Předmluva

Rok 2016 byl po mnoha stránkách náročný, ale patřily k němu také náznaky zlepšení. I když začal v prostředí hospodářské nejistoty, na jeho konci dosahovala ekonomika své nejstabilnější pozice od krize.

Se slábnutím hospodářské nejistoty však vzrostla nejistota politická. Čelili jsme řadě geopolitických událostí, které budou utvářet podobu naší politiky v nadcházejících letech. Výroční zpráva za rok 2016 popisuje, jak ECB těmito neklidnými vodami proplula.

Rok 2016 začínal v prostředí obav z opětovného celosvětového hospodářského zpomalení, které se promítaly do výrazné volatility na finančních trzích. Hrozilo nebezpečí, že se inflace vrátí k našemu cíli s dalším zpožděním, a protože se už tak pohybovala na velmi nízké úrovni, byla rizika deflace značná. Rada guvernérů byla nadále rozhodnuta použít ke splnění svého cíle všechny nástroje v rámci svého mandátu, stejně jako v roce 2015.

V březnu jsme tedy zavedli sérii nových opatření s cílem rozšířit náš měnový stimul. Jejich součástí bylo další snížení základních úrokových sazeb, posílení programu nákupu aktiv z 60 mld. EUR na 80 mld. EUR měsíčně, nově zavedené nákupy podnikových dluhopisů a zahájení nových cílených dlouhodobějších refinančních operací.

Jak uvádíme v této výroční zprávě, tato opatření se ukázala jako velmi účinná při uvolňování finančních podmínek, udržení hospodářského oživení a nakonec i v podpoře postupné korekce inflace na úroveň blíže našemu cíli.

Protože naše politika fungovala, byl v prosinci program nákupu aktiv prodloužen o devět měsíců s cílem zajistit delší podporu finančním podmínkám a udržitelnému návratu inflace ke 2 %, ale pod touto úrovní. Objem nákupů byl však nastaven zpět na původní úroveň 60 mld. EUR měsíčně. To odráželo úspěšnost našich opatření z počátku roku: důvěra v hospodářství eurozóny rostla a deflační rizika ustupovala.

Vedle těchto přínosů má však měnová politika – jako vždy – i vedlejší účinky. A ty byly v roce 2016 často pod drobnohledem. Některými otázkami a obavami souvisejícími s těmito nezamýšlenými důsledky našich opatření se ve výroční zprávě za rok 2016 zabýváme.

Jednou z těchto obav jsou distribuční dopady těchto opatření, zejména pokud jde o nerovnost. Ukazujeme, že ve střednědobém horizontu má měnová politika pozitivní distribuční dopady vyplývající ze snížení nezaměstnanosti, z čehož těží nejvíce chudší domácnosti. Koneckonců jedním z nejúčinnějších způsobů snižování nerovnosti mezi lidmi je zajistit jim zaměstnání.

Další obavou je ziskovost bank, pojišťoven a penzijních fondů. Pojednáváme zde o tom, jak byly finanční instituce zasaženy prostředím nízkých úrokových sazeb a jak na ně reagovaly. Ukazujeme, že schopnost bank se přizpůsobit závisí na jejich konkrétních obchodních modelech.

Zpráva pojednává i o dalších náročných úkolech, kterým finanční sektor v roce 2016 čelil. Zabýváme se především problémem nesplácených úvěrů a tím, co je k jejich řešení třeba učinit a jaké překážky přetrvávají. Uvádíme také informace o nových technologiích a inovacích v tomto sektoru a o tom, jak mohou ovlivnit jeho strukturu a fungování a co to znamená pro orgány dohledu a regulační orgány.

A žádný přehled za rok 2016 by nebyl úplný, pokud by nevzal v úvahu politické otřesy, které se během roku udály – především rozhodnutí Spojeného království odejít z Evropské unie. Zpráva tedy hodnotí brexit z pohledu ECB. Především zdůrazňujeme důležitost zachování integrity jednotného trhu a sourodosti jeho pravidel a jejich plnění.

Je pravděpodobné, že politická nejistota přetrvá i v roce 2017. Jsme si ale nadále jisti, že hospodářské oživení podpořené naší měnovou politikou bude pokračovat. Pro své jednání má ECB jednoznačný mandát: udržovat cenovou stabilitu. Ten nás úspěšně provedl rokem 2016 – a tak tomu bude i v roce následujícím.

Frankfurt nad Mohanem, duben 2017

Mario Draghi

prezident


Ekonomika eurozóny, měnová politika ECB a evropský finanční sektor v roce 2016

Ekonomika eurozóny

Globální makroekonomické prostředí

Ekonomika eurozóny čelila v roce 2016 náročnému vnějšímu prostředí. Růst ve vyspělých i rozvíjejících se tržních ekonomikách byl podle historických měřítek mírný a byla zaznamenána období zvýšené nejistoty a krátkodobých nárůstů volatility na finančních trzích, především v červnu po britském referendu o členství v EU a v listopadu po prezidentských volbách ve Spojených státech. Globální inflace byla nevýrazná v důsledku postupně slábnoucího vlivu předchozího poklesu cen ropy a dosud dostatečné volné kapacity ve světě.

Ekonomický růst ve světě byl i nadále mírný

Světová ekonomika v roce 2016 nadále postupně oživovala, i když mírně pomalejším tempem než v předchozím roce v důsledku zpomalení ve vyspělých ekonomikách. Ekonomická aktivita zrychlila až ve druhém pololetí, a to především v rozvíjejících se tržních ekonomikách. Globální růst HDP zůstal celkově pod úrovní zaznamenanou v období před krizí (viz graf 1).

Rok 2016 byl poznamenán několika významnými politickými událostmi, které zhoršily vyhlídky světové ekonomiky. Výsledek britského referenda v červnu 2016 vytvořil nejistotu ohledně hospodářského výhledu Velké Británie, i když se ukázalo, že jeho bezprostřední finanční a ekonomický dopad byl krátkodobý a mírný. Výsledek voleb ve Spojených státech přinesl posun očekávání ohledně budoucí politiky příští americké administrativy, což vedlo opět k nárůstu hospodářskopolitické nejistoty.

Graf 1

Hlavní ukazatele vývoje ve vybraných ekonomikách

(meziroční změny v %; čtvrtletní údaje; měsíční údaje)

-10% -5% 0% 5% 10% 15% 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Spojené státy Velká Británie Čína Japonsko eurozóna svět mimo eurozónu rozvíjející se tržní ekonomiky a) Vývoj HDP -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 b) Míra inflace Spojené státy Velká Británie Čína Japonsko eurozóna OECD

Zdroje: Eurostat a národní údaje.
Poznámky: Údaje o HDP jsou sezonně očištěny. HICP pro eurozónu a Velkou Británii, CPI pro Spojené státy, Čínu a Japonsko.

Ve vyspělých ekonomikách pokračoval růst, avšak pomalejším tempem, než tomu bylo v předchozím roce. Ekonomickou aktivitu podporovaly stále uvolněné podmínky financování a zlepšující se situace na trhu práce. Růst v rozvíjejících se tržních ekonomikách byl během roku jako celku také mírný, přičemž vyhlídky se významně zlepšily ve druhém pololetí. Zvláštní význam měly dva faktory: pokračující postupné zpomalení čínské ekonomiky a postupné uvolňování hluboké recese v hlavních ekonomikách vyvážejících komodity. Růst nicméně zůstal omezený kvůli geopolitickému napětí, nadměrné finanční páce, citlivosti na změny finančních toků a v případě vývozců komodit i pomalému přizpůsobení nižším příjmům.

Dynamika světového obchodu byla v roce 2016 slabá. Objem světového dovozu vzrostl meziročně pouze o 1,7 % oproti 2,1 % v předchozím roce. Existují důkazy, že určité strukturální faktory, které obchod povzbuzovaly v minulosti – jako pokles nákladů na přepravu, liberalizace obchodu, rostoucí světové výrobní řetězce a prohlubování finančního zprostředkování – nebudou ve střednědobém horizontu obchod podporovat ve stejné míře. Stejně tak není příliš pravděpodobné, že by světový obchod rostl v dohledné době rychleji než globální ekonomická aktivita.

Globální podmínky financování byly během roku nadále příznivé. Centrální banky v hlavních vyspělých ekonomikách udržovaly akomodativní nastavení měnové politiky, přičemž Bank of England, Bank of Japan a ECB pokračovaly v expanzivní měnové politice. Americký Federální rezervní systém pokračoval v normalizaci měnové politiky a zvýšil v prosinci 2016 cílové pásmo pro sazbu federálních fondů o 25 bazických bodů. Navzdory zvýšené nejistotě vyvolané politickými událostmi prokázaly finanční trhy celkovou odolnost. Ke konci roku došlo k výraznému zvýšení výnosů dlouhodobých dluhopisů ve Spojených státech. Stále není jasné, zda tento nárůst odráží očekávání vyššího růstu a inflace nebo spíše prudký nárůst termínových prémií amerických dlouhodobých dluhopisů. Až do amerických voleb v listopadu mělo na většinu rozvíjejících se trhů pozitivní vliv zlepšení podmínek externího financování. Poté se ale předchozí nárůst kapitálových toků do rozvíjejících se tržních ekonomik začal snižovat a v řadě zemí došlo k nárůstu spreadů státních dluhopisů a zesílení tlaků na měnu.


Dostatečné volné kapacity nadále nepříznivě ovlivňovaly globální inflaci

Globální inflace byla během roku 2016 dále pod vlivem nízkých cen ropy a dosud dostatečné volné kapacity ve světě (viz graf 2). Meziroční celková inflace v zemích OECD ke konci roku postupně rostla a za celý rok 2016 dosáhla hodnoty 1,1 % oproti 0,6 % v roce 2015. Meziroční jádrová inflace bez cen potravin a energií v zemích OECD zaznamenala mírný nárůst na 1,8 % (viz graf 1).

Graf 2

Ceny komodit

(denní údaje)