TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Boris Vujčić, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 11. června 2026

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů je odhodlána nastavit měnovou politiku tak, aby zajistila stabilizaci inflace ve střednědobém výhledu na našem 2% cíli. V souladu s tímto závazkem jsme se proto dnes rozhodli zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky a rozhodnutí zvýšit úrokové sazby je vhodné pro vícero scénářů ukazujících, jak by se tento šok mohl dále vyvíjet a ovlivňovat střednědobý výhled pro eurozónu.

V základním scénáři nových projekcí odborníků Eurosystému se očekává celková inflace průměrně ve výši 3,0 % v roce 2026, 2,3 % v roce 2027 a 2,0 % v roce 2028. Pokud jde o inflaci bez započtení cen energií a potravin, základní scénář předpokládá, že dosáhne v průměru 2,5 % v roce 2026 a 2027 a 2,2 % v roce 2028. V porovnání s březnem odborníci Eurosystému zrevidovali svůj základní scénář vývoje inflace v roce 2026 a 2027 v důsledku vyšší trajektorie cen energií, což by se do určité míry mělo promítat do růstu cen potravin, zboží a služeb. Základní scénář předpokládá, že hospodářský růst dosáhne průměrné úrovně 0,8 % v roce 2026, 1,2 % v roce 2027 a 1,5 % v roce 2028. Pro rok 2026 a 2027 se jedná o revizi směrem dolů a odráží tak výraznější dopad války na komoditní trhy, reálné příjmy a důvěru.

Výhled zůstává nejistý, přičemž rizika pro inflaci jsou vychýlena směrem nahoru a rizika pro hospodářský růst směrem dolů. Celkové důsledky války pro střednědobou inflaci a hospodářský vývoj budou záviset na intenzitě a délce výsledného energetického cenového šoku a rozsahu jeho nepřímých a sekundárních efektů. Tato nejistota se odráží také v širokém rozpětí výsledků inflace a hospodářského růstu v aktualizovaných názorných scénářích sestavených odborníky Eurosystému. Tyto scénáře budou společně s projekcemi našich odborníků zveřejněny na našich internetových stránkách.

Díky dnešnímu rozhodnutí máme nadále dobré předpoklady zvládnout nejistotu způsobenou válkou. Situaci budeme pozorně sledovat a odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na základě údajů a na jednotlivých zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedená v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Při zohlednění dočasného faktoru v Irsku ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí rostla. Podporovala ji domácí poptávka a vývoz. Avšak válka na Blízkém východě hospodářskou aktivitu tlumí a průzkumy ukazují na zpomalení, zejména v sektoru služeb. Zpracovatelský průmysl zatím odolává. Zčásti je tento vývoj způsoben tím, že podniky si vytvořily zásoby, aby se vyrovnaly s tlaky v dodavatelských řetězcích. Dále vývoj odráží vyšší výdaje na obranu.

Trh práce zůstává odolný. Nezaměstnanost dosáhla v dubnu úrovně 6,3 % a zůstává blízko svého historického minima. V prvním čtvrtletí vznikala nová pracovní místa, i když pomalejším tempem než v posledním čtvrtletí roku 2025. Poptávka po práci dále ochladla a podniky a domácnosti očekávají, že trh práce oslabí.

Pokud jde o budoucí vývoj, odborníci Eurosystému nyní očekávají, že domácí poptávka bude slabší, než uváděly březnové projekce, neboť válka snižuje důvěru a vyšší náklady na energie erodují reálné příjmy. Současně jsou rozvahy domácností celkově solidní a hlavním faktorem růstu by měla zůstat spotřeba. Vyšší náklady na energie a nižší důvěra v krátkodobém horizontu negativně zasáhnou soukromé investice, ale podniky by měly podporovat investice do nových digitálních technologií. Vyšší výdaje vlád na obranu a infrastrukturu by měly nadále podporovat veřejné investice. Tyto faktory by měly do určité míry tlumit dopady války.

Rada guvernérů zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba posílit ekonomiku eurozóny a současně zachovat zdravé veřejné finance. Fiskální stabilita je základní kotvou širší hospodářské stability. Jak zdůraznila Evropská komise ve svém jarním balíčku evropského semestru 2026, fiskální reakce na energetický cenový šok by měly být dočasné, cílené a uzpůsobené dané situaci. Důležitější než kdy dřív jsou reformy vedoucí k zvýšení růstového potenciálu eurozóny a urychlení energetické transformace mající za cíl snížit její závislost na fosilních palivech. Pro financování inovací a podporu zelené a digitální transformace a zlepšení produktivity má klíčový význam dokončení unie úspor a investic. Digitální euro a tokenizované velkoobchodní peníze centrální banky posílí strategickou autonomii Evropy, její konkurenceschopnost a finanční integraci a podpoří inovace platebního styku. Je proto nezbytné urychleně přijmout nařízení o zavedení digitálního eura. Evropským podnikům pomůže v rychlejším růstu zjednodušení a harmonizace pravidel na celém jednotném trhu EU.

Inflace

Inflace v květnu vzrostla z dubnové úrovně 3,0 % na 3,2 %. Růst cen energií mírně vzrostl z dubnových 10,8 % na 10,9 %, zatímco růst cen potravin oslabil z 2,4 % na 2,0 %. Inflace bez započtení cen energií a potravin mírně vzrostla z dubnových 2,2 % na 2,5 %. Růst cen zboží se zvýšil na úroveň 0,9 % a růst cen služeb vzrostl z 3,0 % na 3,5 %.

Domácí nákladové tlaky se v prvním čtvrtletí uvolnily. Tento vývoj byl podporován pomalejším růstem mezd a zisků. Na zmírňování růstu mezd během roku nadále ukazuje mzdový přehled ECB a výsledky průzkumů mzdových očekávání. Podnikům se však zdražuje získávání jiných vstupů a očekává se tedy, že své prodejní ceny zvýší. Navíc některé ukazatele jádrové inflace jsou v důsledku energetického šoku již na vyšší úrovni. Inflační očekávání v kratších horizontech zůstávají výrazně nad úrovněmi před vypuknutím války na Blízkém východě. Současně většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nachází kolem 2 % a podporují tak stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu kolem cíle.

Růst cen energií dále zvýší inflaci během léta a po část první poloviny roku 2027 ji udrží výrazně nad cílovou úrovní. To bude mít dopad také na růst cen potravin, zboží a služeb. Inflace by se pak měla vrátit k cíli ve druhé polovině roku 2027. Tento vývoj by měly podporovat klesající ceny energií a pomalejší růst ostatních cen. Jedním z hlavních zdrojů nejistoty je však nadále válka na Blízkém východě. Čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím pravděpodobnější bude dopad v podobě plošnější inflace prostřednictvím nepřímých a sekundárních efektů. Míru a setrvalost růstu cen energií budeme tedy pozorně sledovat, včetně toho, jak se promítá do tvorby cen a mezd, inflačních očekávání a celkové hospodářské dynamiky.

Hodnocení rizik

Rizika ohrožující výhled hospodářského růstu jsou vychýlena směrem dolů, zejména v důsledku války na Blízkém východě, což zvýšilo volatilitu světového politického prostředí. Déletrvající narušení dodávek energií by mohlo ceny energií dále zvýšit, a to i po delší dobu, než se v současnosti očekává. Tyto faktory by narušily reálné příjmy ještě větší měrou a podniky by byly méně ochotny investovat a domácnosti utrácet. Toto zpomalení hospodářského růstu by bylo ještě větší, pokud by uzavření hlavních přepravních tras způsobilo akutní nedostatek nejdůležitějších výrobních vstupů, který by přiměl podniky v eurozóně omezit výrobu. Poptávku by mohlo utlumit zhoršení důvěry na světových finančních trzích nebo omezenější nabídka úvěrů. Výraznější napětí v mezinárodním obchodě by mohlo také více narušit dodavatelské řetězce, snížit vývoz a oslabit spotřebu a investice. Další geopolitické napětí, zejména neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině, zůstává jedním z hlavních zdrojů nejistoty. Naproti tomu by se mohl hospodářský růst ukázat být vyšší, pokud by se ekonomika a energetické trhy adaptovaly oproti očekávání rychleji na narušení způsobené válkou na Blízkém východě nebo pokud by byla válka rychle a udržitelně vyřešena. Plánované výdaje na obranu a infrastrukturu, reformy mající za cíl zvýšit produktivitu a zavádění nových technologií podniky v eurozóně by navíc mohly hospodářský růst zvýšit více, než se předpokládá. Dále by nad rámec stávajících očekávání mohla hospodářský růst zvýšit hlubší integrace jednotného trhu.

Rizika spojená s inflačním výhledem jsou na straně růstu. Pokud by se ceny energií zvyšovaly oproti stávajícím očekáváním více a na delší dobu, inflace v eurozóně by mohla dále vzrůst. Tento vývoj by mohl zesílit a stát se setrvalejším, pokud by se vyšší ceny energií oproti předpokladům větší měrou přelily do dalších cen a mezd, pokud by dlouhodobější inflační očekávání v reakci na tento trend vzrostly nebo pokud by globální dodavatelské řetězce byly narušeny ve větší míře. Stávající obchodní napětí by také mohlo vyústit ve zvýšení fragmentace světových dodavatelských řetězců, omezit dodávky kritických surovin a zhoršit kapacitní omezení v ekonomice eurozóny. Extrémní povětrnostní jevy a prohlubující se klimatická a přírodní krize jako taková by mohly zdražovat ceny potravin více, než se očekává. Naproti tomu by se mohla inflace ukázat být o něco nižší, pokud by byly hospodářské dopady války na Blízkém východě ve skutečnosti krátkodobější povahy, než se nyní očekává, či pokud by se nepřímé nebo sekundární efekty ukázaly být méně výrazné, než se očekává. Finanční trhy charakterizované vyšší volatilitou a větší averzí k riziku by mohly tlumit poptávku a tím také inflaci snižovat.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho posledního zasedání se finanční podmínky víceméně nezměnily, ale oproti předválečnému období jsou nadále přísnější. Náklady na emisi tržního dluhu vzrostly oproti březnovým 3,9 % na 4,0 % v dubnu. Úroková sazba bankovních úvěrů podnikům zůstala v dubnu na 3,6 % a sazba hypotečních úvěrů na 3,4 %.

Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů podnikům vzrostlo z březnových 3,2 % na 3,4 % v dubnu, zatímco tempo růstu emise podnikových dluhopisů vzrostlo na 4,6 %. Objem hypotečních úvěrů poskytnutých v dubnu opět vzrostl o 3,0 %.

V souladu s naší strategií měnové politiky posoudila Rada guvernérů podrobně vzájemné vztahy mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. Banky v eurozóně jsou odolné a podporují je silné kapitálové a likviditní ukazatele, solidní kvalita aktiv a robustní ziskovost. Náhlý a prudký pokles cen aktiv, potenciálně umocněný nebankovním finančním sektorem a zhoršující se kvalitou aktiv, zejména v energetickém sektoru a sektorech citlivých z hlediska obchodu, by však představoval rizika pro finanční stabilitu. Tato rizika se zvyšují, čím déle trvají stávající geopolitické konflikty. První obrannou linií proti hromadění zranitelných míst ve finančním sektoru nadále zůstává makroobezřetnostní politika, která podporuje odolnost a zachovává makroobezřetnostní prostor.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Jsme odhodláni nastavit měnovou politiku tak, aby zajistila stabilizaci inflace ve střednědobém výhledu na našem cíli 2 %. Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na základě údajů a na jednotlivých zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.