Nejčastější dotazy týkající se digitálního eura

Otázka 1: Proč by Evropa potřebovala digitální euro?

Digitalizace mění způsob, jakým platíme. Využívání hotovostních plateb klesá a pandemie koronaviru (COVID-19) urychlila přechod k online nákupům a digitálním platbám. Pro digitalizovaný svět by digitální euro bylo elektronickou formou hotovosti. Spotřebitelé by tak měli možnost používat peníze centrální banky v digitálním formátu, které by doplňovaly bankovky a mince.

Digitální euro by lidem usnadnilo život poskytnutím něčeho, co v současnosti neexistuje: digitální platební prostředek všeobecně přijímaný v celé eurozóně pro platby v obchodech, online nebo mezi lidmi navzájem.
Digitální euro by stejně jako hotovost bylo bezrizikové, uživatelsky přívětivé, široce dostupné a pro základní použití bezplatné.

Digitální euro by navíc zvýšením účinnosti evropského platebního ekosystému jako celku posílilo strategickou autonomii a měnovou suverenitu Evropy a zároveň by podpořilo inovace a zvýšilo odolnost tohoto systému vůči možným kybernetickým útokům nebo technickým výpadkům, např. těm elektrickým.

Otázka 2: Jak by digitální euro mohlo přispět ke strategické autonomii Evropy?

Digitální euro by v rámci evropské správy nabízelo celoevropské platební řešení dostupné v celé eurozóně. Digitální euro by proto mohlo pomoci snížit závislost Evropy na soukromých mimoevropských poskytovatelích platebních služeb a zároveň působit jako protiváha k jejich dominantnímu postavení na trhu. Digitální euro by zase zvýšilo úroveň hospodářské soutěže a inovací v evropském platebním prostředí.

Celkově by úspěšné digitální euro mohlo z Evropy učinit celosvětového průkopníka v oblasti digitálních financí a digitálních měn centrálních bank.

Otázka 3: Nahradilo by digitální euro hotovost?

Nikoli. Digitální euro by hotovost nenahrazovalo, ale doplňovalo ji. Digitální euro by existovalo vedle hotovosti jako odpověď na rostoucí poptávku lidí po rychlých a bezpečných digitálních platbách. Hotovost by byla v eurozóně k dispozici i nadále, stejně jako ostatní soukromé elektronické platební prostředky, které se v současnosti používají.

Otázka 4: Bylo by digitální euro alternativní měnou v rámci Eurosystému?

Nikoli. Digitální euro by bylo dalším způsobem, jak v Evropě platit prostřednictvím naší jednotné měny – eura. Bylo by směnitelné s bankovkami v poměru 1:1. Digitální euro by reagovalo na to, že lidé a podniky dávají stále více přednost digitálním platbám.

Otázka 5: V jaké fázi se projekt v současné době nachází a jak jsou do projektu zapojeni evropští zákonodárci?

V červnu 2023 předložila Evropská komise předlohu legislativního návrhu týkajícího se možného digitálního eura. Účelem tohoto právního předpisu je zajistit, aby jakékoli budoucí digitální euro dalo lidem a podnikům další možnost platit digitálně za použití široce přijímané, levné, bezpečné a odolné formy peněz centrální banky kdekoli v eurozóně.

Fáze zkoumání projektu digitálního eura skončí na podzim 2023. Pokud Rada guvernérů ECB schválí další fázi projektu digitálního eura, ECB bude pokračovat vývojem a testováním možných technických řešení a obchodních opatření nezbytných pro poskytování digitálního eura. Eurosystém provede nezbytné úpravy návrhu digitálního eura, které vyplynou z legislativních jednání.

Oba procesy – legislativní a v oblasti návrhu – budou probíhat souběžně, aby byl Eurosystém schopen vydat digitální euro rychle, bude-li to nutné. O tom, zda digitální euro vydat, rozhodne Rada guvernérů až po přijetí legislativního aktu.

Během legislativního procesu je ECB připravena podle potřeby poskytnout podporu a technické podklady.

Otázka 6: Kdo se na projektu digitálního eura podílí?

ECB společně s národními centrálními bankami eurozóny musí zajistit, aby digitální euro splňovalo potřeby uživatelů. Z tohoto důvodu Eurosystém úzce a pravidelně spolupracuje s tvůrci politik, zákonodárci, účastníky trhu a organizacemi občanské společnosti. Neocenitelné byly také cílové skupiny jako fóra pro naslouchání názorům a preferencím lidí.

Některé z těchto činností se odehrávají v souvislosti i) s poradní skupinou pro trh, která sestává z odborníků, kteří poskytují vstupní informace o produktovém návrhu a distribuci digitálního eura, a ii) s Radou pro malé platby v eurech, která je fórem pro institucionální dialog o malých platbách, která posuzuje možnosti volby digitálního eura z hlediska odvětví. ECB se navíc pravidelně účastní jednání Euroskupiny s ministry financí zemí eurozóny a vystupuje před Evropským parlamentem, aby prezentovala nejnovější informace o projektu evropským tvůrcům politik. Pořádá také semináře za účasti evropských organizací občanské společnosti, aby si vyslechla jejich názory.

Otázka 7: Kdo by měl zájem používat digitální euro?

Jak je uvedeno v legislativním návrhu předloženém Evropskou komisí a v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, digitální euro by bylo zpřístupněno lidem s bydlištěm nebo sídlem v eurozóně. Lidé, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v zemi eurozóny, by v zásadě měli přístup k účtu digitálního eura také.

Obchodníci mimo eurozónu by rovněž mohli přijímat platby v digitálním euru, pokud by měli účet u poskytovatele platebních služeb z eurozóny.

V dalším období by v závislosti na vývoji právních předpisů mohli získat přístup k digitálnímu euru také spotřebitelé a obchodníci v Evropském hospodářském prostoru^[1] nebo ve vybraných třetích zemích.

Otázka 8: Proč by lidé měli zájem používat digitální euro?

Digitální euro by bylo platebním řešením pro každou příležitost, kdykoliv a kdekoli v eurozóně. Bylo by všeobecně přijímaným digitálním platebním prostředkem, který by mohli spotřebitelé používat bezplatně v obchodech, online nebo mezi sebou. Lidé by tak dostali možnost platit digitálně, přičemž by stále používali platební prostředek centrální banky.

Digitální euro by v digitálním věku zachovalo prvky podobné hotovosti, jako je vysoká úroveň ochrany soukromí a snadné použití. Zajistilo by také nejvyšší úroveň ochrany soukromí v digitálních platbách: Eurosystém by neměl k osobním údajům uživatelů přístup a ani by jejich údaje neuchovával. Vyšší možnosti ochrany soukromí by se navíc vztahovaly na offline digitální platby v eurech, které by byly známy pouze plátci a příjemci.

Digitální euro by bylo bezpečné a snadno použitelné a rovněž by podporovalo digitální finanční inkluzi tak, aby nikdo nezůstal opomenut. Digitální euro by vyhovovalo potřebám osob se zdravotním postižením a osob, které nemají přístup k bankovnímu účtu nebo nemají digitální či finanční dovednosti.

Aby bylo digitální euro použitelné a přístupné v celé eurozóně, předpokládá předloha legislativního návrhu předloženého Evropskou komisí povinnost, aby ho obchodníci přijímali a dohlížení zprostředkovatelé distribuovali.

Otázka 9: Jaký přínos by digitální euro mělo pro obchodníky?

Digitální euro by bylo skutečně celoevropským řešením, které by bylo přijímáno v celé eurozóně. Mohla by být jednodušší a levnější alternativou k platebnímu prostředí, které je v současné době roztříštěné a v němž obchodníci pracují. Digitální euro by obchodníkům dalo silnější postavení, pokud jde o vyjednávání podmínek s poskytovateli platebních řešení, a snížilo by tak jejich vlastní náklady. Tyto nižší náklady by pak mohly být přeneseny na zákazníky.

Díky digitálnímu euru by mohli mít obchodníci prospěch i z vyšších směnných kurzů. To je obzvláště důležité pro nakupování přes internet, neboť je méně pravděpodobné, že zákazníci odmítnou nákup, pokud jsou s platebním prostředkem obeznámeni. Digitální euro by navíc obchodníkům umožnilo také přijímat platby okamžitě a bez jakýchkoli dodatečných nákladů.

Otázka 10: Jaký přínos by digitální euro mělo pro zprostředkovatele?

Zprostředkovatelé podléhající dohledu, např. banky, by měli při distribuci digitálního eura klíčovou úlohu . Sloužili by jako hlavní kontaktní místo pro fyzické osoby, obchodníky a podniky, co se týče veškeré problematiky související s digitálním eurem a koncovým uživatelům by poskytovali veškeré služby.

Digitální euro by zprostředkovatelům umožnilo okamžité pokrytí v celé eurozóně – na rozdíl od většiny soukromých inovací, které se obvykle zaměřují na specifické domácí trhy. Digitální euro by tak mohlo sloužit jako platforma pro zprostředkovatele s cílem podpořit další inovace a hospodářskou soutěž na rostoucích trzích elektronického obchodu a digitálních plateb v celé eurozóně.

Zprostředkovatelům by digitální euro mohlo přinést také další obchodní příležitosti. Pokud by například obchodníci mimo eurozónu chtěli používat digitální euro, museli by mít podle návrhu Eurosystému účet u poskytovatele platebních služeb z eurozóny.

Kromě toho model náhrad týkající se digitálního eura, jak se v současné době předpokládá v předloze legislativního návrhu Evropské komise, poskytuje zprostředkovatelům ekonomické pobídky srovnatelné s jinými digitálními platebními prostředky. V tomto ohledu digitální euro rovněž dává zprostředkovatelům prostor investovat do dodatečných služeb s přidanou hodnotou pro jejich zákazníky.

Otázka 11: Museli by lidé za používání digitálního eura platit?

Digitální euro by bylo veřejným statkem. Lidem, kteří by jej chtěli využívat, by tedy bylo k základnímu použití k dispozici bezplatně.

Zprostředkovatelé podléhající dohledu, např. banky, by nicméně mohli používat základní funkce digitálního eura jako základ pro další rozvoj svých vlastních platforem a řešení. Tito zprostředkovatelé by pak případně mohli svým zákazníkům nabízet jiné služby s přidanou hodnotou za poplatek.

Otázka 12: Jak by digitální euro fungovalo?

Digitální euro by lidem umožnilo provádět bezpečné okamžité platby v klasických a internetových obchodech a mezi fyzickými osobami navzájem bez ohledu na zemi eurozóny, v níž by se nacházeli, nebo na poskytovatele platebních služeb, u něhož by měli účet. Tím, jak by to mohlo fungovat v praxi, se ECB v současné době zabývá.

Eurosystém by například mohl vypracovat zvláštní aplikaci digitálního eura, k níž by každý mohl mít rovný přístup. Zprostředkovatelé, např. banky, by případně mohli začlenit služby digitálního eura do svých stávajících aplikací, s nimiž jsou jejich zákazníci již obeznámeni. V každém případě by lidé bez přístupu k bankovnímu účtu nebo digitálním zařízením měli rovněž možnost platit digitálními eury pomocí fyzické karty u veřejných zprostředkovatelů, jako jsou pošty.

Digitální euro by v každém případě nabízelo funkce on-line i off-line, aby bylo použitelné i v situaci omezené konektivity. Pokud by byly platby v digitálních eurech prováděny off-line, byly by informace o platbách známy pouze plátci a příjemci, což by zajistilo co nejvyšší úroveň ochrany soukromí.

Otázka 13: A co digitální euro a ochrana soukromí?

Soukromí je jedním z nejdůležitějších koncepčních prvků digitálního eura. Eurosystém nemá žádný obchodní zájem o osobní platební údaje ani o jejich sdílení se třetími stranami. Eurosystém by tedy nechtěl získávat ani uchovávat soukromé informace uživatelů.

Digitální euro by lidem umožnilo provádět platby, aniž by s třetími stranami sdíleli své údaje, kromě těch, které jsou nezbytné k zamezení nezákonných aktivit, a to v souladu s evropskými předpisy.

Off-line funkce digitálního eura by navíc poskytla ještě vyšší úroveň ochrany soukromí vzhledem k tomu, že informace o platbách by byly známy pouze plátci a příjemci.

Otázka 14: Jak by ECB zajistila, aby digitální euro bylo inkluzivní?

Digitální euro by bylo veřejným statkem, jako jsou dnes bankovky a mince, ale v digitální podobě.

Digitální euro by měli lidé k základnímu použití k dispozici bezplatně prostřednictvím mobilní aplikace nebo fyzické karty. Digitální euro by rovněž mělo funkci off-line, a bylo by tedy připravené na použití v situaci omezené konektivity.

Návrh právního předpisu předložený Evropskou komisí stanoví, že úvěrové instituce distribuující digitální euro by musely na žádost svých zákazníků poskytovat základní platební služby digitálního eura.

Aby bylo navíc zajištěno, že pomocí digitálního eura bude moci platit každý – včetně osob se zdravotním postižením, s funkčními omezeními nebo omezenými digitálními dovednostmi a starších lidí –, budou v každé zemi eurozóny určeny k tomuto účelu veřejné subjekty, např. pošty. Tyto subjekty by lidem zranitelným, pokud jde o digitální finanční vyloučení, poskytovaly bezplatnou podporu a přístup ke službám digitálního eura, jako je osobní kontakt a specializovaná pomoc při otevírání účtu digitálního eura a využívání všech základních služeb digitálního eura. Volný přístup k základním službám digitálního eura by byl nabízen rovněž lidem bez bankovního účtu.

Zvláštní pozornost bude navíc věnována začlenění zranitelných skupin, jako jsou žadatelé o azyl nebo lidé požívající mezinárodní ochrany, lidé bez stálé adresy nebo státní příslušníci třetích zemí, kterým nebylo uděleno povolení k pobytu, ale jejichž vyhoštění není možné z právních nebo faktických důvodů.

Digitální euro by bylo navrženo tak, aby vyhovovalo potřebám všech a nikdo by nezůstal opomenut.

Otázka 15: Představovalo by digitální euro programovatelné peníze?

Digitální euro by nikdy nebylo programovatelnými penězi.

Za programovatelné peníze se označuje digitální forma peněz používaná pro předem stanovený účel, jako je poukázka, zahrnující omezení místa, doby nebo příjemce platby.

Jak je rovněž uvedeno v legislativním návrhu týkajícím se digitálního eura předloženém Evropskou komisí, digitální euro by nebylo programovatelnými penězi, ale mohlo by usnadnit automatizované platby. Uživatel by například mohl nastavit v digitálním euru automatickou měsíční platbu nájemného.

Otázka 16: Dostávali by zprostředkovatelé za distribuci digitálního eura kompenzaci?

Eurosystém navrhuje model odměňování, který by vytvořil spravedlivé ekonomické pobídky pro poskytovatele platebních služeb, např. banky, s cílem kompenzovat provozní náklady na distribuci digitálního eura.

Jak je tomu v současnosti v případě jiných platebních systémů, poskytovatelé platebních služeb distribuující digitální euro by mohli za tyto služby účtovat obchodníkům poplatky. Stanovení cen pro obchodníky a poskytovatele platebních služeb by podléhalo stropu, jak navrhuje Evropská komise ve svém legislativním návrhu týkajícím se digitálního eura.

Stejně jako v případě výroby a emise bankovek by Eurosystém nesl náklady spojené se zavedením systému a infrastruktury pro euro. Eurosystém by se navíc snažil minimalizovat dodatečné investiční náklady pro zprostředkovatele opětovným co možná největším využitím stávajících infrastruktur.

Otázka 17: Představovalo by digitální euro hrozbu pro finanční stabilitu tím, že vyřadí ze zprostředkování banky?

Náš finanční systém – jehož centrem je bankovní systém – funguje dobře a Eurosystém chce zachovat klíčovou úlohu bank při zajišťování efektivního poskytování úvěrů reálné ekonomice.

ECB bude minimalizovat jakoukoli potenciální hrozbu, kterou by digitální euro mohlo pro finanční systém představovat. Objem digitálního eura, který mohou uživatelé držet na svých účtech, bude tedy omezen tak, aby se zabránilo odlivu bankovních vkladů, a to dokonce v dobách krize.

Otázka 18: Jak by ECB zajistila, aby lidé mohli pomocí digitálního eura platit stejným způsobem v celé eurozóně?

Distribuci digitálního eura v eurozóně by měli na starosti zprostředkovatelé podléhající dohledu. K zajištění harmonického provádění vytváří Eurosystém návrh systému digitálního eura, který se skládá z jednotného souboru pravidel, standardů a postupů pro standardizaci digitálních plateb v eurech v celé eurozóně a který zajišťuje celoevropský dosah.

Tento jednotný soubor pravidel, standardů a postupů v současné době připravuje skupina pro rozvoj souboru pravidel v úzké spolupráci se zástupci trhu, včetně uživatelů, maloobchodníků a zprostředkovatelů.

Otázka 19: Jak probíhá vývoj jednotného souboru pravidel, standardů a postupů pro digitální euro?

S cílem podpořit vypracování jednotného souboru pravidel, standardů a postupů pro digitální euro vytvořil Eurosystém skupinu pro rozvoj souboru pravidel digitálního eura, aby tak získával informace od finančního sektoru, spotřebitelů a obchodníků.

Skupina, která se skládá z odborníků Eurosystému a zástupců trhu s příslušnými zkušenostmi, pracuje na základě variant návrhu digitálního eura, které již schválila Rada guvernérů ECB.

Vedle této skupiny byla vytvořena řada specializovaných pracovních skupin pro tvorbu souboru pravidel, jejichž cílem je pracovat na konkrétních oddílech souboru pravidel, které vyžadují zvláštní odborné znalosti. Jako příklad uveďme i) pracovní skupinu pro identifikaci a ověřování pravosti, která navrhuje požadavky na identifikaci a autentizaci digitálního eura, a ii) pracovní skupinu pro požadavky související s infrastrukturou, která připravuje požadavky týkající se vztahů mezi zprostředkovateli a koncovými uživateli.

Otázka 20: Jaká bude oblast působnosti souboru pravidel pro digitální euro?

Soubor pravidel pro digitální euro stanoví jednotný soubor pravidel, standardů a postupů, které by museli při distribuci digitálního eura dodržovat zprostředkovatelé podléhající dohledu. Tato pravidla, standardy a postupy se budou vztahovat na:

• funkční a provozní model digitálního eura (např. na toky mezi koncovými body, základní požadavky na dohlížené zprostředkovatele, minimální standardy pro uživatelské zkušenosti atd.);
• model dodržování systému digitálního eura (např. kritéria způsobilosti systému, povinnosti účastníků atd.);
• technické požadavky systému (např. na IT infrastrukturu, zavádění rozhraní pro programování aplikací, technické normy atd.);
• požadavky na řízení rizik;
• pravidla řízení systému digitálního eura (např. na správu systému, procesy řízení změn atd.).

Otázka 21: Jaká by byla vazba mezi okamžitými platbami a digitálním eurem?

Dnes mají spotřebitelé jen zřídka možnost používat okamžité platby při platbách v obchodech, což také znamená, že obchodníci nedostávají své peníze okamžitě. Právě to by digitální euro změnilo – všechny platby v digitálních eurech by byly okamžité.

Připravený jednotný soubor pravidel, standardů a postupů by v případě schválení a uplatnění znamenal, že řešení okamžitých plateb by mohla být dále rozvíjena tak, aby byla dostupná ve všech zemích eurozóny. Tím by se snížila závislost na soukromých mimoevropských společnostech, které v současnosti dominují sektoru plateb.

Otázka 22 Bylo by digitální euro založeno na technologii distribuovaného registru, jako např. blockchain?

Při vývoji digitálního eura Eurosystém experimentuje s různými přístupy a technologiemi – centralizovanými i decentralizovanými –, včetně technologií distribuovaného registru. Rozhodnutí však zatím přijato nebylo.

Otázka 23 Učinilo by zavedení digitálního eura platby v Evropě zranitelnějšími vůči kybernetickým útokům?

Stejně jako v případě jiných digitálních infrastruktur by také digitální euro mohlo být cílem kybernetických útoků. Ke zmírnění tohoto rizika by koncepce digitálního eura vycházela z nejmodernějších technologií, které by vytvořily prostředí odolné vůči kybernetickým útokům, které by obstálo také v budoucnu.

Otázka 24 Jak by se digitální euro lišilo od stablecoinů a kryptoaktiv?

Digitální euro by bylo penězi centrální banky. To znamená, že by bylo zajištěno centrální bankou a navrženo tak, aby odpovídalo potřebám jeho uživatelů. Bylo by bezrizikové a respektovalo by soukromí a ochranu údajů. Centrální banky mají mandát zachovávat hodnotu peněz, ať už ve fyzické, nebo digitální podobě.

Stabilita a spolehlivost stablecoinů v konečném důsledku závisí na subjektu, který je vydává, a na důvěryhodnosti a vymahatelnosti jeho závazku zachovávat v průběhu času jejich hodnotu. Soukromí emitenti mohou dále využít osobní údaje pro komerční účely.

Za kryptoaktiva nenese odpovědnost žádný identifikovatelný subjekt, což znamená, že pohledávky nelze vymáhat.