Používání eura

Prvním dnem roku 1999 se euro stalo jednotnou měnou pro více než 300 milionů obyvatel Evropy. V prvních třech letech tuto měnu nejprve nebylo vidět, používala se pouze v účetnictví, například při elektronických platbách. Hotovostní euro bylo zavedeno až 1. ledna 2002. Bankovky a mince národních měn, jako např. belgický frank nebo německou marku, nahradilo vždy v pevně stanovém kurzu.

Dnes jsou eurobankovky a mince zákonným platidlem v 19 z 28 členských států Evropské unie, včetně zámořských departmentů, území a ostrovů, které jsou součástí některého státu eurozóny nebo jsou s ním spojeny. Jako celek tvoří tyto státy eurozónu. Euro však používají i malé státy Andorra, Monako, San Marino a Vatikán, a to na základě formální dohody s Evropským společenstvím, a dále Černá Hora a Kosovo, které ale formální dohodu neuzavřely. Hotovostní platby ve stejné měně nyní provádí 340 mil. lidí – eurobankovky a mince se staly hmatatelným symbolem evropské integrace.

Všechny země EU kromě Dánska a Spojeného království, které mají trvalou výjimku ze zavedení eura, se mají k měnové unii připojit a zavést euro, jakmile splní kritéria konvergence.

Interaktivní mapa eurozóny

Pevné přepočítací kurzy eura

EUR Měna
1 40,3399 BEF (belgický frank)
1 1,95583 DEM (německá marka)
1 15,6466 EEK (estonská koruna)
1 0,787564 IEP (irská libra)
1 340,750 GRD (řecká drachma)
1 166,386 ESP (španělská peseta)
1 0,585274 CYP (kyperská libra)
1 6,55957 FRF (francouzský frank)
1 1936,27 ITL (italská lira)
1 0,702804 LVL (lotyšský lats)
1 3,45280 LTL (litevský litas)
1 40,3399 LUF (lucemburský frank)
1 0,429300 MTL (maltská lira)
1 2,20371 NLG (holanské guldeny)
1 13,7603 ATS (rakouské šilinky)
1 200,482 PTE (portugalské eskudo)
1 239,640 SIT (slovinský tolar)
1 30,1260 SKK (slovenská koruna)
1 5,94573 FIM (finská marka)

Hotovostní toky v eurozóně

Eurobankovky (a mince) jsou v oběhu v celé eurozóně především vlivem cestovního ruchu, služebních cest a přeshraničních nákupů. V daleko menším rozsahu se před zavedením eura bankovky jednotlivých států rovněž „pohybovaly“ přes hranice a pak bylo třeba je „navracet“ vydávající centrální bance – především prostřednictvím systému komerčních bank. Takové vracení není s eurem nezbytně nutné. Vzhledem k tomu, že velký objem eurobankovek nezůstává v zemi, v níž byly vydány, ale dostávají se do dalších zemí eurozóny, kde se jimi platí, centrální banky je pak musí opětovně distribuovat, aby v jedné zemi nebyl bankovek nedostatek a v jiné zase přebytek. Tyto hromadné transfery centrálně koordinuje a financuje ECB.

Význam hotovostního eura a jeho jedinečné vlastnosti

Od zavedení hotovostního eura v roce 2002 hodnota a množství eurobankovek v oběhu stabilně rostly. Hotovost je co do množství transakcí zdaleka nejvíce užívaným platebním prostředkem pro malé platby v eurozóně, i když z hlediska hodnoty má výrazně menší podíl. V posledních desetiletích se však úloha hotovosti v obou uvedených ohledech postupně snižuje, zatímco používání debetních i kreditních platebních karet roste, a očekává se, že tento trend bude pokračovat.

Hotovost má jakožto platební nástroj několik jedinečných vlastností:

  • je nejvíce použitelným a nejrychlejším platebním nástrojem pro malé platby a také jde o nejdůležitější záložní nástroj pro platební styk,
  • v případě malých plateb je pokládána za nejlevnější nástroj – průměrný celkový náklad na transakci je u malých plateb nižší u hotovosti než u srovnatelných elektronických platebních nástrojů,
  • Je „inkluzivní“: zajišťuje, aby mohli platby provádět i lidé, kteří mají omezený přístup k bankovnímu účtu, kteří takový účet vůbec nemají nebo nemohou využívat elektronických způsobů placení,
  • lidem umožňuje, aby měli lepší přehled o svých výdajích,
  • je jak platebním nástrojem, tak uchovatelem hodnoty a
  • prokázala svou bezpečnost – je odolná vůči podvodům a padělatelství.

Vzhledem k těmto vlastnostem není společnost ochotna se bez hotovosti obejít. Hotovost zůstane neodmyslitelným platebním nástrojem mnoho dalších let.

Vztah Eurosystému k hotovosti jako platebnímu prostředku

Jedním z hlavních úkolů Eurosystému je podle Smlouvy o fungování EU podporovat plynulé fungování platebního systému. Eurosystém je vůči různým druhům platebních nástrojů neutrální, žádný nástroj neupřednostňuje. Centrální banky Eurosystému však mají za hotovost zvláštní odpovědnost, neboť jsou oficiálními emitenty eurobankovek. Dále většina z nich uvádí do oběhu euromince, které jsou vydávány členskými státy. Eurosystém je tak odhodlán podporovat hotovost jako všeobecně dostupný, snadno použitelný, spolehlivý a efektivní platební prostředek pro malé platby. V oblasti své působnosti Eurosystém sleduje a průběžně usiluje o bezpečnost, odolnost a efektivnost hotovostních cyklů v eurozóně.