Nejčastější dotazy týkající se digitálního eura

Aktualizováno 2. prosince 2024

Účel a přínosy digitálního eura

• Proč by Evropa potřebovala digitální euro?
• Jak by digitální euro mohlo přispět ke strategické autonomii Evropy?
• Proč by lidé měli zájem používat digitální euro?
• Nahradilo by digitální euro hotovost?
• Jaký přínos by digitální euro mělo pro obchodníky?
• Jaký přínos by digitální euro mělo pro zprostředkovatele?

Zavedení a funkčnost

• Jak by digitální euro fungovalo?
• Kdo by mohl digitální euro používat?
• A co digitální euro a ochrana osobních údajů?
• Jak by ECB zajistila, aby digitální euro bylo inkluzivní?
• Jak by ECB zajistila, aby platby v digitálních eurech fungovaly stejným způsobem v celé eurozóně?
• Bylo by digitální euro alternativní měnou v rámci Eurosystému?
• Jaká by byla vazba mezi okamžitými platbami a digitálním eurem?
• Bylo by digitální euro založeno na technologii distribuovaného registru, jako je např. blockchain?

Pokrok a zúčastněné strany

• Jak daleko je v současné době projekt digitálního eura??
• Kdo se na projektu digitálního eura podílí?
• Jak jsou do tohoto procesu zapojeni evropští zákonodárci?
• Jak se vytváří soubor pravidel pro digitální euro?

Dopad a úvahy

• Představovalo by digitální euro programovatelné peníze?
• Museli by lidé za používání digitálního eura platit?
• Dostávali by zprostředkovatelé za distribuci digitálního eura kompenzaci?
• Představovalo by digitální euro hrozbu pro finanční stabilitu tím, že vyřadí ze zprostředkování banky?
• Učinilo by zavedení digitálního eura platby v Evropě zranitelnějšími vůči kybernetickým útokům?
• Jak by se digitální euro lišilo od stablecoinů a kryptoaktiv?
• Kolik by projekt digitálního eura Eurosystém stál?

Otázka č. 1: Proč by Evropa potřebovala digitální euro?

Digitalizace mění způsob, jakým platíme. Využívání hotovosti k platbám klesá a přechod k on-line nakupování a digitálním platbám zrychluje. Pro digitalizovaný svět by digitální euro bylo elektronickou formou hotovosti. Spotřebitelé by tak měli možnost používat peníze centrální banky v digitálním formátu, které by doplňovaly bankovky a mince.

Digitální euro by lidem usnadnilo život poskytnutím něčeho, co v současnosti neexistuje: digitálního platebního prostředku, který by byl všeobecně přijímaný pro platby v obchodech, online nebo mezi lidmi navzájem v celé eurozóně. Digitální euro by stejně jako hotovost bylo bezrizikové, uživatelsky přívětivé, široce dostupné a pro základní použití bezplatné.

Navíc by zvýšením účinnosti evropského platebního ekosystému jako celku posílilo strategickou autonomii a měnovou suverenitu eurozóny a zároveň by podpořilo inovace a zvýšilo odolnost tohoto systému vůči možným kybernetickým útokům nebo technickým výpadkům, např. těm elektrickým.

Další informace o tom jdou k dispozici zde:proč digitální euro potřebujeme.

Otázka č. 2: Jak by digitální euro mohlo přispět ke strategické autonomii Evropy?

Digitální euro by v rámci systému evropské správy nabízelo celoevropské platební řešení dostupné v celé eurozóně.

Digitální platby v eurozóně jsou i nadále roztříštěné a liší se podle jednotlivých zemí a případů použití.. Současná evropská řešení digitálních plateb se týkají především vnitrostátních trhů a konkrétních případů použití. Aby mohli spotřebitelé platit ve všech evropských zemích, musí se spoléhat na několik neevropských poskytovatelů, kteří nyní mají ve většině těchto transakcí dominantní postavení.

Digitální euro by proto mohlo také pomoci snížit závislost Evropy na soukromých mimoevropských poskytovatelích platebních služeb a zároveň působit jako protiváha k jejich dominantnímu postavení na trhu.

Digitální euro by postupně zvýšilo konkurenceschopnost a inovativnost evropského platebního prostředí tím, že by nabídlo platformu, která poskytovatelům platebních služeb usnadní nabízet vlastní celoevropská řešení.

Celkově by úspěšné digitální euro mohlo z Evropy učinit celosvětového průkopníka v oblasti digitálních financí a digitálních měn centrálních bank.

Otázka č. 3: Proč by lidé měli zájem používat digitální euro?

Digitální euro by bylo platebním řešením pro každou příležitost, kdykoliv a kdekoli v eurozóně. Bylo by všeobecně přijímaným digitálním platebním prostředkem, který by mohli spotřebitelé používat bezplatně v obchodech, online nebo mezi sebou. Lidé by tak dostali možnost platit digitálně, přičemž by stále používali veřejný platební prostředek. A ten by byl k dispozici online i offline.

Digitální euro by bylo koncipováno tak, aby v porovnání s ostatními digitálními způsoby plateb poskytovalo vyšší ochranu soukromí. Eurosystém by nerozpoznával uživatele podle jejich plateb. Kromě toho by osobní transakční údaje z plateb v digitálních eurech provedených offline byly známy jen plátci a příjemci.

Digitální euro by bylo bezpečné a snadno použitelné a rovněž by podporovalo digitální finanční inkluzi tak, aby nikdo nezůstal opomenut. Digitální euro by vyhovovalo potřebám osob se zdravotním postižením a osob, které nemají přístup k bankovnímu účtu nebo nemají dostatečné digitální či finanční dovednosti.

Aby bylo digitální euro použitelné a přístupné v celé eurozóně, předpokládá předloha legislativního návrhu předloženého Evropskou komisí povinnost, aby ho obchodníci přijímali a zprostředkovatelé podléhající dohledu distribuovali klientům.

Otázka č. 4: Nahradilo by digitální euro hotovost?

Nikoli. Digitální euro by hotovost nenahrazovalo, ale doplňovalo ji. Digitální euro by existovalo vedle hotovosti jako odpověď na rostoucí poptávku lidí po rychlých a bezpečných digitálních platbách. Hotovost by byla v eurozóně k dispozici i nadále, stejně jako ostatní soukromé elektronické platební prostředky, které se v současnosti používají.

Otázka č. 5: Jaký přínos by digitální euro mělo pro obchodníky?

Digitální euro by bylo skutečně celoevropským řešením, které by bylo přijímáno v celé eurozóně. Mohlo by být jednodušší a levnější alternativou k platebnímu prostředí, v němž v současné době obchodníci pracují a které je roztříštěné. Digitální euro by obchodníkům dalo silnější postavení, pokud jde o vyjednávání podmínek s poskytovateli platebních řešení, a snížilo by tak jejich vlastní náklady.

Digitální euro by také přispívalo k vyšším přepočítacím koeficientům pro obchodníky. To je obzvláště důležité pro nákupy přes internet, neboť je méně pravděpodobné, že zákazníci odmítnou nákup, pokud jsou s platebním prostředkem obeznámeni. Digitální euro by navíc obchodníkům umožnilo také přijímat platby okamžitě a bez jakýchkoli dodatečných nákladů.

Otázka č. 6: Jaký přínos by digitální euro mělo pro zprostředkovatele?

Při distribuci digitálního eura by hráli klíčovou úlohu zprostředkovatelé podléhající dohledu, jako jsou banky. Sloužili by jako hlavní kontaktní místo pro fyzické osoby, obchodníky a podniky, co se týče veškeré problematiky související s digitálním eurem, a koncovým uživatelům by poskytovali veškeré služby.

Zprostředkovatelům by digitální euro mohlo přinést také další obchodní příležitosti.

Umožnilo by jim okamžité pokrytí v celé eurozóně – na rozdíl od většiny soukromých inovací, které se obvykle zaměřují na specifické domácí trhy. Digitální euro by tak mohlo zprostředkovatelům sloužit jako platforma pro zvýšení jejich zákaznické základny a pro rozvoj služeb s přidanou hodnotou v rámci jejich nabídky (např. podmíněné platby nebo programy loajality), které podpoří inovace a hospodářskou soutěž na digitálních platebních trzích v celé eurozóně.

Kromě toho model kompenzace týkající se digitálního eura, jak se v současné době předpokládá v předloze legislativního návrhu Evropské komise, poskytuje zprostředkovatelům ekonomické pobídky srovnatelné s jinými digitálními platebními prostředky.

Otázka č. 7: Jak by digitální euro fungovalo?

Digitální euro by lidem umožnilo provádět bezpečné okamžité platby v klasických a internetových obchodech a mezi fyzickými osobami navzájem bez ohledu na zemi eurozóny, v níž by se nacházeli, nebo na jejich poskytovatele platebních služeb. Tím, jak by to mohlo fungovat v praxi, se ECB v současné době zabývá.

Jako první krok byste si prostřednictvím své banky nebo na poště zřídili digitální europeněženku.

Jakmile vám bude digitální europeněženka zřízena, můžete si do ní vkládat peníze pomocí připojeného bankovního účtu nebo hotovostním vkladem. Pak můžete digitálními eury ve své peněžence začít platit.

Kdykoli obdržíte peníze v podobě digitálního eura, ponecháte si je v digitální europeněžence (do určitého limitu) nebo si je vložíte na bankovní účet. To by šlo provést manuálně nebo nastavením automatického převodu.

Platby v digitálních eurech by byly vždy bezpečné a okamžité – ať už v kamenných prodejnách, e-shopech, nebo mezi lidmi.

Digitální euro by nabízelo online i offline funkce, což znamená, že byste ho mohli používat i v situaci, kdy máte špatný nebo nemáte žádný signál. Kromě toho by osobní transakční údaje z plateb v digitálních eurech provedených offline byly známy jen plátci a příjemci, čímž by byla zajištěna úroveň ochrany osobních údajů podobná platbám v hotovosti.

Další informace o tom, jak by digitální euro fungovalo.

Otázka č. 8: Kdo by mohl digitální euro používat?

Jak je uvedeno v legislativním návrhu předloženém Evropskou komisí, digitální euro by bylo k dispozici fyzickým osobám, podnikům a veřejnoprávním subjektům s dočasným nebo trvalým bydlištěm či sídlem v některém z členských států eurozóny.

K digitálnímu euru by měli mít přístup také lidé, kteří cestují do eurozóny za osobními či profesními účely nebo kteří měli v minulosti bydliště v některé ze zemí eurozóny.

Kromě toho mohou mít lidé, podniky a veřejnoprávní subjekty s bydlištěm nebo sídlem mimo eurozónu přístup k digitálnímu euru tak, že si založí účet digitálního eura u poskytovatelů platebních služeb sídlících nebo působících v zemi, která je členem Evropského hospodářského prostoru, nebo ve třetí zemi, a na základě předchozí dohody mezi EU a třetími zeměmi a/nebo na základě dohod mezi Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami členských zemí mimo eurozónu a třetích zemích.

Otázka č. 9: A co digitální euro a ochrana osobních údajů?

Ochrana osobních údajů je jedním z nejdůležitějších koncepčních prvků digitálního eura.

Digitální euro je navrženo tak, aby mohlo fungovat offline způsobem, který by uživatelům nabízel úroveň ochrany soukromí jako při použití hotovosti, a to jak pro zasílání peněz jiným osobám, tak pro platby v obchodech. Při placení offline by osobní údaje o provedených platbách znali pouze plátce a příjemce.

Při online platbách v digitálních eurech by v rámci ochrany osobních údajů ani samotný Eurosystém, emitent a poskytovatel platební infrastruktury, nebyl schopen přiřadit transakce k jednotlivým uživatelům.

Zjistěte více o digitálním euru a ochraně osobních údajů.

Otázka č. 10: Jak by ECB zajistila, aby digitální euro bylo inkluzivní?

Digitální euro by bylo veřejným statkem, jako jsou dnes bankovky a mince, ale v digitální podobě.

Digitální euro by měli lidé k základnímu použití k dispozici bezplatně prostřednictvím mobilní aplikace nebo fyzické karty. Pro případ, že by uživatelé měli omezené možnosti připojení, by digitální euro fungovalo také offline.

Návrh právního předpisu předložený Evropskou komisí stanoví, že úvěrové instituce distribuující digitální euro by musely na žádost svých zákazníků poskytovat základní platební služby digitálního eura bezplatně.

Aby bylo navíc zajištěno, že pomocí digitálního eura bude moci platit každý – včetně osob se zdravotním postižením, s funkčními omezeními nebo omezenými digitálními dovednostmi a starších lidí –, budou v každé zemi eurozóny určeny k tomuto účelu veřejné subjekty, např. pošty. Tyto subjekty by lidem, kterým hrozí digitální finanční vyloučení, poskytovaly bezplatnou podporu a přístup ke službám digitálního eura, jako je osobní kontakt a specializovaná pomoc při otevírání účtu digitálního eura a využívání všech základních služeb digitálního eura. Volný přístup k základním službám digitálního eura by byl nabízen rovněž lidem bez bankovního účtu.

Zvláštní pozornost bude navíc věnována začlenění zranitelných skupin, jako jsou osoby bez stálé adresy, žadatelé o azyl nebo osoby požívající mezinárodní ochrany.

Digitální euro by bylo navrženo tak, aby vyhovovalo potřebám všech a nikdo nezůstal opomenut.

Otázka č. 11: Jak by ECB zajistila, aby platby v digitálních eurech fungovaly stejným způsobem v celé eurozóně?

Za distribuci digitálního eura by byli zodpovědní zprostředkovatelé podléhající dohledu (jako např. banky v eurozóně). Aby systém digitálního eura fungoval v celé eurozóně stejně, vytváří Eurosystém návrh souboru pravidel pro digitální euro, který se skládá z jednotného souboru pravidel, standardů a postupů pro standardizaci plateb v digitálních eurech a který zajišťuje celoevropský dosah.

Otázka č. 12: Bylo by digitální euro alternativní měnou v rámci Eurosystému?

Nikoli. Digitální euro by bylo dalším způsobem, jak v Evropě platit prostřednictvím naší jednotné měny – eura. Bylo by směnitelné s bankovkami v poměru 1:1. Digitální euro bylo reakcí na to, že lidé a podniky dávají stále více přednost digitálním platbám.

Otázka č. 13: Jaká by byla vazba mezi okamžitými platbami a digitálním eurem?

Dnes mají spotřebitelé jen zřídka možnost používat okamžité platby při platbách v obchodech, což také znamená, že obchodníci nedostávají své peníze okamžitě. Právě to by digitální euro změnilo – všechny platby v digitálních eurech by byly okamžité.

Připravený jednotný soubor pravidel, standardů a postupů by v případě schválení a uplatnění znamenal, že řešení okamžitých plateb by mohla být dále rozvíjena tak, aby byla dostupná ve všech zemích eurozóny. Tím by se snížila závislost na soukromých mimoevropských společnostech, které v současnosti mají v sektoru plateb dominantní postavení.

Otázka č. 14: Bylo by digitální euro založeno na technologii distribuovaného registru, jako je např. blockchain?

Při vývoji digitálního eura Eurosystém experimentuje s různými technologiemi – centralizovanými i decentralizovanými –, včetně technologií distribuovaného registru. Rozhodnutí však zatím nepadlo.

Otázka č. 15: Jak daleko je v současné době projekt digitálního eura?

Po dvouleté průzkumné fázi rozhodla Rada guvernérů ECB o zahájení přípravné fáze, která začala 1. listopadu 2023.

Přípravná fáze se zaměřuje na další vývoj a testování digitálního eura v souladu s návrhy a technickými požadavky vymezenými v průzkumné fázi.

V této souvislosti Eurosystém provádí rozsáhlé analýzy, testování, experimentování a konzultace se zúčastněnými stranami v zájmu zajištění toho, aby digitální euro splňovalo nejvyšší standardy kvality, bezpečnosti a využitelnosti.

Nynější fáze bude trvat dva roky a skončí v závěru roku 2025, kdy Rada guvernérů rozhodne o tom, jestli projekt přejde do další fáze příprav, a pokud se tak stane, určí jejich rozsah a dobu trvání.

Rozhodnutí o tom, jestli začít digitální euro vydávat, učiní Rada guvernérů až poté, co bude přijata příslušná legislativa.

Otázka č. 16: Kdo se na projektu digitálního eura podílí?

Eurosystém – ECB společně s národními centrálními bankami eurozóny – musí zajistit, aby digitální euro splňovalo potřeby uživatelů. Z tohoto důvodu Eurosystém pravidelně spolupracuje s tvůrci politik, zákonodárci, účastníky trhu, organizacemi občanské společnosti a lidmi, kteří by v konečném důsledku digitální euro používali.

Tato činnost probíhá v různých kontextech, jako je Rada pro malé platby v eurech, fórum, jemuž předsedá ECB a jež sdružuje účastníky platebního trhu; a Skupina pro rozvoj pravidel, jejímiž členy jsou zástupci centrálních bank Eurosystému a evropského trhu malých plateb (viz  otázka č. 20).

ECB také pravidelně spolupracuje s(e):

• soukromými společnostmi, které poskytují zpětnou vazbu k technickým aspektům digitálního eura na základě svých odborných znalostí a znalostí o trhu;
• Evropskou organizací občanské společnosti prostřednictvím seminářů, kde naslouchá názorům jejích členů a podporuje otevřený dialog;
• potenciálními koncovými uživateli prostřednictvím průzkumů, rozhovorů a tematických skupin, aby porozuměla jejich potřebám a preferencím.

ECB se pravidelně účastní zasedání Euroskupiny za účasti ministrů financí zemí eurozóny a předkládá nejnovější aktuální informace o projektu digitálního eura Evropskému parlamentu.

V minulosti byla zpětná vazba shromažďována rovněž prostřednictvím Poradní skupiny pro trh, v níž zasedali odborníci, kteří poskytovali informace o návrhu a distribuci digitálního eura během fáze zkoumání.

Přečtěte si více o řízení projektu a zapojení zúčastněných stran.

Otázka č. 17: Jak jsou do tohoto procesu zapojeni evropští zákonodárci?

Dne 28. června 2023 předložila Evropská komise předlohu legislativního návrhu týkajícího se možného zavedení digitálního eura. Účelem tohoto právního předpisu je zajistit, aby případné budoucí digitální euro dalo lidem a podnikům další možnost platit digitálně za použití široce přijímané, levné, bezpečné a odolné formy peněz centrální banky kdekoli v eurozóně.

Oba procesy – ten legislativní i proces návrhu digitálního eura – budou probíhat souběžně, aby Eurosystém mohl digitální euro urychleně vydat, jakmile by o tom případně bylo po přijetí příslušného legislativního rámce rozhodnuto.

Eurosystém zohlední veškeré nezbytné úpravy návrhu digitálního eura, které vyplynou z legislativních jednání. Během legislativního procesu je ECB rovněž připravena podle potřeby poskytnout podporu a technické podklady.

O tom, zda digitální euro vydat, rozhodne Rada guvernérů ECB až po přijetí příslušného legislativního aktu.

Otázka č. 18: Jak se vytváří soubor pravidel pro digitální euro?

Eurosystém zřídil Skupinu pro vytváření souboru pravidel pro digitální euro, která má za úkol daný soubor pravidel navrhnout na základě podnětů od různých zainteresovaných stran.

Skupina, jež se skládá ze zástupců jednotlivých centrálních bank Eurosystému a zástupců evropského trhu malých plateb (včetně spotřebitelů, maloobchodníků a zprostředkujících asociací), pracuje na základě variant návrhu digitálního eura, které již schválila Rada guvernérů ECB.

V rámci Skupiny pro vytváření souboru pravidel pro digitální euro byly vytvořeny specializované pracovní skupiny, jejichž cílem je pracovat na oddílech souboru pravidel, které vyžadují zvláštní odbornost.

Více informací o souboru pro digitální euro.

Otázka č. 19: Představovalo by digitální euro programovatelné peníze?

Digitální euro by nikdy nebylo programovatelnými penězi.

Programovatelné peníze jsou digitální formou peněz, které se používají pro předem stanovený účel, jako např. poukázka, a pro které platí omezení toho, kde, kdy a pro jaké příjemce je lze využít.

Jak je rovněž uvedeno v legislativním návrhu týkajícím se digitálního eura předloženém Evropskou komisí, digitální euro by nebylo programovatelnými penězi, ale mohlo by usnadnit automatizované platby, pokud uživatelé budou tuto funkci chtít využít. Uživatel by si například mohl nastavit automatickou měsíční platbu rodinným příslušníkům nebo přátelům, kterým by se tak digitální eura převáděla okamžitým digitálním převodem.

Otázka č. 20: Museli by lidé za používání digitálního eura platit?

Digitální euro by bylo veřejným statkem. Proto by bylo pro jednotlivé uživatele k základnímu použití bezplatné.

Banky nebo poskytovatelé platebních služeb by svým zákazníkům mohli nabízet další, placené služby související s digitálním eurem. Tyto dodatečné služby by učinily digitální euro atraktivnějším pro uživatele, například by nabízely možnost rozdělení platby mezi přáteli nebo možnost opakujících se plateb.

Otázka č. 21: Dostávali by zprostředkovatelé za distribuci digitálního eura kompenzaci?

Bude záležet na finální verzi právních předpisů. Eurosystém navrhuje model odměňování, který by vytvořil spravedlivé ekonomické pobídky pro poskytovatele platebních služeb, např. banky, s cílem kompenzovat provozní náklady na distribuci digitálního eura.

Jak je tomu v současnosti v případě jiných platebních systémů, poskytovatelé platebních služeb distribuující digitální euro by mohli za tyto služby účtovat obchodníkům poplatky. Stanovení cen pro obchodníky a poskytovatele platebních služeb by podléhalo stropu, jak navrhuje Evropská komise ve svém legislativním návrhu týkajícím se digitálního eura.

Stejně jako v případě výroby a emise bankovek by náklady spojené se zavedením systému a infrastruktury pro digitální euro nesl Eurosystém. Eurosystém by se navíc snažil minimalizovat dodatečné investiční náklady pro zprostředkovatele opětovným, co možná největším, využitím stávajících infrastruktur.

Otázka č. 22: Představovalo by digitální euro hrozbu pro finanční stabilitu tím, že vyřadí ze zprostředkování banky?

Náš finanční systém – jehož centrem je bankovní systém – funguje dobře a Eurosystém chce zachovat klíčovou úlohu, kterou banky mají při zajišťování efektivního poskytování úvěrů reálné ekonomice.

ECB učinila následující rozhodnutí ohledně návrhu, aby minimalizovala jakákoliv potenciální rizika, která by digitální euro mohlo pro finanční systém představovat.

• Uživatelé by na svém účtu mohli držet pouze omezené množství digitálního eura. To by zajistilo, že digitální euro bude bezpečným uchovatelem hodnoty podobně jako hotovost, čímž zachová stabilitu našeho finančního systému a bude bránit odlivu bankovních vkladů i v dobách krize.
• Propojení digitální europeněženky s bankovním účtem by uživatelům umožnilo uskutečňovat platby nad limit držby a okamžitě pokrýt jakýkoli schodek, aniž by si museli předem doplňovat peníze do digitální europeněženky (za předpokladu, že na účtu propojeném s digitální peněženkou budou mít dostatek peněz).

Digitální euro by stejně jako hotovost nebylo úročeno.

Otázka č. 23: Učinilo by zavedení digitálního eura platby v Evropě zranitelnějšími vůči kybernetickým útokům?

Stejně jako v případě jiných digitálních infrastruktur by také digitální euro mohlo být cílem kybernetických útoků. Ke zmírnění tohoto rizika by koncepce digitálního eura vycházela z nejmodernějších technologií, které by vytvořily prostředí odolné vůči kybernetickým útokům, jež by obstálo také v budoucnu.

Otázka č. 24: Jak by se digitální euro lišilo od stablecoinů a kryptoaktiv?

Digitální euro by bylo penězi centrální banky. To znamená, že by bylo zaručeno centrální bankou a navrženo tak, aby odpovídalo potřebám jeho uživatelů. Díky tomu by bylo bez rizik. Navíc by respektovalo soukromí a ochranu údajů. Centrální banky mají mandát zachovávat hodnotu peněz, ať už ve fyzické, nebo digitální podobě.

Stabilita a spolehlivost stablecoinů v konečném důsledku závisí na subjektu, který je vydává, a na důvěryhodnosti a vymahatelnosti jeho závazku zachovávat v průběhu času jejich hodnotu. Soukromí emitenti mohou dále využít osobní údaje pro komerční účely.

Za kryptoaktiva nenese odpovědnost žádný identifikovatelný subjekt, což znamená, že pohledávky nelze vymáhat.

Otázka 25: Kolik by projekt digitálního eura Eurosystém stál?

Investice do digitálního eura jsou klíčové pro to, aby naše měna byla v digitálním věku i nadále vhodná pro daný účel.

Náklady na digitální euro budou záviset na jeho konečné podobě a na složkách a souvisejících službách, které by bylo třeba vyvinout. Některé z těchto složek, jako je zúčtování plateb, by byly vyvinuty interně v rámci Eurosystému. U jiných, jako je složka offline služeb, jsme začátkem tohoto roku zveřejnili výzvu k podávání přihlášek, abychom uzavřeli rámcové dohody s externími poskytovateli.

Náklady na zřízení systému a infrastruktury digitálního eura by stejně jako v případě eurobankovek nesl Eurosystém. A stejně jako u bankovek by výnosy spojené s emisí^[1]

měly tyto náklady převýšit, i když by to nakonec záviselo na skutečném objemu digitálních eur, které by uživatelé drželi. ECB je odhodlána udržet náklady na nízké úrovni tím, že co nejvíce využije stávající infrastrukturu a zároveň bude stále poskytovat digitální euro, které přináší hodnotu spotřebitelům a obchodníkům.

V souladu se svou povahou veřejného statku by digitální euro bylo pro spotřebitele bezplatné pro základní použití a bylo by nákladově efektivní pro evropské obchodníky. Eurosystém by za transakce s digitálním eurem neúčtoval žádné poplatky ani by z těchto transakcí neměl žádný prospěch.