Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 21. července 2016

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se zúčastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizont našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že měsíční nákupy o objemu 80 mld. EUR by měly probíhat do konce března 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím inflačním cílem.

Dnes jsme projednali změny, k nimž došlo od našeho předchozího měnověpolitického zasedání konaného počátkem června. V návaznosti na referendum ve Spojeném království o členství v EU jsme dospěli k hodnocení, že finanční trhy eurozóny ustály nárůst nejistoty a volatility s povzbudivou odolností. Ohlášená připravenost centrálních bank poskytnout v případě potřeby likviditu a naše akomodační opatření měnové politiky i robustní rámec regulace a dohledu – to vše pomohlo omezit napětí na trhu. Finanční podmínky zůstávají velmi prorůstové, což přispívá k sílícímu úvěrování. Nadále podporují náš základní scénář pokračujícího hospodářského oživení a růstu inflace.

Současně vzhledem k existujícím nejistotám bude Rada guvernérů nadále velmi pozorně sledovat hospodářský vývoj a vývoj na finančních trzích a zajišťovat, aby se její akomodační měnová politika promítala do reálné ekonomiky. Během dalších měsíců, kdy budeme mít k dispozici více údajů včetně nových projekcí pracovníků ECB, budeme moci lépe vyhodnotit související makroekonomické podmínky, nejpravděpodobnější trendy inflace a hospodářského růstu i distribuci rizik, která s těmito trendy souvisejí. Bude-li to třeba k dosažení cíle, využije Rada guvernérů všechny nástroje, které má v rámci svého mandátu k dispozici.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. V eurozóně vzrostl mezičtvrtletně reálný HDP v prvním čtvrtletí 2016 o 0,6 %, zatímco v posledním čtvrtletí 2015 dosáhlo jeho tempo růstu 0,4 %. Hospodářský růst je nadále podporován domácí poptávkou, ale vývoz zůstává utlumený. Přicházející údaje ukazují na pokračující růst ve druhém čtvrtletí 2016, i když slabším tempem než v prvním čtvrtletí. Z hlediska dalšího vývoje nadále očekáváme, že hospodářské oživení bude mírným tempem pokračovat. Domácí poptávku nadále podporuje promítání našich měnověpolitických opatření do reálné ekonomiky. Příznivé podmínky financování a zlepšení ziskovosti podniků nadále podporují oživení investic. Pokračující růst zaměstnanosti, který těží také z dřívějších strukturálních reforem, a zatím relativně nízké ceny ropy dále podporují reálný disponibilní důchod domácností a tím soukromou spotřebu. Také nastavení fiskální politiky by mělo být v roce 2016 mírně expanzivní a v letech 2017 a 2018 celkově neutrální.

K problémům tlumícím hospodářské oživení v eurozóně patří zároveň výsledek referenda ve Spojeném království a další geopolitické nejistoty, výhled nevýrazného růstu na rozvíjejících se trzích, nezbytná korekce rozvah v řadě sektorů a pomalé tempo provádění strukturálních reforem. V tomto kontextu zůstává hospodářský výhled v eurozóně spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení.

Podle Eurostatu činila v červnu 2016 meziroční inflace v eurozóně měřená HICP 0,1 % oproti květnovým -0,1 %, což odráží především vyšší ceny energií a služeb. Pokud jde o budoucí vývoj, na základě současných cen futures na ropu je pravděpodobné, že inflace v následujících několika měsících zůstane velmi nízká a následně začne později během roku 2016 oživovat – z velké části v důsledku vlivu srovnávací základny meziročního tempa růstu cen energií. V letech 2017 a 2018 by pak měla míra inflace, podpořená našimi měnověpolitickými opatřeními a očekávaným hospodářským oživením, dále růst.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (M3) v květnu 2016 nadále výrazným tempem rostly, přičemž jejich meziroční tempo růstu dosáhlo po dubnové hodnotě 4,6 % úrovně 4,9 %. Meziroční růst agregátu M3 byl obdobně jako v předchozích měsících podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v květnu úrovně 9,1 % oproti 9,7 % v dubnu.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo změny úvěrů nefinančním podnikům (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) se v květnu 2016 zvýšilo na 1,4 % v porovnání s 1,2 % v dubnu. Dynamika úvěrů podnikům nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) zůstalo v květnu prakticky stabilní na hodnotě 1,6 %, přičemž v dubnu činilo 1,5 %.

Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně v druhém čtvrtletí 2016 naznačuje další zlepšování podmínek pro poskytování úvěrů podnikům a domácnostem a pokračující zvyšování poptávky po úvěrech ve všech úvěrových kategoriích. Banky navíc dále hlásily, že cílené dlouhodobější refinanční operace přispěly k příznivějším obchodním podmínkám úvěrů.

Opatření měnové politiky uplatňovaná od června 2014 výrazně zlepšila úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti i úvěrové toky v celé eurozóně. Komplexní soubor nových měnověpolitických opatření přijatých v letošním březnu posiluje probíhající oživení růstu úvěrů, čímž podporuje také oživení reálné ekonomiky. Ve světle panující nejistoty je nezbytné, aby transmisní kanál bankovních úvěrů nadále dobře fungoval.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo nezbytnost zachovat náležitý stupeň měnové akomodace, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Jak opakovaně zdůrazňovala Rada guvernérů a jak i znovu hlasitě zaznívalo v evropských i mezinárodních diskusích o hospodářských politikách, mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí mnohem rozhodnějším způsobem přispět také ostatní oblasti hospodářské politiky, jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit růst potenciálního produktu v eurozóně. Strukturální reformy jsou nezbytné ve všech zemích eurozóny, i když se jejich specifické parametry v jednotlivých zemích liší. Mají-li vzrůst investice a tvorba pracovních míst, pozornost by se měla zaměřit na opatření ke zvýšení produktivity a zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury. Tomuto záměru rovněž prospěje posílení stávajících investičních iniciativ, včetně rozšíření Junckerova plánu, pokrok v oblasti unie kapitálových trhů a reformy, které zlepší řešení špatných úvěrů. V prostředí akomodačního nastavení měnové politiky povede rychlé a efektivní provádění strukturálních reforem – v souladu s doporučeními pro jednotlivé země z roku 2016 schválenými v nedávné době Evropskou radou – nejen k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu, ale také k vyšší odolnosti eurozóny vůči globálním šokům. Hospodářské oživení by měly podpořit také fiskální politiky, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Pro udržení důvěry ve fiskální rámec má zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu v průběhu času a napříč zeměmi. Současně by všechny země měly usilovat o více prorůstové složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média