Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio,viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 19. ledna 2017

Dámy a pánové, nejprve mi dovolte Vám popřát šťastný nový rok. Panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní Vás budeme informovat o výsledku dnešního zasedání Rady guvernérů.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizont našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že budeme pokračovat v nákupech v rámci programu nákupu aktiv ve stávajícím měsíčním objemu 80 mld. EUR do konce března 2017 a že od dubna 2017 by naše čisté nákupy aktiv měly pokračovat v měsíčním objemu 60 mld. EUR do konce prosince 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím inflačním cílem. Čisté nákupy budou probíhat současně s reinvesticemi splátek jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv.

Rada guvernérů dnes také rozhodla o dalších podrobnostech nákupu aktiv Eurosystémem s výnosy pod úrovní úrokové sazby vkladové facility v rámci jeho programu nákupu aktiv veřejného sektoru. Tato rozhodnutí budou zveřejněna v samostatné tiskové zprávě v 15.30 SEČ.

Měnová rozhodnutí přijatá v prosinci 2016 zachovala velmi příznivé podmínky financování, které jsou nezbytné k zajištění trvalého přibližování míry inflace ve střednědobém horizontu k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Naše opatření se nadále příznivě promítají do úvěrových podmínek pro podniky a domácnosti. Celková inflace v poslední době podle očekávaní vzrostla, z velké části v důsledku vlivu srovnávací základny na ceny energií, ale základní inflační tlaky zůstávají nevýrazné. Rada guvernérů bude nadále odhlížet od změn inflace měřené HICP, pokud budou tyto výsledky vyhodnoceny jako přechodné a bez dopadu na střednědobý výhled cenové stability.

Pro posílení inflačních tlaků v eurozóně a podporu celkové inflace ve střednědobém výhledu je třeba velmi podstatného stupně měnové akomodace. Bude-li to třeba k dosažení jejího cíle, využije Rada guvernérů všechny nástroje, které má v rámci svého mandátu k dispozici. Zejména pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k udržitelné korekci vývoje inflace, jsme připraveni rozšířit program nákupu aktiv co do objemu anebo délky trvání.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Reálný HDP v eurozóně ve třetím čtvrtletí roku 2016 mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 %, a vykázal tak obdobný růst jako v druhém čtvrtletí. Přicházející údaje, zejména výsledky výběrových šetření, poukazují na mírně silnější růst v posledním čtvrtletí roku 2016. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářská expanze bude dále posilovat. Promítání našich měnověpolitických opatření podporuje domácí poptávku a usnadňuje probíhající proces snižování zadluženosti. Velmi příznivé podmínky financování a zlepšení ziskovosti podniků nadále podporují oživení investic. Podporu soukromé spotřebě prostřednictvím růstu reálného disponibilního důchodu domácností navíc poskytuje pokračující růst zaměstnanosti, který těží také z dřívějších strukturálních reforem. Zároveň se objevují známky poněkud výraznějšího celosvětového oživení. Hospodářský růst v eurozóně bude však podle předpokladů tlumen pomalým prováděním strukturálních reforem a zbývajícími korekcemi rozvah v řadě odvětví. Hospodářský výhled v eurozóně je nadále spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení a souvisí převážně s globálními faktory.

Podle Eurostatu vzrostla v prosinci 2016 meziroční inflace měřená HICP z listopadové hodnoty 0,6 % na 1,1 %. Tento vývoj je především odrazem silného meziročního růstu cen energií, i když známky přesvědčivého zvyšování jádrové inflace zatím neexistují. Pokud jde o budoucí vývoj, na základě současných cen futures na ropu, je pravděpodobné, že celková inflace v blízké budoucnosti dále oživí – z velké části v důsledku pohybů meziročního tempa růstu cen energií. Jádrová inflace by však měla ve střednědobém výhledu postupněji růst, v čemž by ji měla podpořit naše měnověpolitická opatření, očekávané hospodářské oživení a odpovídající postupné zužování mezery výstupu.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (M3) nadále rostou výrazným tempem, přičemž jejich meziroční tempo růstu v listopadu 2016 posílilo z říjnové hodnoty 4,4 % na úroveň 4,8 %. Meziroční růst agregátu M3 byl stejně jako v předchozích měsících podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v listopadu úrovně 8,7 % oproti 8,0 % v říjnu.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo změny úvěrů nefinančním podnikům dosáhlo v listopadu 2016 úrovně 2,2 % v porovnání s 2,1 % v říjnu. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem dosáhlo v listopadu úrovně 1,9 % v porovnání s 1,8 % v říjnu. Ačkoliv dynamika bankovních úvěrů nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru, opatření měnové politiky zavedená od června 2014 výrazně podporují zlepšování situace v oblasti úvěrových podmínek pro podniky a domácnosti i v oblasti úvěrových toků v celé eurozóně. Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 naznačuje, že úvěrové standardy pro úvěry podnikům se celkově stabilizují, přičemž poptávka po úvěrech nadále výrazně rostla ve všech úvěrových kategoriích.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo nezbytnost pokračovat ve velmi výrazném stupni měnové akomodace, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn trvalý návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodnějším způsobem přispět také ostatní oblasti politiky, jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit investice, produktivitu a růst potenciálního produktu v eurozóně. Strukturálních reforem je zapotřebí ve všech zemích eurozóny. Především jsou třeba reformy ke zlepšení podnikatelského prostředí, včetně zajištění odpovídající veřejné infrastruktury. Dále má prioritu posílení stávajících investičních iniciativ, pokrok v oblasti unie kapitálových trhů a reformy, které zlepší řešení špatných úvěrů. Hospodářské oživení by měly podpořit také fiskální politiky, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Pro zajištění důvěry ve fiskální rámec má nadále zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu v průběhu času a napříč zeměmi. Současně je nutné, aby všechny země zintenzivnily své úsilí k dosažení více prorůstového složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme Vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média