Globální finanční architektura

Globální finanční a hospodářská krize vyvolala rozsáhlou debatu o struktuře a fungování mezinárodního měnového a finančního systému. Níže jsou popsány dohody dosažené vrcholnými představiteli zemí G20 a kroky, které v posledních letech přijal MMF.

G20

Poté, co se hlavy států a předsedové vlád („vrcholní představitelé“) členských zemí skupiny G20 poprvé setkali v listopadu 2008 ve Washingtonu, se sešli na svém druhém summitudubnu 2009 v Londýně, na kterém:

  • vyzvali k přijetí opatření v oblasti finanční regulace a makroekonomických politik,
  • zdůraznili svou podporu volnému trhu a volnému obchodu,
  • dohodli se na opatřeních týkajících se financování a reformy mezinárodních finančních institucí,
  • dohodli se, že bude rozšířeno Fórum pro finanční stabilitu, jeho mandát bude posílen a že toto fórum bude obnoveno na silnějším institucionálním základě a s posílenou kapacitou jako Rada pro finanční stabilitu (FSB).

Na svém summitu v září 2009 v Pittsburghu vrcholní představitelé G20:

  • potvrdili své pokračující odhodlání spolupracovat na mezinárodní úrovni při řešení úkolů spojených se světovou politikou. Zdůraznili úlohu, kterou skupina G20 hrála při formování reakcí na globální finanční krizi a prohlásili G20 za hlavní fórum pro naši mezinárodní hospodářskou spolupráci;
  • iniciovali vytvoření rámce pro silný, udržitelný a vyrovnaný růst, který má pomoci zvládnout přechod z reakce na krizi k silnému, udržitelnému a vyrovnanému světovému růstu a také řešit některé globální nerovnováhy, které k finanční krizi přispěly. Tento rámec předpokládá, že se bude hodnotit, jak do sebe zapadají národní a regionální politiky a politické rámce členských zemí G20 a zda jsou konzistentní s cílem dosáhnout silného, udržitelného a vyváženého růstu. Členské státy G20 stanovily své politické rámce podle dohodnutého vzoru, přičemž předsednictví EU, Euroskupina, Evropská komise a ECB předložily společný příspěvek eurozóny a Evropské unie. MMF poskytne členským zemím G20 na základě svých zkušeností při dvoustranném i mnohostranném dohledu pomoc v tomto vzájemném hodnotícím procesu a využije přitom poznatků dalších mezinárodních organizací, včetně Rady pro finanční stabilitu, pokud jde o oblast finančních politik;
  • vzali na vědomí podstatný pokrok dosažený v jednotlivých oblastech regulace a dohledu, avšak uznali potřebu učinit mnohem více. Na základě prohlášení ministrů a guvernérů centrálních bank zemí G20 o dalších opatřeních k posílení mezinárodního finančního systému jsou vytyčeny čtyři hlavní oblasti další činnosti (vytvoření vysoce kvalitního kapitálu a omezení procykličnosti, reformy praxe odměňování, zdokonalení trhů mimoburzovních derivátů a řešení přeshraničních problémů a problémů systémově významných finančních institucí). Dále byl přijat závazek, že všechna přední finanční centra zemí G20 přijmou do roku 2011 kapitálový rámec Basel II.

Na svém čtvrtém summitu v červnu 2010 v Torontu vrcholní představitelé zemí G20:

  • podrobněji řešili závazky učiněné na svém předchozím setkání v Pittsburghu a dokončili první fázi společného hodnotícího procesu rámce G20. Dohodli se na řadě konkrétních závazků, např. země s vysokým deficitem mají přijmout kroky ke zvýšení domácích úspor a země s přebytkem mají provést reformy, aby se snížila jejich závislost na vnější poptávce a více se zaměřili na domácí zdroje růstu. Ekonomiky, které začaly nově vykazovat přebytky, se zavázaly přijmout reformy k posílení sítí sociálního zabezpečení, což pomůže snížit tvorbu opatrnostních úspor a podpoří soukromé výdaje, a zvýšit flexibilitu směnného kurzu, aby mohl odrážet vývoj základních ekonomických veličin. Všechny členské státy G20 se navíc zavázaly provést strukturální reformy, aby podpořily hospodářský růst;
  • vyzdvihli podstatný pokrok dosažený například v oblasti obezřetnostního dohledu, zlepšování řízení rizik a podpory transparentnosti s cílem posílit globální finanční systém. Zároveň se shodli, že je třeba vyvinout další úsilí ke splnění závazků učiněných na posledních třech summitech, a určili čtyři pilíře reforem skupiny G20 v oblasti finanční regulace (nový kapitálový rámec, účinný dohled, řešení systémově významných finančních institucí a transparentní mezinárodní hodnocení a „peer review“).

Na svém pátém summitu v listopadu 2010 v Soulu vrcholní představitelé G20:

  • dosáhli dohody o soulském akčním plánu, který obsahuje konkrétní politické závazky, jakého pokroku je třeba dosáhnout při plnění cílů rámce G20,
  • podpořili výsledky v několika důležitých pracovních oblastech, kterých bylo dosaženo při přípravách na tento summit, zejména v oblasti reformy kvót a řízení MMF, a dále také položení základů pro přeměnu finančního systému řešením prvotních příčin krize, včetně práce Basilejského výboru,
  • projevili vnímavost k tomu, že skupina G20 musí řešit také otázky týkající se velké, nezastoupené skupiny rozvíjejících se a nízkopříjmových zemí.

Na summitu v Cannes ve dnech 3.–4. listopadu 2011 potvrdili vrcholní představitelé zemí G20 svůj závazek spolupracovat a koordinovat hospodářskou politiku svých zemí. Vrcholní představitelé:

  • dosáhli dohody o akčním plánu z Cannes pro růst a zaměstnanost, který stanoví konkrétně pro jednotlivé země krátkodobá a střednědobá opatření, s cílem vyslat světovou ekonomiku na cestu silnějšího, udržitelnějšího a rovnovážnějšího růstu,
  • přijali opatření k posílení odolnosti mezinárodního finančního systému. Podpořili dohodu ministrů financí a guvernérů centrálních bank týkající se i) soudržných závěrů k řízení správy kapitálových toků, ii) společných zásad pro spolupráci mezi MMF a regionálního finančního ujednání a iii) akčního plánu pro trhy dluhopisů v místní měně. Vrcholní představitelé zemí navíc podpořili MMF v předložení nové Preventivní a likviditní linky, která má na individuálním základě poskytovat flexibilní krátkodobou likviditu zemím se silnou hospodářskou politikou a silnými základními veličinami, které čelí vnějším šokům;
  • dosáhli dalšího pokroku při reformě finančního sektoru. Představitelé podpořili zavádění integrovaného souboru politických opatření k řešení rizik, která pro globální finanční systém představují systémově významné finanční instituce, a harmonogram zavádění těchto opatření. Zvláštní opatření se zaměřují na globálně systémově významné finanční instituce, které budou podléhat zesílenému dohledu, na nový mezinárodní standard pro režimy řešení a dodatečné kapitálové požadavky. Vyzvali také jurisdikce, aby splnily svůj závazek zavést bezezbytku a konzistentním způsobem rámec Basel II i dodatečné požadavky Basel II-5 a kapitálové a likviditní standardy Basel III.

Mezinárodní měnový fond (MMF): nejnovější vývoj

MMF nadále přispíval ke globální odpovědi na finanční krizi posíleným dohledem a formulováním doporučení pro měnovou politiku i finanční podporou svým členským zemím.

  • V návaznosti na závazek posílit zdroje, které mají mezinárodní finanční instituce k dispozici, učiněný v dubnu 2009 vrcholnými představiteli zemí G20 na jejich summitu v Londýně, vstoupila v březnu 2011 v platnost reformovaná a rozšířená Nová ujednání týkající se výpůjček (New Arrangements to Borrow – NAB). Účast na těchto ujednáních byla rozšířena z 26 na 40 zemí a celkový objem těchto úvěrových linek Mezinárodnímu měnovému fondu vzrostl z 34 mld. ZPČ na 369,9 mld. ZPČ. Většina dvoustranných dohod o výpůjčce a koupi směnek podepsaných mezi MMF a jeho členskými státy ve výši 196 mld. ZPČ bude postupně včleněna do NAB.
  • V listopadu 2011 MMF rozhodl dále doplnit zápůjční nástroje v reakci na potřebu zemí se silnými fundamenty ovlivněných nákazou získat likviditu. V této souvislosti bylo rozhodnuto zvýšit flexibilitu Preventivní úvěrové linky vytvořené v srpnu 2010 tak, že bylo povoleno používání této linky členy se skutečnými potřebami v platební bilanci a že byly vedle stávajících možností jedno- a dvouletých ujednání umožněna také ujednání v délce šesti měsíců. Vzhledem k těmto změnám byla Preventivní úvěrová linka přejmenována na Preventivní a likviditní linku.
  • Skupina G20 a výkonná rada MMF si v roce 2011 také vyměnily názory na složení měnového koše, který určuje hodnotu ZPČ. Bylo potvrzeno, že složení koše by mělo i nadále odrážet poměrnou roli jednotlivých měn ve světovém obchodu a finančním systému a že zásady, podle kterých se řídí ocenění ZPČ, včetně stability oproti předním měnám, zůstávají v platnosti, ačkoli bude nezbytné dále vyjasnit kritéria pro přístup do koše. Ve stávajícím koši ZPČ se čtyřmi měnami byl příspěvek eura stanoven 1. ledna 2011 na úrovni 42,3 eurocentu, což představuje 37,4 %.
  • Jedna z nejdůležitějších aktivit MMF, dohled, podstoupila v roce 2011 přezkum, který se pravidelně opakuje každé tři roky. V rámci něj bylo posouzeno, jaké vyplývá z globální finanční krize poučení pro oblast dohledu, a také byl zhodnocen pokrok dosažený od roku 2008 (včetně výše zmíněných nových zpráv o vlivech přelití a provádění rozhodnutí o dvojstranném dohledu nad politikami členů MMF z roku 2007). V důsledku tohoto zaměření byl přezkum obzvlášť pečlivý a komplexní. Bylo rozhodnuto, že rámec dohledu by měl být ve větší míře integrovaný, nestranný a účinný, aby mohl lépe identifikovat a řešit rizika pro hospodářskou a finanční stabilitu, včetně rizik vlivu přelití. Akční plán předložený vrchním ředitelem MMF udá směr v šesti klíčových aspektech vhodných pro další zlepšení, a to pokud jde o: i) vzájemné vazby, ii) hodnocení rizik, iii) finanční stabilitu, iv) vnější stabilitu, v) právní rámec a vi) zapojení do doporučení MMF a jejich dodržování.