TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 7. září 2017

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledku dnešního zasedání Rady guvernérů.

Na základě našich pravidelných ekonomických a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že na současné úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizontem našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že naše čisté nákupy aktiv v současném měsíčním objemu 60 mld. EUR by měly probíhat do konce prosince 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená setrvalou korekci vývoje inflace, a to v souladu s jejím inflačním cílem. Čisté nákupy probíhají současně s reinvesticemi splátek jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv.

Aktuální informace, včetně nových projekcí pracovníků ECB, potvrzují celkově nezměněný střednědobý výhled hospodářského růstu a inflace v eurozóně. Hospodářský růst, jehož tempo se v první polovině roku 2017 zvýšilo více, než se čekalo, zůstává na solidní úrovni a nadále postupuje plošně napříč jednotlivými zeměmi a odvětvími. Zároveň představuje nedávná volatilita směnného kurzu zdroj nejistoty, který vyžaduje sledování situace, pokud jde o možné implikace pro střednědobý výhled cenové stability.

I když probíhající hospodářská expanze dává důvěru, že inflace bude postupně směřovat k úrovni odpovídající našemu inflačnímu cíli, ještě se tato expanze dostatečně nepromítnula do výraznější dynamiky inflace. Ukazatele jádrové inflace v posledních měsících mírně vzrostly, avšak celkově zůstávají na utlumené úrovni. Pro postupné posilování tlaků na jádrovou inflaci a podporu vývoje celkové inflace ve střednědobém výhledu je tedy stále třeba velmi podstatného stupně měnové akomodace. Pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k setrvalé korekci vývoje inflace, jsme připraveni rozšířit program nákupu aktiv co do objemu nebo délky trvání. Letos na podzim rozhodneme o nastavení našich měnověpolitických nástrojů po konci roku, přičemž zohledníme očekávaný vývoj inflace a finanční podmínky nezbytné pro udržitelný návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. V eurozóně vzrostl mezičtvrtletně reálný HDP ve druhém čtvrtletí 2017 o 0,6 %, zatímco v prvním čtvrtletí dosáhlo jeho tempo růstu 0,5 %. Údaje z výběrového šetření naznačují, že plošný růst v nadcházejícím období bude pokračovat. Naše měnověpolitická opatření podporují domácí poptávku a usnadňují proces snižování zadluženosti. Soukromou spotřebu podporuje růst zaměstnanosti, který těží také z minulých reforem na trhu práce, a rostoucí majetek domácností. Velmi příznivé podmínky financování a lepší ziskovost podniků nadále stimulují oživení investic. Plošné celosvětové oživení navíc podpoří vývoz z eurozóny.

Toto hodnocení se rovněž celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2017, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by roční reálný HDP měl vzrůst v roce 2017 o 2,2 %, v roce 2018 o 1,8 % a v roce 2019 o 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z června 2017 sestavenými odborníky Eurosystému byl výhled růstu reálného HDP pro rok 2017 upraven směrem nahoru, a odráží tak nedávnou silnější dynamiku růstu. Pro další období zůstává prakticky beze změny.

Rizika spojená s hospodářským výhledem v eurozóně jsou víceméně vyvážená. Na jedné straně současné příznivé cyklické oživení zvyšuje šance na výraznější ekonomický vzestup, než se očekávalo. Na druhé straně především v souvislosti s globálními faktory a vývojem na devizových trzích nadále existují rizika hospodářského zpomalení.

Meziroční inflace v eurozóně měřená HICP dosáhla v srpnu úrovně 1,5 %. Pokud jde o další vývoj, na základě současných cen futures na ropu je pravděpodobné, že roční tempo růstu celkové inflace koncem roku přechodně oslabí – z velké části v důsledku vlivu srovnávací základny na ceny energií. Zároveň v posledních měsících mírně vzrostly ukazatele jádrové inflace, ale přesvědčivé známky trvalejšího růstového trendu prozatím nevykazují. Domácí nákladové tlaky, zejména z trhů práce, jsou stále utlumené. Jádrová inflace v eurozóně by měla ve střednědobém výhledu postupně růst, v čemž by ji měla podpořit naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst, odpovídající postupné zužování mezery výstupu a rostoucí mzdy.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2017, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by meziroční inflace měřená HICP měla v roce 2017 dosáhnout úrovně 1,5 %, v roce 2018 úrovně 1,2 % a v roce 2019 pak 1,5 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z června 2017 byl výhled celkové inflace měřené HICP upraven mírně směrem dolů, a odráží tak především nedávné posílení kurzu eura.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (agregát M3) i přes určitou měsíční volatilitu nadále rostou výrazným tempem, přičemž jejich meziroční tempo růstu, které v červnu 2017 činilo 5,0 %, dosáhlo v červenci úrovně 4,5 %. Meziroční růst agregátu M3 byl obdobně jako v předchozích měsících podporován především svými nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 pokleslo v červenci 2017 z červnové úrovně 9,7 % na 9,1 %.

Pokračuje oživení tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům vzrostlo v červenci 2017 na 2,4 % oproti 2,0 % v předchozím měsíci, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo stabilní na úrovni 2,6 %. Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování – především pro malé a střední podniky – i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo potřebu pokračovat ve velmi výrazném stupni měnové akomodace, aby byl zajištěn udržitelný návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí k posilování dlouhodobějšího růstovému potenciálu a k omezení zranitelných míst rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. Je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit růstový potenciál a produktivitu v eurozóně. Pokud jde o fiskální politiku, všem zemím by prospělo zintenzivnění snah o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny má nadále prvořadý význam úplné, transparentní a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi. Posílení Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající jednání o dalším posílení institucionální architektury naší Hospodářské a měnové unie.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média