Vztahy s mezinárodními institucemi

Institucionální kontext

V souvislosti s úkoly Eurosystému se ECB podílí na mezinárodní hospodářské spolupráci. V závislosti na povaze příslušného úkolu má účast ECB různé podoby od zastupování stanovisek v oblasti jednotné měnové politiky, až po formulování vlastních stanovisek vypracovávaných souběžně s dalšími tvůrci politik v Evropské unii.

Zapojení ECB do mezinárodní spolupráce se řídí pravidly stanovenými v článku 138 Smlouvy o fungování Evropské unie a v čl. 6 odst.1 a čl. 12 odst. 5 Statutu ESCB.

Mezinárodní vztahy ECB

Podstatným prvkem mezinárodní spolupráce ECB je vzájemná výměna informací a názorů s dalšími tvůrci politik v rámci multilaterálních organizací a fór. Zejména vzájemné hodnocení hospodářského vývoje a politik v hlavních zemích a hospodářských oblastech, obzvláště v kontextu skupiny G20, umožňuje ECB lépe analyzovat dopad mezinárodního vývoje na hospodářství eurozóny. Jelikož se jedná o dobrovolnou a k ničemu nezavazující spolupráci, nezasahuje nijak do nezávislosti ECB.

Výměnu informací a názorů a vzájemné hodnocení politik doplňuje dohled (platí i pro eurozónu) prováděný nezávislými organizacemi typu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tyto organizace pravidelně sledují a hodnotí hospodářský vývoj a politiky svých členských států. Kdykoliv tyto organizace posuzují měnovou politiku eurozóny, jednají výlučně s ECB. Mezinárodní dohled zvyšuje transparentnost ECB, neboť uvedená hodnocení hospodářských politik eurozóny jsou zveřejňována.

V rámci oblastí své působnosti přispívá ECB k úsilí mezinárodního společenství o rozvoj pravidel a osvědčených postupů s cílem zlepšit finanční stabilitu a efektivnost a transparentnost tvorby politik. Dobrá správa veřejných záležitostí tvoří totiž ústřední prvek mezinárodní spolupráce.

A v případě mimořádných okolností může ECB koordinovat svou činnost s činností centrálních bank mimo eurozónu.

ECB:

  • má statut stálého pozorovatele MMF;
  • účastní se následujících fór: ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny G20 a ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny G7 (informační centrum G8) a další;
  • je členem a podílníkem Banky pro mezinárodní platby (BIS); ECB je součástí řídícího i dohledového orgánu BIS a také všech výborů a pracovních skupin působících při této instituci, včetně Basilejského výboru pro bankovní dohled, Výboru pro platební styk a zúčtování, Výboru pro globální finanční systém a Výboru pro trhy;
  • účastní se řady výborů a pracovních skupin Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v nichž působí jako nezávislý člen delegace Evropského unie společně s Evropskou komisí;
  • účastní se nového Výboru pro finanční stabilitu založeného v dubnu 2009 vedoucími představiteli G20 jako nástupce Fóra finanční stability.

ECB navíc udržuje rozsáhlé bilaterální vztahy (mimo jiné s centrálními bankami po celém světě) a účastní se činnosti několika regionálních a meziregionálních fór a regionálních a multilaterálních rozvojových bank.

Související publikace ECB (nejsou k dispozici v češtině)

  • Zahraniční zastoupení EU a HMU, Měsíční bulletin ECB, květen 2011
  • Vztah ECB s mezinárodními organizacemi a fóry, Měsíční bulletin ECB, leden 2001