Tato odpověď na podněty je reakcí na otázky a požadavky vznesené Evropským parlamentem v jeho usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2024 ze dne 10. února 2026.^[1] Je zveřejňována u příležitosti předložení výroční zprávy ECB za rok 2025 Evropskému parlamentu. Vysvětluje politiky ECB související s podněty pro ECB uvedenými v usnesení a je strukturována podle témat.^[2] ECB tyto odpovědi na podněty v návaznosti na návrh Evropského parlamentu zveřejňuje od roku 2016.

1 Měnová politika

1.1 Komunikace v oblasti měnové politiky

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby se snažila posílit nástroje, které zlepšují transparentnost, jako jsou referenční hodnoty, náhledy jejích předpokladů založených na modelech a hodnocení vývoje inflace Radou guvernérů. [odstavec 5]

ECB neustále posiluje komunikaci týkající se svých měnových rozhodnutí a přizpůsobuje ji různým adresátům a vyvíjejícímu se komunikačnímu prostředí. Význam účinné komunikace byl znovu zdůrazněn v hodnocení strategie v roce 2025. Hodnocení a rozhodnutí v oblasti politik ECB lze vysvětlovat řadou klíčových nástrojů. Patří k nim tisková konference, na níž prezidentka vysvětluje nejnovější měnová rozhodnutí Rady guvernérů, měnové prohlášení, záznamy ze zasedání Rady guvernérů, články prezentující projekce odborníků ECB a Eurosystému, Ekonomický bulletin a výroční zpráva ECB. Pokud jde o modely používané v procesu přípravy měnových rozhodnutí, informace o jejich struktuře a podklady jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.^[3] Mezi nedávné iniciativy v oblasti komunikace patří také blog ECB, podcast ECB a Espresso Economics na YouTube, jejichž cílem je oslovit širší publikum pomocí přístupných příkladů a srozumitelného jazyka. Tyto platformy poskytují různým cílovým skupinám informace o činnosti ECB v různých úrovních podrobnosti. Publikace jsou doplněny rozsáhlými datovými soubory zpřístupněnými na internetových stránkách ECB, například datovými soubory o nákupech a aktiv a jejich držbě.

1.2 Hodnocení vysoké inflace

Evropský parlament ve svém usnesení vyjadřuje znepokojení nad vysokou mírou inflace v letech po pandemii COVID-19, která byla vyvolána otřesy na straně nabídky. Konstatuje, že ECB mohla svými rozhodnutími v tomto období zaručit rychlý návrat cenové stability, a vyzývá ECB, aby ve výroční zprávě důkladně posoudila příčiny této vysoké míry inflace a vypracovala soubor politických doporučení, aby bylo možné z budoucích inflačních krizí vyvodit správné závěry. [odstavec 9]

ECB v rámci svého hodnocení strategie v roce 2025 podrobně analyzovala příčiny vysoké inflace v letech 2022–2023 a z této epizody se poučila. Hodnocení zahrnovalo jak implikace této epizody z hlediska politik, tak poučení z dlouhého období inflace pod cílem, které jí předcházelo, za účelem poskytnutí souboru poznatků pro budoucí strategii měnové politiky ECB. Epizoda vysoké inflace odrážela řadu šoků způsobených narušením dodavatelských řetězců v důsledku pandemie, neospravedlnitelnou invazí Ruska na Ukrajinu a následnou energetickou krizí, jakož i opětovného otevírání ekonomiky po pandemii. V reakci na to od července 2022 zvýšila ECB úrokové sazby o 450 bazických bodů a zároveň ukončila čisté nákupy aktiv a později také ukončila reinvestice splatných cenných papírů v rámci programu nákupu aktiv (APP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Příslušné závěry z hodnocení strategie zní, že v reakci na velké a trvalé odchylky inflace od cíle, a to odchylek směrem nahoru i dolů, je zapotřebí dostatečně razantních nebo vytrvalých měnověpolitických opatření, aby zůstala inflační očekávání ukotvená a nedošlo k zakonzervování těchto odchylek. Hodnocení navíc dospělo k závěru, že volba, koncepce a provádění nástrojů měnové politiky by měly být dostatečně flexibilní, aby umožnily pružně reagovat na změny inflačního prostředí. Ve svých měnových rozhodnutích Rada guvernérů zohledňuje nejen nejpravděpodobnější vývoj inflace a ekonomiky, ale i související rizika a nejistotu a odpovídajícím způsobem používá i analýzu scénářů a citlivostní analýzy. ECB zveřejnila další podstatné analýzy příčin, dynamiky a dopadů tohoto období inflace nad cílem.^[4] Hypotetická srovnávací analýza mimo jiné ukázala, že rychlejší a razantnější zpřísňování by mělo pouze omezený dopad na vývoj inflace, a to za významných nákladů pro hospodářskou činnost.^[5] Vzhledem k dostupnosti rozsáhlých analýz pro veřejnost a vzhledem k tomu, že účelem výroční zprávy ECB je podávat zprávy o činnosti ECB v daném roce, by výroční zpráva ECB za rok 2025 nebyla pro tyto informace vhodným nástrojem.

1.3 Inflační cíl a strategie měnové politiky ECB

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby posoudila vhodnost svého symetrického cíle, a přihlédla přitom i ke kvalitativním faktorům. Bere na vědomí hodnocení strategie měnové politiky v roce 2025 a vybízí ECB, aby tato hodnocení prováděla pravidelně. [odstavec 13]

ECB v roce 2021 přijala symetrický 2% střednědobý inflační cíl, který v posledních letech dobře plnil svůj účel. Hodnocení strategie v roce 2025 znovu potvrdilo závazek k symetrickému 2% inflačnímu cíli. Srozumitelnost cíle byla a je nezbytná jak pro opětovné ukotvení inflačních očekávání při současném odeznění období nízké inflace, tak pro udržení dobře ukotvených inflačních očekávání na úrovni cíle během prudkého nárůstu inflace. Jasný kvantitativní cíl má několik výhod. Jednou z nich je, že spotřebitelé a podniky, kteří si jsou vědomi symetrického 2% inflačního cíle, připisují ECB větší důvěryhodnost plnění jejího cíle cenové stability a jejich inflační očekávání jsou více sladěna s inflačním cílem, viz například Ehrmann, Georgarakos a Kenny (2023).^[6] Při hodnocení odpovídající reakce měnové politiky na odchylku inflace od cíle bere Rada guvernérů v úvahu původ, rozsah a setrvalost odchylky. Vhodnost své strategie měnové politiky hodlá ECB pravidelně vyhodnocovat, přičemž další hodnocení se očekává v roce 2030.

1.4 Rozvaha ECB a její nákupy aktiv

Usnesení Evropského parlamentu zdůrazňuje, že programy ECB na nákup aktiv jsou nekonvenčními nástroji měnové politiky, které mají vedlejší účinky. Konstatuje zejména, že tyto programy mohou narušit cenové signály a že ECB začala svou rozvahu snižovat jen velmi pozvolna. Podporuje ECB v dalším omezování její přímé role v nákupu cenných papírů a vyzývá ji, aby postupně ukončila své programy nákupu státních dluhopisů. [odstavec 14]

Programy nákupu aktiv byly zavedeny za účelem splnění prvořadého cíle ECB, kterým je cenová stabilita, v kontextu déletrvající inflace pod cílem a měnověpolitických úrokových sazeb blízkých jejich spodní hranici. Tyto programy byly využívány v rámci nestandardních nástrojů ECB s cílem zachovat transmisi měnové politiky a nasměrovat inflaci zpět k našemu 2% cíli, když se konvenční úrokové sazby přiblížily své efektivní spodní hranici. Nákupy aktiv měly také zásadní význam při stabilizaci finančních trhů v období napětí. Ukončení reinvestic jistiny splatných cenných papírů má za následek postupné a předvídatelné snižování objemu držených dluhopisů v rámci programu nákupu aktiv, který byl koncipován s cílem zachovat hladké fungování trhů.^[7]

Rozvaha Eurosystému se nadále přiměřeným a předvídatelným tempem snižuje, jak je patrné z grafu 1. Reinvestice v rámci APP byly ukončeny v závěru června 2023 a v případě PEPP v závěru roku 2024. Rok 2025 byl tedy prvním rokem od zahájení programů, v nichž Eurosystém neprováděl žádné nákupy aktiv souvisejících s měnovou politikou. Pokles portfolií APP a PEPP byl trhem hladce absorbován. Vzhledem k tomu, že Eurosystém postupně snižoval objem cenných papírů, ostatní investoři včetně domácností, bank, penzijních fondů a pojišťoven svůj objem aktiv zvyšovali. Hodnocení strategie v roce 2025 zopakovalo, že prvořadým nástrojem měnové politiky ECB jsou její měnověpolitické sazby. Současně také potvrdilo, že Rada guvernérů může podle potřeby použít i další nástroje k řízení nastavení měnové politiky, pokud se měnověpolitické sazby přiblíží ke spodní hranici, nebo k zachování hladkého fungování transmise měnové politiky. ECB pravidelně sleduje vedlejší účinky a dopady nástrojů své měnové politiky na fungování trhu a při zavádění nebo úpravě dodatečných nástrojů měnové politiky také posuzuje proporcionalitu.

Graf 1

Vývoj měnověpolitických aktiv Eurosystému

(mld. EUR)

1.5 Transmise měnové politiky

Evropský parlament vyjadřuje ve svém usnesení politování nad tím, že od finanční krize v roce 2008 režimy krátkodobých úvěrů ECB z velké části nahradily soukromý trh mezibankovního financování. Vyzývá ECB, aby bankám neplatila sazby z vkladů, které jsou vyšší než tržní sazby, neboť to je v rozporu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou hospodářskou soutěží, a aby odstranila veškeré překážky, které brání oživení krátkodobých nezajištěných mezibankovních trhů. [odstavec 15]

Činnost na peněžním trhu roste s poklesem přebytečné likvidity, zatímco objem čerpání úvěrů od centrální banky zůstává nízký. Objem i splatnost refinančních operací Eurosystému se mezi lety 2022 a 2025 snížily poté, co se zvýšily v důsledku krizí, které zasáhly eurozónu, když Eurosystém zavedl cílené dlouhodobější refinanční operace (TLTRO). Ty nabízely bankám příznivé podmínky a motivovaly k poskytování úvěrů reálné ekonomice, což podpořilo transmisi akomodační měnové politiky během krizí. Vzhledem k tomu, že se přebytečná likvidita snížila v důsledku postupné redukce portfolií programů APP a PEPP a omezeného využívání standardních refinančních operací, činnost na peněžním trhu opět vzrostla.^[8]

Hladká transmise měnové politiky se opírá o efektivní řízení krátkodobých sazeb peněžního trhu ze strany ECB. Úročení vkladů, které banky drží u Eurosystému, je kotvou pro krátkodobé sazby peněžního trhu, jež je možno řídit v souladu s nastavením měnové politiky. V případě přebytečné likvidity se očekává, že sazby peněžního trhu se budou nacházet poblíž úrokové sazby vkladové facility ECB. Peněžní trhy jsou také ovlivňovány strukturálními faktory, které nesouvisejí s měnovou politikou. Na nezajištěném trhu mohou krátkodobé sazby poklesnout pod úroveň úrokové sazby vkladové facility, protože nebankovní finanční instituce a banky mimo eurozónu bez přístupu ke vkladové facilitě ECB jsou rovněž aktivními účastníky trhu.^[9] Spread mezi nezajištěnými krátkodobými tržními kurzy a úrokovou sazbou vkladové facility se zároveň pomalu, ale setrvale snižuje s tím, jak klesá přebytečná likvidita. Očekává se, že přebytečná likvidita bude dále klesat. Pokud jde o zajištěné krátkodobé tržní sazby, ty se nyní nacházejí v průměru na úrovni úrokové sazby vkladové facility.

1.6 Tržní neutralita, fungování trhu a efektivní alokace zdrojů

Usnesení Evropského parlamentu konstatuje, že koncept tržní neutrality souvisí se zásadou „otevřeného tržního hospodářství s volnou hospodářskou soutěží“. Respektuje nezávislost ECB, současně ji však vybízí, aby řešila selhání trhu a zajistila účinné rozdělování zdrojů v dlouhodobém horizontu a aby zároveň zůstala co nejvíce apolitická a v různých situacích respektovala neutralitu trhu; zdůrazňuje, že tato rozhodnutí nesmí přijímat na úkor plnění svého mandátu. [odstavec 23]

ECB je odhodlána dodržovat zásadu „otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, upřednostňující efektivní alokaci zdrojů“, jak je zakotvena v čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Efektivní a dobře fungující finanční trhy mají zásadní význam pro zajištění optimální alokace zdrojů v tržním hospodářství. Hladké fungování finančních trhů – zejména peněžních a dluhopisových trhů – má zásadní význam pro řádnou transmisi opatření měnové politiky do širší ekonomiky. Dodržování zásady otevřeného tržního hospodářství neznamená zákaz ovlivňování tržních procesů, ale spíše vytváří rámec, podle něhož může ECB provádět intervence přiměřeným způsobem a v souladu se svým mandátem.

Tržní neutralita pomáhá zajistit, aby kroky ECB byly v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. ECB je odhodlána zabránit nepřiměřenému narušení fungování trhu nebo hospodářské soutěže. Tržní neutralita je základním kamenem koncepce programů ECB pro nákup aktiv. Konkrétně cílem tržní neutrality bylo zachovat mechanismy určování cen tím, že se zabrání podstatnému narušování výnosové křivky i narušování tržní likvidity nebo dostupnosti zajištění v důsledku nákupů ECB. ECB se může oprávněně odchýlit od tržní neutrality, je-li to nezbytné k dosažení jejích cílů nebo řízení rizik, za předpokladu zachování souladu takových opatření s ostatními zásadami Smlouvy a dodržení zásady proporcionality. ECB má rámce pro kontrolu rizik na ochranu své rozvahy před finančními riziky vyplývajícími z přímých nákupů aktiv při plnění cíle své měnové politiky. Tyto rámce zahrnují postupy pro úvěrové hodnocení a hloubkový audit, které by – při dodržení zásady proporcionality – mohly vést k omezení nebo pozastavení nákupů určitých cenných papírů, což by mohlo vést k odchýlení se od tržní neutrality. Tyto rámce podtrhují obezřetný přístup ECB k plnění jejího cíle měnové politiky, kterým je cenová stabilita, při současném zmírňování rizik a dodržování zásad Smlouvy.

V plánu ECB v oblasti klimatu z roku 2021 oznámila Rada guvernérů své rozhodnutí měnit prostřednictvím reinvestic strukturu držených podnikových dluhopisů směrem k emitentům s lepším výkonem v oblasti klimatu. Tato úprava byla provedena počínaje říjnem 2022. Jejím cílem bylo řešit inherentní uhlíkové zkreslení v portfoliu, zmírnit finanční rizika související s klimatem v rozvaze Eurosystému a začlenit sekundární cíl podpory obecných hospodářských politik EU – v tomto případě širších klimatických cílů – do měnové politiky ECB. Tato opatření související s klimatem vedla k výraznému snížení uhlíkové náročnosti toků nákupu podnikových dluhopisů. Eurosystém ukončil v závěru června 2023 reinvestice cenných papírů podnikového sektoru v rámci programu nákupu aktiv a na konci roku 2024 v rámci programu PEPP.

2 Finanční stabilita a tržní infrastruktura

2.1 Sledování kryptoaktiv

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby zintenzivnila monitorování kryptoaktiv, jako jsou stablecoiny. [odstavec 29]

ECB pozorně sleduje rizika, která pro finanční stabilitu představují kryptoaktiva a zejména stablecoiny, jakož i jejich dopad na transmisi měnové politiky a hladké fungování platebních systémů. Analytická činnost a dohled v této oblasti se neustále rozšiřují, aby odrážely vývoj trhu a měnící se regulační rámec. Například v průběhu roku 2025 a na začátku roku 2026 zveřejnila ECB několik článků o tom, jak by kryptoaktiva a stablecoiny mohly ovlivnit finanční stabilitu nebo měnovou politiku.^[10] ECB také spolupracovala s vnitrostátními příslušnými orgány na rozvoji analytických a monitorovacích schopností a podílela se na související činnosti Evropské rady pro systémová rizika v oblasti kryptoaktiv včetně stablecoinů.^[11] Vzhledem ke globální povaze a přeshraničnímu dosahu kryptoaktiv ECB nadále přispívá k činnosti související s kryptoaktivy a tokenizací na mezinárodních fórech, například svou účastí v Radě pro finanční stabilitu, Basilejském výboru pro bankovní dohled, Výboru pro platební styk a tržní infrastrukturu, Výboru pro globální finanční systém a Výboru pro trhy. Tato činnost zahrnuje sledování a vyhodnocování: rizik kryptoaktiv a poskytovatelů s nimi spojených služeb, včetně rizik vyplývajících z vazeb těchto poskytovatelů na finanční sektor; širších důsledků pro finanční systém; a provádění a dalšího rozvoje mezinárodních standardů s cílem řešit tato rizika. ECB rovněž rozšířila své sledování vývoje na širších tokenizačních trzích mimo kryptoaktiva a stablecoiny tak, aby zahrnovala také tokenizované vklady nebo tokenizované dluhopisy.^[12] Činila tak zejména v rámci své iniciativy „Appia“, jejímž cílem je společně se zúčastněnými stranami z veřejného a soukromého sektoru navrhnout integrovaný, inovativní a konkurenceschopný evropský tokenizovaný finanční systém.^[13] ECB je připravena poskytovat Komisi a oběma zákonodárcům náležitým způsobem další podněty a podklady pro politiku na základě své analýzy a interního sledování, jak tomu bylo v roce 2025.^[14]

2.2 Provozní odolnost a dozor nad službami systému TARGET^[15]

Evropský parlament ve svém usnesení vyjadřuje znepokojení nad dočasným výpadkem systému ECB pro zúčtování plateb v reálném čase T2 a T2S, k němuž došlo v únoru 2025 a vyzývá ECB, aby pečlivě sledovala a zajistila řádné fungování systémů zúčtování. [odstavec 32]

Eurosystém uplatňuje tři doplňující se přístupy k podpoře bezpečnosti a účinnosti infrastruktur finančního trhu. Jedná se o: i) vlastnění a provozování infrastruktury finančního trhu („funkční složka provozu“); ii) vykonávání činnosti dohledu („funkční složka dohledu“); a iii) fungování jako katalyzátor (funkce katalyzátoru). Služby TARGET jsou služby infrastruktury finančního trhu, které vyvinul a provozuje Eurosystém. Zajišťují volný tok hotovosti, cenných papírů a zajištění v rámci celé Evropy. V této souvislosti funkční složka dohledu Eurosystému – která je organizačně oddělená od funkční složky provozu – provádí pravidelná hodnocení s cílem ověřit soulad služeb TARGET s příslušnými zásadami dozoru a právními předpisy. V případě zjištění případů nedodržení požadavků, vydá doporučení v oblasti dohledu s cílem vyvolat změnu. V této funkci funkční složka dohledu pravidelně spolupracuje s funkční složkou provozu Eurosystému pro služby TARGET s cílem vyžádat si informace nezbytné pro formulování svého nezávislého pohledu.

Funkční složka provozu Eurosystému pro služby TARGET reagovala na závažný incident v únoru 2025 s dopadem na T2 a T2S provedením komplexního přezkumu po incidentu zahrnujícím hlavní příčiny, provozní dopad a nápravná opatření. Zjištění v oblasti dohledu byla konsolidována ve zprávě „post morem“, která byla zveřejněna na internetových stránkách ECB v listopadu 2025 a sdílena s Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu. Provádění zjištění z přezkumů v oblasti dohledu značně pokročila: časově kritická opatření již byla dokončena, zatímco se zbývající opatření provádí v souladu s dohodnutým akčním plánem s ohledem na další posílení provozní odolnosti a mechanismů krizového řízení. Obecněji řečeno, služby TARGET fungují na základě rámce spolehlivého řízení rizik a kybernetické odolnosti, který zahrnuje kontinuitu provozu, mechanismy nepředvídaných událostí a krizového řízení souběžně s nadbytečností, průběžným sledováním a pravidelným testováním.

Funkční složka dohledu Eurosystému pro služby TARGET navíc provedla podrobné hodnocení dohledu tohoto závažného incidentu. Byla vydána doporučení týkající se identifikace hlavních příčin, účinnosti postupu oživení, testování a řešení nepředvídaných událostí. Funkční složka provozu služeb TARGET nyní tato doporučení prioritně řeší. V neposlední řadě Eurosystém v reakci na vyvíjející se oblast hrozeb aktualizoval svou strategii kybernetické odolnosti a sladil rámec TIBER-EU^[16] s požadavky nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA)^[17], čímž pomáhá orgánům při provádění a organizaci penetračního testování na základě hrozeb s cílem zjistit, jak provozovatelé chrání své systémy před kybernetickými útoky.

3 Řízení a komunikace ECB

3.1 Institucionální řízení

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby podporovala otevřený a konstruktivní interní dialog. Vybízí ECB také k dalšímu posílení rámců pro zastupování zaměstnanců a interního rámce pro whistleblowing. [odstavec 37]

ECB má komplexní rámec pro zastupování zaměstnanců, který podporuje smysluplný dialog a spolupráci se zástupci zaměstnanců. Rámec ECB pro zastupování zaměstnanců poskytuje zástupcům zaměstnanců dostatečné nástroje k přispívání (např. prostřednictvím konzultace), interakci a spolupráci (např. na pravidelných jednáních se zaměstnanci a řídícími pracovníky ECB na všech pozicích) a komunikaci (např. prostřednictvím dopisů z vlastního podnětu, e-mailů a intranetu ECB), aby mohli vyjádřit své názory a zastupovat názory zaměstnanců. Rozhodovací orgány ECB tyto názory zohledňují, díky čemuž zaměstnanci ECB mohou poskytnout vstupní údaje pro rozhodnutí o zaměstnaneckých politikách a záležitostech, které se jich týkají.

V souladu s plány popsanými v reakci ECB na loňské usnesení Evropského parlamentu provedla ECB v roce 2025 komplexní přezkum svých pravidel pro oznamování, vyšetřování a disciplinární záležitosti. Přezkum byl založen na zkušenostech získaných od roku 2020, kdy byl rámec výrazně revidován. V prosinci 2025 přijala Výkonná rada ECB modernizovaný rámec, který zavedl řadu zdokonalení, včetně zdokonaleného rámce pro whistleblowing. Revidovaná pravidla vyjasňují kanály pro oznamování a podstatně zefektivňují vyšetřování případů porušení povinností, která budou nyní podporována jediným specializovaným útvarem. Nyní je navíc kladen větší důraz na podporování zaměstnanců zapojených do těchto procesů, mimo jiné prostřednictvím poradenství a konzultace, jakož i na posílenou proaktivní ochranu v případě, že bylo zjištěno jakékoli riziko odvetného opatření. Kromě toho revidovaný rámec za určitých podmínek zlepšuje záruky pro zaměstnance, kteří veřejně oznamují porušení povinnosti, která mají dopad na veřejný zájem.

3.2 Interakce s vnitrostátními parlamenty

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá Evropský systém centrálních bank (ESCB), aby pokračoval v dialozích s vnitrostátními parlamenty a dále je posiloval, neboť se domnívá, že se tím posílí jeho legitimita a politiky. [odstavec 39]

Ačkoli vnitrostátní parlamenty primárně spolupracují se svými příslušnými národními centrálními bankami Eurosystému, ECB s nimi může v relevantních případech také spolupracovat ad hoc. Rozsah a způsob interakce mezi národními centrálními bankami a parlamenty se v jednotlivých členských státech liší. Zvláštní ústavní uspořádání, právní předpisy a širší institucionální struktury každého členského státu ovlivňují, jak, kdy a v jakém formátu spolupracují národní centrální banky s vnitrostátními parlamenty. I když se ECB primárně zodpovídá Evropskému parlamentu, může příležitostně přijímat delegace vnitrostátních parlamentů, aby diskutovala o otázkách, které mají význam pro celou eurozónu. Tyto výměny názorů probíhají na žádost vnitrostátního parlamentu a jejich cílem je zajistit vyváženou úroveň zapojení mezi parlamenty všech zemí eurozóny. Členské státy, jejichž národní centrální banky jsou součástí ESCB, ale ne Eurosystému, si svoji měnovou politiku řídí samostatně a ECB s těmito vnitrostátními parlamenty obvykle ohledně své měnové politiky nejedná.