Proč jsou důležité stabilní ceny?

8. května 2017

Hlavním cílem ECB je udržovat stabilní ceny. To znamená, že by se ceny neměly výrazně zvyšovat (inflace) a že by také nemělo docházet k jejich trvalému poklesu (deflace). Dlouhá období nadměrné inflace nebo deflace mají totiž nepříznivé účinky na hospodářství.


Co je špatného na vysoké inflaci?

Jestliže ceny mnoha produktů, které kupujete, rostou, ztrácíte kupní sílu. Jinými slovy, za peníze, které máte – za svůj příjem a úspory, si toho nekoupíte tolik jako dříve. To může vést ke spirále zvyšování cen. Jestliže totiž všechno zdražuje, můžete požádat svého zaměstnavatele o zvýšení platu. Váš zaměstnavatel může reagovat zvýšením podnikových cen, aby požadované zvýšení platu zaměstnanců dokázal financovat. Dojde-li k tomu v mnoha společnostech, ceny mnoha produktů dále porostou a spirála se roztáčí. V důsledku toho můžete vy i podniky obtížněji plánovat úspory a investice. Lidé mohou ztratit důvěru v měnu, jelikož rychle pozbývá hodnoty. To je jen několik příkladů nepříznivých vedlejších účinků vysoké míry inflace.

Co je špatného na dlouhotrvající deflaci?

Klesající ceny vám jako spotřebiteli mohou znít dobře. A opravdu to může být dobře, jedná-li se jen o několik produktů. Například v posledních desetiletích klesají ceny mnoha elektronických zařízení, například notebooků a telefonů, do velké míry díky inovacím, které umožňují úspory výrobních nákladů.

Průběžný a rozšířený pokles cen napříč všemi hospodářskými odvětvími, který není způsoben zdokonalením výroby, však už tak dobrý není. Může totiž vést ke spirále snižování cen. Například jestliže si vyhlédnete novou pohovku, ale víte, že cena klesne, pokud s nákupem ještě chvíli počkáte, pravděpodobně budete čekat. Zachová-li se tak každý, začnou podniky strádat, jelikož své výrobky nedokáží prodat. Možná budou muset z důvodu klesající poptávky snížit nebo zmrazit mzdy, či dokonce snížit počty zaměstnanců, což povede ke zvýšení nezaměstnanosti. Hospodářství začne zpomalovat, jelikož spotřebitelé a podniky omezí výdaje a investice. Také by pro vás mohlo být obtížnější splácet případné dluhy, například hypotéku, která se nesníží, i když vám klesne příjem.

Totéž platí pro veřejné finance. S poklesem příjmů a výdajů se sníží daňové příjmy, ale stále bude nutné splácet státní dluh. V důsledku toho by mohlo být zapotřebí omezit veřejné výdaje například na infrastrukturu a zdravotnictví. Nepříznivé dopady deflace tedy pocítí každý.

Cenová stabilita v číslech

Udržování stabilních cen je to nejlepší, co mohou centrální banky pro zlepšení blaha občanů udělat, a proto Smlouva o fungování Evropské unie stanovila tuto činnost prvořadým cílem ECB. Za účelem dosažení tohoto cíle vymezila ECB kvantitativní definici cenové stability. Usiluje o roční míru inflace měřenou harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) ve výši „méně než 2 %, ale v blízkosti této úrovně ve střednědobém horizontu“.

Pomocí tohoto měřítka můžete posoudit, jak se ECB tento úkol daří plnit. I její opatření jsou díky tomu transparentní. Můžete tak lépe plánovat do budoucna, neboť víte, jak moc se ceny v eurozóně budou v průměru měnit.

Cíl cenové stability sledovaný ECB se týká inflace v eurozóně jako celku. ECB zaujímá střednědobé hledisko: uvažuje míru inflace v čase a nezaměřuje se na krátkodobé výkyvy nahoru a dolů, protože ty se časem vyrovnají a nelze je kontrolovat měnověpolitickými opatřeními.

Proč méně než 2 %, ale v blízkosti této úrovně?

Chce-li ECB stabilní ceny, proč se zaměřuje na inflaci méně než 2 %, ale v blízkosti této úrovně ve střednědobém horizontu, a ne na 0 % nebo 1 %? Je pro to řada důvodů.

Rezerva z důvodů měření
Aby se zohlednila skutečnost, že údaje o inflaci mohou být mírně nadsazené.

Bezpečnostní rezerva
Aby existovala bezpečnostní rezerva na pokrytí potenciálního rizika deflace.

Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi
Aby zůstal prostor pro rozdíly v inflaci v jednotlivých zemích eurozóny.

  • Rezerva z důvodů měření

    ECB bere v úvahu možnost, že údaje o inflaci (vykazované na základě indexu HICP) mohou být v důsledku způsobu měření mírně nadsazené. Jedním z příkladů, jak k tomu může dojít, je zvýšení ceny položky v koši zboží používaném k výpočtu indexu díky zlepšení kvality výrobku, např. automobil je v porovnání se starším modelem vybaven lepší bezpečnostní technologií. Jestliže výpočet inflace plně nezohlední skutečnost, že změnu ceny způsobilo zlepšení výrobku, povede to k vyššímu údaji o inflaci, než jak tomu doopravdy je.

  • Bezpečnostní rezerva

    Inflace méně než 2 %, ale v blízkosti této úrovně poskytuje bezpečnostní rezervu na pokrytí potenciálního rizika deflace. V případě deflace narazí obvyklé měnověpolitické nástroje (tj. změny základních úrokových sazeb) na své limity. Nastane okamžik, kdy nemá smysl, aby centrální banka příliš snižovala sazby. Kromě toho i kontrolovaná inflace v čase kolísá kolem průměrné hodnoty. Vtělením rezervy do cíle nad nulovou úrovní se tak centrální banka bude muset méně často uchylovat k mimořádným opatřením, jako je kvantitativní uvolňování nebo dlouhodobější refinanční operace.

  • Rozdíly mezi zeměmi eurozóny

    ECB udržuje cenovou stabilitu pro eurozónu jako celek. Zaměření na inflaci nižší než 2 %, ale v blízkosti této úrovně ponechává prostor pro rozdílnou míru inflace v jednotlivých zemích eurozóny, která by se v ideálním případě měla časem vyrovnat. Cíl nad nulovou úrovní pomáhá zabránit nadměrně nízké, nebo dokonce záporné míře inflace v některých zemích či regionech, která by mohla sloužit jako protiváha vyšší míry inflace v jiných zemích.