TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 30. dubna 2026

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. I když příchozí informace víceméně odpovídají našemu předchozímu hodnocení týkajícímu se inflačního výhledu, proinflační rizika a rizika ohrožující hospodářský růst nabrala na síle. Jsme odhodláni nastavit měnovou politiku tak, aby zajistila stabilizaci inflace ve střednědobém výhledu na našem cíli 2 %.

Válka na Blízkém východě vedla k prudkému zvyšování cen energií, což způsobuje růst inflace a tlumí důvěru v ekonomice. Důsledky války pro střednědobou inflaci a hospodářskou aktivitu bude záviset na intenzitě a délce energetického cenového šoku a rozsahu jeho nepřímých a sekundárních efektů. Čím déle válka potrvá a ceny energií zůstanou vysoké, tím výraznější bude pravděpodobný dopad na plošnější inflaci a ekonomiku.

Máme dobré předpoklady nynější nejistotu zvládnout. Eurozóna vstoupila do tohoto období prudce rostoucích cen energií s inflací poblíž našeho 2% cíle a ekonomika v posledních čtvrtletích vykazuje odolnost. Dlouhodobější inflační očekávání zůstávají pevně ukotvená, i když v kratších horizontech se značně zvýšila.

Situaci budeme pečlivě sledovat a odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na základě údajů a na jednotlivých zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedená v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Když nynější turbulence začaly, vykazovala ekonomika eurozóny určitou dynamiku. Podle předběžného bleskového odhadu Eurostatu vzrostl reálný HDP v prvním čtvrtletí roku 2026 o 0,1 %. Hlavním faktorem růstu zůstává domácí poptávka, kterou podporuje odolný trh práce. Hospodářský výhled je však velmi nejistý a bude záviset na tom, jak dlouho bude válka na Blízkém východě trvat a jak výrazně ovlivní trhy s energiemi a komoditami, a také na světových dodavatelských řetězcích.

Příchozí informace naznačují, že tento konflikt tlumí hospodářskou aktivitu. Výzkumy ukazují na zpomalující se růst a od začátku války se snížila důvěra spotřebitelů a podniků do budoucna. Delší dodací lhůty a rostoucí ceny vstupů naznačují, že dodavatelské řetězce se ocitají pod tlakem.

Očekává se, že v dalším období budou vysoké ceny energií nadále tlumit reálné příjmy, takže domácnosti a podniky by byly méně ochotné vydávat peníze na spotřebu a investice. I když v březnu činila nezaměstnanost 6,2 % a zůstala tak poblíž historických minim, došlo k dalšímu ochlazení poptávky po práci. Domácnosti zároveň stále těží ze solidní finanční pozice a investice by měly být nadále podporovány vyššími vládními výdaji na obranu a infrastrukturu a většími investicemi podniků do nových digitálních technologií. Tento příznivý výchozí bod do určité míry tlumí dopady války.

Rada guvernérů zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba posílit ekonomiku eurozóny a současně zachovat zdravé veřejné finance. Fiskální reakce na energetický cenový šok by měla být dočasná, cílená a uzpůsobená dané situaci. Důležitější než kdy dřív jsou reformy vedoucí k zvýšení růstového potenciálu a urychlení energetické transformace eurozóny mající za cíl snížit její závislost na fosilních palivech. Pro financování inovací a podporu zelené a digitální transformace a zlepšení produktivity má klíčový význam dokončení unie úspor a investic. Digitální euro a tokenizované velkoobchodní peníze centrální banky posílí strategickou autonomii Evropy, její konkurenceschopnost a finanční integraci a podpoří inovace platebního styku. Je proto nezbytné urychleně přijmout nařízení o zavedení digitálního eura. Podnikům pomůže v rychlejším růstu zjednodušení a harmonizace pravidel na celém jednotném trhu EU.

Inflace

Inflace vzrostla v dubnu z březnové úrovně 2,6 % a únorové hodnoty 1,9 % na 3,0 %. Tento nárůst byl způsoben zvyšujícími se cenami energií v důsledku války na Blízkém východě. Tempo růstu cen energií vzrostlo z březnové úrovně 5,1 % na 10,9 % v dubnu. Růst cen potravin se v dubnu mírně zvýšil na úroveň 2,5 %. Inflace bez započtení cen energií a potravin poklesla z březnových 2,3 % na 2,2 % a odrážela tak pokles růstu cen služeb – z 3,2 % v březnu na 3,0 %. Inflace ve složce zboží vzrostla z březnové úrovně 0,5 % na 0,8 %.

Ukazatele jádrové inflace se v posledních měsících změnily jen málo. Mzdový přehled ECB a výsledky průzkumů nyní nadále ukazují na zmírňování nákladů práce během roku 2026. Průzkumy současně naznačují růst dalších nákladových položek a očekávání ohledně prodejních cen. Inflační očekávání se v kratších horizontech značně zvýšila. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nachází poblíž 2 %, což podporuje stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu blízko cíle.

Růst cen energií udrží inflaci v blízkém horizontu výrazně nad 2 %. S tím, jak se prodlužuje období charakterizované vysokými cenami energií, roste pravděpodobný dopad v podobě plošnější inflace prostřednictvím nepřímých a sekundárních efektů. Velikost a setrvalost prudkého cenového růstu budeme tedy pozorně sledovat, včetně toho, jak se promítá do tvorby cen a mezd, inflačních očekávání a celkové hospodářské dynamiky.

Hodnocení rizik

Rizika pro výhled hospodářského růstu jsou na straně poklesu. Válka na Blízkém východě zůstává jedním z rizik zpomalení růstu ekonomiky eurozóny, což zvyšuje volatilitu světového politického prostředí. Déletrvající narušení dodávek energií by mohlo ceny energií dále zvýšit, a to i po delší dobu, než se v současnosti očekává. Tyto faktory by narušily příjmy a podniky by byly méně ochotny investovat a domácnosti utrácet. Hospodářský růst by byl brzděn ještě více, pokud by uzavření hlavních námořních tras způsobovalo akutní nedostatek klíčových vstupů do výroby a nutilo tak podniky v eurozóně omezovat produkci. Poptávku by mohlo více utlumit také zhoršení důvěry na světových finančních trzích. Stupňující se napětí v mezinárodním obchodě by mohlo prohloubit narušení dodavatelských řetězců, snížit vývoz a oslabit spotřebu a investice. Další geopolitické napětí, zejména neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině, zůstává jedním z hlavních zdrojů nejistoty. Naproti tomu by se mohl hospodářský růst ukázat být vyšší, pokud by ekonomika byla adaptabilnější vůči narušení způsobenému válkou na Blízkém východě nebo pokud by byl konflikt vyřešen rychleji, než se v současnosti očekává. Plánované výdaje na obranu a infrastrukturu, reformy mající za cíl zvýšit produktivitu a zavádění nových technologií podniky v eurozóně by navíc mohly hospodářský růst zvýšit více, než se předpokládá. Dále by nad rámec stávajících očekávání mohly hospodářský růst zvýšit nové obchodní dohody a hlubší integrace jednotného trhu.

Rizika spojená s inflačním výhledem jsou na straně růstu. Pokud by se ceny energií zvyšovaly oproti stávajícím očekáváním více a na delší dobu, inflace v eurozóně by mohla dále vzrůst. Tento vývoj by mohl zesílit a stát se setrvalejším, pokud by se vyšší ceny energií oproti předpokladům větší měrou přelily do dalších cen a mezd, pokud by dlouhodobější inflační očekávání v reakci na tento trend vzrostly nebo pokud by globální dodavatelské řetězce byly narušeny ve větší míře. Stávající obchodní napětí by také mohlo vyústit ve zvýšení fragmentace světových dodavatelských řetězců, omezit dodávky kritických surovin a zhoršit kapacitní omezení v ekonomice eurozóny. Naproti tomu by se mohla inflace ukázat být nižší, pokud by byly hospodářské dopady války na Blízkém východě ve skutečnosti krátkodobější povahy, než se nyní očekává, či pokud by se nepřímé nebo sekundární efekty ukázaly být méně výrazné. Finanční trhy charakterizované vyšší volatilitou a větší averzí k riziku by mohly tlumit poptávku a tím také snižovat inflaci.

Finanční a měnové podmínky

Válka na Blízkém východě způsobila značnou volatilitu na globálních finančních trzích. Celkové finanční podmínky zůstávají přísnější než před válkou.

Náklady na emisi tržního dluhu vzrostly oproti únorovým 3,5 % na 3,9 % v březnu. Úroková sazba bankovních úvěrů podnikům – na základě údajů zaznamenaných před válkou – poklesla v únoru na 3,5 %, zatímco hypoteční úrokové sazby zůstaly na úrovni 3,4 %.

Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů podnikům vzrostlo z únorových 3,0 % na 3,2 % v březnu, zatímco tempo růstu emise podnikových dluhopisů pokleslo oproti únorovým 4,5 % na 3,9 %. Podle našeho nejnovějšího šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně se standardy pro podnikové úvěry v prvním čtvrtletí zpřísnily. Tento vývoj byl způsoben především tím, že banky začínají mít větší obavy z hospodářských rizik, kterým jejich klienti čelí. Poptávka podniků po úvěrech v prvním čtvrtletí mírně poklesla, zejména pokud jde o fixní investice.

V prostředí mírného zpřísnění úvěrových standardů a nezměněné poptávky dosáhlo tempo růstu hypotečních úvěrů v březnu úrovně 3,0 %, zatímco v únoru činilo 3,1 %.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni nastavit měnovou politiku tak, aby zajistila stabilizaci inflace ve střednědobém výhledu na našem cíli 2 %. Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na základě údajů a na jednotlivých zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.