Nejčastější dotazy k zveřejňování finančních informací Eurosystému souvisejících s klimatem

Od roku 2023 všechny centrální banky Eurosystému každoročně zveřejňují finanční informace související s klimatem.

Informace o tomto zveřejňování, včetně jeho rozsahu, použitých údajů a metodiky, z nichž vychází, najdete v odpovědích na následující nejčastější dotazy.

Další podrobnosti o finančních informacích členů Eurosystému souvisejících s klimatem jsou k dispozici v naší tiskové zprávě a zvláštní části našich internetových stránek.

Otázka č. 1: Proč Eurosystém zveřejňuje finanční informace související s klimatem?

Prostřednictvím zveřejňovaných finančních informací souvisejících s klimatem se Eurosystém snaží zvýšit transparentnost ohledně klimatického dopadu svých finančních portfolií a jejich expozice vůči klimatickým rizikům. Obecněji řečeno, zveřejňované informace zvyšují povědomí o klimatických rizicích v celém finančním sektoru a finančních portfoliích a jejich chápání, prosazují harmonizaci postupů zveřejňování informací dodržováním vyvíjecích se tržních standardů a podporují cíle Evropské unie v oblasti klimatické neutrality a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Otázka č. 2: Kterých portfolií se zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem týká?

Všechny centrální banky Eurosystému zveřejňují informace související s klimatem o svých portfoliích nevztahujících se k měnové politice, která spravují na vlastní odpovědnost. Eurosystém dále zveřejňuje finanční informace související s klimatem o dluhopisech veřejného sektoru, podnikových dluhopisech a krytých dluhopisech držených pro měnověpolitické účely v rámci programu nákupu aktiv (APP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Zpráva o aktivech držených v rámci APP a PEPP, kterou zveřejňuje ECB, také obsahuje část věnovanou devizovým rezervám ECB. Rozsah zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem se každoročně posuzuje, aby odrážel vývoj údajů, metodik zveřejňování a postupů.

Otázka č. 3: Proč nezveřejňujete informace související s klimatem za celou rozvahu?

Eurosystém zveřejňuje informace související s klimatem o aktivech držených ve své rozvaze, pro která jsou dostatečné údaje související s klimatem k dispozici. Tyto zveřejňované informace se týkají většiny položek naší rozvahy. Na některá aktiva a portfolia, jako jsou cenné papíry držené v rámci programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), jakož i držené fyzické zlato, zvláštní práva čerpání a peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty v devizových rezervách ECB, se zveřejňování nevztahuje, protože není k dispozici dostatek údajů týkajících se klimatu nebo metodických pokynů. Eurosystém spolupracuje s tvůrci standardů a poskytovateli údajů souvisejících s klimatem s cílem dostupnost a kvalitu těchto údajů dále zlepšovat.

Otázka č. 4: Jaká metodika se pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem používá?

Členové Eurosystému vypracovali společné zásady zveřejňování informací Eurosystému vypracovali, které se zaměřují na portfolia nevztahující se k měnové politice. Zásady, které jsou pravidelně přezkoumávány a aktualizovány, jsou založeny na doporučeních pracovní skupiny pro zpřístupňování finančních informací souvisejících s klimatem (TCFD). TCFD byla rozpuštěna v říjnu 2023 poté, co její doporučení byla v roce 2024 začleněna do standardů zavedených Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti, nezávislého normotvorného orgánu v rámci Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS). Eurosystém rovněž zohledňuje pokyny Partnerství pro uhlíkové účetnictví (PCAF) a Sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro ekologizaci finančního systému (NGFS), které poskytují všeobecně používané a přijímané standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti. Zásady byly upraveny tak, aby odpovídaly charakteristikám portfolií Eurosystému nevztahujících se k měnové politice. Zprávy obsahují další podrobnosti o použitých metodikách.

Otázka č. 5: Zahrnují finanční informace související s klimatem také rizika spojená s úbytkem přírody a zhoršováním jejího stavu?

Od roku 2025 přidaly některé centrální banky Eurosystému, včetně ECB, do zpráv ukazatel související s přírodou. Tento ukazatel měří expozici držby podnikových aktiv vůči sektorům, které mají podstatný vliv na přírodu nebo na ni závisí a doporučuje jej pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou. Tato metrika je zveřejňována také v rámci měnověpolitických portfolií Eurosystému. S postupným zlepšováním kvality údajů hodláme v nadcházejících letech naše zveřejňované informací rozšířit.

Otázka č. 6: Jaká je metodika vykazování měnověpolitických aktiv držených v rámci programů APP a PEPP ve srovnání s metodikou pro portfolia nevztahující se k měnové politice?

Zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem o aktivech veřejného sektoru, podnikových dluhopisech a krytých dluhopisech v rámci programů APP a PEPP se převážně řídí stejnou metodikou jako u portfolií nevztahujících se k měnové politice, a to na základě společných zásad zveřejňování informací Eurosystému. Veškeré metodické rozdíly odrážejí charakter měnové politiky portfolií APP a PEPP a pokračující začleňování úvah o změně klimatu do rámce měnové politiky Eurosystému. Například informace o držbě aktiv podniků v rámci APP a PEPP se opírají o údaje o emisích vykázané pouze emitenty, zatímco zveřejněné finanční informace související s klimatem o portfoliích nevztahujících se k měnové politice se mohou navíc opírat o odhadované údaje o emisích od poskytovatelů údajů o klimatu, pokud nejsou k dispozici údaje o emisích vykázané samotnými emitenty.

Otázka č. 7: Jaké údaje používáte pro své výpočty?

Ve zprávách za rok 2026 se Eurosystém opírá o údaje související s klimatem a finanční údaje od jednoho specializovaného poskytovatele: Služeb pro institucionální akcionáře (ISS). Vzhledem k vypršení smlouvy s Carbon4 Finance (C4F) nyní ECB a většina členů Eurosystému používají pouze údaje ISS, což mělo malý dopad na některé historické trendy emisí ze státní spotřeby. Výběrové řízení v rámci celého Eurosystému vedené Deutsche Bundesbank, ve kterém byly zohledněny aspekty kvality údajů, pokrytí údajů a nákladů a přínosů, vedlo k výběru dvou poskytovatelů údajů, kteří budou využiti pro další kola zveřejňování informací. Kromě údajů od těchto poskytovatelů doplňují členové Eurosystému své finanční informace související s klimatem o klimatické údaje od jiných poskytovatelů údajů, které mají k dispozici.

Otázka č. 8: Proč jsou údaje týkající se dekarbonizace emitentů integrovány se značným časovým zpožděním?

Údaje o emisích emitentů jsou k dispozici se zpožděním jednoho roku pro neveřejnoprávní emitenty a až dva roky v případě veřejnoprávních emitentů. V zájmu jednotnosti používají relativní emisní metriky finanční údaje ze stejného roku jako emisní metriky. To vede k nesouladu mezi referenčním rokem nejnovějších údajů o držbě cenných papírů a klimatickými (a finančními) údaji za minulá období. Aby Eurosystém mohl stále vykazovat informace o nejnovějších držbách portfolií, používá při výpočtu metriky poslední dostupné údaje o emisích od jednotlivých emitentů. Ve zprávě za každý rok jsou minulé metriky aktualizovány retrospektivně pro rok, pro který jsou k dispozici nové klimatické údaje.

Otázka č. 9: Proč jako metriky pro zveřejňování používáte vážený průměr uhlíkové náročnosti, celkové emise uhlíku a uhlíkovou stopu?

Vážený průměr uhlíkové náročnosti (WACI), celkové emise uhlíku a uhlíková stopa jsou tři klíčové metriky používané v rámci společných zásadách zveřejňování informací Eurosystému. Všechny byly vlastníkům aktiv doporučeny skupinou TCFD. Normalizované metriky (např. WACI a uhlíková stopa) a absolutní metriky (jako jsou celkové emise uhlíku) se vzájemně doplňují a společně poskytují vysokou míru transparentnosti, pokud jde o dopad portfolií na klima a expozici vůči klimatickým rizikům. Využívají standardizovanou metodiku a jsou všeobecně používány při vykazování v oblasti klimatu ve finančním sektoru. Členové Eurosystému se mohou rozhodnout, že v zájmu dalšího zvýšení transparentnosti budou vykazovat i jiné metriky.

Otázka č. 10: V letošním roce byly doplněny relativní metriky rámce 3 pro neveřejnoprávní emitenty. Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto rozšíření?

V letošním roce Eurosystém vykazuje v hlavní části zprávy relativní emisní metriky rámce 3 a doplňuje tak absolutní emisní hodnoty rámce 3, které byly vykázány dříve. Jak je definováno v PCAF, emise rámce 3 jsou „všechny nepřímé emise (nezahrnuté do rámce 2), které se vyskytují v hodnotovém řetězci vykazující organizace, včetně předcházejících i navazujících emisí“. Zveřejňování informací o emisích rámce 3 tak poskytuje ucelenější přehled o emisích spojených s každou jednotkou, do níž se investovalo. To je obzvláště důležité pro aktiva ve finančním sektoru, které mají relativně malé emise z vlastních činností (rámce 1 a 2), ale velké emise rámce 3 spojené s úvěry a finančními portfolii.

Dvě hlavní omezení zveřejnění emisí rámce 3 se týkají kvality údajů a dvojího započtení emisí. Zaprvé, společnosti vykazují údaje o emisích rámce 3 méně, a proto je poskytovatelé údajů odhadují častěji než údaje rámce 1 a 2. Za druhé, když jsou společnosti součástí stejného hodnotového řetězce, jsou tytéž emise přiřazeny každé společnosti zvlášť (např. jedna společnost vykáže emise rámce 3 a jiná společnost tytéž vykáže jako emise rámce 1 nebo 2), což vede k nadhodnocení emisí. I když se tomuto typu dvojího započtení nelze vyhnout, zajišťujeme další transparentnost vykazováním metrik rámce 3 odděleně od metrik rámce 1 a 2, jak doporučuje PCAF.

Otázka č. 11: Vzhledem k tomu, že relativní metriky jsou upraveny podle finančních hodnot v eurech, jak je ovlivňuje inflace?

Tradiční relativní emisní metriky mohou nadhodnocovat pokrok v oblasti dekarbonizace, neboť se vypočítávají pomocí peněžní hodnoty ve jmenovateli (např. příjmů). Například WACI je vážený průměr tun emisí CO₂ na milion EUR příjmů. To znamená, že pokud by se příjmy emitentů zvýšily v důsledku inflace, WACI by přirozeně klesl, což by nadhodnotilo pokrok portfolia v oblasti dekarbonizace. Boxy v letošních informacích ECB a Eurosystému zveřejněných v roce 2026 poskytují soubor inflačně upravených ukazatelů, které na základě současných standardů doplňují neupravené údaje. Úpravy inflace se uplatňují na emisní metriky výroby u státních investic a na WACI u podnikových investic. Těmito boxy chce ECB dále zvýšit transparentnost svého vykazování o klimatu, které bude aktualizováno, jakmile se vyjasní další shoda ohledně úprav inflace.

Otázka č. 12: Proč definujete cíle snižování emisí a co přesně znamenají?

Cíle jsou nedílnou součástí doporučení TCFD v rámci kategorie „Metriky a cíle“ a jsou důležitou součástí zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem. Cíle pomáhají řídit a měřit snižování expozice portfolia vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu a řídit příležitosti související se změnou klimatu a klimatický dopad držených aktiv. Všichni členové Eurosystému usilují o to, aby se portfolia nevztahující se k měnové politice, která spravují, a podnikové dluhopisy držené v rámci programů APP a PEPP ubírala cestou podpory cílů Pařížské dohody a cílů EU v oblasti klimatické neutrality stanovených v evropském právním rámci pro klima. U některých portfolií jsou dlouhodobé cíle doplněny o průběžné cíle, které nastíní jasnou cestu ke snižování portfoliových emisí. V této souvislosti je třeba poznamenat, že každý člen Eurosystému zůstává výhradně odpovědný za veškeré aspekty související se správou jeho portfolií nevztahujících se k měnové politice. To zahrnuje přípravu zveřejňovaných finančních informací souvisejících se změnou klimatu a stanovení cílů.

Otázka č. 13: Proč nezveřejňujete cíle pro všechna portfolia?

Stanovení věrohodných cílů pro snižování emisí portfolií v průběhu času vyžaduje pružné přijímání opatření, pokud se skutečné snížení emisí portfolia odchýlí od žádoucího směru. Omezení související s portfolii a třídami aktiv však tuto pružnost nemusí umožňovat. Portfoliová omezení mohou souviset například s měnověpolitickými úvahami nebo s pasivním investičním stylem (včetně portfolií držených do splatnosti). Kromě toho některé třídy aktiv v současné době postrádají důvěryhodný rámec pro snižování emisí.

Otázka č. 14: Jak pokračoval Eurosystém ve svém závazku zavést prozatímní cíle pro portfolia podnikového sektoru? Jaké jsou tyto cíle?

Rada guvernérů v roce 2024 rozhodla, že pro podniková portfolia v rámci APP a PEPP jako celek budou stanoveny prozatímní cíle snížení emisí. Prozatímní cíl oznámila v roce 2025. Tento prozatímní cíl se vztahuje na podniková portfolia v rámci APP a PEPP jako celek a zohledňuje jako vodítko požadavky nařízení EU o referenčních hodnotách a doprovodného nařízení Komise v přenesené pravomoci. Aniž je dotčen jeho mandát v oblasti cenové stability, Eurosystém pečlivě navrhnul rámec, který zahrnuje všechny relevantní prvky pro stanovení věrohodných prozatímních cílů snižování emisí, které podporují cíle Pařížské dohody a cíle EU v oblasti klimatické neutrality stanovené v evropském právním rámci pro klima.

Tímto rámcem se Eurosystém zaměřuje na dekarbonizační trajektorii, která odpovídá dosažení uhlíkové neutrality pro jeho portfolia podnikových dluhopisů do roku 2050^[1], a to v souladu s cílem Pařížské dohody omezit globální oteplování výrazně pod 2 °C (přičemž bude usilovat o jeho snížení na 1,5 °C).

Na podporu této dlouhodobé trajektorie se Eurosystém snaží jako prozatímní cíl snížit váženou průměrnou intenzitu emisí^[2] spojenou se svými podnikovými portfolii jako celek v průměru alespoň o 7 % ročně počínaje koncem roku 2021^[3]. Eurosystém bude sledovat pokrok směrem k tomuto prozatímnímu cíli a zváží také dopad inflace na vývoj intenzity emisí portfolií. Pokud budou u podnikových portfolií jako celku zjištěny odchylky od požadované průměrné dekarbonizační trajektorie, Eurosystém posoudí případ od případu a v mezích svého mandátu nápravná opatření.

Zejména po skončení fáze reinvestic, která začala na konci roku 2024, závisí trajektorie dekarbonizace držených podnikových dluhopisů na vývoji v několika oblastech mimo kontrolu Eurosystému. Mezi ně patří účinnost emitentů při dekarbonizaci jejich činností, jak je uvedeno v jejich plánech, měnící se složení držených portfolií během fáze ukončení a podniková opatření (která mohou například vést k předčasnému splacení). Je však třeba poznamenat, že nápravné opatření by nebylo zvažováno v reakci na odchylky jednotlivých emitentů, ale pouze pokud by za požadovanou trajektorií zaostávala průměrná míra dekarbonizace portfolií jako celku.

Otázka č. 15: Budou se prozatímní cíle pro portfolia podnikového sektoru uplatňovat na úrovni portfolií, nebo na úrovni jednotlivých podniků?

Prozatímní cíle snížení emisí pro portfolia podnikového sektoru se vztahují na agregovaná aktiva držená v rámci APP a PEPP. ECB nestanovuje cíle v oblasti snížení emisí pro jednotlivé podniky. Stanovení prozatímních cílů na úrovni portfolia je běžnou praxí vlastníků aktiv.

Otázka č. 16: Budete prozatímní a kvantitativní cíle dále rozvíjet?

Členové Eurosystému se mohou rozhodnout spoléhat na kvalitativní dlouhodobý cíl s ohledem na specifické cíle a omezení spojená s portfolii Eurosystému, na pokračující rozvoj rámců centrálních bank pro investice do nulových čistých emisí, na své nedávné, ale stále rostoucí zkušenosti s nově získanými zdroji dat a rychle se vyvíjející klimatologii. Členové Eurosystému budou postupy zveřejňování pravidelně přezkoumávat a mohou se rozhodnout přidat podle potřeby prozatímní a kvantitativní cíle. U některých portfolií Eurosystému nevztahujících se k měnové politice byly již přidány prozatímní cíle, které doplní dlouhodobé cíle. Jsou-li tyto prozatímní cíle k dispozici, jsou podrobně popsány v oddíle Metriky a cíle příslušných zveřejnění finančních informací souvisejících s klimatem.

Otázka č. 17: Jaké jsou cíle Pařížské dohody a cíle EU v oblasti klimatické neutrality?

Pařížská dohoda stanoví celkový rámec pro omezení globálního oteplování výrazně pod 2 °C a pokud možno na hodnotu 1,5 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí. V souladu se svým závazkem plnit cíle Pařížské dohody usiluje EU o to, aby byla do roku 2050 klimaticky neutrální. Za tímto účelem přijala EU evropský právní rámec pro klima, který pro EU jako celek stanoví právně závazný cíl nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. Rámec rovněž stanoví prozatímní cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti úrovni v roce 1990. Snažíme se zajistit, aby se naše portfolia nevztahující se k měnové politice a podnikové dluhopisy ubíraly cestou podpory cílů Pařížské dohody a cílů EU v oblasti klimatické neutrality, a svůj pokrok při plnění našich cílů v oblasti klimatu stanovených v evropském právním rámci pro klima budeme pravidelně sledovat.

Otázka č. 18: Jak měříte pokrok při dosahování cílů v oblasti klimatu?

Pokrok při dosahování našich cílů v oblasti klimatu se měří vývojem konkrétních metrik v průběhu času. Volba metriky, na kterou se v hodnocení zaměříme, závisí na posuzovaném portfoliu, třídě aktiv a klimatickém cíli. Například pokrok dosažený při snižování emisí spojených s portfoliem by byl obvykle posuzován na základě metrik, jako je WACI portfolia nebo uhlíková stopa, zatímco pokrok dosažený při financování přechodu k čistým nulovým emisím by se posuzoval na základě podílu portfolia na zelených dluhopisech.

Otázka č. 19: Budete nadále pravidelně zveřejňovat finanční informace související s klimatem?

Eurosystém je odhodlán zveřejňovat tyto informace každoročně a bude pravidelně přezkoumávat všechny prvky svých společných zásad zveřejňování s cílem dále zlepšit kvalitu zveřejňovaných informací a zajistit, aby plnily svůj účel. Mezi prvky, které budou předmětem pravidelného přezkumu, patří portfolia zahrnutá do podávání zpráv, vykazované metriky a cíle, jakož i kvalita a dostupnost údajů.

Eurosystém zveřejnil finanční informace související s klimatem již v letech 2023, 2024, 2025 a 2026.