European Central Bank - eurosystem
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Nejčastější dotazy týkající se digitálního eura

Otázka 1: Nahradilo by digitální euro hotovost?

Ne, digitální euro by hotovost nenahradilo, pouze by ji doplňovalo. Hotovost bude v eurozóně k dispozici i nadále. Digitální euro by fungovalo vedle hotovosti a reagovalo by na rostoucí poptávku spotřebitelů po rychlých a bezpečných digitálních platbách.

Otázka 2: Jaké důsledky by mělo vydání digitálního eura pro bankovní sektor?

Digitální euro by nemělo mít na finanční sektor negativní účinky. Za tímto účelem bychom zohlednili následující požadavky: i) digitální euro by se mělo používat především jako platební prostředek a nemělo by se stát nástrojem pro finanční investice a ii) do zpracovávání digitálního eura by měli být zapojeni zprostředkovatelé podléhající dohledu.

Otázka 3: Proč by digitální euro bylo lepší než stablecoiny a kryptoaktiva?

Digitální euro by byly peníze centrální banky. Bylo by tak kryté centrální bankou a navržené podle potřeb občanů: bylo by bezrizikové a zohledňovalo by ochranu jejich soukromí a osobních údajů. Centrální banky mají mandát zachovávat hodnotu peněz, ať už ve fyzické, nebo digitální podobě.

Stabilita a spolehlivost stablecoinů v konečném důsledku závisí na subjektu, který je vydává, a na důvěryhodnosti a vymahatelnosti jeho závazku zachovávat hodnotu v čase. Soukromí emitenti mohou také využít osobní údaje pro komerční účely.

Za kryptoaktiva neodpovídá žádný identifikovatelný subjekt, což znamená, že nelze vymáhat pohledávky.

Otázka 4: Bude digitální euro založeno na technologii distribuované účetní knihy (DLT), jako je blockchain?

Eurosystém experimentuje s různými přístupy a technologiemi pro zpřístupnění digitálního eura. Součástí jsou jak centralizovaná, tak decentralizovaná řešení, jako je DLT. Žádné rozhodnutí však zatím přijato nebylo.

Otázka 5: Bylo by digitální euro alternativní měnou v Eurosystému?

Ne – digitální euro by bylo jen dalším způsobem, jak v Evropě platit naší jednotnou měnou eurem. Bylo by směnitelné s bankovkami v poměru 1:1. Digitální euro by reagovalo na rostoucí preferenci občanů a podniků provádět digitální platby.

Otázka 6: Proč by spotřebitelé měli zájem používat digitální euro?

Digitální euro by bylo stejně bezpečným, snadno použitelným a levným platebním prostředkem, jako je dnes hotovost. Pro základní platby by jej lidé mohli používat bezplatně a platit by se s ním dalo v celé eurozóně.

Ve světě, kde občané stále více využívají elektronických plateb a trh digitálních plateb neustále roste, by digitální euro všem – domácnostem a malým i velkým podnikům – poskytlo další možnost, a to platit penězi centrální banky.

Pro příjemce, jako jsou obchodníci a malé podniky, by zase bylo dalším způsobem, jak od svých zákazníků platby přijímat.

Digitální euro by také mohlo nabízet pokročilé funkce, například prvky automatické platby nebo použití určité formy digitální identity.

Otázka 7: Co když některá centrální banka země mimo eurozónu vydá svou digitální měnu dříve než Eurosystém?

Možností emise digitální měny centrální banky se zabývají všechny přední centrální banky, nejedná se však o závod nebo soutěž. Na úrovni skupiny G20 panuje společná shoda, že v oblasti mezinárodního použití digitálních měn centrálních bank je zapotřebí spolupracovat.

Navíc důležitější než rychlost je pečlivost a bezpečnost: potřebujeme systém, který funguje pro každého a je stabilní od samého začátku. Pro digitální euro je zapotřebí, aby centrální banky a zúčastnění zprostředkovatelé podléhající dohledu připravili určitou infrastrukturu.

Eurosystém se ve spolupráci s ostatními centrálními bankami snaží pochopit důsledky vydání digitální měny pro jednotlivé dotčené ekonomiky. Je pro nás přínosné sdílet podněty a zkušenosti.

Možností digitálního eura se zabýváme, abychom reagovali na potřeby našich občanů, a hodláme uplatnit evropská řešení plateb – je to záležitost autonomie a suverenity.

Otázka 8: Jaký je časový harmonogram pro zavedení digitálního eura?

Před přijetím rozhodnutí, zda bude digitální euro emitováno, musí být schválena jeho případná podoba a otestována jeho schopnost vyhovět potřebám koncových uživatelů. Před případným zavedením digitálního eura bude třeba přijmout řadu opatření.

Po experimentálních činnostech, které prováděla ECB a národní centrální banky, jsme v červenci 2021 zahájili v rámci projektu digitálního eura etapu zkoumání. Jejím cílem je určit optimální návrh digitálního eura a zajistit, aby splňovalo potřeby jeho uživatelů. Během této etapy budeme také analyzovat, jak by finanční zprostředkovatelé mohli poskytovat služby uživatelského rozhraní založené na digitálním euru.

Tuto činnost dokončíme do října 2023.

Rada guvernérů pak rozhodne, zda přejít k další etapě, která by spočívala ve vývoji integrovaných služeb a v provádění testů a možných experimentů naostro týkajících se digitálního eura. Uvedená etapa by mohla trval zhruba tři roky.

Tato záležitost je pro nás prioritní, zároveň ale potřebujeme na správné provedení dostatek času. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí je třeba dopad digitálního eura řádně zanalyzovat.

Otázka 9: Proč navrhujete zastropovat vklady spadající pod „tier 1“? Jak nízká by měla být úroková míra pro vklady spadající pod „tier 2“?

Zkoumáme možná rizika, kterým by v důsledku zavedení digitálního eura mohly být vystaveny finanční stabilita a transmise měnové politiky.

Pokud by bylo digitální euro zavedeno, představovalo by spíše další platební možnost než prostředek pro finanční investice. Eurosystém vyhodnocuje možnosti provedení, které by lidem bránily držet velké částky digitálního eura jako bezrizikovou investici nebo převádět peníze z bankovních vkladů do digitálního eura. Vedle možnosti stanovit přímé limity pro držbu je dále možné uplatňovat odstupňované úročení.

Pokud by měl být držený objem digitálního eura úročen, jednotlivé držené částky pro základní malé platby (tj. „tier 1“) by nesly nulový nebo kladný úrok, a tudíž by digitální euro v žádném případě nebylo nevýhodnější než hotovost. Jelikož peníze centrální banky jsou aktivem, které nejlépe kombinuje bezpečnost a stabilitu, úročení „tier 2“ by mělo být o něco nižší než u aktiv, jež jsou považována za bezpečná, aby se digitální euro nestalo formou investice.

Ohledně odstupňovaného úročení nebo zavedení určitého limitu jsme nepřijali žádné rozhodnutí a pravděpodobně zvážíme další možnosti, jelikož proces analýzy ještě neskončil.

Otázka 10: Jaké údaje se v souvislosti s platbami digitálním eurem podle vás budou zpracovávat? Budete schopni sledovat platební chování lidí a získané poznatky předávat vládním agenturám a dalším veřejným orgánům?

Eurosystém nemá zájem shromažďovat platební údaje jednotlivých uživatelů, sledovat jejich platební chování ani tyto údaje předávat vládním agenturám nebo jiným veřejným orgánům.

Digitální euro by lidem umožnilo provádět platby, aniž by své údaje, kromě těch, které jsou nezbytné k zamezení nezákonných aktivit, sdíleli s třetími stranami.

Aby platby mohly zůstat soukromou záležitostí, bylo by třeba chránit různé typy údajů: totožnost uživatele, údaje o jednotlivých platbách (např. výše platby) a metadata o transakci (např. IP adresa zařízení, na kterém byla transakce provedena).

Při prvním přístupu ke službám digitálního eura se uživatelé pravděpodobně budou muset identifikovat, při vlastních platbách však mohou být zachovány různé stupně ochrany jejich soukromí.

Vysoký stupeň této ochrany by mohl být podporován také jiným způsobem. Například totožnost uživatele by mohla být oddělena od jeho platebních údajů, což by umožnilo získat informace pouze finančním zpravodajským jednotkám, a to v rámci dobře definovaného právního rámce, aby při podezření z kriminální činnosti identifikovaly plátce a příjemce.