TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Boris Vujčić, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem,23. července 2026

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Výhled pro ceny energií i přes jejich vysokou volatilitu je v současnosti blízko základnímu scénáři v červnových projekcích odborníků Eurosystému a výrazně nad úrovní v době před konfliktem na Blízkém východě. Nejistota je nadále vysoká a rozsah vlivů energetického šoku se v plné míře teprve projeví. Proto intenzitu a délku tohoto šoku i jeho nepřímé a sekundární efekty pozorně sledujeme. Jsme odhodláni nastavit měnovou politiku tak, aby zajistila stabilizaci inflace ve střednědobém výhledu na našem cíli 2 %.

Díky dnešnímu rozhodnutí máme nadále dobré předpoklady zvládnout nejistotu způsobenou tímto konfliktem. Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na jednotlivých zasedáních a na základě údajů. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedená v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Aktuální informace ukazují na určité zlepšení hospodářské aktivity ve druhém čtvrtletí, i když konflikt na Blízkém východě zůstával jedním z nepříznivých faktorů. Průzkumy naznačují, že aktivita v sektoru služeb se po citelném oslabení bezprostředně po energetickém šoku částečně zotavila. Digitální služby zaznamenávají silnou dynamiku, částečně v důsledku rostoucího příspěvku aktivit v oblasti umělé inteligence. Zpracovatelský průmysl nadále odolává. Podporují jej podniky vytvářející zásoby s cílem chránit se před riziky v dodavatelských řetězcích a dále také vyšší výdaje na obranu. Nezaměstnanost dosáhla v květnu úrovně 6,2 % a blížila se tak historicky nejnižším hodnotám. Současně množství inzerovaných míst dále klesalo a podniky i domácnosti očekávají, že trh práce bude nadále slabší než před konfliktem.

Výhledové ukazatele naznačují, že hospodářský růst zůstane v blízkém horizontu mírný – tlumit jej bude energetický šok a související nejistota. Základní faktory střednědobého růstu však zůstávají nedotčeny. Soukromá spotřeba, investice do nových digitálních technologií, vládní výdaje na obranu a infrastrukturu a určité oživení vývozu by společně měly přispět k dynamice celkového růstu.

Rada guvernérů zdůrazňuje svou výzvu, že je naléhavě potřeba posílit ekonomiku eurozóny a současně zachovat zdravé veřejné finance. Klíčovými stavebními bloky jsou zjednodušení a harmonizace pravidel na celém jednotném trhu EU, zrychlení energetické transformace a dokončení unie úspor a investic. Fiskální reakce na energetický šok by měla být dočasná, cílená a uzpůsobená dané situaci. Schválení v Evropském parlamentu zpočátku tohoto měsíce bylo výrazným milníkem na cestě k zavedení digitálního eura. Vítáme cíl, který sdílí Parlament, Rada EU a Komise, dosáhnout do konce letošního roku shody na balíčku týkajícím se jednotné měny. Digitální euro doplní fyzickou hotovost o digitální ekvivalent a zajistí tak platební prostředek pro libovolnou digitální transakci v celé eurozóně.

Inflace

Z květnové hodnoty 3,2 % klesla meziroční inflace v červnu na 2,8 %. Tempo růstu cen energií pokleslo z květnových 10,8 % na 8,5 %, zatímco růst cen potravin oslabil z 1,9 % na 1,5 %. Inflace bez započtení cen energií a potravin zvolnila z květnových 2,6 % na 2,4 %. Tempo růstu cen zboží zpomalilo z 0,9 % na 0,7 % a tempo růstu cen služeb pokleslo z 3,5 % na 3,2 %.

Energetický šok se nadále promítá do vyšších cen. Podnikům se zdražuje získávání vstupů, a očekává se tedy, že své prodejní ceny zvýší. I když vývoj jádrové inflace zůstal omezený, rozsah vlivů energetického šoku se v plné míře teprve projeví. Na mírný růst mezd v nadcházejících čtvrtletích nadále ukazuje mzdový přehled ECB a výsledky průzkumů mzdových očekávání. Růst jednotkových mzdových nákladů pomohla tlumit také zvyšující se produktivita práce. Inflační očekávání v krátkodobějších horizontech zůstávají na zvýšené úrovni. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nachází poblíž 2 %, což podporuje stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu blízko cíle.

I když růst cen energií v červnu zpomalil, jeho posilování od vypuknutí konfliktu a jeho dopad na růst cen potravin, zboží a služeb pravděpodobně udrží inflaci během první poloviny roku 2027 výrazně nad cílem. Následně by inflace měla klesat, neboť se očekává snižování cen energií a pomalejší růst dalších cen. Uvedený konflikt však zůstává jedním z hlavních zdrojů nejistoty. Míru a setrvalost růstu cen energií tedy pozorně sledujeme, včetně toho, jak se promítá do tvorby cen a mezd, inflačních očekávání a celkové hospodářské dynamiky.

Hodnocení rizik

Rizika pro výhled hospodářského růstu jsou na straně poklesu. I když v červnu přijaté memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem představovalo první pokus o vyřešení konfliktu, poslední týdny přinesly další zvraty a geopolitická situace zůstává nestabilní. Opětovné narušení dodávek energií by mohlo jejich ceny dále zvýšit, a to i po delší dobu, než se v současnosti očekává. To by mohlo vyvíjet tlak na reálné příjmy, výdaje a investice. Poptávku by mohlo utlumit zhoršení důvěry na světových finančních trzích nebo omezenější nabídka úvěrů. Další napětí v mezinárodním obchodě by mohlo také více narušit dodavatelské řetězce, snížit vývoz a oslabit spotřebu a investice. Další geopolitické napětí, zejména neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině, zůstává jedním z hlavních zdrojů nejistoty. Naproti tomu by se mohl hospodářský růst ukázat být vyšší, pokud by se ekonomika a energetické trhy adaptovaly oproti očekávání rychleji na narušení způsobené konfliktem na Blízkém východě nebo pokud by byl tento konflikt rychle a udržitelně vyřešen. Plánované výdaje na obranu a infrastrukturu a reformy mající za cíl zvýšit produktivitu a dokončit jednotný trh, stejně jako zavádění nových technologií podniky v eurozóně by navíc mohly hospodářský růst zvýšit více, než se předpokládá.

Rizika spojená s inflačním výhledem jsou proinflační. Energetický šok by se mohl dále vystupňovat a jeho dopady na ostatní ceny a mzdy by mohly převýšit stávající očekávání. Čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím pravděpodobnější bude dopad v podobě plošnější inflace prostřednictvím nepřímých a sekundárních efektů. Stávající obchodní napětí by mohlo vyústit ve zvýšení fragmentace světových dodavatelských řetězců, omezit dodávky kritických surovin a zhoršit kapacitní omezení v ekonomice eurozóny. Extrémní povětrnostní jevy, jak dokládají nynější vlny veder, a prohlubující se klimatická a přírodní krize jako taková by mohly zdražovat ceny potravin více, než se očekává. Naproti tomu by se mohla inflace ukázat být nižší, pokud by se podařilo konflikt na Blízkém východě udržitelně vyřešit či pokud by se nepřímé nebo sekundární efekty ukázaly být méně výrazné, než se očekává. Finanční trhy charakterizované vyšší volatilitou a větší averzí k riziku by mohly tlumit poptávku a tím také inflaci snižovat.

Finanční a měnové podmínky

Celkově se finanční podmínky po našem předchozím zasedání mírně zpřísnily, což je v souladu se zvýšením základních úrokových sazeb ECB. V květnu nedošlo ke změně tempa růstu bankovních úvěrů (3,6 %), ani nákladů emise tržního dluhu (4,0 %). Roční tempo růstu bankovních úvěrů podnikům vzrostlo z dubnových 3,4 % na 4,0 %, ale pomalejší tempo růstu emisí podnikových dluhopisů, jež kleslo z 4,5 % na 3,4 %, tento nárůst částečně vyrovnalo. Standardy pro podnikové úvěry ve druhém čtvrtletí o něco zpřísnily, jak se uvádí v našem nejnovějším šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně. Mírně vzrostla poptávka po úvěrech podnikům, kterou ovlivnila vyšší potřeba provozního kapitálu, ale také čerpání úvěrů velkými podniky na investice do stálých aktiv.

Sazby hypotečních úvěrů v květnu vzrostly z dubnových 3,4 % na 3,5 %, zatímco se růst objemu hypotečních úvěrů mírně zvýšil na 3,1 %. Úvěrové standardy pro hypotéky se ve druhém čtvrtletí zpřísnily, když banky měly větší obavy z ekonomických rizik, kterým čelí jejich klienti, a byly méně ochotné samy tato rizika nést. Poptávka po hypotékách klesla, protože se zhoršila spotřebitelská důvěra a zvýšily úrokové sazby.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni nastavit měnovou politiku tak, aby zajistila stabilizaci inflace ve střednědobém výhledu na našem cíli 2 %. Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na základě údajů a na jednotlivých zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.