Co jsou to referenční sazby, proč jsou důležité a proč dochází k jejich reformě?

11. července 2019

Co jsou to referenční sazby?

Referenční úrokové sazby – neboli zkráceně referenční sazby, někdy také benchmarkové sazby – jsou pravidelně aktualizované sazby přístupné veřejnosti. Tvoří užitečný základ pro mnoho různých finančních smluv, jako jsou hypotéky, kontokorentní úvěry a další, složitější finanční transakce.

Referenční sazby vypočítává nezávislý subjekt, nejčastěji proto, aby zachycovaly náklady spojené s výpůjčkou peněz na různých trzích. Mohou například vyjadřovat, kolik banku stojí vypůjčit si peníze od jiné banky. Popřípadě mohou odrážet, kolik banku stojí získat finanční prostředky z jiných zdrojů, např. od penzijních fondů, pojišťoven a fondů peněžního trhu.

To znamená, že tyto referenční sazby hrají důležitou roli ve finančním systému, bankovním systému a ekonomice vůbec. Ale kvůli čemu jsou vlastně tak důležité? A proč dochází k jejich reformě nyní?

Proč jsou referenční sazby důležité?

V ekonomice mají široké uplatnění

Referenční sazby hojně využívají jednotlivci a organizace v celém ekonomickém systému.

Například banky je používají, když půjčují peníze jednotlivcům nebo podnikovým klientům.

Banka může půjčit peníze společnosti za dohodnutou úrokovou sazbu, stanovenou ve výši konkrétní referenční sazby plus 2 %, což znamená, že společnost bude platit úrok o 2 % vyšší, než je aktuální referenční sazba. Úvěrové náklady tak vzrostou, když vzroste referenční sazba, a klesnou, když referenční sazba klesne. V tomto případě může být referenční sazba spolehlivým, nezávislým a poměrně jednoduchým pomocníkem pro všechny zúčastněné.

Společnosti, banky a jiné organizace dále referenční sazby používají k ocenění položek na svých rozvahách – jinými slovy tyto sazby usnadňují práci účetním, když zjišťují, jakou mají tyto organizace (konkrétněji finanční aktiva, která vlastní) v konečném důsledku hodnotu.

Referenční sazby se používají také ve složitějších finančních transakcích, jako je emise cenných papírů s variabilní sazbou, opcí, forwardových kontraktů a swapů.

Vezměme si příklad úrokového swapu, což je obecně vzato transakce mezi dvěma stranami, z nichž každá se zaváže, že pokryje úrokové platby té druhé. U těchto swapů může referenční sazba určovat nejméně jednu z vyměňovaných úrokových sazeb. Všem zúčastněným stranám to přináší transparentnost, určitou standardizaci smluvních podmínek, a v důsledku toho snadnější vyjednávání.

Referenční sazby lze dále použít mimo jiné také k výpočtu pokuty při povoleném přečerpání peněžního účtu, úročení některých retailových vkladů a v rámci dohody o výši úroku u retailových hypoték a půjček.

Referenční sazby pomáhají centrálním bankám při jejich práci

Referenční sazby mohou dále sloužit centrálním bankám jako vstupní informace při práci a rozhodování. Například ECB může referenční sazby využít při plnění svého úkolu udržovat ceny v eurozóně stabilní.

Jestliže referenční sazba správně odráží sazby, za které si banky vypůjčují nebo půjčují ostatním, může nám to pomoci lépe chápat fungování finančních trhů a dostupnost peněz v eurozóně. Může se tak stát podkladem pro měnová rozhodnutí: když víte, jak snadný mají banky přístup k penězům, lze odhadnout, jak lehce budou stejné banky schopny tyto peníze poskytnout dále podnikům a občanům ve formě úvěrů. To vše se v konečném důsledku promítá do cenové úrovně.

Znalost současných referenčních sazeb nám také umožňuje sledovat praktický dopad našich měnověpolitických rozhodnutí. Jestliže ECB například rozhodne zvýšit nebo snížit úrokové sazby, můžeme důsledky tohoto kroku sledovat na změnách referenčních sazeb pro euro.

Proč procházejí referenční sazby reformou a co přesně to bude znamenat?

Referenční sazby jsou užitečné, pokud jsou považovány za spolehlivé a nezkreslené – v ideálním případě by měly být vypočítávány transparentně a měly by být snadno a veřejně dostupné. Pokud je smlouva založena na spolehlivé referenční sazbě, žádná ze stran nemůže dohodnutou úrokovou sazbu ovlivnit. To znamená, že spolehlivá referenční sazba může zajistit, aby hodnota smlouvy zůstala nestranná a nesporná.

Vzhledem k hospodářskému významu referenčních sazeb je velmi důležité, aby byla jejich spolehlivost zajištěna jasnými řídicími strukturami a transparentní metodikou.

V této souvislosti evropské referenční sazby v současné době procházejí významnou reformou. Reforma je z velké míry reakcí na nové nařízení EU o referenčních sazbách (benchmarks regulation – BMR), které bylo zveřejněno v roce 2016 a platnosti nabylo v lednu 2018.

V současné době nejpoužívanější evropské referenční sazby

EONIA

je stávající jednodenní referenční sazba pro euro. Pracovní skupina soukromého sektoru pro bezrizikové sazby doporučila, aby účastníci trhu počínaje 2. říjnem 2019 postupně nahrazovali sazbu EONIA novou krátkodobou eurovou sazbou (€STR).
Sazbu EONIA vypočítává ECB jménem Evropského institutu pro peněžní trhy (EMMI), což je nezisková organizace se sídlem v Bruselu; tradičně se vypočítává jako vážený průměr úrokových sazeb z jednodenních nezajištěných úvěrů mezi bankami. EMMI uvedl, že jakmile bude k dispozici sazba €STR, sazba EONIA bude vypočítávána jako sazba €STR plus spread, a to až do 3. ledna 2022, aby trh získal k přechodu na €STR dostatečný čas.

EURIBOR

je referenční sazba pro nezajištěný trh vypočítávaná pro několik splatností (týden, měsíc, tři měsíce a šest a dvanáct měsíců). Jejím správcem je Evropský institut pro peněžní trhy (EMMI). Aby EMMI vyhověl požadavkům nařízení EU o benchmarcích, upřesnil definici sazby EURIBOR jakožto sazby, za niž mohou banky v EU a Evropském sdružení volného obchodu (EFTA) získávat finanční prostředky na velkoobchodním nezajištěném trhu. EMMI také postupně zavádí novou metodiku výpočtu sazby EURIBOR – tzv. hybridní metodiku. Tato metodika výpočtu využívá v maximální možné míře skutečných transakcí, přičemž v případech, kdy nejsou skutečné transakce k dispozici, používá rovněž odborný úsudek.

V roce 2017 ECB rozhodla vytvořit krátkodobou eurovou sazbu (€STR) – novou referenční sazbu, která bude k dispozici od 2. října 2019 – se záměrem, aby fungovala jako pojistka pro případ, že si soukromý sektor neudrží svou vlastní jednodenní referenční sazbu EONIA.

V roce 2018 pracovní skupina soukromého sektoru pro bezrizikové eurové sazby doporučila na základě zpětné vazby nahradit sazbu EONIA sazbou €STR. Tato pracovní skupina nyní podporuje trh při přechodu na sazbu €STR – ECB poskytuje pracovní skupině sekretariát a účastní se jako pozorovatel společně s dalšími zakládajícími institucemi, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropskou komisí a belgickým Orgánem pro finanční služby a trhy (FSMA).

Podrobněji o sazbě €STR

Sazba €STR má zachycovat, kolik musí banka zaplatit, když si vypůjčí na jeden den peníze od různých finančních protistran bez poskytnutí zajištění (za „nezajištěný“ úvěr). Těmito protistranami mohou být banky, fondy peněžního trhu, investiční nebo penzijní fondy a další finanční aktéři, včetně centrálních bank.

To znamená, že tato sazba má širší záběr než sazba EONIA, která vychází pouze z obchodů mezi bankami. Oproti sazbě EONIA jsou navíc údaje o reálných transakcích, které používá ECB k výpočtu sazby €STR, poskytovány větším počtem bank. Tento širší rozsah chrání před manipulací a díky němu může sazba €STR spolehlivě odrážet cenu, za kterou se v celé eurozóně půjčují peníze bez zajištění.

Další podrobnosti si můžete přečíst v publikaci The euro short-term rate (€STR) methodology and policies, zveřejněné v červnu 2018. Také se můžete podívat na příslušný soubor otázek a odpovědí.