Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Rok ve zkratce

Hospodářství eurozóny bylo v roce 2020 zasaženo mimořádným a závažným šokem způsobeným pandemií koronaviru (COVID-19). V důsledku uzavírek a zvýšené averze k riziku došlo během první poloviny roku k prudkému poklesu hospodářské aktivity. Silná a koordinovaná reakce měnové a fiskální politiky spolu s příznivými zprávami o vakcínách pomohla ve druhém pololetí hospodářskou aktivitu stabilizovat. HDP eurozóny v roce 2020 poklesl celkově o 6,6 %. Roční celková inflace se snížila z 1,2 % v roce 2019 na 0,3 %, a to především v důsledku klesajících cen energií, i když úlohu sehrály i faktory spojené s pandemií. K poklesu inflace ve druhé polovině roku přispěly například sektory zasažené krizí nejvíce, jako je doprava a ubytování.

S cílem omezit nepříznivý dopad pandemie na ekonomiku eurozóny ECB výrazně uvolnila nastavení své měnové politiky za využití komplexního souboru opatření, jejichž parametry během roku upravila. K nim patřilo zavedení nového dočasného nouzového pandemického programu nákupu aktiv, uvolnění kritérií způsobilosti a zajištění a nabídka nových dlouhodobějších refinančních operací. Reakce měnové politiky měla na trzích zásadní stabilizační vliv a pomohla omezit pandemií vyvolaná vážná rizika pro transmisní mechanismus měnové politiky, hospodářský výhled v eurozóně a v konečném důsledku i pro cíl ECB v oblasti cenové stability. Makroobezřetnostní politiky byly navíc zaměřeny na zachování toku úvěrů do ekonomiky a současně bankovní dohled ECB zavedl mikroobezřetnostní opatření, aby zmírnil dopad krize a podpořil odolnost evropského bankovního sektoru.

V lednu Rada guvernérů zahájila přezkum strategie měnové politiky ECB s cílem zajistit její účelnost i do budoucna. Cílem přezkumu je detailně analyzovat dopady hlubokých změn, k nimž došlo od minulého přezkumu v roce 2003. Patří k nim setrvalý pokles inflace a rovnovážných úrokových sazeb, i dopady globalizace, digitalizace a klimatické změny. Přezkum posoudí, zda a jak by ECB měla upravit svou strategii měnové politiky v reakci na vývoj. Přezkum by měl být dokončen ve druhé polovině roku 2021.

ECB prověřuje všechny možnosti v rámci svého mandátu, jak by mohla přispět k omezení potenciálně závažných hospodářských a sociálních dopadů klimatické změny. Patří k nim pečlivá analýza ve všech příslušných oblastech politik, investice penzijního fondu ECB a portfolií vlastního kapitálu udržitelným a odpovědným způsobem a zaměření se na uhlíkovou stopu ECB samotné. ECB v nedávné době ustavila centrum pro řešení otázek souvisejících se změnou klimatu s cílem utvářet a řídit svou klimatickou agendu.

Eurosystém vytvořil komplexní strategii pro malé platby, aby využil inovativního potenciálu digitalizace. Zaměřil se na umožnění rozvoje okamžitých plateb, vytvoření celoevropského platebního řešení a prověření možnosti digitálního eura. V říjnu 2020 byla zahájena veřejná konzultace o digitálním euru. Jejím cílem bylo zajistit, aby si jakákoli nová forma peněz a plateb, kterou by Eurosystém mohl poskytovat, udržela důvěru veřejnosti.

V roce 2020 ECB zintenzivnila své komunikační úsilí a jeho dosah, aby se vyrovnala s výzvami, které přinesla pandemie, a lépe se seznámila s ekonomickými obavami a naléhavými tématy občanů v Evropě. Rovněž spustila blog ECB. V roce 2020 bylo zveřejněno 19 příspěvků, z nichž se mnohé týkaly reakce ECB na krizi. V říjnu 2020 se konala první akce z cyklu „ECB Vám naslouchá“ a na související portál bylo vloženo téměř 4 000 komentářů týkajících se strategie měnové politiky.

Rok 2020 byl dobou intenzivní a naléhavé činnosti, která probíhala v těsné spolupráci s evropskými orgány, ale také s dalšími centrálními bankami po celém světě s cílem řešit obrovský exogenní šok pro světovou ekonomiku. ECB své úloze dostála.

Frankfurt nad Mohanem, duben 2021

Christine Lagardeová

prezidentka

Rok v číslech

1 Ekonomiku zasáhl mimořádný a silný pandemický šok

V roce 2020 prošla globální ekonomika hlubokou recesí doprovázenou zcela novými výzvami. Šok způsobený pandemií COVID-19 však měl spíše exogenní povahu oproti faktorům stojícím za předchozími krizemi v letech 2008 a 2011–2012. Zatímco během předchozích krizí se do popředí dostaly specifické problémy ve finančním sektoru, recese v roce 2020 měla svou hlavní příčinu mimo ekonomiku. Šíření onemocnění COVID-19 mělo velmi závažný dopad na ekonomickou aktivitu, zpočátku v Číně a později na globální úrovni. Došlo k prudkému poklesu mezinárodního obchodu, bylo vážně narušeno fungování světových výrobních řetězců a vzrostla nejistota na světových finančních trzích.

Intenzivní dopad pandemie pocítila i ekonomika eurozóny. To je patrné například ve spotřebě, která se v první polovině roku prudce snížila v důsledku rozsáhlých uzavírek a zvýšené averze k riziku. Vzhledem k nedostatečné poptávce a omezování podnikatelské činnosti došlo rovněž k výraznému oslabení ekonomické aktivity, zejména v odvětví služeb. V důsledku toho došlo ve druhém čtvrtletí roku k mimořádně rychlému poklesu reálného HDP. Tvůrci měnové a fiskální politiky se zároveň snažili rychle a rozhodně řešit kolaps poptávky a vysokou míru nejistoty, mimo jiné zajištěním příznivých a stabilních podmínek financování a zachováním přístupu k likviditě. Od počátku krize způsobené pandemií COVID-19 byla očekávání ohledně hloubky a trvání recese výrazně ovlivněna vyhlídkami na medicínské řešení, především vakcínu. Pozitivní zprávy o pokroku ve vývoji očkovací látky na konci podzimu spolu se silnými a koordinovanými opatřeními vedly k postupné obnově důvěry. Přestože ve druhé polovině roku, když se objevila druhá vlna nákazy, zůstal vývoj růstu volatilní, jeho očekávání se upevnila a stabilizovala. Pandemie také silně ovlivnila cenový vývoj. V důsledku slábnoucí poptávky, nižších cen ropy a oslabené ekonomické aktivity se inflace měřená HICP v průběhu roku snížila a od srpna se pohybovala v záporných hodnotách. Inflaci stlačily dolů také další faktory, například dočasné snížení sazby DPH v Německu ve druhé polovině roku. Zároveň očekávání solidního oživení v roce 2021 a korekce dočasných faktorů, jako je snížení sazby DPH v Německu, posílilo výhled růstu inflace. Rozhodná opatření udržovala úvěrové a finanční podmínky příznivé a do značné míry kompenzovala zpřísňující dopad na úvěrové standardy bank vyplývající ze zhoršení rizikového prostředí. Přestože narušení trhu vyvolané pandemickým šokem vedlo v březnu ke skokovému zpřísnění finančních podmínek, rychlá opatření přispěla v roce 2020 k celkovému poklesu výnosů státních dluhopisů v eurozóně a k postupnému zotavení cen akcií v eurozóně ve druhé polovině roku z nízkých hodnot v důsledku pandemie. Období vysoké nejistoty také vedlo ke zrychlení růstu peněžní zásoby a úvěrů, což odráželo silnou preferenci a kumulaci likvidity na straně firem a domácností.

1.1 Pandemie způsobila hluboký hospodářský propad

Koronavirus způsobil největší pokles světové ekonomiky od Velké hospodářské krize, ale pozitivní zprávy o vakcíně vedly k postupné obnově důvěry

Vývoj pandemie COVID-19 spolu s doprovodnými opatřeními proti šíření viru a hospodářskopolitickými opatřeními ke zmírnění ekonomického dopadu pandemie byly klíčovými faktory růstového trendu na celosvětové úrovni. Globální ekonomiku zasáhl prudký vnější šok a vlády celkově reagovaly silnými hospodářskopolitickými podpůrnými opatřeními ke zmírnění ekonomického dopadu pandemie. Po dosažení dna ekonomického vývoje ve druhém čtvrtletí roku 2020 v důsledku opatření proti šíření viru se globální ekonomika začala ve třetím čtvrtletí zotavovat, když se zmírnila pandemie a protiepidemická opatření a objevily se zprávy o účinných vakcínách. Druhá vlna pandemie a znovuzavedení přísných protiepidemických opatření v některých vyspělých ekonomikách však výrazně zpomalily růst v posledním čtvrtletí roku (viz graf 1). Mezi velkými rozvíjejícími se tržními ekonomikami byl mezičtvrtletní růst v první polovině roku 2020 záporný, ale ve druhé polovině roku výrazně oživil.

Graf 1

Globální růst HDP

(meziroční změny v %; čtvrtletní údaje)

Zdroje: Haver Analytics, národní zdroje a výpočty ECB.
Poznámky: Regionální agregáty se počítají pomocí HDP očištěného údaji o váze parity kupní síly. Plné čáry označují údaje a jsou až do 4. čtvrtletí 2020. Přerušované čáry označují dlouhodobé průměry (od 1. čtvrtletí 1999 do 4. čtvrtletí 2020). Poslední údaje jsou z 25. února 2021.

Prudký globální ekonomický pokles byl způsoben především výrazným poklesem produkce v sektoru služeb, který byl silně ovlivněn protipandemickými opatřeními, a poklesem v oblasti obchodu a investic. Růst produkce zpracovatelského průmyslu se zotavil rychleji než růst produkce sektoru služeb, k čemuž přispěly vládní stimulační plány, zvýšená poptávka po elektronice, počítačích a zdravotnických výrobcích a rychlejší uvolňování protipandemických opatření v porovnání s odvětvím služeb, které vyžaduje větší míru osobního kontaktu.

Obchod a investice v roce 2020 výrazně poklesly v důsledku opatření proti šíření viru a narušení obchodu

Výpadky a nejistota v souvislosti s pandemií COVID-19 prudce vzrostly a zůstaly na zvýšené úrovni, což oslabovalo globální ekonomiku. Pandemie rovněž narušila mezinárodní obchod a globální dodavatelské řetězce. Tyto výpadky se ve druhé polovině roku 2020 částečně zmírnily, protože opatření proti šíření viru byla uvolněna pouze zčásti. Navzdory první fázi obchodní smlouvy mezi USA a Čínou zůstalo obchodní napětí mezi oběma zeměmi zvýšené, jak ukazuje řada různých indikátorů. V prostředí zvýšeného obchodního napětí došlo v důsledku negativního vlivu pandemie na poptávku a rychleji zavedených cel k prudkému poklesu obchodu, zatímco zvýšená nejistota a zhoršující se ekonomický sentiment brzdily růst investic (viz graf 2).

Graf 2

Dynamika světového obchodu (objemy dovozu)

(meziroční změny v %; čtvrtletní údaje)

Zdroje: Haver Analytics, národní zdroje a výpočty ECB.
Poznámky: Dynamika světového obchodu se definuje jako růst globálního dovozu včetně eurozóny. Plné čáry označují údaje a jsou až do 4. čtvrtletí 2020. Přerušované čáry označují dlouhodobé průměry (od 4. čtvrtletí 1999 do 4. čtvrtletí 2020). Poslední údaje jsou z 25. února 2021.

Celková inflace poklesla, ale jádrová inflace se snížila méně

Globální inflace v roce 2020 poklesla a odrážela slabou globální poptávku spojenou s pandemií (viz graf 3) a prudký pokles cen mnoha komodit. V zemích OECD se celková meziroční inflace spotřebitelských cen snížila ze zhruba 2 % ve druhém pololetí roku 2019 na 1,2 % v prosinci 2020, což bylo způsobeno klesajícími cenami energií a zpomalujícím růstem cen potravin. Jádrová inflace (bez energií a potravin) poklesla na konci roku 2020 méně než celková inflace, a to přibližně na 1,6 %.

Graf 3

Tempa růstu spotřebitelských cen v zemích OECD

(meziroční změny v %; měsíční údaje)

Zdroj: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Poznámka: Poslední údaje jsou za leden 2021.

Ceny ropy kolísaly, což bylo způsobeno očekáváním slabé globální poptávky

Ceny ropy se v první polovině roku prudce snížily po prudkém poklesu světové poptávky, zejména když omezení týkající se cestování a práce z domova vedla k nižší spotřebě ropy. Cena ropy Brent, která je mezinárodním referenčním ukazatelem cen ropy, v roce 2020 silně kolísala mezi 20 USD (nejnižší hodnota za dvacet let) a 70 USD za barel. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate v dubnu na krátkou dobu spadla do záporných hodnot.

Euro posilovalo vůči měnám obchodních partnerů eurozóny

Během roku 2020 euro v nominálním efektivním vyjádření posílilo přibližně o 7 %. To bylo způsobeno posílením směnného kurzu eura zejména vůči americkému dolaru. Kurz eura vůči britské libře se zvýšil, během roku 2020 ale vykazoval značnou volatilitu především v důsledku změn očekávání ohledně brexitu.

Rizika pro globální aktivitu byla vychýlena směrem dolů, ale vyhlídka na medicínské řešení by mohla posílit ekonomické oživení

Na konci roku 2020 zahrnoval výhled globálního růstu v roce 2021 silné oživení v souvislosti s pozitivními zprávami o vývoji vakcín proti onemocnění COVID-19. Tento výhled byl ale velmi nejistý a rizika mířila směrem ke zpomalení světové hospodářské aktivity, přičemž rychlost oživení ovlivňoval prudký nárůst nově nakažených a další opatření proti šíření viru v nejvýznamnějších ekonomikách.[1]

1.2 Ekonomika eurozóny se vyvíjela v souladu s globální ekonomikou[2]

Po zmírnění ekonomické aktivity v roce 2019 se reálný HDP v eurozóně v roce 2020 snížil o 6,6 % (viz graf 4). Dramatický pokles ekonomické aktivity a jeho nerovnoměrnost v průběhu roku 2020 byly důsledky dopadu šoku v souvislosti s pandemií COVID-19 a s tím spojených uzavírek zavedených k potlačení šíření viru. První vlna pandemie zasáhla země eurozóny především v období od března do dubna, rychlostí a intenzitou, která byla nebývalá, a byla ve většině zemí doprovázena přísnými protiepidemickými opatřeními zasahujícími celou ekonomiku. V důsledku těchto opatření ekonomická aktivita eurozóny v první polovině roku 2020 poklesla o 15,3 %. Díky omezení šíření pandemie a uvolnění protiepidemických opatření ve většině zemí v květnu 2020 došlo ve třetím čtvrtletí k výraznému oživení aktivity. Nicméně na podzim začala ekonomická aktivita opět zpomalovat a obnovený nárůst počtu nakažených vyvolal v posledním čtvrtletí roku další kolo uzavírek, které byly však mnohem cílenější než během první vlny. Přestože pandemie představovala především šok zasahující všechny ekonomiky, ekonomický dopad pandemie se v jednotlivých zemích eurozóny do jisté míry lišil, a to především kvůli rozdílné expozici vůči sektorům nejvíce postiženým opatřeními k zamezení sociálních kontaktů a také kvůli rozdílům v intenzitě samotné krize ve zdravotnictví a rozsahu a povaze zavedených stimulačních opatření. Do konce roku 2020 byla ekonomická aktivita v eurozóně 4,9 % pod předpandemickou úrovní a v jednotlivých zemích se značně lišila: Španělsko bylo 9,1 % a Nizozemsko 3,0 % pod svou úrovní před pandemií.

Graf 4

Reálný HDP eurozóny

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroj: Eurostat.
Poznámka: Poslední údaje jsou za čtvrté čtvrtletí 2020.

Ve srovnání s nedávnými dlouhodobými recesemi, jako byla globální finanční krize v letech 2008–2009 nebo dluhová krize eurozóny v letech 2011–2012, byla recese doprovázející pandemii v raných fázích kritičtější. Silné signály a očekávání zotavení se zároveň objevily mnohem dříve než během jiných krizí. To odráželo především exogenní povahu šoku v souvislosti s onemocněním COVID-19, úlohu včasných a rozhodných opatření měnové a fiskální politiky a pokrok při vývoji očkovacích látek, jakož i mnohem omezenější zpětnou vazbu s finančním sektorem ve srovnání s předchozími krizemi, k čemuž pomohla i cílená opatření centrálních bank.

Soukromá spotřeba v eurozóně se v roce 2020 snížila o 8,0 % a zvláště silně klesala v první polovině roku 2020 v důsledku uzavírek. Vzhledem k tomu, že ztráty reálného disponibilního příjmu způsobené uzavírek byly tlumeny značnými veřejnými transfery, promítl se pokles spotřeby také v prudkém zvýšení míry úspor. Ve třetím čtvrtletí roku 2020 došlo k výraznému uvolnění uzavírek, a proto soukromá spotřeba zaznamenala výrazné oživení, které však bylo přerušeno v posledním čtvrtletí roku během druhé vlny pandemie. V souvislosti se zasažením trhů práce a vysokou mírou nejistoty zůstala soukromá spotřeba do konce roku 2020 pod předpandemickou úrovní.

I podnikové investice zaznamenaly v první polovině roku 2020 kolaps. V důsledku uzavírek a následného výrazného poklesu příjmů podniky odložily svá investiční rozhodnutí. Navíc investice nadále brzdila zhoršená světová a domácí poptávka. Ve druhé polovině roku byl výhled podnikových investic charakterizován další zvýšenou nejistotou při druhé vlně pandemie a očekáváním trvalého mírného vývoje vzhledem k oslabenému vnějšímu prostředí, utlumenější konečné poptávce a pozorovanému zhoršení rozvah podniků.

Čistý příspěvek vnějšího sektoru k hospodářskému růstu eurozóny byl v roce 2020 záporný. Uzávěra v Číně, která měla potlačit COVID-19, narušila na začátku roku obchod v eurozóně a opatření proti šíření viru v Evropě vedla ve druhém čtvrtletí k poklesu dovozu i vývozu, přičemž nejhůře byl zasažen vývoz, a to dočasnou uzavírkou obchodních aktivit. Uvolnění omezení v letních měsících nastartovalo oživení obchodních toků, přičemž zlepšení zaostávalo v nejhůře zasažených odvětvích cestování, cestovního ruchu a pohostinství. Obnovená vlna pandemie zpomalila oživení obchodu v eurozóně, které do konce roku zůstalo neúplné.

Dopad onemocnění COVID-19 na růst produkce byl také nerovnoměrný napříč odvětvími; k poklesu reálné hrubé přidané hodnoty přispíval nejvíce sektor služeb, což odráželo mimořádný dopad opatření k zamezení sociálního kontaktu i sektorové složení hospodářství eurozóny (viz graf 5).

Graf 5

Reálná hrubá přidaná hodnota v eurozóně v jednotlivých sektorech

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroj: Eurostat.
Poznámka: Poslední údaje jsou za čtvrté čtvrtletí 2020.

Trhy práce v eurozóně oslabily, přestože vládní opatření pomohla zmírnit dopad na nezaměstnanost

Pokles zaměstnanosti v roce 2020 zůstal utlumený, což odráží dopad programů na zachování pracovních míst

I když byl pandemií výrazně ovlivněn i růst zaměstnanosti, výsledky na trzích práce v eurozóně formovala v roce 2020 opatření na trhu práce (viz graf 6). Oproti rozsáhlému a rychlému poklesu ekonomické aktivity o cca 15 % v první polovině roku 2020 byl pokles zaměstnanosti menší, ale stále velmi významný. Celková zaměstnanost se ve stejném období snížila o přibližně 5 milionů osob, což zaměstnanost vrátilo na úroveň před rokem 2018. Vládní podpůrná opatření ve všech zemích eurozóny pomohla omezit propouštění (o programech na zachování pracovních míst pojednává box 1). Oproti předchozím hospodářským a finančním krizím vlády zemí eurozóny zvýšily počet pracovníků, kterých se týkaly programy na zachování pracovních míst, což výrazně omezilo propouštění a pomohlo tak zachovat lidský kapitál firem a pracovníků stabilní. Míra participace pracovní síly však během pandemické krize výrazně poklesla a v první polovině roku 2020 pracovní sílu opustily asi 3 miliony lidí. Pokračující přizpůsobení trhu práce mělo na pracovníky rozdílný vliv kvůli významu současné krize pro odvětví služeb a pro firmy, které jsou nejvíce zasaženy opatřeními k omezení sociálního kontaktu a omezením mobility. Pracovní síla se snížila o téměř 7 % v případě osob s nízkou kvalifikací a o 5,4 % v případě osob se střední kvalifikací, ale naopak vzrostla o 3,3 % v případě vysoce kvalifikovaných osob.

Graf 6

Indikátory trhu práce

(v % pracovní síly; mezičtvrtletní tempo růstu; sezonně očištěné údaje)

Zdroj: Eurostat.
Poznámka: Poslední údaje jsou za čtvrté čtvrtletí 2020.

Nárůst míry nezaměstnanosti byl mírnější než během předchozích recesí

Zaměstnanost se v roce 2020 snížila o 1,9 %, přičemž míra nezaměstnanosti vzrostla na 8,4 %. Nárůst míry nezaměstnanosti byl menší než během předchozích recesí, například v letech 2008–2009 a 2011–2012, a to i díky včasné a rozsáhlé reakci vlád eurozóny. Zároveň v roce 2020 dosáhl růst hodinové produktivity práce v průměru přibližně 1 % a byl tlumen výrazným snížením počtu odpracovaných hodin v důsledku využití programů na zachování pracovních míst.

Box 1
Střednědobý a dlouhodobý hospodářský dopad pandemie COVID-19

Trhy práce v eurozóně reagovaly na ekonomické důsledky pandemie COVID-19 poměrně odolným způsobem za podpory hospodářských politik – například programů na zachování pracovních míst a úvěrových záruk – které pomohly omezit pokles zaměstnanosti a zabránit prudkému nárůstu zániků firem v důsledku pandemie. Aby se předešlo dlouhodobým následkům krize a také aby nic nebránilo nezbytné restrukturalizaci ekonomiky, je důležité vypracovat a načasovat nejen podpůrné balíčky, ale i strategii ukončení těchto opatřeni. Pokud jde o budoucnost, dlouhodobé důsledky pandemie pro mobilitu pracovní síly i nárůst zavádění digitalizace mohou vyžadovat významné realokace pracovních míst a podniků.

V nedávném průzkumu předních podniků v eurozóně byl kladen značný důraz na to, jak pandemie urychlila zavádění digitálních technologií, čímž se zvýšila produktivita, ale v dlouhodobém horizontu se tak sníží i zaměstnanost.[3] Když byly podniky požádány, aby uvedly podle důležitosti až tři aspekty, v nichž je pandemie dlouhodobě ovlivní, patřily mezi nejčastěji uváděné efekty zvýšené využívání „práce z domova“ a urychlené využívání digitálních technologií. Dalšími často zmiňovanými faktory byly trvalejší snížení služebních cest a/nebo nárůst virtuálních schůzek, jakož i nárůst e-commerce (nebo – v segmentech business-to-business – „virtuálního prodeje“). Velká většina respondentů se shodla na tom, že jejich podnikání bude efektivnější nebo odolnější v důsledku toho, co se během pandemie naučili. Zhruba tři čtvrtiny respondentů uvedly, že výrazně vyšší část jejich zaměstnanců bude dlouhodobě pracovat na dálku. Zároveň nevěřili, že práce na dálku sníží produktivitu zaměstnanců. Za nevýhodu sice považovali sníženou neformální osobní interakci, vnímali ale také mnoho výhod, včetně úspory času v důsledku nižší potřeby dojíždění, možnost lepšího vybalancování rodinných a pracovních závazků a vyšší propojenost. V souladu s tím více než polovina respondentů uvedla, že produktivita v jejich podnikání nebo sektoru vzroste, zatímco téměř nikdo nevnímal pokles produktivity jako dlouhodobý důsledek pandemie. Naproti tomu více než polovina očekávala negativní dlouhodobý dopad na zaměstnanost ve srovnání s pouhými přibližně 10 % respondentů, kteří očekávali kladný dlouhodobý vliv na zaměstnanost. Názory na dlouhodobý dopad na tržby, jakož i na ceny, náklady a mzdy byly více diferencované, ale v souhrnu negativní.

Pandemická krize má významný dopad na trh práce v eurozóně. Míra nezaměstnanosti v eurozóně (viz graf A, modrá čára) ve srovnání s poklesem hospodářské aktivity vykazuje utlumenou reakci a plně neodráží dopady COVID-19 na trh práce. Pro lepší měření míry nedostatečného využití pracovních sil během pandemické krize lze standardní míru nezaměstnanosti upravit tak, aby odrážela počet osob rezignujících na hledání práce, které jsou v současné době neaktivní (viz graf A, žlutá čára). Zvláštním rysem pandemické krize je kromě toho časté využívání programů na zachování pracovních míst, které přispěly k ochraně pracovních míst při současném zkrácení pracovní doby a podpoře příjmů pracovníků. Počet pracovníků v programech na zachování pracovních míst dosáhl v dubnu 2020 přibližně 30 milionů (přibližně 19 % pracovní síly). Kombinace standardní míry nezaměstnanosti a osob rezignujících na hledání práce a také počtu pracovníků v programech na zachování pracovních míst (viz graf A, červená čára) tak poskytuje reprezentativnější obraz stavu nedostatečného využití pracovních sil.

Graf A

Standardní a nestandardní opatření nezaměstnanosti

(v %)

Zdroje: výpočty ECB na základě údajů Eurostatu.[4]

Celkově šok v souvislosti s pandemií COVID-19 zvýšil podíl ohrožených podniků, což by mohlo mít další dlouhodobý vliv na pokles zaměstnanosti. Po silném poklesu ekonomické aktivity ve druhém čtvrtletí roku 2020 naznačovalo oživení ve třetím čtvrtletí, že pandemický šok by mohl mít do značné míry přechodnou povahu. Druhá vlna uzavírek však zintenzivnila riziko dlouhodobých trvalých následků pro hospodářský růst a zaměstnanost. Vliv šoku v souvislosti s pandemií COVID-19 se v jednotlivých sektorech lišil a byl slabší v případě firem, které ve vyšší míře zavedly digitální technologie, a silnější u firem, které vyžadují fyzickou interakci mezi osobami. Druhé skupině podniků může hrozit odchod z trhu v závislosti na délce trvání pandemie a na tom, zda opatření v jednotlivých zemích úspěšně omezí a překlenou nedostatek likvidity. Druhá typická charakteristika šoku v souvislosti s pandemií COVID-19 se týká jeho exogenní povahy, což znamená, že šok zasáhl jak produktivní, tak nedostatečně produktivní podniky. Očistný účinek vyplývající z odchodu méně produktivních podniků, které jsou zpravidla více ovlivněny šokem v produktivitě, bude menší než v předchozích krizích, protože by mohly být ohroženy i produktivnější podniky s dočasnými problémy s likviditou.[5]

1.3 Reakce fiskální politiky na krizi

Pandemie COVID-19 přinesla zcela nové výzvy pro veřejné finance

V roce 2020 byly veřejné finance hluboce poznamenány pandemií COVID-19, která vlády postavila před zcela nové výzvy, ale také vyvolala silnou politickou reakci. Fiskální pozice byla výrazně ovlivněna na obou stranách vládních rozpočtů, a to prostřednictvím nárůstu výdajů potřebných k řešení krize a prostřednictvím nižších fiskálních příjmů, které odrážely prudkou recesi i výdajová opatření mířící na podniky i domácnosti. V důsledku toho se podle makroekonomických projekcí odborníků Eurosystému z prosince 2020 poměr schodku veřejných financí v eurozóně zvýšil z 0,6 % HDP v roce 2019 na 8,0 % HDP v roce 2020 (viz graf 7). Vzhledem k silné ekonomické podpoře ze strany vlád se tedy nastavení fiskální politiky[6] změnilo z mírně expanzivního v roce 2019 ve vysoce akomodativní, ve výši 4,8 % HDP v roce 2020, i když je třeba poznamenat, že velikost fiskální reakce, potažmo nastavení fiskální politiky, se v jednotlivých zemích výrazně lišila. Celkově však rychlost a rozsah podpory poskytované vládami eurozóny prokázaly zvýšenou schopnost vlád v době krize reagovat a tuto reakci také koordinovat. To umožnila aktivace obecné únikové doložky stanovené Paktem stability a růstu.

Graf 7

Saldo vládního sektoru a fiskální pozice

(v % HDP)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.

Podstatná část dodatečných výdajů souvisela buď s přímými náklady na řešení zdravotní krize, nebo s podporou domácností a podniků

Podle odhadů Evropské komise[7] činila v roce 2020 fiskální opatření přijatá v reakci na pandemii 4,2 % HDP pro eurozónu jako celek. Podstatná část dodatečných výdajů souvisela s přímými vládními náklady na řešení zdravotní krize nebo s podporou domácností a podniků (viz graf 8). Prvořadým cílem těchto podpůrných opatření bylo zachovat zaměstnanost a výrobní kapacitu tak, aby hospodářství bylo dobře připraveno k rychlému zotavení, jakmile pandemie odezní. V souladu s tímto cílem byla velká většina podpory domácnostem poskytnuta prostřednictvím zkrácených úvazků nebo programů dočasného propouštění, jejichž cílem bylo zabránit masové nezaměstnanosti, zatímco pouze menší část měla podobu přímých fiskálních transferů do domácností.[8] Ke konci první vlny pandemie byla zavedena některá omezenější opatření na podporu hospodářského oživení, jako je snížení nepřímých daní nebo nárůst veřejných investičních projektů. Avšak vzhledem k tomu, že pandemie nebyla v roce 2020 ani zdaleka vyřešena a na podzim vypukla druhá vlna, je pravděpodobné, že tato opatření budou hrát významnou úlohu v budoucnosti.

Graf 8

Odhad složení opatření souvisejících s COVID-19 v roce 2020

Zdroje: výpočty ECB na základě návrhu rozpočtových plánů na rok 2021.

Vlády také poskytly ekonomice velkou podporu likvidity

Kromě fiskální podpory pro své ekonomiky poskytly země eurozóny značné množství úvěrových záruk na posílení likvidní pozice firem, zejména malých a středních podniků, které často nemají snadný přístup k vnějšímu financování. Tato podpora likvidity byla obzvláště významná v rámci opatření v rané fázi krize před zavedením dalších podpůrných programů. Tyto záruky činily celkem přibližně 17 % HDP pro eurozónu jako celek.[9] Úvěrové záruky jsou pro vlády podmíněnými závazky, a výše požadovaných záruk bude proto představovat dodatečné veřejné výdaje. Mnohé vlády navíc také povolily odklad daní a poskytovaly podnikům půjčky a poskytovaly jim tak kapitálové injekce. Tyto peněžní injekce a další podpora likvidity nejsou obecně zachyceny v rozpočtovém saldu, ale částečně se promítají do vládního dluhu.

Úroveň zadlužení vlád byla nepříznivě ovlivněna, ale rizika pro udržitelnost dluhu byla nadále silně omezena

Krize také vedla k výraznému nárůstu zadlužení centrálních vlád v celé eurozóně. To se projevilo v makroekonomických projekcích odborníků Eurosystému z prosince 2020, které ukázaly, že podíl souhrnného dluhu na HDP vzrostl v roce 2020 na 98,4 % HDP, což je oproti roku 2019 nárůst o 14,5 procentního bodu. Centrální vlády navíc přijaly rozsáhlé podmíněné závazky ve formě úvěrových záruk. I když bude nějakou dobu trvat, než se úroveň zadlužení podstatně sníží, nic nenasvědčuje tomu, že by byla zpochybněna udržitelnost veřejného dluhu v eurozóně. Toto hodnocení se opírá o zlepšená očekávání zotavení v roce 2021, zejména díky pozitivnímu vývoji ohledně několika očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, ale především o podmínky financování, které by měly být i v dohledné budoucnosti příznivé. Kromě toho by stabilizační účinek měla mít také koordinovaná fiskální opatření přijatá na úrovni EU (pro nedávný příklad viz box 4). Je stále důležité, aby se členské státy vrátily ke zdravým fiskálním pozicím, jakmile dojde k zotavení ekonomické aktivity.

1.4 Inflace se výrazně snížila v důsledku poklesu cen ropy a propadu ekonomické aktivity[10]

Celková inflace v eurozóně v roce 2020 dosáhla průměrné hodnoty 0,3 %, což oproti úrovni 1,2 % v roce 2019 představuje pokles. Pokud jde o složky harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), tento pokles v podstatě odrážel nižší příspěvky růstu cen energií, ale ve druhé polovině roku také nižší příspěvky inflace měřené HICP bez energií a potravin (viz graf 9). Co se týče určujících faktorů, k dezinflačnímu procesu došlo na pozadí prudkých poklesů ekonomické aktivity, které významně oslabily spotřebitelskou poptávku a představovaly pro hospodářský výhled vážné riziko. Dezinflační tlaky také odrážely některé faktory specifické pro ekonomické důsledky pandemie COVID-19 a reakce na ni. Například další pokles inflace ve druhé polovině roku byl částečně způsoben poklesem cen služeb v kategorii cestovního ruchu (zejména dopravy a ubytování), které byly krizí zasaženy nejvíce, a dopadem dočasného snížení sazby DPH v Německu.

Graf 9

Inflace měřená HICP a příspěvky jednotlivých složek

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.

Volatilní složky HICP se částečně vyvíjely opačným směrem

Ke snížení průměrné celkové inflace v roce 2020 v porovnání s rokem 2019 přispěl z velké míry vývoj růstu cen energií, který odrážel pokles cen ropy na začátku pandemie. Naproti tomu příspěvek celkového růstu cen potravin k celkové inflaci měřené HICP v roce 2020 mírně vzrostl na 0,4 procentního bodu, tj. mírně nad úroveň roku 2019, což do značné míry odráží skutečnost, že během pandemie došlo k dočasnému výraznému nárůstu především u cen nezpracovaných potravin (s prudkým nárůstem na 7,6 % v dubnu 2020).[11]

Jádrová inflace v průběhu roku 2020 poklesla

Ukazatele jádrové inflace v průběhu roku 2020 poklesly. Inflace měřená HICP bez energií a potravin činila v průměru 0,7 %, zatímco v roce 2019 byla její výše 1,0 %, přičemž v posledních čtyřech měsících roku 2020 dosáhla rekordně nízké úrovně. K utlumené inflaci měřené HICP bez energií a potravin přispěla slabá dynamika růstu cen neenergetického průmyslového zboží i cen služeb. Růst cen neenergetického průmyslového zboží se v srpnu 2020 propadl do záporných hodnot a v prosinci 2020 dosáhl rekordně nízké úrovně; růst cen služeb dosáhl v říjnu 2020 historicky nízké hodnoty ve výši 0,4 %, ačkoli se poté mírné zvýšil. Vývoj těchto dvou složek ovlivnil stejný soubor faktorů, avšak každou z nich v poněkud odlišné míře. Posilování eura ve druhé polovině roku ovlivnilo růst cen neenergetického průmyslového zboží o něco více než růst cen služeb. Totéž platí pro změny nepřímých daní, neboť některé složky služeb, jako je nájemné, jsou osvobozeny od DPH. Uzávěry a protiepidemická opatření měly větší dopad na úroveň růstu cen služeb, který byl zvláště patrný v poklesu inflace u položek souvisejících s cestováním a volným časem. Obecněji však růstu cen neenergetického průmyslového zboží a služeb dominovala klesající poptávka, kterou vyvolala pandemie prostřednictvím zvýšené nejistoty a averze k riziku, protiepidemických opatření a ztráty příjmů a pracovních míst. To značně převážilo některé proinflační vlivy plynoucí z narušení dodávek v některých odvětvích. Pandemie také ztížila zjišťování cen HICP. V důsledku toho se podíl imputovaných cen na HICP v dubnu zvýšil a poté poklesl, přičemž imputované ceny byly použity pouze pro několik položek od července do října. Podíl imputovaných cen byl opět zvýšený v listopadu a prosinci, zůstal však pod úrovní zaznamenanou na jaře.[12] Poptávkové a nabídkové tlaky pravděpodobně také naznačovaly, že podíly jednotlivých statků a služeb na spotřebě se lišily od těch, které byly podkladem pro sestavování HICP v roce 2020.

Domácí nákladové tlaky vzrostly

Domácí nákladové tlaky, měřené růstem deflátoru HDP, v roce 2020 v průměru vzrostly tempem nad průměrnou úrovní roku 2019 (viz graf 10). Naproti tomu meziroční růst náhrad na zaměstnance v roce 2020 prudce poklesl a dosáhl hodnoty −0,6 %, což je výrazně pod úrovní roku 2019. Ještě větší pokles růstu produktivity zároveň naznačoval výrazné zrychlení růstu jednotkových mzdových nákladů, což přispělo k pozorovanému růstu deflátoru HDP. Růst jednotkových mzdových nákladů dosáhl v roce 2020 hodnoty 4,6 % ve srovnání s 1,9 % v roce 2019. Vývoj růstu jednotkových mzdových nákladů, růstu produktivity a růstu náhrady na zaměstnance v roce 2020 ale ovlivnilo časté využívání programu zkrácených úvazků, což například naznačovalo, že ve srovnání s produkcí nebo počtem skutečně odpracovaných hodin vykázala zaměstnanost mnohem větší odolnost. Objevily se také problémy související se statistickým vykazováním těchto ukazatelů, které například naznačovaly neobvykle velký příspěvek dotací na vývoj domácích nákladů a ztěžovaly srovnání nedávného vývoje s vývojem minulým.[13] Na výdajové straně byly tyto statistické problémy viditelné například v prudkém nárůstu míry růstu deflátoru vládní spotřeby ve druhém čtvrtletí.

Graf 10

Struktura deflátoru HDP

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.

Dlouhodobější inflační očekávání zůstala na historicky nízké úrovni

Dlouhodobější inflační očekávání ve výběrovém šetření ECB mezi prognostiky zůstala v roce 2020 na historicky nízké úrovni a pohybovala se v rozmezí od 1,6 % do 1,7 % poté, co v předchozím roce na tyto úrovně poklesla. Inflační očekávání na pět let dopředu z výběrového šetření mezi prognostiky byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 na úrovni 1,7 %, tj. zůstala ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2019 nezměněna. Tržní ukazatele dlouhodobých inflačních očekávání, zejména pětiletá swapová sazba vázaná na inflaci, byly během roku značně volatilní. Posledně jmenovaná sazba na začátku pandemie prudce poklesla a na konci prvního čtvrtletí roku 2020 dosáhla historicky nejnižší úrovně (ve výši 0,7 % dne 23. března); poté následovalo oživení a ke konci roku stabilizace v blízkosti předpandemické úrovně (na úrovni 1,3 % dne 31. prosince). Tržní ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání však zůstaly velmi utlumené.

1.5 Rozhodná opatření udržovala příznivé úvěrové a finanční podmínky

Výnosy vládních dluhopisů eurozóny v roce 2020 poklesly v souvislosti s rozhodnou měnovou a fiskální reakcí na krizi

Pandemie COVID-19 vedla k rychlému zhoršení globálního i domácího ekonomického výhledu a zároveň i prudkému nárůstu spreadů státních dluhopisů v prostředí obecně se zpřísňujících finančních podmínek. Na hrozbu dopadu pandemického šoku na ekonomiku a inflaci a nově vznikající rizika pro finanční stabilitu a hladké fungování transmise měnové politiky reagovaly monetární a fiskální autority bezprostředně a rozhodně (viz kapitola 2.1). Účinně tak čelily zpřísnění finančních podmínek vyvolanému šokem a přispěly především k poklesu dlouhodobých bezrizikových sazeb a ke stlačení rozpětí výnosů desetiletých státních dluhopisů zemí eurozóny vůči desetileté sazbě jednodenního indexového swapu z vysokých úrovní, jichž dosáhla během pandemie. V důsledku toho se vážený průměr výnosů desetiletých státních dluhopisů v eurozóně, kde byl jako váha použit HDP, během období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 snížil o 50 bazických bodů a na konci roku činil −0,23 % (viz graf 11).

Graf 11

Dlouhodobé výnosy v eurozóně a ve Spojených státech

(v % p. a.; denní údaje)

Zdroje: Bloomberg, Thomson Reuters Datastream a výpočty ECB.
Poznámky: Údaje za eurozónu se týkají váženého průměru výnosů desetiletých státních dluhopisů, kde byl jako váha použit HDP, a desetileté sazby jednodenního indexového swapu. Poslední údaje jsou z 31. prosince 2020.

I přes zotavení z nízkých hodnot, jichž dosáhly během pandemie, zůstaly ceny akcií v eurozóně pod úrovní začátku roku 2020

Po propadu v polovině března se ceny akcií začaly postupně, ale konzistentně zotavovat v souvislosti s oživením aktivity a posilujícími očekáváními růstu, a to za podpory měnové a fiskální politiky a povzbudivých zpráv o potenciálních vakcínách, což pravděpodobně snížilo prémii za akciové riziko a podpořilo tržní očekávání ohledně oživení zisků. Tento vývoj se zcela lišil od větší a především dlouhodobější korekce na akciových trzích, k níž došlo následkem finanční krize v letech 2008–2009. Ceny akcií v eurozóně zároveň vykazovaly zřetelné sektorové rozdíly ve srovnání s příslušnými úrovněmi na konci roku 2019. Široký index cen akcií nefinančních podniků v eurozóně byl ke konci roku nepatrně nad úrovní konce roku 2019, zatímco ceny akcií bank v eurozóně se snížily výrazněji a zůstaly přibližně o 24 % nižší (viz graf 12).

Graf 12

Indexy akciových trhů v eurozóně a ve Spojených státech

(index: 1. ledna 2019 = 100)

Zdroje: Bloomberg, Thomson Reuters Datastream a výpočty ECB.
Poznámky: Pro eurozónu se uvádí bankovní index EURO STOXX banks a tržní index Datastream pro nefinanční podniky; pro Spojené státy se uvádí bankovní index S&P banks a tržní index Datastream pro nefinanční podniky. Poslední údaje jsou z 31. prosince 2020.

Objemy bankovních úvěrů nefinančním podnikům i emise dluhových cenných papírů se zvýšily

Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly během roku 2020 toky externího financování nefinančních podniků, setrvaly však pod svým posledním maximem zaznamenaným v roce 2017 (viz graf 13). Sazby bankovních úvěrů se v souladu s vývojem tržních sazeb v průběhu roku 2020 celkově nezměnily a pohybovaly se kolem historického minima. Současně byl pozorován silný růst půjček nefinančních podniků od bank a emisí dluhových cenných papírů nefinančních podniků, což vzhledem ke značnému ekonomickému poklesu a propadu firemních prodejů a peněžních toků odráželo mimořádně vysokou potřebu likvidity. Čistá emise kótovaných akcií byla záporná, což lze vysvětlit především vyřazením akcií z obchodování ve druhém čtvrtletí roku 2020. Oproti tomu čistá emise nekotovaných akcií a ostatních účastí byla silná, a to i po korekci dopadu vyřazení akcií z obchodování, což pravděpodobně odráželo i kapitálové injekce kvůli ztrátám. Použití jiných zdrojů financování, včetně mezipodnikových a obchodních úvěrů, bylo zhruba stabilní.

Graf 13

Čisté toky externího financování nefinančních podniků v eurozóně

(roční toky; v mld. EUR)

Zdroje: Eurostat a ECB.
Poznámky: „Ostatní úvěry“ zahrnují úvěry od neměnových finančních institucí (ostatních finančních zprostředkovatelů, penzijních fondů a pojišťoven) a od nerezidentů. „Úvěry od MFI“ a „ostatní úvěry“ jsou očištěny o prodej a sekuritizaci úvěrů. Položka „ostatní“ představuje rozdíl mezi celkovými zdroji a nástroji uvedenými v grafu a zahrnuje mezipodnikové a obchodní úvěry. Poslední údaje jsou za třetí čtvrtletí 2020.

Růst peněžní zásoby a úvěrů v reakci na krizi COVID-19 zrychlil

V reakci na krizi spojenou s COVID-19 došlo k prudkému zrychlení růstu širokého peněžního agregátu (viz graf 14), které bylo způsobeno především úzkým agregátem M1. Toto zrychlení odráželo hromadění likvidních polštářů ze strany firem a domácností při zvýšené nejistotě, ale také v případě domácností některé nucené úspory v důsledku snížených příležitostí ke spotřebě. K tvorbě peněz přispěla expanze domácích úvěrů, a to jak soukromému sektoru, tak vládám, což ve druhém případě odráželo zejména nákup aktiv ze strany Eurosystému. Včasná a výrazná opatření monetárních, fiskálních a dohledových autorit zajistila tok úvěrů do ekonomiky eurozóny za příznivých podmínek.

Graf 14

Agregát M3 a úvěry soukromému sektoru

(meziroční změny v %; očištěno o sezonní a kalendářní vlivy)

Zdroje: Eurostat a ECB.
Poznámka: Poslední údaje jsou za prosinec 2020.

Vnímání zvýšeného rizika ze strany bank mělo zpřísňující dopad na úvěrové standardy

Zatímco úvěrové podmínky pro banky byly v průběhu roku celkově příznivé, šetření úvěrových podmínek v eurozóně ukázalo, že ve druhé polovině roku 2020 došlo ke zpřísnění úvěrových standardů bank (tj. kritérií pro schválení) pro úvěry podnikům. K tomu přispělo zejména vnímání zvýšeného rizika ze strany bank, které bylo spojené s dopadem pandemie na výhled bonity dlužníků. Nákupy aktiv v rámci programu nákupu aktiv a pandemického programu PEPP, jakož i třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací, a zejména jejich rekalibrace v březnu a dubnu, zároveň podle bank přispěly ke zlepšení likviditní pozice bank a podmínek tržního financování. Společně s opatřeními zavedenými vládami, jakými byly úvěrové záruky a moratoria, zabránila tato opatření výraznějšímu zpřísnění úvěrových standardů.

2 Měnová politika: udržování příznivých podmínek financování

ECB v průběhu roku 2020 výrazně uvolnila nastavení měnové politiky, aby čelila negativnímu dopadu pandemie COVID-19 na ekonomiku eurozóny. Komplexní soubor opatření a jejich následné rekalibrace zmírnily riziko likviditní a úvěrové krize díky tomu, že zachovaly dostatek likvidity v bankovním systému, ochránily úvěrování reálné ekonomiky a zajistily akomodativní nastavení měnové politiky tím, že odvrátily procyklické zpřísnění podmínek financování. Reakce měnové politiky byla v roce 2020 pro trhy klíčovou stabilizující silou a pomohla čelit vážným rizikům, která rychlé šíření viru představovalo pro transmisní mechanismus měnové politiky, ekonomický výhled eurozóny a v konečném důsledku i cíl ECB v oblasti cenové stability. Bilanční suma Eurosystému v roce 2020 dosáhla historického maxima 7 bil. EUR a vzrostla tak o 2,3 bil. EUR oproti konci předchozího roku. Na konci roku 2020 představovala měnověpolitická aktiva 79 % celkových aktiv v rozvaze Eurosystému. Rizika spojená s velikostí rozvahy nadále tlumil rámec ECB pro řízení rizik.

2.1 Reakce měnové politiky ECB na pandemickou krizi poskytla zásadní podporu ekonomickému oživení a výhledu inflace[14]

Prvotní reakce ECB na pandemii COVID-19

Obezřetný optimismus z počátku roku rázně narušila pandemie COVID-19

Na začátku roku signalizovaly nově dostupné informace pokračující, byť umírněný růst ekonomiky eurozóny. Ačkoli slabost mezinárodního obchodu v prostředí globální nejistoty byla i nadále brzdou růstu, ekonomiku eurozóny podporovalo zvyšování zaměstnanosti ve spojení s rostoucími mzdami, mírně expanzivní fiskální pozice eurozóny a pokračující – byť poněkud pomalejší – růst globální ekonomické aktivity. Inflace celkově zůstávala utlumená, ale v souladu s očekáváním se vyskytovaly určité známky mírného nárůstu jádrové inflace. Opatření měnové politiky přijatá v průběhu roku 2019 zajišťovala příznivé podmínky financování, čímž podporovala expanzi ekonomiky eurozóny, nárůst domácích cenových tlaků a přibližování inflace ke střednědobému cíli Rady guvernérů.

Rada guvernérů na svém zasedání v lednu 2020 rozhodla zahájit přezkum strategie měnové politiky ECB. Od posledního přezkumu strategie prošly ekonomiky v eurozóně i ve světě významnými strukturálními změnami. Snižující se trendový růst spojený se zpomalující produktivitou a stárnutím populace vedl spolu s dědictvím finanční krize k poklesu úrokových sazeb, což omezilo prostor pro konvenční uvolňování měnové politiky ze strany ECB i dalších centrálních bank v situaci nepříznivého cyklického vývoje. Řešení nízké inflace je navíc odlišné od dřívějšího úkolu snižovat vysokou inflaci. Ohrožení udržitelnosti životního prostředí, rychlá digitalizace, globalizace a rozvoj finančních struktur dále změnily prostředí, v němž měnová politika funguje, a to včetně dynamiky inflace. Vzhledem k těmto výzvám Rada guvernérů rozhodla zahájit přezkum své měnověpolitické strategie, přičemž má být plně respektován mandát ECB v oblasti cenové stability, jak jej vymezuje Smlouva (viz box 2).

Obezřetný optimismus z počátku roku na konci února rázně narušilo vypuknutí a globální šíření pandemie COVID-19. Přestože rozsah a trvání revize výhledu růstu směrem dolů byly nejisté, bylo stále jasnější, že pandemie bude mít na ekonomiku eurozóny významný dopad. Přestože se předpokládalo, že by narušení globálních dodavatelských řetězců mohlo vytvářet určitý tlak na zvýšení inflace v eurozóně, očekávalo se, že převládne protiinflační efekt slabší poptávky. Navíc prudké zhoršení rizikového sentimentu vedlo ke značnému zpřísnění podmínek financování prostřednictvím finančních trhů i bank, což v kombinaci s mírným posílením eura vytvářelo riziko dalších protiinflačních tlaků.

Byl nezbytný komplexní soubor opatření měnové politiky

Za těchto okolností Rada guvernérů na svém měnovém zasedání 12. března 2020 rozhodla, že je nezbytný komplexní soubor opatření měnové politiky. Cílem těchto opatření bylo na jedné straně zmírnit riziko likviditní a úvěrové krize díky tomu, že zachovají dostatek likvidity v bankovním systému a ochrání úvěrování reálné ekonomiky, a na druhé straně zajistit akomodativní nastavení měnové politiky tím, že odvrátí procyklické zpřísnění podmínek financování v ekonomice.

Rada guvernérů rozhodla zejména o dalších dlouhodobějších refinančních operacích (LTRO) s úrokovou sazbou rovnající se sazbě vkladové facility. Rovněž se rozhodla uplatňovat výrazně příznivější podmínky pro všechny operace v rámci třetí řady cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III) v období od června 2020 do června 2021. Úroková sazba pro operace TLTRO III byla snížena o 25 bazických bodů a mohla být od června 2020 do června 2021 až o 25 bazických bodů nižší než průměrná sazba vkladové facility pro všechny operace TLTRO III, které byly v tomto období nesplacené. Kromě toho byla maximální celková částka, na jejíž vypůjčení měly protistrany v operacích TLTRO III nárok, zvýšena na 50 % jejich stavu způsobilých úvěrů. Dodatečné LTRO tak efektivně umožnily bankám, aby velmi příznivých výpůjčních podmínek využily okamžitě, a zajistily účinnou překlenovací podporu až do zahájení rekalibrovaných operací TLTRO III, jejichž cílem bylo uvolnit podmínky financování bank udržitelnějším způsobem, aby podpořily úvěrové toky do postižených sektorů a předešly zpřísnění nabídky úvěrů.

Rada guvernérů se rovněž rozhodla do konce roku dočasně přidat dodatečné čisté nákupy aktiv ve výši 120 mld. EUR do programu nákupu aktiv (APP), čímž zajistila silnou podporu ze strany programů nákupu aktiv soukromého sektoru. Omezení dodatečných nákupů na aktuální kalendářní rok bylo považováno za vhodnou reakci na šok, který byl vyhodnocen jako dočasný. V kombinaci se stávajícím APP měly tyto dočasné nákupy za cíl podpořit příznivé podmínky financování reálné ekonomiky v době zvýšené nejistoty.

V týdnu následujícím po zasedání Rady guvernérů v březnu 2020 se situace výrazně zhoršila v důsledku rychlého rozšíření nemoci COVID-19, přičemž téměř všechny země eurozóny uplatňovaly rozsáhlá opatření k omezení pandemie. Finanční trhy vykazovaly extrémní volatilitu se známkami silné nerovnováhy v důsledku nelikvidity a zamrzání trhů a rostoucí fragmentace. To vedlo k prudkému zpřísnění podmínek financování, které mohlo narušit hladkou transmisi měnové politiky ECB napříč zeměmi eurozóny a ohrozit cenovou stabilitu.

Vzhledem k tomuto rychlému zhoršení Rada guvernérů 18. března 2020 rozhodla, že je nutná další důrazná reakce měnové politiky s cílem stabilizovat trhy a působit proti prudkému zpřísnění finančních podmínek. Cílem této akce bylo čelit vážným rizikům, která představuje pandemie pro výhled ekonomiky eurozóny, transmisní mechanismus měnové politiky a v konečném důsledku cíl ECB v oblasti cenové stability. Rada guvernérů oznámila následující dodatečná opatření.

Rada guvernérů rozhodla o zahájení nového dočasného programu nákupu aktiv: nouzového pandemického programu nákupu aktiv

Zaprvé rozhodla o zahájení nového dočasného programu nákupu aktiv – nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). PEPP v celkové výši 750 mld. EUR zahrnuje všechny kategorie aktiv způsobilé v rámci APP. Kromě toho Rada guvernérů rozšířila škálu způsobilých aktiv v rámci programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru tak, aby zahrnovala nefinanční komerční cenné papíry, takže obchodovatelné dluhové nástroje s počáteční splatností pod jeden rok jsou způsobilé, pokud jejich zbytková splatnost byla v době nákupu nejméně 28 dnů. Rozšíření způsobilých aktiv mělo za cíl zlepšit financování firem a poskytnout tak zásadní pomoc té části ekonomiky, která byla důsledky pandemie těžce zasažena. Rada guvernérů se rovněž rozhodla udělit výjimku z požadavků na způsobilost dluhových cenných papírů vydaných Řeckou republikou pro nákupy v rámci PEPP. Vedle toho Rada guvernérů rozhodla, že vzhledem k dočasnosti programu PEPP budou pro nákup v rámci PEPP způsobilé cenné papíry veřejného sektoru se zbytkovou splatností do jednoho roku, pokud mají minimální zbytkovou splatnost alespoň 70 dnů.

PEPP byl navržen tak, aby hrál dvojí roli. Zaprvé, společně s ostatními složkami rámce měnové politiky se PEPP zaměřil na zajištění měnové akomodace potřebné k tomu, aby střednědobá cenová stabilita byla chráněna podporou zotavování ekonomiky z pandemické krize. Zadruhé, nákupy v rámci PEPP měly být prováděny pružně, aby umožnily proměnlivé rozložení nákupů v čase, mezi kategoriemi aktiv a mezi jednotlivými zeměmi. Flexibilita zakotvená v nastavení programu měla zajistit, že PEPP bude moci účinně stabilizovat trh, zejména s ohledem na vysokou nejistotu spojenou s dopady pandemie na různých trzích aktiv a v různých zemích eurozóny.

Rada guvernérů navíc na stejném zasedání oznámila, že dočasně zmírní standardy zajištění úpravou hlavních rizikových parametrů rámce zajištění, aby byla zachována možnost protistran i nadále plně využívat úvěrových operací Eurosystému. Následně Rada guvernérů přijala dva balíčky dočasných opatření ke zmírnění standardů zajištění. První soubor opatření oznámených 7. dubna 2020 měl za cíl usnadnit dostupnost způsobilého zajištění protistranám Eurosystému, aby mohly plně využít operací na poskytnutí likvidity, jako jsou operace TLTRO III. Rada guvernérů 22. dubna 2020 rozhodla, že obchodovatelná aktiva a emitenti takových aktiv, kteří k 7. dubnu 2020 splňovali minimální požadavky na úvěrovou kvalitu, budou i nadále považováni za způsobilé v případě snížení ratingu, pokud rating zůstane nad určitou úrovní úvěrové kvality a všechny ostatní požadavky na způsobilost budou i nadále plněny. Cílem tohoto opatření bylo zmírnit dopad možného snížení ratingu na dostupnost zajištění a vyhnout se potenciální procyklické dynamice.

V době měnového zasedání Rady guvernérů v dubnu 2020 se ekonomická situace stále rychle zhoršovala, neboť ekonomická aktivita klesala a podmínky na trhu práce se viditelně zhoršovaly. Opatření k potlačení šíření viru do značné míry zastavila ekonomickou aktivitu ve všech zemích eurozóny i na celém světě. I když bylo stále obtížné předvídat celý rozsah a trvání následků pandemie pro ekonomiku, bylo již jasné, že ekonomika eurozóny směřovala k poklesu ekonomické aktivity, který byl svým rozsahem a rychlostí v novodobých dějinách bezprecedentní.

Zhoršující se ekonomický výhled spolu s prudkým poklesem cen ropy a klesajícími inflačními očekáváními vnesl do výhledu inflace v eurozóně významná protiinflační rizika. Rada guvernérů proto v dubnu 2020 rozhodla o dalším posílení své podpory domácností a podniků. Zejména dále zmírnila podmínky operací TLTRO III tím, že snížila úrokovou sazbu pro tyto operace v období od června 2020 do června 2021 na 50 bazických bodů pod průměrnou úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace Eurosystému ve stejném období. Pro protistrany, jejichž způsobilé čisté úvěry dosáhly prahové hodnoty úvěrování, byla navíc pro období od června 2020 do června 2021 stanovena úroková sazba o 50 bazických bodů nižší než průměrná sazba vkladové facility ve stejném období. Rada guvernérů rovněž rozhodla o nové řadě necílených nouzových pandemických dlouhodobých refinančních operací (PELTRO) s cílem podpořit likviditu ve finančním systému eurozóny a přispět k zachování hladkého fungování peněžních trhů zajištěním účinné likviditní pojistky. V průběhu března a dubna 2020 ECB rovněž zřídila dočasné swapové a repo linky s centrálními bankami mimo eurozónu a v červnu 2020 zřídila dočasnou repo facilitu Eurosystému pro centrální banky (EUREP) s cílem posílit poskytování likvidity v eurech mimo eurozónu a zabránit přelévání nepříznivých dopadů na finanční trhy eurozóny.

Rekalibrace nastavení měnové politiky v červnu

Nově dostupné informace potvrdily, že ekonomika eurozóny zažívala bezprecedentní pokles

V červnu nově dostupné informace potvrdily, že ekonomika eurozóny zažívala bezprecedentní pokles v důsledku pandemie a opatření na její potlačení. Značné ztráty pracovních míst a příjmů a mimořádně zvýšená nejistota ohledně ekonomického výhledu vedly k výraznému poklesu spotřebitelských výdajů a investic. Ačkoli údaje z výběrových šetření a ukazatele ekonomické aktivity v reálném čase vykazovaly s postupným uvolňováním protiepidemických opatření určité známky návratu k růstu, zlepšení bylo zatím malé ve srovnání s rychlostí, s níž se ukazatele v předchozích dvou měsících propadly. Makroekonomické projekce odborníků Eurosystému z června 2020 byly obklopeny mimořádnou mírou nejistoty, nicméně předpokládaly, že se ekonomická aktivita ve druhém čtvrtletí roku sníží rekordním tempem. Vzhledem k prudkému poklesu reálného HDP a souvisejícímu výraznému nárůstu nevyužitých kapacit v ekonomice se očekávalo, že cenové tlaky zůstanou utlumené. Projekce z června 2020 znamenaly podstatnou revizi úrovně ekonomické aktivity i výhledu inflace směrem dolů na celém horizontu projekcí. Především došlo k revizi inflace z 1,6 % na konci projekčního období podle makroekonomických projekcí odborníků Eurosystému z prosince 2019 na 1,3 % v projekcích z června 2020.

Rada guvernérů rozhodla zvýšit objem PEPP o 600 mld. EUR na celkovou částku 1 350 mld. EUR

V této souvislosti Rada guvernérů rozhodla o souboru dalších opatření měnové politiky na podporu ekonomiky během jejího postupného otevírání a k zajištění střednědobé cenové stability. Konkrétně se rozhodla zvýšit objem PEPP o 600 mld. EUR na celkem 1 350 mld. EUR, prodloužit horizont pro čisté nákupy v rámci PEPP alespoň do konce června 2021 a prodloužit reinvestici plateb jistiny ze splatných cenných papírů nakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2022.[15] Cílem rekalibrace PEPP bylo dále uvolnit nastavení měnové politiky a podpořit tak příznivé podmínky financování pro všechny sektory a jurisdikce a v konečném důsledku zajistit, aby se inflace setrvale přibližovala k cíli Rady guvernérů.

V průběhu léta nově dostupné informace signalizovaly výrazné oživení ekonomické aktivity, zejména v důsledku uvolnění protiepidemických opatření. Toto oživení však bylo asymetrické, neboť ve zpracovatelském průmyslu bylo výraznější než v sektoru služeb, a ekonomická aktivita zůstala hluboko pod úrovní zaznamenanou před pandemií. Celková inflace byla i nadále tlumena nízkými cenami energií a slabými cenovými tlaky v souvislosti s utlumenou poptávkou a výraznými nevyužitými kapacitami na trhu práce.

Rekalibrace nastavení měnové politiky v prosinci

Po silném – byť částečném a nerovnoměrném – zotavení ekonomické aktivity v průběhu léta ztrácelo oživení ekonomiky eurozóny dynamiku

Během podzimu bylo stále zřejmější, že po silném – byť částečném a nerovnoměrném – zotavení ekonomické aktivity v průběhu léta ztrácelo oživení ekonomiky eurozóny dynamiku rychleji, než se předtím očekávalo. Opětovné šíření nákazy COVID-19 a s tím spojená protiepidemická opatření představovaly obnovené výzvy pro veřejné zdraví a perspektivy růstu v eurozóně a ve světové ekonomice. Inflace zůstala velmi nízká v souvislosti se slabou poptávkou a výraznými nevyužitými kapacitami na trhu práce i trhu zboží a služeb. Celkově nově dostupné údaje signalizovaly výraznější krátkodobý dopad pandemie na ekonomiku a déletrvající oslabení inflace, než se původně předpokládalo. Rada guvernérů proto v říjnu 2020 signalizovala, že na svém příštím zasedání v prosinci 2020 vhodným způsobem upraví nastavení svých nástrojů, aby reagovala na vývoj situace a zajistila, že podmínky financování budou i nadále příznivé pro podporu ekonomického oživení a působení proti negativnímu dopadu pandemie na předpokládaný vývoj inflace.

V době zasedání Rady guvernérů v prosinci 2020 nově dostupné údaje a projekce odborníků Eurosystému ukazovaly na výraznější krátkodobý dopad pandemie na ekonomiku a déletrvající oslabení inflace, než se původně předpokládalo. Opětovné zesílení pandemie výrazně omezovalo ekonomickou aktivitu ve světové ekonomice i v eurozóně, která měla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 klesnout. Celková inflace měla zůstat záporná déle, než se dříve očekávalo, ukazatele jádrové inflace klesaly a inflační tlaky měly zůstat utlumené kvůli slabé poptávce, nižším mzdovým tlakům a posilování eura na jaře a v létě 2020.

S ohledem na ekonomický dopad další vlny pandemie tak Rada guvernérů změnila nastavení svých nástrojů měnové politiky.

Rada guvernérů rozhodla zvýšit objem PEPP o 500 mld. EUR na celkovou částku 1 850 mld. EUR

Rada guvernérů rozhodla zvýšit objem PEPP o 500 mld. EUR na celkem 1 850 mld. EUR, prodloužit horizont pro čisté nákupy v rámci PEPP nejméně do března 2022 a prodloužit reinvestice splátek jistiny ze splatných cenných papírů nakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2023. Nákupy budou i nadále prováděny flexibilně podle tržních podmínek a v průběhu času, napříč třídami aktiv a mezi jurisdikcemi, aby se předešlo zpřísnění podmínek financování, které by bylo v rozporu s působením proti důsledkům pandemie vedoucím k poklesu očekávané trajektorie inflace, a aby byla podpořena hladká transmise měnové politiky. Rada guvernérů rovněž oznámila, že pokud by mohly být zachovány příznivé podmínky financování při nákupech aktiv, které nevyčerpají celkový objem PEPP na horizontu jeho čistých nákupů, nemusí být program využit v plném rozsahu. Stejně tak by objem programu mohl být i navýšen, pokud by to bylo nutné k zachování příznivých podmínek financování, které by pomohly čelit dopadu pandemického šoku do inflace.

Rada guvernérů také rozhodla o další rekalibraci podmínek pro operace TLTRO III. Konkrétně oznámila, že o dvanáct měsíců do června 2022 prodlouží období, během něhož budou platit výrazně příznivější podmínky, provede tři další operace během roku 2021 a zvýší celkovou částku, kterou si protistrany budou moci vypůjčit, z 50 % na 55 % objemu způsobilých úvěrů.

Rada guvernérů se také rozhodla prodloužit dobu trvání souboru opatření na uvolnění podmínek pro zajištění přijatých v dubnu 2020, a to do června 2022, nabídnout v roce 2021 další čtyři operace PELTRO, prodloužit až do března 2022 všechny dočasné swapové a repo linky s centrálními bankami mimo eurozónu, jakož i repo facilitu EUREP pro centrální banky, a pokračovat v provádění všech pravidelných zápůjčních operací jako nabídkových řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením za aktuálních podmínek tak dlouho, jak to bude nezbytné.

Cílem přijatých měnověpolitických opatření bylo přispět k zachování příznivých podmínek financování v období pandemie

Přijatá měnověpolitická opatření měla společný cíl dále přispívat k zachování příznivých podmínek financování v období pandemie a tím napomoci úvěrování všech sektorů ekonomiky, podpořit ekonomickou aktivitu a zajistit střednědobou cenovou stabilitu. Zároveň však nadále převládala vysoká nejistota, mimo jiné ohledně dynamiky pandemie a načasování začátku očkování, ale také ohledně vývoje směnného kurzu eura. Rada guvernérů proto signalizovala, že je připravena podle potřeby upravit veškeré své nástroje, aby zajistila, že se inflace bude udržitelným způsobem přibližovat k cíli, a to v souladu s jeho symetrickým pojetím.

Lze shrnout, že v boji s negativními dopady pandemie byla během roku 2020 přijata opatření zajišťující významnou měnověpolitickou akomodaci. Komplexní soubor opatření a jejich následné rekalibrace byly rozhodující stabilizační silou pro trhy a pomohly zvrátit zpřísnění finančních podmínek pozorované na začátku roku. Opatření účinně bránila nárůstu výnosů státních dluhopisů (viz graf 15), které představují základ pro náklady financování domácností, firem i bank. V průběhu pandemie také udržovala velmi příznivé náklady na financování bank (viz graf 16). Kromě toho také zajistila, že z těchto uvolněných podmínek financování těžily domácnosti a firmy, přičemž příslušné úrokové sazby z úvěrů dosahovaly historicky nejnižších hodnot ve výši 1,32 % a 1,46 % (viz graf 17). Reakce měnové politiky v roce 2020 tak zajistila příznivé podmínky financování na podporu oživení ekonomiky a na potlačení negativního vlivu pandemie na předpokládaný vývoj inflace, čímž podpořila udržitelné přibližování inflace k cíli Rady guvernérů.

Graf 15

Změny výnosů desetiletých státních dluhopisů v eurozóně vážených podle HDP

(v procentních bodech)

Zdroj: výpočty ECB.
Poznámky: Poslední údaje jsou z 31. prosince 2020. OIS: jednodenní indexový swap.

Graf 16

Souhrnné náklady dluhového financování bank

(souhrnné náklady financování prostřednictvím vkladů a financování na nezajištěných trzích; v % p. a.)

Zdroje: ECB, Markit iBoxx a výpočty ECB.
Poznámky: Souhrnné náklady financování prostřednictvím vkladů jsou vypočítány jako průměr sazeb z nových jednodenních vkladů, vkladů s dohodnutou splatností a vkladů s výpovědní lhůtou, který je vážen zůstatky těchto vkladů. Poslední údaje jsou za prosinec 2020.

Graf 17

Souhrnné sazby z bankovních úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem

(v % p. a.)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Souhrnné sazby z bankovních úvěrů jsou vypočítány agregací krátkodobých a dlouhodobých sazeb pomocí 24měsíčního klouzavého průměru objemu nových obchodů. Poslední údaje jsou za prosinec 2020.

2.2 Vývoj rozvahy Eurosystému v náročném období

Od vypuknutí světové finanční krize v letech 2007–2008 přijal Eurosystém řadu standardních i mimořádných měnověpolitických opatření, která měla postupem času přímý dopad na velikost a složení rozvahy Eurosystému. Mimořádná opatření zahrnovala refinanční operace na poskytování financování protistranám s počáteční splatností do čtyř let i nákupy aktiv emitovaných soukromými i veřejnými subjekty (v rámci programu APP). Nad rámec již existujících nestandardních opatření přijala ECB v roce 2020 v reakci na vypuknutí pandemie COVID-19 komplexní soubor doplňkových opatření měnové politiky, která rozvahu Eurosystému významně ovlivnila. V březnu 2020 navýšila ECB svůj program APP o dodatečnou dočasnou sumu pro rok 2020 a zahájila program PEPP, což vedlo k nárůstu držby přímo nakoupených aktiv. Kromě toho ECB mezi březnem a dubnem 2020 uvolnila podmínky TLTRO III (dvakrát) a upravila požadavky na zajištění i rámce pro kontrolu rizik. Tato doplňková opatření společně vedla k výraznému nárůstu zprostředkovatelské kapacity Eurosystému.[16] Během roku 2020 se bilanční suma Eurosystému vlivem těchto mimořádných měnověpolitických opatření, která do bankovního systému dodala likviditu ve výši 2,2 bil. EUR, nadále celkově zvyšovala; ke konci roku 2020 dosáhla historicky nejvyšší úrovně 7 bil. EUR, což představuje nárůst oproti konci roku 2019 o 49 % (2,3 bil. EUR).

Na konci roku 2020 činila měnověpolitická aktiva Eurosystému 5,5 bil. EUR a tvořila tak 79 % jeho bilanční sumy (oproti 70 % na konci roku 2019). Tato měnověpolitická aktiva zahrnují úvěry poskytnuté úvěrovým institucím v eurozóně, které představovaly 26 % celkových aktiv (oproti 13 % na konci roku 2019), a aktiva zakoupená pro účely měnové politiky, která představovala přibližně 53 % celkových aktiv (oproti 56 % na konci roku 2019) (viz graf 18). Ostatní finanční aktiva v rozvaze se skládala převážně z cizích měn a zlata v držbě Eurosystému a portfolií v eurech nevztahujících se k měnové politice.

Na straně pasiv se celkový objem rezerv držených protistranami a využívání vkladové facility zvýšil na úroveň 3,4 bil. EUR (z úrovně 2 bil. EUR na konci roku 2019) a na konci roku 2020 představoval 50 % celkového objemu pasiv (oproti 39 % na konci roku 2019). Bankovky v oběhu rostly tempem převyšujícím historický trend, a to zejména v důsledku silného nárůstu v březnu 2020, a na konci roku 2020 tvořily 21 % pasiv (oproti 28 % na konci roku 2019). Objem ostatních pasiv včetně kapitálu a účtů přecenění vzrostl na 2,1 bil. EUR (z 1,6 bil. EUR na konci roku 2019) a představoval 30 % pasiv (oproti 34 % na konci roku 2019) (viz graf 18). Nárůst ostatních pasiv byl způsoben především zvýšením vládních vkladů z 0,2 bil. EUR na 0,5 bil. EUR, což představovalo 25 % ostatních pasiv (oproti 11 % na konci roku 2019).

Graf 18

Vývoj konsolidované rozvahy Eurosystému

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Kladné hodnoty představují aktiva, zatímco záporné hodnoty představují pasiva. Křivka přebytečné likvidity je zobrazena v kladných hodnotách, ačkoli představuje součet následujících pasivních položek: zůstatků na běžných účtech nad rámec povinných minimálních rezerv a využívání vkladové facility.

Splatnost portfolií programů APP a PEPP a rozdělení mezi aktiva a země

Program APP sestává ze čtyř aktivních programů nákupu: třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP). Program PEPP byl zaveden v roce 2020. Všechny kategorie aktiv, které jsou způsobilé v rámci APP, jsou rovněž způsobilé v rámci PEPP. Výjimka z požadavků na způsobilost u nákupů v rámci PEPP byla udělena dluhovým cenným papírům emitovanými Řeckou republikou. Kromě toho byla v březnu 2020 rozšířena způsobilost nefinančních komerčních papírů v rámci programu CSPP tak, aby zahrnovala i cenné papíry se zbytkovou splatností nejméně 28 dnů.

Na konci roku 2020 činil objem programu APP 2,9 bil. EUR

Na konci roku 2020 činil objem programu APP 2,9 bil. EUR (v naběhlé hodnotě). ABSPP představoval 1 % (29 mld. EUR), CBPP3 10 % (288 mld. EUR) a CSPP 9 % (250 mld. EUR) celkových aktiv držených na konci roku v rámci APP. Z programů nákupu cenných papírů soukromého sektoru přispěl v roce 2020 k růstu objemu aktiv držených v rámci APP nejvíce program CSPP s čistými nákupy ve výši 66 mld. EUR. Nákupy v rámci CSPP se provádějí podle referenční hodnoty, která odráží tržní kapitalizaci všech způsobilých nesplacených podnikových dluhopisů.

Program PSPP představoval 80 % celkových aktiv APP

Program PSPP představoval velkou většinu programu APP, když na konci roku 2020 dosahoval 2,3 bil. EUR, tedy 80 % všech aktiv držených v rámci APP, přičemž na konci roku 2019 činil tento podíl 82 %. V programu PSPP se jednotlivým zemím přidělují nákupy podle klíče pro upisování základního kapitálu ECB na základě stavů kapitálu. Některé národní centrální banky (NCB) také nakoupily cenné papíry emitované nadnárodními institucemi EU. Vážená průměrná splatnost aktiv držených v rámci PSPP ke konci roku 2020 činila 7,3 roku, což představuje mírný nárůst oproti 7,12 roku na konci roku 2019, v jednotlivých zemích se však do určité míry lišila.[17]

Na konci roku 2020 činil objem programu PEPP 753,7 mld. EUR

Na konci roku 2020 činil objem programu PEPP 753,7 mld. EUR (v naběhlé hodnotě). Kryté dluhopisy představovaly méně než 1 % (3,1 mld. EUR), podnikové cenné papíry 6 % (43,2 mld. EUR) a cenné papíry veřejného sektoru 94 % (707,4 mld. EUR) celkových aktiv držených na konci roku v rámci PEPP.

Klíčem pro rozdělení nákupů cenných papírů veřejného sektoru v rámci PEPP mezi jednotlivé země jsou příspěvky NCB k základnímu kapitálu ECB na základě stavů kapitálu. Zároveň byly nákupy prováděny pružně, což vedlo k výkyvům v distribuci toků nákupů v průběhu času, mezi kategoriemi aktiv i mezi jednotlivými zeměmi. Vážená průměrná splatnost cenných papírů veřejného sektoru držených v rámci PEPP činila 7,0 roku ke konci roku 2020, v jednotlivých zemích se však do určité míry lišila.

Eurosystém reinvestoval splátky jistiny splatných cenných papírů držených v rámci portfolií APP a PEPP. V roce 2020 dosáhly splátky v rámci programů nákupu aktiv soukromého sektoru výše 80,2 mld. EUR a splátky v rámci programů nákupu aktiv veřejného sektoru hodnoty 229,4 mld. EUR. Nadále bylo umožňováno využití aktiv zakoupených v rámci programů PSPP, CSPP a CBPP3 pro zápůjčky cenných papírů[18] s cílem podpořit likviditu na trzích dluhopisů a repo operací.[19] Pro zápůjčky cenných papírů je možné využít i aktiva zakoupená v rámci PEPP, a to za stejných podmínek jako v rámci APP. V listopadu 2020 upravil Eurosystém cenové podmínky svých zápůjček cenných papírů tak, aby byly pro protistrany příznivější, čímž zajistil, že budou i nadále fungovat jako účinná podpora likvidity.

Vývoj v oblasti refinančních operací Eurosystému

Objem nesplacených refinančních operací Eurosystému se od konce roku 2019 zvýšil o 1,2 bil. EUR a na konci roku 2020 dosahoval úrovně 1,8 bil. EUR. To lze z velké části přičíst částce 1,75 bil. EUR poskytnuté v rámci série TLTRO III; kromě toho bylo poskytnuto dalších 26,6 mld. EUR v rámci operací PELTRO. Dobrovolné splacení 192 mld. EUR a splatnosti 303 mld. EUR v rámci série TLTRO II kompenzovaly nárůst nesplacených operací pouze z malé části. Banky dostaly příležitost nesplacené operace TLTRO rolovat v rámci operací TLTRO III prováděných v červnu, září a prosinci 2020. Vážená průměrná splatnost nesplacených refinančních operací Eurosystému vzrostla z přibližně 1,2 roku na konci roku 2019 na zhruba 2,4 roku na konci roku 2020.

Opatření ECB ke zmírnění požadavků na zajištění

Základní pilíř reakce měnové politiky ECB na pandemii tvořila opatření k dočasnému zmírnění požadavků na zajištění, která ECB oznámila v dubnu 2020 a poté je v prosinci 2020 prodloužila. Ústředním prvkem těchto opatření bylo dočasné rozšíření okruhu úvěrových pohledávek přijímaných jako zajištění, a to zejména prostřednictvím případného rozšíření rámce dodatečných úvěrových pohledávek (ACC). V souladu s revidovaným dočasným rámcem je národním centrálním bankám povoleno přijímat jako zajištění kromě jiného i půjčky malým a středním podnikům nebo osobám samostatně výdělečně činným, které využívají státní záruky související s pandemií COVID-19.

Aby se vyhnula potenciální procyklické dynamice snížení ratingu, rozhodla se Rada guvernérů také dočasně ponechat způsobilost obchodovatelných aktiv i okruh emitentů těchto aktiv, kteří k 7. dubnu 2020 splňovali požadavky na minimální úvěrovou kvalitu. Ze strany Eurosystému jsou jako zajištění nadále přijímána zejména obchodovatelná aktiva, která byla k rozhodnému dni způsobilá pro operace řízení likvidity, a to za předpokladu, že se jejich rating drží nad určitou úrovní úvěrové kvality a jsou plněny i všechny ostatní požadavky na způsobilost.

ECB se kromě toho rozhodla dočasně všeobecně snížit srážky při ocenění zajištění o pevnou částku 20 % u všech způsobilých kategorií aktiv pro zajištění a dočasně tak v rozvaze Eurosystému tolerovat větší riziko. Kromě toho se Rada guvernérů rozhodla zvýšit limit koncentrace pro nezajištěné dluhopisy bank z 2,5 % na 10 % a snížit hranici minimálních objemů pro domácí úvěrové pohledávky na 0 EUR z 25 000 EUR, aby tak usnadnila využití půjček malým podnikovým subjektům jako zajištění. V rámci své reakce na hospodářský šok způsobený pandemií se Rada guvernérů rovněž rozhodla dočasně upustit od požadavku na minimální rating pro obchodovatelné dluhové cenné papíry vydané Řeckou republikou.

Obchodovatelná způsobilá aktiva vzrostla o 1 493 mld. EUR a na konci roku 2020 dosáhla výše 15 657 mld. EUR (viz graf 19). Největší kategorií aktiv byly i nadále cenné papíry ústředních vládních institucí (8 385 mld. EUR). Ostatní kategorie aktiv zahrnují nezajištěné bankovní dluhopisy (1 667 mld. EUR), kryté dluhopisy (1 640 mld. EUR) a podnikové dluhopisy (1 872 mld. EUR). Poměrně malý zlomek širokého spektra způsobilých aktiv představovaly dluhopisy regionálních vládních institucí (552 mld. EUR), cenné papíry kryté aktivy (584 mld. EUR) a ostatní obchodovatelná aktiva (958 mld. EUR).

Graf 19

Vývoj způsobilého zajištění

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Hodnota zajištění je vyjádřena jako nominální částka. Graf zobrazuje průměry údajů ke konci měsíce za každé časové období.

Objem mobilizovaného zajištění se značně zvýšil, a to z 1 543 mld. EUR na 2 595 mld. EUR (viz graf 20). Tento nárůst lze z velké části přičíst úvěrovým pohledávkám (včetně dodatečných úvěrových pohledávek), u kterých se objem mobilizovaného zajištění více než zdvojnásobil z 378 mld. EUR na 825 mld. EUR. Z hlediska použití jako zajištění představovaly druhou nejdůležitější kategorii aktiv kryté bankovní dluhopisy (629 mld. EUR). Významné zdroje mobilizovaného zajištění představovaly také dluhopisy centrálních vládních institucí (383 mld. EUR) a cenné papíry kryté aktivy (387 mld. EUR). V menší míře byly využívány nezajištěné bankovní dluhopisy (145 mld. EUR), dluhopisy regionálních vládních institucí (90 mld. EUR) a podnikové dluhopisy (78 mld. EUR).

Graf 20

Vývoj mobilizovaného zajištění

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Od prvního čtvrtletí 2013 jsou „neobchodovatelná aktiva“ rozdělena na „úvěrové pohledávky“ a „termínované a hotovostní vklady“. Pro zajištění jsou v grafu uvedeny průměry údajů ke konci měsíce za každé časové období a hodnota po ocenění a srážkách. Pro úvěry byly použity denní údaje.

2.3 Finanční rizika spojená s PEPP a APP jsou zmírňována prostřednictvím přiměřených rámců

Programy APP a PEPP jsou doplňkovými nástroji s odlišnými cíli

Hlavním cílem čistých nákupů aktiv v rámci APP je podpora robustního přibližování inflace ke střednědobému cíli Rady guvernérů. APP byl doplněn programem PEPP, jehož cílem je čelit vážným rizikům, které pro transmisní mechanismus měnové politiky a výhled ekonomiky eurozóny představuje pandemie COVID-19.

Účinné řízení rizik je pro Eurosystém klíčovým principem v oblasti řízení rizik

Všechny měnověpolitické nástroje včetně přímých nákupů aktiv s sebou ze své povahy nesou finanční rizika, která Eurosystém řídí a kontroluje. Existuje-li více možností, jak cíle politiky splnit, měla by být vybrána možnost účinná jak z hlediska provozu, tak rizika. Úlohou Eurosystému v oblasti řízení rizik je v této souvislosti účinně rizika řídit: dosahovat cílů politiky s co nejnižším rizikem pro Eurosystém.[20]

Přímé nákupy aktiv vyžadují specifické rámce pro kontrolu rizik

Přímé nákupy aktiv vyžadují specifické rámce pro kontrolu finančních rizik, které závisejí na cílech politik a na rysech a rizikových profilech příslušných typů aktiv. Každý z těchto rámců sestává z kritérií způsobilosti, postupů pro hodnocení úvěrového rizika a hloubkový audit, rámce pro stanovení cen, referenčních hodnot a limitů. Rámce APP a PEPP pro kontrolu rizik se týkají nákupu dodatečných aktiv, reinvestic splátek jistin ze splatných aktiv a držených aktiv, a to tak po dobu, kdy jsou součástí rozvahy Eurosystému.

Rámce pro kontrolu rizik plní nejen účel zmírňování finančních rizik, ale také přispívají k úspěšnému dosahování cílů politik tím, že v rámci daného cíle v co nejvyšší možné míře směřují nákupy aktiv k tržně neutrální diverzifikované alokaci aktiv. Vedle toho bere nastavení rámců pro kontrolu rizik v úvahu také nefinanční rizika, jako jsou rizika právní, provozní a reputační.

Níže jsou popsány rámce pro kontrolu finančních rizik upravující uplatňování programů APP a PEPP.[21] V tabulce 1 jsou shrnuty klíčové prvky příslušných rámců.

Tabulka 1

Hlavní prvky rámců pro kontrolu rizik u APP a PEPP

Zdroj: ECB.
Poznámky: ABS: cenný papír krytý aktivy; CAC: ustanovení o společném postupu; stupeň úvěrové kvality podle harmonizované ratingové stupnice Eurosystému (viz rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika).
1) ABS s hodnocením pod stupněm úvěrové kvality 2 musí splnit dodatečné požadavky, které zahrnují: i) ABS při emisi nekryjí žádné úvěry se selháním, ani nebyly přidány během životnosti ABS, ii) peněžní toky generující aktiva kryjící ABS nesmí být strukturované, syndikované nebo s vysokou finanční pákou a iii) musí být uplatňována ustanovení o kontinuitě obsluhy.

2) Viz sekce „Implementation aspects of the public sector purchase programme (PSPP)“ internetových stránek ECB.

Požadavky na způsobilost u přímých nákupů aktiv

Požadavky na způsobilost se uplatňují na všechny kategorie aktiv

V zásadě jsou pro přímé nákupy aktiv potenciálně způsobilá pouze obchodovatelná aktiva, která jsou přijímána jako zajištění v úvěrových operacích Eurosystému. Kritéria způsobilosti zajištění v úvěrových operacích Eurosystému jsou uvedena v celkovém rámci pro nástroje měnové politiky. Mimo jiné je požadováno, aby způsobilá aktiva plnila vysoké standardy úvěrové kvality tím, že obdrží nejméně jedno úvěrové hodnocení[22] od externí ratingové instituce uznané v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika (ECAF) kvalifikované jako stupeň úvěrové kvality 3 (SÚK 3) na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému nebo vyšší (SÚK 1 a SÚK 2). V případě obchodovatelných dluhových cenných papírů emitovaných Řeckou republikou se dočasně od tohoto požadavku upouští u nákupů v rámci PEPP a u nouzových opatření na zmírnění požadavků na zajištění v reakci na pandemii COVID-19. Kromě toho musí být aktiva denominována v eurech a emitována a vypořádána v eurozóně.

Vedle výše uvedených kritérií způsobilosti se uplatňují také specifická kritéria způsobilosti v závislosti na konkrétním programu nákupu. Například v případě PSPP, CSPP a PEPP platí omezení minimální a maximální splatnosti. Pokud jde o CSPP, k nákupu nejsou způsobilá aktiva emitovaná úvěrovými institucemi nebo emitenty, jejichž mateřský podnik je úvěrovou institucí. Navíc jsou v případě CSPP, CBPP3 a ABSPP z nákupů vyloučena aktiva emitovaná subjekty pro likvidaci a společnostmi pro správu aktiv nebo od nich pocházející. Aktiva v CBPP3 musí splnit nezbytné podmínky pro přijetí jako vlastní zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, tj. mohou být použita jako zajištění poskytnuté emitující úvěrovou institucí.[23] V případě cenných papírů krytých aktivy se musí dlužníci stojící za příslušnými pohledávkami nacházet převážně v eurozóně.

Postupy pro hodnocení úvěrového rizika a hloubkový audit

Hodnocení úvěrového rizika a hloubkové audity jsou prováděny průběžně

Pokud jde o programy nákupu cenných papírů soukromého sektoru, Eurosystém průběžně provádí vhodná hodnocení úvěrového rizika a hloubkové audity aktiv vhodných k nákupu. Rámce pro monitorování jsou udržovány pomocí rizikových ukazatelů. Tato hodnocení a audity se řídí zásadou proporcionality, podle níž podléhají rizikovější aktiva ve větší míře hloubkové analýze. V případě potřeby mohou být uplatňována – rovněž při dodržení zásady proporcionality – dodatečná opatření pro řízení rizik. Sem patří zejména omezení nákupů nebo jejich pozastavení a v mimořádných případech dokonce i prodeje aktiv, přičemž je vyžadováno hodnocení Rady guvernérů případ od případu.

Rámce pro stanovení cen

Rámce pro stanovení cen zajišťují, aby byly nákupy prováděny za tržní ceny

Rámce pro stanovení cen u APP a PEPP zajišťují, aby byla aktiva v zájmu co nejmenšího narušení trhu a snadnějšího zajištění účinného řízení rizik nakupována za tržní ceny. Tyto rámce zohledňují dostupné tržní ceny, výpovědní hodnotu takových cen a reálné hodnoty. Rovněž jsou prováděny cenové kontroly ex post s cílem vyhodnotit, zda transakční ceny odrážely tržní ceny v době transakcí.

Nákupy způsobilých dluhových nástrojů se záporným výnosem do splatnosti jsou přípustné ve všech programech nákupu aktiv, v nezbytné míře včetně těch s výnosem nižším, než je úroková sazba vkladové facility.

Benchmarky

Benchmarky jsou používány k zajištění diverzifikace

Benchmarky jsou používány k tvorbě diverzifikovaného portfolia a přispívají k omezování rizik. Benchmarky pro programy nákupu cenných papírů soukromého sektoru se řídí tržní kapitalizací aktiv vhodných k nákupu, tedy nominálními nesplacenými částkami způsobilých aktiv splňujících požadavky v oblasti rizika. V případě nákupů cenných papírů veřejného sektoru v rámci PSPP a PEPP se rozložení nákupů podle jednotlivých zemí řídí klíčem pro upisování základního kapitálu ECB na základě stavů kapitálu. Nákupy v rámci PEPP byly navíc prováděny pružně, což umožnilo proměnlivé rozložení nákupů v čase, mezi kategoriemi aktiv a mezi jednotlivými zeměmi.

Omezení

Omezení emise a emitenta jsou účinným nástrojem omezení koncentrace rizik

V případě APP jsou uplatňovány rámce pro omezení. Nastavení omezení emise a emitenta[24] zohledňuje stránku měnové politiky, provozní a právní faktory i faktor řízení rizika. Omezení jsou dolaďována podle kategorie aktiv, přičemž se rozlišuje mezi aktivy veřejného sektoru a aktivy soukromého sektoru. Po vyhlášení PEPP se Rada guvernérů jasně vyjádřila, že v rozsahu, v jakém mohou určité vlastní limity bránit opatřením, které je Eurosystém povinen přijmout za účelem splnění svého mandátu, zváží jejich revizi, a to v rozsahu nezbytném k tomu, aby tato opatření odpovídala míře rizik, jimž čelí.

Omezení podílu na emisi a emitenta uplatňovaná v rámci PSPP zajišťují fungování trhu a tvorby cen, umožňují proporcionalitu, omezují koncentraci rizika a brání Eurosystému stát se dominantním věřitelem vlád eurozóny. Omezení podílu na emisi nadnárodních dluhopisů způsobilých pro účast v PSPP je stanoveno na 50 % zůstatků emitovaných aktiv. Omezení podílu na emisi u všech ostatních dluhopisů způsobilých pro účast v PSPP je stanoveno na 33 % zůstatku emise a podléhá individuálnímu ověření, zda by nákupem Eurosystém nezískal blokační menšinu pro účely ustanovení o společném postupu. Jinak činí omezení podílu na emisi 25 %. Omezení emitenta u nadnárodních emitentů je stanoveno na 50 % zůstatku způsobilých aktiv emitovaných příslušnou institucí; u ostatních způsobilých emitentů je stanoveno na 33 %.

U ABSPP, CBPP3 a CSPP nesmí účast Eurosystému na jednu emisi přesáhnout 70 %. Nižší omezení podílu na emisi se v rámci CSPP uplatňují ve specifických případech, jako jsou například aktiva emitovaná veřejnými podniky. Zacházení s těmito aktivy odpovídá způsobu, jakým se s nimi nakládá v rámci PSPP. Vedle těchto omezení podílu na emisi se v případě CBPP3 a CSPP uplatňují také omezení emitenta. V případě CSPP jsou v zájmu zajištění diverzifikovaného rozdělení nákupů mezi emitenty a skupiny emitentů tato omezení emitenta stanovena na základě referenční hodnoty související s tržní kapitalizací skupiny emitentů. Navíc mohou být v případě potřeby uplatňována omezení na základě výsledku hodnocení úvěrového rizika a hloubkového auditu, jak je vysvětleno výše.

Box 2
Přezkum měnověpolitické strategie ECB

Strategie měnové politiky vychází z cílů této politiky přijatých měnovými orgány nebo jim přidělených, určuje, jak těchto cílů dosáhnout, a odkazuje na vhodný soubor nástrojů, ukazatelů a dílčích cílů měnové politiky. Strategie měnové politiky slouží dvěma hlavním účelům: zaprvé poskytuje tvůrcům měnové politiky ucelený analytický rámec, který promítá aktuální nebo očekávaný ekonomický vývoj do měnověpolitických rozhodnutí, a zadruhé je využívána pro komunikaci s veřejností. Při pohledu na delší časové období se strategie měnové politiky vždy vyvíjely postupně v souladu s teoretickým a empirickým pokrokem a zkušenostmi, ale také odrážely nejvýraznější měnověpolitické výzvy dané doby.

Současná strategie měnové politiky ECB vychází především z počáteční strategie ECB zaměřené na cenovou stabilitu, která byla vyhlášena v roce 1998 a upřesněna v posledním strategickém přezkumu v roce 2003.[25] Cílem této strategie je zachovat cenovou stabilitu v eurozóně a tím splnit mandát, který byl Evropskému systému centrálních bank svěřen Smlouvou o založení Evropského společenství. Přidělení primárního cíle cenové stability nezávislé centrální bance je založeno na přesvědčení, že měnová politika, která udržuje cenovou stabilitu důvěryhodným a trvalým způsobem, bude celkově nejlépe přispívat ke zlepšování ekonomických vyhlídek a zvyšování životní úrovně.

Od roku 2003, kdy ECB provedla poslední přezkum své strategie, prošly eurozóna i světová ekonomika významnými změnami. Poslední desetiletí bylo charakterizováno přetrvávajícím poklesem inflace a rovnovážných úrokových sazeb, který odrážel dlouhodobé a stále probíhající vlivy globalizace, digitalizace a stárnutí populace, které byly posíleny dědictvím finanční krize. Mimořádně nízké úrokové sazby centrálním bankám ztížily uvolnění měnové politiky v situaci, kdy je inflace pod cílem a hospodářský růst je slabý. Zavedením záporných úrokových sazeb se ECB a další centrální banky přiblížily faktické dolní mezi těchto sazeb, což je hranice, pod níž se očekává, že dalším snížením úrokových sazeb již nebude možné poskytnout dodatečný ekonomický stimul. V této souvislosti mnoho centrálních bank stejně jako ECB rozšířilo svůj soubor nástrojů měnové politiky, například přijetím programů nákupu aktiv a poskytováním nových forem dlouhodobého financování bankovního sektoru. V poslední době se navíc objevila zlověstná a všudypřítomná hrozba pro budoucí ekonomický a společenský blahobyt po celém světě v podobě změny klimatu. Její pravděpodobné důsledky pro měnovou politiku je třeba ještě podrobně prozkoumat.

Za těchto okolností zahájila Rada guvernérů v lednu 2020 přezkum své strategie. Jeho cílem je důkladně analyzovat síly, které tento strukturální vývoj pohání, a zvážit, zda a jak by ECB měla v reakci na něj upravit svoji strategii měnové politiky, aby zajistila, že bude i nadále přizpůsobena svému účelu. Přezkum pojímá mandát přidělený Smlouvou jako daný. Vzhledem k pandemii se přezkum poněkud zpozdil a očekává se, že bude ukončen ve druhé polovině roku 2021.

Rozsah a průběh přezkumu

Přezkum strategie v zásadě zahrnuje všechny relevantní aspekty měnové politiky ECB v rámci jejího mandátu. Témata lze seskupovat podle primárního cíle ECB a dalších relevantních hledisek. V souvislosti s primárním cílem by měly být zkoumány a prodiskutovány tyto otázky: Jak nejlépe měřit inflaci? Jaké faktory ovlivňují vývoj inflace? Jak efektivní jsou při ovlivňování inflace nástroje měnové politiky ECB, a to jak jednotlivě, tak ve vzájemné kombinaci? Jak kvantifikovat cíl cenové stability? Jak nejlépe komunikovat o měnové politice? Pokud jde o další relevantní úvahy, hlavní otázkou je, do jaké míry a za jakých podmínek může měnová politika zaměřená na cenovou stabilitu zohledňovat také vývoj reálné ekonomiky (tj. hospodářský cyklus a podmínky zaměstnanosti), rizika pro finanční stabilitu a udržitelnost životního prostředí (změnu klimatu). V této souvislosti se přezkum týká také interakcí měnové politiky s fiskální a makroobezřetnostní politikou. S cílem prohloubit porozumění těmto klíčovým oblastem ECB určila 13 hlavních oblastí přezkumu (viz obrázek A). V těchto oblastech úzce spolupracují odborníci ECB a národních centrálních bank Eurosystému, aby společně připravili analýzu podporující diskuse probíhající v Radě guvernérů.

Obrázek A

Hlavní oblasti přezkumu strategie ECB

Zdroj: ECB.

Naslouchání jako klíčový prvek procesu přezkumu

S cílem zajistit, že její strategie měnové politiky bude všeobecně srozumitelná a získá širokou podporu, vyzvala ECB komplexní skupinu zainteresovaných stran, aby do procesu přezkumu strategie poskytla své příspěvky. Za tímto účelem ECB zorganizovala řadu výměn názorů a aktivit zaměřených na naslouchání veřejnosti. Přezkum strategie byl významným tématem v pravidelných i ad hoc výměnách názorů s poslanci Evropského parlamentu. Proběhly také specializované diskuse s akademickou obcí a hodnocení strategie se stalo klíčovým tématem mnoha konferencí a seminářů s akademiky, účastníky trhu, komunitou centrálních bankéřů a médii, včetně stěžejního fóra ECB o centrálním bankovnictví.

Občanům byla nabídnuta možnost sdělit své názory prostřednictvím portálu ECB Vám naslouchá. Během osmi měsíců zaslalo své názory přibližně 4 000 občanů. Z jejich příspěvků byla sestavena zpráva, která byla předložena k projednání Radě guvernérů. Otázky, kterých se občané dotkli, zahrnovaly cenovou stabilitu a její význam v každodenním životě, širokou škálu ekonomických otázek od nerovnosti, úspor a důchodů, nezaměstnanosti a nejistoty ohledně pracovních míst až po ekonomický výhled a změnu klimatu.

Přezkum strategie také inicioval další posílení vztahů ECB s nevládními organizacemi. První akce „ECB Vám naslouchá“ konané v tomto duchu se 21. října 2020 zúčastnili prezidentka ECB Christine Lagardeová a člen Výkonné rady Philip R. Lane. Tato virtuální akce svedla dohromady 22 zástupců 18 organizací občanské společnosti působících v devíti různých odvětvích. Několik organizací poukázalo na to, že současná krize představuje příležitost k přepracování strategie měnové politiky ECB s přihlédnutím k obavám veřejnosti a občanské společnosti. Shrnutí zpětné vazby poskytnuté organizacemi občanské společnosti je k dispozici na internetových stránkách ECB. Obdržené vstupy spolu s příspěvky z dalších aktivit zaměřených na naslouchání veřejnosti se promítají do probíhajících diskusí Rady guvernérů.

ECB a národní centrální banky budou i nadále organizovat aktivity zaměřené na naslouchání veřejnosti během procesu přezkumu strategie, ale i po jeho dokončení, aby zapojily všechny zainteresované strany s cílem zajistit všeobecnou srozumitelnost nové strategie měnové politiky, která bude výsledkem přezkumu.

3 Evropský finanční sektor čelil zvýšenému riziku v důsledku pandemie

Prostředí finanční stability bylo v roce 2020 významně ovlivněno šířením pandemie COVID-19. Pandemie způsobila nejen krizí veřejného zdraví, ale vedla také k prudkému nárůstu zranitelnosti finanční stability napříč trhy a sektory. Centrální banky, vlády a další orgány přijaly rozsáhlá opatření, která pomohla bezprostřední rizika pro finanční stabilitu snížit. Střednědobá zranitelnost však setrvala na zvýšené úrovni, přičemž hlavní obavy plynuly zejména z rostoucí zranitelnosti vůči korekci cen aktiv, rostoucí dluhové služby firem, domácností i centrálních vlád a dalšího snížení ziskovosti bank, jakož i z úvěrového a likviditního rizika, jemuž byly vystaveny nebankovní instituce. Za této situace přijala ECB opatření ke zmírnění finančních šoků, které pandemie způsobila. Opatření makroobezřetnostní politiky se zaměřila zejména na udržení toku úvěrů do ekonomiky, zatímco mikroobezřetnostní opatření bankovního dohledu ECB se soustředila na zmírnění dopadů krize a podporu odolnosti evropského bankovního sektoru. V roce 2020 ECB nadále přispívala k řešení strukturálních otázek, včetně dokončení unie kapitálových trhů a řešení rostoucích problémů, které pro finanční systém eurozóny může představovat klimatické riziko.

3.1 Finanční stabilita v roce 2020

Náročné prostředí finanční stability bank i nebankovních institucí

Pandemie koronaviru zesílila stávající zranitelnost finanční stability, kterou ECB identifikovala již v předchozích letech. Hlavními faktory ovlivňujícími rizika pro finanční stabilitu v roce 2020 byla pandemie, nejistota spojená s jejím budoucím vývojem a její dopady na hospodářský výhled a zadluženost centrálních vlád, podniků a domácností. Krize ovlivnila hospodářství zemí eurozóny velice výrazně, přičemž její dopad na růst přidané hodnoty se v jednotlivých zemích a sektorech značně lišil, a zároveň významně rostlo také zadlužení podniků i vlád, a to zejména v zemích, jejichž zadluženost dosahovala vysokých úrovní již před pandemií. Nerovnoměrné oživení v jednotlivých sektorech a zemích zvýšilo riziko fragmentace. Vyššímu riziku čelily také banky, což odráželo zhoršený výhled kvality aktiv související s poklesem ekonomické aktivity. Pokud jde o situaci mimo bankovní sektor, v březnu došlo k odlivu prostředků z investičních fondů, a to i fondů peněžního trhu, v rozsahu, který byl naposledy zaznamenán během globální finanční krize, a vlivem tohoto vývoje vzrostly turbulence na trhu. S tím, jak v posledních letech narůstala rizikovost a nelikvidita aktiv, do nichž fondy v prostředí nízkých výnosů investují, zvýšila se i zranitelnost fondů vůči rozsáhlým odlivům. V mimořádně náročném prostředí vyznačujícím se nízkými úrokovými sazbami a nárůstem pohledávek v důsledku pandemie se výnosy snažily zvýšit také pojišťovny.

Byla identifikována čtyři hlavní zranitelná místa finanční stability

Pro nejbližší období byla rizika pro finanční stabilitu způsobená pandemií potlačena masivní a včasnou podporou. Vzhledem k významu opatření měnové a fiskální politiky při snižování dopadů pandemie na hospodářskou a finanční stabilitu je stejně důležité i řízení ukončení této podpory. ECB v roce 2020 identifikovala na horizontu dvou let čtyři hlavní zranitelná místa finančního sektoru eurozóny, kterými se zabývala ve své pololetní publikaci Financial Stability Review (viz obrázek 1):

Obrázek 1

Hlavní zranitelná místa finanční stability v eurozóně

Zdroj: ECB.
Poznámky: Vyhodnocení finanční stability k 25. listopadu 2020. ROE: rentabilita vlastního kapitálu.

  • Za prvé se zvýšila náchylnost některých trhů ke korekci v důsledku vysokých cen aktiv a opětovného podstupování rizik. Po březnových turbulencích došlo v průběhu léta k výraznému, avšak nerovnoměrnému oživení finančních trhů, což kontrastovalo se slabými ekonomickými fundamenty, kdy investoři připisovali mnohem větší váhu realizaci opatření na podporu ekonomik a v průběhu roku se zmenšujícím rizikům ohledně hospodářského vývoje. Silný růst některých akciových trhů vedl zejména k obavám, zda je tento vývoj podložen ekonomickými fundamenty. Úvěrové rozpětí v celém ratingovém spektru pokleslo zpět na předpandemickou úroveň a vzhledem k hospodářskému výhledu zůstalo nízké, a to zejména v případě vysoce výnosného segmentu trhu podnikových dluhopisů.
  • Za druhé se zvýšila zranitelnost v nefinančním soukromém sektoru i ve veřejném sektoru. Vlády v eurozóně zavedly v reakci na pandemii širokou škálu podpůrných fiskálních opatření, která v roce 2020 vedla ke značným rozpočtovým schodkům. Současně firmy čerpaly úvěrové linky a vydaly velké množství dluhopisů, aby uspokojily potřebu likvidity. Vyšší úroveň vládního i korporátního dluhu by proto mohla v budoucnu obnovit obavy o udržitelnost dluhu. Rozvahy domácností ovlivnila pandemie pouze mírně, a to díky vládním programům na podporu jejich příjmů. Náhlé ukončení těchto opatření by však mohlo snížit schopnost domácností splácet dluhy a dále oslabit již tak křehké korporátní fundamenty. V roce 2020 se rovněž zvýšilo riziko korekce na trzích s rezidenčními i komerčními nemovitostmi, které v eurozóně jako celku vykazovaly stále zřetelnější známky nadhodnocení, přičemž aktivita na trhu komerčních nemovitostí se prudce a trvale snižovala.
  • Za třetí musely banky eurozóny čelit kombinaci rostoucích obav ohledně kvality aktiv, přetrvávajících strukturálních problémů a pokračujícího tlaku na ziskovost. Očekávalo se, že ziskovost bank zůstane nízká a na úroveň pozorovanou před vypuknutím pandemie se bude vracet pouze velmi postupně. Kromě toho byly v roce 2020 pozorovány počáteční známky zhoršování kvality aktiv, které se nakonec projeví v úvěrových ztrátách a úvěrech se selháním.
  • Za čtvrté se v důsledku opětovného přijímání rizik dále zvyšovala zranitelnost nebankovního finančního sektoru. Po obnovení přílivu prostředků do investičních fondů eurozóny snížily tyto fondy svůj podíl držby likvidních aktiv a zvýšily své dlouhodobé dluhové expozice vůči nefinančním podnikům s nižším ratingem. Kvůli tomu se investiční fondy staly zranitelnými vůči rozsáhlým odlivům v případě možných budoucích turbulencí. V důsledku nižšího úpisu rizik a vyšších rezerv pro pohledávky plynoucí jak z pandemie, tak z relativně vysokého počtu přírodních katastrof čelily v roce 2020 výzvám v oblasti ziskovosti také pojišťovny

Rizika pro finanční stabilitu dále zvyšuje potenciál těchto zranitelných míst projevovat se současně a případně se i navzájem posilovat.

Opomenout nelze ani dlouhodobější rizika

V roce 2020 upozornila ECB i na další citlivá místa s potenciálním negativním dopadem na finanční sektor, která překračují krátkodobý a střednědobý horizont. Šlo zejména o rizika, která pro finanční stabilitu představuje změna klimatu (viz box 3), a operační rizika vyplývající z kybernetických slabin.

Box 3
ECB a změna klimatu

Řešení výzev vyplývajících z dopadu změny klimatu se stalo hlavní prioritou tvůrců politik po celém světě, včetně centrálních bank. Potenciální důsledky fyzických a tranzitivních rizik plynoucích ze změny klimatu mají značný rozsah a ovlivňují tak širokou škálu činností, a to i v rámci ECB a jejího bankovního dohledu. ECB zkoumá všechny možné způsoby, kterými by mohla k omezení rizik spojených se změnou klimatu v rámci svého mandátu přispět. Nedávno proto založila centrum pro změnu klimatu, které bude utvářet a řídit její klimatickou agendu, a to při zohlednění všech perspektiv relevantních pro centrální bankovnictví.

Příspěvek ECB k diskusím o změně klimatu

Dopad změny klimatu je z více úhlů pečlivě sledován pracovníky ECB. Ti již začali pracovat na začlenění klimatických rizik do modelů a prognostických metod ECB a na posouzení jejich důsledků pro měnovou politiku, finanční stabilitu i vlastní investiční portfolia ECB. Důležitou součástí programů nákupu aktiv ECB se staly zelené dluhopisy. ECB také pečlivě sleduje nové typy finančních nástrojů souvisejících s klimatem. Orgány dohledu také aktivně spolupracují s bankami, aby zvýšily jejich povědomí o rizicích, která ze změny klimatu vyplývají, a zajistily tak, že banky budou ve svých strategiích tato rizika řádně zohledňovat a řídit. Tento box podává přehled hlavních oblastí, v nichž ECB toto průřezové téma řeší, tj. klíčových oblastí finanční stability a obezřetnostní politiky, makroekonomické analýzy a měnové politiky, operací na finančním trhu a řízení rizik, infrastruktury finančních trhů a platebních systémů, výzkumu a statistiky, jakož i politické agendy a finanční regulace EU. Popisuje hlavní činnosti, které probíhají uvnitř Eurosystému i v rámci mezinárodních fór, a zároveň upozorňuje na úkoly, které má ECB ještě před sebou, i na hlavní výzvy, kterým budou pracovníci ECB čelit v nadcházejících letech.

Pokud jde o finanční stabilitu, ECB pomocí nejnovějších metod sleduje a vyhodnocuje klimatická rizika ve spolupráci s Výborem pro finanční stabilitu Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB). Tato činnost navazuje na počáteční první rok spolupráce, jejíž výsledky byly zveřejněny ve zprávě ESRB v červnu 2020. Ve druhém roce své existence si projektový tým klade za cíl vytvořit přehled ukazatelů pro sledování rizik, jimž čelí finanční zprostředkovatelé, a prozkoumat nové přístupy k modelování kompromisů, které jsou s klimatickými riziky dlouhodobě spojovány. V analýze expozic finančních zprostředkovatelů vůči rizikům souvisejících s klimatem pokračovala ECB ve speciálních boxech své publikace Financial Stability Review. ECB rovněž vyvíjí agregátní klimatický zátěžový test celé ekonomiky, který je založen na vysoce granulárních informacích o zranitelnosti podniků vůči klimatickým rizikům a o expozicích bank. Tento test bude na základě vpředhledících scénářů informovat veřejnost o závažnosti tranzitivních a fyzických rizik na horizontu 30 let a zároveň položí základy pro případná opatření makroobezřetnostní politiky v této oblasti.

V listopadu 2020 zveřejnil bankovní dohled ECB všeobecné zásady ECB o klimatických a environmentálních rizicích, které definují – v souladu se současným obezřetnostním rámcem – očekávání ECB v oblasti dohledu. Popisují očekávání ECB ohledně toho, jak instituce při formulování a realizaci svých obchodních strategií a systémů řízení a správy rizik zváží i rizika spojená s klimatem a životním prostředím. Dále také vysvětlují, jak ECB očekává posílení transparentnosti institucí díky vyšší míře zveřejňovaných informací týkajících se klimatu a životního prostředí. Vedle toho ECB posoudila i zveřejňování informací o klimatických a environmentálních rizicích všemi institucemi, které podléhají jejímu přímému dohledu. I když se situace od předchozího roku poněkud zlepšila, zpráva konstatuje, že prohlášení o zveřejňování klimatických informací jsou pouze zřídkakdy podložena relevantními kvantitativními a kvalitativními údaji a že většina institucí svůj rizikový profil dosud v úplnosti nezveřejňuje.

ECB také pracuje na odhadu makroekonomického dopadu klimatických rizik. Zkoumá zejména makroekonomická rizika vyplývající přímo ze změny klimatu a politik zaměřených na zmírňování klimatického rizika a adaptaci na něj. Pracovníci ECB také vyhodnocují potřebu úpravy makroekonomických modelů a makroekonomických projekcí, o které se opírají měnověpolitická rozhodnutí. Makroekonomické implikace změny klimatu pro provádění měnové politiky jsou předmětem analýz ECB. Tyto analýzy se soustředí na implikace změny klimatu a souvisejících přechodových opatření pro: (i) transmisi měnové politiky a úvěrování, (ii) přirozenou úrokovou sazbu a prostor pro působení měnové politiky a (iii) provádění měnové politiky v podmínkách zvýšené intenzity a volatility makroekonomických šoků. V souvislosti s přezkumem strategie měnové politiky byla pozornost věnována také tomu, jak by změna klimatu mohla ovlivnit provádění měnové politiky, při zohlednění mandátu cenové stability i podpory obecných hospodářských politik v Unii se záměrem přispět k dosažení cílů Unie stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Článek 11 Smlouvy o fungování Evropské unie navíc stanoví, že požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje.

ECB také analyzuje, jak řešit aspekty změny klimatu v souladu s rámci Eurosystému pro provádění měnové politiky a řízení rizik. Tato analýza zcela závisí na zlepšení kvality dostupných informaci o expozici hospodářských subjektů vůči rizikům a příležitostem spojených se změnou klimatu. Aktuálně dostupné údaje jsou však nekonzistentní, do značné míry nesrovnatelné a občas nespolehlivé. ECB proto vyzývá k tomu, aby informace týkající se klimatu byly zveřejňovány ve standardizovanější podobě a ve větším rozsahu. V této souvislosti chce ECB jako uživatel ratingů také vědět, jak jsou do příslušných ratingových procesů začleněna rizika změny klimatu. I když ratingové agentury již určité kroky vedoucí k začlenění environmentálních rizik do ratingů podnikly, stále existuje značný prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o zveřejňování relevance a závažnosti rizik změny klimatu, která jsou v ratinzích obsaženy.

Ve svém penzijním fondu zaměstnanců, který je pasivně spravován dvěma externími správci aktiv, usiluje ECB o široce udržitelnou a odpovědnou investiční politiku založenou na selektivním vyloučení a pokynech o hlasování v zastoupení, které zahrnují i environmentální, sociální a řídící standardy. V roce 2020 byly všechny konvenční benchmarkové indexy akciových trhů, které penzijní fond zaměstnanců sledoval, nahrazeny jejich nízkouhlíkovými ekvivalenty, což významně snížilo uhlíkovou stopu akciových portfolií. V budoucnu se ECB bude snažit prozkoumat možnost rozšíření nízkouhlíkových indexů i na kategorie aktiv s pevným výnosem. Ve svém portfoliu vlastních prostředků uplatňuje ECB tematickou strategii udržitelného a odpovědného investování, která se zaměřuje na zvyšování podílu zelených cenných papírů. Tuto strategii postupně implementuje prostřednictvím přímých nákupů zelených dluhopisů na sekundárních trzích, které jsou pak doplněny expozicemi plynoucími z jiných investičních nástrojů.

Nezbytným předpokladem pro fundovanou analýzu otázek změny klimatu a souvisejících rizik s relevancí pro centrální bankovnictví jsou vysoce kvalitní klimatické statistiky a údaje. Pro tuto potřebu vypracoval Výbor pro statistiku ESCB systematický přehled stávajících datových zdrojů, požadavků uživatelů, metodických nedostatků a mezer v dostupnosti dat, které je třeba odstranit. V prostředí vyvíjejících se potřeb uživatelů se statistická činnost nejprve zaměří na tvorbu souboru ukazatelů, zpočátku pouze na experimentální bázi, které budou pokrývat řadu zelených finančních nástrojů, uhlíkovou stopu finančních institucí a jejich expozici vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem.

V oblasti změny klimatu realizují pracovníci ECB stále více výzkumných projektů. Řada z nich již byla zveřejněna v rámci ediční řady ECB s názvem Working Paper Series, včetně studie dopadu přírodních katastrof na inflaci,[26] analýzy úlohy finančních trhů v přechodu na zelenou ekonomiku,[27] studie optimálního nastavení uhlíkových daní[28] a analýzy vazby mezi šířením nemoci COVID-19 a lokálním charakterem životního prostředí.[29] Probíhající výzkum zahrnuje mimo jiné analýzy týkající se rizikových expozic velkých bank, úlohy bank při podpoře změny klimatu, cen zelených dluhopisů, vlivu systému EU pro obchodování s emisemi na znečištění podniků, mezer v pojištění klimatických změn, dopadu změny klimatu na ceny akcií a vlivu uhlíkové daně na dekarbonizaci.

Pokud jde o infrastrukturu finančního trhu (FMI) a platební styk, ECB a ostatní národní centrální banky eurozóny zahájily spolupráci na dvou pracovních projektech: první z nich si klade za cíl zjistit, jak nejlépe zkoumat ekologickou stopu bezhotovostního platebního styku, zatímco druhý se bude zabývat případným dopadem klimatických rizik na infrastrukturu finančního trhu, přičemž se nejprve zaměří na ústřední protistrany. V oblasti bankovek usilovala ECB společně s národními centrálními bankami Eurosystému a akreditovanými výrobci o to, aby výroba eurobankovek probíhala ekologičtěji. K dalším dojednaným cílům patří přechod k surovinám, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a zahájení specializovaných projektů zaměřených na snížení dopadu bankovek na životní prostředí během jejich výroby, při jejich používání a po skončení jejich životnosti.

ECB nadále přispívala k tvorbě regulatorního rámce, a to na unijních i mezinárodních fórech. Zveřejnila komplexní odpověď Eurosystému na veřejné konzultace Evropské komise k obnovené strategii pro udržitelné finance a úpravě směrnice o nefinančním výkaznictví, čímž poskytla stimul politické agendě EU. Jako člen technické expertní skupiny pro udržitelné finance a jejího nástupce – Platformy pro udržitelné finance – podpořila ECB iniciativy EU týkající se taxonomie a její lepší využitelnosti pro bankovní sektor. V poslední době se ECB podílí i na přípravných pracích na případných standardech EU pro nefinančním výkaznictví. Na mezinárodních fórech (včetně G7, G20 a Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS)) ECB rovněž zdůraznila význam rozvoje mezinárodně konzistentních regulatorních rámců a předcházení roztříštěnosti právních předpisů.

Jako člen Sítě pro ekologizaci finančního systému (NGFS) se ECB aktivně zapojila do podpory hladkého přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství a významně přispěla k činnosti ve všech pěti specializovaných oblastech, do nichž tato síť svou práci strukturovala (mikroobezřetnostní a dohledová oblast, makrofinanční oblast, oblast posílení zelených financí, oblast doplňování chybějících údajů a oblast výzkumu). Jako projev uznání za její aktivní úlohu a přispění byla ECB v roce 2020 jmenována do řídicího výboru sítě, který je jejím výkonným orgánem. ECB rovněž přispívá k činnosti pracovní skupiny na vysoké úrovni Basilejského výboru pro bankovní dohled, která se zaměřuje na finanční rizika související s klimatem. Skupina v současnosti připravuje dvě analytické zprávy, z nichž jedna se zabývá transmisními kanály klimatických rizik a druhá metodami měření.

Udržitelnost a ochrana životního prostředí v ECB

V roce 2020 oslavila ECB 10. výročí zavedení certifikovaného systému ekologického řízení, který je implementován v souladu s unijním systémem environmentálního řízení a auditu (EMAS) a standardem ISO 14001. Ve svém úsilí o lepší ochranu životní prostředí dosáhla ECB v posledním desetiletí viditelných výsledků. V letech 2008 až 2019 se uhlíková stopa ECB snížila o 38 %, a to navzdory značnému nárůstu rozsahu výkaznictví a pracovních míst. V témže období se o 75 % snížily emise na jedno pracovní místo, a to zejména díky poklesu spotřeby energie, nákupu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a nižší produkcí emisí vznikajících při dojíždění zaměstnanců na pracoviště (před přechodem na práci z domova v roce 2020). Podrobnější informace o vlivu ECB na životní prostředí jsou k dispozici v jejím aktualizovaném environmentálním prohlášení za rok 2020.

V roce 2020 ECB realizovala několik aktivit, které lépe chrání životní prostředí před vlivy každodenního provozu, a to navzdory výzvám, které představuje pandemie COVID-19. S cílem ještě více podpořit biologickou rozmanitost instalovala ECB ve svých prostorách včelí úly, hmyzí hotely a budky pro ptáky a netopýry a upravila svůj systém zavlažování tak, aby dále snížila spotřebu vody. Přestože je odpadový systém ECB ovlivňován požadavky na hygienu, bude se ECB i nadále snažit snižovat zbytkový odpad. Zejména bude využívat recyklaci, kdykoliv to jen bude možné, a vybuduje dokonalejší infrastruktury pro nakládání s odpadem ve svých administrativních prostorách. Po celý rok 2020 zvyšovala ECB povědomí zaměstnanců o životním prostředí a jejich zapojení do jeho ochrany, a to výhradně v online formátech, a nabízela přednášky a workshopy o snižování ekologického dopadu práce z domova. Mezi tyto aktivity patřila i účast v iniciativách WWF Earth Hour a Earth Overshoot Day, či v Evropském týdnu mobility a Evropském týdnu snižování odpadu.

Vzhledem k tomu, že pandemie vedla ke snížení počtu služebních cest a zvýšení frekvence online setkávání, probíhají také diskuse o tom, jak dlouhodobě služební cesty redukovat a přitom rozvíjet systematický přístup k udržitelnému způsobu pořádání porad a firemních akcí jak fyzických, tak v online prostoru.

V souladu s hlavními trendy mezinárodního boje proti změně klimatu si ECB do budoucna stanoví ještě ambicióznější ekologické cíle, přičemž bude nadále – společně s rostoucím počtem dalších evropských institucí – zdokonalovat své metody pro snižování emisí uhlíku i kompenzaci jeho zbytkových emisí. Nad rámec svých povinností v oblasti ochrany životního prostředí má ECB od roku 2022 také v úmyslu vydávat ucelenou zprávu o celkové udržitelnosti své činnosti.

3.2 Makroobezřetnostní politika zmírňující procykličnost bankovního sektoru a podporující hospodářského oživení

Klíčovým nástrojem při odstraňování slabin ve finanční stabilitě je makroobezřetnostní politika

Zranitelnosti ve finančním systému, které mohou vytvářet systémová rizika, lze eliminovat pomocí makroobezřetnostní politiky. Dle nařízení o SSM má ECB v této oblasti důležitou roli a zvláštní pravomoci. Úkolem ECB je posuzovat budoucí makroobezřetnostní opatření stanovená pro banky legislativou EU a přijatá vnitrostátními orgány v zemích podílejících se na jednotném mechanismu dohledu (SSM). ECB má také pravomoc zavádět přísnější opatření, než jsou ta přijatá na vnitrostátní úrovni. V reakci na vypuknutí koronavirové pandemie v roce 2020 zavedly vnitrostátní orgány v eurozóně po konzultaci s ECB řadu makroobezřetnostních opatření, aby tak zajistily finanční stabilitu a zmírnily ekonomický dopad pandemického šoku.

Aktivní makroobezřetnostní politika na podporu hospodářství a zachování finanční stability

ECB aktivně podporovala opatření, která v eurozóně zavedly makroobezřetnostní orgány

V oblasti makroobezřetnostní politiky ECB postupovala aktivně a jednala rychle, čímž významně přispěla k podpoře ekonomiky a zachování finanční stability. Podporovala orgány v zemích účastnících se jednotného mechanismu dohledu při zavádění opatření makroobezřetnostní politiky a zajistila tak bankám dostupný kapitál, který byl využit pro absorpci ztrát a podporu půjček domácnostem a podnikům. Tyto vnitrostátní orgány uvolnily více než 20 mld. EUR z požadavků na kapitálové rezervy,[30] většinou prostřednictvím úplného nebo částečného uvolnění proticyklických kapitálových rezerv (CCyB).

Zásadním předpokladem pro účinnost makroobezřetnostní politiky je využitelnost kapitálových rezerv. ECB proto pobízela banky k tomu, aby své kapitálové a likviditní rezervy použily na poskytování úvěrů a absorpci ztrát, čímž pomohla stabilizovat reálnou ekonomiku. Využitelnost rezerv byla dále podpořena rozhodnutím umožnit bankám fungovat pod požadovanou výší kombinované kapitálové rezervy alespoň do konce roku 2022, aniž by na ně byla automaticky uplatněna opatření v oblasti dohledu. ECB také zdůraznila, že nebude vyžadovat, aby banky začaly s doplňováním své kapitálové rezervy dříve, než čerpání kapitálu dosáhne vrcholu, a v každém případě ne před koncem roku 2022.

Je žádoucí vytvořit prostor pro makroobezřetnostní politiku prostřednictvím větší využitelnosti rezerv

Z hlediska budoucího vývoje je stále více zřejmé, že ve střednědobém horizontu bude žádoucí nastavit novou rovnováhu mezi strukturálními a cyklickými kapitálovými požadavky a vytvořit tak prostor pro makroobezřetnostní politiku. Vývoj v roce 2020 ukázal, že kromě celkové úrovně kapitálu bank jsou pro podporu absorpce ztrát a úvěrování v období hospodářského poklesu důležité i rozpustitelné rezervy, které banky vytvořily v dobrých časech. Prostor pro makroobezřetnostní politiku byl na počátku pandemie omezený, přičemž CCyB, která je plně rozpustitelná, představovala pouze malý zlomek kapitálu bank v eurozóně (0,11 % oproti ukazateli kmenového kapitálu Tier 1 ve výši 14,9 %).[31] To odráželo především pomalé oživení finančního cyklu po skončení finanční a dluhové krize. S tím, jak se budou podmínky v budoucnu normalizovat, bude třeba upravit i rámec pro rezervy a posoudit, zda změna rovnováhy mezi rezervami strukturálními a cyklickými může napomoci k zajištění dostatečné flexibility ve formě rozpustitelných rezerv, které mohou banky využít v reakci na hospodářský pokles.

V neposlední řadě ECB nadále posilovala svou komunikaci v oblasti makroobezřetnostní politiky, přičemž povědomí o tomto tématu zvyšovala díky větší transparentnosti své průběžné činnosti i postojů v této oblasti.[32] Její publikace Financial Stability Review z listopadu 2019 obsahovala kapitolu o makroobezřetnostním, do budoucna orientovaném pohledu na doplňování kapitálových rezerv. Kromě projevů, tiskových zpráv a dalších publikací, jako jsou například příležitostné odborné články, pokračovala ECB ve zveřejňování své publikace Macroprudential Bulletin. Publikace, která vychází dvakrát ročně, představila pokrok v analýze a hodnocení aktuálních makroobezřetnostních otázek. Na základě zkušeností získaných během krize bylo poslední číslo roku 2020 věnováno makroobezřetnostním kapitálovým rezervám a nabídlo analýzu jejich vlivu na úvěrování, možné překážky pro jejich využitelnost a význam prostoru pro makroobezřetnostní politiku. ECB také na svých internetových stránkách nadále zveřejňovala přehled aktuálně platných makroobezřetnostních opatření v zemích spadajících pod její bankovní dohled.

Rozhodnutí přijatá během roku 2020 v oblasti makroobezřetnostní politiky

V souladu se svým zákonným mandátem posuzovala ECB v roce 2020 notifikace vnitrostátních orgánů v eurozóně o 116 rozhodnutích v oblasti makroobezřetnostní politiky týkajících se nástrojů zaměřených na cyklická a strukturální systémová rizika a dalších opatřeních uvedených v článku 458 nařízení o kapitálových požadavcích (CRR). Během posledního čtvrtletí roku tyto notifikace zahrnovaly rovněž oznámení podaná centrálními bankami Българска народна банка (Bulharská národní banka) a Hrvatska narodna banka, s nimiž od 1. října 2020 ECB navázala úzkou spolupráci. Většina notifikací se týkala nastavení CCyB či identifikace globálních a jiných systémově významných institucí a kalibrace jejich kapitálových rezerv. K žádnému opatření v oblasti makroobezřetnostní politiky, které vnitrostátní orgány během roku 2020 oznámily, nevznesla Rada guvernérů ECB námitky.

Cílem řady opatření oznamovaných ECB po vypuknutí koronavirové pandemie bylo zmírnění dopadů pandemického šoku jak na stabilitu finančního systému, tak na reálnou ekonomiku. Několik vnitrostátních orgánů se tak rozhodlo uvolnit některé kapitálové rezervy vytvořené v předchozích letech.

Ze sedmi zemí eurozóny, které aktivovaly rezervu CCyB, se šest z nich rozhodlo CCyB zcela nebo částečně uvolnit a zrušit dříve oznámené zvýšení této rezervy. Cílem tohoto kroku bylo umožnit bankám využít uvolněný kapitál k podpoře reálné ekonomiky prostřednictvím půjček domácnostem a podnikům a k absorpci potenciálních úvěrových ztrát. V době psaní této zprávy si pozitivní sazbu CCyB jako jediné země eurozóny stále udržovaly Lucembursko a Slovensko.

Pokud jde o makroobezřetnostní nástroje zaměřené na ostatní rizika, posuzovala ECB rozhodnutí vnitrostátních orgánů o rezervě J-SVI, rezervě ke krytí systémového rizika (KSR) a také o makroobezřetnostních opatřeních v souladu s článkem 458 nařízení CRR. V reakci na koronavirový pandemický šok se několik zemí rozhodlo zcela nebo částečně uvolnit rezervu KSR a upravit rezervu J-SVI pro banky, které by vzhledem k vzájemné interakci mezi těmito dvěma požadavky dle článku 131 směrnice o kapitálových požadavcích byly jinak při čerpání rezervy KSR omezeny.

Některé země se nakonec rozhodly odložit postupné zavádění či platnost již oznámených opatření, jako například postupné zavádění rezervy J-SVI či platnost již oznámených opatření dle článku 458 nařízení CRR.

Spolupráce s Evropskou radou pro systémová rizika

ECB nadále poskytovala analytickou, statistickou, logistickou a administrativní podporu sekretariátu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), který odpovídá za běžnou činnost ESRB. ESRB je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem EU a za prevenci a zmírňování systémových rizik.

Rok 2020 byl poznamenán pandemií nemoci COVID-19. V reakci na měnící se strukturu rizik začala ESRB v dubnu a květnu 2020 pracovat v krizového režimu a zvýšila četnost svých zasedání. ESCB se na opatřeních přijatých ESRB v reakci na pandemii aktivně podílel a pomáhal při průběžné identifikaci a monitoringu potenciálních systémových rizik a poskytoval také činnostem ESRB obecnou podporu. Například se aktivně účastnil činností ESRB, které vyústily v řadu opatření ve vztahu k: (i) důsledkům, které pro finanční systém představují programy úvěrových záruk a ostatních fiskálních opatření zaměřených na ochranu reálné ekonomiky; (ii) likviditě trhu a jejím implikacím pro správce aktiv a pojišťovny; (iii) dopadu procyklického snižování ratingu dluhopisů na trhy a subjekty finančního trhu; (iv) omezením vztahujícím se na výplaty dividend, odkup akcií a výplaty ostatních prostředků v celém finančním systému a (v) likviditním rizikům vyplývajícím z výzev k dodatkovým úhradám. ESCB navíc přispěl k diskusi v rámci ESRB o dlouhodobějších otázkách souvisejících s bankovním sektorem EU ve světle pandemie COVID-19. Cílem diskuse bylo vytvořit přehled různých problémů, kterým by tvůrci politik mohli v budoucnu čelit.

Po postupném návratu k normálnímu cyklu měnové politiky v průběhu léta pokračovala ECB ve spolupráci se sekretariátem ESRB v činnostech souvisejících se sledováním dopadů, které pro finanční stabilitu představují fiskální opatření na ochranu reálné ekonomiky zavedená v souvislosti s pandemií COVID-19. V červnu 2020 byla pod záštitou Generální rady ESRB zřízena skupina odborníků. Ta je pověřena pravidelným sledováním dopadů, které pro finanční stabilitu v EU vyplývají z dočasných vládních opatření zavedených v reakci na pandemii COVID-19, přičemž se zaměřuje především na dopady přeshraniční a meziodvětvové.

ECB se také nadále podílela na tvorbě indikátorů rizika pro nebankovní instituce. Tato činnost zahrnovala přípravu pátého vydání publikace EU Non-bank Financial Intermediation Risk Monitor, která podává přehled o vývoji v nebankovním sektoru, přičemž se zaměřuje na vyhodnocení potenciálních rizik pro finanční stabilitu.

ECB rovněž spolupracovala s ESRB na tvorbě a zavádění metodik pro zpracování studie dopadu různých scénářů klimatických změn na finanční sektor EU. Ve své zprávě z června 2020 také zveřejnila vyhodnocení dostupnosti dat a přehled rozdílných metodik a typů expozic finančních institucí, které je třeba v analýzách rizika spojeného s klimatickou změnou zkoumat.

Kromě toho se ECB aktivně účastnila i činnosti Evropské skupiny pro systémová kybernetická rizika, která vyvíjí analytický rámec pro vyhodnocování kybernetických rizik.

ECB rovněž předsedala pracovní skupině pověřené přípravou doporučení ESRB pro další pokrok při zavádění identifikátoru právnických osob (LEI) v EU. Tato činnost byla úspěšně ukončena v září 2020 přijetím doporučení ESRB k identifikaci právnických osob.

ECB předsedala i pracovní skupině ESRB pro zátěžové testování. Tato skupina připravila nepříznivé scénáře pro zátěžové testy, které bude Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění realizovat v roce 2021. Za tímto účelem poskytlo několik generálních ředitelství ECB pracovní skupině ESRB klíčovou technickou podporu a podporu při modelování scénářů.

Podrobnější informace o ESRB jsou k dispozici na jejích internetových stránkách a v její výroční zprávě.

3.3 Mikroobezřetnostní činnost k zajištění odolnosti jednotlivých bank

Prvními členskými státy mimo eurozónu, které přistoupily k evropskému bankovnímu dohledu, se staly Bulharsko a Chorvatsko

V roce 2020 přivítal jednotný mechanismus dohledu dva nové členy. Prvními státy mimo eurozónu, které přistoupily k evropskému bankovnímu dohledu v souladu s rámcem pro úzkou spolupráci uvedeným v nařízení o SSM, pokud jde o členské státy mimo eurozónu, se staly Bulharsko a Chorvatsko. Na základě rozhodnutí Rady guvernérů o navázání úzké spolupráce[33] s Bulharskou národní bankou[34] a Hrvatska narodna banka[35] se počet významných institucí, které podléhají přímému dohledu ECB, zvýšil v říjnu 2020 o pět bank v Bulharsku a osm bank v Chorvatsku.[36] ECB rovněž odpovídá za dozor nad činností dohledu v případě méně významných institucí a za společné postupy pro všechny dohlížené subjekty v těchto dvou zemích. Bulharská národní banka a Hrvatska narodna banka mají každá jednoho svého zástupce v Radě dohledu ECB. Oba mají stejná práva a povinnosti jako všichni ostatní členové, včetně hlasovacích práv.

Bankovní dohled ECB zavedl efektivnější organizační strukturu a posílil transparentnost

Během roku se bankovní dohled ECB přeměnil na vyspělejší a transparentnější organizaci. Dohled nad konkrétními bankami byl reorganizován podle obchodních modelů bank za podpory odborníků z týmů pro rizika a konkrétní oblasti. Byla zavedena druhá linie obrany – funkce dohledu v oblasti rizik – s cílem provádět strategické plánování, zatímco funkce dohledu na místě se stala strukturálně nezávislou. Nové organizační uspořádání se přeorientovalo více na dohled zaměřený na rizika při zajištění konzistentnosti výsledků dohledu. Reorganizace posílila jak úlohu ECB coby obezřetného, efektivního a transparentního orgánu dohledu, tak spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány v rámci SSM.

Ve snaze zvýšit transparentnost ECB poprvé zveřejnila agregované údaje podle obchodních modelů a informace za jednotlivé banky na základě požadavků v rámci 2. pilíře (P2R), tj. o rok dříve, než ukládá revidované nařízení o kapitálových požadavcích. Zveřejnění jednotlivých P2R mělo za cíl ukázat stav evropských bank a pomoci jim porovnat si vlastní situaci s ostatními bankami a současně také poskytnout větší transparentnost investorům.

Dále ECB zahájila veřejnou konzultaci o návrhu všeobecných zásad ECB o dohledovém přístupu ke konsolidaci v bankovním sektoru. Všeobecné zásady by měly posílit transparentnost a předvídatelnost dozorových úkonů a pomoci úvěrovým institucím navrhovat projekty, které jsou udržitelné z obezřetnostního hlediska.

Evropský bankovní dohled rychle zareagoval na vypuknutí krize COVID-19 souborem dohledových opatření na její zmírnění

Ukázalo se, že koronavirus představoval na globální úrovni nevídaný šok, ale díky aktivní úloze SSM v posledních letech vstoupily evropské banky do této krize daleko silněji vybaveny kapitálem a likviditou a s výrazně vyšší kvalitou aktiv. ECB pohotově zareagovala přijetím několika opatření ke zmírnění dopadů, aby bankám umožnila absorbovat ztráty a nadále poskytovat úvěry reálné ekonomice. ECB například podporovala dohlížené subjekty, aby plně využily kapitálové a likviditní polštáře včetně pokynu pro 2. pilíř a současně signalizovala trhům, že by neměly penalizovat banky za to, že poskytovanou flexibilitu využijí.[37] Byla zavedena dohledová flexibilita, pokud jde o přístup k úvěrům se selháním. Hlavním cílem bylo umožnit bankám plně využívat výhod záruk a moratorií zavedených veřejnými orgány.[38] ECB zavedla pragmatický (tj. zjednodušený) přístup k cyklu procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) v roce 2020.[39] Tento nový přístup snížil zátěž pro dohlížené banky a současně zachoval jednoznačný a přesný přehled o jejich odolnosti. V této souvislosti byly banky motivovány, aby vyrovnaly procykličnost v rámci svých modelů vytváření rezerv na krytí úvěrových ztrát podle standardu IFRS 9, a pokud tak zatím neučinily, aby začaly uplatňovat přechodný kalendář IFRS 9, který je k dispozici podle nařízení o kapitálových požadavcích.[40] ECB také prodloužila lhůty pro určitá méně významná opatření dohledu a požadavky na údaje i pro provádění nápravných opatření vyplývajících z kontrol na místě a posuzování interních modelů.

Po analýze zranitelných míst evropských bank během prvních týdnů krize COVID-19 ECB upravila některá ze svých rozhodnutí. Například její počáteční doporučení bankám ohledně vyplácení dividend a odkupu akcií bylo prodlouženo do 1. ledna 2021. Později pak ECB banky vyzvala, aby dividendy nevyplácely nebo jejich výplatu omezily do 30. září 2021. Dále v zájmu usnadnění provádění měnové politiky umožnila ECB bankám vyloučit určité expozice vůči centrální bance z pákového poměru.[41]

Veškerá opatření dohledu ke zmírnění dopadů byla bankám a veřejnosti oznámena účinným a transparentním způsobem prostřednictvím více kanálů včetně dopisů, dohledového dialogu se společnými týmy dohledu, často kladených dotazů, tiskových zpráv, příspěvků na blogu a projevů.

Na začátku krize COVID-19 poskytla ECB určitou provozní pružnost subjektům, které se připravovaly na brexit, ale dohledový dialog byl později obnoven a posílen. Řada bank buď dosáhla výrazného pokroku, nebo již spolehlivě směřovala k dosažení svých pobrexitových cílových provozních modelů, což jim v EU umožní obchodovat, vést účty a řídit rizika způsobem, který zajistí obezřetné řízení rizik a účinný dohled. ECB bankám opakovaně signalizovala, že je třeba se připravit na všechny výsledky vyjednávání, které mohou na konci přechodného období nastat. Značnou pozornost věnoval dohled také zajištění, aby dohlížené banky dosáhly svých cílových provozních modelů v již dříve dohodnutých lhůtách. Tím by bylo zajištěno, že by případná přetrvávající střednědobá rizika spojená s brexitem byla řešena konzistentně a účinně.

Evropský bankovní dohled nadále rozšiřoval své nástroje.

V neposlední řadě ECB po veřejné konzultaci dokončila všeobecné zásady, které ukazují, jak ECB posuzuje dodržování modelů úvěrového rizika protistrany bankami v souladu s regulatorními požadavky. Platí to pro banky žádající o prodloužení nebo změnu svých interních modelů i pro probíhající sledování těchto modelů nebo posuzování interních modelů ze strany ECB. ECB rovněž přijala a zveřejnila obecné zásady, pokud jde o limit podstatnosti úvěrových závazků po splatnosti pro méně významné instituce. Ty zajišťují konzistentnost s pravidly vztahujícími se na významné instituce.[42]

Podrobnější informace o bankovním dohledu ECB lze nalézt na jeho internetových stránkách a ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2020.

3.4 Příspěvek ECB k evropským iniciativám v oblasti hospodářských politik

Regulatorní reformy po světové finanční krizi vytvořily odolnější finanční sektor

Deset let významných regulatorních reforem po světové finanční krizi přispělo k tomu, že je finanční systém dobře připraven, aby ustál šoky vyvolané pandemií COVID-19. I přes výrazný pokrok je třeba překonat ještě řadu důležitých právních a institucionálních výzev, než evropské banky budou moci fungovat ve skutečně integrovaném rámci – i ku prospěchu uživatelů finančních služeb. Další úsilí je třeba vynaložit také na rozvoj kapitálových trhů a současně posílit rámec regulace a dohledu pro nebankovní finanční sektor. Během roku 2020 Evropská unie také vyvinula nevídané úsilí v oblasti hospodářské politiky. V červenci 2020 se představitelé EU dohodli, že Unie vydá v reakci na společný hospodářský šok společné dluhopisy, což je poprvé v její historii. Box 4 obsahuje přehled širší reakce EU na krizi a její dopad na reálnou ekonomiku a finanční sektor.

Dokončení bankovní unie

ECB přispěla k debatě o dokončení bankovní unie

V návaznosti na dopis předsedy pracovní skupiny na vysoké úrovni pro Evropský systém pojištění vkladů (EDIS) zaslaný v prosince 2019 předsedovi Euroskupiny ECB na evropských fórech nadále přispívala k debatě o dokončení bankovní unie.

Euroskupina na svém zasedání na konci listopadu 2020 dosáhla průlomové dohody o revizi Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability a včasném zavedení společného mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí.

V této souvislosti ECB nadále přispívala ke společným zprávám o sledování snižování rizik (viz červnové vydánílistopadové vydání), které vypracovala společně s Evropskou komisí a Jednotným výborem pro řešení krizí. Zpráva z listopadu 2020 poskytla dodatečné analýzy úvěrů se selháním (NPL) a situace v oblasti minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky (MREL). Na základě zprávy z listopadu 2020 a v návaznosti na kladné hodnocení poklesu rizik Euroskupina souhlasila s dřívějším zavedením společného mechanismu jištění.

ECB také podpořila rozpravu o přeshraniční integraci bankovních skupin. V této souvislosti dva představitelé ECB předložili ve společném blogovém příspěvku konkrétní návrhy na podporu efektivní alokace zdrojů likvidity v rámci bankovních skupin při poskytnutí pojistek pro hostitelské orgány.[43]

Pokud jde o revizi rámce týkajícího se krizového řízení, ECB podporovala snahy, aby rámec poskytoval osvědčené nástroje pro řešení situace menších bank přijímajících vklady. ECB navrhla zlepšit rámce pro opatření včasného zásahu s cílem usnadnit jeho praktické provádění.[44] ECB také poukázala na to, jak je důležité, aby banky, které jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné, mohly v rozumném časovém rámci opustit bankovní sektor. Budou pokračovat práce na politice krizového řízení. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Evropská komise iniciovala přezkum rámce týkajícího se krizového řízení bank a pojištění vkladů.

Pokrok ve vytváření unie kapitálových trhů

ECB vyzvala k obnovení úsilí o dosažení pokroku ve vytváření unie kapitálových trhů

Vzhledem k mnoha výzvám, kterým EU čelí, ECB vyzvala v roce 2020 k obnovení úsilí o dosažení pokroku ve vytváření unie kapitálových trhů (CMU).[45] K těmto výzvám patří financování hospodářského oživení po pandemii COVID-19, zajištění přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, zvýšení mezinárodní úlohy eura a řešení dopadů brexitu na finanční služby, jak uvádí publikace ECB November 2020 Financial Stability Review.

ECB uvítala nový akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů Evropské komise zveřejněný v roce 2020 a zdůraznila potřebu konkrétních činů a skutečné politické vůle a odhodlání k dosažení výrazného pokroku. ECB poukázala na řadu priorit v oblasti politik s cílem podpořit kapitálové trhy včetně těch priorit, které jsou zaměřeny na zvýšení financování prostřednictvím emise akcií.[46] Priority se týkají harmonizace pravidel v cílových oblastech, jimiž jsou řešení platební neschopnosti podniků a srážková daň, a dále správy událostí souvisejících s právy a závazky z cenných papírů („corporate actions“) po uzavření obchodu. K zajištění konzistentního provádění jednotného souboru pravidel v celé Evropské unii bude nezbytné dosáhnout pokroku směrem ke konvergenci v oblasti dohledu včetně návrhu opatření k silnější koordinaci dohledu nebo přímého dohledu ze strany evropských orgánů dohledu. Také iniciativy v oblasti finančního vzdělávání nebo možností penzijního spoření by pomohly občanům využívat výhod CMU.

ECB nadále výrazně přispívala k CMU tím, že podporovala vývoj a integraci celoevropských infrastruktur finančních trhů (viz kapitola 4.3).

Revize obezřetnostního rámce pro banky a nebankovní finanční instituce

Spolehlivý obezřetnostní rámec pro nebankovní finanční instituce je nezbytný

Části nebankovního finančního sektoru včetně fondů peněžního trhu a některých investičních fondů prošly během březnových turbulencí na finančních trzích značným napětím. Přestože větší role nebankovního finančního zprostředkování při financování ekonomiky je jedním z cílů unie kapitálových trhů, je naprosto zásadní tento sektor nadále efektivně monitorovat.

Posílení odolnosti nebankovního finančního sektoru způsobem, který odráží makroobezřetnostní perspektivy, je nezbytné k tomu, aby byla odpovídajícím způsobem řešena systémová rizika, která by se v tomto sektoru mohla zhmotnit. V roce 2020 ECB pokračovala v prosazování makroobezřetnostních regulatorních reforem pro nebankovní finanční sektor a výrazně přispívala k souvisejícím technickým jednáním v rámci EU a na mezinárodních fórech.

ECB podporovala iniciativy s cílem zajistit odolnost bank

Pokud jde o obezřetnostní rámec pro bankovní sektor, ECB podpořila návrh Evropské komise na cílené změny CRR v reakci na pandemii COVID-19. ECB měla za to, že tento návrh doplňuje její dohledová opatření na zmírnění dopadů pandemie, a svůj pohled vyjádřila v právním stanovisku. ECB především schválila změny týkající se přechodných opatření ke zmírnění dopadu ustanovení IFRS 9 na regulatorní kapitál, dočasné prodloužení preferenčního zacházení s úvěry se selháním zaručené národními vládami nebo dalšími veřejnými subjekty a odložení uplatňování kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné banky.

ECB dále navrhla změny mechanismu pro dočasné vyloučení určitých expozic vůči centrálním bankám z výpočtu pákového poměru s cílem zvýšit účinnost opatření měnové politiky použitých ke zmírnění hospodářského dopadu pandemie COVID-19 a podpořit bankovní úvěrování domácností a podniků. ECB také v souladu se standardem Basilejského výboru pro bankovní dohled upozornila na potřebu větší pružnosti pro příslušné orgány při posuzování interních modelů tržního rizika s cílem zachovat schopnost úvěrových institucí poskytovat likviditu na trhu a provádět činnosti tvorby trhu a podporovat tak reálnou ekonomiku.

Box 4
Fiskální reakce EU na krizi a dopad na bankovní sektor a evropskou integraci

Dopad krize a důvody pro reakci na evropské úrovni

Pandemie koronaviru přinesla během roku 2020 bezprecedentní výzvy pro evropské ekonomiky. Rozsah a společný charakter hospodářského šoku silně hovořily pro společnou reakci: i když pandemie postihla všechny členské státy EU, hrozilo, že krize vyvolá fragmentaci a potenciálně v dlouhodobém horizontu nákladné rozdíly mezi zeměmi, což by narušilo jednotný trh EU, s nepříznivými dopady pro všechny členské státy.

Z tohoto důvodu Euroskupina v dubnu 2020 odsouhlasila první sadu opatření, tzv. tři záchranné sítě, aby členským státům pomohla řešit bezprostřední dopady nezbytných omezujících opatření na jejich ekonomiky. Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií v rámci Evropského mechanismu stability, celoevropský záruční fond skupiny EIB a evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) společně představují až 540 mld. EUR úvěrů a záruk, které jsou k dispozici evropským vládám, podnikům a pracujícím.

S vývojem krize bylo stále jasnější, že velikost a trvání šoku bude vyžadovat delší mimořádnou podporu. Koncem července 2020 hlavy států a předsedové vlád schválili vedle rozpočtu EU také jednorázový fond hospodářského oživení „Next Generation EU“ (NGEU) o objemu 750 mld. EUR, financovaný prostřednictvím společné emise dluhu EU. ECB od počátku prosazovala společnou evropskou reakci na krizi a v souladu s pravomocemi jí svěřenými Smlouvou přispěla k diskusím na fórech EU tím, že včas poskytovala informace o evropském hospodářském výhledu a očekávaných potřebách financování.

Klíčové rysy nástroje na podporu oživení a odolnosti

Nástroj NGEU byl navržen především pro ty země, které byly nejvíce postiženy krizí. Největší program v rámci NGEU, nástroj na podporu oživení a odolnosti (RRF), poskytne členským státům EU formou grantů až 312,5 mld. EUR a v půjčkách až 360 mld. EUR na financování předem dohodnutých investic a reforem. Čerpání bude probíhat na základě úspěšně splněných předem dohodnutých mezníků a cílů a investice a reformy musí být provedeny nejpozději do konce roku 2026. Takto financované investice a reformy by měly být zaměřeny na posílení odolnosti, hospodářského růstu a potenciálu zaměstnanosti ekonomik tím, že pro konkrétní země zohlední doporučení stanovená každoročně v rámci evropského semestru. Investice a reformy by měly rovněž pomoci zrychlit zelenou a digitální transformaci, přičemž alespoň 37 % veškerého financování RRF by mělo být alokováno na výdaje spojené s ochranou klimatu a 20 % na projekty digitalizace.

Podpora oživení reálné ekonomiky a důsledky pro dluh vládního sektoru

Fiskální podpora na úrovni jednotlivých zemí i celé EU měla pro zmírnění dopadu pandemie na ekonomiku zásadní význam. I když přechodný hluboký hospodářský pokles byl v důsledku uzávěr nevyhnutelný, bylo důležité ochranou výrobních kapacit a pracovních míst minimalizovat trvalé škody pro ekonomiku. Evropská fiskální reakce usnadňuje dosažení rovných podmínek v oblasti podpory podniků a domácností tím, že podporuje členské státy, které byly krizí zasaženy mimořádně tvrdě a vstupovaly do ní s již zvýšenou úrovní veřejného dluhu. Nástroj Next Generation EU může poskytnout významnou makroekonomickou podporu ve výši téměř 5 % HDP eurozóny, bude-li plně využit. Zhruba dvě třetiny grantů NGEU přidělené zemím eurozóny by měly směřovat do šesti zemí s poměrem dluhu k HDP přesahujícím 100 %.

Evropská fiskální opatření rovněž zmírňují výraznou zátěž, kterou krize přinesla pro veřejné finance jednotlivých zemí. Fungování automatických fiskálních stabilizátorů, fiskální stimuly a opatření na podporu likvidity společně přispívají k prudkému růstu zadlužení vládního sektoru a finančních potřeb. Evropské záchranné sítě a zejména ambiciózní evropský plán hospodářské obnovy pomohly, společně s podpůrnými měnověpolitickými opatřeními, uklidnit finanční trhy a zachovat pro státy velmi příznivé úvěrové podmínky i přes nárůst zadlužení vládního sektoru. Fiskální zdroje, které EU dala k dispozici, by mohly pokrýt přibližně jednu třetinu finančních potřeb vlád vyvolaných krizí v zemích eurozóny s vysokým zadlužením a do roku 2026 snížit jejich vykazovaný dluh v průměru o zhruba 6 % HDP.

Zabránění šíření problémů do bankovního sektoru

I když definitivní dopady krize COVID-19 pro bankovní sektor zůstávají nejisté, banky v eurozóně byly na začátku pandemie COVID-19 ve velmi odlišné situaci než na počátku finanční krize v roce 2008. Kapitálové zdroje a poměrové ukazatele likvidity bank v bankovní unii výrazně vzrostly a sektor je tak odolnější. Soubor nástrojů měnové politiky a rámec řízení bankovní unie umožnily bankovnímu dohledu ECB pohotově přijímat zásadní rozhodnutí o opatřeních, která měla výrazný dopad na schopnost bank ustát potenciální ztráty a současně poskytovat služby reálné ekonomice. Tato opatření zahrnovala omezení výplaty dividend a možnost využívat kapitálové a likviditní polštáře.

Fiskální podpora reálné ekonomice v roce 2020 z velké části ochránila banky před nutností realizovat ztráty. Zajištění pokračující účinnosti této podpory bude mít zásadní význam, neboť opatření zavedená v reakci na krizi COVID-19 nepředpokládají poskytnutí podpory finančnímu sektoru. Podle analýzy zranitelnosti během krize COVID-19 (COVID-19 Vulnerability Analysis) by měl být bankovní sektor celkově dostatečně kapitalizován, aby napětí vyvolané pandemií ustál. Současně musí být orgány připraveny zavést další opatření, pokud by se měl naplnit velmi závažný scénář dalšího vývoje.

Důležitost evropské integrace

I když je nástroj Next Generation EU navržen jako dočasný, už samotný potenciál aktivovat takové nástroje v budoucích krizích je v souboru nástrojů EU velká změna. Evropa poprvé poskytuje dočasné financování prostřednictvím společné emise dluhu s cílem doplnit fiskální politiky na úrovni jednotlivých zemí. To potenciálně otvírá možnost využívat obdobná opatření i v budoucnu, nastanou-li podobně extrémní situace.

Dočasná společná emise dluhu v rámci NGEU i společná emise dluhu, která již proběhla v rámci SURE, znamenají také další krok k zavedení evropského bezpečného aktiva. Jedná se o zásadní krok k posílení úlohy eura na světových finančních trzích, který pomůže dosáhnout pokroku směrem k unii kapitálových trhů. Úspěšné provádění nástroje Next Generation EU by navíc smysluplným způsobem posílilo hospodářský růst a konvergenci a usnadnilo tak další fiskální integraci v budoucnu.

4 Hladké fungování tržní infrastruktury a platebních systémů

Jedním ze základních úkolů Eurosystému je zajistit plynulé fungování platebních systémů. Tento úkol úzce souvisí s povinnostmi Eurosystému v oblasti měnové politiky a finanční stability. Eurosystém hraje důležitou úlohu při rozvoji, provozování a dozorování tržní infrastruktury a mechanismů, které umožňují bezpečný a efektivní tok plateb, cenných papírů a kolaterálu v rámci celé eurozóny. Působí také jako katalyzátor integrace a inovací na platebním trhu a trhu s cennými papíry.

4.1 Služby TARGET

Systém TARGET provozovaný Eurosystémem zahrnuje tři zúčtovací služby: TARGET2, systém zúčtování plateb v reálném čase pro platby v eurech související s operacemi měnové politiky Eurosystému, mezibankovní transakce a komerční transakce; TARGET2 Securities (T2S), jednotnou celoevropskou platformu pro vypořádání obchodů s cennými papíry a službu okamžitého vypořádání plateb (TIPS) v rámci systému TARGET, díky níž mohou poskytovatelé platebních služeb svým zákazníkům nabízet okamžitý převod prostředků nepřetržitě každý den v roce.

Systém TARGET2 používá k iniciování vlastních transakcí či transakcí svých zákazníků v eurech přes 1 000 bank. Při započtení poboček a dceřiných společností je na systém TARGET2 napojeno více než 44 000 bank z celého světa. V roce 2020 systém TARGET2 zpracoval v průměru 345 006 plateb za den a průměrný denní objem plateb činil 1,8 bil. EUR.

Systém TARGET2 má být v roce 2022 nahrazen systémem T2

Jelikož se v důsledku technického vývoje, nových požadavků v oblasti regulace a měnících se požadavků uživatelů platební ekosystém v posledních deseti letech výrazně změnil, plánuje Eurosystém nahradit systém TARGET2 systémem T2, který se skládá z nové složky zúčtování plateb v reálném čase a ze složky centrálního řízení likvidity, které zoptimalizují řízení likvidity všech služeb systému TARGET. Systém T2 bude využívat standard ISO 20022 pro vytváření zpráv a umožní realizaci plateb v různých měnách.

Vzhledem k výzvám, které představuje pandemie COVID-19 a posunutí termínu globální migrace přeshraničních plateb SWIFT na ISO 20022, byl po diskusi s evropským finančním společenstvím prodloužen harmonogram projektu Eurosystému z roku 2021 na rok 2022. V roce 2020 vstoupil projekt do fáze interního testování softwaru známého jako „akceptační testy Eurosystému“. Na konci roku 2020 byla vydána příručka pro uživatele zúčtování plateb v reálném čase.

Systém T2S je výsledkem iniciativy k řešení vysoce roztříštěné oblasti vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropě. Skoncoval se složitými postupy přeshraničního vypořádání a obtížemi způsobenými rozdíly v postupech vypořádání mezi zeměmi.

Platforma T2S dnes spojuje 21 centrálních depozitářů cenných papírů (CSD) z 20 evropských trhů a umožňuje vypořádání obchodů s cennými papíry v eurech a dánských korunách. V roce 2020 systém T2S zpracoval v průměru 687 476 transakcí za den a průměrným denním objemem 672,53 mld. EUR.[47] Od začátku března do poloviny dubna vedla nejistota na trhu způsobená pandemií COVID-19 k mimořádnému nárůstu počtu zpracovaných transakcí, přičemž nejvyšší počet transakcí, 1 088 815, byl vypořádán dne 16. března.

V listopadu 2020 byl v rámci T2S zaveden mechanismus sankcí, jehož úkolem je podpořit centrální depozitáře cenných papírů při plnění jejich povinností v rámci režimu disciplíny při vypořádání podle nařízení o CSD. Testování této nové komplexní funkcionality bude pokračovat během roku 2021 v rámci přípravy na vstup v platnost příslušných ustanovení nařízení v únoru 2022.

Se službou TIPS, která byla spuštěna v listopadu 2018, je nyní spojeno devět trhů eurozóny a jejím prostřednictvím je dosažitelných více než 3 800 poskytovatelů platebních služeb. V červenci 2020 ECB oznámila významné kroky k zajištění dosažitelnosti vypořádání okamžitých plateb napříč celou Evropou prostřednictvím služby TIPS do konce roku 2021. Kromě toho Sveriges Riksbank a Eurosystém využily schopnost služby TIPS pracovat s více měnami a podepsaly smlouvu, která umožňuje švédské centrální bance nabízet od května 2022 uživatelům ve Švédsku novou službu okamžitých plateb ve švédských korunách (RIX-INST). Danmarks Nationalbank v roce 2020 požádala o členství v systému T2 a vyjádřila zájem připojit se do roku 2025 k TIPS.

V roce 2020 byla schválena budoucí cenová politika pro systém T2 a byla přezkoumána cenová politika pro službu TIPS.

Pokud jde o výkonnost tržní infrastruktury Eurosystému během krize COVID-19, nedošlo v souvislosti s touto situací k žádným významným provozním incidentům. V průběhu roku však došlo k provozním incidentům z jiných důvodů, což si vyžádalo následná opatření, aby se zabránilo jejich opakování. Po incidentu v systému TARGET2 dne 23. října 2020 ECB oznámila nezávislý přezkum, který zohlední i další incidenty, které se dotkly služeb systému TARGET v roce 2020. Hlavní závěry přezkumu budou sděleny účastníkům trhu a zveřejněny do druhého čtvrtletí roku 2021.

Kromě těchto tří zúčtovacích služeb vyvíjí Eurosystém novou službu systému TARGET, kterou je systém pro správu kolaterálu (ECMS – Eurosystem Collateral Management System). Cílem je zajistit jednotný systém správy zajištění se společnou funkcionalitou, který bude schopen spravovat aktiva používaná jako kolaterál v úvěrových operacích Eurosystému pro všechny jurisdikce eurozóny. V roce 2020 byla ukončena zadávací fáze projektu. Datum spuštění bylo přesunuto na listopad 2023 poté, co bylo rozhodnuto, že se harmonogram projektu T2 prodlouží o jeden rok, čímž byly vyslyšeny obavy účastníků trhu, že by současné nepříznivé prostředí bránilo jejich přípravám.

4.2 Dozor a úloha emisní centrální banky

Pro zajištění bezpečnosti a efektivnosti infrastruktury finančních trhů a platebních systémů stanoví Eurosystém cíle v konkrétních nařízeních, standardech, pokynech a doporučeních týkajících se dozoru a provádí dozorovou činnost sběrem informací, hodnocením informací s ohledem na cíle dozoru a v případě potřeby prosazováním změn.

V roce 2020 Eurosystém pokračoval v dozoru nad systémově důležitými platebními systémy (SIPS) a hodnotil průběžnou výkonnost systémů a změn, které se zavádějí, jakož i úroveň jejich kybernetické odolnosti. Kromě systémů TARGET2, EURO1, STEP2-T a CORE(FR) byl jako SIPS identifikován i systém Mastercard Clearing Management System. Při veřejné konzultaci byla zahájena revize nařízení o dozoru nad SIPS s cílem jasně specifikovat kritéria pro určení, která z centrálních bank Eurosystému by měla být jmenována příslušným orgánem pro provádění dohledu nad SIPS.

Nový rámec dozoru nad elektronickými platebními nástroji, systémy a uspořádáními (PISA)

Eurosystém rovněž pokračoval v dozoru nad jinými systémy, než jsou SIPS, včetně systémů okamžitých plateb a platebních schémat. S cílem stanovit zásady dozoru nad elektronickými platebními nástroji, schématy a uspořádáními efektivněji, harmonizovaněji a způsobem, který zajistí jejich odolnost vůči možnému budoucímu vývoji, zveřejnila ECB k veřejné konzultaci návrh nového rámce dohledu Eurosystému pro elektronické platební nástroje, systémy a uspořádání (PISA).

Na základě průběžného sledování podvodů s kartami zveřejnil Eurosystém šestou dozorovou zprávu o karetních podvodech. Zpráva ukázala, že podvodům s kartami v období let 2014–2018 stále dominovaly transakce na dálku, tj. online podvody a podvody prostřednictvím pošty a telefonu.

Eurosystém nadále posiloval kybernetickou odolnost infrastruktur finančních trhů a podporoval zřízení iniciativy pro sdílení informací a operativních poznatků o kybernetické bezpečnosti CIISI-EU a probíhající přijímání a implementaci rámce TIBER-EU.

Pokud jde o vypořádání obchodů s cennými papíry, po prvním komplexním dozorovém vyhodnocení provozu platformy T2S následovalo posouzení pokroku dosaženého provozovatelem systému při řešení nedostatků zjištěných v některých oblastech. Dále bylo provedeno vyhodnocení implementace mechanismu peněžitých sankcí, který podporuje centrální depozitáře cenných papírů (CSD) využívající T2S, z hlediska režimu disciplíny při vypořádání podle nařízení o CSD (viz také kapitola 4.1).

V oblasti provozní výkonnosti se dozor Eurosystému zaměřil zejména na incidenty, k nimž došlo v průběhu roku 2020 u služeb TARGET, a aktivně spolupracoval s provozovatelem systému za účelem komplexního posouzení incidentů a opatření, která byla přijata proti jejich opakování. Důraz na provozní výkonnost zůstane prioritou dozoru Eurosystému i v nadcházejícím roce.

Pokud jde o výkonnost infrastruktury finančních trhů během krize COVID-19, nedošlo v souvislosti s pandemickou situací k žádným významným provozním incidentům. V první polovině roku 2020 však byly občas zaznamenány problémy s dodavatelskými řetězci týkající se třetích stran nacházejících se v silně postižených oblastech, jakož i mírné zpoždění v poskytování služeb a snížená účinnost vypořádání během vrcholu pandemie z důvodu vyšších než obvyklých zpracovávaných objemů.

Na způsob placení a vypořádání měly také dopad pandemie a související tržní volatilita. Došlo k výraznému nárůstu požadavků centrálních protistran na marže. U účastníků trhu, kteří byli méně připraveni, pokud jde o řízení likvidity v krizových podmínkách, proto občas docházelo k problémům s likviditou.

Jako centrální emisní banka pro euro přispívá Eurosystém k povolování a pravidelnému přezkumu a hodnocení centrálních depozitářů cenných papírů podle nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů. V roce 2020 se Eurosystém podílel na šesti procesech povolování činnosti a 12 procesech přezkumu a hodnocení. Je to jediný orgán, který schvaluje a kontroluje všechny centrální depozitáře cenných papírů v eurozóně, čímž pomáhá zajistit jednotný přístup k těmto úkolům, a hraje tak klíčovou roli v zajištění bezpečnosti a efektivnosti vypořádání obchodů s cennými papíry.

Pokud jde o ústřední protistrany, Eurosystém se ve své úloze centrální emisní banky pro euro účastnil kolegií orgánů dohledu a skupin pro řešení krizí. ECB se stala členem nového Výboru pro dohled nad CCP a Výboru pro politiku CCP zřízeného Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a přispěla k rozvoji nového rámce dohledu nad CCP v rámci revidovaného nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR 2), zejména v kontextu brexitu. ECB rovněž analyzovala procyklický dopad tržní volatility na centrální protistrany a jejich účastníky, aby poskytla informace pro probíhající politické diskuse. S ohledem na přijetí regulatorního rámce EU pro ozdravné postupy a řešení krize ústřední protistrany zahájil Eurosystém přípravné práce na své úloze jakožto centrální emisní banky v kolegiích pro řešení krize. ECB bude přístup Eurosystému koordinovat, neboť plánování ozdravných postupů a řešení krize pro jednotlivé ústřední protistrany vyžaduje koordinované hodnocení systémového rizika.

4.3 Inovace a integrace tržní infrastruktury a platebních systémů

Finanční odvětví prochází významnou transformací, která je poháněna zejména inovacemi a digitalizací. Na trhu maloobchodních plateb se objevují nové subjekty, nové kanály pro přístup k platebním službám a nové způsoby zadávání plateb. Noví účastníci, kteří pocházejí z oblasti mimo finanční sektor nebo ze zemí mimo Evropu, představují pro stávající tržní subjekty výzvu. Ačkoli je otevřenost globální konkurenci pro podporu inovací zásadní, nadměrná závislost na zahraničních platebních řešeních a technologiích vytváří riziko, že evropský platební trh bude náchylnější k narušením zvenku, jako jsou kybernetické hrozby, a bude mít nižší schopnost podporovat jednotný trh a jednotnou měnu. Poskytovatelé platebních služeb s globální tržní silou navíc nemusí nutně jednat v nejlepším zájmu evropských zainteresovaných stran.

Strategie Eurosystému pro malé platby zahrnuje okamžité platby, celoevropské platební řešení a možnost digitálního eura

S cílem využít inovativní potenciál digitalizace a čelit rostoucím výzvám pro evropskou suverenitu v oblasti platebního trhu vypracoval Eurosystém komplexní strategii pro maloobchodní platby. Jejími hlavními prvky jsou zavedení okamžitých plateb, rozvoj celoevropského platebního řešení a zkoumání možnosti digitálního eura (viz box 5).

Aby bylo možné zpřístupnit okamžité platby všem občanům a podnikům nejen na vnitrostátní úrovni, ale i v celé Evropě, musí režim pro okamžité úhrady SEPA podporovat více poskytovatelů platebních služeb a musí být zaručeno jeho plné celoevropské uplatnění (viz kapitola 4.1 o opatřeních Eurosystému k zajištění celoevropského dosahu okamžitých plateb).

Eurosystém rovněž podporuje opatření k překonání fragmentace řešení pro koncové uživatele týkající se zadávání plateb a plateb v místě interakce s klientem (tj. plateb v místě prodeje či plateb v rámci e-commerce). Podporuje především ta platební řešení, která splňují pět klíčových cílů formulovaných v roce 2019: celoevropský dosah a bezproblémová zákaznická zkušenost, pohodlí a nízké náklady, bezpečnost a zabezpečení, evropská značka i evropská správa a řízení a globální akceptace se zaměřením na zlepšení přeshraničních plateb, a to zejména v rámci EU.

ECB v roce 2020 dále pokračovala ve své analýze kryptoaktiv a zaměřila se na důsledky stablecoinů vydávaných soukromým sektorem pro měnovou politiku, finanční stabilitu, tržní infrastrukturu a platby a bankovní dohled. Na základě této analýzy si ECB klade za cíl vypracovat a provádět komplexní reakci, která by zmírnila potenciální nepříznivý dopad stablecoinů na platby a finanční prostředí v EU a zároveň umožnila nezávadným iniciativám přinést výhody evropským spotřebitelům a podnikům. ECB podporuje práci mezinárodního společenství, konkrétně plán skupiny G20, který zveřejnila Rada pro finanční stabilitu, k dosažení rychlejších, levnějších, transparentnějších a inkluzivnějších přeshraničních plateb, které jsou často neefektivní a netransparentní.

Na podporu další integrace finančních trhů v Evropě Eurosystém v roce 2020 nadále podporoval harmonizaci v oblasti po uzavření obchodu na celém trhu. Pokud jde o harmonizaci řízení zajištění, obdržel do poloviny roku adaptační plány ze všech evropských trhů, na které se vztahují standardy jednotného souboru pravidel řízení zajištění pro Evropu. Eurosystém také začal sledovat a hodnotit pokrok v dodržování standardů jednotného souboru pravidel řízení zajištění pro Evropu. V souladu s posunutím projektu ECMS (viz kapitola 4.1) se datum zavádění jednotného souboru pravidel řízení zajištění pro Evropu změnilo z listopadu 2022 na listopad 2023.

Poradní skupina ECB pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění v roce 2020 nadále podporovala vytvoření unie kapitálových trhů. Zejména předložila Fóru na vysoké úrovni pro unii kapitálových trhů konkrétní návrhy týkající se srážkové daně a realizací událostí souvisejících s právy a závazky z cenných papírů.

Box 5
Digitální euro

Transformace finančního sektoru prostřednictvím digitalizace (viz kapitola 4.3) ovlivňuje i způsoby placení. S pokrokem digitalizace vzniká i řada scénářů, v nichž by se centrální banky mohly rozhodnout vydat digitální měnu, kterou budou moci platit všichni občané i podniky.

ECB a národní centrální banky eurozóny pečlivě zkoumají ekonomické, strategické, technologické a společenské důsledky vydávání digitálního eura. Digitální euro dostupné široké veřejnosti by mohlo podpořit digitalizaci evropských finančních trhů a hospodářství EU jako celku a posílit jejich strategickou nezávislost. Mohlo by doplňovat hotovost jako způsob placení, zejména pokud by se hotovost používala stále méně. Mohlo by také vyřešit problémy, které mohou nastat v souvislosti s emitováním různých forem peněz soukromým sektorem nebo digitálních měn jinými centrálními bankami.

Eurosystém zkoumá možnosti, problémy a parametry možného digitálního eura, ačkoli se k jeho vydání zatím nezavázal a ani o něm nerozhodl. Digitální euro by nenahrazovalo hotovost, ale doplňovalo ji. Hotovost zůstane k dispozici každému, kdo ji chce používat. Digitální euro by občanům poskytlo přístup k jednoduchému, bezrizikovému a důvěryhodnému digitálnímu způsobu placení, jehož základní použití by bylo pro uživatele bezplatné a které by bylo použitelné v celé eurozóně.

Pro případné digitální euro se nyní stanovuje řada parametrů jeho designu. Všechny návrhy jeho designu musí splňovat řadu zásad a požadavků, jako jsou přístupnost, robustnost, bezpečnost, efektivnost a soukromí, a současně musí být v souladu s příslušným regulatorním rámcem. Digitální euro musí být navrženo tak, aby se zabránilo možným nežádoucím důsledkům jeho emise. Eurozóně by mělo umožnit, aby těžila z přínosu, který plyne ze zvýšení efektivnosti, a zároveň by mělo minimalizovat nepříznivé účinky na měnovou politiku a finanční stabilitu nebo na poskytování služeb bankovním sektorem. Možná rizika by mohla být zmírněna nástroji, jako jsou odstupňovaný systém úročení nebo limity na držení digitálního eura, přičemž toto je třeba dále zkoumat.

V říjnu 2020 byla zahájena veřejná konzultace o digitálním euru s cílem shromáždit názory široké veřejnosti a odborníků a zajistit, aby jakákoli nová forma peněz a plateb, které by mohl Eurosystém nabídnout, zůstala pevně zakotvena v důvěře veřejnosti. Eurosystém zároveň pokračuje ve svých průzkumných pracích, včetně experimentů s technickými řešeními. O případném zahájení projektu digitálního eura rozhodne v roce 2021.

5 Snaha o podporu fungování trhu a finanční služby poskytované ostatním institucím

V reakci na naléhavost pandemie COVID-19 vytvořila ECB s dalšími centrálními bankami v březnu a dubnu 2020 několik swapových linek na poskytování likvidity v hlavních mezinárodních měnách a v létě zavedla další swapové a repo linky s cílem podpořit poskytování likvidity v eurech. ECB neintervenovala na devizových trzích, jak je také uvedeno ve čtvrtletních údajích zveřejněných od května 2020, které se devizových intervencí ECB týkají.

Zveřejňování krátkodobé eurové sazby (€STR), kterou ECB přispěla k reformě referenční úrokové sazby, v říjnu 2020 úspěšně završilo svůj první rok. €STR postupně nahrazuje průměrnou eurovou jednodenní sazbu (EONIA). ECB se v roce 2020 nadále účastnila cenného dialogu s účastníky finančních trhů prostřednictvím kontaktních skupin pro trh a získané poznatky jí pomohly ve snaze účinněji a efektivněji provádět měnovou politiku.

ECB i v roce 2020 odpovídala za správu různých finančních operací jménem EU a nadále plnila celkovou koordinační roli ve vztahu k rámci služeb Eurosystému v oblasti správy rezerv.

5.1 Vývoj tržních operací

Eurové a devizové likviditní linky

Likviditní linky pomáhají ECB plnit její cíl v oblasti cenové stability, zabránit nedostatku eurové likvidity a podporovat používání eura v globálních transakcích.

Zajištěním disponibilního eurového financování protistranám mimo eurozónu pomáhají swapové a repo dohody[48] ECB plnit její cíl v oblasti cenové stability, brání tomu, aby nedostatek likvidity mimo eurozónu vytvářel rizika pro cenovou stabilitu, a podporují používání eura v globálních finančních a obchodních transakcích.[49] Přispívají k hladké transmisi měnové politiky v eurozóně tím, že zabraňují možnému zpřísnění poskytování úvěrů v celé eurozóně nebo její části v důsledku finančních turbulencí. Tím prospívají celé ekonomice v Evropě a všem jejím obyvatelům. Poskytování devizových prostředků protistranám v eurozóně uvolňuje tlaky na světových finančních trzích a tím pomáhá zmírnit dopady tohoto napětí na nabídku úvěrů domácnostem a podnikům v eurozóně i v zahraničí.

Je třeba si uvědomit, že swapové a repo linky slouží jako mechanismus jištění, který by při poskytování eurové likvidity rezidentům mimo eurozónu neměl konkurovat trhu soukromého financování ani jej nahrazovat. Samotná existence opatrnostních mechanismů poskytování likvidity může mít na trhy uklidňující vliv a pomáhá zachovat řádné podmínky na trzích.

Obrázek 2

Přehled likviditních linek ECB

Zdroj: ECB.

Dohody o swapových linkách ve skupině velkých centrálních bank zajišťují vzájemný přístup k měnám jednotlivých centrálních bank, i když v praxi se většina těchto dohod v současnosti nepoužívá nebo je používána jednosměrně. Bilaterální swapové linky mezi ECB a centrálními bankami zemí mimo eurozónu jim umožňují poskytovat eura svým protistranám. Objem prostředků je zpravidla omezen a rizika swapových linek jsou považována za částečně zmírněná přijatými platbami. Dne 15. března 2020 ECB koordinovaně s dalšími velkými centrálními bankami (Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan, Federální rezervní systém a Švýcarská národní banka) oznámila, že bude nabízet týdenní operace na poskytnutí likvidity v amerických dolarech se splatností 84 dní (vedle týdenních operací) a sníží ceny všech operací v amerických dolarech. Po tomto oznámení ECB nabízela operace se splatností sedm dní a 84 dní a upravovala jejich frekvenci (denní, týdenní nebo měsíční) podle situace na finančních trzích.

Dne 20. března 2020 ECB oznámila, že reaktivuje stávající bilaterální swapovou linku s Danmarks Nationalbank a zvýší její objem na 24 mld. EUR. V dubnu zavedla také nové dvoustranné swapové linky s Bulharskou národní bankou a Hrvatska narodna banka, které oběma centrálním bankám umožňují poskytovat domácím protistranám euro v obou případech až do maximální výše 2 mld. EUR.

Během roku 2020 zavedla ECB dvoustranné repo linky s několika centrálními bankami zemí mimo eurozónu (viz tabulka 2) a 25. června zavedla repo facilitu Eurosystému (EUREP), která vytváří celkový rámec přístupný široké skupině centrálních bank zemí mimo eurozónu. V rámci této facility si mohou centrální banky vypůjčit eurovou likviditu oproti odpovídajícímu zajištění v podobě obchodovatelných dluhových cenných papírů denominovaných v eurech a vydaných ústředními vládami v eurozóně a nadnárodními institucemi.

Tabulka 2

Přehled bilaterálních repo linek vytvořených v roce 2020

Zdroj: ECB.

Příspěvek ECB k reformě referenční úrokové sazby

ECB nadále hrála důležitou úlohu v reformě referenčních úrokových sazeb v eurozóně, a to dvěma způsoby: zaprvé poskytovala robustní a spolehlivou referenční sazbu, krátkodobou eurovou sazbu (€STR), a zadruhé jako katalyzátor iniciativy na trhu poskytováním sekretariátu pracovní skupině pro eurové bezrizikové sazby vytvořené soukromým sektorem.

Sazba €STR byla spuštěna 2. října 2019. Sazba odráží náklady bank v eurozóně na velkoobchodní eurové nezajištěné jednodenní úvěry a je založena v plném rozsahu na denních důvěrných statistických informacích týkajících se transakcí na peněžním trhu shromážděných v souladu s nařízením o statistice peněžních trhů.

Po zveřejňování sazby po dobu jednoho roku provedla ECB přezkum metodiky pro její výpočet v souladu se čl. 15 odst. 2 obecných zásad o krátkodobé eurové sazbě (€STR), který jí ukládá alespoň jednou za rok provést přezkum, zda změny na trhu vyžadují změnu sazby a její metodiky. Přezkum posoudil, zda sazba správně odráží dynamiku na trhu, zda je založena na dostatečném objemu údajů a zda objektivně odráží realitu. Přezkum došel k závěru, že metodika je schopna správně odrážet definovaný zájem a že základ pro měření nákladů na nezajištěné tržní jednodenní úvěry zůstává přiměřený.

Vzhledem k robustnosti a reprezentativnosti sazby €STR jsou účastníci trhu vybízeni, aby sazbu používali pro hotovostní i derivátové produkty, neboť sazba EONIA bude 3. ledna 2022 ukončena. S cílem prosazovat a podpořit širší využívání sazby €STR včetně ustanovení o záložních sazbách u kontraktů vázaných na eurovou mezibankovní nabídkovou sazbu (EURIBOR) ECB se rozhodla zveřejňovat složené průměrné sazby €STR a složený index.[50]

Pracovní skupina pro eurové bezrizikové sazby, která má za úkol i) vést účastníky trhu při jejich přechodu na sazbu €STR z často používané sazby EONIA a ii) doporučit vhodné záložní sazby za EURIBOR, se mezitím výrazně podílela na pohotovostním plánování scénáře, že by EURIBOR trvale zanikl. Po dvou veřejných konzultacích o záložních mechanismech pro EURIBOR a o událostech aktivujících záložní mechanismy pro EURIBOR by pracovní skupina měla ve druhém čtvrtletí 2021 zveřejnit svá doporučení týkající se nejvhodnějších záložních sazeb pro EURIBOR pro každou kategorii aktiv a soubor událostí pro aktivaci záložních sazeb, které by se používaly celoplošně. Účastníci trhu by měli vzít doporučení na vědomí a zohlednit je při plánování svých záložních mechanismů.

Kontaktní skupiny pro trh

Rok 2020 znamenal mimořádné výzvy a nečekané změny na finančních trzích. V této době zvýšené nejistoty ECB velmi ocenila strukturovaný dialog s účastníky finančního trhu, který probíhal prostřednictvím jejích kontaktních skupin pro trh. V mnoha případech se kontaktní skupina pro trh dluhopisů, kontaktní skupina pro devizy, kontaktní skupina pro peněžní trh a pracovní skupina ECB pro manažery operací setkávaly na ad hoc zasedáních s cílem vyměňovat si názory na stávající vývoj na finančních trzích a fungování trhů. Účastníci trhu byli vybízeni, aby k diskusi otevřeně vyjadřovali své názory, a podělili se o své obavy, což ECB pomohlo identifikovat potenciální místa napětí ve finančním systému a posoudit jeho odolnost, a to zejména během vypuknutí koronavirové pandemie v Evropě na jaře 2020. Získané poznatky pomohly zvýšit efektivnost a účinnost provádění měnové politiky ECB.

Zveřejňování informací o devizových intervencích

Rada guvernérů ECB v září 2019 rozhodla zveřejňovat další údaje o devizových intervencích ECB. Od května 2020 jsou tyto údaje zveřejňovány v tabulce na internetových stránkách ECB a v datovém úložišti ECB. Aktualizovány jsou čtvrtletně, s odstupem jednoho čtvrtletí. Informace zveřejňované ve čtvrtletních tabulkách jsou zachyceny také v ročním vyjádření ve výroční zprávě ECB (viz tabulka 3). Pokud v příslušném čtvrtletí k žádné devizové intervenci nedošlo, je tato informace výslovně uvedena.

V roce 2020 ECB žádnou intervenci na devizových trzích nerealizovala. Od zavedení eura intervenovala ECB na devizovém trhu dvakrát – v letech 2000 a 2011.

Tabulka 3

Devizové intervence ECB

Zdroj: ECB.

Rámec pro vykazování pokrývá devizové intervence prováděné ECB jednostranně a na základě koordinace s jinými měnovými orgány i devizové intervence „na okraji fluktuačního pásma“ v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM II).

5.2 Správa výpůjčních a úvěrových operací EU

ECB zpracovává platby související s různými programy úvěrů EU

ECB zodpovídá za správu výpůjčních a úvěrových operací EU v rámci mechanismu střednědobé finanční pomoci (MTFA)[51], evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM)[52]evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE).[53]

Na základě MTFA vypořádala ECB v roce 2020 platby úroků z úvěrů. K 31. prosinci 2020 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci této facility 200 mil. EUR. ECB v roce 2020 vypořádala také různé platby a úroky související s úvěry v rámci EFSM. K 31. prosinci 2020 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci tohoto mechanismu 46,8 mld. EUR. ECB v roce 2020 dále zpracovala platby dvou úvěrů SURE členským státům. K 31. prosinci 2020 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci této facility 39,5 mld. EUR.

Obdobně ECB odpovídá za správu plateb souvisejících s operacemi v rámci Evropského nástroje finanční stability (EFSF)[54]Evropského mechanismu stability (ESM)[55]. Za EFSF vypořádala ECB v roce 2020 různé platby úroků a poplatků ze dvou úvěrů.

ECB také odpovídá za zpracování všech plateb spojených s dohodou o úvěrové facilitě pro Řecko.[56] K 31. prosinci 2020 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci této dohody 52 193,75 mil. EUR.

5.3 Služby Eurosystému v oblasti správy rezerv

Služby v rámci ERMS poskytuje řada centrálních bank Eurosystému

V roce 2020 Eurosystém i nadále nabízel komplexní spektrum finančních služeb v oblasti správy rezerv (ERMS), vytvořené v roce 2005 pro správu rezervních aktiv zákazníků, která jsou denominována v eurech. Některé národní centrální banky Eurosystému poskytují finanční služby centrálním bankám, měnovým orgánům a orgánům státní správy se sídlem mimo eurozónu a mezinárodním organizacím v souladu s tímto rámcem, harmonizovanými podmínkami a tržními standardy. ECB plní celkovou koordinační roli, monitoruje hladké fungování služeb, prosazuje změny ke zlepšení rámce a připravuje související zprávy pro Radu guvernérů ECB.

V ERMS na konci roku 2020 bylo 260 zákaznických účtů oproti 273 na konci roku 2019. Celková agregovaná aktiva (která zahrnují hotovostní aktiva a cenné papíry) spravovaná v rámci ERMS vzrostla v porovnání s rokem 2019 přibližně o 1,7 %.

V roce 2020 byla provedena aktualizace právního rámce ERMS s cílem posílit motivaci k transparentnosti při vykazování a ke sdílení informací v rámci Eurosystému v souvislosti s poskytováním služeb ERMS.

6 Více bankovek a historicky nízký počet padělků

ECB a národní centrální banky eurozóny odpovídají za vydávání eurobankovek v rámci eurozóny, za zajištění dostupnosti hotovosti a za zachování důvěry v měnu. I přes dopad pandemie na spotřebu a způsob placení se počet eurobankovek v oběhu nadále výrazně zvyšoval, zatímco počet padělaných bankovek stažených z oběhu klesl na historicky nízkou úroveň.

6.1 Pokračující vysoká poptávka po eurobankovkách

Počet a hodnota eurobankovek v oběhu od roku 2002 roste, a obecně dokonce rychleji než ekonomika

V roce 2020 počet i hodnota eurobankovek v oběhu vzrostly přibližně o 10 %. Na konci roku bylo v oběhu 26,5 mld. eurobankovek a jejich celková hodnota činila 1 435 mld. EUR (viz grafy 19 a 22). Padesátieurová bankovka tvořila téměř polovinu bankovek v oběhu z hlediska počtu i hodnoty. V polovině března 2020 (poté, co bylo onemocnění COVID-19 prohlášeno za pandemii) došlo na několik týdnů k velmi silnému nárůstu poptávky po hotovosti, zejména po nominálních hodnotách 200 EUR a 100 EUR, protože vzrostla poptávka po držbě hotovosti z preventivních důvodů. Poté následovalo několik měsíců, kdy úvěrové instituce pravidelně stahovaly méně hotovosti a ukládaly jí méně u NCB v důsledku uzavírek ekonomik a změn způsobu placení, což mělo v dalším průběhu roku 2020 za následek snížení objemu oběhu hotovosti až o 20 % oproti roku 2019. Během roku 2020 ale nadále rostl počet bankovek v oběhu, především kvůli vysoké nejistotě a obecnému zvyku hromadit bankovky v krizových situacích.

Graf 21

Počet a hodnota eurobankovek v oběhu

(levá osa: v mld. EUR; pravá osa: v mld.)

Zdroj: ECB.

Graf 22

Hodnota eurobankovek v oběhu podle nominální hodnoty

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Pokud jde o hodnotu, významná část eurobankovek je držena mimo eurozónu

Nedávná studie naznačila, že podíl eurobankovek v oběhu mimo eurozónu se pohybuje mezi 30 % a 50 % celkové hodnoty eurobankovek v oběhu. Studie dokládá, že tyto bankovky se používají jak pro účely uchování hodnoty, tak pro účely transakcí.

Na výrobě eurobankovek se podílejí národní centrální banky eurozóny, mezi něž byla v roce 2020 celkem rozdělena výroba 5,7 mld. bankovek.

V roce 2020 se celkový počet euromincí v oběhu zvýšil o 2 % a ke konci roku činil 138 mld. Hodnota mincí v oběhu dosáhla 30 mld. EUR, což bylo o 1,4 % více než na konci roku 2019.

V roce 2020 činily vklady bankovek v národních centrálních bankách eurozóny 25,0 mld. kusů v celkové hodnotě 800 mld. EUR. 12,0 % těchto bankovek (tj. 3,0 mld.) bylo nahrazeno novými bankovkami, aby byla zachována vysoká kvalita bankovek v oběhu.

6.2 Jak občané používají hotovost

Studie o používání hotovosti v eurozóně

V roce 2019 ECB zahájila druhou studii o platebních zvyklostech spotřebitelů v eurozóně (SPACE) za účelem posouzení používání hotovosti a bezhotovostních platebních nástrojů. Studie ukázala, že 73 % všech plateb spotřebitelů v místě prodeje a ve vykazovaných transakcích mezi lidmi bylo vypořádáno v hotovosti. V hodnotovém vyjádření představovaly hotovostní platby 48 % celkové hodnoty transakcí. Po nich následovaly platby kartou, které tvořily 41 %.

Hotovost zůstane v budoucnu důležitá

Studie také zjistila, že pro 55 % respondentů bylo důležité nebo velmi důležité mít v budoucnu možnost platit hotově. Výsledky také ukázaly, že 34 % respondentů si ponechává rezervy v hotovosti, a to buď pro transakční účely, nebo jako úspory.

Průzkum v celé eurozóně v červenci 2020 odhalil, že pandemie COVID-19 měla silný dopad na způsob placení spotřebitelů, neboť 40 % respondentů uvádělo, že platí méně v hotovosti. Hlavním důvodem změny platebního chování vyvolané pandemií byla opatření k většímu využívání bezhotovostních platebních prostředků.

Jak zachovat dostupnost a přijímání hotovosti v eurozóně

Cílem hotovostní strategie Eurosystému Cash 2030 je zajistit dobrý přístup k hotovosti a její přijímání jako platební prostředek

Rada guvernérů ECB přijala v roce 2020 novou hotovostní strategii, jejímž cílem je zachovat důvěru v eurobankovky a euromince a ponechat spotřebitelům svobodu volby při platbách. Hotovostní strategie Eurosystému Cash 2030 zveřejněná v prosinci 2020 definuje priority a strategické cíle, které mají být sledovány v příštích letech. Záměrem strategie je zajistit, aby všichni občané a podniky eurozóny měli i nadále dobrý přístup k hotovostním službám a aby hotovost zůstala obecně přijímaným platebním prostředkem. Mezi další důležité prvky, kterým bude věnována pozornost, patří snížení ekologické stopy eurobankovek a pokračování vývoje inovativních a bezpečných bankovek.

Za tímto účelem začal Eurosystém analyzovat zeměpisné pokrytí pracovišť úvěrových institucí s pokladními službami a vývoj standardních poplatků účtovaných úvěrovými institucemi jejich klientům za vklad a výběr bankovek a mincí. ECB a národní centrální banky dále zahájily úzký dialog s bankovním společenstvím a dalšími zainteresovanými subjekty v peněžním oběhu o adekvátních hotovostních službách, neboť úvěrové instituce budou i nadále klíčovými hráči v systému distribuce hotovosti a kontroly pravosti a kvality bankovek v oběhu. Po vypuknutí pandemie věnovaly ECB a národní centrální banky v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami značnou pozornost řešení problémů spojených s uzavírkami a zmírnění jejich rušivého dopadu na vnitrostátní peněžní oběh.

Pravděpodobnost přenosu koronaviru prostřednictvím bankovek je nízká

Riziko nákazy nemocí COVID-19 při platbách v hotovosti je zanedbatelné

Od začátku pandemie COVID-19 ECB úzce spolupracuje s několika laboratořemi, aby zjistila, jak může používání hotovosti přispívat k šíření viru. Byly posouzeny dva související, ale rozdílné aspekty: prvním je doba, po kterou může virus vydržet na povrchu bankovek a mincí (délka přežití), a druhým je množství viru, které může být přeneseno z hotovosti na ruku osoby (možnost přenosu). Výsledky těchto testů podporují názor, který dříve vyjádřila řada významných organizací, že riziko přenosu prostřednictvím hotovosti je nízké. Testy ukázaly, že množství viru potenciálně přeneseného prostřednictvím plateb v hotovosti je tak nízké, že je riziko infekce zanedbatelné.

6.3 Padělky eurobankovek na historicky nízké úrovni

V roce 2020 poklesl počet padělaných eurobankovek na nejnižší úroveň od roku 2003. Z oběhu bylo staženo přibližně 460 000 padělků. Podíl padělků je na historicky nejnižší úrovni, a to ve výši 17 kusů na milion pravých eurobankovek v oběhu (viz graf 23).

Graf 23

Počet padělaných eurobankovek na milion pravých eurobankovek v oběhu

(počet kusů na milion)

Zdroj: ECB.

Padělatelé většinou vyrábějí padělky dvacetieurových a padesátieurových bankovek, které dohromady tvořily více než dvě třetiny padělků stažených z oběhu v roce 2020. Nejčastěji padělanou bankovku je nyní místo padesátieurové bankovky bankovka v hodnotě 20 €. Došlo také k nárůstu podílu padělků nízké kvality. Ty jsou snadno odhalitelné, protože nemají žádné nebo jen velmi špatné napodobení ochranných prvků bankovek.

ECB radí veřejnosti, aby byla při přijímání bankovek ostražitá a používala test rozpoznání pravosti hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním

I přes pokles kvality padělků ECB nadále upozorňuje veřejnost, aby bankovkám při jejich přijímání věnovala zvýšenou pozornost, připomíná test rozpoznání pravosti bankovky hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním a veřejnosti radí, aby se nikdy nespoléhala pouze na jeden ochranný prvek. Dále jsou průběžně nabízena školení pro profesionální zpracovatele peněz, a to v Evropě i mimo ni. Veřejnosti jsou k dispozici také aktuální informační materiály na podporu boje Eurosystému proti padělání. V této oblasti ECB také spolupracuje s Europolem, Interpolem a Evropskou komisí.

7 Statistika

ECB za podpory národních centrálních bank vyvíjí, shromažďuje, sestavuje a publikuje širokou škálu statistik a údajů, které jsou nezbytné pro podporu měnové politiky ECB, jakož i úkolů souvisejících s finanční stabilitou a dalších úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské rady pro systémová rizika (ESRB). Tyto statistiky jsou dále využívány veřejnými institucemi, mezinárodními organizacemi, účastníky finančního trhu, médii i širokou veřejností a pomáhají ECB zvýšit transparentnost její práce.

Tato kapitola se zaměřuje na to, jak snížit vykazovací zátěž bank při zachování kvality statistik, na nové statistiky eurozóny a na poskytování dat a statistik během pandemie nemoci COVID-19. Dva boxy se věnují souladu krátkodobé eurové sazby (€STR) se zásadami vypracovanými Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (IOSCO) a přezkumu mezinárodních statistických standardů v reakci na vývoj, který významně ovlivňuje politiky a funkce centrálního bankovnictví.

7.1 Strategie výkaznictví – snížení nákladů a zvýšení kvality

ESCB předložil návrhy na snížení vykazovací zátěže a zvýšení kvality dat a na synchronizaci s prací na přípravě integrovaného vykazovacího rámce

ESCB ve svém příspěvku do nadcházející zprávy Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) o proveditelnosti týkající se integrovaného systému výkaznictví pro banky vysvětlil svou strategii shromažďování údajů od bank (viz obrázek 3) a předložil návrhy na snížení zátěže bank při vykazování statistických údajů, údajů souvisejících s řešením krizí a obezřetnostních údajů, aniž by došlo ke ztrátě informačního obsahu, který je nezbytný pro úkoly v oblasti měnové politiky, řešení krizí a dohledu.[57]

Toho lze dosáhnout prostřednictvím:

  • sestavení společného standardizovaného slovníku údajů a společného datového modelu pro požadavky na informace z oblasti statistiky, řešení krizí a obezřetnosti;
  • procesních zlepšení, jako je odstranění duplicitních požadavků na údaje a lepší sdílení údajů mezi orgány;
  • posílené spolupráce mezi evropskými orgány, jakož i mezi orgány a bankovním sektorem, s cílem vytvořit společný datový model a zavést promyšlenější postupy.

ESCB rovněž navrhl synchronizaci s prací na přípravě integrovaného vykazovacího rámce ESCB (IReF).

Obrázek 3

Strategie ESCB pro sběr údajů od bank

Zdroj: ECB.
Poznámka: BIRD: Slovník bank pro integrované výkaznictví; SSM: Jednotný mechanismus dohledu; SRM: Jednotný mechanismus pro řešení krizí.

7.2 Nové a vylepšené statistiky eurozóny

ECB realizovala své plány poskytování nových statistik navzdory pandemii COVID-19

Dne 7. dubna 2020 ECB poprvé zveřejnila vzájemně konzistentní statistiky platební bilance eurozóny a sektorových účtů eurozóny, čímž usnadnila kombinované využívání těchto dvou souborů dat pro analytické účely.

Dne 1. července 2020 byly aktualizovány efektivní směnné kurzy eura a harmonizované ukazatele konkurenceschopnosti, včetně použitých vah dle objemu obchodu.

V roce 2020 ECB vyvinula nové komunikační nástroje pro usnadnění přístupu široké veřejnosti ke svým údajům a statistickým produktům. Vydala svou první interaktivní digitální publikaci „Statistické poznatky: peníze, úvěry a úrokové sazby centrálních bank“, která kombinuje vizuály, text a interaktivní grafy prezentované srozumitelnou formou ve 23 jazycích EU. Statistiky eurozóny a členských států obsažené v publikaci jsou aktualizovány v reálném čase s každým novým vydáním údajů. Strategickou hodnotu vysoce kvalitních údajů a statistik pro tvorbu politik ECB vysvětluje blog členky Výkonné rady ECB Isabel Schnabelové, který byl publikován na Světový den statistiky.

7.3 Poskytování dat a statistik během pandemie

ECB začala poskytovat statistické údaje potřebné k překonání krize COVID-19

Pandemie COVID-19 přinesla tvůrcům politik bezprecedentní výzvy, neboť kromě standardních statistických ukazatelů bylo třeba sledovat i vysokofrekvenční proxy veličiny hospodářské aktivity, což i v období vysoké nejistoty umožnilo ECB kalibrovat reakci své měnové politiky v reálném čase. Pandemie rovněž představovala značné a různorodé výzvy pro vykazující subjekty i pro instituce sestavující statistiky.

ECB a Eurostat společně identifikovaly hlavní problémy, kterým čelí sestavování statistiky platební bilance, jako jsou například pozastavená dotazníková šetření na hranicích, nižší míra odezvy a zpoždění ze strany vykazujících subjektů, a to zejména nefinančních podniků, i horší a pomalejší přístup k administrativním údajům (např. přiznání k DPH) a ročním účetním závěrkám. Proběhla i diskuse o seznamu alternativních zdrojů, které by mohly nahradit chybějící údaje, a byl vytvořen základ pro širší spolupráci a partnerství mezi sestavovateli statistik.

V této souvislosti je nezbytné zachovat kontinuitu tvorby statistik ESCB a Evropského statistického systému (ESS) i dohledových dat.

Klíčovou roli hrála spolupráce s vykazujícími subjekty, národními centrálními bankami, ESS a Eurostatem

V dubnu ECB upravila některé své požadavky na vykazování a vyzvala národní centrální banky a vykazující subjekty, aby ve svém stávajícím právním rámci nalezly pragmatické řešení, které by vykazujícím subjektům umožnilo vykazovat údaje v mezích, které jsou pro ně zvládnutelné, a to při zachování kvality statistických informací na úrovni, která odpovídá jejich účelu.[58] ECB rovněž úzce spolupracovala s národními centrálními bankami, Eurostatem a národními statistickými úřady na vytvoření společného přístupu pokud jde o zdroje dat a metody odhadu, který by pomohl minimalizovat ztrátu kvality dat a potenciální problémy s jejich srovnatelností napříč zeměmi a regiony.

Granulární data shromážděná ECB umožnila vypracovat podrobnou a včasnou analýzu

Tvorba několika opatření přijatých k odvrácení dopadů pandemie Radou guvernérů ECB využila výhody flexibility a granulárních dat shromážděných ECB a národními centrálními bankami. Aby mohla ECB odpovídajícím způsobem kalibrovat reakci své politiky, upravila také tvorbu svých dat, včetně například:

  • zpracování údajů o úvěrech, které získává od bank účastnících se cílených dlouhodobějších refinančních operací;
  • tvorby denních dat o hrubých emisích, splátkách a zůstatcích státních dluhopisů zemí eurozóny, která používá při kalibraci svého programu nákupu aktiv.

Box 6
Soulad sazby €STR se zásadami IOSCO

Soulad krátkodobé eurové sazby (€STR) se zásadami stanovování finančních referenčních hodnot, které vypracovala Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO), zajišťuje, že rámec pro kontrolu €STR bude dodržovat mezinárodní osvědčené postupy.

Dne 30. září 2020 zveřejnila ECB své prohlášení o souladu sazby €STR se zásadami IOSCO. Prohlášení bylo nezávisle potvrzeno v rámci externího auditu provedeného auditorskou společností PricewaterhouseCoopers.

Zásady IOSCO uplatňuje ECB v potřebných a relevantních případech ve svých postupech pro řízení, kvalitu a odpovědnost ve vztahu k sazbě €STR. Dodržováním těchto zásad ECB zajišťuje účinný a transparentní rámec pro kontrolu sazby €STR, který funguje v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy, a chrání tak integritu a nezávislost procesu jejího stanovení. Prohlášení o souladu se zásadami IOSCO podává přehled o tom, jak ECB sazbu €STR spravuje. Předkládá také vlastní hodnocení souladu sazby s jednotlivými zásadami IOSCO a popisuje příslušné rámce a postupy.

Box 7
Přezkum mezinárodních statistických standardů

Zaměstnanci ECB a národních centrálních bank se spolupodílejí na aktualizaci dvou mezinárodních manuálů, jimiž se řídí metodika sestavování statistik národních účtů a statistik platební bilance, které významně ovlivňují politiky a funkce centrálního bankovnictví.

Mezinárodní statistické standardy představují soubor harmonizovaných pojmů, definic, klasifikací, účetních pravidel a dalších souvisejících pokynů, které poskytují návod k sestavování oficiálních ekonomických statistik s cílem uzpůsobit je pro tvorbu politik i pro účely analytické a výzkumné práce. Určují, které ekonomické toky a pozice budou zachyceny v makroekonomických ukazatelích, jako je například HDP, dluh či běžný účet a jak budou zaznamenány.

Vzhledem k tomu, že pokrývají všechny oblasti ekonomických statistik a jsou dostupné všem sestavovatelům statistik na celém světě, usnadňují tyto standardy srovnatelnost a provázanost jednotlivých statistik i na národní i na mezinárodní úrovni. Tyto standardy slouží jako základ pro všechny ekonomické údaje a statistiky, které ECB využívá.

V březnu 2020 se příslušné mezinárodní instituce – Statistická komise OSN a Výbor MMF pro statistiku platební bilance – rozhodly zahájit přezkum dvou manuálů pro systémy statistických standardů: Systému národních účtů a Manuálu k sestavení platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí. Přezkum se bude zabývat nově vznikajícími jevy, jako je například globalizace, digitalizace, nové formy finančního zprostředkování nebo změny klimatu, a vytvoří vhodné statistické postupy pro jejich pokrytí. Tyto nové trendy budou významně ovlivňovat politiky a funkce centrálního bankovnictví a jejich dopady jsou proto zohledněny i v probíhajícím přezkumu strategie měnové politiky ECB.

ESCB přikládá statistickým standardům velký význam. I proto jejich aktualizace probíhá nejen za přispění zaměstnanců ECB a národních centrálních bank, ale i odborníků z mezinárodních organizací, statistických úřadů a dalších vnitrostátních orgánů. Nové standardy by měly být připraveny do roku 2025. Poté budou zapracovány do evropské statistické legislativy, včetně statistické legislativy ECB.

8 Priority ECB v oblasti výzkumu

Pandemie COVID-19 ovlivnila také výzkumné činnosti prováděné v roce 2020, přičemž byl posílen výzkum zaměřený na zdokonalení nástrojů pro hodnocení ekonomické situace v reálném čase a hodnocení možností hospodářských politik. Zároveň pokračovaly ve své práci pravidelné výzkumné programy a pracovní skupiny. Spolupráce s akademickou sférou byla zpočátku omezena pandemií, ale ve druhé polovině roku byla obnovena.

8.1 Činnosti související s pandemií COVID-19

ECB usilovala o zdokonalení nástrojů pro hodnocení ekonomické situace a finančních podmínek v reálném čase

Pandemie COVID-19 posílila snahu o zdokonalení nástrojů pro sledování ekonomické situace a finančních podmínek s cílem lépe zachytit rychle se měnící podmínky v reálném čase.

Jedním z příkladů je vývoj měsíčních a týdenních ukazatelů ekonomické aktivity. Zatímco měsíční ukazatele se v posledním desetiletí staly standardním nástrojem ekonomického prognózování, analýza byla nyní rozšířena o týdenní indikátory díky využívání různých nových dat, částečně z internetových zdrojů (viz box 8).

Podobně byly zdokonaleny indikátory finančního napětí, aby vyhodnocovaly rizika finanční fragmentace v eurozóně každý týden. Tyto indikátory ukazují, že pandemie COVID-19 zpočátku způsobila výraznou fragmentaci poblíž úrovní dosažených během globální finanční krize v roce 2008 a dluhové krize eurozóny v roce 2012.[59] Finanční fragmentace v eurozóně se však do poloviny září 2020 v zásadě vrátila na úroveň před krizí, a to díky rychlým reakcím hospodářských politik a odolnosti získané díky finančním mechanismům jištění a reformám realizovaným v posledních deseti letech.

Nový online průzkum očekávání spotřebitelů poskytl informace o sentimentu domácností a podmínkách na trhu práce

Dalším důležitým zdrojem informací byl nový průzkum ECB ohledně očekávání spotřebitelů (Consumer Expectations Survey, CES), který byl spuštěn v online podobě na začátku roku 2020 a je stále v pilotní fázi. Průzkum poskytuje pravidelné informace o sentimentu a očekáváních domácností, o plánech na spotřebu a úspory a o podmínkách na trhu práce. Vyznačuje se vysokou mírou včasnosti a harmonizace napříč zeměmi eurozóny, a to zejména čtyřmi největšími z nich.[60]

Průzkum odhalil rozdíly mezi zeměmi v obavách domácností z finanční situace...

Nový průzkum se ukázal jako velmi cenný při monitorování sektoru domácností během pandemie COVID-19. Domácnosti například byly dotázány na závažnost finančních důsledků pandemie. Odpovědi odhalily rozdíly mezi zeměmi v obavách domácností z finanční situace (viz graf 24). Například domácnosti ve Španělsku a v menší míře také v Itálii hlásily závažnější finanční důsledky než v Německu a Nizozemsku.

Graf 24

Obavy domácností z finančních důsledků pandemie COVID-19

(průměrné skóre)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Graf ukazuje průměrné skóre odpovědí domácností na otázku „Jaké máte obavy z dopadu koronaviru (COVID-19) na finanční situaci vaší domácnosti?“ a je založen na 11stupňové škále odpovědí od 0 („Žádné obavy“) do 10 („Extrémní obavy“). Výsledky jsou uvedeny za duben, červenec a říjen 2020.

... a závislost na demografických a ekonomických charakteristikách domácností

Průzkum navíc naznačuje, že zranitelnější vůči šoku vyvolanému pandemií COVID-19 jsou domácnosti, jejichž členové jsou mladí, mají nízké příjmy, mají dočasnou práci nebo mají omezený přístup k úvěrům. Domácnosti, které vykazují větší obavy z finanční situace, mají sklon k většímu omezování svých výdajů. Také by měly tendenci spotřebovávat méně z budoucích transferů, které by mohly obdržet v rámci vládních podpůrných programů. Tato zjištění mohou naznačovat důležitou úlohu přesně zacílených a specifických fiskálních opatření pro stabilizaci makroekonomických podmínek během pandemie.

8.2 Výzkumné programy

Výzkumné skupiny pokračovaly ve své pravidelné činnosti

Pravidelné výzkumné programy pokračovaly v koordinování výzkumu v Evropském systému centrálních bank (ESCB) a v udržování vztahů s akademickými výzkumníky. Především tři výzkumné skupiny ESCB pro měnovou politiku, finanční stabilitu a strukturální otázky ekonomik eurozóny pořádaly workshopy na nejnaléhavější témata v těchto oblastech. Do budoucna plánují tyto skupiny upřednostnit výzkum řešení problémů vyplývajících z prostředí nízkého růstu, nízké inflace, změn klimatu a inovací v oblasti finančních technologií.

Výzkumná pracovní skupina pro měnovou politiku, makroobezřetnostní regulaci a finanční stabilitu dosáhla významného pokroku

V roce 2020 realizovala pracovní skupina pro měnovou politiku, makroobezřetnostní regulaci a finanční stabilitu řadu projektů zaměřených na dopady makroobezřetnostních politik. Jednou z oblastí výzkumu byl vliv makroobezřetnostních opatření vztahujících se na žadatele o úvěr na nerovnost.[61] Přestože taková opatření mohou potenciálně zvýšit nerovnost tím, že ztíží získání úvěru osobám s nízkými příjmy, mohou ji v době krize také snížit zmírněním dopadu krize na zranitelné skupiny. Další skupina projektů zkoumala, jak makroobezřetnostní politiky prostřednictvím svého vlivu na finanční stabilitu a rovnovážnou úrokovou sazbu ovlivňují transmisi měnové politiky a jak měnová politika prostřednictvím svého vlivu na podstupování rizik ze strany finančních zprostředkovatelů ovlivňuje potřebu využití makroobezřetnostních politik. Třetí linie výzkumu se zaměřila na přínos koordinace měnové a makroobezřetnostní politiky.

Výzkumný program PRISMA zkoumal četnost jednotlivých cenových změn a otázky měření spotřebitelských cen

Výzkumný program pro analýzu mikrodat o tvorbě cen PRISMA (Price-setting Microdata Analysis Network) zkoumá tvorbu cen jednotlivých firem a maloobchodníků, a to s použitím souborů mikrodat o cenách. V roce 2020 analyzoval četnost individuálních cenových změn, aby lépe porozuměl inflačnímu procesu, a aktualizoval poznatky, které na počátku tisíciletí získal program pro výzkum inflační perzistence (IPN). Zabývala se rovněž údaji, které jsou základem výpočtu oficiálních indexů spotřebitelských cen.

Výzkumný program pro finance a spotřebu domácností zveřejnil svůj průzkum za rok 2017

Výzkumný program pro finance a spotřebu domácností (HFCN) v březnu 2020 zveřejnil výsledky třetí vlny (z roku 2017) výběrového šetření o financích a spotřebě domácností (HFCS). Zatímco medián čistého bohatství domácností v eurozóně zůstal v letech 2014 až 2017 zhruba stabilní, domácnosti zaznamenaly plošné zvýšení příjmů, jejichž medián vzrostl o 4,1 %. Koncentrace čistého bohatství mezi nejbohatšími domácnostmi v eurozóně zůstala v tomto období nezměněna, avšak nejvíce zadlužené domácnosti v eurozóně mohly zaznamenat uvolnění finančních tlaků. Tyto údaje rovněž přispějí k pochopení rozdílů v transmisi měnové politiky a ve finančních tlacích napříč domácnostmi.

Výzkumný program CompNet zjišťoval, jak evropské společnosti konkurují v globálním prostředí plném výzev vyplývajících z pandemie

ESCB rovněž udržuje vazby na nezávislé výzkumné programy, například Competitiveness Research Network (CompNet), který se zaměřuje na výzkum a hospodářskopolitickou analýzu konkurenceschopnosti a produktivity. V roce 2020 CompNet uspořádal dvě virtuální konference, a to s Národní bankou Slovenska a s ECB. První z nich zkoumala udržitelný rozvoj, výsledky firem a politiky konkurenceschopnosti v malých otevřených ekonomikách. Druhá se zabývala vlivem pandemie COVID-19 na mezinárodní obchod a kapitálové toky a dále implikacemi tohoto vývoje pro evropské firmy. CompNet rovněž zveřejnil nový výzkum o otázkách spojených s produktivitou ve zprávě Firm Productivity Report 2020.

8.3 Konference a publikace

Konferenční aktivity se v první polovině roku 2020 zastavily, ale poté pokračovaly v nové podobě

Spolupráce s akademickou sférou byla v první polovině roku omezena pandemií a mnoho pravidelných konferencí bylo zrušeno nebo odloženo, včetně Fóra ECB o centrálním bankovnictví, které se mělo konat v Sintře v červnu/červenci, ale místo toho se konalo online v listopadu. Konferenční činnosti byly ve druhé polovině roku obnoveny v podobě virtuálních akcí, zejména výroční výzkumné konference ECB a konference o měnové politice. Obě konference se zabývaly možnostmi reakce hospodářských politik na COVID-19, ale zahrnovaly také inovativní výzkum související s transmisí měnové politiky a strukturami finančního trhu.

Zveřejňování výzkumných prací se pandemie COVID-19 nedotkla

V roce 2020 bylo v rámci ediční řady ECB s názvem Working Paper Series vydáno celkem 161 článků, jejichž autory byli zaměstnanci ECB. Kromě toho byla řada studií blíže zaměřených na hospodářskou politiku či na metodologii publikována v rámci edičních řad ECB Occasional Paper Series, Statistics Paper SeriesDiscussion Paper Series. Mnohé výzkumné činnosti ECB rovněž vyústily v uveřejnění článků v akademických časopisech, zatímco některé materiály jsou zaměřeny na širší publikum, včetně 13 článků zveřejněných v publikaci ECB Research Bulletin.

Box 8
Sledování ekonomiky v reálném čase

Tzv. nowcasting ekonomiky je v ekonomické analýze dlouhodobým úkolem. V eurozóně jsou první oficiální údaje o čtvrtletním HDP zveřejňovány asi čtyři týdny po konci čtvrtletí. Ekonomové mezitím musí vyhodnocovat ekonomickou aktivitu pomocí různých měsíčních ukazatelů, jako jsou průmyslová výroba nebo výběrová šetření mezi podnikateli a spotřebiteli. Při tomto hodnocení hraje důležitou roli použití statistických metod, které využívají informace v těchto měsíčních ukazatelích.

Pandemie COVID-19 zesílila potřebu posuzovat ekonomickou aktivitu v reálném čase. Výzkumní pracovníci ECB a národních centrálních bank zvýšili své úsilí o využívání vysokofrekvenčních údajů s cílem získat včasnější odhady ekonomické aktivity. Zatímco tradiční ukazatele jsou k dispozici s měsíční frekvencí, revoluce v oblasti velkých dat nyní nabízí ukazatele ekonomické aktivity, které jsou k dispozici každý týden nebo dokonce každý den, jako jsou údaje o platbách online, údaje z dopravy (mýtné pro nákladní automobily), údaje o spotřebě elektřiny, znečištění ovzduší, vyhledávání na Googlu a mnoho dalších.[62]

Tyto ukazatele se ukázaly jako velmi cenné při vyhodnocování ekonomické situace během pandemie. Index v grafu a například spolu s úrovněmi čtvrtletního HDP ukazuje týdenní vyhodnocení ekonomické aktivity eurozóny v reálném čase, přičemž kombinuje sadu týdenních údajů s tradičními měsíčními ukazateli. Index je normalizován na hodnotu 100 v prosinci 2019. Týdenní index ukazuje, že ekonomika eurozóny upadla v prvním týdnu března 2020 do prudké recese poté, co došlo k uzavírkám ekonomik, a dosáhla sedla cyklu v posledním dubnovém týdnu, po němž následovalo postupné oživení v důsledku zrušení uzavírek. Ekonomická aktivita poté zůstala během roku stabilní.

Graf A

Týdenní ukazatel ekonomické aktivity v eurozóně a čtvrtletní HDP

(index: prosinec 2019 = 100)

Zdroje: ECB, Google, Eurostat, Markit a národní statistické úřady.
Poznámky: Modrá čára představuje úroveň ukazatele s týdenní frekvencí. Červená čára znázorňuje úroveň čtvrtletního HDP. Ukazatel ekonomické aktivity je normalizován na hodnotu 100 v prosinci 2019, zatímco HDP je normalizován na hodnotu 100 ve čtvrtém čtvrtletí 2019.

9 Právní činnosti a povinnosti

Tato kapitola se zabývá výnosy Soudního dvora Evropské unie (SDEU) v řízeních, která se týkala ECB, poskytuje informace o stanoviscích ECB a případech nesplnění povinnosti konzultovat s ECB návrhy právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti a podává zprávu o dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu, které ECB monitoruje.

9.1 Řízení vedená Soudním dvorem Evropské unie týkající se ECB

SDEU souhlasí s ECB, že Rada guvernérů má širokou posuzovací pravomoc při zachovávání důvěrnosti výsledku svých jednání

Ve dnech 19. prosince 2019 a 21. října 2020 Soudní dvůr vydal v řízení o kasačním opravném prostředku dva rozsudky týkající se zachovávání důvěrnosti výsledku jednání Rady guvernérů (věci C-442/18 P a C-396/19 P). Případy vzešly ze dvou požadavků o přístup veřejnosti k rozhodnutí Rady guvernérů o pozastavení přístupu úvěrové instituce (Banco Espírito Santo) k úvěrovým nástrojům měnové politiky. ECB odepřela přístup k té části zápisu ze zasedání Rady guvernérů, ve které je uvedena výše úvěru poskytnutého Banco Espírito Santo v rámci operací měnové politiky, a to mimo jiné na základě článku 10.4 statutu Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky a čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážky rozhodnutí ECB/2004/3. Soudní dvůr v řízení o kasačním opravném prostředku přijal argumenty ECB a zrušil napadenou část rozsudků Tribunálu. Oba rozsudky zakládají významné precedenty týkající se přístupu veřejnosti k výsledku jednání Rady guvernérů. Podle Soudního dvora je výsledek jednání, stejně jako jednání samotná, důvěrný a zůstává důvěrným, ledaže by Rada guvernérů rozhodla o jeho úplném nebo částečném zveřejnění. Zveřejnění výsledku jednání Rady guvernérů je „výlučnou pravomocí svěřenou Radě guvernérů“. Při odepření přístupu k dokumentům o výsledku zasedání je odůvodnění ECB, které se odvolává na skutečnost, že požadovaný dokument je součástí zápisu ze zasedání, adekvátní. Odepření přístupu k výsledku jednání není podmíněno tím, aby ECB odůvodnila, jak by zveřejnění mohlo „porušit ochranu veřejného zájmu“.

Nařízení o rámci SSM rámcově stanovuje neanonymizované zveřejňování rozhodnutí o sankcích

Dne 8. července 2020 Tribunál vydal první čtyři rozsudky týkající se rozhodnutí ECB o sankcích. Ve věci T-203/18 (VQ v. ECB) Tribunál zamítl všechny žalobní důvody žalobkyně. Konkrétně rozhodl, že ECB při uložení sankce a zveřejnění její výše dodržela zásadu proporcionality. Tribunál také vyjasnil, že právní rámec stanovuje zásadu neanonymizovaného zveřejňování rozhodnutí o sankcích i před uplynutím lhůty pro podání žaloby na neplatnost. V dalších třech případech (T-576/18, T-577/18 a T-578/18) Tribunál částečně zrušil tři rozhodnutí ECB o sankcích týkající se Crédit Agricole S.A. a jejích dvou dceřiných společností. Podle Tribunálu žalobkyně porušily čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, který musí být vykládán tak, že vyžaduje, aby úvěrová instituce zařadila své kapitálové nástroje mezi nástroje zahrnované do kmenového kapitálu Tier 1 až poté, co jí k tomu udělí svolení příslušné orgány. Sankce však zrušil, protože napadená rozhodnutí uvádí nedostatečné informace o metodice, kterou ECB při určování výše uložených sankcí použila. Žalobkyně se proti těmto rozhodnutím odvolaly u SDEU (věci C-456/20 P, C-457/20 P a C-458/20 P).

SDEU potvrdil široký rozsah výjimky „prostoru pro úvahy“ režimu ECB pro zpřístupňování informací

Dne 17. prosince 2020 SDEU zamítl v plném rozsahu kasační opravný prostředek, který podali Fabio De Masi a Yanis Varoufakis proti rozsudku Tribunálu (C-342/19 P). Tento rozsudek ze dne 12. března 2019 potvrdil, že ECB mohla své rozhodnutí nezpřístupnit externí právní stanovisko z roku 2015 odůvodnit výjimkou „prostoru pro úvahy“ stanovenou v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci rozhodnutí ECB/2004/3 (2004/258/ES). SDEU rozhodl, že se výjimka „prostoru pro úvahy“ nevztahuje pouze na dokumenty související s konkrétním rozhodovacím procesem, ale i na princip nezávislosti centrální banky ve smyslu článku 130 Smlouvy o fungování Evropské unie. Soudní dvůr připomněl, že ECB musí být schopna účinně naplňovat cíle, jež se vážou k jejím úkolům, prostřednictvím nezávislého výkonu zvláštních pravomocí, kterými je za tímto účelem nadána Smlouvou a statutem ESCB. Rovněž potvrdil, že se na jeden dokument může vztahovat několik z výjimek stanovených v rozhodnutí ECB/2004/3 a že výjimka právního poradenství podle čl. 4 odst. 2 druhé odrážky rozhodnutí ECB/2004/3 nepředstavuje lex specialis ve vztahu k relativně rozsáhlé výjimce „prostoru pro úvahy“. SDEU v neposlední řadě upřesnil, že v případě výjimky „prostoru pro úvahy“ není nutné, aby ECB prokázala, že by zveřejnění daného dokumentu mohlo vážně ohrozit její rozhodovací proces.

SDEU rozhodl, že Slovinsko porušilo zásadu nedotknutelnosti archivů ECB tím, že zabavilo dokumenty v prostorách Banka Slovenije

Dne 17. prosince 2020 Soudní dvůr (velký senát) rozhodl v řízení o porušení zahájeném Evropskou komisí proti Slovinsku (C-316/19), že Slovinsko tím, že v červenci 2016 jednostranně přistoupilo k zabavení dokumentů týkajících se plnění úkolů ESCB a Eurosystému v prostorách Banka Slovenije, nesplnilo povinnost dodržovat zásadu nedotknutelnosti archivů Evropské unie podle článků 2 a 22 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie. S ohledem na vysoce integrovaný systém, ve kterém ECB pracovala, Soudní dvůr zahrnul do výkladu pojmu „archivy Evropské unie“ veškeré dokumenty vytvořené, zpracované a předané ECB nebo národními centrálními bankami (NCB) v souvislosti s plněním úkolů ESCB a Eurosystému bez ohledu na to, zda jsou v držení ECB, nebo NCB. Z tohoto důvodu nejsou vnitrostátní orgány oprávněny tyto dokumenty v prostorách NCB zabavovat bez předchozí koordinace s ECB. Mimo to Soudní dvůr rozhodl, že Slovinsko tím, že řádně nespolupracovalo s ECB za účelem odstranění protiprávních důsledků tohoto porušení, zároveň nesplnilo zásadu loajální spolupráce.

9.2 Stanoviska ECB a případy neplnění povinnosti konzultace s ECB

Čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžadují, aby ECB byla konzultována ve věci jakýchkoliv navrhovaných právních předpisů EU nebo návrhů vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti působnosti ECB. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách EUR-Lex. Stanoviska ECB k navrhovaným právním předpisům EU jsou zveřejňována také v Úředním věstníku Evropské unie. ECB v roce 2020 přijala šest stanovisek k návrhům aktů Evropské unie a 31 stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti.

Zřejmé a závažné případy neplnění povinnosti konzultace s ECB

Bylo zaznamenáno pět případů nesplnění povinnosti konzultovat návrh právního předpisu s ECB[63], z toho se čtyři případy týkaly vnitrostátních právních předpisů a jeden případ právních předpisů Evropské unie. Za zřejmé a závažné se považují čtyři případy. Dva z těchto případů se týkají slovinských právních předpisů o odloženém splácení úvěrů a o opatřeních v oblasti likvidity pro slovinskou ekonomiku v důsledku pandemie COVID-19. Za zřejmé a závažné se považují z důvodu svého potenciálního dopadu na národní centrální banku, na kapitálovou a likviditní pozici slovinských úvěrových institucí, na operace měnové politiky Eurosystému a na dodržování zákazu měnového financování podle článku 123 Smlouvy o fungování Evropské unie. Další případ se týkal italského návrhu zákona o mechanismu úhrad nákupů elektronickými platebními prostředky, přičemž za zřejmý a závažný se považuje z důvodu svého dopadu na platební prostředky, zejména hotovost. Případ nesplnění povinnosti konzultovat právní předpis Evropské unie se týkal nařízení o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-1, přičemž za zřejmý a závažný se považuje z důvodu svého potenciálního dopadu na ECB a na NCB v souvislosti se správou úvěrů poskytovaných v rámci nástroje SURE. Vzhledem k mimořádné situaci v souvislosti s pandemií si ECB plně uvědomuje naléhavost, s níž bylo třeba uzavřít legislativní proces ve dvou slovinských případech a v případu evropského nástroje SURE, a to včetně potřeby urychleně převést SURE do praxe jako součást tří krátkodobých záchranných sítí schválených Euroskupinou.

ECB přijala stanoviska k návrhům právních předpisů EU

ECB přijala stanoviska k návrhům EU týkajícím se změn obezřetnostního a sekuritizačního rámce v reakci na pandemii COVID-19 a stanovisko z vlastního podnětu ke způsobu, jakým ECB a NCB spravují úvěry poskytované v rámci nástroje SURE. ECB přijala stanovisko k návrhu EU týkajícího se vynětí některých referenčních hodnot směnných kurzů třetích zemí a stanovení náhradních referenčních hodnot za některé ukončované referenční hodnoty. Rovněž přijala stanoviska k návrhu EU týkajícímu se záležitostí směnných kurzů ve vztahu k CFA franku a komorskému franku a ke jmenování nového člena Výkonné rady ECB.

ECB přijala stanoviska k návrhům vnitrostátních právních předpisů

ECB přijala stanoviska k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se národních centrálních bank, včetně stanovisek k navrhované kompletní reformě Sveriges Riksbank, k institucionální a finanční nezávislosti Hrvatska narodna banka, ke změnám kritérií pro jmenování guvernéra a členů řídící rady Banco de Portugal a procesu jmenování členů rozhodovacích orgánů De Nederlandsche Bank, k reformám Rady dohledu Eesti Pank a Generální rady Sveriges Riksbank, k navázání úzké spolupráce mezi ECB a Hrvatska narodna banka a Bulharskou národní bankou v rámci jednotného mechanismu dohledu, k roli Eesti Pank při obranných situacích a zbavení členů rady Latvijas Banka branné povinnosti, k roli Hrvatska narodna banka při výpočtu národní referenční sazby průměrných nákladů na financování chorvatského bankovního sektoru, k roli Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland jako rejstříku ekonomických vlastnictví pro některé finanční subjekty, k roli Banco de España při výkonu dohledu nad dodržováním registračních požadavků v souladu s bojem proti praní peněz a financováním terorismu ze stran poskytovatelů virtuální měny, k roli Bank of Greece při zajišťování souladu s některými požadavky vyplývajícími z jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), k roli De Nederlandsche Bank v nizozemském výboru pro finanční stabilitu, k nouzovému poskytování likvidity nebankovním subjektům ze strany Lietuvos bankas, k poskytování krátkodobé likvidity Garančnímu fondu bankovních vkladů ze strany Banca Naţională a României, ke sběru a sdílení údajů ze strany Danmarks Nationalbank, k právu insolvenčních správců a likvidátorů úvěrových institucí na držení prostředků na účtech u Latvijas Banka a k financování závazků příslušných členských států vůči Mezinárodnímu měnovému fondu ze strany Bank of Greece, Banca d’Italia, Central Bank of Malta a Oesterreichische Nationalbank.

ECB přijala stanoviska k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, včetně jednoho stanoviska k navázání úzké spolupráce mezi ECB a Hrvatska narodna banka v rámci jednotného mechanismu dohledu, dvou stanovisek k navázání úzké spolupráce s Bulharskou národní bankou a jednoho stanoviska ke kapitálovému zacházení s certifikáty o účastnických podílech vydaných úvěrovou institucí v Lucemburku.

ECB přijala stanoviska k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se platebních prostředků, včetně stanovisek k omezení hotovostních plateb týkajícího se poštovních služeb v Belgii, k zajištění minimální úrovně hotovostních služeb v Maďarsku a Švédsku a k omezení hotovostních plateb profesionálům v Dánsku.

ECB přijala stanoviska k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se bankovní a finanční regulace a finanční stability, včetně: stanovisek ke státní podpoře systému pojištění vkladů v Lucembursku, ke zrušení odvodu zvláštního poplatku vybraných finančních institucí na Slovensku, k určení a vykázání alokace částek uložených na spořicích účtech finančními institucemi v Belgii a k opatřením omezujícím makroobezřetnostní rizika v oblasti rezidenčních úvěrů v Německu.

ECB přijala stanovisko k návrhům bulharských právních předpisů týkajících se oficiálního směnného kurzu bulharského leva v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM II).

ECB přijala stanovisko k návrhům rakouských právních předpisů týkajících se statistického vykazování platební bilance.

9.3 Dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu

Podle čl. 271 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie je ECB pověřena úkolem sledovat dodržování zákazů plynoucích z článků 123 a 124 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 3603/93 a 3604/93 ze strany národních centrálních bank členských zemí (NCB). Článek 123 zakazuje ECB a NCB poskytovat vládám a institucím či orgánům EU možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru, stejně jako nakupovat na primárním trhu dluhové nástroje emitované těmito institucemi. Článek 124 zakazuje jakékoli opatření nepodložené obezřetným posouzením, které by umožňovalo zvýhodněný přístup vlád a institucí a orgánů EU k finančním institucím. Evropská komise souběžně s Radou guvernérů ECB monitoruje, jak členské státy tato ustanovení dodržují.

ECB také sleduje, jak centrální banky v EU nakupují na sekundárních trzích dluhové nástroje emitované domácím veřejným sektorem, veřejným sektorem jiných členských států a institucemi a orgány EU. V souladu s body odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 3603/93 nesmí být akvizice dluhových nástrojů veřejného sektoru na sekundárním trhu využita k obcházení cíle článku 123 Smlouvy. Takové nákupy by se neměly stát formou nepřímého měnového financování veřejného sektoru.

Zákazy stanovené v článcích 123 a 124 Smlouvy byly všeobecně dodržovány

Kontrola dodržování zákazů v průběhu roku 2020 provedená ECB potvrdila, že články 123 a 124 Smlouvy byly všeobecně dodržovány.

Kontrola ukázala, že většina národních centrálních bank měla v roce 2020 systém úročení vkladů veřejného sektoru, který plně dodržoval horní meze pro úročení. Některé národní centrální banky by však měly zajistit, aby míra úročení vkladů veřejného sektoru nepřekročila horní mez.

ECB bude nadále sledovat účast Magyar Nemzeti Bank na budapešťské burze, jelikož její nákup většinového podílu na budapešťské burze v listopadu 2015 lze stále vnímat jako zdroj obav z hlediska měnového financování.

Irská centrální banka v průběhu roku 2020 snížila aktiva spojená s Irish Bank Resolution Corporation, a to prostřednictvím prodeje dlouhodobých dluhopisů s pohyblivou úrokovou sazbou, což je krok směřující k tomu, aby se těchto aktiv zbavila zcela, jak je to nezbytné. K dalšímu zmírnění vážných obav týkajících se měnového financování by přispělo přiměřeně rychlé pokračování prodejů.

10 ECB v kontextu EU a v mezinárodním kontextu

ECB v roce 2020 pokračovala v úzkém dialogu se svými evropskými a mezinárodními partnery. Velký důraz kladla na komunikaci v souvislosti se svou odpovědností vůči Evropskému parlamentu, aby vysvětlila mimořádná opatření přijatá v kontextu pandemie COVID-19. ECB se konstruktivně účastnila dialogů skupiny G20 a aktivně přispívala do diskusí v rámci Mezinárodního měnového fondu (MMF), zejména těch, které se týkaly dopadu pandemie. Nadále také spolupracovala s centrálními bankami rozvíjejících se tržních ekonomik.

10.1 Odpovědnost ECB

Nezávislost a odpovědnost jsou dvě strany téže mince

ECB byla během pandemie COVID-19 schopna na ni výrazně zareagovat částečně díky tomu, že může postupovat zcela nezávisle. Tato nezávislost jí byla přiznána v rámci demokratického procesu a umožňuje jí, aby prováděla své úkoly, aniž by byla vystavena krátkodobým politickým tlakům.[64] Nezávislost je přitom spojena s účinnými mechanismy odpovědnosti, které zajišťují, že ECB naplňuje svůj mandát. ECB nepřetržitě usiluje o zajištění účinných postupů, které tuto odpovědnost garantují, a také o to, aby své kroky vysvětlovala lidem v celé Evropě i jejich zástupcům v Evropském parlamentu. Tyto postupy přesahují rámec požadavků uvedených v čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dále jsou doplněny o soudní přezkum Soudním dvorem Evropské unie.

Když ECB přistoupila po vypuknutí pandemie k mimořádným opatřením, prezidentka ECB se zúčastnila ad hoc výměny názorů se zástupci Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Evropského parlamentu (ECON). Toto setkání se konalo nad rámec čtyř pravidelných slyšení téhož výboru, která se konala v roce 2020. Během něj prezidentka rovněž specificky diskutovala o klíčových kritériích účinných postupů pro zajištění odpovědnosti. ECB a Evropský parlament se shodly na užší spolupráci v rámci přezkumu strategie ECB.

Prezidentka ECB se dále v únoru 2020 zúčastnila rozpravy v plénu týkající se výroční zprávy ECB za rok 2018 a v květnu 2020 viceprezident ECB představil výroční zprávu ECB za rok 2019 výboru ECON. V souvislosti s touto událostí zveřejnila ECB svou odpověď na podněty Evropského parlamentu, které tvořily součást jeho usnesení k výroční zprávě za rok 2018. Vedle pravidelných slyšení se člen Výkonné rady ECB Fabio Panetta zúčastnil v únoru 2020 Evropského parlamentního týdne, během něhož diskutoval o prohloubení a rozšíření Hospodářské a měnové unie. Dále se zúčastnil výměn názorů v rámci výboru ECON v červenci 2020 k mezinárodní roli eura a v říjnu 2020 k digitálnímu euru. ECB v roce 2020 také odpověděla na 48 písemných dotazů členů Evropského parlamentu, což představuje výrazný nárůst ve srovnání s předchozím rokem.

Podle nejnovějších průzkumů Eurobarometr podporuje euro 75 % respondentů v eurozóně a 40 % z nich spíše důvěřuje ECB.[65] Tyto výsledky ukazují, že důvěra v ECB je stále zranitelná v závislosti na výsledcích ekonomiky – potenciálně i těch, které jsou mimo její kontrolu – a také že je nezbytné, aby se ECB nadále zapojovala do konstruktivního dialogu s Evropským parlamentem a občany, aby vysvětlovala svá rozhodnutí a naslouchala jejich obavám.

10.2 Mezinárodní vztahy

Skupina G20

ECB se konstruktivně zapojila do iniciativ skupiny G20 zaměřených na zajištění adekvátní reakce na krizi COVID-19.

Po vypuknutí pandemie COVID-19 skupina G20 schválila komplexní akční plán zaměřený na nouzové politiky ke zmírnění hospodářského propadu během této krize, zabezpečení celosvětového finančního systému a podporu chudých ekonomik. Společně s Pařížským klubem se dohodla na dočasné iniciativě pozastavení dluhové služby (DSSI) pro nejchudší země a schválila společný rámec pro dluhové operace přesahující DSSI. Dále zintenzivnilo úsilí v oblastech infrastruktury a finanční inkluze vzhledem k novým výzvám, které krize přinesla. Co se týče otázek týkajících se finančního sektoru, skupina G20 připravila ve spolupráci s Radou pro finanční stabilitu zprávu o dopadech procykličnosti úvěrových hodnocení ratingových agentur na finanční stabilitu a také cestovní mapu k usnadnění celosvětových přeshraničních plateb. Skupina G20 vedla rovněž diskuse o globálních stablecoinech a v roce 2021 jsou k tomuto tématu naplánovány další aktivity. Dialogy o zdanění digitální ekonomiky budou pokračovat i v roce 2021.

Hospodářskopolitické otázky týkající se MMF a mezinárodní finanční architektury

MMF reagoval na krizi okamžitě prostřednictvím svých analýz a poskytnutí nouzových úvěrů

ECB nadále hrála aktivní roli v diskusích o mezinárodním měnovém a finančním systému v rámci MMF i na dalších fórech a přispěla svým pohledem ke společným pozicím Evropské unie nebo zemí eurozóny. Tyto diskuse se výrazně soustředily na dopad pandemie COVID-19.

Pokud jde o reakci mezinárodního společenství na tuto krizi, sehrál MMF ústřední úlohu, a to nejen svými analýzami hospodářské a finanční situace. Okamžitě také uplatnil řadu opatření, včetně poskytnutí nouzového financování nebývale velkému počtu zemí, nových flexibilních úvěrových linek a dluhové úlevy svým nejchudším členským zemím a zavedení nového úvěrového nástroje – linky pro krátkodobou likviditu. Krizové poskytování úvěrů bylo uskutečňováno v rámci stávající úvěrové kapacity MMF ve výši zhruba 1 bilionu USD. Tato úvěrová kapacita je pro příští roky zachována díky zdvojnásobení mnohostranného uspořádání úvěrových dohod „New Arrangements to Borrow“, které nabylo účinnosti 1. ledna 2021, a novému kolu bilaterálních dohod o půjčkách. Poptávku po zdrojích MMF je však třeba pozorně sledovat. ECB podporuje zdroji adekvátně vybavený MMF jako klíčovou složku globální finanční záchranné sítě.

Vzhledem k dopadu pandemie na dluhovou situaci mnoha zemí MMF výrazně zintenzivnil program činnosti související se zadlužením. Inicioval diskusi o zlepšení mezinárodní architektury pro řešení dluhových krizí a oznámil plány dalšího přezkumu svých vlastních politik souvisejících se státním dluhem. MMF také pokračoval ve své pětileté komplexní revizi dohledu, což je proces, který stanoví priority dohledu pro období let 2020 až 2025, a také v revizi programů hodnocení finančního sektoru (FSAP). Pokud jde o druhou zmíněnou revizi, zpráva výboru Evropského systému centrálních bank pro mezinárodní vztahy přispěla k mezinárodní diskusi a poskytla doporučení, jak posílit dopad programů FSAP.

ECB nadále spolupracovala s centrálními bankami rozvíjejících se tržních ekonomik

ECB nadále spolupracovala s centrálními bankami rozvíjejících se tržních ekonomik

I přes mimořádnou situaci ECB nadále spolupracovala s centrálními bankami mimo EU, zejména v rámci stávajícího memoranda o porozumění s klíčovými africkými, asijskými a latinskoamerickými centrálními bankami a prostřednictvím strukturované spolupráce s regionálními organizacemi centrálních bank a MMF. Tato spolupráce odráží globální zájem o politiky, názory, analytické rámce a pracovní postupy ECB. Diskuse na úrovni pracovníků i tvůrců politik se týkaly politik a hlavních úkolů ECB a také technických otázek a otázek řízení. Obzvlášť velkému zájmu se těšila témata související s COVID-19, změnou klimatu a digitalizací z pohledu centrální banky. ECB jakožto orgán EU navíc nadále přispívala k procesu rozšíření EU při cílených diskusích s centrálními bankami v zemích západního Balkánu, které mají perspektivu vstupu do EU.

Box 9
Vývoj ERM II

Dne 10. července 2020 byly bulharský lev a chorvatská kuna zahrnuty do mechanismu směnných kurzů (ERM II) za použití směnných kurzů v uvedený den. Stalo se tak v návaznosti na postup stanovený v usnesení Evropské rady ze dne 16. června 1997, a to při zohlednění základních faktorů, jako je ustavení bankovní unie. Než bulharské a chorvatské orgány zažádaly o účast v ERM II, realizovaly řadu opatření, k jejichž zavedení se ještě před vstupem zavázaly. Jejich plnění sledovaly a vyhodnocovaly v oblasti své působnosti ECB a Evropská komise, jmenovitě ECB v případě bankovního dohledu a makroobezřetnostní politiky a Evropská komise v případě strukturálních politik. V souladu s předchozí praxí učinily Bulharsko a Chorvatsko při vstupu do ERM II dodatečné závazky s cílem zajistit udržitelnou konvergenci k eurozóně.[66] Souběžně se vstupem do ERM II zahájily obě centrální banky úzkou spolupráci s ECB v oblasti dohledu.[67] Vstup do ERM II je jedním z předpokladů, které musí každá země splnit před přijetím eura. Měna se musí ERM II účastnit po dobu nejméně dvou let bez závažnějšího odchýlení, zejména bez oslabení vůči euru. Po vyhodnocení, zda země plní všechna konvergenční kritéria, musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy vstup do eurozóny potvrzen rozhodnutím Rady Evropské unie.[68]

11 Posilování komunikace a kontaktů s veřejností

„Dobrá komunikace je základem důvěryhodnosti ECB a podporuje naši legitimitu v očích lidí, kterým sloužíme.“
Prezidentka ECB Christine Lagardeová

Mezi četnými účinky koronavirové pandemie byla jedním z nejsilnějších bezprecedentní míra nejistoty, a to nejen pro ekonomiku a společnost jako celek, ale také pro každého jednotlivce. Tato nejistota způsobovala úzkost a často i zmatek. Za těchto okolností je pro poskytování zásadních informací a pro získání důvěry nezbytná spolehlivá, na faktech založená, včasná a jasná komunikace ze strany veřejných orgánů. ECB proto v roce 2020 upravila a zintenzivnila svou komunikaci a kontakty s veřejností. Poskytla trhům a širší veřejnosti včasné a snadno dostupné informace o svém hodnocení hospodářského výhledu a schválených opatřeních. Co je nejdůležitější, ECB usilovala o vysvětlení svých kroků, jejich zamýšleného dopadu a konkrétních přínosů pro lidi, podniky, banky a vlády v eurozóně.

11.1 Komunikace během pandemie

ECB přizpůsobila svou komunikační strategii omezením vyvolaným pandemií a většinu komunikace přesunula na internet

Pandemie přiměla ECB, aby se přizpůsobila novým způsobům, jak oslovit různé cílové skupiny. Prostřednictvím inovativních forem komunikace si ECB udržela výrazné zaměření na komunikaci a své publikum dobře informovala. Zajistila, že finanční trhy a odborníci dobře porozumí technickým detailům jejích opatření, a rychle reagovala na případné dotazy. Snadno dostupné informace o krocích ECB byly zveřejňovány na speciální webové stránce ke koronaviru.

Jednou z hlavních částí nového komunikačního přístupu byl přesun od osobních setkání k online akcím, seminářům a rozhovorům. Vzhledem k tomu, že členové Výkonné rady na počátku pandemie přednášeli méně projevů a poskytovali méně rozhovorů, ECB rozšířila svůj soubor komunikačních nástrojů zavedením blogu ECB. Blog nabízí přehled o nedávných rozhodnutích a trendech souvisejících s ekonomikou eurozóny i širšími tématy. Autory všech článků jsou tvůrci politik ECB. V roce 2020 bylo na blogu zveřejněno 19 příspěvků, přičemž mnohé se týkaly reakce ECB na krizi. Dalším důležitým kanálem používaným pro širší veřejnost je podcast ECB, který byl zaveden v roce 2019. V roce 2020 nabídl devět příspěvků s tématy od dopadů pandemie na ECB a její politiky a operace až po úlohu centrálních bank v boji proti změně klimatu a možnost digitálního eura.

Fórum ECB o centrálním bankovnictví, které se v roce 2020 konalo na téma „Úloha centrálních bank v měnícím se světě“, se také přesunulo na internet. Nový formát se studiem, interaktivními prvky a živým streamem přilákal více diváků a vedl k většímu zapojení na sociálních sítích, přičemž mimořádnou pozornost přitáhl zejména projev prezidentky ECB o měnové politice. Stejně jako v předchozích letech soutěž pro mladé ekonomy rozšířila zapojení do fóra a zvýšila zájem mladšího publika.

Návštěvnické centrum ECB, za normálních okolností častý cíl školáků a vysokoškolských studentů, kteří se chtějí dozvědět více o ECB a jejích politikách, se muselo pro veřejnost uzavřít. ECB jej však mezitím zpřístupnila online a nabídla jeho virtuální prohlídku. Prohlídka s využitím vybavení pro virtuální realitu poskytuje ještě silnější a působivější zážitek.

V komunikaci hrály během pandemie hlavní roli digitální kanály. Rozšíření online nabídky ECB, jakož i podstatně zesílené aktivity na sociálních sítích ECB, její prezidentky a dalších členů Výkonné rady, přispěly ke zvýšení dosahu ECB a k udržení většího zapojení lidí sledujících ECB na internetu, kdy příspěvky vyvolaly 2,8 mil. interakcí v sociálních médiích. Zejména mladší publikum oslovily specializované online formáty, jako je evropské setkání mladých. Na této akci v květnu 2020, organizované společně s Evropským parlamentem, odpověděla prezidentka Christine Lagardeová na otázky mladých Evropanů ohledně jejich obav o kariéru, budoucnosti Evropy, digitalizace a změn klimatu. Podobně úsilí ECB o partnerství se zkušenými organizacemi nebo influencery, jako je Finanzfluss, kanál o finanční gramotnosti na YouTube, pomohlo ECB dále posílit kontakt s mladším publikem a řešit jeho obavy.

11.2 Komunikace jako obousměrný proces: ECB naslouchá

ECB naslouchá, aby zajistila, že to, co děláme, odpovídá tomu, co evropští občané chápou a očekávají

V rámci přezkumu své strategie ECB rovněž vyhodnocuje své komunikační postupy. Je třeba, aby adresáti komunikace ECB rozuměli jejím cílům, strategii a rozhodnutím a podporovali je. ECB se proto rozhodla oslovovat nejen odborníky a analytiky, ale i širší veřejnost. Zavázala se, že bude naslouchat očekáváním evropských občanů a lépe pochopí jejich ekonomické zájmy a imperativy a také to, jak je může ECB splnit.

Hostiteli vůbec první akce ECB Vám naslouchá byli v říjnu 2020 prezidentka Christine Lagardeová a hlavní ekonom Philip R. Lane. Tato virtuální akce svedla dohromady 22 zástupců 18 organizací občanské společnosti, působících v devíti různých odvětvích, včetně otázek životního prostředí, udržitelnosti, sociálního blahobytu, obchodu, náboženství, kultury a transparentnosti.

Účastníci se k debatě připojili vzdáleně ze sedmi různých zemí. Akce měla dvě hlavní části: jedna se týkala dopadu měnové politiky a komunikace ECB a druhá se zaměřila na budoucí globální výzvy. Diskuse byly otevřené a upřímné.

Podobné akce pořádané národními centrálními bankami zemí eurozóny poskytly další pohled na obavy a očekávání lidí ze všech koutů eurozóny.

S cílem vyslechnout si nápady a názory od široké škály zainteresovaných stran otevřela ECB také online portál ECB Vám naslouchá, aby lépe pochopila pohled lidí na ekonomiku eurozóny a to, co od ECB očekávají. Prostřednictvím portálu ECB v roce 2020 obdržela téměř 4 000 komentářů ke své měnověpolitické strategii.

Komentáře a názory z portálu a akce ECB Vám naslouchá i z akcí pořádaných národními centrálními bankami se v roce 2021 odrazí v úvahách o přezkumu strategie ECB.

ECB kromě toho zahájila řadu webinářů s organizacemi občanské společnosti. První z nich se konal v září 2020 na téma dopadu pandemie COVID-19 na ekonomiku eurozóny a reakce politik ECB.

12 Organizační odolnost a správa a řízení

ECB se snaží své zaměstnance inspirovat, rozvíjet a motivovat. Navzdory náročným okolnostem způsobeným pandemií COVID-19 ECB i v roce 2020 přilákala talentované lidi a udržela si je a podporovala jejich trvalý růst, přičemž dosáhla dalšího pokroku v několika iniciativách a procesech zaměřených na zaměstnance. Kolegové z ECB se podělili o své zkušenosti s neobvyklými okolnostmi a problémy, se kterými se potýkali během roku 2020, v kapitole nazvané „Seznamte se s našimi lidmi“.

ECB je plně odhodlána zajistit nejvyšší úroveň standardů integrity a správy a řízení. Posílený rámec oznamování porušování pravidel vytvořený v roce 2020 posiluje její oddanost společným hodnotám a povzbuzuje zaměstnance, aby bez obav upozorňovali na nesrovnalosti.

12.1 Rozvoj zaměstnanců za mimořádných okolností

ECB plní své úkoly díky svým lidem

Pandemie COVID-19 přinesla pro ECB nové výzvy. Její hlavní prioritou v roce 2020 bylo zajistit zdraví a bezpečnost zaměstnanců a zároveň jim pomoci skloubit pracovní a soukromé povinnosti a umožnit jim podávat co nejlepší pracovní výkon.

ECB přijala několik preventivních opatření na ochranu svých zaměstnanců a k zajištění toho, aby mohla nadále plnit svůj mandát. Na počátku pandemie ECB požádala zaměstnance, aby pracovali z domova, s výjimkou těch, kteří musí plnit kritické úkoly v budovách ECB. Přesunula také některé zaměstnance do oblastí s kritickými funkcemi, které vyžadovaly dodatečnou podporu.

ECB průběžně upravovala své pracovní prostředí, pravidla a opatření, aby podpořila dobré pracovní podmínky zaměstnanců, jejich profesní růst a prostředí podporující inkluzi, zejména za tak výjimečných okolností, jako je krize způsobená onemocněním COVID-19. Mezi příklady patří pravidelná komunikace a zvyšování informovanosti v rámci organizace, poskytování zvýšené emocionální podpory prostřednictvím lékařského a psychologického poradenství i pružná pracovní doba a podpora při péči o dítě. ECB také dočasně prodloužila určité smlouvy, kterým končila platnost. Nástup nových zaměstnanců probíhal ve většině případů na dálku.

Během roku 2020 se ECB nadále snažila podporovat profesní rozvoj. V lednu 2020 byl zaveden nový kariérní rámec, který zaměstnancům usnadnil změnu rolí v rámci organizace, a to buď horizontálně, nebo povýšením. ECB rovněž poskytovala zaměstnancům možnost distančního profesního rozvoje, jako jsou online školení a kurzy. Za účelem rozvoje řídicích schopností, které hrají v ECB klíčovou roli při řízení zaměstnanců, ECB investovala do vzdáleného koučování a poradenství pro manažery a koordinátory týmů ohledně toho, jak se vypořádat s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a vést virtuální nebo hybridní týmy (ve virtuálním prostoru i na místě). Zaměstnancům byly také předávány tipy a osvědčené postupy jiných organizací a na interních platformách ECB byl vytvořen zvláštní prostor pro výměnu názorů a dotazy zaměstnanců a vedoucích pracovníků.

ECB se snaží být pracovištěm, které podporuje otevřenost, respekt, rozmanitost a inkluzi, a v práci v těchto oblastech pokračovala i v roce 2020. Propagovala inkluzivní chování mezi svými zaměstnanci, což mělo zásadní význam v prostředí, které se stalo převážně virtuálním. Pokud jde o genderovou vyváženost, ECB v roce 2020 přijala novou strategii skládající se z nových cílů pro zastoupení mužů a žen a souboru doprovodných opatření na podporu genderové rozmanitosti. Tyto cíle poprvé zahrnují rozhodnutí týkající se náboru zaměstnanců i postupu do vyšší platové třídy, jakož i celkový podíl žen mezi zaměstnanci ECB.

Obrázek 4

Cíle v oblasti náboru zaměstnanců, postupu do vyšší platové třídy a celkového podílu žen mezi zaměstnanci ECB

Zdroj: ECB.
Poznámka: Podíl žen mezi zaměstnanci se měří na základě stálých zaměstnanců a zaměstnanců na dobu určitou.

Navzdory pandemii COVID-19 pokračovala ECB ve svých aktivitách zaměřených na vyšší informovanost o rozmanitosti a inkluzi. S podporou svých zaměstnaneckých sítí si v této oblasti připomněla několik důležitých událostí, jako je Mezinárodní den památky holocaustu, Mezinárodní den žen, Mezinárodní den proti homofobii, bifobii, interfobii a transfobii (IDAHOBIT), Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace a Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. V roce 2020 ECB rovněž přivítala vznik nové skupiny pro zaměstnance nazvané Rodičovská síť, jejímž úkolem je zajistit v organizaci větší informovanost o tématech týkajících se rodičů a podporovat organizační kulturu, pravidla a služby, které nejlépe slouží zájmům a potřebám stávajících i budoucích rodičů.

K zajištění dobrých pracovních podmínek zaměstnanců a pochopení jejich potřeb a obav v současném mimořádně náročném prostředí se ECB rozhodla provádět pravidelná krátká šetření spokojenosti zaměstnanců. Tato šetření budou probíhat po dobu trvání pandemie COVID-19 a umožní ECB přijmout vhodná opatření na podporu zaměstnanců, zachování dobrých pracovních podmínek a dialogu se zaměstnanci i propagaci inkluzivní pracovní kultury.

12.2 Seznamte se s našimi lidmi

Massimo Antolini, poradce, generální ředitelství pro informační systémy

Pracuji v sekci služeb pro koncové uživatele, kde poskytujeme notebooky a telefony a rovněž se staráme o jejich správu, dodáváme nástroje pro skupinovou komunikaci a poskytujeme videokonferenční služby pro celou ECB, a zajišťujeme tak, aby mohli kolegové pracovat a zůstat v kontaktu, ať jsou fyzicky kdekoli. Pomáháme také členům Výkonné rady a jejich sekretariátům ve všech záležitostech spojených s IT.

Společně s dalšími týmy v rámci odboru služeb infrastruktury a operací poskytujeme vzdálený přístup ke všem IT službám ECB. Vzdálený přístup umožnil kolegům z ECB práci z domova již od začátku pandemie COVID-19, čímž se snížilo riziko nákazy v našich prostorách. Technologie sice nemůže zcela nahradit výhody fyzické přítomnosti a osobního kontaktu, pomohla ale zajistit kontinuitu provozu a udržet organizační odolnost od začátku omezení souvisejících s koronavirem.

Pro kolegy, kteří stále pracují v prostorách ECB, jsme také vybavili několik zasedacích místností vylepšenou videokonferenční technikou a našim uživatelům poskytujeme nepřetržitou podporu. Tato práce již přinesla výsledky: zaměstnanci i členové Výkonné rady získali nové dovednosti a nyní tuto moderní infrastrukturu s důvěrou využívají pro virtuální setkání a pro různé tiskové a interinstitucionální akce na dálku. Méně cestování uvolnilo prostor v kalendáři pro ještě více akcí ECB, která pravděpodobně ještě nikdy nebyla veřejnosti tak přístupná a tolik k dispozici jako v tomto období.

Shani Kopolo, stážistka, generální ředitelství pro lidské zdroje

Nedávno jsem dokončila magisterské studium v oboru mezinárodní řízení lidských zdrojů na University of Edinburgh. Pocházím z Finska a Zambie a vyrostla jsem ve Vídni, kde jsem navštěvovala mezinárodní školu. Jsem v kontaktu s mnoha různými kulturami, a byla jsem proto nadšená, že mohu nastoupit do ECB. Jako stážistka v týmu věnujícímu se pracovní kultuře v rámci odboru řízení talentů pracuji na projektech, které se zaměřují mimo jiné na rozmanitost a inkluzi. Cílem našich iniciativ je zajistit, aby ECB byla pracovištěm, kde má každý kolega pocit, že je ceněný a respektovaný, je součástí týmu a při práci může rozvinout celý svůj potenciál. Tato podmínka je důležitá za všech okolností, pandemie COVID-19 ovšem její význam ještě zvětšila, což jsem zažila i já osobně. Nástup do ECB uprostřed pandemie byl do jisté míry náročný, pokud šlo o zapojení do týmu, kdy jsem potřebovala poradit nebo se učila, jak vše funguje, protože tradiční formy osobní interakce zkrátka nebyly možné. Při adaptaci mi nicméně hodně pomohlo, že jsem měla možnost komunikovat s kolegy prostřednictvím videohovorů namísto e-mailů. Můj tým se mě také snažil ze všech sil zapojit, což mi ukázalo, že naše úsilí o inkluzi v podmínkách práce na dálku je zásadní pro spokojenost zaměstnanců v tak výjimečné době, jako je pandemie COVID-19.

Julia Körding, řídicí expertka v oblasti finančního rizika, ředitelství pro řízení rizik

Do ECB jsem nastoupila v roce 2006 po získání doktorátu a postdoktorandském výzkumu v oboru čistá matematika, protože jsem chtěla být více v kontaktu s realitou a zlepšit životy lidí. Moje každodenní motivace vychází z cíle ECB pracovat ve prospěch všech lidí v Evropě. Na začátku roku 2020 jsem působila na generálním ředitelství pro sekretariát, kde jsem koordinovala zasedání Rady guvernérů a přípravu výroční zprávy ECB za rok 2019. Jakmile bylo třeba ECB pomoci reagovat na pandemii COVID-19, přesunula jsem se v dubnu 2020 během krátké doby na ředitelství pro řízení rizik. Se svým matematickým vzděláním jsem pomáhala týmu vyhodnocovat nové zdroje úvěrového rizika a navrhovat vhodná opatření k jeho zmírnění. Cílem bylo umožnit bankám poskytovat jako zajištění pro operace měnové politiky více úvěrů a zajistit tak financování reálné ekonomiky. Mnoho měsíců jsem své nové kolegy potkávala pouze virtuálně. Nebylo vždy jednoduché probírat komplikované technické otázky z domácí kanceláře prostřednictvím notebooku, ale díky tomu, že jsem byla obklopena skvělým týmem, to byla zkušenost velice užitečná. Jsem hrdá na to, že jsem svým malým dílem přispěla ke zmírňování dopadu pandemie na lidi v celé eurozóně.

Belén Pérez Esteve, vedoucí expertka v oblasti externí komunikace, generální ředitelství pro komunikaci

Aby mohla ECB plnit svůj mandát cenové stability, musí jí rozumět účastníci trhu, ale také evropští občané. To platí zejména v tak mimořádné situaci, jako je pandemie koronaviru. Jako součást týmu pro vztahy s veřejností se podílím na vysvětlování činností ECB široké veřejnosti tím, že organizuji iniciativy pro mladé Evropany. Vzhledem k tomu, že mladí lidé patří mezi ty nejhůře zasažené ekonomickými dopady pandemie, usilovně jsme se snažili nabídnout v roce 2020 účinné online alternativy k původně plánovaným akcím a také inovativní formáty vhodné pro toto publikum. Jednou z těchto akcí, která se nakonec kvůli pandemii konala virtuálně, byl online dialog s prezidentkou Christine Lagardeovou během evropského setkání mladých, v jehož rámci jí účastníci mohli přímo klást dotazy. Náš tým také organizoval několik rozhovorů pro Finanzfluss, kanál na YouTube o finanční gramotnosti, a také kampaň na sociálních médiích s Evropským fórem mládeže, aby v rámci přezkumu strategie ECB zazněly i hlasy mladých Evropanů. Držet krok s komunikačními trendy a preferencemi publika v digitálním věku a uprostřed pandemie je náročné, ale když se vám podaří zvýšit informovanost o tom, co děláme, a oslovit nové publikum, stojí to za to.

Olivier Strube, hlavní expert v oblasti emise bankovek, ředitelství pro bankovky

Mám na starosti harmonogram dodávek eurobankovek, zejména z devíti tiskáren, kde se vyrábějí, do 19 národních centrálních bank, které je zpřístupňují občanům. Obvykle vytvářím měsíční harmonogram dodávek na konkrétní rok pro všechny národní centrální banky několik měsíců předem, a to na základě předpokládané poptávky po hotovosti, pomocí optimalizačního softwaru pro efektivní sladění nabídky a poptávky. V březnu 2020 před první pandemickou uzávěrou jsme zaznamenali nepředpokládanou vysokou poptávku po bankovkách a poté částečné nebo úplné uzavření tiskáren a peněžních center odpovědných za třídění bankovek vhodných k opětovnému vydání, což vedlo k nečekanému poklesu zásob bankovek. Kvůli této vzácné kombinaci poptávkového a nabídkového šoku jsem musel kompletně přepracovat harmonogram dodávek a iniciovat více než 20 ad hoc zásilek bankovek po celé Evropě z našich strategických rezerv. Musel jsem pozorně sledovat zásoby a dodávky bankovek a komunikovat s národními centrálními bankami, abych zajistil, že v žádné zemi eurozóny nebude nedostatek bankovek. S tímto problémem nám také pomohla interně vyvinutá aplikace, která umožnila projekce různých scénářů nabídky a poptávky. Viděl jsem, jak vypadá spolupráce v evropském duchu, protože všech 19 národních centrálních bank si v tomto obtížném období pragmaticky pomáhalo, aby každý občan mohl všude v případě potřeby získat přístup k hotovosti.

Anne van der Graaf, účastnice programu pro absolventy vysokých škol, generální ředitelství pro tržní operace

Ve druhém roce programu pro absolventy vysokých škol jsem nastoupila do sekce dluhopisových trhů v eurozóně a mým hlavním úkolem je pomáhat národním centrálním bankám při realizaci nákupů aktiv podnikového sektoru v rámci programu nákupu aktiv (APP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Přímo se podílím na tom, že i když pandemie koronaviru vytvořila mimořádné okolnosti, podniky mají stále zajištěny příznivé podmínky financování. Měla jsem štěstí, že se mi podařilo získat zkušenosti ještě v reálném prostředí obchodní místnosti ECB. Vzhledem k tomu, že byl dále omezen maximální počet lidí v kanceláři, pandemie koronaviru výrazně změnila můj pracovní den a dluhopisové trhy v eurozóně musím sledovat z domova. Jindy útulný pokoj pro hosty v mém bytě se proměnil v kancelář, kde mám vedle pracovního stolu poněkud neotřelý „kancelářský nábytek“ v podobě bicích mého spolubydlícího.

Stefan Wredenborg, senior vedoucí týmu a tajemník Výboru pro finanční stabilitu, generální ředitelství pro makroobezřetnostní politiku a finanční stabilitu

Důležitou formu spolupráce mezi ECB a národními centrálními bankami a orgány dohledu zajišťují struktury výborů. Jedním z nich je Výbor pro finanční stabilitu, který v důsledku pandemie pracoval v roce 2020 ještě intenzivněji. Častěji se konala virtuální setkání k projednání vývoje finanční stability a makroobezřetnostních politických rozhodnutí. V roce 2020 jsem převzal funkci tajemníka výboru a do své nové role jsem „spadl rovnýma nohama“; to se zdařilo díky hladkému předání funkce, které zařídil můj předchůdce, výborným kolegům v týmu sekretariátu i pomoci předsedy výboru.

Byl to náročný rok i pro členy, protože jsme si všichni museli zvyknout na nové způsoby spolupráce a zvládnout vyšší pracovní zátěž. Domnívám se, že se nám to povedlo, a to díky velmi kooperativnímu duchu, vynikající analýze odborníků z vnitrostátních orgánů i ECB a podpoře ze strany našich IT služeb, které nám pomohly vyrovnat se s novou virtuální realitou. Poněkud paradoxně mám pocit, že jsme se jako výbor během letošního roku sblížili, přestože jsme se fyzicky nepotkávali. Když jsem viděl členy ze všech zemí EU na video jednáních v domácích pracovnách místo u velkého kulatého stolu, měl jsem pocit, že v tomto náročném období jsme v tom skutečně všichni společně. Všem nám ale chybělo ono občasné osobní setkávání a příležitost neformálně si popovídat během přestávek na jednání!

12.3 Posilování standardů integrity a správy a řízení

Posílený rámec a pravidla pro oznamování porušování pravidel chrání integritu ECB, podporují řádnou správu a řízení v ECB a umožňují zaměstnancům upozorňovat na nesrovnalosti bez obav

S cílem chránit integritu ECB a podpořit řádnou správu a řízení v ECB byl v roce 2020 zaveden posílený interní rámec a pravidla pro oznamování porušování pravidel. Nový rámec zahrnuje interní nástroj pro jednoduché a bezpečné anonymní oznamování možného porušení pracovních povinností, nevhodného chování nebo jiných nesrovnalostí a možnost, aby osoby, které podezření na porušení pravidel oznámí, a svědci mohli požádat o ochranu před odvetou v souladu s nejmodernějšími standardy. Rozsah těchto opatření byl navíc rozšířen na všechny vysoce postavené úředníky ECB. Rámec oznamování porušení pravidel doplňuje stávající mechanismus ECB pro oznamování porušení pravidel, který se používá především pro externí oznamování záležitostí v oblasti bankovního dohledu.

V rámci ECB byly vyvinuty nové iniciativy a komunikační kampaně s cílem informovat zaměstnance o etických pravidlech a ustanoveních, přičemž všichni nově přijatí zaměstnanci se účastní povinného e-learningového programu „Being ethical“ („Jak být etický“). Kancelář pro compliance, správu a řízení odpověděla v roce 2020 na více než 1 900 žádostí o informace týkající se široké škály témat, které byly rovnoměrně rozdělené mezi pracovníky centrálního bankovnictví a pracovníky bankovního dohledu. Téměř 60 % žádostí se týkalo soukromých finančních transakcí zaměstnanců, po nichž následovaly žádosti ohledně externích činností a otázek střetu zájmů (viz graf 25). Kontroly compliance provedené s podporou externího poskytovatele služeb potvrdily, že zaměstnanci ECB a členové vysoce postavených orgánů ECB pravidla pro soukromé finanční transakce obecně dodržují.

Graf 25

Přehled žádostí zaměstnanců ECB obdržených v roce 2020

(počet žádostí)

Zdroj: ECB.

Na úrovni Eurosystému a jednotného mechanismu dohledu pokračovala spolupráce s národními centrálními bankami a příslušnými vnitrostátními orgány prostřednictvím pracovní skupiny pro etiku a compliance (Ethics and Compliance Officers’ Task Force, ECTF), která se zaměřila na sladěnost a konzistentnost etických zásad platných v různých institucích.

Na mezinárodní úrovni byla ECB přijata do Etické sítě multilaterálních organizací (ENMO), což je fórum vytvořené pro výměnu informací a zkušeností, usnadnění spolupráce v otázkách společného zájmu týkajících se důvěryhodnosti a prosazování standardů pro praxi. Členstvím v ENMO demonstruje ECB svou podporu záležitostem týkajícím se etiky a správy a řízení.

V souladu s Kodexem chování vysoce postavených úředníků Evropské centrální banky Etický výbor ECB posoudil prohlášení o zájmech, která překládají členové Výkonné rady, Rady guvernérů a Rady dohledu ke zveřejnění na internetových stránkách ECB. Během roku 2020 Etický výbor vydal zvýšený počet stanovisek, z nichž se většina týkala činností, které úředníci ECB vykonávají jako soukromé osoby, a činností po ukončení pracovního poměru.

Pro další zvýšení transparentnosti se Rada guvernérů rozhodla zveřejnit na internetových stránkách ECB stanoviska, která vydal Etický výbor a která byla určena současným a budoucím členům Výkonné rady ECB, Rady guvernérů a Rady dohledu, pokud jde o případy střetu zájmů a výdělečnou činnost po konci mandátu.

V roce 2020 ECB odpověděla na 67 žádostí veřejnosti z EU o přístup k dokumentům ECB a zpřístupnila více než 190 dokumentů (některé z nich byly zpřístupněny částečně).

Výbor pro audit ECB[69] provedl tříletý přezkum svého mandátu a zavedl dodatečná opatření, jimiž reagoval na výzvy Evropského parlamentu a nevládních organizací k dalšímu posílení a ochraně nezávislosti svých členů. Výbor pro audit radí Radě guvernérů v klíčových aspektech správy a řízení v ECB – pokrývající oblast centrálního bankovnictví i bankovního dohledu – a v Eurosystému. Získával pravidelné informace o opatřeních a iniciativách, které ECB přijala k řešení finančních a provozních rizik způsobených pandemií COVID-19, a nadále pobízel k včasné realizaci otevřených doporučení auditu.

Roční účetní závěrka

https://www.ecb.europa.eu/pub/annual/annual-accounts/html/ecb.annualaccounts2020~0508aea2f9.cs.html

Konsolidovaná rozvaha Eurosystému k 31. prosinci 2020

https://www.ecb.europa.eu/pub/annual/balance/html/ecb.eurosystembalancesheet2020~0da47a656b.cs.html

Statistická část (pouze v anglickém jazyce)

https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/annrep/ecb.ar_annex2020_statistical_section~ae79ac8ab8.en.pdf

© Evropská centrální banka, 2021

Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon: +49 69 1344 0

Internetové stránky: www.ecb.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Uzávěrka dat zahrnutých v této zprávě proběhla 25. února 2021 (není-li výslovně uvedeno jinak).

Vysvětlení specifické terminologie je k dispozici ve slovníčku pojmů ECB (pouze v anglickém jazyce).

HTML ISBN 978-92-899-4631-5, ISSN 1830-2947, doi: 10.2866/42887, QB-AA-21-001-CS-Q

  1. Výhled na konci roku 2020 předpokládal, že v polovině roku 2021 začne být pandemie řešena na medicínské úrovni a zahájí se rozsáhlé očkování.
  2. Kapitola 1.2 odráží údaje z druhého odhadu Eurostatu vydaného 9. března 2021.
  3. Viz box „The long-term effects of the pandemic: insights from a survey of leading companies“, Ekonomický bulletin, č. 8, ECB, 2020.
  4. Viz box „A preliminary assessment of the impact of the COVID-19 pandemic on the euro area labour market“, Ekonomický bulletin, č. 5, ECB, 2020.
  5. Viz box „The impact of uncertainty on activity in the euro area“, Ekonomický bulletin č. 7, ECB, 2020.
  6. Nastavení fiskální politiky odráží směr a velikost stimulu z fiskální politiky do ekonomiky nad rámec automatické reakce veřejných financí na hospodářský cyklus. Měří se zde změnou cyklicky očištěného primárního salda bez státní podpory finančního sektoru. Více informací o konceptu fiskální pozice v eurozóně obsahuje článek „The euro area fiscal stance“, Ekonomický bulletin, č. 4, ECB, 2016.
  7. Viz Ekonomická prognóza Evropské komise z podzimu 2020.
  8. Podrobněji viz článek „The initial fiscal policy responses of euro area countries to the COVID-19 crisis“, Ekonomický bulletin, č. 1, ECB, 2021.
  9. Viz Ekonomická prognóza Evropské komise z podzimu 2020.
  10. Kapitola 1.4 odráží údaje z druhého odhadu Eurostatu vydaného 9. března 2021.
  11. Faktory tohoto dočasného nárůstu cen potravin se podrobně zabývá box „Recent developments in euro area food prices“, Ekonomický bulletin, č. 5, ECB, 2020.
  12. Obtížemi s měřením spotřebitelských cen během pandemie se zabývá box „Consumption patterns and inflation measurement issues during the COVID-19 pandemic“, Ekonomický bulletin, č  7, ECB, 2020.
  13. Podrobněji viz box „Short-time work schemes and their effects on wages and disposable income“, Ekonomický bulletin, č. 4, ECB, 2020, a box „Assessing wage dynamics during the COVID-19 pandemic: can data on negotiated wages help?“, Ekonomický bulletin, č. 8, ECB, 2020.
  14. Podrobnější informace o dohledových opatřeních, která poskytla úlevy bankám v kapitálové a provozní oblasti, jsou k dispozici v kapitole 3.3 a ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2020.
  15. Rada guvernérů rovněž oznámila, že budoucí vytvoření portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nezasahovalo do odpovídajícího nastavení měnové politiky. Tato strategie reinvestic pro PEPP měla za cíl zmírnit riziko nezamýšleného zpřísnění finančních podmínek.
  16. Eurosystém rovněž poskytoval nouzovou likviditu, nejprve v březnu prostřednictvím dalších operací LTRO a poté v dubnu, kdy zahájil řadu sedmi nouzových pandemických dlouhodobějších refinančních operací (PELTRO).
  17. Eurosystém usiluje o tržně neutrální alokaci aktiv a nakupuje cenné papíry ve všech přípustných splatnostech a ve všech zemích způsobem, který odráží strukturu trhu státních dluhopisů v eurozóně.
  18. Více informací o zápůjčkách cenných papírů v rámci různých programů nákupu aktiv lze nalézt na webové stránce ECB „Securities lending of holdings under the asset purchase programme (APP) and the pandemic emergency purchase programme (PEPP)“.
  19. ECB každý měsíc zveřejňuje agregovaný měsíční průměrný zůstatek zapůjčených cenných papírů z PSPP za Eurosystém a agregovanou měsíční průměrnou hodnotu přijatého hotovostního zajištění.
  20. Viz „The financial risk management of the Eurosystem’s monetary policy operations“, ECB, červenec 2015.
  21. Viz také sekce „Asset purchase programmes“ internetových stránek ECB.
  22. Cenné papíry kryté aktivy musí mít nejméně dvě úvěrová hodnocení od externích ratingových institucí.
  23. Viz čl. 138 odst. 3 písm. b) obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
  24. Omezení emitenta odkazuje na maximální podíl nesplacených cenných papírů emitenta, který může Eurosystém držet.
  25. Viz články „The stability-oriented monetary policy strategy of the Eurosystem“, Měsíční bulletin, ECB, leden 1999, a „The outcome of the ECB’s evaluation of its monetary policy strategy“, Měsíční bulletin, ECB, červen 2003.
  26. Viz Parker, M., „The impact of disasters on inflation“, Working Paper Series, č. 1982, ECB, listopad 2016.
  27. Viz De Haas, R. a Popov, A., „Finance and carbon emissions“, Working Paper Series, č. 2318, ECB, září 2019.
  28. Viz Benmir, G., Jaccard, I. a Vermandel, G., „Green asset pricing“, Working Paper Series, č. 2477, ECB, říjen 2020.
  29. Viz Agnoletti, M., Manganelli a S., Piras, F., „Covid-19 and rural landscape: the case of Italy“, Working Paper Series, č. 2478, ECB, říjen 2020.
  30. Viz „Financial Stability Review“, ECB, listopad 2020.
  31. Viz „Financial Stability Review“, ECB, listopad 2020.
  32. Viz například „COVID-19 Vulnerability Analysis“, ECB Banking Supervision, 28. červenec 2020, a Budnik, K. a kol., „Banking euro area stress test model“, Working Paper Series, č. 2469, ECB, září 2020.
  33. V návaznosti na příslušné žádosti o úzkou spolupráci s ECB bylo v roce 2019 provedeno komplexní hodnocení bulharských bank a v roce 2020 komplexní hodnocení chorvatských bank.
  34. Viz „ECB establishes close cooperation with Bulgaria’s central bank“, tisková zpráva, bankovní dohled ECB, 10. července 2020.
  35. Viz „ECB establishes close cooperation with Croatia’s central bank“, tisková zpráva, bankovní dohled ECB, 10. července 2020.
  36. Viz „ECB lists Bulgarian and Croatian banks it will directly supervise as of October 2020“, tisková zpráva ECB, 11. září 2020.
  37. Viz „ECB Banking Supervision provides temporary capital and operational relief in reaction to coronavirus“, tisková zpráva, bankovní dohled ECB, 12. března 2020.
  38. Viz „ECB Banking Supervision provides further flexibility to banks in reaction to coronavirus“, tisková zpráva, bankovní dohled ECB, 20. března 2020.
  39. Viz McCaul, E., „A pragmatic SREP delivers appropriate supervision for the crisis“, The Supervision Blog, bankovní dohled ECB, 12. května 2020.
  40. Viz „ECB Banking Supervision provides further flexibility to banks in reaction to coronavirus“, tisková zpráva, bankovní dohled ECB, 20. března 2020.
  41. Viz „ECB allows temporary relief in banks’ leverage ratio after declaring exceptional circumstances due to pandemic“, tisková zpráva, bankovní dohled ECB, 17. září 2020. Nařízení o kapitálových požadavcích ve znění „rychlé úpravy“ CRR II bankovnímu dohledu umožňuje, aby po konzultaci s příslušnou centrální bankou povolit bankám vyloučit expozice vůči centrální bance ze svého pákového poměru.
  42. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1) a zejména jeho čl. 178 odst. 2.
  43. Viz Enria, A. a Fernandez-Bollo, E., „Fostering the cross-border integration of banking groups in the banking union“, The Supervision Blog, bankovní dohled ECB, 9. října 2020.
  44. Viz stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 ke změnám unijního rámce pro řízení krizí (CON/2017/47) (Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 17).
  45. Viz např. de Guindos, L., Panetta, F. a Schnabel, I., „Europe needs a fully fledged capital markets union – now more than ever“, The ECB Blog, ECB, 2. září 2020.
  46. Viz „Financial Integration and Structure in the Euro Area“, ECB, březen 2020.
  47. V lednu 2020 byl přijat nový statistický rámec T2S. Přehled hlavních změn a dopadů na ukazatele T2S podává box s názvem „Změny ve statistickém rámci T2S“ ve výroční zprávě T2S za rok 2019.
  48. Repo dohody jsou operace, v nichž úvěrující centrální banka poskytuje přístup k finančním prostředkům ve své měně další centrální bance a přijímá aktiva v této měně jako zajištění, že budou tyto prostředky vypůjčující centrální bance splaceny.
  49. Viz také Panetta, F. a Schnabel, I., „The provision of euro liquidity through the ECB’s swap and repo operations“, The ECB Blog, ECB, 19. srpna 2020.
  50. Viz „ECB starts publishing compounded euro short-term rate (€STR) average rates on 15 April 2021“, tisková zpráva, ECB, 18. března 2021.
  51. Podle čl. 141 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, článků 17, 21.2, 43 a 46.1 statutu ESCB a článku 9 nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002.
  52. Podle čl. 122 odst. 2 a čl. 132 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, článků 17 a 21 statutu ESCB a článku 8 nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010.
  53. V souladu s články 17 a 21 statutu ESCB (spolu s článkem 10 nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19).
  54. V souladu s články 17 a 21 statutu ESCB (společně s čl. 3 odst. 5 rámcové dohody o EFSF).
  55. V souladu s články 17 a 21 statutu ESCB (společně s článkem 5.12.1 všeobecných podmínek ke smlouvám o finanční pomoci ESM).
  56. V souvislosti s dohodou o úvěrové facilitě mechanismu úvěrů mezi členskými státy, jejichž měnou je euro (kromě Řecka a Německa), a Kreditanstalt für Wiederaufbau (jednající ve veřejném zájmu v souladu s pokyny Spolkové republiky Německo, která jí poskytuje záruku) jako věřiteli a Řeckou republikou jako dlužníkem a Bank of Greece jako zástupcem dlužníka a v souladu s články 17 a 21.2 statutu ESCB a článkem 2 rozhodnutí ECB/2010/4 ze dne 10. května 2010.
  57. Evropský parlament a Rada Evropské unie pověřily orgán EBA, aby vypracoval studii proveditelnosti, a požádaly jej o zohlednění vstupních údajů ESCB v souladu s článkem 430c nařízení o obezřetnostních požadavcích.
  58. Viz „Sdělení ECB pro vykazující subjekty o sběru statistických dat v kontextu COVID-19“, ECB, 15. dubna 2020, a „Sdělení ECB vykazujícím subjektům o prodloužení lhůt pro vykazování statistických informací v kontextu COVID-19“, ECB, 29. dubna 2020.
  59. Viz článek „European financial integration during the COVID-19 crisis“, Ekonomický bulletin, č. 7, ECB, 2020.
  60. Průzkum se provádí měsíčně a v současné době zahrnuje šest největších zemí eurozóny s velikostí vzorku přibližně 2 000 respondentů v Německu, Španělsku, Francii a Itálii a 1 000 v Belgii a Nizozemsku.
  61. Opatření vztahující se na žadatele o úvěr zahrnují například omezení poměru výše úvěru k hodnotě zajištění a poměru zadlužení žadatele k jeho příjmům.
  62. Viz např. online workshop ECB s názvem „Tracking the economy with high frequency data“, 16. října 2020; Eraslan, S. a Götz, T., „An unconventional weekly economic activity index for Germany“, Technical Paper Series, č. 2, Deutsche Bundesbank, 2020, a Delle Monache, D., Emiliozzi, S. a Nobili, A., „Tracking economic growth during the Covid-19: a weekly indicator for Italy“, Note Covid-19, Banca d’Italia, 27. ledna 2021.
  63. Případy nesplnění povinnosti zahrnují: i) případy, kdy vnitrostátní orgán nepředal ECB ke konzultaci návrhy právních předpisů spadajících do působnosti ECB, a ii) případy, kdy vnitrostátní orgán formálně konzultoval ECB, ale neposkytl jí dostatek času k přezkoumání návrhů právních předpisů a k přijetí stanoviska před schválením těchto předpisů.
  64. Viz Dall’Orto Mas, R., Vonessen, B., Fehlker, C. a Arnold, K., „The case for central bank independence: a review of key issues in the international debate“, Occasional Paper Series, č. 248, říjen 2020.
  65. Diskuse o stavu, vývoji a sociodemografickém členění důvěry občanů v ECB a podpoře eura viz „Citizen’s attitudes towards the ECB, the euro, and Economic and Monetary Union“, Ekonomický bulletin, č. 4, ECB, 2020.
  66. Viz komuniké o ERM II na internetových stránkách ECB (BulharskoChorvatsko) a dopisy se žádostmi obou zemí, které obsahují seznamy závazků k uplatnění před vstupem a po něm (BulharskoChorvatsko).
  67. Další informace je možné najít v kapitole 4.1 výroční zprávy ECB o činnosti dohledu za rok 2020.
  68. Pro další informace viz „The European exchange rate mechanism (ERM II) as a preparatory phase on the path towards euro adoption – the cases of Bulgaria and Croatia“, Ekonomický bulletin, č. 8, ECB, 2020.
  69. V únoru 2020 se funkce předsedy Výboru pro audit ujal Yannis Stournaras.