Menu

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 4. června 2020

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Aktuální informace potvrzují, že hospodářství eurozóny zažívá nebývalý pokles. V důsledku koronavirové pandemie (COVID-19) a opatření proti ní došlo k prudkému propadu hospodářské aktivity. Vážné ztráty pracovních míst a příjmů a mimořádně vysoká nejistota ohledně výhledu ekonomiky vedly k výraznému poklesu spotřebitelských výdajů a investic. I když výsledky průzkumů a ukazatele hospodářské aktivity získané v reálném čase vykazují v prostředí postupného uvolňování omezení určité náznaky odražení ode dna, zlepšení je zatím slabé v porovnání s rychlostí, s níž ukazatele v předchozích dvou měsících razantně poklesly. Červnové makroekonomické projekce odborníků Eurosystému předpokládají nebývalé tempo poklesu růstu ve druhém čtvrtletí letošního roku a následné opětovné oživení ve druhém pololetí, jemuž zásadním způsobem pomohla výrazná podpora fiskální a měnové politiky. Nicméně projekce představují výraznou revizi směrem dolů jak úrovně hospodářské aktivity, tak inflačního výhledu po celý horizont projekcí, avšak základní scénář je spojen s mimořádně vysokou mírou nejistoty. I když je celková inflace utlumena nižšími cenami energií, cenové tlaky by měly zůstat slabé v důsledku prudkého poklesu reálného HDP a souvisejícího výrazného rozšíření nevyužité kapacity.

Rada guvernéru je v souladu se svým mandátem odhodlána zajistit nezbytnou míru měnové akomodace a plynulou transmisi měnové politiky napříč sektory a zeměmi. Rozhodli jsme tedy o souboru měnověpolitických opatření s cílem podpořit ekonomiku v etapě jejího postupného opětovného otevírání a zabezpečit střednědobou cenovou stabilitu.

Zaprvé, Rada guvernérů rozhodla zvýšit krytí v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP) o 600 mld. EUR na celkových 1 350 mld. EUR. V reakci na revizi inflace směrem dolů v horizontu projekcí v souvislosti s pandemií umožní rozšíření programu PEPP ještě více uvolnit celkové nastavení měnové politiky a podpořit tak podmínky financování v reálné ekonomice, zejména pro podniky a domácnosti. Nákupy budou nadále prováděny pružným způsobem z hlediska času, jednotlivých tříd aktiv i jurisdikcí. To nám umožní účinně tlumit rizika pro hladkou transmisi měnové politiky.

Zadruhé, rozhodli jsme prodloužit horizont čistých nákupů aktiv v rámci PEPP alespoň do konce června 2021. V každém případě budeme provádět čisté nákupy aktiv v rámci PEPP, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila.

Zatřetí, Rada guvernérů rozhodla reinvestovat splatné jistiny z cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2022. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

Začtvrté, v rámci našeho programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP) budou pokračovat čisté nákupy v měsíčním objemu 20 mld. EUR společně s nákupy v rámci dočasného krytí ve výši dodatečných 120 mld. EUR do konce roku. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Zapáté, hodláme nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Zašesté, rozhodli jsme ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Společně s již zavedeným výrazným měnověpolitickým stimulem podpoří dnešní rozhodnutí podmínky likvidity a financování v ekonomice, pomohou udržet tok úvěrů pro podniky a domácnosti a přispějí k zachování příznivých podmínek financování pro všechny sektory a jurisdikce s cílem podpořit hospodářské oživení z propadu způsobeného koronavirem. Zároveň v současném rychle se měnícím ekonomickém prostředí zůstává Rada guvernéru plně odhodlána učinit vše nezbytné v rámci svého mandátu, aby v této mimořádně náročné době podpořila všechny obyvatele eurozóny. To se týká především úlohy zajistit, aby se v rámci plnění našeho mandátu v oblasti cenové stability naše měnová politika promítala do všech oblastí ekonomiky a všech jurisdikcí. Rada guvernérů je proto nadále připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby bylo zajištěno udržitelné směřování inflace k jejímu cíli, a to v souladu s jejím závazkem v oblasti symetrie.

Nyní bych naše hodnocení ráda vysvětlila podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Aktuální ekonomické ukazatele a výsledky průzkumů potvrzují prudký pokles hospodářství eurozóny a rychle se zhoršující podmínky na trzích práce. Koronavirová pandemie a nezbytná bezpečnostní opatření citelně postihly zpracovatelský průmysl a služby a zasáhly produkční kapacitu hospodářství eurozóny i domácí poptávku. V prvním čtvrtletí 2020, kdy bezpečnostní opatření byla zavedena ve většině zemí teprve od poloviny března, poklesl reálný HDP v eurozóně mezičtvrtletně o 3,8 %. Informace z výběrových šetření, vysokofrekvenční ukazatele a aktuální tvrdá data všechny ukazují na další výrazný pokles reálného HDP ve druhém čtvrtletí. Poslední ukazatele naznačují určitý odraz z nízkých květnových hodnot s tím, jak se části ekonomiky postupně opět otvírají. Hospodářská aktivita v eurozóně by ve třetím čtvrtletí tedy měla s dalším uvolňováním omezení oživit. Podporovat by ji v tom měly příznivé podmínky financování, expanzivní nastavení fiskální politiky a zotavení hospodářské aktivity ve světě, avšak celková rychlost a rozsah tohoto zotavení zůstávají velmi nejisté.

Toto hodnocení se rovněž celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2020, které sestavili odborníci Eurosystému. V základním scénáři projekcí se očekává, že meziroční reálný HDP poklesne v roce 2020 o 8,7 %, v roce 2021 vzroste o 5,2 % a v roce 2022 o 3,3 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2020 sestavenými pracovníky ECB byl výhled růstu reálného HDP upraven pro rok 2020 výrazně dolů, o 9,5 procentního bodu, pro rok 2021 o 3,9 procentního bodu směrem nahoru a pro rok 2022 o 1,9 procentního bodu rovněž směrem nahoru.

Vzhledem k tomu, že výhled provází mimořádná nejistota, jsou součástí projekcí také dva alternativní scénáře, které budou po tiskové konferenci zveřejněny na našich internetových stránkách. Obecně bude pro rozsah poklesu a oživení zásadní délka a účinnost bezpečnostních opatření, úspěšnost politik zaměřených na zmírnění negativního dopadu na příjmy a zaměstnanost a rozsah trvalých následků pro nabídkovou kapacitu a domácí poptávku. Celkově Rada guvernérů vidí bilanci rizik v okolí základní projekce spíše na straně hospodářského poklesu.

Podle předběžného odhadu Eurostatu poklesla meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s dubnovou hodnotou 0,3 % v květnu na 0,1 %, což je především důsledkem nižšího růstu cen energií. Na základě aktuálních cen ropy a futures na její ceny bude celková inflace v nadcházejících měsících pravděpodobně do jisté míry dále klesat a do konce roku zůstane slabší. Ve střednědobém horizontu bude oslabená poptávka vyvíjet tlak na pokles inflace, který bude pouze částečně kompenzován tlakem na růst spojeným s omezeními na straně nabídky. Tržní ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání zůstávají na nízkých hodnotách. Zatímco ukazatele inflačních očekávání z výběrových šetření v krátkodobém a střednědobém horizontu poklesly, v dlouhodobějším horizontu byla očekávání zasažena méně.

Toto hodnocení se odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2020 sestavených odborníky Eurosystému. Podle základního scénáře těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP být v roce 2020 na úrovni 0,3 %, v roce 2021 na úrovni 0,8 % a v roce 2022 na úrovni 1,3 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2020 sestavenými pracovníky ECB byl výhled inflace měřené HICP revidován pro rok 2020 o 0,8 procentního bodu směrem dolů, pro rok 2021 o 0,6 procentního bodu směrem dolů a pro rok 2022 o 0,3 procentního bodu rovněž směrem dolů.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v dubnu 2020 posílilo na 8,3 % poté, co v březnu činilo 7,5 %. V silném růstu peněz se odráží tvorba bankovních úvěrů způsobená z velké míry náhlým nárůstem poptávky po likviditě v ekonomice. Kromě toho vlivem vysoké hospodářské nejistoty dochází k vyšší držbě peněž z opatrnostních důvodů. V tomto prostředí je úzký peněžní agregát M1, do kterého spadá většina likvidních forem peněz, nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Vliv koronaviru na hospodářskou aktivitu se i nadále projevuje na vývoji v oblasti úvěrů poskytovaných soukromému sektoru. Roční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům v dubnu 2020 dále vzrostlo na 6,6 % oproti 5,5 % v březnu, což odráží potřebu podniků financovat přetrvávající výdaje a provozní kapitál při prudkém poklesu příjmů. Současně vlivem omezené spotřeby kvůli bezpečnostním opatřením, poklesu důvěry a oslabení trhu práce došlo v dubnu k poklesu meziročního tempa růstu úvěrů domácnostem z 3,4 % v březnu na 3,0 %.

Naše měnověpolitická opatření, a to zejména velice příznivé podmínky našich dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III) by měla motivovat banky k poskytování úvěrů všem subjektům ze soukromého sektoru. Společně s opatřeními, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a evropské instituce, podporují naše opatření pokračující přístup k financování, zejména těm, kteří jsou dopady koronavirové pandemie zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se míra inflace znatelně přibližovala ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, je vzhledem k prudkému útlumu hospodářství eurozóny nadále zapotřebí ambiciózní a koordinované nastavení fiskální politiky. V reakci na naléhavou pandemickou situaci by přijatá opatření měla být svým charakterem v co největší míře cílená a dočasná. V tomto ohledu jsou významnou finanční podporou tři záchranné sítě schválené Evropskou radou pro pracovníky, podniky a vlády v celkovém objemu 540 mld. EUR. Současně Rada guvernérů dále vyzývá k výrazným a správně načasovaným krokům směřujícím k přípravě a podpoře hospodářského oživení. Proto velice vítáme návrh Evropské komise na ozdravný plán zaměřený na podporu regionů a sektorů, jež pandemie zasáhla nejhůře, s cílem posílit jednotný trh a dosáhnout trvalého a úspěšného zotavení.

Nyní jsme připraveni na Vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média