Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Proč jsou stabilní ceny důležité?

Udržování stabilních cen je tím nejlepším způsobem, jakým se mohou centrální banky podílet na zlepšování kvality života obyvatel

Udržování stabilních cen je hlavním úkolem ECB. Takto se mohou centrální banky nejlépe podílet na zlepšování kvality života obyvatel.

Stabilními cenami se rozumí takové ceny, které výrazně nerostou (inflace) a ani dlouhodobě neklesají (deflace). Dlouhá období nadměrné inflace nebo deflace mají nepříznivé účinky na hospodářství. Naproti tomu stabilní ceny pomáhají zajistit rozvoj ekonomiky, zabezpečit pracovní místa a dát vám pocit jistoty, že peníze ve vaší peněžence budou mít zítra přibližně stejnou hodnotu jako dnes.

Co je špatného na vysoké inflaci?

Vysoká inflace může vést ke spirále zvyšování cen. Dojde tak k omezení vaší kupní síly, což znamená, že si za své peníze budete moci pořídit méně.

Jestliže ceny mnoha produktů, které kupujete, rostou, ztrácíte kupní sílu. Jinými slovy, za peníze, které máte – za svůj příjem a úspory –, si toho nemůžete koupit tolik jako dříve. To může vést k nekontrolovanému zvyšování cen.

Jestliže totiž všechno zdražuje, můžete požádat svého zaměstnavatele o zvýšení platu. Váš zaměstnavatel může reagovat zvýšením podnikových cen, aby byl schopen financovat požadované zvýšení platu zaměstnanců. Dojde-li k tomu v mnoha společnostech, ceny mnoha produktů dále porostou a spirála se roztáčí.

V důsledku toho můžete vy i podniky obtížněji plánovat úspory a investice. Lidé mohou ztratit důvěru v měnu, jelikož rychle pozbývá hodnoty. To je jen několik příkladů nepříznivých vedlejších účinků vysoké míry inflace.

Co je špatného na dlouhotrvající deflaci?

Dlouhodobá deflace může vést ke spirále snižování cen. To může mít negativní dopad na podniky, jednotlivce i veřejné výdaje.

Třebaže se vám jako spotřebiteli mohou klesající ceny zamlouvat, soustavný a plošný pokles cen v ekonomice, jehož příčinou není zlepšování produkce, znamená potíže, protože může vést ke spirále snižování cen.

Například jestliže si vyhlédnete novou pohovku, ale víte, že cena klesne, pokud s nákupem ještě chvíli počkáte, pravděpodobně budete čekat. Zachová-li se tak každý, začnou podniky strádat, jelikož své výrobky nedokáží prodat. Možná budou muset z důvodu klesající poptávky snížit nebo zmrazit mzdy, či dokonce snížit počty zaměstnanců, což povede ke zvýšení nezaměstnanosti.

Nepříznivé dopady deflace pocítí každý

Hospodářství začne zpomalovat, jelikož spotřebitelé a podniky omezí výdaje a investice. Také by pro vás mohlo být obtížnější splácet případné dluhy, například hypotéku, která se nesníží, i když vám klesne příjem.

Totéž platí pro veřejné finance. S poklesem příjmů a výdajů se sníží daňové příjmy, ale stále bude nutné splácet státní dluh. V důsledku toho by mohlo být zapotřebí omezit veřejné výdaje například na infrastrukturu a zdravotnictví. Nepříznivé dopady deflace tedy pocítí každý.

Cenová stabilita v číslech

Cenová stabilita je hlavním cílem ECB, který stanoví Smlouva o fungování Evropské unie a pro který ECB vymezila kvantitativní definici. Usiluje o roční míru inflace měřenou harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) ve výši „méně než 2 %, ale blízko této úrovně ve střednědobém horizontu“.

Pomocí tohoto měřítka můžete posoudit, jak se ECB tento úkol daří plnit. I její opatření jsou díky tomu transparentní. Můžete tak lépe plánovat do budoucna, neboť víte, jak moc se ceny v eurozóně budou v průměru měnit.

Cíl cenové stability sledovaný ECB se týká inflace v eurozóně jako celku. ECB zaujímá střednědobé hledisko: uvažuje míru inflace v čase a nezaměřuje se na krátkodobé výkyvy nahoru a dolů, protože ty se časem vyrovnají a nelze je kontrolovat měnověpolitickými opatřeními.

Proč méně než 2 %, ale blízko této úrovně?

Proč ECB usiluje o inflaci méně než 2 %, ale blízko této úrovně ve střednědobém horizontu, a ne o 0 % nebo 1 %? Je pro to řada důvodů:

Rezerva z důvodů měření

Aby se zohlednila skutečnost, že údaje o inflaci mohou být mírně nadsazené.

Bezpečnostní rezerva

Aby existovala bezpečnostní rezerva na pokrytí potenciálního rizika deflace.

Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi

Aby zůstal prostor pro rozdíly v inflaci v jednotlivých zemích eurozóny.

Více dopodrobna:

Rezerva z důvodů měření

Hodnoty inflace (měřené indexem HICP) mohou být mírně nadsazené kvůli způsobu, jakým se měření provádí. Může k tomu dojít například, pokud se zvýší cena položky v koši zboží používaném k výpočtu indexu následkem zlepšení kvality výrobku, např. automobil je v porovnání se starším modelem vybaven lepší bezpečnostní technologií. Jestliže výpočet inflace plně nezohlední skutečnost, že změnu ceny způsobilo zlepšení výrobku, povede to k vyššímu údaji o inflaci, než jak tomu doopravdy je.

Bezpečnostní rezerva

Inflace méně než 2 %, ale blízko této úrovně poskytuje bezpečnostní rezervu na pokrytí potenciálního rizika deflace. V případě deflace narazí obvyklé měnověpolitické nástroje (tj. změny základních úrokových sazeb) na své limity. Nastane okamžik, kdy již nemá smysl, aby centrální banka příliš snižovala sazby. Kromě toho i kontrolovaná inflace v čase kolísá kolem průměrné hodnoty. Začleněním rezervy nad nulovou úrovní se tak centrální banka bude muset méně často uchylovat k mimořádným opatřením, jako je kvantitativní uvolňování nebo dlouhodobější refinanční operace.

Rozdíly mezi zeměmi eurozóny

ECB udržuje cenovou stabilitu pro eurozónu jako celek. Zaměření na inflaci nižší než 2 %, ale blízko této úrovně ponechává prostor pro rozdílnou míru inflace v jednotlivých zemích eurozóny, která by se v ideálním případě měla časem vyrovnat. Cíl nad nulovou úrovní pomáhá zabránit nadměrně nízké, nebo dokonce záporné míře inflace v některých zemích či regionech, která by mohla působit jako protiváha vyšší míry inflace v jiných zemích.