterým se upravuje nastavení měnové politiky. Signalizace budoucího vývoje úrokových sazeb, kterou podpoří reinvestice značného objemu nakoupených aktiv, zajistí míru měnové akomodace nezbytnou pro pokračující přibližování inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně ve střednědobém horizontu.

Opatření měnové politiky nadále zajišťovala velmi příznivé podmínky financování a podporovala expanzi ekonomiky

Hladké provádění čistých nákupů aktiv

Provádění APP probíhalo hladce jak v rámci programu nákupu cenných papírů veřejného sektoru (PSPP), tak v programech zaměřených na soukromý sektor, mezi něž patřily program nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), program nákupu aktiv podnikového sektoru (CSPP) a třetí program nákupu krytých dluhopisů (CBPP3). Měsíční čisté objemy nákupů v průměru odpovídaly měsíčním cílům stanoveným Radou guvernérů a činily 30 mld. EUR měsíčně od ledna do září a dále 15 mld. EUR měsíčně od října do prosince (viz graf 17). V srpnu byl objem čistých nákupů nižší než měsíční cíl vlivem sezonních výkyvů tržní likvidity, což však kompenzovaly mírně vyšší nákupy ve zbytku roku. Na úrovni jednotlivých zemí způsobovalo splácení dluhových cenných papírů držených v různých portfoliích výrazné výkyvy hrubých měsíčních nákupů. Celkově byly odchylky měsíčních nákupů od cílových objemů v relativním vyjádření zanedbatelné. Stav aktiv držených v rámci PSPP ke konci roku zhruba odpovídal předpokládanému rozdělení mezi jednotlivé země podle klíče pro upisování základního kapitálu ECB. Provádění PSPP nemělo negativní vliv na podmínky likvidity na trhu státních dluhopisů v eurozóně (viz box 2). K příznivým podmínkám financování přispěly cílené dlouhodobější refinanční operace (TLTRO) (viz kapitola 2.2), které podpořily pokračující korekci vývoje inflace.

Graf 17

Měsíční čisté nákupy aktiv a splátky v rámci APP v roce 2018

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Měsíční čisté nákupy v účetní hodnotě a skutečné částky měsíčních splátek. Splátky jistiny cenných papírů nakoupených v rámci PSPP Eurosystém reinvestuje flexibilně a včas během měsíce, kdy jsou splatné, a to metodou tzv. nákupů s nejlepší snahou, nebo v následujících dvou měsících, jestliže to vyžadují podmínky likvidity na trhu.

Box 2
Likvidita trhu státních dluhopisů v eurozóně a zavedení programu nákupu cenných papírů veřejného sektoru

Likvidita trhu státních dluhopisů v eurozóně je důležitá pro transmisi měnové politiky ECB. Likvidní trh podporuje zejména vazbu mezi měnověpolitickými rozhodnutími ECB, výnosovou křivkou, cenami finančních aktiv obecně a celkovými náklady financování a alokace kapitálu v ekonomice. Od spuštění programu PSPP, v jehož rámci nakoupil Eurosystém značnou část nesplacených státních dluhopisů zemí eurozóny, se potřeba pozorně sledovat likviditu trhů se státními dluhopisy zvýšila. V této souvislosti představuje tento box dva ukazatele tržní likvidity, které ECB pravidelně sleduje. Uvedené ukazatele celkově naznačují, že podmínky likvidity na trzích se státními dluhopisy nezareagovaly na začátek programu PSPP nebo změny v objemu měsíčních nákupů nijak významně.

Likvidním trhem je obvykle takový trh, kde je dopad standardní transakce na ceny omezený. Jinými slovy jde o trh s „dlouhými“ knihami objednávek (resp. zakázek), které jsou rychle doplněny, jakmile dojde k provedení transakce. Změny cen po dokončení transakce jsou v důsledku toho minimální a dočasné. Pokud se lze domnívat, že by provedená transakce poskytla nové informace o fundamentální hodnotě aktiva, které je jejím předmětem, došlo by přirozeně k odpovídající úpravě kupní a prodejní ceny, avšak kniha objednávek pohybujících se kolem nové úrovně by si zachovala svoji délku, resp. hloubku.

Ukazatele tržní likvidity se obvykle zaměřují na jeden či více aspektů transakčních nákladů, hloubky trhu a/nebo jeho pružnosti. Nejjednodušším ukazatelem je spread mezi kotacemi nabízené a požadované ceny, který uvádí informace o tom, jaká je očekávaná nákladnost transakce. Ukazatele, které by poskytly více informací, lze zkonstruovat kombinací této informace o spreadu a například délkou (hloubkou) knihy objednávek představující měřítko objemu transakcí, které trh dokáže v daný okamžik pohodlně absorbovat. Ukazatele hloubky trhu obvykle vycházejí z informací získaných z knih objednávek[14], což jsou harmonogramy objemů a cen v reálném čase, které mají obchodníci k dispozici. Pružnost zachycuje fungování tržní dynamiky. Ukazuje, jak dlouho například trvá, než dojde k doplnění knih objednávek po provedení transakce, a zaměřuje se tedy na časovou dimenzi tržní likvidity.

Tento box zkoumá likviditu trhu státních dluhopisů zemí eurozóny na základě ukazatele likvidity knih pokynů[15] a ukazatele likvidity vycházejícího z provedených transakcí[16]. Ačkoli jsou tyto ukazatele založeny na rozdílných souborech tržních údajů (knihy limitních objednávek v prvním případě a kotace ve druhém), zaměřují se zejména na aspekty nákladovosti likvidity a její hloubky.

Jak ukazatel likvidity knih objednávek/zakázek, tak ukazatel likvidity založený na provedených transakcích naznačují, že se likviditní situace na trzích se státními dluhopisy zemí eurozóny od spuštění PSPP nezhoršila (viz graf A). Oba ukazatele sice vykázaly ve sledovaném období značnou volatilitu, žádný trvale růstový trend však nezaznamenaly, a to i přes značný nárůst stavu cenných papírů držených v rámci PSPP. Podobně tyto ukazatele obecně příliš nereagovaly na změny v měsíčních objemech nákupů v rámci PSPP, i když celkový údaj může zakrývat jisté odlišnosti v rámci jednotlivých zemí.

Graf A

Vývoj ukazatelů likvidity trhu státních dluhopisů zemí eurozóny od spuštění PSPP

(index: 100 = 6. března 2015)

Zdroje: Bloomberg, EuroMTS Ltd a výpočty ECB.
Poznámky: Nárůst (pokles) ukazatele naznačuje zhoršení (zlepšení) likvidity. Graf znázorňuje pětidenní klouzavý průměr ukazatelů. Ukazatel knihy objednávek (resp. zakázek) je váženým průměrem desetiletých výnosů státních dluhopisů zemí eurozóny, kde byl jako váha použit HDP. Ukazatel likvidity založený na provedených transakcích je váženým průměrem státních dluhopisů zobchodovaných v rámci PSPP, kde byl jako váha použit objem obchodů. K 9. březnu 2015, kdy nákupy v rámci PSPP započaly, byly indikátory normalizovány na hodnotu 100. Vertikální čáry znázorňují následující změny v nákupech aktiv v rámci PSPP: 1. spuštění programu v měsíčním objemu 60 mld. EUR (9. března 2015); 2. nárůst čistých měsíčních nákupů na 80 mld. EUR (1. dubna 2016); 3. pokles čistých měsíčních nákupů na 60 mld. EUR (3. dubna 2017); 4. pokles čistých měsíčních nákupů na 30 mld. EUR (2. ledna 2018); 5. pokles čistých měsíčních nákupů na 15 mld. EUR (1. října 2018). Poslední údaje jsou z 21. prosince 2018. Hodnoty nad 600 byly sníženy koeficientem v hodnotě 4.

Z grafu A je patrné, že během politických a ekonomických událostí spojovaných s očekávaným zhoršením tržní likvidity mají tyto ukazatele likvidity sklon prudce růst. K přechodnému prudkému nárůstu došlo například během období nazývaného jako „Bund tantrum“[17] (s počátkem 28. dubna 2015) a po britském referendu o členství v EU (23. června 2016). Vyšší hodnoty těchto indikátorů doprovázely i prezidentské volby ve Spojených státech (8. listopadu 2016) a ve Francii (23. dubna 2017). Největší dočasný nárůst likvidity byl však pozorován v období politického napětí spojeného se vznikem nové italské vlády (toto období začalo 28. května 2018), což se projevilo ve zhoršení likvidity zejména na italském trhu. Tyto nárůsty obvykle odrážejí zhoršení likviditní situace v určitých zemích a na ostatní trhy mají pouze omezený vliv. Likvidita se navíc obvykle zhoršuje v létě a ke konci daného roku, i když tato skutečnost je z grafu vzhledem k jeho širokému časovému rozmezí méně patrná. Změny ukazatele založeného na provedených transakcích navíc připomínají změny ukazatele vycházejícího z knihy objednávek, přestože zřejmě odrážejí více šumu. Šum v jednotlivých indikátorech by bylo možné zredukovat vytvořením kompozitního indikátoru, který by byl sestaven pomocí robustních metodologií vážení či agregace širokého souboru ukazatelů.

Z velmi příznivých podmínek financování bank těžily i podniky a domácnosti

Akomodativní měnová politika a posílení bankovních rozvah nadále přispívaly k nízkým nákladům financování bank. Navzdory zvýšenému rozptylu nákladů financování napříč zeměmi eurozóny ve druhé polovině roku 2018 zůstaly tyto náklady výrazně pod úrovní zaznamenanou před přijetím opatření ECB na uvolnění úvěrových podmínek v červnu 2014 (viz graf 18). Z velmi příznivých podmínek financování bank těžila i ekonomika jako celek, neboť výpůjční podmínky pro podniky a domácnosti byly v celé eurozóně nadále atraktivní. Úrokové sazby z bankovních úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem zůstaly poblíž svých historických minim. Od začátku června 2014 do prosince 2018 se snížily o zhruba 130, resp. 110 bazických bodů, což je výrazně více, než činila změna referenčních tržních sazeb (viz graf 19).

Graf 18

Souhrnné náklady dluhového financování bank

(souhrnné náklady financování prostřednictvím vkladů a financování na nezajištěných trzích; v % p. a.)

Zdroje: ECB, Markit iBoxx a výpočty ECB.
Poznámka: Souhrnné náklady financování prostřednictvím vkladů jsou vypočteny jako průměr sazeb z nových jednodenních vkladů, vkladů s dohodnutou splatností a vkladů s výpovědní lhůtou, přičemž jako váhy jsou použity zůstatky těchto vkladů.

Graf 19

Souhrnné sazby z bankovních úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem

(v % p. a.)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Souhrnné sazby z bankovních úvěrů jsou vypočítány agregací krátkodobých a dlouhodobých sazeb pomocí 24měsíčního klouzavého průměru objemu nových obchodů.

Náklady tržního financování nefinančních podniků rovněž zůstaly velmi příznivé a byly podporovány čistými nákupy v rámci CSPP, které působily ve směru snižování úrokového rozpětí (viz box 3). Rozpětí se u dluhopisů nefinančních podniků s ratingem investičního stupně přesto po celý rok 2018 postupně zvyšovalo z nejnižších hodnot zaznamenaných po krizi. Příčinou byly zesilující nejistoty spojené s růstovým výhledem pro eurozónu i světovou ekonomiku.

Úvěrování soukromého sektoru nadále těžilo z velmi příznivých podmínek financování. Růst bankovních úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem i nadále vykazoval pozvolna stoupající trend, který lze pozorovat již od začátku roku 2014 (viz kapitola 1.4). Čistou emisi dluhových cenných papírů nefinančních podniků i přes určité meziroční zpomalení nadále podporoval CSPP (viz box 3). Podle statistiky ECB o emisích cenných papírů[18] čisté nové emise v eurech za prvních 11 měsíců roku 2018 dosáhly 56 mld. EUR oproti 91 mld. EUR ve stejném období roku 2017. Čisté nové emise v ostatních měnách za prvních 11 měsíců roku 2018 činily −3 mld. EUR ve srovnání s −7 mld. EUR ve stejném období roku 2017, což odpovídá tomu, že CSPP motivuje nefinanční podniky v eurozóně k emitování dluhu v eurech a splácení dluhu v jiných měnách.

Nízké měnověpolitické sazby a APP zvýšily objem poskytnutých úvěrů a uvolnily podmínky bank pro poskytování nových úvěrů

Banky dále vykazovaly uvolňování úvěrových standardů a podmínek pro poskytování nových úvěrů, což bylo podpořeno opatřeními měnové politiky ECB. Podle šetření úvěrových podmínek pro eurozónu přetrvával vliv APP na uvolňování celkových podmínek pro nové úvěry podnikům a domácnostem. Navíc měla opatření měnové politiky ECB kladný dopad také na objemy poskytnutých bankovních úvěrů. Nízké úrokové sazby a pokračující ekonomická expanze v eurozóně nadále podporovaly poptávku po úvěrech (viz kapitola 1.4). Podle posledního šetření o přístupu podniků k financování[19] se v roce 2018 opět zlepšily dostupnost a podmínky externího financování pro malé a střední podniky, což bylo dáno výrazně akomodativní měnovou politikou a zlepšenými podmínkami financování těchto podniků (viz box 3).

Box 3
Vliv programu nákupu aktiv podnikového sektoru na financování nefinančních podniků v eurozóně

Cílem programu nákupu aktiv podnikového sektoru (CSPP), který je součástí programu nákupu aktiv ECB (APP), je uvolnění podmínek financování reálné ekonomiky eurozóny. Analýza ECB shrnutá v tomto boxu naznačuje, že program nákupu aktiv podnikového sektoru vedl k výraznému uvolnění podmínek financování nebankovních podniků v eurozóně. Přispěl k poklesu spreadů podnikových dluhopisů i ke zlepšení podmínek nabídky na primárním trhu podnikových dluhopisů. Je také možné, že přispěl ke zvýšení bankovních úvěrů nefinančním podnikům, které nevyužívají trh podnikových dluhopisů.[20]

CSPP je součástí APP

Program nákupu aktiv podnikového sektoru se skládá z nákupů dluhopisů v eurech s investičním stupněm vydaných nebankovními podniky usazenými v eurozóně (tj. nefinančními podniky a pojišťovnami) ze strany Eurosystému. Byl oznámen 10. března 2016 a nákupy byly zahájeny 8. června 2016. Od té doby Eurosystém nakupoval dluhové cenné papíry emitované nefinančními podniky na primárním i sekundárním trhu. Tyto cenné papíry musely být způsobilé jako zajištění pro refinanční operace Eurosystému a denominované v eurech. Před ukončením nákupů čistých aktiv v rámci APP v prosinci 2018 měl Eurosystém v držbě podnikové dluhopisy v objemu 178 mld. EUR, které představovaly téměř 7 % celkových nesplacených aktiv držených v důsledku nákupů v rámci APP.

Dopad na náklady financování nefinančních podniků: zpřísnění spreadů podnikových dluhopisů

Od oznámení CSPP v březnu 2016 se spready podnikových dluhopisů do konce roku 2017 postupně snižovaly a poté se během roku 2018 opět pozvolna zvyšovaly (viz graf A). Ekonometrická analýza[21] ukazuje, že postupný pokles spreadů podnikových dluhopisů u dluhopisů způsobilých pro účast v CSPP od poloviny roku 2016 do konce toku 2017 lze z velké části přičíst CSPP. Snížení spreadů způsobilých podnikových dluhopisů zase vyvolalo změnu struktury portfolií a vedlo také k poklesu spreadů podnikových dluhopisů, které nejsou způsobilé pro nákup v rámci CSPP.[22] Globální nejistoty i domácí nejistoty v eurozóně v roce 2018 převážily nad dopadem CSPP a přispěly k postupnému nárůstu úvěrového rizika, a tudíž i spreadů podnikových dluhopisů. Ukončení čistých nákupů aktiv v rámci CSPP na konci roku 2018 a odstranění poptávkového tlaku, který vytvářely, se časově shodovalo s nárůstem prémií za úvěrové riziko a cen podnikových dluhopisů na hodnoty zaznamenané před oznámením programu.

Graf A

Spready s investičním ratingovým stupněm a „nadměrné dluhopisové prémie“ v eurozóně

(měsíční údaje; v procentních bodech)

Zdroje: Indexy Merrill Lynch a výpočty ECB.
Poznámky: „Nadměrná dluhopisová prémie“ je odchýlení spreadu podnikových dluhopisů od měřeného rizika nesplacení emitenta. Uvedená řada zahrnuje pouze dluhopisy investičního ratignového stupně. Svislé čáry označují jednání Rady guvernérů 10. března 2016 a 2. června 2016. Viz De Santis, R.A., „Credit spreads, economic activity and fragmentation“, Working Paper Series, č. 1930, ECB, červenec 2016. Poslední údaje jsou za prosinec 2018.

Dopad na emise dluhových cenných papírů nefinančních podniků

CSPP také přispěl ke zlepšení podmínek nabídky na primárních trzích podnikových dluhopisů, především mezi způsobilými emitenty. u čistých emisí nefinančních podniků došlo v březnu 2016 k nárůstu, což se časově shodovalo s oznámením CSPP a poklesem spreadů podnikových dluhopisů. Od té doby byly silnější než v předchozích letech. Nově emitované dluhopisy způsobilé pro účast v CSPP měly delší splatnost, což přispělo k významnému prodloužení průměrné zbytkové splatnosti nesplacených prioritních nezajištěných dluhopisů s investičním ratingovým stupněm emitovaných nefinančními podniky. Empirické údaje naznačují, že CSPP dále podporoval spíše emise nových způsobilých dluhopisů nefinančních podniků v eurech než v jiných měnách. Zdá se, že emise emitentů s nižším ratingem podpořilo i prostředí nízkých výnosů a nízké spready podnikových dluhopisů.

Dopad na strukturu financování nefinančních podniků

Růst emisí dluhopisů nefinančních podniků v posledních dvou a půl letech odráží, alespoň zpočátku, přesun některých podniků od úvěrů k tržnímu dluhovému financování.[23] Analýza ECB pokrývající období od konce roku 2015 do poloviny roku 2017 ukazuje, že ve velkém vzorku nefinančních podniků v eurozóně zaznamenaly firmy emitující dluhopisy, které byly způsobilé pro účast v CSPP, ve svých celkových dluhových závazcích růst podílu dluhopisů a pokles podílu dlouhodobých úvěrů.

Tyto mikroúdaje potvrzují souhrnné finanční účty nefinančních podniků v eurozóně. Od oznámení CSPP do poloviny roku 2017 podíl nových bankovních údajů čerpaných firmami v eurozóně v porovnání s novými čistými dluhovými cennými papíry emitovanými těmito firmami meziročně poklesl. Nefinanční podniky v eurozóně tudíž přesunuly svou strukturu financování směrem k dluhovým nástrojům. Navzdory tomu byl čistý tok bankovních úvěrů do sektoru nefinančních podniků od poloviny roku 2016 kladný a dokonce zrychloval. Od poloviny roku 2017 nefinanční podniky v eurozóně postupně korigovaly dočasné nahrazení bankovních úvěrů dluhovými cennými papíry a relativní podíl čerpaných nových bankovních úvěrů se do konce roku 2018 opět zvýšil.

Dopad na úvěrovou nabídku bank

Při kombinaci těchto údajů s údaji ze šetření se zdá, že CSPP možná přispěl k uvolnění rozvahové kapacity bank, která byla následně použita na zvýšení objemu úvěrů (zejména malým) firmám nezpůsobilým pro účast v CSPP.[24] Šetření o přístupu podniků k financování ukazuje, že čisté procento malých a středních podniků vnímajících zlepšení v ochotě bank poskytovat úvěry, která od roku 2014 vykazuje rostoucí trend, se dále mírně zvýšilo v první polovině roku 2016, kde byl zaveden CSPP. Tento efekt je nejvíce patrný ve Francii, kde se podniky z velké části podílely na zvýšení emise dluhopisů od oznámení CSPP.

Opatření měnové politiky přijatá od roku 2014 významně přispěla ke zlepšenému výkonu ekonomiky eurozóny

Výrazný stupeň měnové akomodace od roku 2014 významně přispěl ke zlepšenému výkonu ekonomiky eurozóny a podpořil přibližování inflace k úrovni, o jejíž dosažení usiluje Rada guvernérů. Soukromou spotřebu podpořily pokračující růst zaměstnanosti, který zčásti odrážel minulé reformy na trhu práce, a rostoucí bohatství domácností. Podnikatelské investice těžily z příznivých podmínek financování, rostoucí ziskovosti podniků a silné poptávky. Pokračoval robustní růst investic do bydlení. Kumulativní vliv všech opatření měnové politiky přijatých od poloviny roku 2014 na růst reálného HDP a inflaci v eurozóně v letech 2016–2020 je v obou případech odhadován na zhruba 1,9 procentního bodu.[25]


2.2 Vývoj rozvahy Eurosystému ke konci programu čistých nákupů aktiv

Od vypuknutí světové finanční krize v letech 2007–2008 přijal Eurosystém řadu standardních i mimořádných měnověpolitických opatření, která měla postupem času přímý dopad na velikost a složení rozvahy Eurosystému. Mimořádná opatření zahrnovala kolateralizované úvěrové operace na poskytování financování protistranám s počáteční splatností do čtyř let i nákupy aktiv emitovaných soukromými i veřejnými subjekty (v rámci APP) s cílem zlepšit transmisi měnové politiky a uvolnit podmínky financování v eurozóně. Během roku 2018 bilanční suma Eurosystému nadále rostla, a to vlivem těchto mimořádných měnověpolitických opatření; ke konci roku 2018 dosáhla historicky nejvyšší úrovně 4,7 bil. EUR, což představuje nárůst oproti konci roku 2017 o 0,2 bil. EUR.

Program APP vedl v roce 2018 k dalšímu nárůstu bilanční sumy Eurosystému, i když o něco pomalejším tempem než v předchozích letech, neboť měsíční čisté nákupy aktiv byly sníženy (viz kapitola 2.1). Na konci roku 2018 činily měnověpolitické položky na straně aktiv 3,4 bil. EUR, což představuje 72 % bilanční sumy Eurosystému (na konci roku 2017 jen 70 %). Tato měnověpolitická aktiva zahrnují úvěry poskytnuté úvěrovým institucím v eurozóně, které představovaly 16 % celkových aktiv (na konci roku 2017 pak 17 %), a aktiva zakoupená pro účely měnové politiky, která představovala přibližně 56 % celkových aktiv (na konci roku 2017 jen 53 %) (viz graf 20). Součástí ostatních finančních aktiv v rozvaze byly především: (i) cizí měny a zlato v držbě Eurosystému, (ii) portfolia v eurech nevztahující se k měnové politice a (iii) nouzová pomoc v oblasti likvidity poskytovaná některými národními centrálními bankami Eurosystému solventním finančním institucím čelícím dočasným problémům s likviditou. Ostatní finanční aktiva podléhají interním vykazovacím požadavkům a omezením Eurosystému plynoucím zejména ze zákazu měnového financování a z požadavku, že by neměla zasahovat do měnové politiky, které stanoví různé právní předpisy.[26]

Na straně pasiv se dopad pokračující akomodační měnové politiky v roce 2018 projevil především v objemu minimálních rezerv držených protistranami a ve využívání vkladové facility, které zůstaly víceméně beze změny na úrovni 2 bil. EUR a na konci roku 2018 představovaly 39 % celkového objemu pasiv oproti 42 % na konci roku 2017. Položka bankovky v oběhu vzrostla v souladu s historickým růstovým trendem, avšak v relativním vyjádření zůstala oproti konci roku 2017 na úrovni 26 % pasiv. Podíl ostatních pasiv včetně kapitálu a účtů přecenění činil 34 % (oproti 32 % na konci roku 2017) a v absolutním vyjádření tato pasiva vzrostla o 0,2 bil. EUR (viz graf 20).

Graf 20

Vývoj konsolidované rozvahy Eurosystému

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Kladné hodnoty se vztahují k aktivům a záporné hodnoty k pasivům. Křivka přebytečné likvidity je zobrazena v kladných hodnotách, ačkoli představuje součet následujících pasivních položek: zůstatků na běžných účtech nad rámec povinných minimálních rezerv a využívání vkladové facility.

Průměrná splatnost portfolia APP a rozdělení mezi aktiva a země

Na konci roku 2018 činil objem programu APP 2,6 bil. EUR

Měsíční objem čistých nákupů aktiv byl snížen z 30 mld. EUR (leden) na 15 mld. EUR (říjen 2018). Na konci roku činil objem aktiv v rámci APP[27] 2,6 bil. EUR.[28]

ABSPP představoval 1 % (28 mld. EUR), CBPP3 10 % (262 mld. EUR) a CSPP 7 % (178 mld. EUR) celkových aktiv držených na konci roku v rámci APP. Z programů nákupu cenných papírů soukromého sektoru přispěl v roce 2018 k růstu objemu aktiv držených v rámci APP nejvíce program CSPP s čistými nákupy ve výši 48 mld. EUR. Nákupy v rámci CSPP se provádějí podle referenční hodnoty, která odráží proporcionálně všechny způsobilé nesplacené emise. To znamená, že každá země emitenta má v rámci referenční hodnoty váhu odpovídající tržní kapitalizaci.

Program PSPP představoval 82 % celkových aktiv APP

Program PSPP představoval velkou většinu programu APP, když na konci roku 2018 dosahoval 2,1 bil. EUR neboli 82 % všech aktiv držených v rámci APP, přičemž na konci roku 2017 činil tento poměr 83 %. V programu PSPP se jednotlivým zemím přidělují nákupy podle klíče pro upisování základního kapitálu ECB. V rámci jim přidělených objemů mohou ECB a národní centrální banky zemí eurozóny vybírat mezi nákupy cenných papírů ústředních, regionálních a místních vládních institucí, cenných papírů emitovaných určitými agenturami usazenými v příslušné zemi a v případě potřeby také cennými papíry emitovanými nadnárodními institucemi. Vážená průměrná splatnost aktiv držených v rámci PSPP ke konci roku 2018 činila 7,4 roku, což představuje mírný pokles oproti 7,7 roku na konci roku 2017, v jednotlivých zemích se však do určité míry lišila.[29]

Eurosystém reinvestuje splátky jistiny z aktiv koupených v rámci APP, jakmile jsou splatné. V roce 2018 dosáhly reinvestice v rámci programů nákupu aktiv soukromého sektoru výše 30,9 mld. EUR a reinvestice v rámci PSPP hodnoty 116,7 mld. EUR.[30] Nadále bylo umožňováno využití aktiv zakoupených v rámci programů PSPP a CSPP pro zápůjčky cenných papírů[31], s cílem podpořit tržní likviditu dluhopisů a smluv o zpětném odkupu.[32]

Vývoj v oblasti refinančních operací Eurosystému

Nesplacený objem refinančních operací Eurosystému od konce roku 2017 klesl o 30,6 mld. EUR a na konci roku 2018 dosahoval úrovně 733,4 mld. EUR. Tento vývoj lze z velké části připsat dobrovolnému splacení 4,5 mld. EUR a splatnosti 8,9 mld. EUR v rámci série TLTRO-I a také dobrovolnému splacení objemu 17,8 mld. EUR v rámci série TLTRO-II. Vážená průměrná splatnost nesplacených refinančních operací Eurosystému klesla z přibližně 2,7 roku na konci roku 2017 na zhruba 1,8 roku na konci roku 2018. Vážená průměrná úroková sazba v rámci TLTRO-II činila −0,3650 % (zaokrouhleno).


2.3 Systém řízení rizika pro program APP zmírňuje finanční rizika, přičemž podporuje cíl měnové politiky

Účinné řízení rizik je pro Eurosystém klíčovým principem v oblasti řízení rizik

Z pohledu měnové politiky jsou nákupy aktiv podřízeny třem hlavním zásadám. Zaprvé, nákupy aktiv by měly být účinným nástrojem k dosažení primárního cíle ECB spočívajícího v udržování cenové stability. Zadruhé, nákupy aktiv by měly být přiměřené cílům politiky a trh by jejich prostřednictvím neměl být narušen. Zatřetí, existuje-li vícero možností, jak cíle politiky splnit, měla by být vybrána možnost účinná jak z hlediska provozu, tak rizika. Úlohou Eurosystému v oblasti řízení rizik je v této souvislosti účinně rizika řídit: dosahovat cílů politiky s co nejnižším rizikem pro Eurosystém.[33]

Přímé nákupy aktiv vyžadují specifické systémy řízení rizika

Všechny měnověpolitické nástroje, včetně přímých nákupů aktiv, s sebou ze své povahy nesou rizika, která Eurosystém řídí a kontroluje. Jsou jimi rizika úvěrová, tržní, likviditní, provozní a právní. Přímé nákupy aktiv vyžadují specifické systémy řízení rizika k omezení finančních rizik, která závisejí na specifických cílech politik a na rysech a rizikových profilech příslušných typů aktiv. Každý z těchto rámců sestává z kritérií způsobilosti, postupů pro úvěrové hodnocení a hloubkový audit, rámce pro stanovení cen, referenčních hodnot a limitů. Rámce pro kontrolu rizik plní nejen účel zmírňování finančních rizik, ale přispívají také k úspěšnému dosažení cílů politik tím, že nákupy aktiv směřují k tržně neutrální diverzifikované alokaci aktiv. Níže jsou popsány systémy řízení rizika upravující uplatňování programu APP. V tabulce 1 jsou shrnuty klíčové prvky těchto rámců. Systémy řízení rizika budou nadále uplatňovány po celé reinvestiční období a přinejmenším po dobu, kdy budou aktiva APP součástí rozvahy Eurosystému.

Tabulka 1

Klíčové prvky systémů řízení rizika pro program APP

Zdroj: ECB.
Poznámky: SÚK: stupeň úvěrové kvality na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému (viz rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika); CAC: doložka o společném postupu věřitelů.

Požadavky na způsobilost u přímých nákupů aktiv

Požadavky na způsobilost se uplatňují na všechny třídy aktiv

Způsobilé pro přímé nákupy aktiv jsou pouze obchodovatelná aktiva, která jsou přijímána jako zajištění v úvěrových operacích Eurosystému. Kritéria způsobilosti zajištění v úvěrových operacích Eurosystému jsou uvedena v celkovém rámci pro nástroje měnové politiky. Mimo jiné je požadováno, aby způsobilá aktiva plnila kritéria pro stupeň úvěrové kvality 3 (SÚK 3) na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému, tedy např. obdržela nejméně jedno úvěrové hodnocení[34] od externí ratingové instituce uznané v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika (ECAF). Navíc musí být aktiva denominována v eurech a emitována a vypořádána v eurozóně. V případě cenných papírů krytých aktivy (ABS) se musí dlužníci stojící za příslušnými pohledávkami nacházet převážně v eurozóně.

V případě aktiv emitovaných nebo garantovaných ústředními vládami lze od minimální prahové hodnoty SÚK 3 upustit, pokud příslušná země podléhá programu EU / MMF a dodržuje jej, a to podle rozhodnutí Rady guvernérů. Aktiva, která jsou způsobilá k nákupu na základě upuštění od minimální prahové hodnoty úvěrové kvality, musí splnit dodatečné požadavky. Nákupy například nejsou povoleny během období přezkumu takového programu a mohou být obnoveny až po kladném výsledku takového přezkumu. V případě ABSPP a CBPP3 musí mít taková aktiva maximální dosažitelný rating v dané zemi a splňovat další požadavky ke zmírnění zvýšeného rizika.

Vedle výše uvedených kritérií způsobilosti se uplatňují také specifická kritéria způsobilosti v závislosti na konkrétním programu. Například v případě PSPP a CSPP platí omezení minimální a maximální splatnosti.[35] Pokud jde o CSPP, k nákupu nejsou způsobilá aktiva emitovaná úvěrovými institucemi nebo emitenty, jejichž mateřský podnik je úvěrovou institucí. Navíc jsou v případě CSPP a CBPP3 z nákupů vyloučeny aktiva emitovaná subjekty pro likvidaci a společnostmi pro správu aktiv. Aktiva v CBPP3 musí být způsobilá jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému a navíc splňovat nezbytné podmínky pro přijetí jako vlastní zajištění, tj. mohou být použita jako zajištění poskytnuté emitující úvěrovou institucí.[36] Od 1. ledna 2019 nejsou navíc k nákupu způsobilé kryté dluhopisy s podmíněným prodloužením doby splatnosti. A konečně, nákupy aktiv nesmí obcházet pravidla zakazující měnové financování veřejných orgánů, jak je stanoveno v čl. 123 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Hodnocení úvěrového rizika a hloubkový audit

Hodnocení úvěrového rizika a hloubkové audity jsou prováděny průběžně

Pokud jde o programy nákupu cenných papírů soukromého sektoru, Eurosystém průběžně provádí vhodná hodnocení úvěrového rizika a hloubkové audity aktiv vhodných k nákupu. Rámce pro monitorování jsou udržovány pomocí rizikových ukazatelů. Tato hodnocení a audity se řídí zásadou proporcionality, podle níž podléhají rizikovější aktiva ve větší míře hloubkové analýze. V případě potřeby mohou být uplatňována – rovněž při dodržení zásady proporcionality – dodatečná opatření pro řízení rizik, zejména pak omezení nákupů nebo jejich pozastavení a v mimořádných případech dokonce prodeje aktiv, přičemž je vyžadováno hodnocení Rady guvernérů případ od případu.

Rámce pro stanovení cen

Rámce pro stanovení cen zajišťují, aby byly nákupy prováděny za tržní ceny

Rámce pro stanovení cen u APP zajišťují, aby byla aktiva v zájmu co nejmenšího narušení trhu a snadnějšího zajištění účinného řízení rizik nakupována za tržní ceny. Tyto rámce zohledňují dostupné tržní ceny, kvalitu takových cen a reálné hodnoty. Rovněž jsou prováděny cenové kontroly ex post s cílem vyhodnotit, zda transakční ceny, za které byly nákupy realizovány, odrážely tržní ceny v době transakcí.

V rámci programů nákupu cenných papírů soukromého sektoru jsou přípustné nákupy aktiv se záporným výnosem, pokud výnos převyšuje úrokovou sazbu vkladové facility. Nákupy při výnosech nedosahujících úrokovou sazbu vkladové facility jsou přípustné pouze v rámci programu nákupu aktiv veřejného sektoru a pouze v nezbytné míře.[37]

Benchmarky

Benchmarky jsou používány k zajištění diverzifikace

Benchmarky jsou používány k tvorbě diverzifikovaného portfolia a přispívají k omezování rizik. Benchmarky pro programy nákupu cenných papírů soukromého sektoru jsou založeny na tržní kapitalizaci aktiv vhodných k nákupu, tedy nominální nesplacené částky způsobilých aktiv splňujících požadavky v oblasti rizika. V případě PSPP se nákupy řídí klíčem ECB pro upisování základního kapitálu, který stanovuje rozložení nákupů podle zemí.

Omezení

Omezení emise a emitenta jsou účinným nástrojem omezení koncentrace rizik

V případě APP jsou uplatňovány rámce pro omezení. Nastavení omezení emise a emitenta[38] zohledňuje stránku měnové politiky, provozní a právní faktory i faktor řízení rizika. Omezení jsou dolaďována podle třídy aktiv, přičemž se rozlišuje mezi aktivy veřejného sektoru a aktivy soukromého sektoru.

Omezení emise a emitenta uplatňovaná v rámci PSPP zajišťují fungování trhu a tvorby cen, omezují koncentrace rizika a brání Eurosystému stát se dominantním věřitelem vlád eurozóny. Omezení emise u PSPP je stanoveno na 33 % zůstatku emise a podléhá individuálnímu ověření, zda by nákupem Eurosystém nezískal blokační menšinu pro účely ustanovení o společném postupu (CAC).[39] Jinak činí omezení emise 25 %. Omezení emitenta je stanoveno na 33 % zůstatku způsobilých aktiv emitovaných příslušnou veřejnou institucí.

V případě programů nákupu aktiv soukromého sektoru je omezení emise nastaveno na vyšší úroveň, a to na 70 %.[40] Nižší omezení emise se v rámci CSPP uplatňují ve specifických případech, jako jsou například aktiva emitovaná veřejnými podniky. Zacházení s těmito aktivy odpovídá způsobu, jakým se s nimi zachází v rámci PSPP. Vedle těchto omezení emise se v případě CBPP3 a CSPP uplatňují také omezení emitenta. Zejména v případě CSPP jsou v zájmu zajištění diverzifikovaného rozdělení nákupů mezi emitenty a skupiny emitentů tato omezení emitenta stanovena na základě referenční hodnoty související s tržní kapitalizací skupiny emitentů. Navíc mohou být v případě potřeby uplatňována omezení na základě výsledku hodnocení úvěrového rizika a hloubkového auditu, jak je vysvětleno výše.


3 Finanční sektor eurozóny: odolnost bank vůči riziku roste

Náročnost výzev, kterým čelí finanční sektor eurozóny při zvládání rizik, se během roku 2018 zvýšila. Na jedné straně bylo prostředí pro zachování finanční stability podpořeno několika faktory, včetně rostoucí ekonomiky a lepší odolnosti bankovního sektoru. Na straně druhé byla finanční stabilita v roce 2018 nepříznivě ovlivněna zesilujícím rizikem zpomalení hospodářského růstu, jehož příčinou byl především rostoucí protekcionismus a sílící politická a fiskální nejistota. Citlivost cen aktiv nadále rostla v důsledku podstupování vysokých rizik na finančním trhu a trhu s nemovitostmi, zatímco v rostoucím nebankovním finančním sektoru docházelo k další akumulaci rizik. Za této situace zavedly země eurozóny po konzultaci s ECB řadu makroobezřetnostních opatření s cílem zmírnit systémová rizika a posílit odolnost vůči nim. Kromě toho přijímal bankovní dohled ECB opatření v makroobezřetnostní oblasti a nadále podporoval stabilitu evropského bankovního sektoru a rovné podmínky pro všechny banky v eurozóně. Po deseti letech od vypuknutí světové finanční krize jsou hlavní regulatorní reformy, které přispěly k vytvoření odolnějšího finančního sektoru, před dokončením. i když došlo ke značnému pokroku, je třeba učinit ještě další kroky. V tomto ohledu se ECB v roce 2018 účastnila průběžných jednání o dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů a poukázala také na význam vývoje nových nástrojů ke snižování rizik v nebankovním finančním sektoru.


3.1 Finanční stabilita v roce 2018

Udržet prostředí finanční stability bylo v roce 2018 náročnější, což se odráželo v ukazatelích systémového napětí na finančních trzích (viz graf 21). Analýza provedená v roce 2018 poukázala na to, že některé vývojové trendy, včetně pokračující hospodářské expanze, finanční stabilitu podporovaly (viz kapitola 1) a zvýšily odolnost bank. Aktivity spojené s podstupováním vysokých rizik v některých segmentech finančního trhu však přispěly ke stlačení globálních rizikových prémií. Nárůst protekcionismu a obnovené napětí v rozvíjejících se tržních ekonomikách vyvolávalo občasnou volatilitu. V Evropské unii přispěla k vyšší politické a fiskální nejistotě vzrůstající nejistota spojená s průběhem brexitu a napětím na trzích italských dluhopisů.

Graf 21

Indikátor rizik pro finanční stabilitu a kompozitní indikátor systémového napětí na finančních trzích eurozóny

(leden 2011 – říjen 2018)

Zdroje: Bloomberg, Eurostat, ECB a výpočty ECB.
Poznámky: Více podrobností k indexu rizik pro finanční stabilitu (FSRI) viz tematický článek A v publikaci ECB Financial Stability Review z května 2018. Rozsah indexu FSRI představuje odchylku od historického průměru vyjádřeného jako násobky historické směrodatné odchylky. Kompozitní indikátor systémového napětí na finančních trzích (CISS) se ustálil na hodnotě mezi 0 a 1. FSRI: čtvrtletní frekvence; CISS: týdenní frekvence, dvoutýdenní klouzavý průměr.

Čtyři hlavní rizika pro finanční stabilitu

V tomto prostředí byla identifikována čtyři hlavní rizika ohrožující finanční stabilitu eurozóny na horizontu dvou let. Těmito riziky se zabývala pololetní publikace ECB Financial Stability Review.

Riziko výrazného poklesu cen aktiv

První hlavní riziko pro finanční stabilitu v nadcházejících letech představuje možnost neuspořádaného zvýšení globální rizikové prémie. Hlavní příčiny, které by mohly způsobit neuspořádané zvýšení rizikových prémií, souvisejí jak s domácími, tak vnějšími faktory. Patří sem chaotické reakce trhů na politickou či fiskální nejistotu, další napětí v rozvíjejících se tržních ekonomikách a jeho možný přenos do vyspělých ekonomik či prudký obrat v makroekonomickém výhledu pro Spojené státy. Možný nárůst globálních rizikových prémií mohou umocnit vysoké ceny aktiv a vysoké hodnoty korelací mezi globálními cenami finančních aktiv.

Obavy ohledně udržitelnosti dluhu

Druhé hlavní riziko se týkalo obav ohledně udržitelnosti dluhu. Indikátory napětí na trzích státních dluhopisů v eurozóně v polovině roku 2018 poněkud vzrostly, což odráželo politický vývoj v Itálii. Tento nárůst byl ovšem poměrně mírný a naznačoval pouze omezený přenos napětí do ostatních zemí eurozóny. Zadluženost států eurozóny byla i nadále vysoká a míra zadlužení několika silně zadlužených zemí v posledních letech pokračovala v růstu. Úroveň zadluženosti soukromého sektoru byla navíc v některých zemích i nadále vysoká, a to jak z historického tak mezinárodního hlediska. Přestože byla dluhová dynamika i nadále příznivě ovlivňována silným cyklickým ekonomickým oživením v eurozóně a velmi příznivými podmínkami financování, překračovala tato úroveň hranici běžně spojovanou s nadměrným zadlužením.

Obrázek 1

Hlavní rizika pro finanční stabilitu v eurozóně

Zdroj: ECB.
Poznámka: Vyhodnocení finanční stability bylo provedeno k 29. listopadu 2018.

Tempo růstu na trzích s nemovitostmi v eurozóně v roce 2018 zrychlovalo. Silný růst cen rezidenčních nemovitostí se i nadále projevoval v náznacích mírného nadhodnocení na trzích rezidenčních nemovitostí v eurozóně jako celku, přičemž jednotlivé země vykazovaly značné rozdíly. Růst cen na trzích komerčních nemovitostí v posledních letech výrazně předčil růst nájmů. Výnosy z prvotřídních komerčních nemovitostí proto vykazovaly klesající trend a ve stávajícím cyklu dosáhly nového minima. Pozorované snížení výnosů by mohlo signalizovat, že ceny na trzích komerčních nemovitostí mohou být nadhodnoceny. Je však třeba rovněž poznamenat, že se již objevují první náznaky pokročilejší fáze cyklu.

Nižší zprostředkovatelská kapacita bank

Třetí hlavní riziko souviselo s perspektivou nízké ziskovosti bank v eurozóně a možným snížením jejich schopnosti poskytovat zprostředkovatelské služby. Ziskovost bank v eurozóně se stabilizovala, přičemž celková návratnost kapitálu činila ve třetím čtvrtletí 2018 6,9 %. Solventnost bank zůstala poměrně stabilní a celkový kmenový kapitál Tier 1 významných institucí v eurozóně dosáhl na konci třetího čtvrtletí 2018 hodnoty 14,2 % oproti 14,3 % ve stejném období předchozího roku.

Ceny akcií bank v eurozóně v roce 2018 klesly o zhruba 30 %, což odráželo vyšší politickou nejistotu ohledně výhledu pro vývoj mimo eurozónu. Pokles cen akcií přispěl k poklesu ukazatele ocenění, kdy poměr tržní ceny akcie k účetní hodnotě u největších kótovaných bank dosáhl na konci roku 2018 úrovně 0,6.

Objem úvěrů se selháním v bankách eurozóny pokračoval v setrvalém poklesu. Za první tři čtvrtletí roku se snížil o 94 mld. EUR, přičemž celkový podíl úvěrů se selháním u významných institucí v eurozóně činil 4,2 % oproti 5,2 % v předchozím roce. Pokles úvěrů se selháním ve většině zemí s vysokým podílem těchto úvěrů buď zrychlil, nebo v rychlém tempu pokračoval. Detailní rozklad změn v podílech úvěrů se selháním probíhajících během tohoto období ukazuje, že převážná část poklesu souvisela s nápravou, likvidací či odpisy. Ke snižování úvěrů se selháním zároveň významně přispěl i aktivnější sekundární trh se znehodnocenými aktivy. Z hlediska jednotlivých zemí docházelo i nadále k nejrozsáhlejším odprodejům v Itálii a Španělsku. i přes nárůst obchodů byla však likvidita na sekundárních trzích s úvěry se selháním nadále ovlivňována několika typy selhání trhu. K nápravě selhání trhu by mohly přispět platformy pro obchod s úvěry se selháním, pokud by nabídly perspektivu větší transparentnosti na trzích s těmito úvěry, podpořily vyšší účast investorů a odstranily problémy v koordinaci.[41]

Rizika likvidity v sektoru investičních fondů

Čtvrté hlavní riziko souviselo s možnými problémy s likviditou v sektoru investičních fondů. Celková aktiva sektoru investičních fondů v eurozóně se v posledních pěti letech více než zdvojnásobila z 5,7 bil. EUR na konci roku 2008 na 13,8 bil. EUR v červnu 2018. Sektor investičních fondů nyní tvoří již téměř 20 % celkových aktiv v držbě finančního sektoru eurozóny. Riziková aktiva v držbě investičních fondů v roce 2018 nadále rostla. Likviditní rezervy investičních fondů se současně snížily, čímž se zvýšila zranitelnost sektoru vůči možným šokům na světových finančních trzích. Pokud by tedy došlo k rozsáhlým odkupům ze strany investorů, fondy by zřejmě musely zpeněžit poměrně velkou část svých portfolií, což by mohlo stlačit tržní ceny. Současná pravidla Evropské unie sice poskytují pro řešení otázky ochrany investorů a zranitelnosti investičních fondů spolehlivý rámec, rostou však obavy ohledně cyklických rizik spojených s podstupováním vysokého rizika v oblasti likvidity a zvyšující se angažovanosti na trzích z hlediska sektoru jako celku.

Celkově vzato jsou tato čtyři rizika očividně provázaná, a pokud by se naplnila, měla by potenciál se vzájemně posilovat.


3.2 Funkce makroobezřetnostní politiky ECB

Makroobezřetnostní opatření pro řešení systémových rizik

Na vznik potenciálních systémových rizik ve finančním systému se reaguje pomocí makroobezřetnostních opatření, přičemž ECB má v této oblasti důležitou roli a zvláštní pravomoci (viz nařízení o SSM). ECB byl především svěřen úkol posuzovat makroobezřetnostní opatření stanovená legislativou EU a přijatá vnitrostátními orgány v zemích spadajících pod bankovní dohled ECB a také pravomoc tato vnitrostátní opatření v bankovním sektoru doplňovat. V reakci na rizika, jímž byla eurozóna během roku 2018 vystavena, zavedly vnitrostátní orgány po konzultaci s ECB řadu makroobezřetnostních opatření, aby tak zmírnily systémová rizika, posílily odolnost vůči nim a zajistily plynulé a efektivní poskytování finančních služeb reálné ekonomice.[42]

Makroobezřetnostní orgány pokračují v úsilí zachovat finanční stabilitu

Posuzování přiměřenosti makroobezřetnostních opatření

V roce 2018 pokračovala ECB v intenzivní práci v oblasti makroobezřetnostní politiky, čímž významně přispěla k zachování finanční stability. Vedle rozsáhlé analytické práce ECB také poskytla platformu pro pravidelná společná posuzování rizik a koordinaci opatření mezi ECB a vnitrostátními orgány v eurozóně. Pokračovala také v rozsáhlých a otevřených jednáních s vnitrostátními orgány o používání makroobezřetnostních nástrojů a o vývoji metod pro hodnocení různých druhů systémového rizika. Proces a metody posuzování systémových rizik a přiměřenosti opatření makroobezřetnostní politiky v eurozóně se zásluhou těchto kroků nadále zlepšily.

Lepší komunikace v oblasti otázek makroobezřetnostní politiky

Kromě toho ECB nadále posilovala svou komunikaci v oblasti otázek makroobezřetnostní politiky, přičemž zvýšila povědomí o tomto tématu díky větší transparentnosti své průběžné práce i názorů v této oblasti. Kromě projevů, tiskových zpráv a dalších publikací, jako jsou například příležitostné články, pokračovala ECB ve zveřejňování své publikace Macroprudential Bulletin. Publikace, která vychází dvakrát ročně, představuje významný komunikační nástroj pro objasnění rámce makroobezřetnostní politiky ECB a jejích rozhodovacích postupů, jakož i postupů při analýzách a vyhodnoceních prováděných v této oblasti. ECB také na svých internetových stránkách nadále zveřejňovala přehled aktuálně platných makroobezřetnostních opatření v zemích spadajících pod její bankovní dohled.

Rozhodnutí učiněná během roku 2018 v oblasti makroobezřetnostní politiky

V roce 2018 posuzovala ECB 103 rozhodnutí v oblasti makroobezřetnostní politiky

V souladu se svým zákonným mandátem posuzovala ECB v roce 2018 notifikace ze strany vnitrostátních orgánů v eurozóně o 103 rozhodnutích v oblasti makroobezřetnostní politiky týkajících se nástrojů zaměřených na cyklická a strukturální systémová rizika a o dalších nástrojích uvedených v článku 458 nařízení o kapitálových požadavcích (CRR). Většina notifikací se týkala nastavení proticyklické kapitálové rezervy či identifikace globálních a jiných systémově důležitých institucí a kalibrace jejich kapitálových rezerv. K žádnému opatření v oblasti makroobezřetnostní politiky, které vnitrostátní orgány během roku 2018 oznámily, nevznesla Rada guvernérů ECB námitky.

Posuzovaná rozhodnutí se mimo jiné týkala nastavení proticyklické kapitálové rezervy a opatření zaměřených na strukturální systémová rizika

Všech 19 zemí eurozóny čtvrtletně vyhodnocuje cyklická systémová rizika a na základě těchto vyhodnocení nastavuje úroveň své proticyklické kapitálové rezervy. Během roku 2018 čtyři země zvýšily proticyklickou kapitálovou rezervu. Národná banka Slovenska se rozhodla s účinností od 1. srpna 2018 zvýšit proticyklickou kapitálovou rezervu z 0,5 % na 1,25 % a následně ji s účinností od 1. srpna 2019 dále zvýšit na 1,5 %. Jako důvod uvedla skutečnost, že Slovensko patří v rámci EU k zemím s nejdynamičtějším růstem úvěrů jak v podnikovém sektoru, tak v sektoru domácností. Zvýšit sazbu proticyklické kapitálové rezervy se také rozhodla Lietuvos bankas, a to z úrovně 0,5 %, která byla v platnosti od 31. prosince 2018, na úroveň 1 % s účinností od 30. června 2019. Zvýšení sazby nesouviselo ani tak s nadměrným cyklickým rizikem jako spíš se změnou v obecných zásadách banky pro nastavování sazby proticyklické kapitálové rezervy (v prostředí mírného rizika nyní nastavené na kladné úrovni). Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland se rozhodla aktivovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 1 % s účinností od 1. července 2019 se záměrem vytvořit rezervu s dostatečným předstihem v průběhu cyklu a účinně tak podpořit odolnost, čímž zároveň zohlednila značnou citlivost irského makrofinančního prostředí vůči vnějšímu vývoji. S odkazem na příznivé makroekonomické prostředí a pokračující zrychlování finančního cyklu zavedla vůbec poprvé kladnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy ve výši 0,25 % Nejvyšší rada pro finanční stabilitu ve Francii. Opatření, jehož cílem je zvýšit odolnost bank vůči cyklickým rizikům, vstupuje v platnost 1. července 2019.

Pokud jde o makroobezřetnostní nástroje zaměřené na strukturální systémová rizika, posuzovala ECB rozhodnutí vnitrostátních orgánů o kapitálové rezervě pro 106 jiných systémově významných institucí[43] a také tři rozhodnutí o rezervě ke krytí systémového rizika. Co se týče opatření oznamovaných v souladu s článkem 458 nařízení CRR, rozhodla se Nejvyšší rada pro finanční stabilitu ve Francii zpřísnit limity pro velké expozice, které se uplatňují v případě velkých a vysoce zadlužených domácích nefinančních podniků. Účelem opatření je řešit rizika vyplývající ze zrychlování finančního cyklu a pokračujícího trendu zvyšování dluhu těchto společností. Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique navrhla dvousložkové opatření zaměřené na nemovitostní riziko. Tvoří jej obecná přirážka ve výši 5 procentních bodů k rizikovým vahám retailových expozic zajištěných domácími nemovitostmi u bank, které používají přístup IRB (přístup založený na metodě interních ratingů), a dodatečný, vůči riziku citlivý prvek zaměřený na rizikový profil portfolia hypotéčních úvěrů každé banky s tímto přístupem. Opatření si klade za cíl zvýšit odolnost bank s přístupem IRB vůči makroobezřetnostním rizikům, která vyplývají z vývoje na trhu nemovitostí a rostoucí zranitelnosti dlužníků.

Spolupráce s Evropskou radou pro systémová rizika

Nadále pokračovala spolupráce s ESRB a její podpora

ECB nadále poskytovala analytickou, statistickou, logistickou a administrativní podporu sekretariátu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), který odpovídá za běžnou činnost ESRB. ESRB je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem EU a za prevenci a zmírňování systémových rizik.

ECB pravidelně pomáhala ESRB při průběžné identifikaci a sledování potenciálních systémových rizik a poskytovala také obecnou podporu výzkumu v rámci ESRB. ECB například spolupracovala s pracovní skupinou na vysoké úrovni pro bezpečná aktiva, kterou ESRB ustavila s cílem prozkoumat praktické aspekty cenných papírů zajištěných státními dluhopisy (sovereign bond-backed securities, SBBS). Skupina vypracovala zprávu o dvou svazcích, která popisuje hlavní závěry její práce a obsahuje technickou analýzu, o kterou se tyto závěry opírají. Kromě toho přispěla ECB do řady pracovních dokumentů publikovaných na téma SBBS.

Pokud jde o nebankovní finanční sektor EU, ECB se podílela na přípravě třetího vydání publikace EU Shadow Banking Monitor, která podává přehled o vývoji v tomto sektoru, přičemž se zaměřuje na vyhodnocení potenciálních rizik pro finanční stabilitu. V nebankovní sféře ECB také přispěla do zprávy Macroprudential provisions, measures and instruments for insurance o makroobezřetnostních ustanoveních, opatřeních a nástrojích pro pojišťovnictví, kterou ESRB zveřejnila v listopadu 2018. Zpráva slouží jako podklad pro probíhající diskuse o směrnici Solvency II a posílení makroobezřetnostního regulatorního rámce pro pojišťovny a zajišťovny.

ECB také spolupředsedala expertní skupině, která měla za úkol odpovědět na žádost adresovanou ESRB Radou EU o vytvoření „makroobezřetnostních přístupů k zamezení vzniku celosytémových problémů s úvěry se selháním a přitom vzít v úvahu procyklické vlivy opatření zaměřených na zásobu těchto úvěrů i možné důsledky pro finanční stabilitu“. Publikovaná zpráva identifikovala faktory, které vedly k nárůstu úvěrů se selháním v celém systému, a došla k závěru, že stávající soubor makroobezřetnostních nástrojů nevyžaduje zásadní změny, i když je třeba zvážit určité úpravy.

Kromě toho ECB předsedala pracovní skupině, která vypracovala nepříznivý scénář pro celoevropský zátěžový test ESRB, realizovaný v roce 2018 Evropským orgánem pro bankovnictví, a pro zátěžový test pojišťoven, realizovaný v roce 2018 Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, a poskytla také klíčovou technickou podporu a podporu při modelování scénáře. Kromě toho ECB pořádala v prosinci 2018 každoroční workshop k zátěžovým testům.

ECB také nadále podporovala ESRB v její analytické práci na rozsáhlém souboru dat poskytovaných v souladu s nařízením o evropské tržní infrastruktuře. Tato práce umožnila posun směrem ke sběru, zpracování a analýze dat na denní bázi. Tyto analýzy nyní poskytují podporu ESRB a jejím poradním výborům a podvýborům při komplexnějším a včasném sledování trhů s deriváty.

Podrobnější informace o ESRB jsou k dispozici na internetových stránkách ESRB a v její výroční zprávě.


3.3 Mikroobezřetnostní činnost k zajištění zdraví jednotlivých bank

Během celého roku 2018 bankovní dohled ECB nadále přispíval ke stabilitě evropského bankovního sektoru a k rovným podmínkám pro všechny banky v eurozóně. I když banky v eurozóně během posledních let zvýšily svoji odolnost, stále čelí značným výzvám.

Jednou z nejpalčivějších výzev, kterým banky v eurozóně čelí, je nedostatečná ziskovost

Jednou z nejpalčivějších výzev, kterým banky v eurozóně čelí, je nedostatečná ziskovost. A i když se situace obecně zlepšila, nadále jsou pod tlakem, aby upravily své obchodní modely. Stále je nezbytné, aby nalezly způsoby, jak dosáhnout udržitelné ziskovosti po celý hospodářský cyklus. V roce 2018 bankovní dohled ECB dokončil a zveřejnil tematický přezkum o ziskovosti a obchodních modelech. Z něj vyplynulo, že se situace mezi jednotlivými bankami velice liší. Dále bylo zjištěno, že schopnosti bank v oblasti strategického řízení jsou jedním z důležitých faktorů, který ziskovost bank ovlivňuje. Bankovní dohled ECB bude situaci nadále monitorovat a obchodní modely bank kriticky hodnotit.

Vyřešení problému s úvěry se selháním má prioritu

Vedle ziskovosti představují stále problém pro bankovní sektor v eurozóně problematická aktiva z dřívější doby, jako jsou úvěry se selháním. Úvěry se selháním snižují bankám zisk, činí je méně odolnými a snižují jejich schopnost financovat ekonomiku. i když je řešení tohoto problému primárně na dotčených bankách, je jednou z nejvyšších priorit orgánů EU (jak ukazuje akční plán EU na řešení úvěrů se selháním v Evropě) a zejména bankovního dohledu ECB. Již v březnu 2017 bankovní dohled ECB zveřejnil kvalitativní pokyny bankám, jak řešit úvěry se selháním. Tyto pokyny byly v březnu 2018 doplněny o dodatek, který specifikuje očekávání v oblasti tvorby rezerv v případě nových úvěrů se selháním. V červenci 2018 bankovní dohled ECB oznámil další kroky při řešení stávajícího objemu úvěrů se selháním.

Zdokonalené dohledové nástroje a metody

Během celého roku bankovní dohled ECB pokračoval ve zdokonalování svých nástrojů a metod. Po veřejných konzultacích (zahájených v březnu 2018) bylo zveřejněno v listopadu 2018 konečné znění pokynů pro banky týkajících se interního řízení kapitálu a likvidity (interní bankovní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti – ICAAP; a interní postupy pro hodnocení přiměřenosti likvidity – ILAAP). V souvislosti s probíhajícím cíleným přezkumem interních modelů bankovní dohled ECB také v návaznosti na veřejnou konzultaci zveřejnil v listopadu 2018 první kapitolu svých pokynů k interním modelům. Dále vydal pokyny k hodnocení žádostí o bankovní licenci, které zahrnují také finančnětechnologické úvěrové instituce. Další pokyny zveřejněné v září 2018 se zaměřují na kontroly na místě a posuzování interních modelů. Jejich cílem je vysvětlit, jak takové kontroly probíhají. Bankovní dohled ECB se dále podílel na zátěžových testech Evropského orgánu pro bankovnictví týkajících se evropských bank (viz box 4).

V roce 2018 byl bankovní dohled ECB zapojen také do řešení selhání jedné významné banky v eurozóně. Tento konkrétní případ zvýraznil potřebu další harmonizace pravidel, jak přistupovat k bankám v selhání. A jelikož ECB nedisponuje žádnými pravomocemi v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tento případ poukázal také na potřebu harmonizovanějšího přístupu k této problematice na evropské úrovni.

Podrobnější informace o bankovním dohledu ECB lze nalézt na jeho internetových stránkách a ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2018.

Box 4
Zátěžové testy bank v celé EU v roce 2018

Celkové nastavení zátěžového testu v roce 2018 a zapojení ECB

ECB byla zapojena jak do přípravy, tak výkonu zátěžového testu v celé EU v roce 2018, který celkově koordinoval Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Zátěžový test měl za cíl vyhodnotit odolnost finančních institucí zjištěním hlavních oblastí zranitelnosti podle základního scénáře a scénáře nepříznivého. Výsledky tohoto testu jsou navíc použity v rámci procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) pro každou ze zúčastněných bank, a to jak z kvantitativní, tak kvalitativní perspektivy. V rámci přípravné práce se ECB podílela na navrhování základního i nepříznivého scénáře zátěžového testu. Posledně jmenovaný scénář byl připraven společně s ESRB a EBA a v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány dohledu (NCA). ECB navíc aktivně přispívala k přípravě metodické poznámky k zátěžovému testu EBA, a to společně s NCA. Hlavním úkolem metodiky v roce 2018 bylo především zavedení účetní zásady mezinárodních standardů účetního výkaznictví 9 (IFRS 9), která měla dopad na několik rizikových profilů (úvěrové riziko, tržní riziko a čistý úrokový výnos). Podobným způsobem ECB využila plodné spolupráce s odborníky z Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a z vnitrostátních příslušných orgánů dohledu a vytvořila pro zátěžový test úřední srovnávací standardy úvěrového rizika. Tyto standardy by banky měly používat na portfolia, pro která nejsou k dispozici vhodné modely úvěrového rizika.

Po zahájení celounijního zátěžového testu dne 31. ledna 2018 ECB odpovídala za proces kontroly kvality u bank, které podléhají jejímu přímému dohledu. V důsledku zavedení IFRS 9 byl harmonogram testu v roce 2018 ve srovnání s předchozími lety prodloužen, aby měly banky více času na podání údajů pro zátěžový test. Hlavním cílem této kontroly kvality, kterou provedly společně ECB a vnitrostátní příslušné orgány, bylo zajistit, aby banky správně uplatňovaly jednotnou metodiku, kterou vypracoval EBA. Do tohoto procesu bylo zapojeno více než 200 zaměstnanců ECB. Z mikroobezřetnostní dohledové funkce ECB byli členové společného týmu dohledu těmi, kdo byl odpovědný za důkladnou analýzu předpokladů předložených bankami, a to při zohlednění rysů specifických pro jednotlivé banky. Na starosti měli také přímou komunikaci s bankami. Horizontální, odspodu vycházející týmy byly odpovědné za vyhodnocení souladu bank s metodickými požadavky a za kritické zkoumání konzistentnosti a důvěryhodnosti výsledků za jednotlivé banky prostřednictvím analýzy referenčního porovnávání. V rámci uspořádání shora dolů makroobezřetnostní týmy ECB kriticky zkoumaly informace podané bankami za použití dekompozičních modelů. Této činnosti poskytovala podporu specializovaná kancelář projektového řízení a také infrastrukturní týmy a koordinátoři pro danou zemi, což usnadňovalo spolupráci s vnitrostátními orgány.

Ze 48 bank, kterých se týkal zátěžový test vedený EBA, vykonává ECB přímý dohled nad 33 bankami; ty představují 70 % bankovních aktiv v eurozóně. Jednotlivé výsledky všech 48 bank spolu s podrobnými údaji o rozvahách a expozicích ke konci roku 2017 zveřejnil EBA 2. listopadu 2018. Vedle 33 bank ECB ve vzorku orgánu EBA provedla ECB souběžně také svůj vlastní zátěžový test SREP u zhruba 54 bank, na které přímo dohlíží, ale jež nejsou součástí vzorku orgánu EBA.[44] Test byl založen na stejné metodice a scénářích jako celounijní zátěžový test, avšak použil méně propracované přístupy a méně přísné prahové hodnoty pro vykazování, aby zajistil proporční zacházení v případě menších bank.

Dříve v roce 2018 provedla ECB také zátěžový test čtyř řeckých bank, na které přímo dohlíží. i když metodiku, scénáře a přístup kontroly kvality uplatnila stejné jako EBA v případě celounijního zátěžového testu, harmonogram tohoto zátěžového testu byl urychlený, aby byl test dokončen před koncem třetího podpůrného programu Evropského mechanismu stability pro Řecko.

Scénáře

Nepříznivý scénář zátěžového testu v roce 2018 byl založen na konzistentním souboru makrofinančních šoků, ke kterým by mohlo během krize dojít. V případě eurozóny sestával scénář z kumulovaného poklesu HDP o 2,4 %, kumulovaného poklesu cen nemovitostí o 17 % a okamžitého propadu cen akcií o 31 %.

Scénář odrážel hlavní systémová rizika identifikovaná na začátku testu. Patřilo k nim: i) prudké a významné přecenění rizikových prémií na světových finančních trzích, ii) obavy spojené s udržitelností veřejného a soukromého dluhu, iii) vzájemné působení negativních vlivů slabé ziskovosti bank a nízkého nominálního hospodářského růstu a iv) likviditní rizika v nebankovním finančním sektoru, s možnými efekty přelévání do širšího finančního systému.

Z důvodu velkého časového zpoždění mezi zahájením zátěžového testu EBA na začátku roku 2018 a zveřejněním jeho výsledků provedla ECB dodatečné citlivostní analýzy rizik, které do popředí vystoupily během roku, jako jsou rizika náhlého poklesu nejdůležitějších rozvíjejících se ekonomik pro banky v eurozóně a dodatečné napětí na trzích státních dluhopisů; výsledky těchto analýz byly v listopadu 2018 zveřejněny v publikaci Financial Stability Review (FSR).

Výsledky zátěžového testu EBA z roku 2018 a nejdůležitější faktory

Použití nepříznivého scénáře mělo za následek odčerpání souhrnného kmenového kapitálu Tier 1 (CET1) u 33 bank pod přímým dohledem ECB ve výši 3,8 procentního bodu na plně funkčním základě, a souhrnný kapitál CET1 se tak snížil z 13,7 % na konci roku 2017 na 9,9 % na konci roku 2020. Byl zde zahrnut dopad ve výši 0,3 procentního bodu vyplývající z prvního uplatnění standardu IFRS 9, který vstoupil v platnost 1. ledna 2018. Tomu odpovídající odčerpání kapitálu je o 0,5 procentního bodu vyšší než v testu v roce 2016.

Klíčovým faktorem odčerpání kapitálu za nepříznivého makroekonomického scénáře bylo snížení hodnoty úvěrů, které bylo způsobeno zejména tím, že makroekonomický scénář byl přísnější než v roce 2016, a zavedením standardu IFRS 9 (zejména modelu vytváření rezerv na krytí úvěrových ztrát za celou dobu trvání). Objem úvěrů se selháním hrál v testu v roce 2018 méně výraznou roli než v roce 2016, což odráželo zlepšení bankovních rozvah. Druhým klíčovým faktorem byl šok spojený se spreadem financování, který dopadl na tržní riziko bank, což bylo částečně kompenzováno kladným vlivem vyšších dlouhodobých úrokových sazeb. Třetím klíčovým faktorem byl dopad šoků souvisejících s tržními cenami a likviditou na reálnou hodnotu portfolií. Úplné přecenění těchto portfolií mělo největší dopad na globálně systémově významné banky. Tyto banky byly ale z velké části schopné vykompenzovat ztráty vysokými výnosy klientů. Zátěžový dopad na rezervy likvidity a modelovou nejistotu se také dotkl globálně systémově významných bank více než jiných bank. Dalším klíčovým faktorem byla značná zátěž v oblasti čistých příjmů z poplatků a provizí.

Vyšší odčerpání kapitálu bylo dále ovlivněno metodikou více zohledňující rizika. To bylo jen částečně kompenzováno vlivy zlepšené kvality aktiv, obzvlášť jako důsledek úspěšného snížení objemu úvěrů se selháním a přínosů vyplývajících ze strmějšího nárůstu dlouhodobých úrokových sazeb při tomto scénáři.

I přes vyšší odčerpání kapitálu je souhrnná kapitálová přiměřenost po zátěži na úrovni 9,9 % u CET1 (měřeno na úrovni v plného souladu s požadavky regulace, „fully-loaded“) vyšší, než bylo zaznamenáno v zátěžovém testu v roce 2016, kdy činila 8,8 %. Důvodem bylo přetrvávající úsilí bank vypořádat se s problematickými aktivy z dřívější doby společně se setrvalou kumulací kapitálu v posledních letech. Výsledek potvrdil zvýšenou odolnost zúčastněných bank vůči makroekonomickým šokům. Test však odhalil také zranitelná místa v jednotlivých bankách a poskytl důležitý dodatečný vhled do schopností bank v oblasti zátěžového testování a řízení rizik, kterým se pracovníci dohledu dál podrobněji zabývají.

Výsledky dodatečných citlivostních analýz, které byly zveřejněny v nejnovějším FSR, ukázaly, že zhmotnění zvažovaných dodatečných rizik by bývalo vedlo k dalšímu zhoršení výsledků zhruba o 0,3 až 0,7 procentního bodu kapitálu CET1 nad rámec odčerpání kapitálu ve výši 3,8 procentního bodu.


3.4 Příspěvek ECB k posilování bankovní unie a unie kapitálových trhů

Díky regulatorním reformám po krizi je finanční sektor odolnější, ale je třeba vyvinout další úsilí

Po deseti letech od vypuknutí světové finanční krize jsou hlavní regulatorní reformy, které přispěly k vytvoření odolnějšího finančního sektoru, před dokončením. I když bylo během posledních deseti let dosaženo výrazného pokroku, stále přetrvává řada legislativních a institucionálních překážek, které je třeba překonat, aby evropské banky mohly fungovat ve skutečně integrovaném rámci a uživatelé finančních služeb mohli využívat integrovanější jednotný bankovní trh. Další úsilí je třeba vynaložit na rozvoj kapitálových trhů a současně posílit rámec regulace a dohledu pro nebankovní finanční sektor.

Dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů

ECB v roce 2018 nadále přispívala k pokračujícím diskusím o dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů (CMU). Obě iniciativy přispívají k lepšímu fungování HMU. Vznik společného mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) a evropský systém pojištění vkladů (EDIS) usnadní hlubší finanční integraci a zvýší důvěryhodnost bankovní unie. Integrovanější finanční trhy zvýší efektivnost alokace úvěrů, usnadní soukromé sdílení rizik a pomohou diverzifikovat zdroje financování reálné ekonomiky.

Další pokrok v oblasti bankovní unie

V červnu 2018 se hlavy států a předsedové vlád 27 členských států EU dohodli na prvním souboru rozhodnutí týkajících se reformy HMU, včetně dokončení bankovní unie. Dohodli se, že Evropský mechanismus stability poskytne společný mechanismus jištění pro SRF. Referenční rámec společného mechanismu jištění byl pak schválen v prosinci 2018. Dále rozhodli, že by měly započít práce na harmonogramu pro zahájení politických diskusí o EDIS. V prosinci 2018 se dohodli vytvořit pracovní skupinu na vysoké úrovni, která bude pracovat na dalších krocích týkajících se EDIS.

Společný mechanismus jištění pro SRF

V rámci podpory, kterou ECB poskytovala fórům EU při vytváření společného mechanismu jištění, vyjádřila svůj názor ve svém právním stanovisku k návrhu nařízení Evropské komise o zřízení Evropského měnového fondu. ECB konstatovala, že mechanismus jištění by měl podporovat všechna možná opatření přijatá SRB včetně poskytnutí jak podpory solventnosti, tak podpory likvidity institucím v režimu řešení krize. Rozhodování o výplatách mechanismem by mělo být také rychlé a nemělo by zdržet přijímání a provádění rozhodnutí SRB o řešení krize.

Snížení rizika, k němuž došlo, může usnadnit dosažení pokroku v politických diskusích o EDIS.

ECB se dále domnívá, že snížení rizika, k němuž došlo, může usnadnit dosažení pokroku v politických diskusích o EDIS. Je důležité, aby plán z června 2016 byl v tomto ohledu v maximální možné míře plněn. Pokud jde o podmínky pro samotné zavádění EDIS, ECB se domnívá, že je třeba, aby podmínky odpovídaly míře sdílení rizika v první fázi EDIS. ECB rovněž vysvětlila, že při posuzování různých modelů návrhů pro první fázi EDIS by bylo vhodné vytvořit centralizovaný fond, který by zajistil, že systém bude dobře vybaven finančními zdroji a že rámec správy a řízení umožní rychlé a společné rozhodování na evropské úrovni.

ECB rovněž nadále poskytovala technické rady ohledně EDIS. Zejména představila ad hoc pracovní skupině pro posílení bankovní unie svou aktualizovanou kvantitativní analýzu kapacity[45] EDIS. Podle této analýzy by plně financovaný evropský fond pojištění vkladů postačoval v případě velmi silného šoku k pokrytí výplat pojištěných vkladů. Také by v rámci EDIS nedocházelo k nežádoucí systematické přeshraniční podpoře v tom smyslu, že by některé bankovní systémy soustavně přispívaly méně, než z fondu čerpají, a to i při zvažování šoků specifických pro jednotlivé země.

ECB přispívala k debatě o opatřeních ke snižování rizik

ECB dále pozorně sledovala související debatu o opatřeních ke snižování rizik a přispívala k ní. V souladu se závěry Rady z června 2016 vyžaduje dokončení bankovní unie další kroky, pokud jde o snižování a sdílení rizik ve finančním sektoru. Na pokračujícím snižování rizik má ECB jako centrální banka a orgán dohledu nad bankami přímý zájem; cílem je posílit odolnost bankovního systému a celé bankovní unie. V roce 2018 přispěla ECB ke společné zprávě o sledování snižování rizik, kterou vypracovala společně s Evropskou komisí a Jednotným výborem pro řešení krizí; zpráva poskytla aktuální hodnocení vývoje rizik v bankovní unii. V projevu na Evropském univerzitním institutu v květnu 2018 vysvětlil prezident ECB, že dichotomie mezi snižováním rizik a jejich sdílením, která je pro debatu příznačná, je v mnoha směrech umělá. Se správně nastaveným rámcem politik se tyto dva cíle vzájemně posilují.

ECB projekt CMU výrazně podporuje

ECB projekt unie kapitálových trhů (CMU) od počátku výrazně podporuje. Publikace ECB November 2018 Financial Stability ReviewMay 2018 Financial integration in Europe uvádí, že v projektu CMU je třeba dosáhnout pokroku, neboť plnohodnotná CMU má potenciál zrychlit hospodářský růst a může sehrát zásadní úlohu pro posílení finanční architektury a režimu dohledu EU; v této souvislosti by byla pro zavedení plnohodnotné CMU nezbytná větší úloha Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Klíčový význam má tedy završení různých legislativních iniciativ představených v akčním plánu CMU vypracovaném Komisí. Ve své zprávě ECB také zdůrazňuje různé způsoby, které jsou výsledkem výzkumu ECB, díky nimž by byl projekt CMU ještě účinnější z hlediska přínosů pro sdílení rizik. Tyto způsoby se zaměřují na přínos důchodových reforem a institucionálních investic, na přínos podpory finanční gramotnosti i přínos dalšího pokroku při prohlubování harmonizace evropských insolvenčních rámců.

Potřeba rozvíjet nástroje ke zmírnění rizik v nebankovním finančním sektoru

Pokud jde o vývoj uvedený v akčním plánu CMU, který vypracovala Komise, je pravděpodobné, že nebankovní finanční sektor bude hrát stále významnější úlohu ve financování ekonomiky v eurozóně. Tento vývoj nabízí řadu možností pro diverzifikovanější finanční systém, ale s tím, jak se finanční zprostředkování přesouvá z bank na nebankovní finanční instituce, se mohou stávající rizika přesouvat a nová vznikat. ECB proto v roce 2018 zdůraznila význam přípravy nástrojů ke zmírnění rizik v nebankovním finančním sektoru. Zákonodárci EU by měli například zavést makroobezřetnostní nástroje zaměřené na řešení systémových rizik souvisejících s nesouladem likvidity a používáním pákového efektu v investičních fondech.


4 Hladké fungování tržní infrastruktury a platebních systémů

Eurosystém hraje důležitou úlohu při rozvoji, provozování a dozorování tržní infrastruktury, jež zajišťuje volný tok plateb, cenných papírů a zajištění v rámci celé Evropy. Od zavedení eura v roce 1999 významně přispěl k přeměně a posílení infrastruktury pro velké platby, služby po uzavření obchodů s finančními nástroji a v poslední době i pro služby v oblasti okamžitých plateb. Eurosystém rovněž sleduje, jak se vyvíjí proces digitální transformace, aby dokázal zajistit zachování bezpečnosti a efektivnosti infrastruktury finančních trhů.


4.1 Služby TARGET

Systém TARGET provozovaný Eurosystémem zahrnuje tři složky: TARGET2, systém zúčtování plateb v reálném čase pro platby v eurech související s operacemi měnové politiky Eurosystému a pro mezibankovní a komerční transakce; TARGET2 Securities (T2S), jednotnou celoevropskou platformu pro vypořádání obchodů s cennými papíry; a službu okamžitého vypořádání plateb (TIPS) v rámci systému TARGET, díky níž mohou poskytovatelé platebních služeb svým zákazníkům nabízet převod prostředků v reálném čase nepřetržitě každý den v roce. Všechny tři služby účtují v penězích centrální banky, čímž se eliminuje úvěrové riziko spojené s vypořádáním transakcí.

Systém TARGET2 používá k iniciování vlastních transakcí či transakcí svých zákazníků v eurech přes 1 700 bank. Při započtení poboček a dceřiných společností je na systém TARGET2 napojeno více než 52 000 bank z celého světa. V roce 2018 systém TARGET2 zpracoval v průměru 346 834 plateb za den s průměrnou denní hodnotou 1,7 bil. EUR.

Funkce T2S pro vypořádání více měn byla použita po připojení dánské koruny

Rok po poslední vlně přechodu na systém T2S se k platformě vypořádání připojila dánská koruna, což představovalo významný milník, neboť to bylo poprvé, kdy bylo v systému T2S možno principem dodání proti zaplacení vypořádat jinou měnu než euro pomocí funkce pro vypořádání více měn. V roce 2018 systém T2S zpracoval v průměru 572 172 transakcí za den s průměrnou denní hodnotou 925,69 mld. EUR.

V listopadu 2018 spustil Eurosystém službu TIPS, jež umožňuje konečné a neodvolatelné vypořádání okamžitých plateb v eurech v jakoukoli denní dobu a jakýkoli den v roce za méně než deset sekund. Služba TIPS byla vytvořena s cílem usnadnit vypořádání okamžitých plateb napříč celou Evropou. Je založena na systému pro okamžité bezhotovostní převody SEPA (SCT Inst) – systému celoevropských okamžitých plateb, k němuž se připojilo již přes 2 000 poskytovatelů platebních služeb ze 16 zemí. Služba TIPS byla navíc vytvořena jako rozšíření systému TARGET2 obsluhujícího rozsáhlou síť účastníků v celé Evropě, a tuto síť je tedy možné v rámci služby TIPS také využívat.

Díky spuštění služby TIPS v listopadu 2018 mohou mezi sebou jednotlivci i podniky převádět peníze během méně než deseti sekund prostřednictvím služeb pro okamžité platby

Služba TIPS může mít ve výsledku široký dosah a velký dopad díky tomu, že má k dispozici existující síť účastníků systému TARGET2 a adresovatelných kódů BIC. Možnosti interakce se službou TIPS jsou flexibilní, různé druhy uživatelů proto mohou platformu využívat prostřednictvím různých funkcí.


4.2 Udržování bezpečnosti a efektivnosti finanční infrastruktury v rámci procesu digitální transformace

Zatímco evropská integrace postupuje, infrastruktura finančního trhu a platební systémy jsou ovlivněny komplexním procesem digitální transformace ve finančním odvětví i ve společnosti obecně. Eurosystém této dvojí výzvě čelí podporou integrace a inovací a jedná při tom jako katalyzátor změn. Eurosystém navíc v rámci svého dozorového mandátu podporuje bezpečnost a efektivnost tržní infrastruktury a platebních systémů.

V oblasti platebních systémů Eurosystém soustavně pokračuje v procesu evropské integrace a zavádění inovací. Hodnocení přechodu na Jednotnou oblast pro platby v eurech (SEPA) ukazuje, že se podařilo standardizovat úhrady a přímá inkasa v eurech, což má na platební systémy kladný vliv. Zatím se však nepovedlo zcela odstranit „diskriminaci podle čísla IBAN“, tj. praxi, kdy věřitelé odmítají při přímých inkasech akceptovat zahraniční platební účty. Další kroky je rovněž třeba podniknout ve vývoji řešení pro elektronické mandáty inkas SEPA a také je třeba dokončit SEPA pro karty. ECB motivuje evropské systémy platebních karet k podporování interoperability a skutečného celoevropského uplatnění, aby se každá karta dala použít v kterémkoli terminálu.

Pod záštitou Rady pro malé platby v eurech (ERPB) – fóra na vysoké úrovni, jemuž předsedá ECB a jež podporuje rozvoj integrovaného, inovativního a konkurenčního trhu pro malé platby v eurech v rámci EU – pokračovaly snahy o standardizaci karet, podpora inovací v oblasti okamžitých plateb a osobních mobilních plateb a zvyšování dostupnosti služeb v oblasti malých plateb.

Pokud jde o služby pro zadání platby, tj. online služby, které pomocí přístupu k platebnímu účtu uživatele zahájí převod prostředků uživatelovým jménem a s uživatelovým souhlasem po ověření jeho totožnosti, ERPB se dohodla na společném souboru technických, provozních a obchodních požadavků, které umožní efektivní a celoevropské poskytování služeb pro zadání platby. V oblasti elektronické fakturace se ERPB zaměřila na zavedení zprávy o požadavku na úhradu, který vychází z normy ISO 20022, a na další harmonizaci mezi poskytovateli služeb v oblasti předkládání a úhrady elektronických faktur (EIPP).

V oblasti cenných papírů Eurosystém nadále podporoval harmonizaci T2S v oblasti služeb po uzavření obchodu úpravou rámce pro sledování harmonizace po uzavření obchodu tak, aby zohledňoval dokončení přechodu na T2S. Celkem 85 % trhů T2S harmonizační standardy pro T2S splňuje, na úrovni trhů je však třeba dále zvyšovat míru dodržování závazků z cenných papírů v rámci T2S.

Pokud jde o správu zajištění, ECB společně s klíčovými evropskými účastníky finančního trhu vytvořila první soubor harmonizovaných provozních procesů a pracovních toků vyplývajících ze zpráv pro správu zajištění na základě normy ISO 20022. V roce 2018 byly konkrétně zveřejněny harmonizační zpráva o třístranném řízení zajištěníharmonizační zpráva o právech a závazcích z cenných papírů a ECB věří, že díky podpoře účastníků trhu zrealizuje harmonizační návrhy uvedené v těchto zprávách, zejména že podpoří vytvoření nového systému Eurosystému pro správu zajištění (ECMS).

Nové zkoumání možného využívání DLT pro infrastruktury finančních trhů

V oblasti finančních technologií bylo prohloubeno a rozšířeno zkoumání dopadů technologie distribuované účetní knihy (DLT) na infrastrukturu finančního trhu v Evropě. V roce 2018 pokračoval společný výzkumný program ECB a Bank of Japan zaměřený na možné využívání DLT pro infrastruktury finančních trhů a v jeho rámci byla dokončena fáze 2 projektu Stella. Byl analyzován neotřelý přístup k interoperabilitě mezi účetními knihami, který nevyžaduje propojení ani institucionální mechanismy mezi účetními knihami.

Pro zajištění bezpečnosti a efektivnosti infrastruktury finančních trhů a platebních systémů si Eurosystém klade dozorové cíle v konkrétních nařízeních, standardech, pokynech a doporučeních týkajících se dozoru a provádí dozorovou činnost sběrem relevantních informací, hodnocením informací s ohledem na cíle dozoru a v případě potřeby vyvoláním změny. Eurosystém v roce 2018 dále posiloval dozor pomocí kvalitnějšího hlášení významných incidentů ze strany poskytovatelů platebních služeb[46], platebních systémů a platebních schémat.

Na základě průběžného sledování podvodů s platebními kartami Eurosystém v roce 2018 vydal pátou zprávu o podvodech s platebními kartami. Zpráva ukázala, že došlo k obratu v trendu, protože počet podvodů s platebními kartami vydanými v rámci SEPA se mírně snížil a došlo k prudkému poklesu počtu podvodů s platebními kartami v bankomatech. Podvodů na internetu však dále přibývá (v porovnání s růstem počtu transakcí bez přítomnosti karty však jde o pomalejší trend) a tato kategorie představuje téměř tři čtvrtiny všech podvodů s platebními kartami.

V oblasti dozoru nad systémy vypořádání obchodů s cennými papíry se ECB jakožto centrální emisní banka pro euro na základě nařízení o CSD společně s jinými centrálními bankami eurozóny podílí na schvalování a pravidelné kontrole a sledování centrálních depozitářů cenných papírů (CSD). V roce 2018 Eurosystém vydal stanoviska při rozhodování o povolení pro pět CSD a vyjádřil se k povolení pro jeden CSD poskytující pomocné služby bankovního typu.

V roce 2018 bylo spuštěno první komplexní hodnocení provozovaného systému T2S podle zásad Výboru pro platební a tržní infrastrukturu (CPMI) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) pro infrastruktury finančních trhů. Hodnocení Eurosystém provádí na základě ujednání o spolupráci s T2S, podílí se tak na něm orgány dozoru a dohledu s odpovědností za CSD využívající služby T2S, centrální banky emitující měny zúčtované v T2S a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

Schválení revidovaného rámce dohledu týkajícího se centrálních protistran (CCP) je nadále zásadní a naléhavé

V oblasti ústředních protistran (CCP) Eurosystém nadále přispíval k činnosti kolegií orgánů dohledu zřízených na základě nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR). Rostoucí úloha CCP posiluje odolnost finančního systému, vede však také ke koncentraci rizika likvidity, což může ovlivnit peněžní trh a plynulé fungování platebních systémů a vyžadovat poskytování likvidity centrální banky, zejména za výjimečných okolností. Eurosystém potřebuje patřičný rámec, aby mohl toto riziko sledovat, hodnotit a případně řešit v rámci EU i ve třetích zemích. To je obzvláště důležité vzhledem k tomu, že významná část zúčtování v eurech probíhá ve Velké Británii. Schválení revidovaného rámce dohledu týkajícího se CCP je proto nadále zásadní a naléhavé.


5 Snaha o podporu fungování trhu a finanční služby poskytované ostatním institucím

V reakci na zesilující obavy ohledně další použitelnosti jednodenní sazby EONIA ECB v roce 2017 zahájila přípravu nové referenční úrokové sazby: krátkodobé sazby pro euro (euro short-term rate, €STR), která vychází výhradně z údajů statistického výkaznictví peněžního trhu. Metodika sazby €STR byla zveřejněna v červnu 2018 poté, co získala širokou podporu ve dvou veřejných konzultacích a následně ji doporučila pracovní skupina pro eurové bezrizikové sazby jako náhradu za sazbu EONIA. Předpokládá se proto, že se €STR stane jednou z hlavních referenčních sazeb na trzích v eurozóně.

ECB odpovídá za správu různých finančních operací jménem EU. Náleží jí také celková koordinační role ve vztahu ke službám Eurosystému v oblasti správy rezerv.

Za účelem prosazování integrity a efektivního fungování velkoobchodního devizového trhu byl vypracován soubor principů přijímaných jako osvědčené postupy (viz box 5 na konci této kapitoly).


5.1 €STR, nová jednodenní referenční sazba pro peněžní trhy v eurozóně

V reakci na nejistotu vytvoří ECB vlastní jednodenní úrokovou sazbu €STR

Po celou dobu své existence se finanční trh eurozóny spoléhá na referenční sazby, jako je například EONIA[47]. Ta je široce využívána jako referenční sazba v řadě derivátových obchodů, jako jsou úrokové swapy, či jako způsob určení budoucích plateb v mnoha otevřených kontraktech. EONIA se také často používá při oceňování finančních produktů (k diskontování budoucích peněžních toků), a proto je pro fungování trhů velmi významná. Referenční sazby jako EONIA jsou také důležité pro centrální banky, neboť ukazují, jak měnová politika centrální banky ovlivňuje různé segmenty trhu a přenáší se do zbytku ekonomiky.

Používání sazby EONIA bude do budoucna zakázané – je nutné rychle zajistit náhradu

V budoucnu bude používání sazby EONIA v její současné podobě zakázané, neboť nesplňuje požadavky nařízení EU o benchmarcích (BMR). Po konzultaci s bankami zúčastněnými v panelu oznámil v únoru 2018 Evropský institut pro peněžní trhy (EMMI), který je administrátorem sazby EONIA, že metodika jejího výpočtu se nebude měnit. To znamená, že je nutné rychle zajistit náhradu za sazbu EONIA, aby bylo zachováno hladké fungování všech trhů, které se spoléhají na existenci robustní jednodenní sazby.

Vzhledem k nejistotě ohledně sazby EONIA oznámila ECB v září 2017, že bude zveřejňovat vlastní jednodenní úrokovou sazbu „euro short-term rate“ (€STR), která bude vycházet výhradně z dat dostupných Eurosystému v rámci každodenního statistického výkaznictví peněžního trhu. Sběr dat, která mají podpořit provádění měnové politiky Eurosystému, začal v červnu 2016 na základě nařízení o statistice peněžních trhů. Zahrnuje vstupy 50 největších bank v eurozóně podle objemu rozvahy, které každý pracovní den vykazují do 7.00 středoevropského času všechny své transakce z předchozího dne na nezajištěném i zajištěném peněžním trhu, trhu měnových swapů a trhu jednodenních indexových swapů (OIS).

Sazba €STR bude mít všechny vlastnosti, které účastníci trhu potřebují

ECB se rozhodla pro vytvoření sazby €STR s jasným záměrem, že by sazba měla mít všechny vlastnosti, které účastníci trhu potřebují. ECB proto usiluje o dodržení nejlepší praxe pro tvorbu benchmarků, která je obsažena v zásadách IOSCO, a bude se při tvorbě sazby snažit dosáhnout co největší transparentnosti, k čemuž jí pomáhají připomínky obdržené ve dvou veřejných konzultacích. První konzultace, zahájená v listopadu 2017, se týkala rozsahu sazby €STR a jejího „podkladového úroku“, zatímco druhá konzultace, zahájená v březnu 2018, se vztahovala k podrobnostem výpočtu sazby. Konečná metodika sazby €STR byla zveřejněna v červnu 2018.

Sazba €STR odstraní některé nedostatky současné metodiky sazby EONIA

Konstrukce sazby €STR by také měla odstranit některé nedostatky současné metodiky sazby EONIA, ale měla by zůstat poměrně jednoduchá a podobná tomu, na co jsou účastníci trhu zvyklí. Stejně jako EONIA je €STR nezajištěná sazba, což znamená, že její hodnota odráží pouze náklady na získání prostředků a není ovlivněna jinými faktory, jako je např. zajištění. Další podobnost se sazbou EONIA je v tom, že i €STR je jednodenní sazba, což odpovídá splatnosti většiny operací na nezajištěném trhu. Mezi sazbami EONIA a €STR jsou však rovněž značné rozdíly. Zatímco EONIA je mezibankovní sazba, €STR zachycuje výpůjční aktivity vykazujících subjektů statistiky peněžního trhu nikoli jen ve vztahu k ostatním bankám, ale také vůči dalším finančním institucím, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny a správci aktiv, což zohledňuje fakt, že význam ryze mezibankovních aktivit na eurovém velkoobchodním nezajištěném peněžním trhu klesá. Sazba EONIA je navíc založena na dobrovolném panelu přispěvatelů, jehož velikost se v čase snižuje, ale sazba €STR vychází z dat statistického výkaznictví s mnohem širší a stabilnější základnou vykazujících subjektů. Objemy transakcí vstupujících do výpočtu sazby jsou proto vyšší než u sazby EONIA. Denní objemy u sazby €STR v průměru dosahují 32 mld. EUR a pohybují se v rozsahu od 16,5 mld. EUR do 44,1 mld. EUR. Svá data každý den zasílá v průměru zhruba 32 bank. Sazba €STR dále vykazuje nižší volatilitu než EONIA a je méně náchylná k idiosynkratickým výkyvům (viz graf 22).

Graf 22

Provizorní sazba €STR a EONIA – objemy a sazby

(levá část grafu: v mld. EUR; pravá část grafu: v %; od 15. března 2017 do 18. září 2018)

Zdroje: EMMI a ECB.
Poznámka: Provizorní sazba €STR představuje datovou řadu, kterou ECB aktualizuje vždy jednou za udržovací období a která je vypočtena aplikací metodiky sazby €STR na dostupné údaje statistiky peněžního trhu.

Existují dva zásadní rozdíly mezi sazbami EONIA a €STR, kterých by si účastníci trhu měli být vědomi a na které by se měli připravit. Zaprvé, s ohledem na rozdílný rozsah sazeb EONIA a €STR, zejména fakt, že €STR je výpůjční sazba, zatímco EONIA je z pohledu vykazujícího subjektu zápůjční sazba, existuje nyní mezi sazbami EONIA a €STR rozpětí zhruba devíti bazických bodů. Zadruhé, vzhledem k cyklu vykazování pro účely statistiky peněžních trhů, který končí v 7.00 následujícího pracovního dne, může být sazba €STR zveřejňována až jeden pracovní den po dni uskutečnění zahrnutých transakcí, zatímco EONIA se zveřejňuje tentýž den. To znamená, že všichni uživatelé, kteří se nyní spoléhají na dostupnost jednodenní referenční sazby ve stejný den, by si měli připravit technické a procesní změny potřebné k tomu, aby se přizpůsobili času zveřejňování sazby €STR.

Sazba €STR bude k dispozici v říjnu 2019

Sazba €STR bude k dispozici nejpozději v říjnu 2019 po dokončení důkladného interního testování systémů a postupů na úrovni Eurosystému. Do té doby ECB jednou za udržovací období aktualizuje časovou řadu provizorní sazby €STR. Tato časová řada má poskytnout široké veřejnosti představu o tom, jak by sazba €STR vypadala a vyvíjela se, kdyby již byla sestavována. Zahrnuje denní výpočty od března 2017, což usnadní přijetí sazby €STR po začátku jejího zveřejňování.

V září 2018 doporučila pracovní skupina soukromého sektoru pro eurové bezrizikové sazby, založená s podporou ECB, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, belgického orgánu pro cenné papíry a trhy (FSMS) a Evropské komise sazbu €STR jako náhradu za sazbu EONIA a také jako sazbu, která může sloužit k vytvoření alternativních ustanovení v kontraktech, které se v současné době odkazují na eurovou mezibankovní nabídkovou sazbu (EURIBOR). Toto doporučení bylo vydáno po veřejné konzultaci ohledně možných variant, mezi nimiž byly zajištěné i nezajištěné sazby. V rámci konzultace byla získána řada odpovědí a výsledkem bylo (i) potvrzení kvality provedené analýzy a (ii) jasné doporučení preferované bezrizikové sazby. Sazba €STR byla vnímána jako nejvhodnější budoucí eurová bezriziková sazba, a to především díky tomu, že je nezajištěná, a díky své metodice sestavování a nízké volatilitě, stejně jako skutečnosti, že ji bude spravovat ECB, tedy instituce EU.

Doporučení sazby €STR jako eurové bezrizikové sazby je pouze prvním krokem ve složitém procesu nahrazení sazby EONIA. V prosinci 2018 zveřejnila pracovní skupina zprávu o možnostech, jak ukončit používání sazby EONIA. Možné cesty k přechodu na novou sazbu vychází z odpovědí na čtyři klíčové otázky: (i) Budou EONIA a €STR zveřejňovány souběžně, nebo sazba €STR po datu stanoveném nařízením BMR sazbu EONIA nahradí? (ii) Budou EONIA a €STR vzájemně nezávislé, nebo se metodika sazby EONIA vyvine tak, že po datu stanoveném nařízením BMR bude závislá na sazbě €STR? (iii) Může rozpětí mezi sazbami EONIA a €STR přechod usnadnit? (iv) Mohou souběžně existovat diskontní křivky EONIA OIS a €STR OIS? Zpráva doporučuje, aby EMMI jako administrátor sazby EONIA změnil současnou metodiku sazby EONIA ze stanovení panelem bank na výpočet pomocí fixního rozpětí vůči sazbě €STR, a to po omezenou dobu, dokud nebude ukončeno zveřejňování sazby EONIA. To by poskytlo stabilní základ pro postupný a hladký přechod na sazbu €STR.

Je důležité, aby všichni uživatelé sazby EONIA začali plánovat proces přechodu

V další fázi je nezbytné, aby všichni uživatelé sazby EONIA začali plánovat proces přechodu. Je mnoho kroků, které je možné učinit již před zveřejněním sazby €STR, například: (i) zvýšit interní informovanost o rizicích produktů napojených na sazbu EONIA a jejich využívání; (ii) zahájit přípravy prověřením uzavřených kontraktů a vyhodnocením dopadu opuštění sazby EONIA; (iii) sestavit rozpočet pro možné změny interních systémů a oceňovacích modelů, a to zejména v případě subjektů provádějících vypořádání; a (iv) aktivně a přímo komunikovat s klienty, účastnit se relevantních fór, například pracovních skupin a kulatých stolů v rámci sektoru, a odpovídat na veřejné konzultace. Úspěšnost přechodu na novou sazbu závisí na připravenosti každého subjektu, a proto je důležité, aby všichni uživatelé byli informováni a v dostatečné míře se aktivně účastnili diskusí a konzultací.


5.2 Správa výpůjčních a úvěrových operací

ECB spravuje operace v rámci MTFA a EFSM

ECB odpovídá za správu výpůjčních a úvěrových operací EU na základě mechanismu střednědobé finanční pomoci (MTFA)[48]evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM)[49]. Na základě MTFA vypořádala ECB v roce 2018 platby úroků z úvěrů. K 31. prosinci 2018 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci tohoto systému 1,7 mld. EUR. ECB v roce 2018 vypořádala také různé platby a úroky související s úvěry v rámci EFSM. K 31. prosinci 2018 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci tohoto mechanismu 46,8 mld. EUR.

ECB spravuje platby v rámci EFSF a ESM i dohod o mechanismech úvěrů

Obdobně ECB odpovídá za správu plateb souvisejících s operacemi v rámci Evropského nástroje finanční stability (EFSF)[50]Evropského mechanismu stability (ESM)[51]. Za EFSF vypořádala ECB v roce 2018 různé platby úroků a poplatků z úvěrů. ECB vypořádala také členské příspěvky do ESM a různé úroky a poplatky z úvěrů v rámci tohoto mechanismu.

ECB také odpovídá za zpracování všech plateb spojených s dohodou o mechanismu úvěrů pro Řecko.[52] K 31. prosinci 2018 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci této dohody 52,9 mld. EUR.


5.3 Služby Eurosystému v oblasti správy rezerv

Eurosystém poskytuje služby v rámci ERMS

V roce 2018 Eurosystém i nadále nabízel komplexní spektrum finančních služeb v oblasti správy rezerv (ERMS) vytvořené v roce 2005 pro správu rezervních aktiv zákazníků, která jsou denominována v eurech. Řada národních centrálních bank Eurosystému („poskytovatelé služeb Eurosystému“) nabízí kompletní soubor těchto služeb centrálním bankám, měnovým orgánům a orgánům státní správy se sídlem mimo eurozónu a mezinárodním organizacím za harmonizovaných podmínek a v souladu se všeobecnými tržními standardy. ECB plní roli koordinátora tím, že podporuje hladké fungování tohoto rámce a podává zprávy Radě guvernérů.

Počet zákazníků udržujících obchodní vztahy s Eurosystémem v rámci ERMS na konci roku 2018 dosáhl 277 oproti 278 na konci roku 2017. Pokud jde o služby samotné, celková agregovaná aktiva (která zahrnují hotovostní aktiva a cenné papíry) spravovaná v rámci ERMS vzrostla ve stejném období přibližně o 10 %.

Právní rámec ERMS byl v roce 2018 upraven. Bylo do něj začleněno několik provozních změn, byly vyjasněny některé aspekty a zapracovány některé náměty z průzkumu mezi zákazníky ERMS, který proběhl v roce 2017. S cílem vyhnout se v této souvislosti dalšímu novelizujícímu právnímu aktu byly všechny úpravy právního rámce ERMS konsolidovány do nových obecných zásad ECB o poskytování služeb správy rezerv v eurech prostřednictvím Eurosystému centrálním bankám a zemím mimo eurozónu a mezinárodním organizacím (obecné zásady ECB/2018/14 (přepracované znění)).

Box 5
Globální kodex devizového trhu

Globální kodex devizového trhu je soubor principů přijímaných jako osvědčené postupy, které byly navrženy za účelem prosazování integrity a efektivního fungování velkoobchodního devizového trhu. Kodex byl zveřejněn v květnu 2017 v reakci na zhoršení důvěry v devizový trh po sérii skandálů týkajících se porušení povinností. Mezi tato porušení patřila především manipulace s devizovými benchmarky, např. referenční hodnotou WMR zafixovanou na 16.00 h londýnského času (WMR London 4 p.m. fixing). Kodex je výsledkem bezprecedentního společného úsilí centrálních bank (včetně ECB) a účastníků trhu z hlavních center devizového obchodování po celém světě pod záštitou Banky pro mezinárodní platby. Cílem kodexu je podporovat silný, spravedlivý, likvidní, otevřený a přiměřeně transparentní devizový trh na celém světě prostřednictvím série zásad spíše než pravidel. 55 zásad kodexu se zaměřuje na transparentnost, spravedlnost a zmírňování rizik v šesti hlavních oblastech, kterými jsou: etika, řízení, provádění obchodů, sdílení informací, řízení rizik a plnění požadavků, potvrzení a vypořádání.

Globální kodex devizového trhu se od předchozích kodexů liší v různých aspektech týkajících se rámce jeho dodržování a řízení a pravidelného přezkumu. Zaprvé se jedná o první kodex chování, který vypracovalo celé odvětví devizového trhu (centrální banky, prodávající a kupující subjekty, nebankovní poskytovatelé likvidity, provozovatelé platforem pro e-obchodování a další subjekty poskytující makléřské služby a služby provádění obchodů a vypořádání), což potvrzuje silný závazek široké škály klíčových účastníků devizového trhu. Zadruhé, na rozdíl od předchozích kodexů chování, které sestavily různé tržní asociace nebo místní devizové výbory, Globální kodex devizového trhu platí celosvětově pro všechny účastníky velkoobchodního devizového trhu. Mezi ně patří prodávající instituce (tj. banky), určití poskytovatelé tržní infrastruktury a kupující instituce (správci aktiv, podniky atd.). Zatřetí kodex obsahuje zásadu proporcionality, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi respektováním rozdílů v jednotlivých jurisdikcích z hlediska struktury trhu i regulatorního pojetí a zajištěním konzistentnosti této globální iniciativy. Začtvrté, zatímco v minulosti instituce nemusely závazek k dodržování kodexu zveřejňovat, nyní bylo připraveno prohlášení o dodržování globálního kodexu, aby instituce mohly veřejně deklarovat svůj závazek, že budou kodex dodržovat. Pro vyšší transparentnost jsou prohlášení účastníků trhu o dodržování kodexu dostupná veřejně prostřednictvím globálního indexu veřejných registrů. Za kodex a jeho správu je také odpovědný Globální devizový výbor (Global Foreign Exchange Committee, GFXC), fórum sdružující devizové výbory hlavních center devizových obchodů. GFXC pravidelně hodnotí, zda nové informace nebo vývoj na trhu nevyžadují aktualizaci nebo doplnění kodexu. Například v prosinci 2017 GFXC aktualizoval kodex o vyjasnění ohledně obchodování při „posledním pohledu“ (last look), což je praxe používaná v elektronickém obchodování, kdy účastník trhu přijímající žádost o obchod má poslední příležitost přijmout nebo odmítnout žádost s navrhovanou cenou. GFXC bude také dohlížet na komplexnější přezkum kodexu, který bude probíhat s nižší frekvencí.

Jednotlivé centrální banky Evropského systému centrálních bank (ESCB) podporují dodržování kodexu ve svých zemích, které společně hrají klíčovou úlohu na globálním devizovém trhu. Přesněji řečeno, centrální banky ESCB očekávají, že jejich pravidelné protistrany v obchodech na devizovém trhu budou Globální kodex devizového trhu dodržovat a podepíší prohlášení o dodržování kodexu. Valná většina protistran ECB na devizovém trhu tak učinila. Podpis prohlášení o dodržování kodexu je také předpokladem pro to, aby se účastníci trhu stali členy kontaktní skupiny ECB pro devizové trhy, což je diskusní fórum pro ECB a tržní odborníky z celého odvětví zapojené do velkoobchodního devizového trhu.

Centrální banky ESCB nejenže vyzvaly účastníky trhu, aby kodex přijali, ale samy šly příkladem a kodex podepsaly. Centrální banky ESCB přezkoumaly své interní postupy, provedly rozdílové analýzy a zhodnotily svou vnitřní devizovou činnost v porovnání s příslušnými zásadami kodexu, upravily podle potřeby vnitřní postupy a zahájily pravidelná školení pro zaměstnance. ECB provedla své vlastní hodnocení a zveřejnila své prohlášení o dodržování kodexu dne 29. listopadu 2017. V ten samý den vydalo současně svá prohlášení o dodržování kodexu 14 dalších centrálních bank ESCB. Zbývající banky ESCB je vydaly během roku 2018. Dobře fungující finanční trhy jsou pro centrální banky důležité tím, že zajišťují hladkou transmisi měnové politiky do reálné ekonomiky, z níž by ve výsledku měli těžit všichni občané.

Dodržování kodexu veřejně demonstrovalo značné množství účastníků trhu po celém světě. Do října 2018 podepsalo prohlášení o dodržování kodexu více než 400 institucí. Více než polovina z toho jsou banky, přibližně 10 % centrální banky a téměř 10 % účastníci trhu na straně nákupu (viz graf A). Centrální banky ESCB budou nadále koordinovaně komunikovat s různými účastníky trhu a jejich asociacemi a zvyšovat tak povědomí o kodexu, vybízet k jeho plošnému dodržování a podporovat zdravé devizové trhy. Za tímto účelem ECB vede pracovní skupinu GFXC pro informování účastníků trhu na straně nákupu, jejímž úkolem je zjednodušit firmám napříč stranou nákupu připojit se do kodexu a zavázat se k jeho dodržování.

Graf A

Rozdělení vydaných prohlášení o dodržování kodexu podle typu účastníků trhu

(v %, říjen 2018)

Zdroje: GFXC a výpočty ECB.


6 Více bankovek, méně padělků

ECB a národní centrální banky eurozóny odpovídají za vydávání eurobankovek v rámci eurozóny a za zachování důvěry v měnu. Počet a hodnota eurobankovek v oběhu od zavedení eura v roce 2002 roste, a v posledních letech dokonce rychleji než ekonomika. Díky řadě faktorů, např. lepším ochranným prvkům nové série Europa, spolupráci mezi bezpečnostními složkami a komunikaci a školení na evropské i národní úrovni, klesl počet padělků na velmi nízkou úroveň. Dne 28. května 2019 budou do oběhu uvedeny bankovky v hodnotě 100 a 200 EUR s novými, inovativními ochrannými prvky, které uzavřou sérii Europa.


6.1 Stabilní nárůst bankovek v oběhu

Počet i hodnota bankovek v oběhu stabilně roste

V roce 2018 vzrostl počet eurobankovek v oběhu zhruba o 5,6 % a jejich hodnota se zvýšila o 5,2 %. Na konci roku bylo v oběhu 22,6 mld. eurobankovek a jejich celková hodnota činila 1 126 mld. EUR (viz grafy 23 a 24). Nejvyšší meziroční tempo růstu (6,9 %) vykázala v roce 2018 bankovka v nominální hodnotě 100 EUR. Celková hodnota stoeurových bankovek v oběhu byla ke konci roku 2018 na úrovni 280 mld. EUR, což se rovná souhrnné hodnotě všech eurobankovek, které jsou v oběhu od května 2002. Růst množství eurobankovek v hodnotě 50 EUR byl i nadále dynamický a dosahoval 6,3 %.

Graf 23

Počet a hodnota eurobankovek v oběhu

(levá osa: v mld. EUR: pravá osa: v mld.)

Zdroj: ECB.

Graf 24

Hodnota eurobankovek v oběhu podle nominální hodnoty

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Pokud jde o hodnotu, třetina eurobankovek je držena mimo eurozónu

Odhaduje se, že přibližně třetina hodnoty eurobankovek v oběhu je držena mimo eurozónu. Tyto bankovky, zejména vyšších nominálních hodnot, se vyskytují převážně v sousedních zemích. Používají se jako uchovatel hodnoty a pro vypořádání transakcí na mezinárodních trzích.

Na výrobě eurobankovek se podílejí národní centrální banky eurozóny, mezi něž byla v roce 2018 celkem rozdělena výroba 4 mld. bankovek.

V roce 2018 se celkový počet euromincí v oběhu zvýšil o 3,7 % a ke konci roku činil 130,7 mld. Hodnota mincí v oběhu dosáhla 29 mld. EUR, což bylo o 3,6 % více než na konci roku 2017.

V roce 2018 národní centrální banky zemí eurozóny zkontrolovaly pravost a vhodnost pro další oběh zhruba 31 mld. bankovek, z čehož přibližně 5 mld. stáhly z oběhu jako nevhodné pro další oběh. Eurosystém se i nadále snažil pomáhat výrobcům zařízení pro zpracování bankovek, aby jejich zařízení vyhověla standardům ECB stanoveným pro kontrolu pravosti eurobankovek a jejich vhodnosti pro další oběh před jejich navracením do oběhu. V roce 2018 úvěrové instituce a další zpracovatelé peněz strojově ověřili pravost a vhodnost pro další oběh 37 mld. eurobankovek. Informace o průzkumu Eurosystému o hotovostních službách nabízených úvěrovými institucemi a přijímání hotovostních plateb maloobchody naleznete v boxu 6 níže.

Box 6
Průzkum Eurosystému o hotovostních službách nabízených úvěrovými institucemi a přijímání hotovostních plateb maloobchody

I přes rostoucí podíl elektronických plateb rostla v roce 2018 poptávka po hotovosti. V současných diskusích o úloze hotovosti se často uvádí, že hotovost je drahá a že úvěrové instituce snižují objem hotovostních služeb. Po zpracování studie ECB z roku 2016 o využívání hotovosti domácnostmi se ECB a 19 národních centrálních bank Eurosystému v roce 2018 rozhodly provést průzkum mezi 87 úvěrovými institucemi, 55 profesionálními společnostmi a bezpečnostními agenturami zabývajícími se zpracováním hotovosti a 157 podniky (např. obchody, prodejci a restauracemi) s cílem zjistit, jak jednotliví účastníci koloběhu hotovosti hotovost vnímají (viz obrázek A) a jak by bylo možné zlepšit efektivitu hotovostní infrastruktury. Data byla do průzkumu získávána prostřednictvím rozhovorů s jednotlivými účastníky. Proto představují výsledky průzkumu kvalitativní informace a níže uvedené údaje je třeba brát s rezervou.

Obrázek A

Koloběh hotovosti v eurozóně

Zdroj: ECB.

Hotovostní služby úvěrových institucí

Ačkoli všechny úvěrové instituce uvedly, že jejich hotovostní služby poskytované klientům jsou nákladné na zdroje a finance, 75 % z nich tyto služby označilo za důležité nebo velmi důležité, 20 % za neutrální a pouze 5 % považovalo hotovostní služby za nedůležité. Tlak na náklady bank vede k další automatizaci procesů řízení hotovosti a rozšiřování nabídky samoobslužného bankovnictví. Postupné nahrazování tradičních bankomatů (s prostým výdejem hotovosti) víceúčelovými bankomaty, např. přístroji na recyklaci hotovosti s možností hotovost vkládat, bude v budoucnu pokračovat a tento trend podporují i technické inovace v odvětví. Podle průzkumu se odhaduje, že v tuto chvíli zhruba 75 % všech eurobankovek vybraných zákazníky je vybíráno prostřednictvím samoobslužného bankovnictví, zatímco ukládání hotovosti zákazníky se rovnoměrně dělí mezi služby poskytované personálem na přepážce a bezobslužný (automatizovaný) způsob (viz graf A).

Graf A

Rozsah automatizace hotovostních služeb u úvěrových institucí

(v %)

Zdroj: Průzkum úvěrových institucí provedený národními centrálními bankami Eurosystému v roce 2018.

Z důvodů snížení nákladů analyzují úvěrové instituce ekonomickou udržitelnost umístění bankomatů a málo využívané bankomaty jsou přesunuty na jiné místo nebo zrušeny. Další faktory ovlivňující zmenšování sítě bankomatů zahrnují např. fúze bank a modely mezibankovní spolupráce, což zákazníkům umožňuje využívat zdarma bankomaty jiných bank. K takové redukci sítě bankomatů nyní dochází např. v Nizozemsku, Francii a Portugalsku. Naproti tomu sítě bankomatů v Itálii, Řecku a na Kypru se rozšiřují. Graf B uvádí přehled střednědobých plánů bank na provoz sítě bankomatů, který ukazuje, že v následujících letech můžeme očekávat další prohlubování rozdílných přístupů. Jedním z účinných způsobů, jak občanům poskytovat malé sumy v hotovosti, je služba cashback, kdy obchodníci vydávají zákazníkům hotovost v provozovně při platbě kartou za zboží nebo služby. Služba cashback nyní funguje v 11 zemích eurozóny, i když v některých jen ve velmi omezeném rozsahu, a v rámci služeb, kterou mohou obchodníci svým zákazníkům nabízet, je považována za službu nadstandardní.

Graf B

Plánovaný rozvoj sítě bankomatů v eurozóně

(podíl bank v %)

Zdroj: Průzkum úvěrových institucí provedený národními centrálními bankami Eurosystému v roce 2018.
Poznámka: Graf ukazuje odpovědi 81 úvěrových institucí v 17 zemích eurozóny (s výjimkou Rakouska a Finska) na otázku: „Jaké jsou vaše plány týkající se sítě bankomatů pro následujících pět až sedm let?“

Převoz hotovosti mezi obchody, komerčními peněžními středisky a národními centrálními bankami a interní hotovostní procesy jsou ve většině případů přiděleny externím profesionálním společnostem zabývajícím se převozem hotovosti, zejména mincí. Graf C uvádí přehled hlavních aktivit týkajících se manipulace s hotovostí, které zajišťují externí subdodavatelé. Neočekává se, že u nich v nadcházejících letech dojde k významným změnám, což naznačuje, (že banky zvládají nakládání s hotovostí efektivně.

Graf C

Rozsah procesů týkajících se manipulace s hotovostí, které pro banky zajišťují externí subdodavatelé

(v %)

Zdroj: Průzkum úvěrových institucí provedený národními centrálními bankami Eurosystému v roce 2018.
Poznámka: Údaje vycházejí z odpovědí 85 úvěrových institucí v 18 zemích eurozóny (s výjimkou Rakouska).

Potenciál pro zvýšení efektivity existuje v oblasti manipulace s mincemi, protože zde je logistika je vnímána jako složitá a výkon zařízení pro zpracování mincí je hodnocen jako méně uspokojivý než u zařízení pro zpracování bankovek. Podle úvěrových institucí by ke zvýšení efektivity při manipulaci s mincemi vedla větší flexibilita při povinné kontrole mincí a ukončení používání mincí v hodnotě 0,01 a 0,02 EUR. Úvěrové instituce uvádějí, že by se dodávka mincí mohla zlepšit, pokud by národní centrální banky a emisní orgány pozměnily své hromadné operace a nabízely více hotovostních služeb blíž místům, kde je maloobchodníci potřebují.

Přijímání hotovostních plateb ze strany obchodníků

Vzhledem k velké variabilitě maloobchodních provozů bylo poměrně obtížné získat z průzkumu reprezentativní kvalitativní výsledky. Díky tomu, že v rámci průzkumu byly kontaktovány různě velké firmy z rozdílných odvětví, přináší průzkum dobrý přehled o názorech obchodníků na úrovni eurozóny. Obecně vzato obchodníci uvádějí jako nejdůležitější kritéria při hodnocení platebních nástrojů spolehlivost platebních transakcí a platební preference zákazníků. Na druhém místě jsou rychlost transakce a celkové náklady spojené s platbou, za nimiž následuje bezpečnostní hledisko. Podle těchto kritérií se hotovost umístila dobře zejména u menších obchodníků, kteří mají všeobecně nižší náklady na manipulaci s hotovostí než na elektronické transakce, a v zemích, kde banky účtují za své hotovostní služby nízké nebo nulové poplatky (viz graf D).

Graf D

Kritéria obchodníků při rozhodování o přijímání různých způsobů plateb

Zdroj: Průzkum maloobchodníků provedený národními centrálními bankami Eurosystému v roce 2018.
Poznámka: Graf ukazuje průměrné hodnocení od 1 (nejlepší známka) do 5 (nejhorší známka).

Maloobchodníci navrhli několik možností, jak koloběh hotovosti zefektivnit, včetně např. snížení bankovních poplatků za hotovostní vklady, rychlejší připsání hotovostních vkladů na účet (okamžitě) a distribuce více bankovek v hodnotě 5 EUR prostřednictvím bankomatů, aby zákazníci nevyžadovali rozměňování. Dále obchodníci vyjádřili potřebu větší konkurence v oblasti komerčního zpracování hotovosti. V některých členských státech také uváděli, že by se centrální banky měly více zajímat o nabídku mincí, včetně přímého přístupu k mincovním službám centrální banky. Velmi často se objevoval návrh na zrušení mincí v hodnotě 0,01 a 0,02 EUR (v kombinaci s pravidly pro zaokrouhlování celkové částky na nejbližších 5 centů), což by mělo vést ke snížení nákladů.

Výsledky průzkumu naznačují, že většina úvěrových institucí plánuje nadále nabízet odpovídající hotovostní služby ve spojení s rostoucím využíváním samoobslužného bankovnictví. Vzhledem k tomu, že více než třetina sledovaných úvěrových institucí má v plánu zredukovat svou síť bankomatů, bude ECB a národní centrální banky Eurosystému v budoucnosti více sledovat koloběh hotovosti a hotovostní služby bank. Ačkoli výsledky průzkumu nezavdávají příčinu k obavám z přijímání hotovosti v maloobchodním sektoru, v měnícím se platebním prostředí je nutné zajistit, aby nedocházelo ke znevýhodnění hotovosti, aby hotovost zůstala široce přijímaným způsobem placení a aby nedocházelo ke snížení jejího významu jako zákonného platidla.


6.2 Podíl padělaných eurobankovek zůstává nízký a dále klesá

V roce 2018 bylo z oběhu staženo přibližně 563 000 kusů padělků a celkový počet padělaných eurobankovek se snížil. Tento vývoj vyplývá z kombinace několika faktorů, včetně lepších ochranných prvků nové série Europa, spolupráce s bezpečnostními orgány a komunikace a školení na evropské i národní úrovni. Ve srovnání s počtem pravých eurobankovek v oběhu je podíl padělků velmi nízký a dále klesá. Graf 25 ukazuje dlouhodobý vývoj počtu padělků stažených z oběhu. Padělatelé se většinou zaměřují na dvacetieurové a padesátieurové bankovky, které dohromady představují více než 80 % padělků zadržených v roce 2018. Podíl padělaných bankovek v hodnotě 20 EUR se v roce 2018 dále snížil.

Graf 25

Počet padělaných bankovek na milion pravých eurobankovek v oběhu

(ppm)

Zdroj: ECB.

ECB radí veřejnosti, aby byla pozorná a používala test rozpoznání pravosti hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním

I přes pokles nebezpečnosti padělků stažených z oběhu ECB nadále upozorňuje veřejnost na možnost podvodů, připomíná test rozpoznání pravosti bankovky hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním a radí, aby se veřejnost nikdy nespoléhala pouze na jeden ochranný prvek. Dále jsou průběžně nabízena školení pro zpracovatele peněz, a to v Evropě i mimo ni. K dispozici jsou také aktuální informační materiály na podporu boje Eurosystému proti padělání. V této oblasti ECB také spolupracuje s Europolem, Interpolem a Evropskou komisí.


6.3 Představují se nové bankovky v hodnotě 100 a 200 EUR se zdokonalenými ochrannými prvky

Dne 17. září 2018 byly představeny nové bankovky v hodnotě 100 a 200 EUR se zdokonalenými ochrannými prvky. Po pětieurových, desetieurových, dvacetieurových a padesátieurových bankovkách představují bankovky v hodnotě 100 a 200 EUR poslední dvě nominální hodnoty série Europa, které budou uvedeny do oběhu 28. května 2019. Tím bude završena několikaletá příprava a spolupráce v rámci Eurosystému.

Druhá série eurobankovek dokončena

Rada guvernérů ECB se poté, co vzala v úvahu obavy, že by tato nominální hodnota mohla usnadňovat nezákonnou činnost, rozhodla vyřadit ze série Europa bankovku v hodnotě 500 EUR. S ohledem na mezinárodní úlohu eura a všeobecnou důvěru v eurobankovky zůstane bankovka v hodnotě 500 EUR zákonným platidlem, a může být tedy nadále používána jako platební prostředek a uchovatel hodnoty. Eurobankovky si budou svou hodnotu vždy uchovávat, protože jakoukoli bankovku je možné po neomezeně dlouhou dobu vyměnit v národních centrálních bankách zemí eurozóny.

ECB a národní centrální banky zemí eurozóny vedou informační kampaň, v jejímž rámci budou veřejnost a subjekty zpracovávající hotovost informováni o zavedení nových bankovek 100 EUR a 200 EUR. Podobně jako u dalších hodnot bankovek jsou i nové bankovky snadno zkontrolovatelné pomocí metody rozpoznání pravosti bankovky hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním, avšak nejnovější dvě bankovky ve vyšší hodnotě obsahují navíc další inovativní ochranné prvky. Pokud jde o hodnotu, stoeurová bankovka je druhou nejčastěji používanou bankovkou (po padesátieurové), a pokud jde o počet kusů v oběhu, je na třetím místě (po padesátieurové a dvacetieurové, následována pětieurovou a destieurovou bankovkou). Eurosystém pomáhá výrobcům a vlastníkům strojů pro zpracování a ověřování bankovek, aby se na nové bankovky připravili. To zahrnuje i pomoc při testování zařízení, možnost vypůjčit si nevydané bankovky série Europa od národních centrálních bank nebo zveřejnění seznamu strojů pro zpracování bankovek, u nichž bylo úspěšně prokázáno, že dokáží pracovat s novými bankovkami série Europa.


7 Statistika

ECB za podpory národních centrálních bank a v případě úkolů týkajících se Jednotného mechanismu dohledu (SSM) i příslušných vnitrostátních orgánů vyvíjí, shromažďuje, sestavuje a publikuje celou řadu statistik, které jsou nezbytné pro podporu měnové politiky eurozóny, dohledových funkcí ECB, finanční stability a jednotlivých dalších úkolů ESCB a úkolů ESRB. Tyto statistiky dále využívají veřejné instituce, účastníci finančního trhu, média i široká veřejnost, což přispívá k plnění požadavku na transparentnost ECB. ESCB dále prohloubil spolupráci s evropskými statistickými úřady, především s ohledem na nové iniciativy zaměřené na statistiku ekonomické globalizace a na činnosti nadnárodních podniků. V roce 2018 ESCB pokračoval v plynulém a včasném zveřejňování pravidelných statistik eurozóny. Kromě toho věnoval značné úsilí splnění nových požadavků na vysoce kvalitní a podrobnější statistiky na úrovni jednotlivých zemí, sektorů i nástrojů.


7.1 Nové a rozšířené statistiky eurozóny

Je patrný trend sběru podrobných dat pro rychlou a flexibilní analýzu

Strategie ESCB a jeho Výboru pro statistiku má při shromažďování údajů od bank za cíl v maximální možné míře standardizovat a integrovat stávající statistické rámce ESCB pro jednotlivé oblasti a země. Budou tak jasně vymezeny a harmonizovány pojmy, definice a požadavky na posílení standardizace dat, což přispěje k automatizaci jejich zpracování a zvýší jejich kvalitu. Další důležitou složkou této strategie je posun směrem ke sběru podrobnějších dat, který umožní flexibilněji a rychleji plnit nové požadavky na data, čímž se sníží potřeba ad hoc požadavků. Hlavním cílem tohoto přístupu je zvýšit efektivitu vykazování a snížit zátěž pro banky.

Jeden ze segmentů tohoto strategického přístupu – Integrovaný vykazovací rámec ESCB (Integrated Reporting Framework – IReF) – směřuje ke sjednocení požadavků na vykazování bankovních statistik do jednotného standardu, který by pokryl všechny potřeby ESCB v oblasti sběru údajů. IReF by rovněž zahrnoval transformační pravidla nezbytná pro sestavování měnových a finančních agregátů, které budou splňovat specifické požadavky, a to počínaje integrovaným sběrem dat. Dalším prvkem představujícím vstupní úroveň pro data je Slovník pro integrované výkaznictví bank (Banks’ Integrated Reporting Dictionary – BIRD), jehož cílem je pomoci vykazujícím subjektům efektivně organizovat informace uložené v jejich interních systémech. Byl by doplněn o transformační pravidla, jimiž by se banky řídily při plnění požadavků na vykazování. V okamžiku zavedení IReF budou moci banky ve všech zemích eurozóny trvale používat stejný soubor pravidel pro vykazování dat. Spolupráce ESCB s bankovním sektorem je popsána v boxu 7.

Box 7
Spolupráce na tvorbě statistik ESCB

Při rozhodování o měnové politice, makroobezřetnostním dozoru a mikroobezřetnostním dohledu potřebují zástupci ESCB vysoce kvalitní statistiky. Velkou část těchto statistik dodává bankovní sektor. Je proto důležité, aby banky dobře chápaly své vykazovací povinnosti a zajistily tak vysokou kvalitu dat dodávaných ESCB.

Kvalitu dat by zlepšila také harmonizace požadavků na vykazování, která by zamezila duplicitám. Z těchto důvodů se Výbor pro statistiku ESCB rozhodl navázat dialog s bankovním sektorem, aby umožnil výměnu názorů na nové i již probíhající iniciativy v oblasti statistik ESCB. Setkání v rámci tohoto dialogu o statistikách ESCB se budou konat v ECB, a to obvykle jednou ročně. První setkání se uskutečnilo 16. března 2018. V souladu s obecnými zásadami transparentnosti byly program setkání, stručný zápis jeho průběhu a během něj uvedené prezentace zveřejněny na webové stránce ECB.

Během setkání si jeho účastníci nejprve vyměnili názory na střednědobou perspektivu harmonizace požadavků na vykazování prostřednictvím integrovaného vykazovacího rámce (Integrated Reporting Framework – IReF). Zástupci bankovního sektoru IReF podpořili a vyslovili přání, aby kromě požadavků na vykazování pro účely statistik ESCB byly harmonizovány i požadavky na vykazování dat shromažďovaných pro dohledové účely nebo specifické národní požadavky či požadavky institucí, které nejsou členy ESCB. Bankovní sektor také vyjádřil podporu Slovníku bank pro integrované výkaznictví (Banks’ Integrated Reporting Dictionary – BIRD). Slovník popisuje data, která by měly banky získávat ze svých interních IT systémů a využívat při tvorbě zpráv pro ESCB stejně jako při plnění požadavků výkaznictví v oblasti dohledu. Tento postup pomáhá zlepšovat kvalitu vykazovaných dat. ESCB vyzval obchodní banky, aby se zapojily do iniciativy BIRD ve větším počtu, aby tak byl zajištěn trvalý pokrok. Na webové stránce Naše statistika nabízí ECB také sekci pro banky, kde si mohou banky statistická data jednoduše stáhnout.

Vzájemný dialog mezi bankovním sektorem a ESCB pokračuje i po tomto setkání. Nepřetržitá výměna názorů vedla k tomu, že Evropská bankovní federace nedávno zveřejnila své zásady uceleného vykazování dat, ve kterých opět vyjádřila svou podporu IReF a BIRD.

V souladu s touto strategií budovalo v roce 2018 Generální ředitelství ECB pro statistiku klíčové soubory podrobných (granulárních) dat, které umožní operativní a detailní multikriteriální analýzu. Významným příkladem této činnosti je sběr podrobných údajů o úvěrech a úvěrovém riziku v rámci projektu AnaCredit, který byl spuštěn v roce 2018. AnaCredit je iniciativa, jejímž cílem je shromažďovat podrobné, včasné a harmonizované informace o jednotlivých úvěrech poskytnutých úvěrovými institucemi podnikům a dalším právnickým osobám a zpřístupňovat tyto informace uživatelům podle příslušných pravidel zachování důvěrnosti. Datový model AnaCredit podporuje rychlou tvorbu nespočetných kombinací granulárních dat. Zvyšuje se tak operativnost a kvalita analýz prováděných uživateli v jednotlivých oblastech centrálního bankovnictví a bankovního dohledu a zároveň je tak v rámci zajištění kvality dat umožněno porovnání s agregovanou statistikou. Očekává se, že jakmile začnou všechny národní centrální banky zemí eurozóny plně vykazovat svá data do systému AnaCredit, bude se jednat o sběr dat o zhruba 50 milionech finančních nástrojů každý měsíc.

Významně se také rozvíjela statistika držby cenných papírů za velké bankovní skupiny (SHSG). Data SHSG jsou velmi podrobná, lze je členit na úroveň jednotlivých společností bankovní skupiny a na individuální držené cenné papíry. Toto mimo jiné umožňuje flexibilně identifikovat rizika na finančním trhu a změny jeho vývoje. Sběr dat o individuálních cenných papírech v držbě velkých bankovních skupin byl v roce 2018 rozšířen zvýšením počtu vykazujících subjektů a rovněž požadavkem na vykazování dodatečných atributů. Počínaje třetím čtvrtletím roku 2018 pokrývá rozšířené vykazování všechny bankovní skupiny, které jsou přímo dohlíženy ze strany ECB. Nové atributy jsou navíc vykazovány v souladu s konceptem AnaCredit, takže údaje o úvěrech a cenných papírech lze kombinovat a analyzovat společně a harmonizovaně. Soubory podrobných dat AnaCredit i SHS jsou založeny na systému registrů, které obsahují úplné, přesné a aktuální informace o institucích (rejstřík údajů o institucích a přidružených osobách, RIAD) a finančních instrumentech (centralizovaná databáze cenných papírů, CSDB); oba registry byly během roku 2018 významně rozšířeny.

Podle předpokladů byla také během minulého roku rozšířena kapacita registru ESCB RIAD, což je sdílená databáze referenčních údajů o právních a ostatních statistických institucionálních jednotkách. V rámci tohoto rozšíření byla posílena podpora provozních procesů v Eurosystému i podpora poskytovaná ESCB a SSM při plnění jejich úkolů. V červnu roku 2018 navíc ECB zveřejnila obecné zásady pro RIAD (obecné zásady ECB/2018/16), které zlepšují koordinaci úkolů národních centrálních bank při vykazování referenčních údajů do této databáze. V roce 2018 ECB iniciovala úpravu nařízení o statistice peněžních trhů (nařízení ECB/2014/48). Novela nařízení zajistí, že budou pokryty transakce se všemi finančními protistranami, zvýší využití systému identifikátorů právnických osob (LEI) a posílí povinnost vykazujících subjektů splňovat vysoké standardy ochrany celistvosti informací. Po dvou veřejných konzultacích zveřejnila ECB dne 28. června 2018 metodiku pro výpočet eurové krátkodobé sazby (€STR) (viz kapitola 5.1). Zveřejňování sazby €STR začne nejpozději v říjnu 2019. Do té doby bude ECB zveřejňovat provizorní údaje, které mohou účastníci trhu používat k posouzení vhodnosti nové sazby ještě předtím, než bude sazba €STR k dispozici. Budou tak moci přizpůsobit své procesy a postupy, aby byl zajištěn hladký přechod. Provizorní sazba €STR zahrnuje denní historické časové řady od 15. března 2017.

Vývoj makrostatistik nadále plní svůj účel

Aby nadále plnila svůj účel a v měnícím se světě uspokojovala potřeby uživatelů, vyvíjí se neustále i makrostatistika ECB. Dne 17. února 2018 zveřejnila ECB nové nařízení o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (nařízení ECB/2018/2). Jeho cílem je zvýšit transparentnost a zlepšit srovnatelnost dat v tomto rychle rostoucím segmentu finančních služeb. Nařízení napraví nedostatky v současné neharmonizované a neúplné čtvrtletní statistice publikované od června 2011, a to zejména omezené zveřejňování údajů o transakcích z důvodu nedostatečné kvality údajů.

V roce 2018 byly pozměněny obecné zásady ECB o měnové a finanční statistice (obecné zásady ECB/2018/17). Ty nyní stanovují přenos dalších dat do ECB v takovém rozsahu, jakým disponují národní centrální banky. Tato data zahrnují měsíční údaje o úpravách úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi (MFI), které zohledňují činnosti související s prodejem a sekuritizací úvěrů a fiktivním cash poolingem, pozici MFI vůči Jednotnému výboru pro řešení krizí, členění kapitálu a rezerv MFI do podskupin a data, která v rámci statistiky investičních fondů identifikují subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

Byly pozměněny i obecné zásady ECB o externí statistice (obecné zásady ECB/2018/19). Ty nyní zahrnují nové požadavky pro analýzy měnové politiky a finanční stability, včetně podpory další integrace čtvrtletní statistiky platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí a statistiky národních účtů (včetně sektorových účtů). Výsledkem hlavních změn je podrobnější geografické a sektorové členění. Tato data budou vykazována od března 2021.

Nově vytvořené podrobné databáze mohou být pro makroekonomickou statistiku v mnoha směrech velkým přínosem. Propojení makrodat s podrobnými údaji může zvýšit kvalitu statistik, poskytnou nové statistické výstupy a zlepší flexibilitu analýz. V této souvislosti pokročila ECB v práci na projektu, který propojuje mikrodata (šetření o finanční situaci a spotřebě domácností) a makrodata (sektorové účty) o aktivech a závazcích domácností. Cílem projektu je získat makroekonomické údaje o rozdělení bohatství a dluhu v sektoru domácností a poskytnout tak nové a cenné informace pro ekonomickou analýzu.

Společný rozbor velmi rychle získaných mikrodat propojených napříč jednotlivými tržními segmenty otevírá cestu k téměř okamžité analýze složitějšího, neočekávaného a rychle se měnícího tržního chování. S cílem tento vývoj usnadnit posílila ECB svou účast a vedoucí postavení v projektech usilujících o standardizaci globálních dat. Patří mezi ně například již fungující globální systém identifikátorů právnických osob, který je třeba dokončit tak, aby zajistil úplné pokrytí, či tvorba norem ISO. Průběžné úsilí o standardizaci dat z jednotlivých trhů zlepší také kvalitu souborného celku shromážděných dat a přitom sníží provozní náklady i riziko všem účastníkům.


7.2 Vyšší transparentnost a lepší komunikace

V roce 2018 se ECB nadále snažila zvyšovat svou transparentnost, a proto zlepšila přístupnost, uživatelskou vstřícnost a interaktivní formu svých statistik jak pro externí uživatele z řad odborníků, tak i pro širokou veřejnost. V souladu s iniciativou, která na první místo klade mobilní přístup, byly všechny tiskové zprávy ECB týkající se statistik zpracovány ve webových formátech, což usnadnilo přístup ke statistikám a jejich sdílení na sociálních sítích. Statistiky ECB jsou přístupné prostřednictvím vylepšeného datového úložiště Statistical Data Warehouse, zatímco dílčí soubory a vizualizace nových statistických údajů z eurozóny a s nimi srovnatelných národních statistik jsou zveřejňovány na portálu „Naše statistika“. Profesionální uživatelé, jako jsou například novináři, mohou tyto vizualizace použít ve svém zpravodajství či na svých webových stránkách, a to v jazyce, který v rámci EU upřednostňují.

K vývoji došlo také u statistik bankovního dohledu, které reagovaly na změny trhu a regulatorního prostředí a rovněž i na požadavky a zpětnou vazbu získanou od uživatelů. ECB shromažďuje a zveřejňuje čtvrtletní statistiky bankovního dohledu o institucích, na které přímo dohlíží. Tyto údaje zahrnují informace o struktuře rozvah a ziskovosti, kapitálové přiměřenosti, finanční páce, financování a likviditě. Počínaje třetím čtvrtletím roku 2018 bylo jejich pokrytí rozšířeno tak, aby zahrnovaly i expozice vůči vládnímu sektoru, členění aktiv podle hierarchie reálné hodnoty a parametry úvěrového rizika založené na interním ratingu. Kromě tří ukazatelů kapitálové přiměřenosti a pákového efektu pro 118 významných institucí ECB v roce 2018 také poprvé zveřejnila samostatnou informaci v rámci Pilíře 3 o rizikově vážených aktivech dělených dle typu rizika a metody výpočtu v rozvahách globálních systémově významných institucí (G-SII) a dalších systémově významných institucí (O-SII) (75 institucí) pod dohledem ECB. Tato nová úroveň transparentnosti umožňuje zainteresovaným stranám smysluplně porovnávat obezřetnostní kritéria. V roce 2018 ECB také zlepšila komunikaci s bankovním sektorem o procesu kontroly kvality dohledových dat. Zástupci bankovního sektoru byli přizváni k diskusi o zavedení dodatečných kontrol kvality dat SSM. První seznam těchto kontrol byl v zájmu transparentnosti zveřejněn na internetových stránkách ECB a jednotlivých národních orgánů.

ECB také v roce 2018 spolupořádala „Konferenci subjektů zabývajících se evropskou statistikou“ v německém Bambergu. Konference pořádaná dvakrát ročně nabízí příležitost pro spolupráci a diskusi o statistických metodách mezi subjekty, které se evropskou statistikou zabývají na vědecké a akademické úrovni či jsou jejími poskytovateli nebo zastupují různé společenské skupiny. K výročí prvního dvacetiletí zveřejňování statistik ESCB uspořádala ECB také konferencí s názvem „Devátá konference ECB o statistice – 20 let statistik ESCB:Jak dál?“ (viz box 8).

Box 8
20 let statistik ESCB: Jak dál?

Role ESCB při tvorbě statistik zaznamenala v uplynulých dvaceti letech značný rozvoj. Klíčové milníky, jako je rozšíření funkcí a úkolů ECB po vzniku ESRB v roce 2010 a SSM v roce 2013, zobrazuje časová osa vývoje statistiky. Důležitou roli v tomto rozvoji má i postupné rozšiřování eurozóny, posun od sestavování agregovaných dat k poskytování detailních údajů v nových a důležitých členěních, sběr granulárních dat využívaných pro různé účely a rychlý vývoj základní statistické infrastruktury (referenční databáze a standardy) umožňující integraci dat.

Tři hlavní zásady se však během uplynulých dvaceti let nezměnily a budou klíčové i v budoucnu.

První zásadou je zajištění vysoké kvality dat. Měnověpolitická rozhodnutí jsou přijímána na základě statistických podkladů, přičemž ECB je odhodlána i nadále tuto kvalitu zajišťovat a udržovat tak důvěru veřejnosti ve statistiku, instituce a rozhodování na základě doložených statistik.

Druhým klíčovým prvkem, který bude zásadní i v budoucnu, je spolupráce při tvorbě statistik. Pro dosažení našich cílů je nezbytná jak interní spolupráce v rámci Eurosystému a SSM, tak externí spolupráce s bankovním sektorem, Evropským statistickým systémem a rovněž spolupráce na mezinárodní úrovni.

Třetí zásadou je potřeba, aby ESCB byl prostřednictvím svých statistik i v nových podmínkách relevantním zdrojem dat. V minulosti musel ESCB udržovat krok s vývojem a – v čím dál rychleji se měnícím světě – tak bude muset činit i v budoucnu. Rozšířit a prohloubit využití značného objemu shromážděných dat pomohou nové technologie. Rozsáhlé soubory dat budou čím dál dostupnější a obor statistiky bude příznivě ovlivňován novým vývojem v oblasti datové vědy, strojového učení a umělé inteligence.

Strategickým cílem do budoucna je integrace různých zdrojů dat a vytvořeni kompaktního a uceleného obrazu finančního systému. To bude vyžadovat standardizaci dat na evropské i globální úrovni, již bude ECB v nadcházejících letech i nadále propagovat. Nedávné začlenění ECB do mezinárodní skupiny pro výměnu zkušeností se zpracováním granulárních dat INEXDA v tomto ohledu usnadní sdílení osvědčených postupů s jinými centrálními bankami a mezinárodními organizacemi a zvládání nových výzev při správě mikrodat.

Také komunikace s veřejností bude nabývat na důležitosti s tím, jak se bude zvyšovat složitost finančních statistik (viz kapitola 7.2).

K výročí prvního dvacetiletí zveřejňování statistik ESCB uspořádala ECB 11. července 2018 ve Frankfurtu konferencí s názvem „Devátá konference ECB o statistice – 20 let statistik ESCB:Jak dál? “. Na této konferenci debatovali statistici, uživatelé z oblasti měnové politiky a finanční stability a rovněž představitelé akademické obce o tom, jak se během let rozšířil rozsah práce se statistikou, a vyjádřili své názory na budoucnost statistik ESCB.


8 Priority ECB v oblasti výzkumu

Priority výzkumu v ECB jsou pravidelně vyhodnocovány a upravovány s cílem poskytovat kvalitní analytickou základnu pro řešení výzev spojených s tvorbou politik ECB. Spolupráci v rámci ESCB podporují probíhající aktivity tří výzkumných skupin a dvou výzkumných programů. V prostředí záporných měnověpolitických sazeb zůstaly v roce 2018 hlavními prioritami výzkumu transmise mimořádných opatření měnové politiky a interakce mezi měnovou politikou, finanční stabilitou a reálnými sektory ekonomiky. Studie vyhodnocovaly dopady mimořádných opatření při vyvažování hospodářských následků nepříznivých finančních otřesů snižováním nejistoty na trhu a zlepšováním přístupu malých a středních podniků k bankovnímu financování. Po dokončení rámce pro makroobezřetnostní politiku byla zřízena nová výzkumná pracovní skupina zaměřená na interakci mezi měnovou a makroobezřetnostní politikou a jejich optimální koordinaci. Dalšími prioritami byly také role, kterou hrají finanční faktory v chování firem a domácností v eurozóně, dynamika tvorby cen a mezd, ale také návrh institucionálního a hospodářskopolitického uspořádání zaměřený na posílení HMU. Na roli finančních frikcí při šíření měnové politiky a ekonomických šoků je kladen důraz v nové verzi modelu ECB pro celou eurozónu (Area-Wide Model) a při dalším vývoji modelů pro větší počet zemí používaných k prognózování a analýzám měnové politiky.[53]


8.1 Aktivity výzkumných skupin ESCB a projekt PRISMA

Ve snaze ještě více podpořit spolupráci mezi výzkumníky v rámci ESCB se vedoucí výzkumných oddělení ESCB v roce 2016 rozhodli vytvořit tři výzkumné skupiny. Cílem těchto skupin je koordinovat aktivity ve vysoce prioritních oblastech prostřednictvím workshopů a společných výzkumných projektů (viz obrázek 2).

Obrázek 2

Výzkumné skupiny ESCB

Zdroj: ECB.
Poznámka: Struktura výzkumných skupin ESCB, jak ji dohodli vedoucí výzkumných oddělení ESCB v roce 2016.

Koordinaci výzkumu podporovaly probíhající aktivity tří výzkumných skupin ESCB

V roce 2018 výzkumné skupiny uspořádaly řadu workshopů a jejich výzkumné týmy se zabývaly otázkami, jako jsou např. optimální nastavení měnové politiky v prostředí nejistoty, nedokonalosti finančního trhu a efekty mezinárodního přelévání. Pokud jde o finanční stabilitu, jeden z workshopů se zabýval důsledky požadavků na kapitál a likviditu bank pro chování bank a peněžních trhů. Další směr výzkumu se zaměřil na mikroekonomické determinanty růstu produktivity, a to zejména na úlohu finančních frikcí, chybné alokace úvěrů a organizace výroby. Z předběžných výsledků vyplynulo, že pro pochopení zákonitostí růstu celkové produktivity je důležité vzít v úvahu roli malých firem.

Program HFCN pokračoval v práci na třetí vlně svého výběrového šetření

Pokud jde o výzkumné programy Eurosystému/ESCB, Výzkumný program pro finance a spotřebu domácností (HFCN) pokračoval v práci na třetí vlně výběrového šetření o financích a spotřebě domácností, jejíž výsledky by měly být zveřejněny v roce 2019. Výzkum v rámci HFCN se zaměřil mimo jiné na důsledky heterogennosti domácností pro transmisi měnové politiky. Výzkumní pracovníci zapojení do HFCN například kvantifikovali, do jaké míry ovlivňuje měnová politika spotřebu jednotlivých domácností v závislosti na jejich postavení na trhu práce a struktuře jejich portfolia. Zjištění, že vliv měnové politiky na zaměstnanost v nižších částech příjmového rozdělení je disproporční, implikuje, že expanzivní měnová politika v eurozóně vedla ke snížení nerovnosti v oblasti příjmů a spotřeby. Výzkum v rámci tohoto programu rovněž přinesl posun v případě témat, jakými jsou vliv nejistoty na rozhodování domácností, finanční zranitelnost domácností a měření horní části rozdělení bohatství. V neposlední řadě je šetření ve velké míře využíváno externími výzkumníky.

Byl založen nový výzkumný program, který bude zkoumat tvorbu cen v maloobchodním sektoru s použitím mikrodat

Nový výzkumný program ESCB pro analýzu mikrodat o tvorbě cen PRISMA, který byl v roce 2018 založen na základě pověření Rady guvernérů, bude zkoumat tvorbu cen jednotlivých firem a v maloobchodním sektoru, a to s použitím souborů mikrodat. Zaměří se na vztah mezi tvorbou cen a celkovou dynamikou inflace. Především bude zkoumat, jestli se tvorba cen v období nízké inflace změnila a jestli je ovlivňována nastavením měnové politiky, pozicí v hospodářském cyklu a typem agregátních šoků zasahujících ekonomiku.

Po dokončení rámce pro makroobezřetnostní politiku byla zřízena nová výzkumná pracovní skupina zaměřená na interakci mezi měnovou a makroobezřetnostní politikou. Jedním z hlavních témat této pracovní skupiny je vzájemné ovlivňování těchto dvou politik včetně působení měnové politiky na finanční stabilitu a dopadu makroobezřetnostních opatření na reálnou ekonomiku. Vzhledem k tomuto ovlivňování je druhou prioritou optimální koordinace měnové a makroobezřetnostní politiky.


8.2 Konference a publikace

Fórum v Sintře a Výroční výzkumná konference přispěly k dialogu s akademiky a dalšími institucemi v oblasti hospodářské politiky

S cílem udržovat dialog s akademickými ekonomy a dalšími institucemi v oblasti hospodářské politiky ECB v roce 2018 uspořádala několik výzkumných akcí na vysoké úrovni, mimo jiné Fórum ECB o centrálním bankovnictví v Sintře a druhou Výroční výzkumnou konferenci ECB. Fórum o centrálním bankovnictví se zaměřilo na příčiny a implikace nízké dynamiky inflace, která charakterizovala pokrizové oživení v mnoha vyspělých ekonomikách, a to včetně tvorby cen a mezd a role inflačních očekávání. Výroční výzkumná konference 2018 představila inovativní výzkum témat, jako jsou např. role trhů aktiv při signalizaci měnové politiky, hypoteční trhy, vývoj konkurenceschopnosti na finančních trzích a trzích zboží a globalizace. Další důležité konference se týkaly strukturálních reforem v eurozóně, světového obchodu, trhů práce a digitalizace a také měnové a makroobezřetnostní politiky.[54]

Mnoho z výsledků výzkumné činnosti ECB bylo taktéž publikováno v odborných časopisech a pracovních dokumentech

Mnoho z výsledků výzkumné činnosti ECB bylo taktéž publikováno ve formě článků v odborných časopisech a pracovních dokumentů. V roce 2018 bylo celkem 98 článků připravených zaměstnanci ECB vydáno v rámci ediční řady ECB s názvem Working Paper Series. Kromě toho byla řada analytických studií blíže zaměřených na hospodářskou politiku publikována v rámci edičních řad ECB nazvaných Occasional Paper Series, Statistics Paper Series a Discussion Paper Series. Tento soubor kvalitních výzkumných prací také představoval základ pro zlepšenou komunikaci s širší veřejností o poznatcích výzkumu ECB, například prostřednictvím 12 článků zveřejněných během roku 2018 v publikaci ECB Research Bulletin.[55]


9 Právní činnosti a povinnosti

Tato kapitola se zabývá výnosy Soudního dvora Evropské unie v řízeních, která se týkala ECB, informacemi o stanoviscích ECB, případy nesplnění povinnosti konzultovat s ECB návrhy právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti a dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu.


9.1 Řízení vedená Soudním dvorem Evropské unie týkající se ECB

Tribunál zamítl žalobu na ECB o náhradu škody, která se týkala restrukturalizace řeckého dluhu v roce 2012.

V březnu 2018 zamítl Tribunál Evropské unie („Tribunál“) žalobu o náhradu škody, kterou proti ECB vzneslo soukromoprávní sdružení důchodců (ESTAMEDE) ve věci T-124/17. Členové sdružení ESTAMEDE jsou osoby s nárokem na příjem penze z řeckého penzijního fondu inženýrů a zadavatelů veřejných zakázek. Požadovaná náhrada se týkala škody vyplývající ze srážky při ocenění některých řeckých státních dluhopisů v souvislosti s částečnou restrukturalizací řeckého státního dluhu v roce 2012, kterou neutrpěla sama asociace, nýbrž penzijní fond a jeho oprávněné osoby. Žaloba se pokoušela přisoudit ECB různá porušení právních předpisů a zásad EU včetně porušení základních práv chráněných Chartou základních práv EU, jako je například právo na vlastnictví. Tribunál ve svém rozhodnutí žalobu zamítl jako zjevně nepřípustnou, aniž by zkoumal její podstatu, a vyloučil tak jakoukoli odpovědnost ECB za uplatňované škody. Tribunál se domníval, že žalobce před Tribunálem neprokázal opodstatnění žaloby a že žaloba nesplnila formální požadavky na přípustnost.

Tribunál zamítl žaloby na ECB o náhradu škody vzniklé v souvislosti s opatřeními k řešení krize uplatněných v případě Kypru v roce 2013

V červenci 2018 také Tribunál zamítl žaloby o náhradu škody, kterou proti ECB a dalším vznesli někteří vkladatelé, akcionáři a vlastníci dluhopisů z kyperských bank, na které se v roce 2013 vztahovala opatření k řešení krizí (věc T-680/13 a T-786/14). Rozsudky navazují na rozhodnutí, která Soudní dvůr Evropské unie („Soudní dvůr“) učinil v roce 2016 ve dvou odvolacích řízeních v podobných věcech (věci Mallis[56] a Ledra[57]). Žalující strany uváděly, že příslušná opatření k řešení krizí byla uložena ECB a dalšími žalovanými stranami mimo jiné na základě jejich účasti v zasedáních Euroskupiny, jejich úlohy při vyjednávání a přijetí kyperského memoranda o porozumění a rozhodnutí Rady guvernérů ECB, která souvisela s nouzovým poskytnutím likvidity. Tribunál dospěl k závěru, že se ECB ani ostatní žalované strany nedopustily žádného porušení práva na vlastnictví ani zásady legitimního očekávání či zásady rovného zacházení. Proti těmto rozsudkům bylo u Soudního dvora podáno odvolání.

Soudní dvůr rozhodl, že ani po zohlednění žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nebyl zjištěn žádný faktor, který by ovlivnil platnost programu PSPP

V prosinci 2018 Soudní dvůr rozhodl, že ani po zohlednění žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané k Ústavnímu soudu Spolkové republiky Německo ve věci C-493/17 (Weiss) nebyl zjištěn žádný faktor, který by ovlivnil platnost programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích („PSPP“). PSPP v prvé řadě spadá do oblasti měnové politiky a řídí se zásadou proporcionality. Cíl programu může být spojen s prvořadým cílem měnové politiky Unie, jehož kvantitativní vymezení jako udržování míry inflace na hodnotách pod 2 %, ale blízko této úrovně ve střednědobém horizontu se nezdá být dotčeno zjevně nesprávným posouzením, a očividně ani nepřekračuje rámec stanovený Smlouvami. ECB navíc posoudila jednotlivé dotčené zájmy, aby tak fakticky zabránila znevýhodněním – vzhledem k cíli PSPP zjevně nepřiměřeným – při implementaci programu. S ohledem na rizika, kterým by národní centrální banky mohly být vystaveny vzhledem ke značnému objemu nákupů aktiv v rámci PSPP, se ECB rozhodla neuplatnit obecné pravidlo sdílení ztrát. Soudní dvůr také shledal, že PSPP je v souladu se zákazem měnového financování. Skutečnost, že PSPP umožňuje na makroekonomické úrovni předvídat, že na sekundárním trhu bude zakoupeno významné množství dluhopisů, neposkytuje konkrétnímu soukromému subjektu jistotu, že může jednat jako de facto zprostředkovatel Eurosystému pro přímé nákupy dluhopisů od veřejných institucí a orgánů členských států EU. Tato makroekonomická předvídatelnost navíc nesnižuje motivaci členských států EU dodržovat zdravou rozpočtovou politiku vzhledem k dočasné platnosti a podmíněnosti PSPP a řadě pojistek omezujících vliv programu na tuto motivaci. Soudní dvůr také konstatoval, že zákaz měnového financování nevylučuje držbu dluhopisů do splatnosti nebo nákup dluhopisů, které mají při splatnosti záporný výnos. Na základě tohoto rozhodnutí o předběžné otázce rozhodne o ústavních žalobách nepřímo zpochybňujících PSPP Ústavní soud Spolkové republiky Německo.


9.2 Stanoviska ECB a případy neplnění povinnosti konzultace s ECB

Čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby ECB byla konzultována ve věci jakýchkoliv navrhovaných právních předpisů EU nebo návrhů vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti působnosti ECB. Veškerá stanoviska ECB jsou zveřejňována na jejích internetových stránkách. Stanoviska ECB k navrhovaným právním předpisům EU jsou zveřejňována také v Úředním věstníku Evropské unie.

ECB v roce 2018 přijala 16 stanovisek k návrhům právních předpisů EU a 42 stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti.

ECB přijala stanoviska k návrhům právních předpisů EU

Na úrovni EU přijala ECB stanoviska k návrhům právních předpisů týkajících se otázek makroobezřetnostního a mikroobezřetnostního dohledu včetně reformy Evropské rady pro systémová rizika[58], Evropského orgánu pro bankovnictví[59] a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy[60], zacházení s nevýkonnými expozicemi a krytými dluhopisy z hlediska kapitálu[61], obezřetnostního zacházení s investičními podniky[62] a také posílení role Evropského orgánu pro bankovnictví při předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu[63]. ECB přijala stanoviska k dalším návrhům právních předpisů Unie týkajících se finančních trhů včetně reformy trhů s krytými dluhopisy[64], regulace obsluhovatelů úvěrů, kupců úvěrů a vymáhání kolaterálu[65], poplatků za přeshraniční platby a poplatky za převod měny[66] a práva rozhodného pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany[67]. ECB také vydala stanoviska k rámci upravujícímu fungování HMU, včetně posílení rozpočtové odpovědnosti a střednědobé rozpočtové orientace v členských státech[68] a navrhovanému zřízení evropské funkce investiční stabilizace[69] a Evropského měnového fondu[70]. ECB se také vyjádřila k evropským podnikovým statistikám[71] a programu odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání („program Pericles IV“)[72].

ECB přijala stanoviska k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se národních centrálních bank

ECB přijala stanoviska k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se národních centrálních bank. Tyto návrhy se týkaly řízení a finanční nezávislosti Central Bank of Cyprus[73], institucionální nezávislosti centrální banky Българска народна банка (Bulharská národní banka)[74], kontroly centrální banky Hrvatska narodna banka národním kontrolním úřadem[75], odpovědnosti členů bankovní rady a zaměstnanců Banca Naţională a României[76], požadavků na minimální rezervy, které stanovuje Magyar Nemzeti Bank[77], a pověření národních centrálních bank širokou škálou úkolů, jako jsou například dohled nad platbou mezibankovních poplatků za karetní platební transakce[78], bezpečnost a ochrana kritických infrastruktur[79], bezpečnost sítí a informačních systémů ve finančním sektoru[80], činnosti spojené se sekuritizací[81], vydávání krytých dluhopisů[82], konverze úvěrů ve švýcarských francích do úvěrů v eurech[83], činnosti úvěrových institucí týkající se trhů finančních nástrojů[84], klíčových informačních dokumentů úvěrových institucí týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou[85], pravomoci vést vyšetřování a ukládat donucovací opatření v souvislosti s poskytnutím nepravdivých nebo zavádějících informací ze strany úvěrových a finančních institucí[86], úkolů vztahujících se k regulaci některých spořících účtů[87], spolupráce s příslušnými orgány při navrácení peněžních prostředků z určených daňových rájů[88], vedení centrálního registru bankovních účtů a finančních transakcí[89] a vnitrostátní databáze nároků z pojištění[90]. Opakujícím se tématem v řadě stanovisek bylo posouzení, zda při pověření národních centrálních bank novými úkoly nedochází k porušení zákazu měnového financování stanoveného v článku 123 Smlouvy ve smyslu financování úkolů veřejného sektoru ze strany centrální banky.

ECB také vydala stanoviska k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se makroobezřetnostního a mikroobezřetnostního dohledu nad úvěrovými a finančními institucemi včetně zavedení úzké spolupráce mezi ECB a centrální bankou Българска народна банка (Bulharská národní banka)[91], reformy italských družstevních bank a záložen[92], makroobezřetnostních nástrojů ve Španělsku[93], makroobezřetnostního mandátu centrální banky a řízení úvěrových institucí v Bulharsku[94], makroobezřetnostních nástrojů určených k odstranění nerovnováhy v sektoru rezidenčních nemovitostmi a vzájemného provádění makroobezřetnostních nástrojů v Lucembursku[95], zavedení ukazatele mezibankovního financování v Maďarsku[96], požadavků na splácení hypotečních úvěrů ve Švédsku[97], pevné složky odměny vedoucích pracovníků systémově významných úvěrových institucí v Nizozemsku[98], předávání dohledových údajů pro statistické účely v Německu[99], reorganizace polské Komise pro finanční dohled[100] a zdrojů financování a řízení maltského Úřadu pro dohled nad finančním trhem[101].

ECB přijala stanoviska k dalším návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se úvěrových a finančních institucí včetně návrhu rámce pro vypořádání nedoplatků hypotéčních úvěrů a regulace podnikatelské činnosti v oblasti vlastnictví úvěrových smluv v Irsku[102], právního rámce pro kryté dluhopisy v České republice a na Slovensku[103], rámce pro sekuritizaci na Kypru[104], konverze úvěrů ve švýcarských francích do úvěrů v eurech ve Slovinsku,[105] vzorce pro stanovení úrokové sazby některých francouzských regulovaných spořicích účtů[106] a požadavků na připravenost finského finančního sektoru při naléhavých situacích[107].

Stanoviska ECB k dopadu vnitrostátních právních předpisů týkajících se informační a kybernetické bezpečností na kritické tržní infrastruktury a obezřetnostní dohled

V souvislosti se rostoucí důležitostí otázek v oblasti kybernetické bezpečností vydala ECB stanoviska pro řadu členských států EU k dopadu vnitrostátních právních předpisů týkajících se informační a kybernetické bezpečností na kritické tržní infrastruktury a obezřetnostní dohled úvěrových institucí[108]. ECB se také vyjádřila k novým pravidlům pro zaokrouhlování plateb v eurech v Belgii[109].

Zřejmé, závažné a opakující se případy nekonzultace právních předpisů EU s ECB

Byl zaznamenán jeden případ nesplnění povinnosti konzultovat návrhy právních předpisů EU s ECB. S ECB nebyl konzultován návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany. ECB v tomto případě vydala stanovisko z vlastního podnětu, ve kterém poukázala na nedostatky navržené volby práva upravujícího účinky postoupení pohledávek na třetí strany[110]. Tento případ nesplnění povinnosti konzultace s ECB je považován za „zřejmý a závažný“ případ porušení této povinnosti. Dva případy nesplnění povinnosti konzultace s ECB zaznamenané v roce 2017 jsou spolu s případem z roku 2018 považovány za „zřejmé a opakující se“.

Případy nekonzultace vnitrostátních právních předpisů s ECB

V roce 2018 byl identifikován jeden případ, který se týkal provádění Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii do vnitrostátního práva členských států EU. V důsledku možnosti vlastního uvážení, kterou některé členské státy EU při transpozici této směrnice využily, vyhodnocuje nyní ECB rozsah, v jakém byly významně omezeny její poradní pravomoci, pokud jde o národní centrální banky, platební a vypořádací systémy a/nebo úkoly ECB, které se týkají obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. ECB dosud v této souvislosti zaslala dopis o nesplnění povinnosti konzultace s ECB jednomu vnitrostátnímu orgánu (Kypr). Rumunské úřady dále nekonzultovaly ECB ohledně mimořádného nařízení vlády zavádějícího daň z bankovních aktiv.


9.3 Dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu

Podle článku 271 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie je ECB pověřena úkolem sledovat dodržování zákazů plynoucích z článků 123 a 124 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 3603/93 a 3604/93 ze strany národních centrálních bank (NCB) v EU a ECB. Článek 123 zakazuje ECB a NCB poskytovat vládám a institucím či orgánům EU možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru, stejně jako nakupovat na primárním trhu dluhové nástroje emitované těmito institucemi. Článek 124 zakazuje jakékoli opatření, nepodložené obezřetným posouzením, které by umožňovalo zvýhodněný přístup vlád a institucí a orgánů EU k finančním institucím. Evropská komise souběžně s Radou guvernérů monitoruje, jak členské státy výše uvedená ustanovení dodržují.

ECB také sleduje, jak centrální banky v EU nakupují na sekundárních trzích dluhové nástroje emitované domácím veřejným sektorem, veřejným sektorem jiných členských států a institucemi a orgány EU. V souladu s body odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 3603/93 nesmí být akvizice dluhových nástrojů veřejného sektoru na sekundárním trhu využita k obcházení cíle článku 123 Smlouvy. Takové nákupy by se neměly stát formou nepřímého měnového financování veřejného sektoru.

V rámci sledování toho, zda byly v roce 2018 zákazy dodržovány, bylo potvrzeno, že ustanovení článků 123 a 124 Smlouvy a souvisejících nařízení Rady byla všeobecně dodržována.

Sledování ukázalo, že většina národních centrálních bank v EU měla v roce 2018 systém úročení vkladů veřejného sektoru, který plně dodržoval horní meze pro úročení. Některé národní centrální banky by však měly zajistit, aby míra úročení vkladů veřejného sektoru nepřekročila horní mez.

Výroční zpráva ECB za rok 2016 konstatovala, že založení a financování společnosti pro správu aktiv MARK Zrt. ze strany Magyar Nemzeti Bank bylo porušením zákazu měnového financování, které bylo třeba napravit. Po dokončení nezbytných nápravných opatření přijatých Magyar Nemzeti Bank byl případ uzavřen.

V návaznosti na obavy vyjádřené ve výročních zprávách ECB počínaje rokem 2014 ECB nadále sledovala několik programů, jež Magyar Nemzeti Bank spustila v letech 2014 a 2015. V roce 2018 Magyar Nemzeti Bank nadále přijímala opatření, aby obavy ECB zmírnila, a v roce 2018 ukončila program nákupů maďarských uměleckých děl a kulturních statků. Vzhledem k jejich množství, rozsahu a velikosti však bude ECB nadále pozorně sledovat, zda tyto operace dodržují zákaz měnového financování a zvýhodněného přístupu. ECB bude také nadále sledovat účast Magyar Nemzeti Bank na budapešťské burze, jelikož její nákup většinového podílu na budapešťské burze v listopadu 2015 lze stále vnímat jako zdroj obav z hlediska měnového financování.

Irská centrální banka v průběhu roku 2018 snížila aktiva spojená s Irish Bank Resolution Corporation (IBRC), a to prostřednictvím prodeje dlouhodobých dluhopisů s pohyblivou úrokovou sazbou, což je významný krok směřující k tomu, aby se těchto aktiv zbavila zcela, jak je to nezbytné. K dalšímu zmírnění přetrvávajících vážných obav týkajících se měnového financování by přispěl ambicióznější plán prodejů.


10 Klíčové body evropské a mezinárodní agendy

V roce 2018 ECB vedla úzký dialog s různými evropskými fóry a institucemi včetně Evropské rady, Rady ECOFIN, Euroskupiny, Evropského parlamentu a Evropské komise. K tématům agendy jednání Evropské rady, Euroskupiny a Rady ECOFIN, kterých se účastnili také prezident ECB a další členové Výkonné rady, patřil např. hospodářský výhled, prohlubování HMU a otázky spojené s rámcem EU v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí.


10.1 Prohlubování HMU

V roce 2018 se ECB účastnila diskusí o posilování HMU a poskytovala technické poradenství v oblastech své působnosti a znalostí. Diskuse v rámci fór EU se soustředily na tři hlavní otázky: dokončení bankovní unie, reforma Evropského mechanismu stability (ESM) a vytvoření nástroje makroekonomické stabilizace pro eurozónu. Mezi hlavní vstupy této debaty patřil diskusní dokument, který zveřejnila Evropská komise v květnu 2017, se souvisejícími návrhy a dohoda mezi Francií a Německem dosažená v Mesebergu v červnu 2018.

Postupně se dokončuje bankovní unie

Zaprvé, ve věci bankovní unie[111] se dokončuje regulatorní balíček směrnic a nařízení, jejichž cílem je stanovit pákový poměr, který bankám zabrání nadměrně zvyšovat páku, zpřísnit rizikové kapitálové požadavky bank obchodujících s cennými papíry a deriváty a zvýšit kapacity pro absorpci ztrát a rekapitalizaci globálních systémově významných bank. Dále bylo dosaženo dohody v případě nových požadavků ohledně minimálního krytí ztrát u nových nevýkonných expozic v rozvahách bank. Vedle toho eurosummity v červnu a prosinci rozhodly, že ESM poskytne společný mechanismus jištění Jednotnému fondu pro řešení krizí pro případy řešení krize bank. Co se týče evropského systému pojištění vkladů, vrcholní evropští představitelé jsou toho názoru, že je nutné provést další technické práce za nezbytné; v této souvislosti byla vytvořena pracovní skupina na vysoké úrovni, která o postupu prací podá zprávu v červnu 2019. Ve snaze splnit všechny části plánu z roku 2016 v dojednané posloupnosti se začalo pracovat na plánu pro zahájení politických diskusí o evropském systému pojištění vkladů. Za podpory evropského bankovního dohledu banky eurozóny mezitím dále posilovaly své rozvahy, omezovaly finanční páku a dále snižovaly stav úvěrů se selháním. V souladu s akčním plánem pro vytváření unie kapitálových trhů z roku 2015 pokračovaly také práce na evropské unii kapitálových trhů.

Zadruhé, v kontextu diskusí o reformě ESM vydala ECB stanovisko, v němž podpořila začlenění ESM do právního rámce EU, zlepšení nástrojů preventivní finanční pomoci při zajištění dodržování přiměřených podmínek a přezkum jeho řízení tak, aby bylo zajištěno rychlé a důvěryhodné rozhodování na základě kvalitních nezávislých odborných konzultací.

Zatřetí, pokračovaly technické práce na nastavení a časovém rámci fiskálního stabilizačního nástroje i jiných potenciálních rozpočtových nástrojů pro eurozónu. V souladu se Zprávou pěti předsedů z roku 2015 ECB tyto práce uvítala a zdůraznila, že by fiskální nástroje měly podpořit agregátní poptávku, zejména během recesí v eurozóně jako celku, a nesnižovat podporu zdravé národní hospodářské a fiskální politiky. ECB také vydala stanovisko k návrhu Evropské komise ohledně evropské funkce investiční stabilizace. Prosincový eurosummit pověřil Euroskupinu prací na rozpočtovém nástroji pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu a na dobrovolné bázi pro členské státy mechanismu směnných kurzů ERM II, který má být součástí víceletého finančního rámce. Mezi další úvahy v EU fórech patřil návrh Komise na regulaci cenných papírů zajištěných státními dluhopisy (sovereign bond-backed securities, SBBS).

Mezi hlavní body diskusí patřila reforma ESM a stabilizační funkce

Ve věci strukturálních hospodářských otázek navrhla Evropská komise Program na podporu reforem podporující implementaci strukturálních reforem, které budou součástí příštího víceletého finančního rámce (2021–2027). EU se dohodla na navýšení finančního krytí již existujícího Programu na podporu strukturálních reforem, aby tak celkový rozpočet v období let 2017–2020 dosáhl výše 222,8 mil. EUR.

V rámci debaty o prohloubení HMU ECB často zdůrazňovala, že plná aplikace rozpočtových pravidel a efektivnější koordinace hospodářských politik zůstává zásadní pro posílení odolnosti eurozóny a vytvoření důvěry mezi členskými státy potřebné pro kroky k další integraci. V tomto ohledu byl pokrok méně než uspokojivý.


10.2 Plnění povinností v oblasti odpovědnosti

Nezbytným protějškem nezávislosti ECB je její odpovědnost. ECB je nezávislá instituce, která může používat své nástroje, jak považuje za nezbytné pro plnění svých úkolů a mandátu. O této nezávislosti bylo demokraticky rozhodnuto v rámci podpisu smluv, které daly ECB také jasný mandát, za který odpovídá veřejnosti. Odpovědnost, doplněná soudním přezkumem Soudního dvora Evropské unie, zajišťuje, aby tato nezávislost nevedla k libovůli a aby ECB jednala v souladu se svým mandátem.

ECB je odpovědná Evropskému parlamentu

Smlouvy svěřují Evropskému parlamentu – jakožto orgánu demokraticky volených zástupců občanů EU – ústřední úlohu v kontrole odpovědnosti ECB. Prezident ECB se v roce 2018 zúčastnil čtyř pravidelných slyšení Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu.[112] Prezident také navštívil plenární diskusi Parlamentu o výroční zprávě ECB a ECB zveřejnila svou reakci na informace a náměty poskytnuté Evropským parlamentem v usnesení k výroční zprávě ECB za rok 2016.[113] ECB plní své povinnosti v oblasti odpovědnosti také prostřednictvím pravidelných zpráv a zodpovídáním písemných dotazů europoslanců. Prezident ECB v roce 2018 obdržel 36 dopisů s těmito dotazy. Odpovědi na ně byly zveřejněny na internetových stránkách ECB.[114] Většina dotazů europoslanců se týkala provádění mimořádných opatření měnové politiky ECB, hospodářských a finančních podmínek a institucionálních otázek ECB a EU. Za svou činnost v oblasti bankovního dohledu ECB také odpovídá Evropskému parlamentu a Radě EU.[115]

ECB se aktivně zapojila do diskuse o nezávislosti a odpovědnosti centrální banky

ECB se dále zapojila do diskuse o nezávislosti a odpovědnosti centrální banky, která se objevila v posledních letech. Členové Výkonné rady přednesli v roce 2018 několik projevů na toto téma[116] a článek v Ekonomickém bulletinu se věnoval vývoji postupů ECB v oblasti odpovědnosti.[117] Článek mimo jiné poskytl nové kvantitativní a kvalitativní důkazy o tom, že se během krize zintenzivnila a rozvíjela interakce mezi ECB a Evropským parlamentem co do četnosti, formátu a obsahu.

Podle průzkumu Eurobarometer[118] z roku 2018 dosáhla obliba eura historického maxima: společnou měnu podporuje 75 % z 340 milionů občanů eurozóny. To je nejvyšší úroveň podpory zaznamenaná v průzkumu od zavedení eura.


10.3 Důsledky brexitu

Širší hodnocení rizik pro finanční stabilitu v souvislosti s brexitem je obsaženo v listopadové FSR

Přestože ECB není účastníkem vyjednávání, nadále sleduje a hodnotí vývoj v souvislosti s brexitem spadající pod její mandát. Publikace November 2018 ECB Financial Stability Review zkoumala potenciální důsledky brexitu pro finanční stabilitu v eurozóně. Analýza došla k závěru, že brexit představuje omezené celkové riziko pro finanční stabilitu v eurozóně, především proto, že soukromý sektor má řadu možností, jak potenciální rizika zmírnit. Přechod na novou rovnovážnou úroveň po brexitu bude znamenat jednorázové náklady na přizpůsobení a může přinést rizika frikcí v některých tržních segmentech, pokud přechod nebude náležitě připraven. Ovšem riziko, že reálná ekonomika eurozóny přijde po odchodu Velké Británie z EU o přístup k finančním službám, je zřejmě omezené. Stejně tak analýza naznačuje celková omezená rizika pro kapitálovou pozici bankovního sektoru v eurozóně. Tvrdý brexit by ale mohl vést k plošnější a závažnější změně cen na trzích, než jaká byla zaznamenaná v roce 2018, a mohl by vést k náhlému nárůstu rizikových prémií a volatility.

ECB spolu s Bank of England vytvořily v dubnu 2018 společnou technickou pracovní skupinu, jejíž mandát se zaměřuje na řízení rizika v období kolem 30. března 2019 v oblasti finančních služeb. V říjnu 2018 tato skupina informovala Evropskou komisi a britské ministerstvo financí o získaných poznatcích.

Během slyšení před Evropským parlamentem v únoru 2018 prezident ECB zdůraznil význam pokroku v přípravě hlavních celků finanční legislativy EU – jako je EMIR II – ještě před brexitem, aby byla zajištěna připravenost na nejrůznější mimořádné události včetně scénáře tvrdého brexitu.

V oblasti evropského bankovního dohledu se ECB a národní orgány dohledu soustředily na komunikaci a realizaci očekávání v oblasti dohledu, která se týkala otázek v souvislosti s brexitem, i na hodnocení brexitových plánů a žádostí o povolení k činnosti mezinárodních bank, které přesouvají své aktivity z Velké Británie do eurozóny, a brexitových plánů bank z eurozóny s významnými aktivitami ve Velké Británii. Další informace je možné najít ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2018.

Dohoda o vystoupení nebyla ke dni uzávěrky této výroční zprávy uzavřena.


10.4 Mezinárodní vztahy

G20

Mezi klíčové otázky patřil obchod, finanční podmínky a budoucí uspořádání globálního finančního systému

V prostředí pokračujícího hospodářského růstu, ale při vyšších rizicích zhoršení globálního výhledu, diskutovali ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G20 o implikacích napětí v obchodních vztazích pro globální ekonomiku v roce 2018 a zdůraznili potřebu intenzivnějšího dialogu a kroků ke zmírnění rizik. Členové G20 také hodnotili důsledky zpřísnění globálních finančních podmínek, zejména pro rozvíjející se tržní ekonomiky. Skupina zemí G20 nadále sledovala snahy o dosažení silného, udržitelného, inkluzivního a vyrovnaného globálního růstu a přezkoumala pokrok při naplňování společné ambice ohledně růstu ve výši 2 % do roku 2018. Opatření realizovaná v této souvislosti připravila globální ekonomiku na růst převyšující 2 %, kterého by ovšem mělo být dosaženo později, než se původně předpokládalo. Ministři financí a guvernéři centrálních bank obnovili svůj závazek ohledně stabilních měnových kurzů a realizace reforem finančního sektoru. Mezi priority argentinského předsednictví G20 patřilo snazší financování infrastruktury a budoucnost práce. Skupina zemí G20 také pokračovala ve svém úsilí v oblasti mezinárodního zdanění a zvážila výhody a potenciální rizika plynoucí z technologických inovací, například kryptoměn. G20 znovu potvrdila svůj závazek posílit globální finanční záchrannou síť, soustředěnou okolo silného, na kvótách založeného a zdroji adekvátně vybaveného MMF, a globální finanční architekturu. V této souvislosti zveřejnila skupina G20 pro globální finanční řízení složená z význačných osobností zprávu „Making the Global Financial System Work for All“.

Hospodářskopolitické otázky týkající se MMF a mezinárodní finanční architektury

ECB nadále hrála aktivní roli v diskusích o mezinárodním měnovém a finančním systému na půdě MMF i na dalších fórech a podporovala vytváření jednotné evropské pozice z hlediska centrálních bank.[119] MMF diskutoval o svých politikách v rámci dohledu a úvěrování nebo zahájil jejich důležité přezkumy. V únoru 2018 MMF významně upřesnil pravidla týkající se nastavení programů v měnových uniích. V dubnu 2018 byl dokončen dílčí přezkum dohledu MMF a v prosinci 2018 vydal nezávislý hodnotící úřad MMF doporučení ohledně finančního dohledu MMF. MMF také inicioval přezkum podmínek a nastavení svých programů i přezkum rámce pro analýzu dluhové udržitelnosti u zemí s přístupem k tržnímu financování. Kromě toho v roce 2018 pokračovala 15. všeobecná revize kvót MMF.

V roce 2018 proběhl první FSAP pro eurozónu

V červenci 2018 MMF dokončil svůj první program hodnocení finančního sektoru (FSAP) eurozóny – komplexní cvičení, jehož se účastnilo několik evropských institucí včetně ECB, a to jak v její funkci centrální banky, tak ve funkci dohledové. MMF zdůraznil, že se bankovní dohled v eurozóně od vytvoření SSM výrazně zlepšil. Kromě toho se zvýšila odolnost velkých bank v eurozóně, přestože přetrvává zranitelnost týkající se úvěrového a tržního rizika. Toto cvičení také poskytne informace a usnadní programy hodnocení finančního sektoru na úrovni jednotlivých zemí eurozóny. Konzultace MMF o hospodářské politice eurozóny, která byla také dokončena v červenci 2018, konstatovala, že expanze v eurozóně zůstává silná, i když její tempo zpomaluje na mírnější hodnoty. V některých zemích má vedle toho nadále zásadní význam tvorba dostatečných rezerv a provádění strukturálních reforem. Na výročních zasedáních na Bali v říjnu 2018 spustil MMF program Bali Fintech Agenda, který se zabývá příležitostmi a riziky spojenými s vývojem finančních technologií a zaměřuje se na důsledky tohoto vývoje pro finanční sektor.

Mezinárodní spolupráce centrálních bank

ECB je otevřena sdílení svých zkušeností v globálním měřítku

Přestože si ECB uvědomuje omezenosti svých zdrojů, reagovala nadále kladně na silný zájem centrálních bank mimo EU o výměnu zkušeností, v čemž se odráží její významná role v globální ekonomice i její role jedné z evropských institucí.

ECB rozšířila geografický rozsah své spolupráce, když uzavřela memorandum o porozumění s centrální bankou Jihoafrické republiky. Vedle toho se na základě stávajících dvojstranných memorand o porozumění dále rozvíjely vztahy s hlavními centrálními bankami v Asii a Latinské Americe. Intenzivnější spoluprací s regionálními organizacemi ECB také rozšířila dosah své komunikace. Diskuse na úrovni Eurosystému pokračovaly i formou schůzek mezi nejvyššími představiteli Eurosystému a jejich latinskoamerickými protějšky.

ECB také nadále vystupuje v roli instituce EU při cílených diskusích s centrálními bankami v zemích, které by výhledově mohly přistoupit k EU. Hlavní platformou je série regionálních seminářů a tam, kde je to možné, se organizují diskuse v úzké spolupráci s národními centrálními bankami EU. ECB se také podílí na cílené spolupráci pod vedením národních centrálních bank EU ve prospěch centrálních bank takovýchto třetích zemí.


11 Posilování komunikace

V posledních letech se komunikace centrálních bank stále více stává základním prvkem měnové politiky – dokonce se sama stává jedním z jejích nástrojů. Jednoznačnou signalizací svých záměrů a komunikací o svých politikách, a to zejména vůči finančním trhům a odborné veřejnosti, ECB úspěšně posílila účinnost svých opatření. V uplynulém roce ECB dále vystupňovala svou snahu oslovit i další než jen své tradiční cílové skupiny. Cílem je za použití nových platforem a formátů spolupracovat s občanskou společností, vést dialog se širší veřejností a naslouchat jí. Na rozdíl od komunikace s trhy a odborníky je při tomto způsobu interakce třeba často odpovídat na základní otázky – co ECB dělá, proč to dělá a jaký to má význam pro jednotlivce a jejich komunity. Tím, že ECB oslovuje širší cílové skupiny a účastní se skutečně oboustranného dialogu, se snaží zvýšit povědomí o své úloze a svých politikách a také zvýšit důvěru v ECB jako instituci.

Zaměření na mladou generaci

Pro ECB má mimořádný význam oslovovat v Evropě mladou generaci. Za tímto účelem zahájila ECB program „Zpátky do školy“, který podporuje pracovníky ECB, aby navštěvovali školy (zejména ty, do nichž sami dříve docházeli) a zapojili se do diskusí se studenty o euru a Evropě, reagovali na jejich obavy a sdíleli s nimi některé své osobní postřehy o tom, co to znamená pracovat v jednom z orgánů EU. V roce 2018 se této iniciativy zúčastnilo 77 pracovníků, kteří tím prokázali intenzivní snahu zaměstnanců ECB podpořit euro, pomoci přiblížit EU občanům a také něco vrátit své komunitě.

ECB se vrací do školy

ECB odpovídá na dotazy mladých lidí v rámci cyklu Youth Dialogues

Kromě toho ECB rozšířila v roce 2018 svůj cyklus „Youth Dialogues“. Jedná se o inovativní platformy umožňující studentům a mladým odborníkům navázat skutečný dialog se členy rozhodovacích orgánů ECB. V lednu se například ECB spojila se skupinou Debating Europe a uspořádala dialog mládeže s prezidentem ECB Mariem Draghim. Za použití hashtagu #AskDraghi dostali mladí Evropané možnost, aby pokládali otázky přímo ECB se zaměřením na různá témata, jako je nezaměstnanost mladých lidí nebo kryptoměny. Z celé Evropy přišlo přes 280 otázek. Na hlavních pět otázek odpověděl přímo prezident Draghi v rozhovoru zveřejněném na internetových stránkách ECB, který také přitáhl výraznou pozornost médií.

Řada aspektů politiky centrálních bank je složitá a pro neodborníky často obtížně pochopitelná. ECB je však rozhodnuta přístupnost a poutavost své komunikace zdokonalovat a za tímto účelem provedla novátorské a inovativní kroky. Jedním z nich byla snaha posílit dopad Fóra ECB o centrálním bankovnictví v Sintře a umožnit mladým lidem, aby se zajímavým a přístupným způsobem seznámili s důležitými a podnětnými jednáními, která tam probíhala. ECB pozvala YouTubera a nedávného absolventa doktorského studia Simona Clarka, aby prostřednictvím svých kanálů na sociálních sítích informoval o setkání mladých ekonomů. Díky exkluzivním záběrům ze zákulisí a otevřeným rozhovorům s ekonomy nabídl neotřelý pohled na fórum o centrálním bankovnictví s cílem toto téma více zpřístupnit mladým lidem. Video na YouTube má již přes 30 000 zhlédnutí.

ECB rozšiřuje svou digitální přítomnost

Digitální prostor má zásadní význam pro snahu ECB o přítomnost tam, kde lidé – především ti mladí – získávají zprávy a informace. V listopadu 2018 vytvořila ECB svůj oficiální účet na Instagramu. Je založen především na vizuálních materiálech a snaží se prezentovat ECB z lidské stránky tím, že představuje zaměstnance a sdílí zážitky z běžného pracovního života v ECB. Koncepce účtu na Instagramu má rovněž vzdělávací rozměr – prostřednictvím platforem sociálních sítí šíří vizuálně poutavý obsah. V kontaktu s ECB je také přes 457 000 fanoušků prostřednictvím jejího kanálu na Twitteru. Kromě toho ECB dále rozšířila svou online nabídku a její internetové stránky mají nyní přes 160 000 stran; mnohé z nich jsou ve 23 jazycích. Při příležitosti 20. výročí zavedení jednotné měny byl společně s dalšími orgány EU vytvořen také zvláštní portál #EUROat20.

V rámci snah ECB oslovit kromě odborníků i další cílové skupiny a zapojit se do diskusí o tom, jak měnová politika ECB ovlivňuje místní komunity a podniky v celé eurozóně, navštívil člen Výkonné rady Benoît Cœuré v říjnu francouzský venkov, kde se setkal s politiky, zaměstnanci továrny a studenty, aby jim vysvětlil nedávná měnověpolitická rozhodnutí ECB, vyslechl si problémy, které občané mají, a reagoval na kritiku.

Jeden z příkladů oslovení místních podniků a pracovníků – Benoît Cœuré hovoří 3. října 2018 o měnové politice ECB na návštěvě závodu Vorwerk/Semco v Cloyes ve Francii

Závěrem je třeba zmínit návštěvnické centrum ECB, které za první celý kalendářní rok své činnosti přivítalo 20 743 návštěvníků. Návštěvnické centrum, které se nachází v hlavní budově ECB ve Frankfurtu, umožňuje návštěvníkům seznámit se s úkoly ECB, její historií a posláním i navázat rozhovor s některým ze zástupců ECB.


12 Řízení lidských zdrojů, optimální organizační struktura, odolnost vůči technologickým hrozbám a ochrana životního prostředí

Úsilí dále zlepšovat svou pověst jakožto instituce světového významu a inspirovat, rozvíjet a motivovat své zaměstnance jsou dva ze strategických cílů ECB. Tyto priority byly v roce 2018 pro ECB stěžejní ve snaze: i) rozvíjet optimální organizační fungování prostřednictvím diverzifikovanější a inkluzivnější kultury a vyšší integrity, transparentnosti a veřejné odpovědnosti vůči občanům EU, ii) posilovat odolnost v kontextu technologických hrozeb prostřednictvím vyšší schopnosti ochránit ECB a finanční systém před kybernetickými útoky a iii) zajistit vynikající výsledky v oblasti ochrany životního prostředí díky stálému snižování ekologické stopy ECB.


12.1 Rozvíjení optimální organizační struktury prostřednictvím diverzity a inkluze

ECB má za to, že diverzita a inkluze mohou rozvíjet optimální organizační strukturu: různorodé organizační útvary disponují širším názorovým spektrem, což vede k lepšímu rozhodování i spolehlivějším výsledkům. K tomu, aby mohla ECB odvádět co nejlepší výsledky pro své zaměstnance i pro EU, je podpora diverzity útvarů zásadní. Proto jsou diverzita, respekt, etická kultura a spokojenost zaměstnanců strategickými záměry ECB.

Diverzita a inkluze jsou klíčové faktory pro zdokonalení organizační struktury

V roce 2018 se ECB nadále snažila diverzitu a inkluzi podporovat jakožto klíčové faktory pro zdokonalení své organizační struktury. Podstatou této snahy je respekt, spravedlnost, inkluze a rovné příležitosti pro zaměstnance bez ohledu např. na pohlaví, národnost, náboženství, sexuální orientaci, etnický původ, věk, kulturní zázemí nebo zdravotní stav. ECB má řadu sítí pro diverzitu, které spolupracují s jejím personálním oddělením s cílem řešit veškeré aspekty diverzity. Na úrovni ESCB/SSM probíhají mezi ECB, národními centrálními bankami a příslušnými vnitrostátními orgány výměny týkající se osvědčených postupů v oblasti diverzity a inkluze. Jako příklad může posloužit třetí výroční zasedání sítě ESCB/SSM pro diverzitu v Římě v říjnu 2018.

V roce 2018 bylo součástí komplexního programu činnosti ECB vztyčení duhové vlajky v Mezinárodní den proti homofobii, transfobii a bifobii (IDAHOT), pořádání seminářů pro řídicí zaměstnance ECB na téma „inkluzivní vedení“, oslava Mezinárodního dne za odstranění rasové diskriminace a organizace specializovaných přednášek na témata LGBT+ a genderové rovnoprávnosti.

ECB nadále usiluje o zvýšení počtu žen v řídicích funkcích. K dosažení větší genderové rovnováhy stanovila Výkonná rada cíle pro konec roku 2019 a doplnila je souborem opatření pro jejich splnění. K nim patří školicí program „ženy ve vedení“, rozsáhlé možnosti pružné pracovní doby, zaměření na inkluzivní vedení mezi řídicími zaměstnanci a také vyslanci ze sítí pro diverzitu, kteří působí v jednotlivých organizačních složkách s cílem zlepšit jejich genderovou rovnováhu.

Na konci roku 2018 zastávaly 29 % pracovních míst v řídicích funkcích ženy – v porovnání s cílem 35 % pro konec roku 2019. V případě vrcholových řídicích funkcí byl podíl 22 % – oproti 28% cíli pro rok 2019 (viz tabulka 2). Celkový podíl zaměstnankyň v ECB na všech úrovních činí 44 %.

Tabulka 2

Cíle v oblasti zastoupení mužů a žen a podíl žen mezi zaměstnanci ECB

Zdroj: ECB.
Poznámky: Celkové zastoupení mužů a žen mezi zaměstnanci ECB se týká stálých zaměstnanců a zaměstnanců na dobu určitou. Údaje k 1. lednu 2019.

ECB se snaží získat více uchazeček o pracovní místo.

Vzhledem ke stanoveným strategickým výzvám přijala Výkonná rada ECB v roce 2018 dodatečná opatření ke zlepšení genderové diverzity. Bylo rozhodnuto, že alespoň jeden člen týmu vrcholového vedení a alespoň jedna třetina širšího řídicího týmu budou v každém organizačním útvaru ženy. Dále byla upravena náborová pravidla s cílem přilákat více zájemců o pracovní místa z řad žen. Jejich součástí je např. větší zapojení personálních agentur pověřených hledáním potenciálních zájemců mezi ženami. Pokud kterýkoli náborový postup nepřinese uspokojivý počet uchazeček, lze jej zastavit a zahájit znovu. Součástí hodnoticích komisí při náboru nových pracovníků bude více žen z celé ECB, což by mělo zabránit potenciálnímu upřednostňování a zajistit genderově vyváženější rozhodování.


12.2 Posilování standardů integrity a správy a řízení

ECB za podpory svého Etického výboruVýboru pro audit usiluje o nejvyšší úroveň standardů integrity a správy a řízení.

Jednotný kodex chování zavádí ucelený, moderní etický rámec

Na doporučení Výboru pro audit požádala Rada guvernérů Etický výbor, aby připravil Jednotný kodex chování pro vysoce postavené úředníky ECB. Nový kodex zavádí ucelený, moderní rámec pro členy Rady guvernérů, Výkonné rady a Rady dohledu. Dále výslovně rozšiřuje hlavní zásady pro vztahy s externími stranami na členy Rady guvernérů a Rady dohledu. Členové Generální rady a dalších vysoce postavených orgánů ECB, jako je Výbor pro audit, Etický výbor a Správní revizní komise, se sami zavazují dodržovat hlavní obecné zásady. Jednotný kodex odráží základní zásady a hodnoty ECB a současně odpovídajícím způsobem zohledňuje specifika ECB ve funkci centrální banky, bankovního dohledu a orgánu EU. Dále reaguje na návrhy podané zainteresovanými stranami v ECB, pokud jde o standardy integrity, odpovědnosti a transparentnosti.

Pokud jde o zaměstnance, na základě doporučení externího auditora ECB byla roční kontrola soukromých finančních transakcí, která se týká náhodně vybrané skupiny zaměstnanců, doplněna o ad hoc kontrolu, která se zaměřuje buď na určitou skupinu zaměstnanců, nebo na určité druhy transakcí.

Během roku 2018 vyhodnotil Výbor pro audit ECB klíčové aspekty správy a řízení v ECB – pokrývající oblast centrálního bankovnictví a bankovního dohledu – a v Eurosystému. Výbor pro audit se zaměřil na řádné fungování rámce Eurosystému pro řízení operačních a finančních rizik, na pokrok dosažený při koordinovaných akčních plánech zabývajících se kybernetickými riziky a na organizační iniciativy zaměřené na zvýšení efektivního fungování SSM.

V rámci svého závazku otevřenosti a transparentnosti se ECB rozhodla zřídit veřejný registr dokumentů. Tento registr bude postupně zdokonalován a doplňován tak, aby široké veřejnosti a trhům poskytoval ve strukturované a snadno dostupné podobě uživatelsky pohodlný přístup k dokumentům týkajícím se politik ECB, jejích činností a rozhodnutí.


12.3 Kybernetická odolnost

Sdílení informací je nezbytné pro řádné fungování finančního systému včetně centrálních bank a ECB samotné. Zajištění integrity a důvěrnosti údajů a zabezpečení dostupnosti informačních systémů má proto prvořadý význam. Rostoucí propojenost a složitost informačních technologií a zvyšující se objem dat na digitálních platformách a napříč sítěmi jsou doprovázeny zvýšenou expozicí vůči kybernetickým útokům a potenciálním kybernetickým událostem.[120] Kybernetické útoky vůči finančním subjektům a jejich poskytovatelům služeb jsou jednou z vážných obav, neboť nepříznivě dopadají na spotřebitele a podniky a mohly by vést k systémovému riziku, ovlivňovat finanční stabilitu a dokonce i hospodářský růst.

ECB zdokonalila své obranné schopnosti vypracováním rámců správy a řízení a posílením bezpečnostních kontrol prostřednictvím technologií (včetně jejich návrhu, vývoje a provozu), procesů, školení a testování. Dále ECB ve spolupráci s partnery z finančního systému podporuje odolnost celého systému. Kybernetická odolnost je schopnost předvídat kybernetické hrozby a další relevantní změny v prostředí, adaptovat se na ně a ustát a potlačit kybernetickou událost a rychle zajistit obnovu.

ECB vypracovala rámec správy a řízení pro digitální bezpečnost a kybernetickou odolnost, v němž popisuje řídicí a organizační metody pro svou vlastní digitální bezpečnost a kybernetickou odolnost včetně vysvětlení rolí a odpovědností. Kybernetická rizika jsou provozní rizika a spadají tedy pod celkový rámec řízení operačních rizik. Rámec digitální bezpečnosti a kybernetické odolnosti doplňuje rámce upravující přístup ECB k řízení nefinančních rizik a zvyšuje povědomí o digitální bezpečnosti, kybernetickém riziku a kybernetické odolnosti a jejich vnímání. Reakce ECB a její schopnost obnovy v případě kybernetického útoku na svou vlastní strukturu budou v roce 2019 dále posíleny zdokonalením plánů kontinuity provozu a testováním stávajících mechanismů krizového řízení a řízení událostí.

Bezpečnost zahrnuje shromažďování a analýzu informací o hrozbách a zavádění obranných opatření i posilování detekčních a reakčních schopností. Pro účinnou obranu je zásadní hlášení událostí, spolupráce a sdílení informací. V ECB umožňuje výměnu informací, sladění politik a spolupráci na pracovní úrovni nový Řídicí výbor pro kybernetickou bezpečnost (CSSC). Cílem jeho činnosti je posílit kybernetickou odolnost ECB a evropského finančního sektoru. ECB podporuje sdílení informací v rámci ESCB a zprostředkovává síť pro výměnu informací v oblasti situačního povědomí o provozní bezpečnosti (OSSA); síť má po celém světě 33 členských institucí.

V důsledku neustálého vývoje kybernetických útoků je třeba jednotlivé účastníky nepřetržitě informovat o nových bezpečnostních hrozbách a možných protiopatřeních. Pro ECB je zásadní vybudovat mezi zaměstnanci vysokou míru povědomí o IT bezpečnosti, aby byla zajištěna ochrana jak uživatelských, tak informačních aktiv. Zaměstnanci procházejí školeními, aby si rozšířili schopnosti a znalosti v oblasti IT bezpečnosti. Povinná online školení budou zahájena v roce 2019. Provádí se pravidelné behaviorální testování a testování IT systémů.

Prohlubování celosystémové odolnosti

ECB se zaměřuje na kybernetickou odolnost z regulatorního hlediska v rámci hodnocení operačního rizika infrastruktur finančního trhu (FMI), přičemž usiluje o to, aby bylo v eurozóně zajištěno provádění příslušných standardů. Na mezinárodní úrovni prosazuje harmonizaci. V souladu s tímto přístupem zavedl Eurosystém pro FMI strategii kybernetické odolnosti, kterou tvoří řada opatření řešících odolnost jednotlivých FMI, sektorovou odolnost a strategické zapojení dalších subjektů v oblasti regulace.

K tomu, aby byly konzistentně dodržovány „pokyny CPMI-IOSCO ke kybernetické odolnosti pro infrastruktury finančních trhů“, vytvořil Eurosystém „očekávání dohledu v oblasti kybernetické odolnosti pro infrastruktury finančních trhů“ (CROE). CROE slouží třem hlavním účelům:

  • dávají FMI podrobný návod, jak pokyny převést do praxe a zajistit, aby: byly schopny setrvale podporovat zlepšení a zvyšovat svou kybernetickou odolnost;
  • poskytovaly orgánům dohledu jasná očekávání pro hodnocení FMI, které spadají do jejich působnosti;
  • poskytovaly základ pro smysluplnou diskusi mezi FMI a jejich příslušnými orgány dohledu.

V květnu 2018 spustila ECB evropský rámec pro etické testování červeného týmu na základě zpravodajských informací o hrozbě (rámec TIBER-EU), který Eurosystém vyvinul jako nástroj pro posílení kybernetické odolnosti FMI. TIBER-EU je první společný evropský rámec, který umožňuje kontrolovaný, na míru připravený test červeného týmu na základě zpravodajských informací o hrozbě. Test se zaměřuje na klíčové produkční systémy a je založen na taktice, metodách a postupech útočníků z reálného světa. Cílem testu je zajistit standardizaci a vzájemné uznávání kybernetického testování v EU a zamezit tomu, aby FMI musely absolvovat testy v jednotlivých členských státech EU.

Jako součást úsilí posilovat provozní odolnost finančního sektoru pořádá Eurosystém v rámci svého dohledového mandátu testy krizové komunikace aplikované na celý trh. V roce 2018 uspořádal Eurosystém neformální test krizové komunikace UNITAS. Účastníci, mezi něž patří přední platební systémy v eurozóně, centrální depozitáři cenných papírů, ústřední protistrany, poskytovatelé služeb, tržní infrastruktury a dohled nad centrálními bankami, řešili scénář kybernetického útoku na FMI, který narušil integritu jejich údajů. Test probíhal v podobě řízené diskuse mezi účastníky trhu a umožňoval jim vyjádřit stanoviska a činit závěry na základě scénáře a identifikovat možné oblasti společné činnosti s cílem dále posílit kybernetickou odolnost širšího sektoru.

Na základě potřeby mít k dispozici fórum, které by sdružovalo aktéry trhu, příslušné orgány a subjekty z praxe v oblasti kybernetické bezpečnosti na celoevropské úrovni, vytvořil Eurosystém Evropskou radu pro kybernetickou odolnost celoevropských finančních infrastruktur (ECRB). Cílem ECRB je posilovat kybernetickou odolnost FMI a jejich poskytovatelů kritických služeb i širšího finančního sektoru EU v souladu s mezinárodními standardy. Tohoto cíle bude dosaženo prohlubováním důvěry a spolupráce a umožněním společných iniciativ – ať již mezi hráči na trhu, nebo mezi hráči na trhu a orgány.

Dohled nad riziky bank v oblasti IT

ECB zahrnuje kybernetickou odolnost a provozní odolnost do svého dohledu nad IT riziky bank. Kybernetické riziko vyžaduje zvláštní pozornost vzhledem ke zvýšené propojenosti bank a větší závislosti na IT a rychlosti, s níž odhodlaní útočníci mohou nacházet slabá místa a zneužít je.

V roce 2018 ECB zavedla obecné pokyny EBA týkající se rizik ICT (informační a komunikační technologie) v rámci SREP (EBA/GL/2017/05), které přispěly ke konzistentnímu a komplexnímu hodnocení IT rizik ve všech dohlížených významných úvěrových institucích v eurozóně To vedlo jak ke specifickým návazným činnostem v jednotlivých bankách, tak k tematickým zjištěním, která bylo třeba řešit v širším měřítku. V obecnější rovině pak ECB zdůraznila, že je třeba, aby se banky měly nadále na pozoru vůči všem druhům IT rizik a neomezovaly své činnosti jen na vybrané rizikové oblasti IT.

ECB výraznou měrou přispěla k obecným pokynům EBA týkajícím se řízení rizik ICT a informační bezpečnosti ve finančních institucích, které byly zveřejněny ke konzultaci v prosinci 2018. Obecné pokyny by měly harmonizovat požadavky na banky v oblasti řízení IT rizik v celé Evropě a podporovat rovnější podmínky. Dohled ECB nad IT riziky také nadále zahrnuje průběžný dohled prováděný společnými týmy dohledu, hloubkové a cílené kontroly na místě zaměřené na konkrétní cíle v oblasti IT rizik a získávání informací o kybernetických útocích prostřednictvím rámce pro hlášení kybernetických incidentů.

Po celém světě a zejména na úrovni Evropy pokračuje aktivní spolupráce s cílem posílit kybernetickou odolnost finančního systému.


12.4 Snižování ekologické stopy ECB

ECB se nepřetržitě snaží zlepšovat své výsledky v ochraně životního prostředí

ECB si je jakožto jeden z orgánů EU vědoma své odpovědnosti přispívat k ochraně životního prostředí a řešit výzvy, které pro prosperitu společnosti a budoucích generací představují klimatické změny. Od přijetí své první environmentální politiky v roce 2007 ECB soustavně pracuje na zlepšování ochrany životního prostředí a snižování své uhlíkové stopy. ECB je od roku 2010 registrována v Systému environmentálního řízení a auditu EU (EMAS) a jeho systém environmentálního řízení uplatňuje ve všech třech budovách, v nichž jsou zaměstnanci ve Frankfurtu umístěni, tj. v hlavní budově v Sonnemannstrasse, v Japan Center a v budově Eurotower.

Ochrana životního prostředí je nedílnou součástí provozní strategie ECB a utváří její každodenní činnosti a procesy. ECB usiluje – za podpory více než 50 interních environmentálních zástupců a řady týmů i jednotlivců aktivně se zapojujících do ochrany životního prostředí v rámci celé organizace – o setrvalé snižování své ekologické stopy. Tento závazek prokazuje tím, že zvyšuje povědomí zaměstnanců, zavádí opatření ke zvýšení efektivity a do spolupráce na dosažení environmentálních cílů ECB zapojuje řadu různých zainteresovaných stran. Jedním z takových opatření bylo zavedení nástroje mnohostranné online spolupráce, který ECB umožňuje komunikovat s partnery na dálku. Tento nástroj slouží nejen k obohacení online vazeb, ale umožňuje také eliminovat fyzické cestování, kdykoli je to možné, a snižuje tak emise. ECB také optimalizovala profil osvětlení své hlavní budovy, aby v určitých místech snížila jeho intenzitu, a upravila provozní harmonogramy s cílem dosáhnout dalších úspor energie. Dále byly ve společných prostorách nahrazeny nápojové šálky na jednorázové použití šálky na opakované použití. Tím došlo ke snížení objemu odpadu.

2018 – rok naplněný činnostmi směřujícími k většímu environmentálnímu uvědomění

Pokud jde o činnosti směřující k většímu environmentálnímu uvědomění, byl rok 2018 pro ECB velmi intenzivní, neboť se zúčastnila několika mezinárodních kampaní. ECB se připojila k frankfurtské komunitě v její výzvě poukázat během akce WWF Earth Hour 2018 na klimatické změny. Společně s dalšími 183 podniky a institucemi ve Frankfurtu zhasla ECB veškerá světla, kterými nebylo nezbytně nutné svítit, a vyzvala zaměstnance, aby se ke kampani připojili a hledali další způsoby, jak zlepšit životní prostředí. V rámci dalších iniciativ se ECB již pošesté zúčastnila akce Evropský týden mobility. S cílem podpořit zaměstnance ECB, aby pro každodenní dojíždění volili ekologičtější způsoby dopravy, se pořádaly různé akce jako například technické prohlídky kol, týmové soutěže a kvízy na téma mobilita a klima. Dále byly zaměstnancům poskytnuty informace o ekologické mobilitě v ECB.

Pro snižování ekologického dopadu ECB je zásadní také podpora od externích poskytovatelů a dodavatelů. Například při výběru dodavatele úklidových služeb pro ECB byla vzata v úvahu kritéria udržitelnosti. Tato kritéria vedla k tomu, že byla do každodenního provozu zavedena řada ekologických materiálů, jako například recyklovaný papír na toaletách. Úklidová firma poskytující služby ECB používá pouze moderní, bezpečné a biologicky plně odbouratelné čisticí prostředky a postupy mechanického hloubkového čistění. Byl optimalizován také způsob dávkování s cílem snížit spotřebu vody a zlepšit její recyklaci při úklidu podlah.

Spolupráce pro lepší ochranu životního prostředí

ECB postupuje v úzké spolupráci s národními centrálními bankami a dalšími evropskými institucemi a orgány, jejímž cílem je zvýšit účinky opatření a zajistit pokračování výměny vědomostí mezi zúčastněnými subjekty. Společně mohou sdílet osvědčené postupy, během diskusí nacházet nová řešení společných výzev a komunikovat o výsledcích dosažených v ochraně životního prostředí. Na společné internetové stránce EMAS v evropských orgánech se evropské orgány a instituce dozvídají o praktických výhodách spojených s registrací v EMAS a sdílejí osvědčené postupy a úspory zdrojů. Interinstitucionální spolupráce tak tvoří další zásadní pilíř závazku ECB k ochraně životního prostředí.

Informace o svých výsledcích při ochraně životního prostředí a zavedených opatřeních zveřejňuje ECB také na internetové stránce ochrana životního prostředí a ECB.


Roční účetní závěrka

https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/annrep/ecb.annualaccounts2018~cd3eabaa40.cs.pdf


Konsolidovaná rozvaha Eurosystému k 31. prosinci 2018

https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/ecb.eurosystembalancesheet2018~5b51d1aefe.cs.pdf


Statistická část (pouze v anglickém jazyce)

https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/annrep/ecb.ar_annex2018_statistical_section~7ddac28291.en.pdf

© Evropská centrální banka, 26. března 2019 11:36:41

Poštovní adresa 60640 Frankfurt nad Mohanem, Německo
Telefon +49 69 1344 0
Internet www.ecb.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Uzávěrka statistických údajů pro tuto zprávu proběhla 8. února 2019 (s výjimkou míry nezaměstnanosti za prosinec 2018). Uzávěrka statistických údajů pro tuto zprávu proběhla 14. března 2019.

Vysvětlení specifické terminologie a zkratek je k dispozici ve slovníčku pojmů ECB.


HTML ISBN 978-92-899-3456-5, ISSN 1830-2947, doi:10.2866/486662, QB-AA-19-001-CS-Q


[1]V březnu 2019 Rada guvernérů oznámila, že nyní očekává, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na svých stávajících úrovních alespoň do konce roku 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby se nadále inflace udržitelným způsobem přibližovala k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.
[2]Zdroj dat: Hamburg Institute of International Economics (HWWI).
[3]Více podrobností k věkovému složení zaměstnanosti viz box nazvaný „Compositional changes behind the growth in euro area employment during the recovery“, Ekonomický bulletin, č. 8, ECB, 2018.
[4]Viz box 1 v článku „Labour supply and employment growth“, Ekonomický bulletin, č. 1, ECB, 2018.
[5]Podrobněji viz článek „Labour supply and employment growth“, Ekonomický bulletin, č. 1, ECB, 2018.
[6]Nastavení fiskální politiky odráží směr a velikost stimulu z fiskální politiky do ekonomiky nad rámec automatické reakce veřejných financí na hospodářský cyklus. Měří se změnou cyklicky očištěného primárního salda bez státní podpory finančního sektoru. Více informací o konceptu fiskální pozice v eurozóně obsahuje článek „The euro area fiscal stance”, Ekonomický bulletin, č. 4, ECB, 2016.
[7]Viz The 2018 Ageing Report:Economic and Budgetary Projections for the EU Member States (2016–2070)“, Evropská komise, 25. května 2018. Zpráva o stárnutí populace za rok 2018 je poslední ze zpráv vypracovávaných každé tři roky pracovní skupinou pro stárnutí obyvatelstva Výboru EU pro hospodářskou politiku a Evropskou komisí.
[8]V případě Řecka je předpokládaný pokles výdajů v souvislosti se stárnutím populace do značné míry výsledkem nedávno přijatých reforem. Tento zlepšený výhled by byl ale ohrožen, pokud by soudní rozhodnutí vyvolala změnu předchozích penzijních reforem.
[9]I když se účinky reforem často projeví až po čase, víceletá hodnocení Komise také naznačují, že tempo reforem v posledních letech polevilo. To by mohlo odrážet několik faktorů, včetně únavy z reforem a snížení vnímané naléhavosti reforem. Některé ze zbývajících potřeb v oblasti reforem mohou být také značně problematické.
[10]Viz Masuch, K., Anderton, R., Setzer, R. a Benalal, N. (editoři), “Structural policies in the euro area”, Occasional Paper Series, č. 210, ECB, červen 2018.
[11]Viz článek „Measures of underlying inflation for the euro area“, Ekonomický bulletin, č. 4, ECB, 2018, obsahující analýzu ukazatelů jádrové inflace v eurozóně.
[12]Viz box „The role of wages in the pick-up of inflation“, Ekonomický bulletin, č. 5, ECB, 2018.
[13]Viz box „Developments in mortgage loan origination in the euro area”“ Ekonomický bulletin, č. 5, ECB, 2018.
[14]Kniha limitních objednávek je obchodní systém, ve kterém jsou pokyny k prodeji a koupi vydané účastníky trhu uložené za sebou a prováděné v předdefinované posloupnosti.
[15]Ukazatel likvidity objednávkové knihy vychází z údajů o spreadech mezi nabízenou a požadovanou cenou a o kotovaných objemech získaných z knih limitních objednávek. Pro daný dluhopis se vypočítává jako součet jeho pěti nejlepších kotací na nákupní a prodejní straně knihy objednávek vydělený součtem odpovídajících kotovaných objemů.
[16]Ukazatel likvidity založený na provedených transakcích využívá informace získané z pevných kotací pro transakce v rámci PSPP. Pro daný dluhopis je tento ukazatel definován jako spread mezi jeho dvěma nejlepšími kotacemi na mimoburzovním trhu vydělený splatností dluhopisu. V úvahu jsou brány pouze kotace, které vyústí ve skutečné transakce.
[17]„Bund tantrum“ je prudký nárůst výnosů německých vládních dluhopisů, kdy desetiletý výnos vzrostl během zhruba šesti týdnů o 82 bazických bodů (z 0,16 % na 0,98 %).
[18]Statistiku emisí cenných papírů sestavuje ECB na základě měsíčních údajů vykazovaných národními centrálními bankami eurozóny. Zahrnuje údaje o zůstatcích, emisích, splácení a tempech růstu dluhových cenných papírů a kotovaných akcií. Údaje jsou členěny podle země a sektoru emitenta, typu nástroje, původní splatnosti, typu kuponu a měny. Poslední dostupné údaje jsou za listopad 2018.
[21]Popis použité ekonometrické metodiky viz článek „The impact of the corporate sector purchase programme on corporate bond markets and the financing of euro area non-financial corporations“, Ekonomický bulletin, č. 3, ECB, 2018, poznámka pod čarou 61.
[22]Například dluhopisy emitované bankami, dluhopisy s vysokým výnosem a dluhopisy s nezpůsobilou kuponovou strukturou. Nižší výnosy a spready dluhopisů nakoupených Eurosystémem jsou motivací pro investory k přesunům v jejich portfoliích ve prospěch aktiv charakterizovaných podobným rizikovým profilem, ale s vyššími očekávanými výnosy.
[23]Viz Grosse-Rueschkamp, B., Steffen, S. a Streitz, D., „Cutting out the middleman – The ECB as corporate bond investor“, SSRN, říjen 2017, a Arce, O., Gimeno, R. a Mayordomo, S., „Making room for the needy: The credit-reallocation effects of the ECB’s corporate QE“, Working Papers, č. 1743, Banco de España, 2017.
[24]V odborné literatuře existují ekonometrické údaje o silnějším růstu objemu úvěrů bank s velkým podílem dlužníků způsobilých pro účast v CSPP v jejich portfoliích než bank s menším podílem těchto dlužníků; viz Grosse-Rueschkamp, Steffen a Streitz, op. cit. Existují také ekonometrické údaje o prudkém nárůstu úvěrů ve Španělsku firmám nezpůsobilým pro účast v CSPP přibližně v době, kdy byl oznámen CSPP; viz Arce, Gimeno a Mayordomo, op. cit.
[25]Podrobnější analýza dopadu APP na ekonomiku eurozóny je k dispozici v článku „Taking stock of the Eurosystem’s asset purchase programme after the end of net asset purchases“, Ekonomický bulletin, ECB, mimeo.
[26]Zákaz měnového financování je stanoven v článku 123 Smlouvy o fungování Evropské unie. Co se týče aktiv nevztahujících se k měnové politice, viz především obecné zásady ECB o domácích operacích správy aktiv a pasiv prováděných centrálními bankami (ECB/2014/9), dohoda z 19. listopadu 2014 o čistých finančních aktivech i dohoda ze 17. května 2017 o poskytování nouzové pomoci v oblasti likvidity.
[27]Aktiva držená v rámci APP se vykazují v naběhlé hodnotě.
[28]ECB zveřejňuje informace o vývoji aktiv držených v rámci APP jednou týdně. Členění držených aktiv zakoupených na primárních a sekundárních trzích v rámci ABSPP, CBPP3 a CSPP je zveřejňováno jednou měsíčně. Pokud jde o program CSPP, zveřejňován je úplný seznam všech aktiv držených v jeho rámci včetně jmen emitentů, doby splatnosti a kuponové sazby dluhopisů i agregované údaje o držených aktivech podle země rizika, ratingu a odvětví. Co se týče programu PSPP, ECB poskytuje údaje o držených cenných papírech podle země emitenta, včetně vážené průměrné splatnosti (držené cenné papíry nadnárodních emitentů jsou zveřejňovány na agregované úrovni).
[29]Eurosystém usiluje o tržně neutrální alokaci aktiv a nakupuje cenné papíry ve všech přípustných splatnostech a ve všech zemích způsobem, který odráží strukturu trhu státních dluhopisů v eurozóně.
[30]ECB zveřejňuje očekávané měsíční splátky v rámci programu nákupu aktiv během 12měsíčního klouzavého období.
[31]Pro informace o zápůjčkách cenných papírů v rámci CBPP3 a ABSPP viz „General APP securities lending framework“.
[32]ECB zveřejňuje každý měsíc agregovaný měsíční průměrný zůstatek vypůjčených cenných papírů za Eurosystém a agregovanou měsíční průměrnou hodnotu přijatého hotovostního zajištění.
[34]ABS musí mít nejméně dvě úvěrová hodnocení od externích ratingových institucí. ABS s hodnocením pod stupněm úvěrové kvality 2 musí splnit dodatečné požadavky, které zahrnují: i) žádné úvěry se selháním nekryjí ABS při emisi, ani nebyly přidány během životnosti ABS, ii) peněžní toky generující aktiva kryjící ABS nesmí být strukturované, syndikované nebo s vysokou finanční pákou a iii) musí být uplatňována ustanovení o kontinuitě obsluhy.
[35]V případě PSPP činí minimální zbytková splatnost jeden rok a maximální zbytková splatnost pak 30 let. V případě CSPP činí minimální zbytková splatnost půl roku a maximální zbytková splatnost pak 30 let.
[36]Viz čl. 138 odst. 3 písm. b) obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2. 4. 2015, s. 3).
[37]19. ledna 2017 Rada guvernérů rozhodla, že nákupy aktiv s výnosem do splatnosti nedosahujícím úrokové sazby vkladové facility jsou přípustné pouze v rámci PSPP, a potvrdila, že s takovými nákupy se v případě CBPP3, ABSPP a CSPP nepočítá. Další podrobnosti jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
[38]Omezení emitenta odkazuje na maximální podíl nesplacených cenných papírů emitenta, který může Eurosystém držet.
[39]Nadnárodní dluhopisy mají limit emise a emitenta 50 %.
[40]V případě ABS a krytých dluhopisů způsobilých pro nákup v důsledku výjimky z požadavku minimální úvěrové kvality se uplatňuje maximální omezení 30 %.
[41]Viz Fell, J., Grodzicki, M., Krušec, D., Martin, R. a O’Brien, E., “Overcoming non-performing loan market failures with transaction platforms”, Financial Stability Review, ECB, listopad 2017.
[42]Vnitrostátním orgánům zůstává pravomoc aktivovat a provádět makroobezřetnostní opatření stanovená legislativou EU, avšak před tím, než o takových opatřeních rozhodnou, by o nich měly informovat ECB. ECB chystaná opatření posuzuje a může proti navrhovanému rozhodnutí vznést námitky, a považuje-li to za nezbytné, má rovněž pravomoc uplatnit přísnější opatření zaměřená na řešení rizik pro finanční stabilitu než jsou ta přijatá na národní úrovni (článek 5 nařízení o SSM a článek 13h jednacího řádu ECB (rozhodnutí ECB/2014/1)).
[43]Viz „ECB floor methodology for setting the capital buffer for an identified Other Systemically Important Institution (O-SII)“, Macroprudential Bulletin, č. 3, ECB, červen 2017.
[44]Viz tisková zpráva „ECB 2018 stress test analysis shows improved capital basis of significant euro area banks“, Bankovní dohled ECB, 1. února 2019.
[45]Více podrobností viz Carmassi J., Dobkowitz S., Evrard J., Parisi L., Silva A. a Wedow M., „Completing the Banking Union with a European Deposit Insurance Scheme: who is afraid of cross-subsidisation?“, Occasional Paper Series, č. 208, ECB, duben 2018.
[46]Na základě pokynů EBA pro hlášení významných incidentů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2366 (PSD2) (EBA/GL/2017/10).
[47]EONIA je index odrážející průměrnou sazbu, za kterou panel dobrovolně se účastnících bank půjčuje eura přes noc na nezajištěném mezibankovním trhu. Vypočítává se každý den na základě údajů předávaných bankami zúčastněnými v panelu a jejím administrátorem je EMMI.
[48]Podle čl. 141 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, článků 17, 21.2, 43.1 a 46.1 statutu ESCB a článku 9 nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002.
[49]Podle čl. 122 odst. 2 a čl. 132 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, článků 17 a 21 statutu ESCB a článku 8 nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010.
[50]V souladu s články 17 a 21 statutu ESCB (společně s čl. 3 odst. 5 rámcové dohody o EFSF).
[51]V souladu s články 17 a 21 statutu ESCB (společně s článkem 5.12.1 všeobecných podmínek ke smlouvám o finanční pomoci ESM).
[52]V souvislosti s dohodou o mechanismu úvěrů mezi členskými státy, jejichž měnou je euro (kromě Řecka a Německa), a Kreditanstalt für Wiederaufbau (jednající ve veřejném zájmu v souladu s pokyny Spolkové republiky Německo, která jí poskytuje záruku) jako věřiteli a Řeckou republikou jako dlužníkem a Bank of Greece jako zástupcem dlužníka a v souladu s články 17 a 21.2 statutu ESCB a článkem 2 rozhodnutí ECB/2010/4 ze dne 10. května 2010.
[53]Podrobnější informace o výzkumných činnostech ECB včetně informací o akcích, publikacích a programech výzkumu jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
[54]Veškeré referáty, diskuse a přednášky z Fóra v Sintře naleznete v elektronické publikaci a videozáznamy ze všech panelů lze zhlédnout na kanálu ECB na YouTube.
[55]Publikace ECB Research Bulletin je webová platforma, která seznamuje širší veřejnost s důležitými poznatky výzkumu. Jednotlivá čísla této publikace jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
[56]Společné žaloby C-105/15 P až C-109/15 P.
[57]Společné žaloby C-8/15 P až C-10/15 P.
[58]Viz CON/2018/12.
[59]Viz CON/2018/19.
[60]Viz CON/2018/26.
[62]Viz CON/2018/36.
[63]Viz CON/2018/55.
[64]Viz CON/2018/37.
[65]Viz CON/2018/54.
[66]Viz CON/2018/38.
[67]Viz CON/2018/33.
[68]Viz CON/2018/25.
[69]Viz CON/2018/51.
[70]Viz CON/2018/20.
[71]Viz CON/2018/1.
[72]Viz CON/2018/35.
[73]Viz CON/2018/23.
[74]Viz CON/2018/53.
[76]Viz CON/2018/56.
[77]Viz CON/2018/48.
[79]Viz CON/2018/15.
[80]Viz CON/2018/27.
[81]Viz CON/2018/16.
[82]Viz CON/2018/18.
[83]Viz CON/2018/21.
[85]Viz CON/2018/5.
[86]Viz CON/2018/24.
[87]Viz CON/2018/28.
[88]Viz CON/2018/8.
[90]Viz CON/2018/43.
[91]Viz CON/2018/49.
[92]Viz CON/2018/42.
[93]Viz CON/2018/58.
[94]Viz CON/2018/52.
[96]Viz CON/2018/7.
[97]Viz CON/2018/30.
[98]Viz CON/2018/44.
[99]Viz CON/2018/40.
[100]Viz CON/2018/50.
[101]Viz CON/2018/6.
[102]Viz CON/2018/31.
[104]Viz CON/2018/16.
[105]Viz CON/2018/21.
[106]Viz CON/2018/28.
[107]Viz CON/2018/46.
[109]Viz CON/2018/41.
[110]Viz CON/2018/33.
[111]Detailnější diskusi o postupu v oblasti bankovní unie a unie kapitálových trhů a názorech ECB naleznete v kapitole 3.4 této výroční zprávy.
[112]Úvodní prohlášení jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
[113]Reakce na informace a náměty poskytnuté Evropským parlamentem v usnesení k výroční zprávě ECB za rok 2017 budou zveřejněny ve stejný den jako tato výroční zpráva.
[114]Odpovědi prezidenta ECB na dotazy europoslanců jsou zveřejněny ve zvláštní části internetových stránek ECB.
[115]Podrobnější informace jsou uvedeny ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2018.
[116]Zejména projev, který přednesl prezident ECB Mario Draghi na téma „Central bank independence“ v Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique dne 26. října 2018, a projev člena Výkonné rady Benoîta Cœurého na téma „Central banking in times of complexity“ ve Sveriges Riksbank dne 25. května 2018. Po těchto projevech následovaly další příklady, jako byl projev člena Výkonné rady Yvesa Mersche na téma „Aligning accountability with sovereignty in the European Union: the ECB’s experience“ na Právní konferenci ECB dne 4. září 2017 a projev, který přednesl Benoît Cœuré na téma „Independence and accountability in a changing world“ na akci Transparency International v EU „Two sides of the same coin? Independence and accountability of the European Central Bank“ dne 28. března 2017.
[117]Viz článek „The evolution of the ECB’s accountability practices during the crisis“, Ekconomický bulletin, č. 5, ECB, 2018.
[118]Viz otázka QA15.1, Standard Eurobarometer 90, vlna 90.3, Evropská komise, prosinec 2018.
[119]ECB v roce 2018 zveřejnila k tematice MMF dvě publikace v rámci řady Occasional Paper Series, které připravila pracovní skupina Výboru pro mezinárodní vztahy (IRC) pro záležitosti MMF. Viz pracovní skupina IRC pro záležitosti MMF, „Strengthening the Global Financial Safety Net – Moving relations between the IMF and Regional Financing Arrangements forward“, Occasional Paper Series, č. 207, ECB, březen 2018, a pracovní skupina IRC pro záležitosti MMF, „A quantitative analysis of the size of IMF resources“, Occasional Paper Series, č. 213, ECB, říjen 2018.
[120]Definici „kybernetické události“ a dalších pojmů naleznete v kybernetickém lexikonu Rady pro finanční stabilitu.