Menu

Předmluva

Rok 2015 byl pro ekonomiku eurozóny rokem oživení. Inflace se však dále držela sestupného trendu. Vzhledem k tomu bylo hlavním tématem eurozóny v roce 2015 posilování důvěry. Důvěry spotřebitelů s cílem podpořit utrácení, důvěry firem, aby opět přijímaly zaměstnance a investovaly, a důvěry bank, aby zvýšily objem poskytovaných úvěrů. To bylo nezbytné pro podporu oživení a návratu inflace k našemu cíli těsně pod 2 %.

V průběhu roku jsme pak posilování důvěry skutečně zaznamenali. Namísto zahraniční poptávky byla motorem růstu poptávka domácí, které se dařilo díky zvyšující se důvěře spotřebitelů. Dynamika úvěrů se začala zotavovat na celém území eurozóny. Zaměstnanost pokračovala v růstu a obavy z deflace, které v eurozóně panovaly počátkem roku 2015, byly zcela rozptýleny.

Jak jsme popsali v letošní výroční zprávě, přispěla ECB k celkovému zlepšování ve dvou hlavních ohledech.

Prvním a nejvýznamnějším z nich byla naše měnověpolitická rozhodnutí. V průběhu celého roku jsme podnikali rozhodné kroky s cílem odvrátit hrozby pro cenovou stabilitu a zajistit ukotvení inflačních očekávání. Již v lednu jsme dospěli k rozhodnutí rozšířit náš program nákupu aktiv. Program jsme dále během roku různě upravovali, například rozšířením seznamu emitentů, jejichž cenné papíry jsou způsobilé ke koupi. V prosinci vyvrcholil tento proces rozhodnutím dále snižovat naši úrokovou sazbu vkladové facility až do záporných hodnot a upravit naše nákupy aktiv.

Tato opatření se osvědčila. Podmínky financování se výrazně uvolnily a úrokové sazby bankovních úvěrů v eurozóně klesly od poloviny roku 2014 přibližně o 80 bazických bodů, což odpovídá jednorázovému snížení sazby o 100 bazických bodů v běžných dobách. Dařilo se i růstu a inflaci. Podle hodnocení odborníků Eurosystému by se bez programu nákupu aktiv, včetně prosincového balíčku, ocitla inflace v roce 2015 v záporných hodnotách, v roce 2016 by byla o více než půl procentního bodu nižší a v roce 2017 zhruba o půl procentního bodu nižší. Program nákupu aktiv zvýší v období let 2015–2018 HDP v eurozóně přibližně o 1,5 procentního bodu.

Na konci roku jsme vzhledem k novým nepříznivým faktorům v globální ekonomice, které tlačily inflaci směrem dolů, svou politiku upravili. Tyto nepříznivé faktory počátkem roku 2016 zesílily, a vyžádaly si tak další rozšíření naší politiky. V březnu 2016 se Rada guvernérů rozhodla rozšířit rozsah a složení programu nákupu aktiv (poprvé včetně podnikových dluhopisů), dále snížit úrokovou sazbu vkladové facility, zavést novou sérii cílených dlouhodobějších refinančních operací s výraznými pobídkami bankám a zintenzivnit signalizaci budoucí měnové politiky. Tato rozhodnutí znovu potvrdila skutečnost, že i když ECB čelí globálním dezinflačním tlakům, nepodléhá příliš nízké inflaci.

Druhým přínosem ECB pro posilování důvěry v roce 2015 byla reakce na hrozby, kterým byla vystavena integrita eurozóny. Souvisely zejména s událostmi v Řecku z první poloviny roku. Nejistota spojená se závazkem nové vlády realizovat svůj makroekonomický ozdravný program vedla k situaci, v níž banky i vláda ztratily přístup na trh a vkladatelé zvýšili intenzitu výběru svých prostředků z bank. Eurosystém poskytl řeckému bankovnímu systému záchranu v podobě nouzové pomoci v oblasti likvidity.

ECB jednala v souladu se svými pravidly zcela nezávisle. To znamenalo zajistit, že jednak neposkytneme řecké vládě žádné měnové financování a budeme půjčovat výhradně bankám, které jsou solventní a disponují dostatečným zajištěním, a jednak že rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky pro eurozónu budou činit pouze legitimní politické orgány. Přístup, který jsme uplatňovali, byl plně v rozsahu naší působnosti. Respektoval závazek vůči jednotné měně obsažený ve Smlouvě, zároveň jsme však při jeho provádění nepřekračovali hranice našeho statutu.

I když se díky dohodě mezi Řeckem a ostatními zeměmi eurozóny na třetím programu nakonec podařilo odvrátit rizika extrémních ztrát, upozornila tato epizoda na křehkost eurozóny a znovu potvrdila nutnost dokončit měnovou unii. Za tímto účelem jsem v červnu 2015 coby jeden z tzv. „pěti předsedů“ navrhl v příspěvku ke zprávě konkrétní kroky k další reformě institucionálního uspořádání eurozóny. Je-li naším cílem silnější unie a chceme-li se vyhnout přetěžování centrální banky, musejí být na základě těchto návrhů učiněna konkrétní opatření.

V neposlední řadě posílila ECB v roce 2015 důvěru ve vlastní rozhodovací procesy tím, že zvýšila svou transparentnost a zlepšila řízení a správu. V lednu jsme začali zveřejňovat záznamy z našich měnověpolitických zasedání, které vnějšímu světu poskytují detailnější vhled do našich jednání. Zároveň jsme začali publikovat rozhodnutí týkající se nouzové pomoci v oblasti likvidity a související částky, údaje o zůstatcích systému TARGET2 a pracovní programy členů Výkonné rady. V době nekonvenční měnové politiky jsou kroky vedoucí k transparentnosti klíčové pro zajištění naší plné odpovědnosti vůči veřejnosti.

Naše správa a řízení prošly rovněž zlepšením, a to díky projektu, jehož cílem byla optimalizace fungování ECB s ohledem na nové úkoly a výzvy, kterým čelíme. V roce 2015 jsme začali realizovat několik jeho doporučení, zejména jmenování prvního vrchního ředitele pro oblast služeb s cílem upevnit vnitřní organizaci banky.

Rok 2016 nebude pro ECB o nic méně náročný. Čelíme nejistému výhledu pro světovou ekonomiku. Čelíme pokračujícímu trendu dezinflace. A čelíme rovněž otázkám o směřování Evropy a její odolnosti vůči novým otřesům. V takovém prostředí bude závazek našeho mandátu pro důvěru Evropanů i nadále pevným bodem.

Frankfurt nad Mohanem, duben 2016

Mario Draghi

prezident


Ekonomika eurozóny, měnová politika ECB a evropský finanční sektor v roce 2015

Ekonomika eurozóny: nízká inflace, prostředí nízkých úrokových sazeb

Globální makroekonomické prostředí

V roce 2015 byla ekonomika eurozóny ovlivněna zejména třemi zásadními rysy mezinárodního prostředí: rostoucími rozdíly v ekonomické aktivitě mezi rozvinutými a rozvíjejícími se tržními ekonomikami; historicky rekordně slabým vývojem světového obchodu a slabými tlaky na růst cen ve světě v důsledku dalšího poklesu cen energií a stále velké nevyužité kapacity.

Ekonomický růst ve světě byl i nadále mírný

V roce 2015 pokračovalo postupné oživení světové ekonomiky, i když globální ekonomický růst mírně zpomalil ve srovnání s předchozím rokem. Nad nepatrným zrychlením ekonomické aktivity v rozvinutých ekonomikách převážilo zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách, které vykazovalo značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony. Po silné recesi v některých rozvíjejících se ekonomikách v první polovině roku globální růst HDP podle historických měřítek zůstal na nízké úrovni (viz graf 1).

Ekonomická aktivita v rozvinutých zemích zůstala během roku silná v kontextu stále příznivých podmínek financování, zlepšující se situace na trhu práce, nízkých cen ropy a odeznívání nepříznivých faktorů vyplývajících ze snižování zadluženosti v podnikovém sektoru a z fiskální konsolidace. Ekonomický růst v rozvíjejících se tržních ekonomikách naopak zpomalil v důsledku zvýšené nejistoty, strukturálních překážek (týkajících se např. omezení v oblasti infrastruktury, špatného prostředí pro podnikání a nedostatku konkurence na trzích práce, zboží a služeb) a zpřísňujících se podmínek externího financování. Nižší ceny komodit vedly k výraznému zpomalení především v ekonomikách vyvážejících komodity, zatímco v zemích, které komodity dovážejí, zůstal růst stabilnější. Pokles cen komodit měl však celkově pozitivní vliv na globální poptávku, protože země dovážející ropu mají větší sklon utrácet než země, které ji vyvážejí, i když v některých případech byl pozitivní dopad na spotřebu menší, než se očekávalo.

Graf 1

Hlavní ukazatele vývoje ve vybraných ekonomikách

(meziroční změny v %; čtvrtletní údaje; měsíční údaje)

-10 -5 0 5 10 15 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 eurozóna Spojené státy Velká Británie Čína Japonsko svět mimo eurozónu a) Vývoj HDP eurozóna Spojené státy Velká Británie Čína Japonsko OECD celkem b) Míra inflace -4 -2 0 2 4 6 8 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Zdroje: Eurostat a národní údaje.
Poznámky: Údaje o HDP jsou sezonně očištěny. HICP pro eurozónu a Velkou Británii, CPI pro Spojené státy, Čínu a Japonsko.

Globální podmínky financování zůstaly celkově příznivé. Americký Federální rezervní systém odložil začátek normalizace svých měnových politik na konec roku 2015, zatímco Bank of Japan i ECB pokračovaly v expanzivní měnové politice. Bank of England ponechala svou měnovou politiku beze změny. Volatilita na finančních trzích a averze k riziku zůstaly po většinu roku poměrně nízké. Prudká korekce cen akcií na čínském akciovém trhu však vedla ve třetím čtvrtletí roku k výraznému růstu volatility. Dopady na reálnou ekonomiku byly omezené, avšak vyhlídky rostoucích rozdílů v nastavení měnových politik hlavních vyspělých ekonomik a obavy trhu ohledně odolnosti ekonomického růstu v rozvíjejících se zemích vedly ke značnému oslabení měn a odlivu kapitálu v řadě rozvíjejících se tržních ekonomik, zejména těch s velkou vnitřní a vnější nerovnováhou (viz také box 1).


Historicky slabý vývoj světového obchodu

Po třech letech slabého růstu světového obchodu se v první polovině roku tempo růstu světového dovozu zboží a služeb ještě dále snížilo, i když ke konci roku nastalo jeho postupné oživení z velmi nízkých hodnot. Objem světového dovozu zboží v roce 2015 celkově meziročně vzrostl jen o 1,7 % v porovnání s 3,5 % v roce 2014. Tak jako v případě vývoje HDP byl hlavní příčinou slabého světového obchodu vývoj v rozvíjejících se tržních ekonomikách, i když některé vyspělé ekonomiky také dočasně zaznamenaly mimořádně slabý růst obchodu.

Růst světového dovozu byl od druhé poloviny roku 2011 pod úrovní dlouhodobého průměru. I když je toto oslabení částečně důsledkem nevýrazného globálního oživení a je tedy do určité míry cyklickým jevem, elasticita světového obchodu – tj. citlivost růstu světového dovozu na růst HDP – byla v posledních čtyřech letech také mimořádně slabá. Zatímco během čtvrtstoletí před rokem 2007 obchod rostl téměř dvojnásobným tempem oproti světovému HDP, v posledních letech se jeho růst snížil pod tempo růstu HDP.

Existuje několik možných příčin tohoto trvalého oslabení globálního obchodu. Na jedné straně jsou cyklické faktory, které zahrnují nejen celkově pomalé oživení světové ekonomické aktivity, ale také změnu v poptávkové struktuře světového HDP, kde dovozně náročné složky poptávky jako např. investice jsou obzvlášť slabé. Na druhé straně mohou důležitou roli hrát i strukturální faktory včetně přesunu aktivity směrem k sektorům (např. služby) a regionům (rozvíjející se tržní ekonomiky, zejména Čína) s nižší elasticitou trhu a změnami v zapojení do globálních výrobních řetězců.


Nízké ceny energií nepříznivě ovlivňovaly celosvětovou inflaci

Prudký pokles cen komodit, a to zejména cen energií, ve druhé polovině roku 2014 významně přispěl k poklesu celkové inflace v roce 2015 (viz graf 2). Meziroční inflace v zemích OECD se snížila z 1,7 % v roce 2014 na 0,6 % v roce 2015, zatímco meziroční jádrová inflace bez cen potravin a energií v zemích OECD poklesla pouze nepatrně z 1,8 % v roce 2014 na 1,7 % v roce 2015 (viz graf 1).

Graf 2

Ceny komodit

(denní údaje)

30 50 70 90 110 130 150 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 potraviny a tropické nápoje (USD; index: 2010 = 100) ropa Brent (USD/barel) neželezné kovy (USD; index: 2010 = 100)

Zdroje: Bloomberg a Hamburg Institute of International Economics.

Ceny ropy během roku 2015 značně kolísaly, i když zůstaly celkově nízké. Tento vývoj následoval po setrvalém poklesu cen ze zhruba 112 USD za barel v červnu 2014 na 46 USD v polovině ledna 2015. Po dočasném zvýšení, které trvalo do května 2015, se ceny ropy ve druhém pololetí roku snížily, což nadále odráželo převis nabídky na světovém trhu s ropou. Země OPEC udržovaly produkci na téměř rekordní úrovni, i když růst těžby v zemích mimo OPEC ve druhé polovině roku mírně poklesl. Doposud stabilní těžba břidlicové ropy ve Spojených státech zpomalila zejména v důsledku nižších cen a nižších investic, což poněkud zmírnilo převis nabídky. Poptávka po ropě se během roku 2015 vlivem nižších cen zvýšila, avšak zůstala příliš slabá na to, aby udržela krok s nabídkou.

Ceny neropných komodit pokračovaly v poklesu v závislosti na poptávkových i nabídkových faktorech. K tlaku na snižování cen neropných surovin přispěla nižší globální poptávka, a to zejména z Číny, která je hlavním zdrojem poptávky po řadě kovů. Nižší ceny potravin odrážely zejména vyšší nabídku. V dolarovém vyjádření ceny potravin v roce 2015 celkově klesly o 18 %, zatímco index cen kovů se snížil o 17 %.

Pomalu se uzavírající mezery výstupu ve vyspělých ekonomikách a rozšiřující se mezery výstupu v několika rozvíjejících se tržních ekonomikách navíc vytvořily značnou volnou kapacitu na globální úrovni, která vyvolala další tlak na snižování inflace. Na úrovni jednotlivých zemí byla inflace také silně ovlivněna kurzovým vývojem. Zatímco posílení amerického dolaru a libry šterlinků na začátku roku vedlo k dalšímu tlaku na snížení inflace v USA a Velké Británii, některé rozvíjející se tržní ekonomiky, jako např. Rusko, Brazílie a Turecko, čelily tlaku na vyšší inflaci plynoucímu z výrazného oslabení jejich měn.


Různorodý růst v hlavních ekonomikách

Ve Spojených státech amerických byla ekonomická aktivita i nadále silná. Růst reálného HDP se oproti předchozímu roku nezměnil a dosáhl v průměru 2,4 %. Po určitém oslabení na začátku roku způsobeném dočasnými faktory, jako byly např. nepříznivé počasí a výpadky v přepravě v amerických přístavech, byl ve druhém a třetím čtvrtletí růst HDP poměrně silný a byl podporován zejména konečnou domácí poptávkou, zatímco příspěvek čistého vývozu byl záporný. Ve čtvrtém čtvrtletí pak ekonomická aktivita opět zpomalila. Výdaje na soukromou spotřebu zůstaly vysoké v důsledku stále příznivých podmínek financování, nižších cen ropy, silnějších rozvah domácností a vyšší spotřebitelské důvěry. Dynamika trhu práce také zůstala vysoká: nezaměstnanost se dále snížila a ke konci roku dosáhla 5,0 %. Inflace zůstala extrémně nízká po celý rok 2015 v důsledku prudkého poklesu cen energií a posilování amerického dolaru od druhé poloviny roku 2014. Průměrná meziroční inflace měřená CPI klesla na 0,1 % z 1,6 % v roce 2014, zatímco jádrová inflace měřená CPI bez potravin a energií se výrazně nezměnila a dosáhla 1,8 %.

Měnová politika zůstala po většinu roku 2015 vysoce akomodativní. Projekce úrokových sazeb Federálního výboru pro volný trh (FOMC) i futures na federální fondy se postupem času posunuly níže s tím, jak se očekávání ohledně růstu měnověpolitických úrokových sazeb odsouvala dále do budoucnosti. V prosinci 2015 se FOMC rozhodl zvýšit cílové pásmo pro sazbu federálních fondů na 0,25–0,50 %, což bylo jeho první zvýšení sazeb za více než devět let. Nastavení fiskální politiky ve fiskálním roce 2015 bylo celkově neutrální. Fiskální deficit se mírně snížil na 2,5 % HDP, což byl nejnižší podíl od roku 2007.

V Japonsku byl růst reálného HDP během roku poměrně rozkolísaný. Po silném nárůstu na začátku roku ekonomická aktivita ve druhém čtvrtletí dočasně zeslábla a ve druhé polovině roku se vrátila ke kladnému, avšak pomalému růstu. Toto oživení nastalo v souvislosti s obnovením růstu soukromé spotřeby a vývozu. Reálný HDP vzrostl v roce 2015 v průměru o 0,7 % a oproti roku 2014, kdy Japonsko procházelo silnou recesí způsobenou zvýšením sazeb DPH, se jeho tempo růstu mírně zvýšilo. Doznívající vliv srovnávací základny způsobený tímto daňovým nárůstem vedl také ke zpomalení inflace v průměru na 0,8 % (z 2,7 % v roce 2014). Inflace se tak nadále nachází výrazně pod 2 % cílem Bank of Japan, přestože centrální banka pokračovala v programu kvantitativního a kvalitativního měnového uvolňování. Jádrová inflace nicméně vykázala ke konci roku určité známky zrychlení.

Ekonomická aktivita ve Velké Británii v roce 2015 mírně zpomalila. Podle předběžných údajů meziroční růst HDP klesl na 2,2 % v roce 2015 z téměř 3 % v roce 2014. Zpomalil zejména růst investic do bydlení, které v předchozím roce zaznamenaly velmi rychlý růst. Nízká inflace přispěla ke zvýšení reálného disponibilního důchodu domácností a podpořila tak soukromou spotřebu a růst HDP. Ve srovnání s předchozím rokem pokračoval trh práce v posilování a nezaměstnanost ke konci roku 2015 klesla na zhruba 5 %. Velká Británie dosáhla dalšího pokroku ve fiskální konsolidaci a deficit vládního sektoru podle odhadů klesl v roce 2015 na zhruba 4,5 % HDP. Inflace se meziročně snížila a během roku se pohybovala kolem nuly v návaznosti na nízké ceny energií a potravin a zhodnocení libry šterlinků. Výbor pro měnovou politiku Bank of England v roce 2015 zachovával akomodativní nastavení měnové politiky. Měnověpolitickou sazbu ponechal na úrovni 0,5 % a výši programu nákupu aktiv na 375 mld. GBP.

V Číně ekonomika nadále postupně zpomalovala kvůli nižšímu růstu investic a slabšímu vývozu. Meziroční růst HDP v roce 2015 zpomalil na 6,8 % z 7,3 % v předchozím roce. Čínské akciové trhy během léta výrazně korigovaly velmi vysoké nárůsty z předchozích měsíců, což vedlo k obavám o finanční stabilitu a perspektivy hospodářského růstu v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách. Korekce na akciových trzích měla nicméně poměrně omezený dopad z hlediska makroekonomické a finanční stability. Čínská centrální banka čelila klesající inflaci měřené CPI (z 2,0 % v roce 2014 na 1,5 % v roce 2015) a ve snaze přispět ke stabilizaci růstu pokračovala v uvolňování měnové politiky, které spustila v listopadu 2014, a během roku ještě několikrát snížila svou hlavní sazbu a sazbu povinných minimálních rezerv. Navíc vešly v platnost další reformy zaměřené na posílení role, kterou hrají tržní síly při určování měnového kurzu, což vedlo k oslabení renminbi i dalších měn rozvíjejících se ekonomik vůči americkému dolaru a obnovení volatility na akciových trzích v několika týdnech následujících po tomto rozhodnutí. V oblasti fiskální politiky se zvýšily výdaje na veřejnou infrastrukturu ve snaze podpořit celkové investice.


Euro pokračovalo v oslabování

Nominální efektivní kurz eura během roku 2015 oslabil. Vývoj směnného kurzu eura nadále do značné míry odrážel rozdílnou cyklickou pozici a nastavení měnové politiky v jednotlivých hlavních ekonomikách. Tento vývoj lze charakterizovat čtyřmi různými fázemi. V prvním čtvrtletí roku 2015 euro znatelně oslabilo před oznámením ECB o rozšíření programu nákupu aktiv. Poté se ve druhém čtvrtletí kurz eura stabilizoval i přes občasnou volatilitu související s jednáními Řecka s mezinárodními věřiteli a se změnami očekávání trhů ohledně načasování možného zvýšení měnověpolitických sazeb americkým Fedem. V létě euro výrazně posílilo v prostředí zvýšené globální averze k riziku a nejistoty ohledně vývoje v Číně a obecněji v rozvíjejících se ekonomikách. Ve čtvrtém čtvrtletí euro opět celkově oslabilo v důsledku obnovených očekávání rostoucích rozdílů v nastavení měnové politiky na obou stranách Atlantiku.

Graf 3

Směnný kurz eura

(denní údaje)

100 105 110 115 120 125 130 1,00 1,10 1,20 1,30 1,40 1,50 1,60 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 USD/EUR (levá osa) nominální efektivní směnný kurz eura (pravá osa)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Nominální efektivní směnný kurz vůči měnám 38 nejvýznamnějších obchodních partnerů.

Nominální efektivní směnný kurz eura (měřený vůči měnám 38 nejvýznamnějších obchodních partnerů eurozóny) meziročně poklesl o více než 3 % (viz graf 3). Euro výrazně oslabilo vůči americkému dolaru (-11,0 %). V návaznosti na tento pokles pak pokračovalo v oslabování vůči měnám, které jsou k americkému dolaru ukotveny, jako je např. čínské renminbi (-6,5 %). Euro oslabilo také vůči libře šterlinků (-5,9 %) a japonskému jenu (-10,3 %). Výrazně naopak posílilo vůči brazilskému realu (+29,2 %) a jihoafrickému randu (+18,9 %).

Pokud jde o evropské měny pevně spojené s eurem, dánská koruna je v současné době jedinou měnou v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II), poté co se Litva 1. ledna 2015 stala členem eurozóny. Dánská koruna obchodovala blízko své centrální parity v ERM II, zatímco dánská centrální banka během ledna a února 2015 čtyřikrát snížila úrokové sazby. Vůči švýcarskému franku euro prudce oslabilo a obchodovalo mírně nad úrovní parity. poté co švýcarská národní banka 15. ledna 2015 oznámila, že opustí režim minimálního kurzu švýcarského franku k euru na úrovni 1,20 CHF/EUR, Bulharský lev zůstal navázán na euro, které mírně oslabilo vůči některým měnám členských států EU s režimem plovoucího směnného kurzu, včetně české koruny (-2,6 %), polského zlotého (-0,2 %), švédské koruny (-2,2 %) a chorvatské kuny (-0,3 %).


Box 1 Finanční napětí v rozvíjejících se tržních ekonomikách

Obavy z perspektiv ekonomického růstu v Číně a obecněji v rozvíjejících se tržních ekonomikách a rostoucí očekávání normalizace měnové politiky ve Spojených státech vedlo v roce 2015 k období zvýšené volatility na finančních trzích rozvíjejících se ekonomik. Několik zemí čelilo výraznému odlivu kapitálu z domácích dluhopisových a akciových trhů v kombinaci s růstem spreadů podnikových a státních dluhopisů a značnými tlaky na oslabování jejich domácích měn. Ve snaze čelit těmto negativním faktorům přistoupily některé centrální banky k rozsáhlým intervencím na devizových trzích a prodávaly své devizové rezervy. Napětí kulminovalo na konci srpna 2015, kdy prudká korekce na čínských akciových trzích vedla k výraznému zvýšení globální averze k riziku, což mělo značné dopady na světové finanční trhy včetně trhů v eurozóně.

Finanční napětí v hlavních rozvíjejících se tržních ekonomikách kulminovalo ve třetí čtvrtině roku 2015 na úrovni, která byla velmi vysoká i z dlouhodobého pohledu. Graf A ukazuje souhrnný ukazatel finančního napětí v rozvíjejících se tržních ekonomikách, který v sobě spojuje informace o portfoliových tocích, vývoji směnných kurzů, změny spreadů domácích dluhopisů a změny devizových rezerv. Tento ukazatel dosáhl svého vrcholu v září 2015, kdy zaznamenal druhé nejvyšší hodnoty za posledních deset let a překonal tak vysoké úrovně, kterých dosahoval během období nárůstu napětí spojeného s možným omezením stimulačních opatření Fedu uprostřed roku 2013. Úroveň napětí byla vyšší pouze během bezprostředního šoku po vypuknutí globální finanční krize na konci roku 2008. Z hlediska jednotlivých komponent souhrnného ukazatele byly vysoké hodnoty napětí v roce 2015 většinou způsobeny vývojem směnných kurzů a v menší míře poklesem oficiálních devizových rezerv. Po pádu cen na čínském akciovém trhu na konci srpna 2015 zaznamenaly rozvíjející se tržní ekonomiky také silný odliv kapitálu, který přispěl k růstu finančního napětí na maximální hodnoty v září 2015.

Graf A

Finanční napětí v hlavních rozvíjejících se tržních ekonomikách

(měsíční údaje)

-1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2005 2007 2009 2011 2013 2015 ukazatel finančního napětí v rozvíjejících se tržních ekonomikách

Zdroje: Haver, Institut pro mezinárodní finance a výpočty ECB.
Poznámky: Ukazatel finančního napětí v rozvíjejících se tržních ekonomikách kombinuje informace z rozdílných časových řad finančních trhů: (1) portfoliové toky na dluhopisové a akciové trhy (Institut pro mezinárodní finance), (2) vývoj dvoustranného nominálního kurzu vůči americkému dolaru (Rada guvernérů Federálního rezervního systému), (3) změny tržních spreadů domácích dluhopisů vůči výnosům amerických dluhopisů (JP Morgan Emerging Market Bond Index) a (4) změny devizových rezerv (mezinárodní finanční statistika MMF). Uvedený ukazatel odpovídá tříměsíčnímu klouzavému průměru první hlavní komponenty, která vysvětluje zhruba 50 % celkové odchylky od původního souboru dat. Kladné/záporné hodnoty ukazatele udávají hodnoty napětí nad/pod dlouhodobým průměrem. Vzorek zemí zahrnuje Brazílii, Čínu, Indii, Indonésii, Mexiko, Jižní Afriku, Jižní Koreu, Thajsko a Turecko. Jedná se o měsíční data, která pokrývají období od ledna 2005. Poslední údaje jsou za prosinec 2015.

Ke zvýšené volatilitě na finančních trzích přispěla v roce 2015 zvyšující se očekávání normalizace americké měnové politiky, nebyla však pravděpodobně její hlavní příčinou. Očekávané zvýšení sazeb ve Spojených státech vedlo v roce 2015 k výraznému posílení amerického dolaru a zvýšené volatilitě na devizových trzích. Zároveň trhy toto zvýšení sazeb v prosinci 2015 očekávaly se značnou jistotou a od začátku roku jej z velké části již započítávaly do cen. Na rozdíl od období nárůstu napětí spojeného s možným omezením stimulačních opatření Fedu uprostřed roku 2013 navíc výnosy desetiletých státních dluhopisů ve Spojených státech nevykázaly v roce 2015 zřetelný růstový trend a termínová prémie zůstala velmi nízká.

Akutní finanční volatilita v rozvíjejících se tržních ekonomikách během roku 2015 ve větší míře pramenila z obav z dopadů zpomalujícího růstu v Číně a propadu cen komodit. Po korekci na čínském akciovém trhu v srpnu 2015 prošly například domácí měny některých rozvíjejících se tržní ekonomik z řad čistých vývozců komodit prudkou depreciací. Reakce měn ekonomik se silnými obchodními vazbami na Čínu, včetně měn Chile, Indonésie, Malajsie a Thajska, byla také silná.

Současně s tím přispěly k napětí na finančních trzích také stávající zranitelnost a obavy z vyhlídek nižšího růstu. Růst většiny rozvíjejících se tržních ekonomik se v posledních letech zmírnil vlivem jak cyklických faktorů, tak strukturálních překážek, a jejich výhled růstu pro nadcházející roky se snížil. Některé z těchto ekonomik, které finanční trhy považovaly za křehké již během období nárůstu napětí spojeného s možným omezením stimulačních opatření Fedu v roce 2013, navíc křehkými zůstaly. Stejně jako na začátku roku 2013 vykazovaly Brazílie, Indonésie a Jižní Afrika dvojí schodek (fiskální a běžného účtu), přičemž Brazílii a Jižní Afriku sužovaly také vysoká inflace a slábnoucí růst. Také Turecko i nadále vykazovalo značnou vnější nerovnováhu spolu s vysokou inflací a růstem úvěrů. Propad cen komodit měl negativní dopad na čisté vývozce komodit včetně Ruska a Brazílie. V Rusku ekonomické sankce a nízké ceny ropy ještě více prohloubily stávající zpomalování a přivedly ekonomiku do hluboké recese. Indii se naopak podařilo v porovnání s rokem 2013 část své zranitelnosti korigovat. Tamní autority zavedly řadu stabilizačních a prorůstových opatření, což snížilo jak inflaci, tak schodek běžného účtu.

Graf B

Změny poměru úvěrů k HDP a ukazatele dluhové služby

(1. čtvrtletí 2010 – 2. čtvrtletí 2015; v procentních bodech HDP; v procentních bodech)

změna poměru úvěrů k HDP (levá osa) změna ukazatele dluhové služby (pravá osa) -2 0 2 4 6 8 10 12 -10 0 10 20 30 40 50 60 CN TH BR RU MY KR TR ID ZA MX IN

Zdroje: Banka pro mezinárodní platby, výpočty ECB.
Poznámky: Úvěry se rozumějí celkové úvěry poskytnuté nefinančnímu sektoru domácími bankami, všemi ostatními sektory ekonomiky a nerezidenty. Z hlediska finančních nástrojů zahrnují „základní dluh“ definovaný jako půjčky, dluhové cenné papíry a oběživo a vklady. Ukazatel dluhové služby odráží podíl příjmů použitých na obsluhu dluhu v nefinančním soukromém sektoru. Seznam zkratek jednotlivých zemí je uveden na konci této zprávy.

Rychlý nárůst úvěrů také způsobil, že se mnoho rozvíjejících se tržních ekonomik stalo zranitelnými vůči zpřísňujícím se globálním podmínkám financování. Uvolněné globální podmínky financování během posledních let přispěly k rychlé úvěrové expanzi v mnoha z těchto zemí (viz graf B). V Číně, kde rychle rostoucí úvěry podpořily výrazný růst investic, úvěry nefinančnímu soukromému sektoru dosáhly v roce 2015 zhruba 200 % HDP. I přes nízké úrokové sazby se ukazatel obsluhy dluhu pro domácnosti a firmy na mnoha rozvíjejících se trzích kvůli narůstajícímu dluhu zvýšil, což signalizuje zvýšené riziko pro finanční stabilitu, zejména pokud by zpřísnění globálních podmínek financování vedlo k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Několik rozvíjejících se tržních ekonomik navíc v posledních letech významně navýšily externí financování v amerických dolarech, čímž se staly zranitelnými v případě dalšího posílení dolaru.

Období finančního napětí v roce 2015 celkově poukázalo na stávající zranitelnost některých rozvíjejících se tržních ekonomik a nutnost ji řešit, obzvlášť v souvislosti s pravděpodobným zpřísněním globálních podmínek financování a výhledem nižšího růstu pro tyto země.


Finanční vývoj

Finanční vývoj v eurozóně v roce 2015 byl do značné míry ovlivněn měnověpolitickými rozhodnutími ECB a především programem nákupu aktiv. V důsledku toho sazby peněžního trhu, výnosy státních dluhopisů a náklady vnějšího financování nefinančních podniků nadále klesaly až na nové historicky nejnižší úrovně. Zlepšení podmínek financování bylo zaznamenáno také u domácností.

Sazby peněžního trhu v eurozóně poklesly při rostoucí úrovni přebytečné likvidity

Sazby peněžního trhu v roce 2015 nadále klesaly a zpočátku odrážely pokračující promítání záporné sazby vkladové facility, která byla poprvé zavedena v červnu 2014. Původní strategie investorů vyhnout se záporným úrokovým sazbám honbou za výnosy při poněkud delších splatnostech, nákupem kvalitních cenných papírů a v menší míře přijímáním většího úvěrového rizika, se postupně vyčerpaly s tím, jak se přizpůsobovalo oceňování. Kromě toho postupně odezněly tržní frikce spojené s přechodem na záporné sazby.

Graf 4

Sazby peněžního trhu a přebytečná likvidita

(mld. EUR; v % p.a.; denní údaje)

-0,4 -0,3 -0,2 -0,1 0,0 0,1 0,2 0,3 0 100 200 300 400 500 600 700 led přebytečná likvidita (levá osa) EONIA tříměsíční EURIBOR šestiměsíční EURIBOR únor břez dub květ čen čec srp září říj list pros led 2016 2015

Zdroje: ECB a Bloomberg.
Poznámka: Poslední údaje jsou z 11. ledna 2016.

Na další pokles sazeb peněžního trhu působily injekce likvidity prostřednictvím mimořádných měnověpolitických opatření. Hlavním zdrojem růstu přebytečné likvidity se staly především program nákupu aktiv (APP) a cílené dlouhodobější refinanční operace (TLTRO). Když na konci roku přebytečná likvidita vzrostla nad 650 mld. EUR, sazby se dostaly do stále se prohlubujících záporných hodnot (viz graf 4) a aktivita v určitých segmentech peněžního trhu v eurozóně poklesla.

V období před zasedáním Rady guvernérů v prosinci 2015 sazby peněžního trhu dále poklesly a odrážely tak očekávání trhů ohledně dalšího měnového uvolnění. Dne 3. prosince 2015 Rada guvernérů rozhodla snížit úrokovou sazbu vkladové facility na -0,30 % a prodloužila program nákupu aktiv nejméně do března 2017. V důsledku toho se výnosové křivky na peněžním trhu postupně posunuly dále směrem dolů.

Navzdory původním obavám probíhal přechod širšího souboru referenčních sazeb do záporných hodnot hladce, a to včetně transmise pro delší splatnosti, jako je šestiměsíční EURIBOR. Tříměsíční EURIBOR se dostal do záporných hodnot v dubnu a šestiměsíční EURIBOR v listopadu. Na konci roku 2015 dosáhla tříměsíční sazba -0,13 % a šestiměsíční -0,04 %.


Výnosy státních dluhopisů dosáhly historicky nejnižších hodnot

Trh státních dluhopisů v eurozóně byl silně ovlivněn programem nákupu cenných papírů veřejného sektoru (PSPP) (viz graf 5).[1] Zaprvé, v důsledku oznámení a provádění PSPP pokračoval pokles dlouhodobých výnosů dluhopisů s ratingem AAA, který začal v roce 2014 a na jaře dosáhl nového historického minima. Poté se výnosy do poloviny roku zvyšovaly v důsledku příjemných překvapení ohledně hospodářského výhledu eurozóny, technických tržních faktorů a procesu učení, během něhož se trhy přizpůsobovaly provádění PSPP. Ve druhé polovině roku 2015 výnosy začaly znovu klesat, neboť pokračující rizika poklesu výhledu inflace vedly ECB k dalšímu uvolnění měnové politiky, včetně prodloužení programu nákupu aktiv. Průměrný výnos desetiletých dluhopisů v eurozóně skončil celkově na historickém minimu ve výši 0,6 %. To je výrazně nižší hodnota než průměry zaznamenané v předchozích letech a také významně nižší než průměr 2,1 % dosažený ve Spojených státech. Tato hodnota byla ale vyšší než hodnota 0,4 % zaznamenaná v Japonsku.

Vývoj spreadů státních dluhopisů v rámci eurozóny byl meziročně relativně utlumený, ale v jednotlivých zemích vykázal jistou heterogenitu. Spready zůstaly zároveň na úrovních srovnatelných s těmi před začátkem dluhové krize.

Graf 5

Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů

(v % p.a.; denní údaje)

0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 eurozóna Spojené státy Japonsko