Evropská spolupráce

ECB je orgán EU, ale vzhledem ke svému nezávislému statusu a specifickým úkolům zaujímá v institucionálním rámci EU zvláštní postavení.

Ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) je zakotven jasný mandát ECB – udržování cenové stability a řada dalších úkolů. Aby ECB mohla svůj mandát a úkoly plnit, zaručuje jí Smlouva plnou nezávislost před politickými zásahy.

Vzhledem k nezávislosti ECB a její výlučné působnosti v oblasti nastavování a provádění měnové politiky jsou její vztahy s ostatními institucemi zodpovědnými za tvorbu politik nutně omezeny na nezávazný dialog. Zároveň podle požadavků na odpovědnost definovaných ve Smlouvě se ECB za své kroky plně zodpovídá občanům EU a jejich voleným zástupcům.

Vztahy s evropskými institucemi

Dialog s dalšími tvůrci politik a sociálními partnery poskytuje ECB příležitost získávat informace, lépe chápat souvislosti a vysvětlovat svá měnová rozhodnutí. Jejím partnerům zase dává možnost lépe porozumět krokům ECB i tomu, jak jejich vlastní kroky ovlivňují proces tvorby cen. Tato komunikace zlepšuje tok informací, umožňuje vzájemné pochopení názorů z příslušné oblasti hospodářské politiky a vedení dialogu o tématech, která zajímají obě strany, a to při plném respektování příslušných odpovědností.

Z těchto důvodů udržuje ECB vztahy s následujícími evropskými institucemi.

Evropský parlament

Nezávislost ECB jde ruku v ruce s odpovídající odpovědností a povinností podávat zprávy, což umožňuje demokratický dohled nad opatřeními, které ECB v rámci plnění svého mandátu podle Smlouvy přijímá. Svá rozhodnutí ECB vysvětluje a zdůvodňuje občanům EU a jejich voleným zástupcům. Evropský parlament, který volí přímo občané EU, má ve vztahu k odpovědnosti ECB velmi významnou úlohu. Více informací o tom, jak ECB plní své povinnosti v oblasti odpovědnosti, naleznete v příslušné samostatné sekci k tomuto tématu. Předseda Rady dohledu se v rámci odpovědnosti ECB za bankovní dohled účastní veřejných slyšení a výměn názorů s Evropským parlamentem, které se týkají témat souvisejících s dohledem. Evropský parlament je rovněž zapojen do procesu jmenování členů Výkonné rady ECB a předsedy a místopředsedy Rady dohledu ECB tím, že vydává stanovisko ke kandidátům, které doporučí Rada EU.

Evropská rada, Rada EU a Euroskupina

Prezident ECB je zván na zasedání Rady EU vždy, když jsou projednávány záležitosti související s úkoly a cíli ESCB, jak je stanoveno v článku 284 Smlouvy. Taková jednání obvykle probíhají v Radě ECOFIN, kterou tvoří ministři hospodářství a financí všech členských států EU. Kromě toho je prezident ECB pravidelně zván na zasedání Euroskupiny, neformální setkání ministrů financí států eurozóny, které se koná každý měsíc. Předseda Rady dohledu se v rámci odpovědnosti ECB za bankovní dohled účastní vybraných zasedání Euroskupiny kvůli výměnám názorů ohledně témat souvisejících s dohledem.

ECB se rovněž účastní jednání orgánů, které výše uvedená zasedání připravují. Smlouva zároveň stanoví, že se tvůrci politik EU mohou bez hlasovacího práva účastnit zasedání Rady guvernérů ECB.

Evropská komise

Jedním z klíčových partnerů ECB je také Evropská komise, která je strážcem smluv EU a iniciátorem právních předpisů EU. Dialog mezi Komisí a ECB je mimořádně důležitý s ohledem na roli Evropské komise při koordinaci hospodářských politik a jejích úkolů týkajících se Hospodářské a měnové unie. Pokud jde o právní předpisy, a to zejména o finanční právní předpisy, Komise s ECB často konzultuje legislativní návrhy a další iniciativy. Jednání Rady guvernérů ECB se vždy může zúčastnit jeden člen Komise, byť bez hlasovacího práva. Další kontakty probíhají v souvislosti s výše zmíněnými zasedáními orgánů EU a eurozóny, kterých se účastní zástupci Komise i ECB.

Soudní dvůr Evropské unie a Evropský účetní dvůr

Stejně jako všechny ostatní orgány EU musí také ECB respektovat rozsudky Evropského soudního dvora.

Statut ESCB a ECB stanoví dvě úrovně vnější kontroly prováděné auditory. Na jedné straně je jmenován nezávislý externí auditor, který provádí audit roční účetní závěrky ECB. Na druhé straně prověřuje Evropský účetní dvůr provozní efektivnost řízení ECB. ECB navíc spadá do působnosti programu EU pro boj proti podvodům.

Ostatní orgány EU a finanční instituce

ECB v oblastech své působnosti udržuje úzké vztahy s různými orgány EU. Především intenzivně spolupracuje s orgány, které tvoří součást Evropského systému finančního dohledu (ESFS). Mezi ně patří tři mikroobezřetnostní evropské orgány dohledu a Evropská rada pro systémová rizika (ESRB). ECB zajišťuje pro ESRB služby sekretariátu a poskytuje jí analytickou, administrativní a logistickou podporu. V oblasti řešení krizí bank udržuje ECB úzké pracovní vztahy s Jednotným výborem pro řešení krizí (SRB). V rámci svého úkolu sledovat provádění makroekonomických ozdravných programů pro členské státy, které potřebují finanční podporu, spolupracuje ECB také s Evropským mechanismem stability (ESM).

Sociální partneři EU

ECB se setkává se sociálními partnery EU v rámci tzv. makroekonomického dialogu, který ustavila Evropská rada v červnu 1999. Tento dialog umožňuje ECB vysvětlovat směr své měnové politiky, čímž přispívá k ukotvení inflačních očekávání, a dále získávat přímo od sociálních partnerů informace ohledně otázek společného zájmu.

Navíc pokud jde o úkoly, u kterých ECB sdílí pravomoci s dalšími orgány či institucemi EU (např. v oblasti statistiky), Smlouva výslovně vyzývá ke spolupráci mezi ECB a příslušnými orgány či institucemi. ECB rovněž předkládá stanoviska k návrhům právních předpisů EU i vnitrostátních právních předpisů, které se týkají ESCB (Stanoviska ECB), a ve zvláštních případech může navrhovat právní předpisy EU nebo působit jako zákonodárce EU.