European Central Bank - eurosystem
European Central Bank - eurosystem
Search
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Nejčastější dotazy týkající se digitálního eura

Aktualizováno 17. srpna 2026

Účel a přínosy digitálního eura

Zavedení a fungování

Pokrok a zúčastněné strany

Jaký by byl dopad a co zvážit

Otázka č. 1: Proč Evropa potřebuje digitální euro?

Ve světě, kde se digitální platby rychle stávají běžným standardem, se využívání hotovosti snižuje a přechod k nakupování online se zrychluje. Digitální euro by bylo digitální formou hotovosti, spotřebitelům by poskytlo přístup k penězům centrální banky v digitální podobě a doplňovalo by bankovky a mince.

Digitální euro by lidem usnadnilo život, neboť by získali něco, co v současnosti neexistuje: digitální platební prostředek, který by byl všeobecně přijímaný pro platby v obchodech, online nebo mezi lidmi navzájem v celé eurozóně.

Digitální euro by stejně jako hotovost bylo snadno dostupné, volně použitelné při provádění nebo přijímání plateb a mělo by postavení zákonného platidla. Rovněž by nabídlo vysokou úroveň bezpečnosti a soukromí a díky své offline funkčnosti bude vždy k dispozici, a to i v případě problémů s připojením nebo dočasnými výpadky elektrické energie.

Navíc by zvýšením účinnosti evropského platebního ekosystému jako celku zachovalo měnovou suverenitu eurozóny a posílilo strategickou samostatnost Evropy a zároveň by podpořilo inovace a zvýšilo odolnost celého systému vůči kybernetickým útokům nebo technickým výpadkům.

Stručně řečeno, s digitálním eurem by platby byly jednodušší, bezpečnější a efektivnější a zároveň by evropští občané a podniky mohli v digitálním věku využívat důvěryhodný platební prostředek, který obstojí i v budoucnu. Digitální euro by doplnilo fyzickou hotovost a Evropané by se tak mohli svobodně rozhodnout, jak budou platit.

Další informace o tom, proč digitální euro potřebujeme, jsou k dispozici zde.

Otázka č. 2: Jak by digitální euro mohlo zvýšit strategickou samostatnost Evropy?

Digitální euro by v rámci systému evropské správy nabízelo celoevropské platební řešení dostupné v celé eurozóně a provozované evropskými poskytovateli.

V současnosti jsou digitální platby v eurozóně i nadále roztříštěné a liší se podle jednotlivých zemí a případů použití. Například více než 60 % zemí eurozóny nemá svůj vlastní vnitrostátní systém pro platby kartou v obchodech. A pokud takové vnitrostátní systémy existují, obvykle fungují pouze v dané zemi a někdy jsou omezeny na konkrétní druhy plateb.

To znamená, že většina evropských spotřebitelů, a to jak při provádění plateb ve své vlasti, tak při provádění přeshraničních plateb v rámci eurozóny, nemá jinou možnost než se spoléhat na malý počet mimoevropských společností, které ovládají platební trh. Digitální euro by pomohlo snížit závislost Evropy na mimoevropských poskytovatelích platebních služeb, neboť by nabídlo evropskou alternativu a poskytlo lidem větší možnost volby, jak platit.

Díky našemu závazku uplatňovat otevřené standardy a poskytnutí veřejné infrastruktury pro digitální platby by digitální euro mohlo poskytovatelům umožnit snadno se rozšířit na celoevropská řešení a zvýšit tak konkurenceschopnost a inovativnost evropského platebního prostředí.

Celkově by digitální euro mohlo Evropu přeměnit na globálního lídra v oblasti digitálních financí, kde inovace slouží veřejnému zájmu.

Otázka č. 3: Jakou motivaci by lidé měli pro používání digitálního eura?

Digitální euro by bylo platebním řešením pro každou příležitost, pro využití kdykoli a kdekoli v eurozóně – stejně jako hotovost, ale bylo by připravené na digitální věk. Bylo by všeobecně přijímaným digitálním platebním prostředkem, který by mohli spotřebitelé používat bezplatně v obchodech, online nebo mezi sebou. Lidé by tak dostali možnost platit digitálně, přičemž by stále používali veřejný platební prostředek. A ten by byl k dispozici online i offline.

Digitální euro by bylo navrženo tak, aby zaručovalo nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany soukromí v souladu s přísnými normami Evropské unie, která má ty nejdůslednější právní předpisy pro bezpečnost a ochranu soukromí na světě.

Eurosystém by neidentifikoval uživatele podle jejich plateb. Kromě toho by osobní transakční údaje z plateb v digitálních eurech provedených offline byly známy jen plátci a příjemci.

Digitální euro by bylo bezpečné a jako veřejný statek by zaručilo přístup všem spotřebitelům bez ohledu na to, kde žijí, nebo na úroveň digitálních či finančních dovedností. Digitální euro by vyhovovalo potřebám osob se zdravotním postižením a osob, které nemají přístup k bankovnímu účtu, a zajistilo by tak, že nikdo nezůstane opomenut.

Aby bylo digitální euro použitelné a přístupné v celé eurozóně, předpokládá se v navrhovaném nařízení Evropské komise o digitálním euru povinnost, aby jej obchodníci přijímali, pokud přijímají digitální platby, a banky jej distribuovali klientům.

Otázka č. 4: Nahradilo by digitální euro hotovost?

Nikoli. Digitální euro by hotovost nenahrazovalo, ale doplňovalo. Digitální euro by existovalo vedle hotovosti, čímž by zohledňovalo rostoucí poptávku lidí po rychlých a bezpečných digitálních platbách. Hotovost by byla i nadále zákonným platidlem vedle digitálního eura a všech soukromých elektronických platebních prostředků, které se v současné době používají.

Probíhající příprava návrhu nové podoby eurobankovek se zdokonalenými ochrannými prvky ukazuje, že ECB je odhodlána zajistit budoucnost hotovosti. ECB vítá balíček Evropské komise týkající se jednotné měny, který zachovává svobodu volby mezi hotovostí a digitálním eurem při placení penězi centrální banky.

Více informací o hotovostní strategii Eurosystému a procesu návrhu nové podoby bankovek naleznete na internetových stránkách ECB.

Otázka č. 5: Jaký přínos by digitální euro mělo pro obchodníky?

Digitální euro by bylo celoevropském řešením, které by obchodníkům umožnilo nabízet své produkty a služby zákazníkům v celé Evropě s bezproblémovými a konzistentními platbami. Snížilo by závislost na mimoevropských platebních řešeních, neboť by nabídlo evropskou alternativu, aby obchodníci měli silnější pozici při vyjednávání podmínek s poskytovateli platebních řešení, čímž by klesly jejich vlastní náklady.

Při vývoji digitálního eura ECB úzce spolupracuje s obchodníky a jejich zástupci. Podoba digitálního eura zohledňuje, co považují obchodníci za důležité, jako např. hladkou integraci se stávajícími pokladními systémy, snadnost používání a odolnost plateb. Digitální euro by také obchodníkům umožnilo přijímat platby okamžitě bez dodatečných nákladů, a to i bez internetového připojení.

Více informací o naší spolupráci s obchodníky naleznete ve zprávě Fit of the digital euro in the payment ecosystem a v našem uživatelském průzkumu mezi malými obchodníky.

Otázka č. 6: Jakou hodnotu by digitální euro nabízelo poskytovatelům platebních služeb?

Při distribuci digitálního eura by hráli klíčovou úlohu poskytovatelé platebních služeb podléhající dohledu, jako jsou banky. Sloužili by jako hlavní kontaktní místo pro fyzické osoby, obchodníky a podniky, co se týče veškeré problematiky související s digitálním eurem, a koncovým uživatelům by poskytovali veškeré služby.

Model náhrad uvedený v nařízení o zavedení digitálního eura, navrženém Evropskou komisí, zajišťuje, že bankám bude za nabízené služby poskytnuta odpovídající kompenzace. Eurosystém nebude účtovat poplatky za schéma a zpracování, čímž se sníží celkové náklady bank i systému jako celku.


Poskytovatelé platebních služeb by mohli dále využívat základní platební infrastrukturu poskytovanou digitálním eurem k vytváření nových služeb s přidanou hodnotou, což by podpořilo inovace v oblasti maloobchodních plateb v celé eurozóně.

Inovační platforma ECB se zabývala inovativními službami, které by mohl trh rozvíjet (např. podmíněné platby). Ty by mohly otevřít nové obchodní modely, toky příjmů a příležitosti pro poskytovatele platebních služeb, a to i v segmentech klientů, které je stále obtížnější udržet, a zároveň zlepšit uživatelskou zkušenost spotřebitelů a obchodníků.

ECB bude s trhem nadále spolupracovat s cílem uvolnit inovativní potenciál digitálního eura a prozkoumat, jak může digitální euro podpořit inovace v eurozóně.

Další informace o naší spolupráci s poskytovateli platebních služeb jsou k dispozici ve zprávě Fit of the digital euro in the payment ecosystem.

Otázka č. 7: Jak by digitální euro fungovalo?

Digitální euro by lidem umožnilo provádět bezpečné okamžité platby v kamenných i internetových obchodech a mezi fyzickými osobami navzájem bez ohledu na zemi eurozóny, v níž by se nacházeli, nebo na poskytovatele platebních služeb, jež používají.

Digitální euro by nabízelo online i offline funkce, což znamená, že by je uživatelé mohli používat i v situaci, kdy mají špatný signál nebo nemají žádný.

Aby mohl uživatel začít používat digitální euro, musel by si zřídit účet v digitálních eurech prostřednictvím své vlastní banky nebo poskytovatele platebních služeb v EU. Po zřízení účtu by uživatelé mohli přímo provádět platby, například pomocí mobilního telefonu na terminálu v obchodech nebo výběrem digitálního eura jako platební možnosti online, a platbu by okamžitě schválili prostřednictvím své bankovní aplikace.

Při offline platbách by uživatelé nejdříve museli převést finanční prostředky na offline účet v digitálních eurech a poté přiložit svůj telefon k telefonu svého přítele nebo k terminálu v obchodě.

Platby v digitálních eurech by byly vždy bezpečné a okamžité – ať už v kamenných prodejnách, e-shopech, nebo mezi lidmi navzájem.

Další informace o tom, jak by digitální euro fungovalo, naleznete zde.

Otázka č. 8: Kdo by mohl digitální euro používat?

Jak je uvedeno v navrhovaném nařízení o digitálním euru, předloženém Evropskou komisí, digitální euro by bylo k dispozici občanům, podnikům a veřejnoprávním subjektům s dočasným nebo trvalým pobytem či sídlem v některém z členských států eurozóny.

Přístup k digitálnímu euru mohou mít také lidé, kteří cestují do eurozóny z osobních nebo pracovních důvodů.

Kromě toho mohou mít lidé, podniky a veřejnoprávní subjekty s pobytem nebo sídlem mimo eurozónu přístup k digitálnímu euru tak, že si založí platební účet v digitálních eurech u poskytovatele platebních služeb usazeného či působícího v zemi, která je členem Evropského hospodářského prostoru, nebo ve třetí zemi na základě předchozí dohody mezi EU a dotčenou třetí zemí anebo na základě ujednání mezi Evropskou centrální bankou a národní centrální bankou členské země mimo eurozónu či třetí země.

Otázka č. 9: A co digitální euro a soukromí?

Ochrana soukromí je jedním z nejdůležitějších koncepčních prvků digitálního eura a je jádrem jeho online i offline funkcí.

  • Digitální euro by fungovalo offline způsobem, který by uživatelům nabízel úroveň ochrany soukromí jako při použití hotovosti, a to jak pro zasílání peněz jiným osobám, tak pro platby v obchodech. Při placení offline by osobní údaje o provedených platbách znali pouze plátce a příjemce. Kontroly v rámci boje proti praní peněz by prováděl poskytovatel platebních služeb distribuující platební služby během procesu financování a definancování, stejně jako tomu je v současné době v případě výběrů hotovosti a vkladů.
  • V případě online transakcí by Eurosystém nebyl schopen identifikovat uživatele, kteří provádějí nebo přijímají platby, čímž by chránil jejich osobní údaje, ale poskytovatelé platebních služeb by byli schopni uživatele identifikovat pro účely dodržování pravidel pro boj proti praní peněz (jako je tomu již v případě bankovního účtu, který máte dnes).

Ať už online, nebo offline, Eurosystém by tak nebyl schopen přímo propojit transakce digitálního eura s konkrétními jednotlivci.

Digitální euro se bude řídit předpisy EU nastavenými tak, aby zajistily rovnováhu mezi ochranou soukromí a bezpečností. Tento přístup zachovává silné mechanismy ochrany před nezákonnými aktivitami a současně zajistí ochranu osobních údajů.

Zjistěte více o digitálním euru a ochraně osobních údajů.

Otázka č. 10: Jak by ECB zajistila, aby digitální euro bylo inkluzivní a dostupné?

Digitální euro by bylo veřejným statkem, jako jsou dnes bankovky a mince, ale v digitální podobě. Bylo by navrženo tak, aby vyhovovalo potřebám všech a nikdo nezůstal opomenut.

Při navrhování digitálního eura a aplikace pro digitální euro je začlenění pro ECB vůdčí zásadou, která má zajistit, aby každý Evropan měl přístup k digitálním platbám za rovných podmínek bez ohledu na své potřeby, schopnosti a míru digitální důvěry.

Navrhované pojetí aplikace pro digitální euro proto zahrnuje prvotřídní prvky přístupnosti, které jdou nad rámec požadavků evropského aktu o přístupnosti a patří k nejpokročilejším na trhu.

Návrh uplatňuje nejvyšší úroveň požadavků na přístupnost podle pokynů pro přístupnost webového obsahu, přizpůsobených mobilním platebním aplikacím, v oblasti vnímání, provozuschopnosti a kognitivní přístupnosti. Kromě jiných prvků by aplikace měla mít vylepšený vizuální vzhled, úplné ovládání pomocí klávesnice, podporu čteček obrazovky, zjednodušený jazyk a prevenci chyb.

Aplikace se v současné době vyvíjí a bude testována během pilotního projektu digitálního eura, který má být zahájen ve druhé polovině roku 2027. Souběžně s tím budou požadavky na aplikaci dále ověřovány prostřednictvím testování použitelnosti a přístupnosti s členy nadace ONCE a zaměstnanci ECB a 19 národních centrálních bank s cílem zajistit konzistentní a inkluzivní uživatelskou zkušenost v celé eurozóně.

V souladu s navrhovaným nařízením o digitálním euru by aplikace pro digitální euro byla jedním z několika způsobů, jak mohou lidé získat přístup k základním platebním službám v digitálních eurech. Uživatelé by rovněž měli přístup k digitálnímu euru prostřednictvím kanálů nabízených jejich bankou nebo poskytovateli platebních služeb, což by zůstalo hlavním kontaktním prostředkem pro spotřebitele.

Volný přístup k základním platebním službám v digitálních eurech by byl k dispozici i lidem bez bankovního účtu, což by pomohlo snížit finanční a digitální vyloučení. Průzkum mezi uživateli a spolupráce se spotřebitelskými organizacemi zdůraznily význam přístupnosti, intuitivního vzhledu a dostupnosti osobní podpory, k čemuž se Eurosystém zavázal.

Otázka č. 11: Jak by ECB zajistila, aby platby v digitálních eurech fungovaly stejným způsobem v celé eurozóně?

Za distribuci digitálního eura by byli odpovědní poskytovatelé platebních služeb podléhající dohledu, jako jsou banky v eurozóně. S cílem zajistit, aby byl systém digitálního eura prováděn stejným způsobem v celé eurozóně, vyvíjí Eurosystém soubor pravidel pro systém digitálního eura v rámci kooperativního a iterativního procesu s účastníky trhu. Soubor pravidel stanoví jednotný soubor pravidel, norem a postupů pro platby v digitálních eurech a související činnosti. Jeho cílem je zajistit, aby poskytovatelé platebních služeb účastnící se systému digitálního eura nabízeli konzistentní a standardizované základní platební služby v digitálních eurech a nabízeli tak uživatelům v celé eurozóně soukromé, bezpečné a harmonizované zkušenosti bez ohledu na zemi, v níž se nacházejí, nebo na zúčastněného poskytovatele platebních služeb, jako je tomu dnes v případě hotovosti.

Otázka č. 12: Bylo by digitální euro alternativní měnou v rámci Eurosystému?

Ne. Stejně jako bankovky a mince nejsou alternativními měnami, ale spíše různými formami stejné měny, digitální euro by bylo jen dalším způsobem, jak platit v eurech. Digitální euro by bylo reakcí na to, že lidé a podniky dávají stále více přednost digitálním platbám.

Více informací o platebních preferencích lidí se dozvíte ve studii platebních zvyklostí spotřebitelů v eurozóně (SPACE).

Otázka č. 13: Jak by souvisely okamžité platby a digitální euro?

Když dnes spotřebitelé platí v obchodech bezhotovostně, obchodníci peníze nedostávají okamžitě. Právě to by digitální euro změnilo – všechny platby v digitálních eurech by byly okamžité.

Připravovaný jednotný soubor pravidel, standardů a postupů by znamenal, že řešení okamžitých plateb by mohla být dále rozvíjena tak, aby byla dostupná ve všech zemích eurozóny. Tím by se snížila závislost Evropy na malém počtu soukromých mimoevropských společností, které v současné době dominují odvětví plateb.

Otázka č. 14: Jak by fungovala technická architektura digitálního eura a byla by založena na technologii distribuovaného registru, jako je blockchain?

Digitální euro by fungovalo na centralizované platformě pro vypořádání a Eurosystém by zpracovával a ověřoval všechna vypořádání a držby. Protože se jedná o přímé závazky Eurosystému, je důležitá bezpečnost digitálního eura na účtech obyvatel, aby byla zachována důvěra v euro i Eurosystém.

Digitální euro není založeno na technologii distribuovaného registru (DLT), ale využívá klíčových koncepčních zásad DLT s cílem zvýšit odolnost a účinnost a zlepšit celkovou výkonnost a spolehlivost systému.

Odolná technická architektura digitálního eura by byla postavena na zavedených normách. Architektura zahrnující více regionů, které jsou každý vybaven více servery, což značně přesahuje standardní redundanční modely, zajistí kontinuitu služeb za všech okolností.

Otázka č. 15: Jak daleko je v současné době projekt digitálního eura?

Projekt digitálního eura postupuje vpřed. V rámci přípravné fáze, která probíhala od listopadu 2023 do října 2025, pokročil technický vývoj a učení prostřednictvím experimentování. Tato práce vycházela z vybraných návrhů a z technických požadavků vymezených během průzkumné fáze (2021–23).

V návaznosti na průzkumnou a přípravnou fázi nyní Eurosystém dosahuje dalšího pokroku v oblasti technických prací, prohlubování zapojení účastníků trhu a pokračující podpory legislativního procesu. Snažíme se být připraveni na případnou první emisi digitálního eura během roku 2029 za předpokladu, že bude do konce roku 2026 přijato nezbytné nařízení o zavedení digitálního eura.

Otázka č. 16: Co je to pilotní projekt digitálního eura?

Pilotní projekt digitálního eura je test organizovaný Eurosystémem s cílem posoudit, jak by digitální euro mohlo fungovat v praxi. Účastníci budou používat beta verzi digitálního eura v reálných situacích, aby ověřili jeho technické funkce, provozní procesy a uživatelskou zkušenost. Pilotní projekt má být zahájen v druhé polovině roku 2027 a potrvá 12 měsíců.

Během něj budou zaměstnanci zúčastněných centrálních bank Eurosystému provádět každodenní platby za použití beta verze digitálního eura. Například budou moci zasílat peníze mezi sebou (online i offline) a platit vybraným obchodníkům, jako jsou kavárny, restaurace a online obchody propojené s ECB a národními centrálními bankami. Beta verze digitálního eura se bude používat pouze pro pilotní projekt a má fungovat podobně jako možné budoucí digitální euro.

Eurosystém vybral 36 zúčastněných poskytovatelů platebních služeb, mezi které patří banky a nebankovní poskytovatelé služeb a kteří budou poskytovat služby nezbytné k podpoře těchto plateb.

To, co se z pilotního projektu dozvíme, podpoří probíhající přípravné práce Eurosystému a pomůže jako zdroj informací pro budoucí rozhodnutí o digitálním euru, aby bylo v případě zavedení plně vybaveno k uspokojení potřeb všech Evropanů.

Více se o pilotním projektu digitálního eura dozvíte zde.

Otázka č. 17: Kdo se na projektu digitálního eura podílí?

Eurosystém – tvoří jej ECB společně s národními centrálními bankami eurozóny – má za cíl zajistit, aby digitální euro splňovalo potřeby uživatelů. Z tohoto důvodu Eurosystém pravidelně spolupracuje s tvůrci politik, zákonodárci, účastníky trhu, organizacemi občanské společnosti a zástupci veřejnosti, která by v konečném důsledku digitální euro používala.

Tato činnost probíhá v různých prostředích, jako je Rada pro malé platby v eurech, která sdružuje zúčastněné strany ze všech částí evropského trhu malých plateb, a Skupina pro vypracování souboru pravidel, jež zahrnuje přední odborníky z veřejného i soukromého sektoru se zkušenostmi v oblasti financí a plateb (viz otázka č. 18).

ECB také pravidelně spolupracuje s(e):

ECB se pravidelně účastní zasedání Euroskupiny s ministry financí zemí eurozóny a o projektu digitálního eura pravidelně informuje Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu.

Přečtěte si více o řízení projektu a zapojení zúčastněných stran.

Otázka č. 18: Jak jsou do tohoto procesu zapojeni evropští zákonodárci?

Dne 28. června 2023 předložila Evropská komise balíček týkající se jednotné měny obsahující návrhy na podporu používání hotovosti a na vytvoření rámce pro možné digitální euro. ECB vítá skutečnost, že návrh digitálního eura je doprovázen návrhem na posílení úlohy hotovosti, neboť obě tyto formy peněz centrální banky by byly zákonným platidlem. Účelem navrhovaného nařízení o digitálním euru je zajistit, aby případné budoucí digitální euro dalo lidem a podnikům možnost platit digitálně za použití široce přijímané, levné, bezpečné a odolné formy peněz centrální banky kdekoli v eurozóně.

Během legislativního procesu poskytuje ECB podle potřeby podporu a technické podklady. Eurosystém zohlední veškeré nezbytné úpravy návrhu digitálního eura, které vyplynou z legislativních jednání.

Po přijetí postoje Rady Evropské unie k návrhu právního předpisu dne 19. prosince 2025 a postoje Evropského parlamentu k balíčku týkajícímu se jednotné měny dne 9. července 2026 byla zahájena třístranná jednání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou Evropské unie.

V návaznosti na výzvu čelných představitelů EU k urychlení přípravných kroků Eurosystém očekává, že třístranná jednání budou včas uzavřena a právní předpisy budou přijaty do konce roku 2026.

Rada guvernérů ECB o tom, zda bude digitální euro vydávat, nerozhodne, dokud nebude přijato nařízení o zavedení digitálního eura.

Otázka č. 19: Jak se vytváří soubor pravidel pro systém digitálního eura?

Eurosystém připravuje návrh souboru pravidel v úzké spolupráci se zástupci evropského trhu malých plateb prostřednictvím Skupiny pro vypracování souboru pravidel (RDG).

RDG, která se skládá ze zástupců evropských sdružení reprezentujících stranu nabídky i poptávky na evropském trhu malých plateb, pracuje na základě rozhodnutí týkajících se podoby digitálního eura, která již byly schválena Radou guvernérů ECB.

V rámci Skupiny pro vypracování souboru pravidel byly vytvořeny specializované pracovní skupiny, jež mají za cíl soustředit se na části souboru pravidel, které vyžadují zvláštní odbornost.

V červnu 2025 byl RDG předložen návrh souboru pravidel pro systém digitálního eura za účelem konzultace s trhem, která trvala do konce října 2025. Od listopadu 2025 do dubna 2026 Eurosystém obdrženou zpětnou vazbu přezkoumal, určil následná opatření a návrh souboru pravidel pozměnil. V červenci 2026 vydal nový prozatímní návrh souboru pravidel pro trh.

Soubor pravidel zohlední veškeré budoucí úpravy vyplývající z diskusí mezi spolunormotvůrci o nařízení o digitálním euru, které Evropská komise navrhla v červnu 2023. Konečné první znění souboru pravidel pro systém digitálního eura bude dokončeno po přijetí nařízení o digitálním euru.

Další informace o souboru pravidel pro systém digitálního eura naleznete zde.

Otázka č. 20: Představovalo by digitální euro programovatelné peníze?

Programovatelné peníze jsou digitální formou peněz, které se používají pro předem stanovený účel, jako např. poukázka, a pro které platí omezení toho, kde, kdy a pro jaké příjemce je lze využít.

Jak je rovněž uvedeno v navrhovaném nařízení Evropské komise o digitálním euru, digitální euro by nikdy nebylo programovatelnými penězi, mohlo by však usnadnit podmíněné platby (například pokud by zákazník kupoval něco online a zvolil si možnost zaplatit při dodání).

Otázka č. 21: Museli by lidé za používání digitálního eura hradit nějaké poplatky?

Jako veřejný statek by digitální euro bylo pro jednotlivé uživatele bezplatné, co se týče základních funkcí.

Banky nebo další poskytovatelé platebních služeb by svým zákazníkům mohli nabízet další, placené služby související s digitálním eurem. Tyto služby s přidanou hodnotou by mohly atraktivitu digitálního eura pro uživatele dále zvýšit, například pro účely podmíněných plateb. Ty by mohly zákazníkům umožnit bezpečnější nákupy online, neboť peníze by byly převáděny pouze tehdy, pokud se potvrdí dodání produktu, čímž se sníží riziko podvodu a zjednoduší refundace.

Otázka č. 22: Jak souvisejí ostatní celoevropské platební iniciativy s digitálním eurem?

ECB vítá evropské tržní iniciativy, které sahají i mimo domácí trhy.

Digitální euro by mělo umožnit, aby se domácí a regionální systémy rozšiřovaly o další případy použití a přes hranice, a tím zprostředkovaly snazší, širší a účinnější přijímání řešení v evropském soukromém sektoru díky používání harmonizovaných norem. Evropští poskytovatelé platebních služeb mají z těchto příležitostí prospěch, zejména díky většímu zeměpisnému dosahu a využití případů, které dosud nebyly obslouženy.

Návrh předpokládá možnost integrace soukromých řešení, například prostřednictvím možného společného označování fyzických karet a stávajících digitálních peněženek. To by bankám a poskytovatelům platebních služeb umožnilo nabízet funkci plateb v digitálních eurech prostřednictvím kanálů a rozhraní, které spotřebitelé již znají a kterým důvěřují, což by podpořilo bezproblémové platební zkušenosti a snížilo potřebu uživatelů přijmout zcela nové platební nástroje. Poskytovatelé by se zároveň mohli i nadále odlišovat prostřednictvím služeb s přidanou hodnotou a inovací pro zákazníky. V obou případech by digitální euro mohlo být záložním řešením, umožňujícím úplný celoevropský dosah a zároveň zachovávajícím přístup na trh pro domácí nebo regionální systémy tam, kde jsou přijímány.

Otázka č. 23: Byli by poskytovatelé platebních služeb za distribuci digitálního eura odměňováni?

Eurosystém podporuje model náhrad, který by vytvořil spravedlivé ekonomické pobídky pro všechny strany zapojené do ekosystému digitálního eura. U bank a dalších poskytovatelů platebních služeb by se model náhrad měl zaměřovat na provozní náklady na distribuci digitálního eura.

Jak je tomu v současnosti v případě jiných platebních systémů, poskytovatelé platebních služeb distribuující digitální euro by měli mít možnost účtovat obchodníkům za tyto služby poplatky. Stanovení cen pro obchodníky a poskytovatele platebních služeb bude podléhat stropu, jak navrhuje Evropská komise ve svém nařízení o digitálním euru.

Stejně jako v případě výroby a emise bankovek by náklady spojené se zavedením systému a infrastruktury pro digitální euro nesl Eurosystém. Eurosystém by se navíc snažil minimalizovat dodatečné investiční náklady pro poskytovatele platebních služeb co možná největším opětovným využitím stávajících infrastruktur.

Otázka č. 24: Představovalo by digitální euro hrozbu pro finanční stabilitu tím, že vyřadí ze zprostředkování banky?

Náš finanční systém – jehož centrem je bankovní systém – funguje dobře a Eurosystém chce zachovat klíčovou úlohu, kterou banky mají při zajišťování efektivního poskytování úvěrů ekonomice.

ECB učinila následující rozhodnutí ohledně návrhu, aby minimalizovala jakákoliv potenciální rizika, která by digitální euro mohlo pro finanční systém představovat.

  • Uživatelé by na svém účtu mohli držet pouze omezené množství digitálního eura. To by zabránilo nadměrnému odlivu bankovních vkladů a pomohlo zachovat stabilitu našeho finančního systému, a to i v dobách krize.
  • Propojení účtu v digitálních eurech s bankovním účtem by uživatelům umožnilo uskutečňovat nebo přijímat platby nad limit držby a okamžitě pokrýt jakýkoli schodek či přebytek, aniž by si museli na účet v digitálních eurech předem doplňovat prostředky nebo provést vypořádání (za předpokladu, že na propojeném účtu budou mít dostatek peněz).
  • Digitální euro na vašem účtu v digitálních eurech by stejně jako hotovost nebylo úročeno.

V návaznosti na žádost, která se objevila během legislativních jednání, připravila ECB technickou analýzu s cílem odhadnout potenciální dopady různých hypotetických limitů držby. Tato analýza potvrdila, že používání digitálního eura pro každodenní platby by nenarušilo finanční stabilitu a že – vzhledem k rozdílným hypotetickým limitům držení až do výše 3 000 EUR na osobu, o jejichž testování požádali zákonodárci – by dopad digitálního eura nenarušil finanční stabilitu v eurozóně, a to ani v případě vysoce nepravděpodobného a mimořádně konzervativního krizového scénáře.

Otázka č. 25: Byly by platby v Evropě po zavedení digitálního eura zranitelnější vůči kybernetickým útokům?

Stejně jako v případě jiných digitálních infrastruktur by také digitální euro mohlo být cílem kybernetických útoků. Ke zmírnění tohoto rizika by koncepce digitálního eura využívala nejmodernější technologie k vytvoření prostředí odolného vůči kybernetickým útokům, jež by obstálo také v budoucnu. Při navrhování kontrol kybernetické bezpečnosti využívá ECB osvědčené postupy Eurosystému z jiných tržních infrastruktur a pravidelně plánované testování proti simulovaným útokům.

Otázka č. 26: Jak by se digitální euro lišilo od stablecoinů a kryptoaktiv?

Digitální euro by byly peníze centrální banky emitované a zaručené Eurosystémem, který zahrnuje Evropskou centrální banku a národní centrální banky eurozóny. Stejně jako u eurobankovek a euromincí by se jednalo o zákonné platidlo, což znamená, že by je všichni mohli používat pro platby. Jako peníze centrální banky a veřejný statek by bylo stabilní a spolehlivé – vždy byste mohli důvěřovat tomu, že jedno digitální euro má hodnotu jednoho eura.

Stablecoiny jsou vytvářeny soukromými společnostmi. Neručí za ně centrální banka ani veřejný orgán. Jejich hodnota závisí na tom, jak dobře společnost spravuje své rezervy a finance, což může být ovlivněno faktory mimo jejich kontrolu. To znamená, že jejich stabilita není tak jistá jako stabilita eura.

Kryptoaktiva jako bitcoin nebo ether se také liší. Nejsou kryta žádnou institucí a nemají žádnou podkladovou hodnotu. Jejich ceny mohou prudce růst i klesat a žádná organizace nenese odpovědnost, pokud ztratí svou hodnotu.

Podívejte se na naši vysvětlující stránku Co je to bitcoin?

Otázka č. 27: Kolik by projekt digitálního eura Eurosystém stál?

Investice do digitálního eura jsou klíčové, má-li naše měna být v digitálním věku i nadále vhodná pro daný účel.

Některé z prvků digitálního eura, jako je zúčtování plateb, by byly vyvinuty interně v rámci Eurosystému. Pro jiné, jako je složka offline služeb, jsme stanovili rámcové dohody s externími poskytovateli. Rámcové dohody nezahrnují žádnou platbu a obsahují záruky umožňující upravit oblast působnosti v souladu se změnami právních předpisů.

Celkové náklady na vývoj, které zahrnují externě i interně vyvinuté složky, se odhadují na 1,3 mld. EUR, zatímco roční provozní náklady by měly činit přibližně 320 mil. EUR ročně od okamžiku emise. Eurosystém pokračuje v přípravách v reakci na výzvy vedoucích představitelů zemí eurozóny, aby byl připraven na případné vydání co nejdříve. Dosud však nebyly přijaty nezbytné právní předpisy. Práce je proto strukturována do modulů s cílem umožnit postupné rozšiřování a omezit finanční závazky.

Eurosystém by nesl náklady na zavedení systému a infrastruktury digitálního eura, stejně jako tomu je v případě výroby a vydávání eurobankovek – které jsou stejně jako digitální euro veřejným statkem. Stejně jako v případě bankovek by tyto náklady byly hrazeny z ražebného (příjmu ECB z emise peněz) i v případě, že by držba digitálního eura byla v porovnání s bankovkami v oběhu malá. ECB je odhodlána udržet nízké náklady tím, že co nejvíce využije stávající infrastrukturu a zároveň bude stále poskytovat digitální euro, které přináší hodnotu spotřebitelům a obchodníkům.

V souladu se svou povahou veřejného statku by digitální euro bylo pro spotřebitele bezplatné pro základní použití a bylo by nákladově efektivní pro evropské obchodníky. Eurosystém by za transakce s digitálním eurem neúčtoval žádné poplatky ani by z těchto transakcí neměl žádný prospěch.