Menu

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 12. března 2020

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Od posledního zasedání Rady guvernérů koncem ledna způsobilo šíření koronaviru (COVID-19) velký šok, pokud jde o vyhlídky hospodářského růstu ve světě i v eurozóně, a zvýšilo volatilitu na trhu. Dokonce i když bude mít nakonec jen přechodný charakter, na hospodářskou aktivitu bude mít značný dopad. Zpomalí totiž výrobu v důsledku narušení dodavatelských řetězců a sníží domácí a zahraniční poptávku, přičemž se zejména projeví nepříznivý dopad nezbytných opatření k zabránění jeho šíření. Zvýšená nejistota navíc negativně ovlivňuje plánování výdajů a jejich financování.

Apelujeme na vlády a všechny další politické instituce, aby podnikly včasné a cílené kroky ke splnění náročného úkolu v zájmu veřejného zdraví, jímž je bránit šíření koronaviru, a k omezení jeho hospodářského dopadu. Zejména je nezbytná ambiciózní a koordinovaná odpověď fiskální politiky k podpoře ohrožených pracujících a podniků. Rada guvernérů jasně podporuje odhodlání vlád zemí eurozóny a evropských institucí přijmout v reakci na dopady šíření koronaviru společná a koordinovaná opatření. Vítáme také rozhodnutí Rady dohledu ECB, jež jsou podrobně uvedena v samostatné tiskové zprávě, která byla dnes již zveřejněna.

V souladu s naším mandátem je Rada guvernérů pevně rozhodnutá za stávající situace, kdy je narušeno hospodářství a panuje zvýšená nejistota, podpořit domácnosti a podniky. Proto jsme se rozhodli přijmout komplexní soubor měnověpolitických opatření. Společně s dosavadním výrazným měnověpolitickým stimulem podpoří tato opatření podmínky likvidity a financování pro domácnosti, podniky a banky a pomohou zachovat plynulé poskytování úvěrů reálné ekonomice.

Zaprvé jsme se rozhodli, že budeme dočasně provádět dodatečné dlouhodobější refinanční operace (angl. longer-term refinancing operations, dále též „LTRO“), které poskytnou finančnímu systému eurozóny okamžitou likviditní podporu. I když nevidíme významné náznaky napětí na peněžních trzích ani nedostatek likvidity v bankovním systému, tyto operace poskytnou v případě potřeby účinný mechanismus jištění. Prováděny budou prostřednictvím nabídkového řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením, s úrokovou sazbou rovnající se průměrné úrokové sazbě pro vkladovou facilitu. Tyto LTRO poskytnou likviditu za příznivých podmínek, aby pokryly období do cílené operace LTRO (TLTRO III) v červnu 2020.

Zadruhé Rada guvernérů rozhodla uplatňovat v období od června 2020 do června 2021 znatelně příznivější podmínky na všechny v této době nevypořádané operace TLTRO III. Tyto operace podpoří poskytování bankovních úvěrů těm, kteří jsou rozšířením koronaviru postiženi nejvíce – zejména malým a středním podnikům. Během tohoto období bude úroková sazba pro tyto operace TLTRO III 25 bazických bodů pod průměrnou úrokovou sazbou uplatňovanou v hlavních refinančních operacích Eurosystému. Pro protistrany udržující svou úroveň úvěrování bude sazba použitá v těchto operacích nižší a během období s koncem v červnu 2021 může poklesnout až na úroveň 25 bazických bodů pod průměrnou úrokovou sazbou pro vkladovou facilitu. Maximální celkový objem, který si budou moci protistrany od nynějška vypůjčit v operacích TLTRO III, se zvyšuje na 50 % jejich objemu způsobilých úvěrů k 28. únoru 2019. V tomto smyslu Rada guvernérů pověří výbory Eurosystému, aby prověřily možnosti zmírnění požadavků na zajištění a protistrany tak mohly nadále plně využívat podporu financování.

Zatřetí, rozhodli jsme doplnit dočasné krytí dodatečných čistých nákupů aktiv ve výši 120 mld. EUR do konce roku, které zajistí výrazný příspěvek programů nákupu cenných papírů soukromého sektoru. Ve spojení se stávajícím programem nákupu aktiv (angl. asset purchase programme, dále též „APP“) budou v době zvýšené nejistoty tímto způsobem podpořeny příznivé podmínky financování reálné ekonomiky. Nadále očekáváme, že čisté nákupy aktiv budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Dále Rada guvernérů rozhodla ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Dalším podrobnostem týkajícím se přesných podmínek našich nových operací budou věnovány tiskové zprávy, jež budou zveřejněny dnes odpoledne v 15.30 SEČ.

V souvislosti se současným vývojem bude Rada guvernérů nadále pozorně sledovat dopady šíření koronaviru na ekonomiku, inflaci ve střednědobém horizontu a na transmisi své měnové politiky. Rada guvernérů je připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby bylo zajištěno udržitelné směřování inflace k jejímu cíli, a to v souladu s jejím závazkem v oblasti symetrie.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Aktuální ukazatele naznačují výrazné zhoršení hospodářského výhledu v blízké budoucnosti. Narušení dodavatelských řetězců omezuje výrobní plány ve zpracovatelském průmyslu, přičemž nezbytná opatření proti dalšímu šíření koronaviru nepříznivě dopadají na hospodářskou aktivitu. Před vypuknutím nákazy koronavirem tempo růstu reálného HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 mezičtvrtletně zmírnilo na 0,1 %, zatímco ve třetím čtvrtletí zaznamenalo 0,3 %. To odráželo především pokračující oslabení ve zpracovatelském průmyslu eurozóny a zpomalující růst investic. Odhlédneme-li od narušení způsobeného koronavirem, tempo hospodářského růstu v eurozóně by mělo obnovit svou dynamiku ve střednědobém horizontu. Podporovat by ho měly příznivé podmínky financování, nastavení fiskální politiky v eurozóně a očekávané oživení hospodářské aktivity ve světě.

Toto hodnocení se jen částečně odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2020, které sestavili pracovníci ECB, neboť datum jejich uzávěrky údajů předchází aktuálnímu rychlému šíření koronaviru v eurozóně. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2020 o 0,8 %, v roce 2021 o 1,3 % a v roce 2022 o 1,4 %. Konkrétně projekce předpokládají velice utlumený růst v první polovině roku 2020 a dále zlepšení ve druhé polovině roku. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2019 byl výhled růstu reálného HDP revidován znatelně směrem dolů pro rok 2020 a mírně dolů pro rok 2021 z důvodu možného hospodářského dopadu vypuknutí nákazy koronavirem.

Hospodářský výhled v eurozóně je jednoznačně spojen s riziky hospodářského zpomalení. Kromě dříve identifikovaných rizik souvisejících s geopolitickými faktory, rostoucím protekcionismem a zranitelnými místy na rozvíjejících se trzích představuje šíření koronaviru další nový a významný zdroj rizika zpomalení, pokud jde o výhled hospodářského růstu.

Podle předběžného odhadu Eurostatu meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s letošní lednovou hodnotou 1,4 % poklesla v únoru na 1,2 %. Na základě prudkého poklesu aktuálních cen ropy i futures na ropu je pravděpodobné, že celková inflace v nadcházejících měsících výrazně klesne. Ukazatele inflačních očekávání se snížily a ukazatele jádrové inflace zůstávají celkově utlumené. I když v prostředí napjatějších podmínek na trzích práce zůstávají tlaky na růst mzdových nákladů odolné, v důsledku slabší dynamiky hospodářského růstu trvá jejich promítání do inflace déle. Růst inflace ve střednědobém horizontu budou podporovat naše měnověpolitická opatření a oživení růstové dynamiky v eurozóně.

Toto hodnocení se odráží jen částečně v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2020, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by meziroční inflace měřená HICP měla v roce 2020 dosáhnout úrovně 1,1 %, v roce 2021 úrovně 1,4 % a v roce 2022 pak 1,6 %. V porovnání s projekcemi z prosince 2019, které sestavili odborníci Eurosystému, zůstává výhled inflace měřené HICP v horizontu projekcí v podstatě beze změny. Dopady koronaviru z hlediska inflace jsou spojeny s vysokou mírou nejistoty vzhledem k tomu, že tlaky na její pokles spojené se slabší poptávkou mohou být kompenzovány tlaky na růst inflace v důsledku narušení nabídky. Výrazná protiinflační rizika pro krátkodobý výhled inflace představuje nedávný prudký pokles cen ropy.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v lednu 2020 dosáhlo úrovně 5,2 % a oproti svému nedávnému vrcholu o něco zmírnilo. Růst peněžní zásoby nadále odráží pokračující tvorbu bankovních úvěrů určených pro soukromý sektor a nízké náklady příležitosti při držbě M3 v porovnání s dalšími finančními nástroji. Úzký peněžní agregát M1 je nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Nadále posiloval růst úvěrů soukromému sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, které v prosinci 2019 činilo 3,6 %, v lednu 2020 mírně oživilo na úroveň 3,7 %. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům zůstalo v lednu beze změny na úrovni 3,2 % a potvrdilo tak zmírnění pozorované od podzimu 2019, což pravděpodobně odráží obvykle opožděnou reakci na předchozí oslabení hospodářství. Naše akomodační nastavení měnové politiky včetně opatření přijatých dnes celkově zajistí příznivé podmínky pro poskytování bankovních úvěrů a budou nadále podporovat přístup k financování, a to i pro ty, kteří budou zasaženi nejvíce dopady koronaviru, zejména malé a střední podniky.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se míra inflace znatelně přibližovala ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, je nyní vzhledem k oslabenému výhledu zapotřebí ambiciózní a koordinované nastavení fiskální politiky s cílem zabránit dalšímu naplnění rizik hospodářského zpomalení. Vítáme opatření již přijatá několika vládami s cílem zajistit dostatek zdrojů ve zdravotnictví a na podporu dotčených podniků a zaměstnanců. Zejména opatření, jako je poskytování záruk za úvěry, jsou potřebná, aby doplnila a posílila dnes přijatá měnověpolitická opatření. Vítáme odhodlání vlád zemí eurozóny a evropských institucí jednat nyní, rozhodně a společně a reagovat tak na dopady dalšího šíření koronaviru.

Dříve, než začnete klást otázky, bych ráda vyjádřila upřímné poděkování všem, kteří věnují svůj čas a úsilí záchraně životů a omezení šíření koronaviru.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média