Používání eura

Prvním dnem roku 1999 se euro stalo jednotnou měnou pro více než 300 milionů obyvatel Evropy. V prvních třech letech tuto měnu nejprve nebylo vidět, používala se pouze v účetnictví, například při elektronických platbách. Hotovostní euro bylo zavedeno až 1. ledna 2002. Bankovky a mince národních měn, jako např. belgický frank nebo německou marku, nahradilo vždy v pevně stanovém kurzu.

Dnes jsou eurobankovky a mince zákonným platidlem v 19 z 28 členských států Evropské unie, včetně zahraničních departmentů, území a ostrovů, které jsou součástí některého státu eurozóny nebo jsou s ním spojeny. Jako celek tvoří tyto státy eurozónu. Euro však používají i malé státy Andorra, Monako, San Marino a Vatikán, a to na základě formální dohody s Evropským společenstvím, a dále Černá Hora a Kosovo, které ale formální dohodu neuzavřely.

Interaktivní mapa eurozóny

Pevně stanovené kurzy eura

Měna
1 40,3399 BEF (belgický frank)
1 1,95583 DEM (německá marka)
1 15,6466 EEK (estonská koruna)
1 0,787564 IEP (irská libra)
1 340,750 GRD (řecká drachma)
1 166,386 ESP (španělská peseta)
1 6,55957 FRF (francouzský frank)
1 1936,27 ITL (italská lira)
1 0,585274 CYP (kyperská libra)
1 0,702804 LVL (lotyšský lats)
1 3,45280 LTL (litevský litas)
1 40,3399 LUF (lucemburský frank)
1 0,429300 MTL (maltská lira)
1 2,20371 NLG (holandský gulden)
1 13,7603 ATS (rakouský šilink)
1 200,482 PTE (portugalské escudo)
1 239,640 SIT (slovinský tolar)
1 30,1260 SKK (slovenská koruna)
1 5,94573 FIM (finská marka)

Peněžní toky v eurozóně

Oběh eurobankovek (a mincí) v rámci eurozóny je značný, což je dáno především cestovním ruchem, služebními cestami a přeshraničními nákupy. Národní bankovky se za hranice „stěhovaly“ i před zavedením eura – docházelo k tomu v mnohem menší míře a bankovky se pak musely navracet národní centrální bance, která je vydala. Bankovky se navracely především prostřednictvím komerčních bank. Tato „repatriace“ není v případě eura nutná. Zároveň ale dochází k tomu, že mnoho eurobankovek nezůstane ve státě, kde byly vydány – lidé je totiž převážejí a utrácejí také v dalších zemích eurozóny. Chtějí-li se proto národní centrální banky vyhnout nedostatku bankovek v jedné zemi a přebytku v jiné, musejí přesouvat eurobankovky z jednoho státu do druhého. Tyto velkoobjemové přesuny centrálně koordinuje a finančně zajišťuje ECB.

Význam hotovostního eura a jeho jedinečné vlastnosti

Od zavedení hotovostního eura v roce 2002 hodnota a množství eurobankovek v oběhu stabilně rostly. Hotovost je co do množství transakcí zdaleka nejvíce užívaným platebním prostředkem pro malé platby v eurozóně, i když z hlediska hodnoty má výrazně menší podíl. V posledních desetiletích se však úloha hotovosti v obou uvedených ohledech postupně snižuje, zatímco používání debetních i kreditních platebních karet roste a očekává se, že tento trend bude i pokračovat.

Hotovost má jakožto platební nástroj několik jedinečných vlastností:

  • je nejvíce použitelným a nejrychlejším platebním nástrojem pro malé platby a také jde o nejdůležitější záložní nástroj pro platební styk,
  • v případě malých plateb je pokládána za nejlevnější nástroj – průměrný celkový náklad na transakci je nižší u hotovosti než u srovnatelných elektronických platebních nástrojů,
  • je přístupná pro všechny: zajišťuje, aby mohli platby provádět i lidé, kteří mají omezený přístup k bankovnímu účtu, kteří takový účet vůbec nemají nebo nemohou využívat elektronických způsobů placení,
  • lidem umožňuje, aby měli lepší přehled o svých výdajích,
  • je jak platebním nástrojem, tak uchovatelem hodnoty a 
  • prokázala svou bezpečnost – je odolná vůči podvodům a padělatelství.

Vzhledem k těmto vlastnostem není společnost ochotna se bez hotovosti obejít. Hotovost zůstane neodmyslitelným platebním nástrojem mnoho dalších let.

Vztah Eurosystému k hotovosti jako platebnímu prostředku

Jedním z hlavních úkolů Eurosystému je podle Smlouvy o fungování EU podporovat plynulé fungování platebních systémů. Eurosystém je vůči různým druhům platebních nástrojů neutrální, žádný nástroj neupřednostňuje. Centrální banky Eurosystému však mají za hotovost zvláštní odpovědnost, neboť jsou oficiálními emitenty eurobankovek. Dále většina z nich uvádí do oběhu euromince, které jsou vydávány členskými státy. Eurosystém je tak odhodlán podporovat hotovost jako všeobecně dostupný, snadno použitelný, spolehlivý a efektivní platební prostředek pro malé platby. V oblasti své působnosti Eurosystém sleduje a průběžně usiluje o bezpečnost, odolnost a efektivnost hotovostních cyklů v eurozóně.