TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 18. prosince 2025

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Naše aktualizované hodnocení opětovně potvrzuje, že by se inflace měla stabilizovat na našem 2% střednědobém cíli.

Nové projekce sestavené odborníky Eurosystému předpokládají, že celková inflace dosáhne v průměru 2,1 % v roce 2025, 1,9 % v roce 2026, 1,8 % v roce 2027 a 2,0 % v roce 2028. Pokud jde o inflaci bez započtení cen energií a potravin, naši odborníci předpokládají, že dosáhne v průměru 2,4 % v roce 2025, 2,2 % v roce 2026, 1,9 % v roce 2027 a 2,0 % v roce 2028. Inflace byla pro rok 2026 revidována směrem nahoru zejména proto, že tito odborníci nyní předpokládají pomalejší pokles inflace ve službách. Oproti zářijovým projekcím se nyní předpokládá výraznější hospodářský růst, a to především vlivem domácí poptávky. Růst byl revidován směrem nahoru pro rok 2025 na 1,4 %, rok 2026 na 1,2 % a rok 2027 na 1,4 %. Očekává se, že v roce 2028 zůstane na úrovni 1,4 %.

Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomika je odolná. Ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,3 % a odrážela tak výraznější spotřebu a investice. Růst vykázal také vývoz – výrazně k němu přispěl chemický průmysl. V odvětvovém členění převažovaly v růstu služby, zejména informační a komunikační sektor, zatímco hospodářská aktivita v průmyslu a stavebnictví nadále stagnovala. Tento vývoj, kdy je růst tažen službami, bude pravděpodobně pokračovat i v blízké budoucnosti.

Ekonomika těží ze silného trhu práce. Míra nezaměstnanosti v říjnu dosáhla 6,4 % a blíží se tak svému historickému minimu. Zaměstnanost vzrostla ve třetím čtvrtletí o 0,2 %. Současně dále ochlazovala poptávka po práci a míra volných pracovních míst je od pandemie na svém minimu.

Podle projekcí našich odborníků by hlavním faktorem hospodářského růstu v dalších letech měla být domácí poptávka. Reálné příjmy by se měly dále zvyšovat a míra úspor ze své stále vysoké úrovně postupně klesat a podporovat tak spotřebu. Podnikatelské investice a výrazné vládní výdaje na infrastrukturu a obranu by měly ekonomiku stále více posilovat. Je však pravděpodobné, že brzdou hospodářského růstu v eurozóně zůstane letos i v příštím roce náročné prostředí světového obchodu.

Rada guvernérů zdůrazňuje, že ve stávajícím geopolitickém prostředí je naléhavě potřeba posílit eurozónu a její ekonomiku. Vítáme výzvu Evropské komise určenou vládám, aby nastavily priority udržitelných veřejných financí, strategických investic a prorůstových strukturálních reforem. Uvolnění potenciálu jednotného trhu v plném rozsahu má rozhodující význam. Je také zásadní podporovat další integraci kapitálových trhů dokončením unie úspor a investic a bankovní unie podle ambiciózního harmonogramu a urychleně přijmout nařízení o zavedení digitálního eura.

Inflace

Od jara se meziroční inflace nachází v úzkém rozpětí a v listopadu zůstala na 2,1 %. Po větším poklesu v říjnu byly ceny energií po 12 měsících o 0,5 % nižší. Inflace ve složce potravin dosáhla 2,4 % poté, co v říjnu činila na 2,5 % a v září 3,0 %. Inflace bez započtení cen energií a potravin byla stabilní na úrovni 2,4 % s tím, že inflace ve složce zboží se vyvíjela opačným směrem oproti složce služeb. Inflace ve složce zboží poklesla v listopadu na 0,5 %, zatímco v říjnu dosáhla 0,6 % a v září 0,8 %. Oproti hodnotě 3,2 % v září vzrostla inflace ve složce služeb v říjnu na 3,4 % a v listopadu na 3,5 %.

Ukazatele jádrové inflace se za poslední měsíce změnily jen málo a zůstávají konzistentní s naším 2% střednědobým cílem. Zatímco růst jednotkových zisků se ve třetím čtvrtletí nezměnil, jednotkové náklady práce rostly mírně vyšším tempem než ve druhém čtvrtletí. Odměna na zaměstnance dosáhla meziročního tempa růstu 4,0 %. Tato úroveň byla vyšší, než předpokládaly projekce ze září, a to v důsledku plateb nad rámec sjednaných mezd. Výhledové ukazatele, jako je mzdový přehled ECB a průzkumy mzdových očekávání, naznačují, že růst mezd se v nadcházejících čtvrtletích uvolní a následně by se měl ke konci roku 2026 stabilizovat mírně pod 3 %.

V blízkém horizontu by inflace měla klesat – především proto, že předchozí růst cen energií z meziročních hodnot vymizí. Naši odborníci očekávají, že míra inflace zůstane v roce 2026 a 2027 v průměru pod 2 %, přičemž růst cen energií bude po většinu tohoto období záporný a inflace bez započtení cen energií bude postupně klesat. Inflace by se v prostředí výrazného růstu cen energií měla navrátit k cíli v roce 2028. Tento vývoj částečně odráží proinflační vliv systému EU pro obchodování s emisemi ETS2, který by měl být zahájen v roce 2028, o rok později, než předpokládaly projekce ze září. Inflace bez započtení cen energií by se měla v posledních letech horizontu projekcí stabilizovat na zhruba 2 %.

Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nadále nachází poblíž 2 %, což podporuje stabilizaci inflace blízko našeho cíle.

Hodnocení rizik

I když se obchodní napětí uvolnilo, stále volatilní mezinárodní prostředí by mohlo narušit dodavatelské řetězce, utlumit vývoz a nepříznivě ovlivňovat spotřebu a investice. Zhoršení nálady na světových finančních trzích by mohlo vést k přísnějším podmínkám financování, větší averzi k riziku a slabšímu růstu. Geopolitické napětí, zejména neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině, zůstává jedním z hlavních zdrojů nejistoty. Naproti tomu plánované výdaje na obranu a infrastrukturu spolu s reformami podporujícími produktivitu by mohly hospodářský růst zvýšit více, než se očekává. Posílení důvěry by mohlo podpořit soukromé výdaje.

Výhled inflace zůstává nejistější než obvykle, a to v důsledku stále volatilního mezinárodního prostředí. Růst cen by mohl být ve skutečnosti nižší, pokud by zvýšení amerických cel vedlo ke snížení poptávky po vývozu z eurozóny a pokud by země s nadbytečnou kapacitou motivovalo, aby zvyšovaly svůj vývoz do eurozóny. Silnější euro by navíc mohlo inflaci snížit více, než se očekává. Vyšší volatilita a averze k riziku na finančních trzích by mohla tlumit poptávku a tím také snižovat inflaci. Naopak inflace by mohla být nakonec vyšší, pokud by roztříštěnější světové dodavatelské řetězce způsobovaly vyšší dovozní ceny, omezily nabídku kritických surovin a zvýšily kapacitní omezení v ekonomice eurozóny. Pomalejší oslabování mzdových tlaků by mohlo oddálit pokles inflace ve složce služeb. Inflaci by mohl ve střednědobém horizontu zvýšit také růst výdajů na obranu a infrastrukturu. Extrémní povětrnostní jevy a prohlubující se klimatická a přírodní krize jako taková by mohly zdražovat ceny potravin více, než se očekává.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho posledního zasedání v prosinci tržní sazby vzrostly. Úrokové sazby bankovních úvěrů pro podniky byly od léta celkově stabilní poté, co během předchozího roku klesaly v reakci na snižování našich základních úrokových sazeb. V říjnu činily 3,5 %, oproti září tedy beze změny. Náklady emise tržního dluhu dosahovaly 3,4 %, což je také blízko úrovně ze září. Průměrná úroková sazba z nových hypoték byla opět beze změny, a to v říjnu na 3,3 %.

Objem bankovních úvěrů poskytnutých podnikům vzrostl v říjnu na ročním základě o 2,9 %, oproti září beze změny. Emise podnikových dluhopisů vzrostla o 3,2 %, což je víceméně rovněž beze změny. Poskytování hypotečních úvěrů posílilo, když jejich objem vzrostl o 2,8 %, oproti 2,6 % v září.

V souladu s naší strategií měnové politiky posoudila Rada guvernérů podrobně vzájemné vztahy mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. Banky v eurozóně jsou odolné a podporují je silné kapitálové a likviditní ukazatele, solidní kvalita aktiv a robustní ziskovost. Avšak geopolitická nejistota a možnost náhlého přecenění na světových finančních trzích představují rizika pro finanční stabilitu v eurozóně. První obrannou linií proti hromadění zranitelných míst ve finančním sektoru nadále zůstává makroobezřetnostní politika, která podporuje odolnost a zachovává makroobezřetnostní prostor.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána na příslušných zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.