ECB vydala zprávu o pokroku směrem k přijetí eura

24. června 2026

• Tato zpráva, vydávaná každé dva roky, hodnotí pokrok směrem k přijetí eura v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku
• Hodnocené země vykazují ekonomickou odolnost vůči vnějším šokům, i když na cestě k přijetí eura stále čelí překážkám
• Vývoj inflace je smíšený, přičemž se fiskální situace ve většině zemí zhoršuje
• Právní předpisy ve všech pěti zemích nejsou zcela slučitelné s právními požadavky pro přijetí eura

Podle Konvergenční zprávy Evropské centrální banky z roku 2026, která byla dnes zveřejněna, dosáhly členské státy Evropské unie mimo eurozónu v oblasti hospodářské konvergence s eurozónou od roku 2024 omezeného pokroku. Klíčovým faktorem tlumícím hospodářskou konvergenci je hospodářský dopad vnějších šoků, včetně války Ruska proti Ukrajině, napětí v oblasti světového obchodu a vypuknutí války na Blízkém východě.

Navzdory těmto vnějším náročným podmínkám vykazuje ekonomická aktivita v hodnocených zemích odolnost, avšak tempo růstu se v jednotlivých zemích lišilo. Pokud jde o další vývoj, ekonomický výhled je spojen se zvýšeným geopolitickým napětím. Válka na Blízkém východě přispěla k vyšší volatilitě na světových trzích s energiemi a rostoucím nákladům na energie, což prohloubilo nejistotu ohledně ekonomických vyhlídek. Tento vývoj již měl viditelný vliv na inflaci a důvěru v ekonomice a mohl by v budoucnu negativně ovlivňovat hospodářský růst. Zatímco se míra citlivosti a přímé expozice těchto ekonomik vůči energetickým šokům v průběhu času zmírnila a je v současné době nižší než v roce 2022, střednědobé hospodářské dopady budou záviset na intenzitě a délce současného energetického šoku, jakož i na rozsahu jeho nepřímých a sekundárních efektů.

Pokud jde o kritérium cenové stability, tří z pěti hodnocených zemí zaznamenalo 12měsíční průměrnou míru inflace nad referenční hodnotou 2,7 %. V Rumunsku byla inflace výrazně nad referenční hodnotou a v Maďarsku a Polsku ji převyšovala také, i když v menší míře. V České republice a Švédsku byla inflace pod referenční hodnotou (graf 1). Referenční hodnota je založena na třech členských státech s nejlepšími výsledky za posledních 12 měsíců, kterými jsou Kypr (0,9 %), Francie (1,2 %) a Dánsko (1,6 %), přičemž se k jejich průměrné míře inflace za posledních 12 měsíců připočte 1,5 procentního bodu. V žádném členském státě nebyl vývoj označen za mimořádnou hodnotu, která by byla důvodem pro vyloučení z výpočtu referenční hodnoty.

Graf 1

Inflace měřená HICP

(průměrné procentní změny za rok)

Graf 2

Přebytek (+) nebo schodek (–) vládního sektoru

(v procentech HDP)

Fiskální schodek se ve většině zemí od vydání konvergenční zprávy z roku 2024 zhoršil, přičemž poměr dluhu k HDP v některých případech výrazně vzrostl. V roce 2025 překročily referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP Maďarsko, Polsko a Rumunsko (graf 2). Poměr hrubého dluhu vládního sektoru k HDP byl v roce 2025 ve všech hodnocených zemích s výjimkou Maďarska nižší či výrazně nižší než 60% referenční hodnota. Poslední projekce Evropské komise však naznačují, že v roce 2026 vzroste poměr dluhu nad referenční hodnotu v Polsku i Rumunsku.

Počet zemí podléhajících postupu při nadměrném schodku se od konvergenční zprávy z roku 2024 zvýšil na tři, když k Rumunsku přibyly Maďarsko a Polsko. Podle projekcí Evropské komise by žádná z těchto zemí neměla snížit svůj schodek pod referenční hodnotu 3 % HDP před koncem roku 2027. Na Rumunsko se nadále vztahuje postup při nadměrném schodku, který byl zahájen v roce 2020 a u něhož byl termín pro ukončení nadměrného schodku prodloužen do roku 2030. V červenci 2024 byl zahájen postup při nadměrném schodku rovněž s Maďarskem a Polskem, a to na základě schodku nad referenční hodnotou 3 % HDP v roce 2023, který činil 4,7 % u první a 7,3 % u druhé zmíněné země. Termíny pro nápravu jsou stanoveny na rok 2026 a 2028.

Pokud jde o kritérium směnného kurzu, žádná z měn hodnocených zemí se neúčastní mechanismu směnných kurzů (ERM II) a některé měny zaznamenaly v několika posledních letech výrazné výkyvy vůči euru (graf 3).

Pokud jde o dlouhodobé úrokové sazby, tři z pěti hodnocených zemí zaznamenaly 12měsíční průměrnou dlouhodobou úrokovou sazbu nad referenční hodnotou 5,1 % (graf 4). Jednalo se o Polsko (5,4 %), Maďarsko (6,7 %) a Rumunsko (6,7 %) a jejich dlouhodobé úrokové sazby byly rovněž nad referenční hodnotou uvedenou v konvergenční zprávě 2024. Referenční hodnota je založena na 12měsíčním průměru dlouhodobých úrokových sazeb tří členských států s nejnižší mírou inflace, kterými jsou Dánsko (2,6 %), Kypr (3,1 %) a Francie (3,5 %). Průměrná úroková sazba tedy dosahovala 3,1 %. Přičtením dvou procentních bodů byla následně získána referenční hodnota, která činí 5,1 %.

Graf 3

Vzájemný směnný kurz k euru

(index: průměr v červnu 2024 = 100; denní údaje; 1. června 2024 – 17. června 2026)

Graf 4

Dlouhodobé úrokové sazby

(v procentech, roční průměr)

Pro udržitelnost konvergence je důležitá kvalita institucí. Silnější instituce a řízení by přinesly značné hospodářské výhody, zejména v Maďarsku a Rumunsku. Ukazatele zveřejněné mezinárodními organizacemi naznačují, že s výjimkou Švédska stále existuje prostor pro hodnocené země, aby vyrovnaly rozdíly v oblasti kvality jejich institucí a řízení.

Pokud jde o slučitelnost vnitrostátních právních předpisů se Smlouvami a se statutem ESCB a ECB, žádná z hodnocených zemí nesplňovala v plném rozsahu podmínky pro přijetí eura.

Médiím poskytne informace Benoit Deeg, tel.: +49 172 1683704.

Poznámky

• Konvergenční zpráva Evropské komise
• Konvergenční zpráva ECB zkoumá hospodářskou a právní konvergenci členských států EU mimo eurozónu, na které se vztahuje výjimka. Činí tak jednou za dva roky nebo na žádost konkrétní země. Hodnotí stupeň udržitelné hospodářské konvergence v rámci eurozóny, zda jsou vnitrostátní právní předpisy slučitelné s právním rámcem EU a zda jsou plněny statutární požadavky pro příslušné národní centrální banky. Vzhledem k trvalé výjimce ze zavedení eura není Dánsko součástí hodnocení, pokud o to země sama nepožádá.
• Uzávěrka statistických údajů pro tuto konvergenční zprávu proběhla 17. června 2026. Referenčním obdobím jak pro kritérium cenové stability, tak pro kritérium dlouhodobých úrokových sazeb je období od června 2025 do května 2026. Pro směnné kurzy trvá referenční období od 18. června 2024 do 17. června 2026. Údaje o fiskálních pozicích za minulá období zahrnují období do roku 2025. Prognózy jsou založeny na Ekonomické prognóze Evropské komise z jara 2026 a na nejaktuálnějších konvergenčních programech dotyčných zemí i na dalších informacích, které jsou důležité pro posuzování udržitelnosti konvergence v budoucnu.