ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 23. ledna 2020

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledku dnešního zasedání Rady guvernérů.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Budeme nadále provádět čisté nákupy v rámci našeho programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP) v měsíčním objemu 20 mld. EUR. Očekáváme, že budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Rada guvernérů dnes také rozhodla zahájit přezkum měnověpolitické strategie ECB. Další podrobné informace o rozsahu a časovém průběhu přezkumu budou zveřejněny v tiskové zprávě dnes v 15.30 SEČ.

Údaje přicházející po našem posledním zasedání odpovídají našemu základnímu scénáři pokračujícího, ale mírného růstu ekonomiky eurozóny. Dynamiku jejího hospodářského růstu nadále brzdí zejména oslabení ve zpracovatelském průmyslu. Pokračující, i když zpomalující růst zaměstnanosti a zvyšující se mzdy však nadále podporují odolnost ekonomiky eurozóny. I když vývoj inflace zůstává celkově utlumený, jsou zde určité náznaky mírného růstu jádrové inflace v souladu s očekáváními.

Postupně se projevující měnověpolitická opatření podporují příznivé podmínky financování pro všechny sektory ekonomiky. Zejména snazší úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti podporují výdaje spotřebitelů a investice podniků. To bude udržovat hospodářskou expanzi v eurozóně, zvyšování domácích cenových tlaků a tím i značnou konvergenci inflace k našemu střednědobému cíli.

Současně v prostředí pokračujícího utlumeného inflačního výhledu musí nastavení měnové politiky zůstat po delší dobu vysoce akomodační s cílem podpořit ve střednědobém horizontu tlaky na jádrovou inflaci a vývoj celkové inflace. Vývoj inflace a dopad měnověpolitických opatření postupně se projevujících v ekonomice budeme tedy pozorně sledovat. Naše signalizace měnové politiky zajistí, aby se finanční podmínky přizpůsobovaly v souladu se změnami inflačního výhledu. V každém případě je Rada guvernérů nadále připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby bylo zajištěno udržitelné směřování inflace k jejímu cíli, a to v souladu s jejím závazkem v oblasti symetrie.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí roku 2019 mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 %, zatímco ve druhém čtvrtletí zaznamenal tempo růstu 0,2 %. Tento trend mírného růstu odráží pokračující oslabení mezinárodního obchodu v prostředí přetrvávajících globálních nejistot, které nepříznivě působí především na zpracovatelský průmysl eurozóny a tlumí také růst investic. Zároveň zůstávají odolné sektory služeb a stavebnictví, a to i přes určité zmírnění ve druhé polovině roku 2019. Aktuální ekonomické údaje a výsledky průzkumů ukazují na určitou stabilizaci v dynamice hospodářského růstu eurozóny. Očekává se, že tempo růstu v krátkém horizontu bude podobné jako v předchozích čtvrtletích. Pokud jde o další vývoj, hospodářskou expanzi eurozóny budou nadále podporovat příznivé podmínky financování, další nárůst zaměstnanosti spolu s rostoucími mzdami, mírně expanzivní nastavení fiskální politiky v eurozóně a probíhající, i když o něco pomalejší, růst hospodářské aktivity ve světě.

Převládají spíše rizika zpomalení hospodářského růstu v eurozóně, která souvisejí s geopolitickými faktory, rostoucím protekcionismem a zranitelnými místy na rozvíjejících se trzích, ale jsou o něco méně výrazná, neboť nejistota spojená s mezinárodním obchodem částečně ustupuje.

Meziroční inflace v eurozóně měřená HICP v prosinci 2019 vzrostla na 1,3 % poté, co v listopadu dosáhla 1,0 %, což odráží především vyšší růst cen energií. Na základě aktuálních cen futures na ropu se celková inflace v nadcházejících měsících bude pravděpodobně pohybovat kolem současné úrovně. I když zůstávají ukazatele inflačních očekávání na nízkých úrovních, v poslední době se buď stabilizovaly, nebo mírně vzrostly. Hodnoty jádrové inflace zůstaly celkově utlumené, i když se objevují další náznaky nevýrazného růstu v souladu s předchozími očekáváními. I když v prostředí napjatějších podmínek na trzích práce tlak na růst mzdových nákladů posílil, v důsledku slabší dynamiky hospodářského růstu trvá jejich promítání do inflace déle. Ve střednědobém výhledu by měla inflace vzrůst, v čemž by ji měla podpořit naše měnověpolitická opatření, probíhající hospodářská expanze a solidní tempo růstu mezd.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v listopadu 2019 činilo 5,6 % a od srpna se víceméně neměnilo. Přetrvávající míry růstu širokých peněz odrážejí pokračující tvorbu bankovních úvěrů určených pro soukromý sektor a nízké náklady příležitosti při držbě M3 oproti dalším finančním nástrojům. Úzký peněžní agregát M1 je na straně složek nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Tempo růstu úvěrů podnikům a domácnostem zůstalo na solidní úrovni, čemuž napomohla probíhající podpora akomodačního nastavení naší měnové politiky, jež se odráží ve velmi nízkých sazbách z bankovních úvěrů. I když meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo v listopadu oproti říjnu beze změny na úrovni 3,5 %, meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům v listopadu zmírnilo na 3,4 % z říjnové výše 3,8 %, což pravděpodobně odráželo určitou opožděnou reakci na oslabení ekonomiky v minulosti. Tento vývoj lze pozorovat rovněž ve výsledcích průzkumu bankovních úvěrů v eurozóně za čtvrté čtvrtletí roku 2019, které naznačují oslabující poptávku podniků po úvěrech, zatímco poptávka domácností po úvěrech na koupi bytových nemovitostí nadále rostla. Úvěrové standardy jak u úvěrů poskytovaných podnikům, tak úvěrů domácnostem na koupi bytových nemovitostí zůstaly celkově beze změny, což naznačuje stále příznivé podmínky pro poskytování úvěrů. Celkově pomůže akomodační nastavení naší měnové politiky zabezpečit velmi příznivé podmínky pro poskytování bankovních úvěrů a nadále bude podporovat přístup k financování ve všech hospodářských sektorech a zejména pro malé a střední podniky.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále míra inflace výrazně přibližovala ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, značný stupeň měnové akomodace je stále zapotřebí.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu, podpoře agregátní poptávky za současného stavu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. Provádění strukturálních politik v zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit s cílem oživit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit odolnost. Jako vhodný ukazatel cesty by měla sloužit doporučení pro jednotlivé země z roku 2019.

Pokud jde o fiskální politiky, nastavení fiskální politiky v eurozóně by mělo hospodářskou aktivitu nadále podporovat. Co se týče slabého hospodářského výhledu, Rada guvernérů vítá prosincovou výzvu Euroskupiny k diferencovaným fiskálním reakcím a její připravenost provádět koordinaci. Vlády disponující fiskálním prostorem by měly být připraveny jednat účinným a správně načasovaným způsobem. V zemích s vysokým veřejným dluhem je nezbytné, aby vlády uplatňovaly obezřetné politiky a splňovaly cíle strukturálního salda, což vytvoří podmínky pro volné působení automatických stabilizátorů. Všechny země by měly zintenzivnit snahy o dosažení více prorůstového složení veřejných financí.

Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce Evropské unie v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající aktivity a vyzývá k přijetí dalších konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi odpovíme na vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média