TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 19. března 2026

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu na našem 2% cíli. Válka na Blízkém východě hospodářský výhled značně znejistila a vyvolala rizika růstu inflace i rizika poklesu hospodářského růstu. V důsledku vyšších cen energií bude mít podstatný dopad na inflaci v blízkém horizontu. Její střednědobé dopady budou záviset jak na intenzitě a délce konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a ekonomiku.

Máme dobré předpoklady tuto nejistotu zvládnout. Inflace se pohybuje blízko našeho 2% cíle, dlouhodobější inflační očekávání jsou pevně ukotvena a ekonomika v posledních čtvrtletích vykazuje odolnost. Aktuální informace v dalším období nám pomohou posoudit, jak válka ovlivní inflační výhled a související rizika. Situaci pozorně sledujeme a náš přístup založený na údajích nám pomůže odpovídajícím způsobem nastavit měnovou politiku.

Nové projekce odborníků ECB výjimečně zahrnují informace až do 11. března, tedy k pozdějšímu datu uzávěrky, než je obvyklé. Podle základní projekce by celková inflace měla dosahovat průměrné úrovně 2,6 % v roce 2026, 2,0 % v roce 2027 a 2,1 % v roce 2028. Oproti prosincovým projekcím byla inflace revidována směrem nahoru, a to zejména pro rok 2026. Důvodem jsou vyšší ceny energií v důsledku války na Blízkém východě. Pokud jde o inflaci bez započtení cen energií a potravin, naši odborníci předpokládají, že dosáhne v průměru 2,3 % v roce 2026, 2,2 % v roce 2027 a 2,1 % v roce 2028. Oproti trajektorii v prosincových projekcích je tato míra inflace také vyšší, a to především vlivem vyšších cen energií, které se promítají do inflace bez započtení cen energií a potravin. Naši odborníci očekávají, že hospodářský růst dosáhne průměrné úrovně 0,9 % v roce 2026, 1,3 % v roce 2027 a 1,4 % v roce 2028. To naznačuje revizi směrem dolů především pro rok 2026 a odráží tak globální vlivy války na komoditní trhy, reálné příjmy a důvěru. Současně by hospodářský růst měla podporovat nízká nezaměstnanost, solidní rozvahy v soukromém sektoru a veřejné výdaje na obranu a infrastrukturu.

V souladu s naším měnověpolitickým závazkem zahrnovat rizika a nejistotu do rozhodování naši odborníci rovněž posoudili, jak by válka na Blízkém východě mohla v rámci několika alternativních názorných scénářů ovlivnit hospodářský růst a inflaci. Tyto scénáře budou společně s projekcemi našich odborníků zveřejněny na našich internetových stránkách. Analýza scénářů naznačuje, že delší narušení dodávek ropy a zemního plynu by oproti základním projekcím vedlo k růstu inflace a poklesu hospodářského růstu. Dopady na střednědobou inflaci závisí zásadní měrou na rozsahu nepřímých a sekundárních vlivů silnějšího a setrvalejšího energetického šoku.

Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na základě údajů a na jednotlivých zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedená v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

V důsledku silnější domácí poptávky dosáhlo tempo hospodářského růstu ve čtvrtém čtvrtletí 2025 úrovně 0,2 %. Domácnosti zvýšily své výdaje, neboť reálné příjmy vzrostly a nezaměstnanost zůstala blízko svého historického minima. Posílilo stavebnictví a renovace bytového fondu a podniky více investovaly v oblastech, jako je zejména výzkum a vývoj, software a databáze. Hospodářský růst již dále nebyl tlumen čistým vývozem, jako tomu bylo v předchozích dvou čtvrtletích. Podporovaly jej především služby.

Podle našich odborníků byla soukromá spotřeba hlavním faktorem růstu ve střednědobém horizontu. Pokračovat v růstu by měly také investice díky větším výdajům vlád na obranu a infrastrukturu a rostoucím investicím podniků do nových digitálních technologií. Vnější prostředí zůstává nadále náročné i s ohledem na volatilní obchodní politiky ve světě.

Válka na Blízkém východě narušuje komoditní trhy a negativně působí na reálné příjmy a důvěru. To vedlo v základních projekcích našich odborníků k revizi spotřeby a investic směrem dolů, zejména pro rok 2026. Tento dopad by byl ještě výraznější v alternativních scénářích s výraznějším a delším energetickým šokem.

Rada guvernérů zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba posílit ekonomiku eurozóny a současně zachovat zdravé veřejné finance. Jakákoli fiskální reakce na energetický šok by měla být dočasná, cílená a uzpůsobená dané situaci. Stávající energetická krize zdůrazňuje nezbytnost dále snižovat závislost na fosilních palivech. Pro financování inovací a podporu zelené a digitální transformace má zásadní význam dokončení unie úspor a investic. Digitální euro a tokenizované velkoobchodní peníze centrální banky posílí strategickou autonomii Evropy, její konkurenceschopnost a finanční integraci a podpoří inovace platebního styku. Je proto nezbytné urychleně přijmout nařízení o zavedení digitálního eura. Zjednodušení a harmonizace pravidel na celém jednotném trhu EU pomůže podnikům v rychlejším růstu.

Inflace

Inflace v únoru vzrostla z lednové úrovně 1,7 % na 1,9 %. Po 4,0% poklesu v lednu byly ceny energií po 12 měsících o 3,1 % nižší. Růst cen potravin mírně poklesl na úroveň 2,5 %. Inflace bez započtení cen energií a potravin vzrostla v únoru na 2,4 %, přičemž v lednu činila 2,2 %. Tento nárůst odrážel vyšší tempo růstu cen zboží z 0,4 % na 0,7 % a vyšší tempo růstu cen služeb z 3,2 % na 3,4 %.

Ukazatele jádrové inflace se za poslední měsíce změnily jen málo a zůstávají konzistentní s naším 2% střednědobým cílem. Zisky podniků se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 dále zotavovaly, zatímco jednotkové náklady práce rostly podobným tempem jako v předchozím čtvrtletí. Tempo růstu náhrad na zaměstnance zmírnilo na 3,7 %, oproti 4,0 % ve třetím čtvrtletí. Růst sjednaných mezd a výhledové ukazatele, jako je mzdový přehled ECB a výsledky průzkumů mzdových očekávání, naznačují, že v průběhu roku 2026 budou náklady práce dále zmírňovat, což by mělo podpořit návrat inflace k normálu.

Růst cen energií způsobený válkou inflaci v blízkém horizontu zvýší nad 2 %. Pokud růst přetrvá, vyšší ceny energií by mohly prostřednictvím nepřímých a sekundárních efektů vést k plošnějšímu nárůstu inflace a je nezbytné situaci pečlivě sledovat. Inflační očekávání na finančních trzích se v kratších horizontech značně zvýšila. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nachází poblíž 2 %, což podporuje stabilizaci inflace blízko našeho cíle.

Hodnocení rizik

Rizika spojená s výhledem hospodářského růstu jsou vychýlena směrem dolů, a to především v blízkém horizontu. Válka na Blízkém východě je jedním z rizik zpomalení růstu ekonomiky eurozóny, což zvyšuje volatilitu světového politického prostředí. Déle trvající válka by mohla ceny energií dále zvýšit a na delší dobu, než se nyní očekává, a také tlumit důvěru. Tyto faktory by narušily příjmy a podniky by byly méně ochotny investovat a domácnosti utrácet. Poptávku by mohlo více utlumit také zhoršení důvěry na světových finančních trzích. Další napětí v mezinárodním obchodě by mohlo narušit dodavatelské řetězce, snížit vývoz a oslabit spotřebu a investice. Další geopolitické napětí, zejména neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině, zůstává jedním z hlavních zdrojů nejistoty. Naproti tomu by se mohl hospodářský růst ukázat být vyšší, pokud by byly hospodářské dopady války na Blízkém východě ve skutečnosti krátkodobější povahy, než se nyní očekává. Plánované výdaje na obranu a infrastrukturu, reformy mající za cíl zvýšit produktivitu a zavádění nových technologií podniky v eurozóně by navíc mohly hospodářský růst zvýšit více, než se předpokládá. Dále by nad rámec stávajících očekávání mohly hospodářský růst zvýšit nové obchodní dohody a hlubší integrace jednotného trhu.

Rizika spojená s inflačním výhledem jsou vychýlena směrem nahoru, a to především v blízkém horizontu. Vleklá válka na Blízkém východě by mohla vést k většímu a déle trvajícímu posunu cen energií směrem nahoru, než se nyní očekává, což by inflaci v eurozóně dále zvýšilo. Tento vývoj by mohl zesílit a trvat déle za předpokladu, že by inflační očekávání a tempo zvyšování mezd reagovaly růstem, pokud by se zvyšování cen energií rozšířilo oproti předpokladům v základním scénáři ve větší míře do inflace v neenergetické složce nebo pokud by tato válka narušila větší měrou světové dodavatelské řetězce. Stávající obchodní napětí by také mohlo vyústit ve zvýšení fragmentace světových dodavatelských řetězců, omezit dodávky kritických surovin a zhoršit kapacitní omezení v ekonomice eurozóny. Naproti tomu by se mohla inflace ukázat být nižší, pokud by byly hospodářské dopady války na Blízkém východě ve skutečnosti krátkodobější povahy či pokud by se nepřímé nebo sekundární efekty ukázaly být méně výrazné, než se nyní očekává. Růst cen by dále mohl být nižší, pokud by zvýšení cel vedlo k většímu než očekávanému snížení poptávky po vývozu z eurozóny a pokud by země s nadbytečnou kapacitou motivovalo k dalšímu zvyšování vývozu do eurozóny. Finanční trhy charakterizované vyšší volatilitou a větší averzí k riziku by mohly tlumit poptávku a tím také snižovat inflaci.

Finanční a měnové podmínky

Válka na Blízkém východě se výrazně projevuje na globálních finančních trzích. Od našeho předchozího zasedání se finanční podmínky celkově zpřísnily. Akciové trhy klesly a tržní úrokové sazby v eurozóně, zejména ty krátkodobé, znatelně vzrostly.

V lednu zůstala úroková sazba bankovních úvěrů podnikům a náklady na emisi tržního dluhu na úrovni 3,6 %, zatímco průměrná úroková sazba z nových hypoték mírně vzrostla na 3,4 %. Objem bankovních úvěrů poskytnutých podnikům vzrostl v lednu na meziročním základě o 2,8 % a oproti prosincovým 3,0 % klesl. Tento vývoj však vyrovnal větší objem emisí podnikových dluhopisů, jejichž roční tempo růstu vzrostlo z 3,5 % v prosinci na 4,0 %. Poskytování hypotečních úvěrů vzrostlo o 3,0 %, tedy oproti prosinci beze změny.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu na našem 2% cíli. Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na jednotlivých zasedáních a na základě údajů. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.