Evropská spolupráce

Obecné poznámky

ECB je orgán Evropské unie, ale vzhledem ke svému nezávislému statusu a specifickým úkolům zaujímá v institucionálním rámci EU zvláštní postavení.

Ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) je zakotven jasný mandát ECB – udržování cenové stability (měnová politika) spolu s řadou dalších úkolů (činnost ECB). Smlouva uděluje ECB k plnění tohoto mandátu a úkolů plnou nezávislost na politickém tlaku (nezávislost). Nezávislost ECB a její výlučná pravomoc určovat a provádět měnovou politiku mají vliv na povahu vztahů ECB k dalším rozhodovacím orgánům, které mohou mít formu nejvýše nezávazného dialogu.

V praxi udržuje ECB úzké vztahy s dalšími institucemi EU a eurozóny mnoha různými způsoby, a to jak na úrovni tvůrců politik, tak expertů. Pravidelný dialog ECB s dalšími tvůrci politik a sociálními partnery jí poskytuje příležitost získávat informace, lépe chápat souvislosti a vysvětlovat svá měnová rozhodnutí a jejím partnerům možnost lépe porozumět krokům ECB i tomu, jak jejich vlastní kroky ovlivňují proces tvorby cen. Taková komunikace zlepšuje tok informací, umožňuje vzájemné pochopení názorů z příslušné oblasti hospodářské politiky a vedení dialogu k tématům, která zajímají obě strany, a to při plném respektování příslušných odpovědností.

Nicméně pokud jde o úkoly, u kterých ECB sdílí pravomoci s dalšími orgány či institucemi EU (např. v oblasti statistiky), Smlouva výslovně vyzývá ke spolupráci mezi ECB a příslušnými orgány či institucemi. ECB se rovněž účastní legislativního procesu (čl. 282 odst. 5 SFEU), neboť předkládá stanoviska k návrhům právních předpisů na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, které se týkají ESCB (stanoviska ECB). Ve zvláštních případech může ECB navíc právní předpis EU navrhnout sama nebo se ujmout role zákonodárce EU (právní rámec ECB).

Více informací je k dispozici v článku s názvem Vztahy ECB s orgány a institucemi Evropské unie: trendy a výhled (v češtině není k dispozici) The ECB’s relations with European Union institutions and bodies: trends and prospects ve vydání Měsíčního bulletinu z ledna 2010 [en].

Vztahy s Evropskou radou, Radou EU, Euroskupinou a přípravnými výbory

Článek 284 SFEU stanoví, že se prezident ECB účastní setkání Rady EU (nejčastěji Rady ve složení pro hospodářství a finance se zástupci všech členských států EU – ECOFIN), kdykoli jsou na pořadu dne záležitosti související s cíly a úkoly ESCB. Rada ECOFIN je nejdůležitějším fórem pro koordinaci hospodářských politik členských států. Vedle formálních zasedání konaných každý měsíc se Rada ECOFIN schází také neformálně každého půl roku v rozšířeném složení, které zahrnuje i guvernéry národních centrálních bank ESCB. Těchto setkání, která jsou příležitostí pro upřímnou a otevřenou diskusi, se účastní také prezident a viceprezident ECB.

Prezident ECB je pravidelně zván na zasedání Euroskupiny, neformálních setkání ministrů financí eurozóny konaných každý měsíc, kterých se účastní také komisař pro hospodářské a měnové záležitosti a na kterých se diskutuje „o otázkách souvisejících se zvláštní odpovědností, kterou sdílejí v oblasti jednotné měny“ (čl. 1 Protokolu o Euroskupině, jenž je připojen k Lisabonské smlouvě).

Vztahy ECB s dalšími institucemi EU se postupně zintenzivnily, zejména od počátku hospodářské a finanční krize. Prezident ECB se například účastní zasedání Evropské rady i zasedání na úrovni hlav států či vlád eurozóny, diskutují-li se na nich relevantní otázky (jako je odpověď EU na hospodářskou a finanční krizi).

V rámci celkové snahy posílit dimenzi eurozóny při koordinaci hospodářských politik se vrcholní představitelé eurozóny dohodli, že se budou nejméně dvakrát ročně scházet na „eurosummitech“, aby poskytli strategická směřování hospodářských a fiskálních politik v eurozóně. Vzhledem k základní roli Euroskupiny, Komise a ECB při každodenním řízení eurozóny bylo rovněž dohodnuto, že by se měla nejméně jednou za měsíc konat setkání předsedy eurosummitu, předsedy Komise a předsedy Euroskupiny, kterého se může účastnit také prezident ECB. (Dimenze eurozóny v koordinaci hospodářské politiky).

Zástupci ECB se účastní také zasedání subjektů, které výše uvedená setkání připravují na úrovni tvorby politik. ECB je zejména statutárním členem Hospodářského a finančního výboru (čl. 134 odst. 2 SFEU), kde se scházejí přední zástupci ministerstev financí a centrálních bank zemí EU a Komise a který hraje stěžejní roli v přípravě zasedání Rady ECOFIN. Dále se ECB účastní zasedání Hospodářského a finančního výboru ve složení pro eurozónu (tzv. pracovní skupina pro Euroskupinu), který připravuje zasedání Euroskupiny. ECB se navíc účastní zasedání Výboru pro hospodářskou politiku (další poradní sbor EU), který se v úzké spolupráci s Hospodářským a finančním výborem podílí na přípravě práce Rady ECOFIN, a to se zvláštním zaměřením na strukturální politiku.

Naopak Smlouva stanoví, že se tvůrci politik EU mohou bez hlasovacího práva účastnit zasedání Rady guvernérů ECB. Podle článku 284 SFEU se může předseda Rady EU (a také člen Evropské komise, viz níže) účastnit zasedání Rady guvernérů a  předkládat jí návrhy na projednávání (v praxi se namísto předsedy Rady EU účastní těchto zasedání předseda Euroskupiny).

Vztahy s Evropskou komisí

Evropská komise jakožto ochránkyně Smluv EU a iniciátorka právních předpisů EU je dalším velice důležitým partnerem ECB. Dialog mezi Komisí a ECB je obzvlášť důležitý vzhledem k významné roli Evropské komise při koordinaci hospodářských politik a ke skutečnosti, že Evropské komisi bylo svěřeno několik zvláštních úkolů souvisejících s Hospodářskou a měnovou unií (jako je sledování rozpočtového vývoje a makroekonomických nerovnováh a s tím souvisejících zpráv podávaných Radě EU nebo hodnocení stavu konvergence v členských státech EU s dočasnou výjimkou). V neposlední řadě je úkolem Komise zajistit, aby byla společná pravidla EU řádně uplatňována a v případě nutnosti požadovala jejich vynucení u Evropského soudního dvora.

Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti a euro, který je rovněž viceprezidentem Komise, se může účastnit zasedání Rady guvernérů ECB, ale bez hlasovacího práva. Další kontakty probíhají v souvislosti s výše zmíněnými zasedáními subjektů EU a eurozóny, kterých se účastní zástupci Komise i ECB. Mezi oběma těmito orgány se rozvinul úzký pracovní vztah a na pracovní úrovni je udržována široká škála pravidelných i ad hoc kontaktů (např. v oblasti statistiky nebo platebních systémů).

Kontakty s Evropským parlamentem

Nezávislost při určování a provádění určité politiky doprovází v demokratických společnostech povinnost předkládat zprávy. V souladu s touto zásadou musí ECB prokázat, že jedná v rámci pravomocí Smlouvami jí svěřených. Evropský parlament, který volí přímo občané EU, má ve vztahu k odpovědnosti ECB velmi významnou úlohu. Podrobnější informace o plnění závazků ECB týkající se odpovědnosti jsou k dispozici ve zvláštní části o odpovědnosti.

Evropský parlament se navíc účastní procesu jmenování členů Výkonné rady ECB, když předkládá své stanovisko ke kandidátům doporučeným Radou EU (čl. 283 odst. 2 SFEU).

Kontakty se sociálními partnery EU

ECB dále také udržuje kontakty se sociálními partnery EU, zejména v rámci tzv. makroekonomického dialogu, který ustavila Evropská rada v červnu 1999. Tento dialog umožňuje ECB vysvětlovat směr své měnové politiky, čímž přispívá k ukotvení inflačních očekávání, a dále získávat informace přímo od sociálních partnerů ohledně otázek společného zájmu.

Úloha ECB v reformované architektuře finančního dohledu

ECB výrazně podporuje úsilí zřídit soudržnější regulační a dohledový rámec pro všechny členské státy, zejména vytvořením tří evropských orgánů dohledu a Evropské rady pro systémová rizika (ESRB). Podle právních předpisů přijatých Evropským parlamentem a Radou EU je ECB pověřena zajišťováním sekretariátu ESRB, a tedy poskytováním analytické, administrativní a logistické podpory ESRB.

Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách ESRB.

Úloha ECB v rámci krizového řízení

ECB se účastní některých částí operací Evropského mechanismu finanční stabilizace, Evropského nástroje finanční stability a budoucího Evropského mechanismu stability v oblasti analýzy udržitelnosti dluhu, přípravy programů makroekonomických opatření pro členské státy požadující finanční podporu, sledování, jak je program realizován, a rovněž jako zmocněnec pro činnosti EFSF na sekundárních trzích (více informací: rámec politiky HMU).

Další kontakty

Finanční řízení a integrita ECB podléhají kontrole. Statut ESCB a ECB stanoví dvě úrovně vnější kontroly. Na jedné straně je jmenován nezávislý externí auditor, který provádí audit účetní závěrky ECB (čl. 27.1 Statutu ESCB). Na druhé straně prověřuje Evropský účetní dvůr provozní efektivnost řízení ECB (článek 27.2 Statutu ESCB). ECB navíc spadá do působnosti programu EU pro boj proti podvodům. Viz způsob řízení.

Stejně jako všechny ostatní orgány EU podléhá také ECB rozsudkům Evropského soudního dvora.