TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 12. prosince 2019

Dámy a pánové, vítám Vás na naší tiskové konferenci. Dnes je to poprvé, kdy mám tu čest a potěšení předsedat měnověpolitickému zasedání Rady guvernérů ECB. Nyní bych Vás tedy ráda společně s panem viceprezidentem seznámila se závěry tohoto zasedání. Zúčastnil se ho také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

V rámci našeho programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP) jsme 1. listopadu znovu zahájili čisté nákupy v měsíčním objemu 20 mld. EUR. Očekáváme, že budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Aktuální údaje získané po posledním zasedání Rady guvernérů koncem října ukazují na pokračující nevýrazné inflační tlaky a slabou dynamiku hospodářského růstu v eurozóně, i když je zde několik počátečních náznaků stabilizace zpomalení růstu a mírného zvýšení jádrové inflace v souladu s předchozími očekáváními. Pokračující růst zaměstnanosti a zvyšující se mzdy nadále podporují odolnost ekonomiky eurozóny.

Komplexní soubor měnověpolitických opatření, o kterém Rada guvernérů rozhodla v září, poskytuje výrazný měnový stimul, jenž zajišťuje příznivé podmínky financování pro všechny sektory ekonomiky. Především snazší úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti podporují výdaje spotřebitelů a investice podniků. Bude tak podpořena hospodářská expanze v eurozóně, probíhající zvyšování domácích cenových tlaků a tím i značná konvergence inflace k našemu střednědobému cíli.

V prostředí utlumeného inflačního výhledu Rada guvernérů znovu zdůraznila, že je třeba, aby nastavení měnové politiky zůstalo po delší dobu vysoce akomodační s cílem podpořit ve střednědobého horizontu tlaky na jádrovou inflaci a vývoj celkové inflace. Vývoj inflace a dopad probíhajících měnověpolitických opatření na ekonomiku budeme tedy pozorně sledovat. Naše signalizace měnové politiky zajistí, aby se finanční podmínky přizpůsobovaly v souladu se změnami inflačního výhledu. V každém případě je Rada guvernérů nadále připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby bylo zajištěno udržitelné směřování inflace k jejímu cíli, a to v souladu s jejím závazkem v oblasti symetrie.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Mezičtvrtletní růst reálného HDP v eurozóně ve třetím čtvrtletí roku 2019 byl potvrzen na úrovni 0,2 % a oproti předchozímu čtvrtletí zůstal tedy beze změny. Pokračující oslabení v mezinárodním obchodě v prostředí přetrvávajících globálních nejistot nadále nepříznivě působí na zpracovatelský průmysl eurozóny a tlumí růst investic. Současně aktuální ekonomické údaje a výsledky průzkumů, i když celkově jsou nadále slabé, ukazují na určitou stabilizaci zpomalení hospodářského růstu v eurozóně. Sektory služeb a stavebnictví zůstávají odolné i přes určité zmírnění ve druhé polovině roku 2019. Pokud jde o další vývoj, hospodářskou expanzi eurozóny budou nadále podporovat příznivé podmínky financování, další nárůst zaměstnanosti spolu s rostoucími mzdami, mírně expanzivní nastavení fiskální politiky v eurozóně a probíhající, i když o něco pomalejší, růst hospodářské aktivity ve světě.

Toto hodnocení se celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2019, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2019 o 1,2 %, v roce 2020 o 1,1 % a v letech 2021 i 2022 shodně o 1,4 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi pracovníků ECB ze září 2019 byl výhled růstu reálného HDP pro rok 2020 revidován mírně směrem dolů.

Rizika spojená s výhledem hospodářského růstu v eurozóně, související s geopolitickými faktory, rostoucím protekcionismem a slabými místy na rozvíjejících se trzích, jsou nadále spíše na straně zpomalení, avšak do jisté míry oslabila.

Podle předběžného odhadu Eurostatu se meziroční inflace v eurozóně měřená HICP zvýšila z hodnoty 0,7 % v říjnu 2019 na 1,0 % v listopadu, a odrážela tak především vyšší ceny služeb a potravin. Na základě aktuálních cen futures na ropu je pravděpodobné, že celková inflace v nadcházejících měsících o něco vzroste. Ukazatele inflačních očekávání dosahují nízké úrovně. Ukazatele jádrové inflace zůstávají obecně nevýrazné, ačkoli existují určité náznaky mírného růstu v souladu s předchozími očekáváními. I když v prostředí napjatějších podmínek na trzích práce tlak na růst mzdových nákladů posílil, v důsledku slabší dynamiky hospodářského růstu trvá jejich promítání do inflace déle. Ve střednědobém výhledu by měla inflace vzrůst, v čemž by ji měla podpořit naše měnověpolitická opatření, probíhající hospodářská expanze a solidní tempo růstu mezd.

Toto hodnocení se víceméně odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2019 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP být v roce 2019 na úrovni 1,2 %, v roce 2020 na úrovni 1,1 %, v roce 2021 na úrovni 1,4 % a v roce 2022 na úrovni 1,6 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi pracovníků ECB ze září 2019 byl výhled inflace měřené HICP revidován pro rok 2020 mírně směrem nahoru a pro rok 2021 mírně směrem dolů, což bylo způsobeno především očekávaným vývojem cen energií.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v říjnu 2019 dosahovalo úrovně 5,6 %, oproti předchozímu měsíci beze změny. Přetrvávající míry růstu širokých peněz odrážejí pokračující tvorbu bankovních úvěrů určených pro soukromý sektor a nízké náklady příležitosti při držbě M3 ve srovnání s dalšími finančními nástroji. Úzký peněžní agregát M1 je na straně složek nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Růst úvěrů podnikům a domácnostem zůstal solidní a těžil tak z pokračujícího promítání akomodačního nastavení naší měnové politiky do úrokových sazeb z bankovních úvěrů. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům vzrostlo v říjnu na 3,8 % oproti 3,6 % v září, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem nadále postupně rostlo a v říjnu dosáhlo úrovně 3,5 %. Akomodační nastavení naší měnové politiky pomůže zabezpečit velmi příznivé podmínky pro poskytování bankovních úvěrů a nadále bude podporovat přístup k financování, a to ve všech hospodářských odvětvích a zejména pro malé a střední podniky.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále výrazně přibližovala míra inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, výrazný stupeň měnové akomodace je stále zapotřebí.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu, podpoře agregátní poptávky za současného stavu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. Provádění strukturálních politik v zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit s cílem oživit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit odolnost. Jako vhodný ukazatel cesty by měla posloužit doporučení pro jednotlivé země z roku 2019.

Pokud jde o fiskální politiku, očekává se, že nastavení fiskálních politik v eurozóně zůstane v roce 2020 mírně expanzivní, což podpoří hospodářskou aktivitu. S ohledem na oslabený hospodářský výhled Rada guvernérů vítá výzvu Euroskupiny k diferencovaným fiskálním odpovědím a její připravenost ke koordinační činnosti. Vlády disponující fiskálním prostorem by měly být připraveny jednat účinným a správně načasovaným způsobem. V zemích s vysokým veřejným dluhem je nezbytné, aby vlády uplatňovaly obezřetné politiky a splňovaly cíle strukturálního salda, což vytvoří podmínky pro volné působení automatických stabilizátorů. Všechny země by měly zintenzivnit snahy o dosažení více prorůstového složení veřejných financí.

Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce Evropské unie v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající aktivity a vyzývá k přijetí dalších konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.