ECB zveřejnila konvergenční zprávu 2016

• Během posledních kol rozšiřování EU dosáhla řada zemí výrazného pokroku směrem k účasti na Hospodářské a měnové unii (EMU).
• Všech sedm hodnocených zemí splňuje většinu kvantitativních hospodářských kritérií, ale žádná z nich nesplňuje všechny závazky stanovené ve Smlouvě, včetně kritérií právní konvergence.
• Pro úspěšné zavedení eura je třeba udržitelné konvergence.

Evropská centrální banka (ECB) dnes zveřejnila svou konvergenční zprávu 2016, která se týká Bulharska, České republiky, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska. Hodnotí, zda v případě těchto zemí bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence (hospodářská konvergence), a posuzuje plnění statutárních požadavků, které jsou předpokladem pro to, aby se národní centrální banky plně začlenily do Eurosystému (právní konvergence). Při hodnocení udržitelnosti konvergence zpráva rovněž zohledňuje zdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí EU (např. Pakt stability a růstu, postup při makroekonomické nerovnováze).

Hospodářská konvergence

Rozdíly v inflaci mezi zeměmi se výrazně snížily, což vyjadřuje pokrok směrem ke konvergenci, kterého bylo v nedávné minulosti dosaženo. Za 12měsíční referenční období od května 2015 do dubna 2016 byla míra inflace v EU velmi nízká, a to především v důsledku výrazného poklesu cen ropy. To se odráželo v referenční hodnotě 0,7 % kritéria cenové stability, které v referenčním období splnilo šest ze sedmi zemí. Pokud jde o další vývoj, i přes očekávaný mírný růst inflace v následujících letech panují obavy o udržitelnost inflační konvergence v dlouhodobějším horizontu v několika z hodnocených zemí.

Určité zlepšení lze sledovat také v oblasti fiskálních kritérií. V roce 2015 vykázalo šest z hodnocených zemí poměr rozpočtového schodku k HDP pod referenční hodnotou 3 % HDP; výjimkou bylo Chorvatsko, na které se stále vztahuje postup při nadměrném schodku. Jde o změnu oproti roku 2013, kdy se tento postup vztahoval také na Českou republiku a Polsko. Pokud jde o dluh vládního sektoru, jedinými zeměmi s poměrem nad 60% referenční hodnotou byly Chorvatsko a Maďarsko. V Chorvatsku poměr dluhu k HDP od roku 2013 vzrostl, zatímco v Maďarsku mírně klesl.

Žádná z hodnocených zemí se neúčastní mechanismu směnných kurzů (ERM II). Ve Švédsku, Maďarsku, Polsku a Rumunsku vykazoval směnný kurz během dvouletého referenčního období relativně nízkou volatilitu.

V oblasti konvergence dlouhodobých úrokových sazeb mělo všech sedm hodnocených zemí dlouhodobé úrokové sazby pod referenční hodnotou 4 % – stejně jako tomu bylo ve zprávě z roku 2014. Dlouhodobé úrokové sazby byly nejnižší v České republice a Švédsku.

Splnění numerických konvergenčních kritérií v časovém okamžiku samo o sobě nezaručuje hladký vstup do EMU. Země zavádějící euro by měly být schopny prokázat udržitelnost své konvergence. Za tímto účelem jsou v řadě z hodnocených zemí nutné trvalé korekce politik. Především je třeba, aby v dlouhodobějším horizontu byla zajištěna zlepšení v oblasti fiskálních kritérií. Je nutné, aby vedle odpovídajícího rámce dohledu nad finančními institucemi byly zavedeny přiměřené fiskální a makroobezřetnostní politiky, které brání kumulaci nerovnováh. Strukturální reformy by se měly zaměřovat na budování zdravých institucí a správy ekonomických záležitostí a vytvářet tak příznivé podmínky např. pro efektivní využívání kapitálu a práce a pružné trhy práce, zboží a služeb.

Právní konvergence

V žádné ze sedmi hodnocených zemí není právní rámec plně slučitelný se všemi požadavky pro přijetí eura. Přetrvává nesoulad ohledně nezávislosti centrálních bank, a to zejména jejich nezávislosti institucionální, finanční i personální. Ve všech hodnocených zemích s výjimkou Chorvatska navíc panuje nesoulad týkající se zákazu měnového financování a právní integrace příslušných centrálních bank do Eurosystému.

Na dotazy médií odpoví Eszter Miltényi-Torstensson, tel.: +49 69 1344 8034.

Poznámka pro redakci:

Vypracováním této zprávy ECB splňuje požadavky článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nějž je povinna nejméně jednou za dva roky nebo na žádost členského státu EU, na který se vztahuje výjimka, podat Radě EU zprávu o pokroku dosaženém členskými státy EU, na které se vztahuje výjimka, při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování EMU.