Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
  • ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 11. března 2021

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

I když by se celková hospodářská situace měla během roku 2021 zlepšovat, nejistota spojená s hospodářským výhledem v blízkém horizontu přetrvává, a to především pokud jde o vývoj pandemie a rychlost vakcinačních programů. Hospodářskou aktivitu ve světě i v eurozóně podporuje oživení světové poptávky a dodatečná fiskální opatření. Na hospodářskou aktivitu v eurozóně však mají v krátkodobém horizontu nepříznivý vliv dlouhodobě vysoké míry koronavirové infekce (COVID-19), šíření mutací viru a s tím související rozšiřování a zpřísňování omezujících opatření. Pokud jde o další vývoj, probíhající programy vakcinace společně s předpokládaným postupným rozvolňováním omezení podporují očekávání robustního oživení hospodářské aktivity během roku 2021. Inflace v posledních měsících oživila především vlivem některých přechodných faktorů a růstu cen v složce energií. Současně zůstávají základní cenové tlaky utlumené v souvislosti se slabou poptávkou a značnou úrovní nevyužitých kapacit na trhu práce a trhu zboží a služeb. I když naše poslední projekce pracovníků ECB předpokládají postupný růst základních inflačních tlaků, potvrzují, že střednědobý výhled inflace zůstává v porovnání s projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2020 víceméně beze změny a pod úrovní našeho inflačního cíle.

Za těchto podmínek je nadále nezbytné zachovat během pandemie příznivé podmínky financování. Ty jsou dány komplexním souborem ukazatelů s mnoha aspekty prostupujícími celý transmisní řetězec měnové politiky – od bezrizikových úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů po výnosy podnikových dluhopisů a úvěrové podmínky bank. Tržní úrokové sazby od začátku roku vzrostly, a z hlediska celkových podmínek financování tak představují riziko. Banky používají bezrizikové úrokové sazby a výnosy ze státních dluhopisů jako klíčové referenční ukazatele pro určování úvěrových podmínek. Je-li růst těchto tržních úrokových sazeb dlouhodobější a značný, může se, pokud bude ponechán bez odezvy, promítnout do předčasného zpřísnění podmínek financování ve všech sektorech hospodářství. To je nežádoucí v době, kdy je stále třeba zachovat příznivé podmínky financování s cílem snížit nejistotu a posílit důvěru, a podpořit tak hospodářskou aktivitu a zajistit cenovou stabilitu ve střednědobém horizontu.

Za této situace Rada guvernérů rozhodla následovně:

Zaprvé, budeme pokračovat v čistých nákupech aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP) s celkovým krytím ve výši 1 850 mld. EUR alespoň do konce března 2022 a v každém případě, dokud neusoudíme, že etapa koronavirové krize skončila. Na základě společného hodnocení podmínek financování a inflačního výhledu Rada guvernérů očekává, že tempo provádění nákupů v rámci PEPP bude v příštím čtvrtletí výrazně rychlejší než v prvních měsících tohoto roku.

Naše nákupy budeme přizpůsobovat tržním podmínkám a provádět tak, abychom předešli zpřísnění podmínek financování, které by neodpovídaly úsilí zabránit tlumícímu efektu pandemie na očekávaný vývoj inflace. Flexibilita nákupů v čase, napříč třídami aktiv a mezi jurisdikcemi bude navíc nadále podporovat hladkou transmisi měnové politiky. Pokud lze příznivé podmínky financování udržet při tocích nákupů aktiv, které během horizontu čistých nákupů v rámci PEPP krytí nevyčerpají, není třeba je využít v plné výši. U krytí lze rovněž v případě nutnosti změnit nastavení, aby byly příznivé podmínky financování zachovány a pomohly tak čelit dopadu negativního pandemického šoku na vývoj inflace.

Budeme nadále reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2023. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

Zadruhé, čisté nákupy v rámci našeho programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP) budou pokračovat v měsíčním objemu 20 mld. EUR. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Zatřetí, Rada guvernérů rozhodla ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

V neposlední řadě budeme nadále poskytovat výrazný objem likvidity prostřednictvím našich refinančních operací. Zejména naše třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (angl. targeted longer-term refinancing operations – TLTRO III) je pro banky nadále atraktivním zdrojem financování, což podporuje poskytování bankovních úvěrů podnikům a domácnostem.

Zachování příznivých podmínek financování během pandemie pro všechny sektory hospodářství zůstává pro podporu hospodářské aktivity a zajištění cenové stability ve střednědobém horizontu zásadní. Budeme také nadále sledovat změny směnného kurzu, pokud jde o jejich možný dopad na střednědobý výhled inflace. Jsme připraveni všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, abychom zajistili udržitelné směřování inflace k našemu cíli, a to v souladu s naším závazkem v oblasti symetrie inflačního cíle.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Po silném oživení růstu ve třetím čtvrtletí 2020 poklesl reálný HDP v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí o 0,7 %. Během celého roku 2020 by měl reálný HDP poklesnout o 6,6 %, přičemž úroveň hospodářské aktivity ve čtvrtém čtvrtletí uvedeného roku by měla být 4,9 % pod svou úrovní před pandemií na konci roku 2019.

Aktuální ekonomické údaje, výsledky šetření a vysokofrekvenční ukazatele naznačují pokračující hospodářské oslabení v prvním čtvrtletí 2021 vyvolané přetrvávající pandemií a s tím souvisejícími omezujícími opatřeními. V důsledku toho je pravděpodobné, že se HDP v prvním čtvrtletí 2021 opět sníží.

Hospodářský vývoj je v jednotlivých zemích a sektorech nadále rozdílný, přičemž sektor služeb je omezeními společenského kontaktu a mobility více postižen než sektor průmyslu, který oživuje rychleji. I když opatření fiskální politiky podporují domácnosti a podniky, spotřebitelé zůstávají vzhledem k pandemii a jejímu dopadu na zaměstnanost a příjmy obezřetní. Navíc slabší podnikové rozvahy a zvýšená nejistota ohledně hospodářského výhledu stále tlumí podnikatelské investice.

Pokud jde o další vývoj, programy vakcinace spolu s postupným uvolňováním omezujících opatření – nedojde-li v souvislosti s pandemií k dalšímu nepříznivému vývoji – podporují očekávání silného oživení hospodářské aktivity v průběhu roku 2021. Ve střednědobém horizontu by oživení ekonomiky eurozóny měly podporovat příznivé podmínky financování, expanzivní nastavení fiskální politiky a oživení poptávky s tím, jak budou postupně rušena omezující opatření.

Toto hodnocení se víceméně promítá do základního scénáře makroekonomických projekcí pro eurozónu z března 2021 sestavených pracovníky ECB. Tyto projekce předpokládají meziroční růst reálného HDP na úrovni 4,0 % v roce 2021, 4,1 % v roce 2022 a 2,1 % v roce 2023. Oproti makroekonomickým projekcím odborníků Eurosystému z prosince 2020 zůstává výhled hospodářské aktivity v podstatě beze změny.

Celkově jsou rizika spojená s výhledem střednědobého hospodářského růstu v eurozóně nyní více vyvážená, ačkoli v blízkém horizontu jsou nadále vychýlená ve směru slabšího růstu. Na jednu stranu jsou povzbudivé vyhlídky týkající se poptávky ve světě, posilované objemným fiskálním stimulem, a pokrok dosahovaný v rámci vakcinačních programů. Na druhou stranu zůstává zdrojem rizika zpomalení růstu nadále probíhající pandemie, počítaje v to šíření mutací tohoto viru, a její dopady na hospodářské a finanční podmínky.

Meziroční tempo inflace v eurozóně v lednu a únoru 2021 prudce posílilo na 0,9 % poté, co v prosinci dosahovalo -0,3 %. Nárůst celkové inflace odráží řadu idiosynkratických faktorů, jako je ukončení dočasného snížení DPH v Německu, opožděná období výprodejů v některých zemích eurozóny a dopad neobvykle výrazných změn vah HICP v roce 2021 a také vyšší inflace ve složce energií. Na základě současných cen futures na ropu se celková inflace v příštích měsících pravděpodobné zvýší, ale po celý rok se očekává určitá volatilita, odrážející měnící se vývoj faktorů, jež v současné době tlačí inflaci nahoru. Lze očekávat, že tyto faktory začátkem příštího roku z meziroční míry inflace odezní. Základní cenové tlaky by měly v tomto roce do určité míry posílit v důsledku stávajících omezení na straně nabídky a oživení domácí poptávky, ačkoli celkově by tyto tlaky měly zůstat utlumené, což bude odrážet rovněž nízké mzdové tlaky a posílení eura v minulosti. Jakmile dopad pandemie pomine, přispěje k postupnému růstu inflace ve střednědobém horizontu odeznění vysoké úrovně nevyužitých kapacit, podporované akomodačním nastavením fiskální a měnové politiky. Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání založené na výběrových šetřeních a vývoji na trzích zůstávají na utlumené úrovni, ačkoli tržní ukazatele nadále zaznamenávaly postupný růst.

Toto hodnocení se víceméně promítá do základního scénáře makroekonomických projekcí pro eurozónu z března 2021, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by měla roční inflace dosáhnout úrovně 1,5 % v roce 2021, 1,2 % v roce 2022 a 1,4 % v roce 2023. Oproti makroekonomickým projekcím odborníků Eurosystému z prosince 2020 byl výhled inflace pro rok 2021 a 2022 revidován směrem nahoru, a to převážně v důsledku dočasných faktorů a vyššího růstu cen energií, zatímco pro rok 2023 zůstává beze změny.

Pokud jde o měnovou analýzu, meziroční tempo růstu širokých peněz (M3) dosáhlo v lednu 2021 úrovně 12,5 % poté, co v prosinci 2020 činilo 12,4 % a v listopadu 11,0 %. Silný růst peněžní zásoby byl nadále podporován probíhajícími nákupy aktiv Eurosystémem, které zůstávají největším zdrojem tvorby peněz. Hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz zůstal úzký peněžní agregát M1, což odpovídá stále zvýšené úrovni upřednostňování likvidity v sektoru držby peněz a nízkým nákladům příležitosti vyplývajícím z držby nejlikvidnějších forem peněz.

Vývoj úvěrů poskytovaných soukromému sektoru byl charakterizován o něco slabší úrovní úvěrů nefinančním podnikům a odolným objemem poskytnutých úvěrů domácnostem. Měsíční tok úvěrů nefinančním podnikům od konce léta nadále vykazoval zpomalování. Zároveň zůstalo meziroční tempo růstu víceméně beze změny na úrovni 7,0 % poté, co v prosinci dosáhlo 7,1 %, což stále odráželo velmi silný nárůst poskytovaných úvěrů v první polovině roku. Roční tempo růstu úvěrů poskytnutých domácnostem zůstalo v lednu celkově stabilní na úrovni 3,0 % poté, co v prosinci činilo 3,1 %, a to v prostředí solidního kladného měsíčního toku úvěrů.

V širším kontextu naše opatření společně s opatřeními, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a další evropské instituce, zůstávají nezbytná pro podporu poskytování bankovních úvěrů a přístupu k financování, zejména pro ty, kteří jsou pandemií zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že pro podporu hospodářské aktivity a znatelné přibližování míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, má vzhledem k prudkému útlumu hospodářství eurozóny nadále zásadní význam ambiciózní a koordinované nastavení fiskálních politik. Za tímto účelem by měla být nadále poskytována podpora na úrovni vnitrostátních fiskálních politik vzhledem ke slabé poptávce podniků a domácností související s probíhající pandemií a s ní spojenými omezujícími opatřeními. Zároveň by si fiskální opatření přijatá v reakci na nouzovou situaci během pandemie měla v maximální možné míře zachovat dočasný a cílený charakter, aby byly slabiny řešeny efektivně a bylo podporováno rychlé oživení. Významnou finanční podporou jsou tři záchranné sítě schválené Evropskou radou určené pracovníkům, podnikům a vládám.

Rada guvernérů si uvědomuje klíčovou úlohu souboru opatření Next Generation EU a zdůrazňuje význam jejich neprodleného uplatnění. Členské státy vyzývá, aby zajistily včasnou ratifikaci rozhodnutí o vlastních zdrojích, urychleně finalizovaly své plány pro oživení a zajištění odolnosti a finanční prostředky použily na produktivní veřejné výdaje, to vše doplněné o provádění strukturálních politik zvyšujících produktivitu. To by umožnilo programu Next Generation EU, aby přispěl k rychlejšímu, silnějšímu a rovnoměrnějšímu oživení, zvýšil odolnost hospodářství a růstový potenciál ekonomik členských států, a podpořil tak účinnost měnové politiky v eurozóně. Takové strukturální politiky jsou důležité především pro řešení dlouhodobých strukturálních a institucionálních slabin a pro urychlení ekologické a digitální transformace.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média