European Central Bank - eurosystem
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
  • ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 13. září 2018

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že zůstanou na současné úrovni alespoň do léta 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby se nadále inflace udržitelným způsobem přibližovala k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, budeme pokračovat v čistých nákupech v rámci programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP) ve stávajícím měsíčním objemu 30 mld. EUR do konce tohoto měsíce. Po září 2018 snížíme do konce prosince 2018 měsíční objem čistých nákupů aktiv na 15 mld. EUR a očekáváme, že podle toho, zda přicházející údaje potvrdí náš střednědobý inflační výhled, pak čisté nákupy ukončíme. Hodláme reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu po skončení našich čistých nákupů aktiv a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Aktuální informace, včetně našich nových projekcí ze září 2018, víceméně potvrzují naše předchozí hodnocení, že probíhá plošná expanze hospodářství eurozóny a postupně roste inflace. Síla ekonomiky nadále podporuje naši důvěru, že udržitelné přibližování inflace k našemu cíli bude pokračovat a udrží se i po postupném ukončování našich čistých nákupů aktiv. Zároveň vystoupily v nedávné době více do popředí nejistoty spojené s rostoucím ochranářstvím, zranitelností rozvíjejících se trhů a volatilitou na finančních trzích. K podpoře dalšího růstu domácích cenových tlaků a celkové inflace ve střednědobém horizontu je stále třeba výrazného měnového stimulu. Tuto podporu budou nadále poskytovat čisté nákupy aktiv do konce roku, značný objem nakoupených aktiv a související reinvestice i naše posílená signalizace měnové politiky v oblasti základních úrokových sazeb ECB. Rada guvernérů je v každém případě připravena upravit podle potřeby veškeré své nástroje, aby zajistila, že inflace bude udržitelným způsobem nadále směřovat k jejímu inflačnímu cíli.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP v eurozóně ve druhém čtvrtletí roku 2018 mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 % a vykázal tak stejné tempo růstu jako v předchozím čtvrtletí. I přes určité zmírnění po silné dynamice růstu v roce 2017 celkově potvrzují aktuální hospodářské ukazatele a výsledky průzkumů probíhající plošný hospodářský růst v eurozóně. Naše měnověpolitická opatření nadále podporují domácí poptávku. Probíhající růst zaměstnanosti, který částečně odráží dřívější reformy na trzích práce, a rostoucí mzdy podporují soukromou spotřebu. Příznivé podmínky financování, rostoucí ziskovost podniků a solidní poptávka podporují podnikatelské investice. Investice do rezidenčních nemovitostí zůstávají značné. Navíc se očekává, že růst hospodářské aktivity ve světě bude pokračovat a bude tak podporovat vývoz z eurozóny.

Toto hodnocení se rovněž celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2018, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2018 o 2,0 %, v roce 2019 o 1,8 % a v roce 2020 o 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z června 2018 byl výhled růstu reálného HDP na rok 2018 a 2019 mírně upraven směrem dolů, a to převážně z důvodu o něco nižšího příspěvku zahraniční poptávky.

Rizika pro výhled hospodářského růstu eurozóny lze stále hodnotit jako víceméně vyrovnaná. Zároveň vystoupily v nedávné době více do popředí rizika rostoucího ochranářství, zranitelnosti rozvíjejících se trhů a volatility na finančních trzích.

Podle předběžného odhadu Eurostatu klesla v eurozóně meziroční inflace měřená HICP z 2,1 %  v červenci 2018 na 2,0 % v srpnu. Na základě aktuálních cen futures na ropu se meziroční míra celkové inflace bude po zbytek roku pravděpodobně pohybovat kolem současné úrovně. I když hodnoty jádrové inflace zůstávají obecně nevýrazné, oproti dřívějším nízkým úrovním zaznamenávají růst. Domácí nákladové tlaky posilují a rozšiřují se vzhledem k vysokým mírám využití kapacit a napjatějším podmínkám na trzích práce, které vyvolávají tlak na růst mezd. Nejistota související s výhledem inflace se snižuje. Pokud jde o další vývoj, jádrová inflace by se měla ke konci roku zvýšit a poté ve střednědobém výhledu růst postupně, v čemž by ji měla podporovat naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst a posilující tempo růstu mezd.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2018, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by meziroční inflace měřená HICP měla v letech 2018, 2019 a 2020 dosáhnout úrovně 1,7 %, oproti makroekonomickým projekcím odborníků Eurosystému z června 2018 tedy beze změny.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v červenci 2018 pokleslo na 4,0 % poté, co v červnu činilo 4,5%. Nehledě na určitou volatilitu měsíčních toků je růst agregátu M3 ve stále větší míře podporován tvorbou bankovních úvěrů. K tempu růstu širokých peněz nadále přispíval největší měrou úzký peněžní agregát M1.

Pokračuje oživení tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům zůstalo v červenci 2018 stabilní na úrovni 4,1 %, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem činilo 3,0 %, oproti červnu jsou tedy obě hodnoty beze změny.

Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování – zejména pro malé a střední podniky – i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále udržitelným způsobem přibližovaly míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je nadále zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. Pokud jde o fiskální politiku, plošná expanze vyžaduje obnovení fiskálních rezerv. Obzvlášť důležité je to v zemích, ve kterých je vládní dluh vysoký a pro něž má řádné dodržování Paktu stability a růstu naprosto zásadní význam pro zajištění zdravých fiskálních pozic. Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce EU v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vyzývá k přijetí konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média