Rada guvernérů

Rada guvernérů je hlavní rozhodovací orgán ECB. Sestává z šesti členů Výkonné rady a z guvernérů národních centrálních bank zemí eurozóny.

Úkoly

• přijímání obecných zásad a rozhodnutí nezbytných pro provádění úkolů, jimiž byly pověřeny ECB a Eurosystém,
• určování měnové politiky eurozóny. Tato činnost zahrnuje rozhodování o zaměření měnové politiky, základních úrokových sazbách a vytváření měnových rezerv Eurosystému a přijímání obecných zásad pro provádění těchto rozhodnutí,
• v kontextu nových úkolů ECB v oblasti bankovního dohledu přijímání rozhodnutí souvisejících s všeobecným rámcem, v němž jsou rozhodnutí dohledu přijímána, a přijímání úplných návrhů rozhodnutí navrhovaných Radou dohledu v rámci postupu neuplatnění námitek.

Zasedání a rozhodování

Rada guvernérů zpravidla zasedá dvakrát za měsíc v sídle ECB ve Frankfurtu nad Mohanem.

Rada guvernérů vyhodnocuje vývoj hospodářské a měnové situace a přijímá měnová rozhodnutí každých šest týdnů. Na ostatních zasedáních se Rada guvernérů zabývá především dalšími otázkami spojenými s úkoly a činností ECB a Eurosystému. V zájmu oddělení úkolů ECB týkajících se měnové politiky a jejích dalších úkolů od úkolů ECB v oblasti dohledu se příslušná jednání Rady guvernérů konají samostatně.

Měnová rozhodnutí jsou podrobně zdůvodněna na tiskové konferenci, která se koná jednou za šest týdnů. Tiskové konferenci předsedá prezident ECB, kterému asistuje její viceprezident.

Kromě toho ECB pravidelně zveřejňuje před datem každého měnověpolitického zasedání záznamy z toho předešlého.

Získejte více informací o rozhodování týkajícím se jednotného mechanismu dohledu.

Jak probíhá rotace hlasovacích práv v Radě guvernérů ECB?

Vstup Litvy do eurozóny 1. ledna 2015 vedl k systému hlasování, v němž se guvernéři národních centrálních bank v Radě guvernérů střídají ve výkonu hlasovacích práv.

V tomto textu odpovídá ECB na některé často kladené otázky, jak tento systém funguje a proč byl zaveden.