TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 25. července 2019

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na naší tiskové konferenci. Budeme vás nyní informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni alespoň do první poloviny roku 2020 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby bylo zajištěno, že se bude inflace nadále udržitelným způsobem přibližovat k našemu cíli ve střednědobém horizontu.

Hodláme nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Rada guvernérů dále zdůraznila potřebu vysoce akomodačního nastavení měnové politiky po delší dobu, neboť míry inflace, ať již dosažené, nebo projektované, se vytrvale nacházejí pod úrovněmi, které jsou v souladu s jejím cílem. Pokud by tedy střednědobý inflační výhled nadále nedosahoval našeho cíle, je Rada guvernérů rozhodnuta přijmout opatření, a to v souladu se svým závazkem v oblasti symetrie inflačního cíle. Je tedy připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit, aby bylo zajištěno udržitelné směřování inflace k jejímu cíli.

V této souvislosti jsme pověřili příslušné výbory Eurosystému, aby prozkoumaly možnosti, včetně způsobů, jak posílit signalizaci měnové politiky týkající se úrokových sazeb, opatření na zmírnění dopadů, jako je vytvoření odstupňovaného systému úročení rezerv, a možností objemu a složení potenciálních nových čistých nákupů aktiv.

Aktuální informace od posledního zasedání Rady guvernérů počátkem června naznačují, že i když další růst zaměstnanosti a posilování mezd nadále podporují odolnost ekonomiky, zmírnění dynamiky růstu světové ekonomiky a slabý mezinárodní obchod stále zhoršují výhled pro eurozónu. Navíc dlouhodobější existence nejistot souvisejících s geopolitickými faktory, rostoucí hrozbou protekcionismu a zranitelnými místy na rozvíjejících se trzích tlumí důvěru v ekonomiku, a to především ve zpracovatelském sektoru. V tomto prostředí zůstávají inflační tlaky utlumené a ukazatele inflačních očekávání poklesly. Je tedy nadále nezbytná výrazná míra měnové stimulace, aby bylo zajištěno, že finanční podmínky zůstanou velmi příznivé a podpoří hospodářský růst eurozóny, probíhající zvyšování domácích cenových tlaků a tím i vývoj celkové inflace ve střednědobém horizontu.

Nyní bych rád vysvětlil naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Po růstu reálného HDP v eurozóně, který ve čtvrtém čtvrtletí 2018 dosáhl úrovně 0,2 %, činilo v prvním čtvrtletí 2019 jeho mezičtvrtletní tempo 0,4 %. Aktuální ekonomické údaje a výsledky průzkumů nadále poukazují na poněkud pomalejší hospodářský růst ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku. To odráží především pokračující oslabení v mezinárodním obchodě v prostředí přetrvávajících globálních nejistot, které působí zejména na zpracovatelský průmysl eurozóny. Současně je úroveň hospodářské aktivity v sektoru služeb a stavebnictví odolná a situace na trhu práce se stále zlepšuje. Pokud jde o další výhled, hospodářský růst v eurozóně bude nadále podporován příznivými podmínkami financování, dalším růstem zaměstnanosti a posilujícími mzdami, mírně expanzivním fiskálním nastavením v eurozóně a probíhajícím, i když o něco pomalejším, růstem hospodářské aktivity ve světě.

Rizika spojená s výhledem hospodářského růstu v eurozóně jsou nadále spíše na straně zpomalení, což odráží dlouhotrvající výskyt nejistot v souvislosti s geopolitickými faktory, rostoucí hrozbu protekcionismu a zranitelná místa na rozvíjejících se trzích.

Meziroční inflace v eurozóně měřená HICP v červnu 2019 vzrostla na 1,3 % poté, co v květnu dosáhla 1,2 %, neboť vyšší inflace měřená HICP bez započtení cen potravin a energií byla více než vyvážena nižším tempem růstu cen energií. Na základě aktuálních cen futures na ropu bude celková inflace v nadcházejících měsících pravděpodobně klesat a následně koncem roku opět vzroste. Odhlédneme-li od nedávné volatility vyvolané dočasnými faktory, hodnoty jádrové inflace zůstávají celkově nevýrazné. Ukazatele inflačních očekávání klesly. I když vzhledem k vysokým mírám využití kapacit a napjatějším podmínkám na trzích práce tlak na růst mzdových nákladů posílil a rozšířil se, promítání nákladových tlaků do inflace trvá delší dobu, než se očekávalo. Ve střednědobém výhledu by měla jádrová inflace růst, v čemž by ji měla podpořit naše měnověpolitická opatření, probíhající hospodářská expanze a silnější tempo růstu mezd.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v červnu 2019 dosahovalo úrovně 4,5 % poté, co v květnu činilo 4,8 %. Přetrvávající míry růstu širokých peněz odrážejí pokračující tvorbu bankovních úvěrů určených pro soukromý sektor a nízké náklady příležitosti při držbě M3. Úzký peněžní agregát M1 je na straně složek nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Meziroční tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům zůstalo v červnu 2019 beze změny na úrovni 3,8 %. I přes určité zpomalení po maximální hodnotě v září 2018 zůstává roční tempo růstu objemu úvěrů nefinančním podnikům vysoké. Meziroční tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých domácnostem zůstalo v červnu rovněž beze změny na úrovni 3,3 %, a pokračovalo v postupném zlepšování. Celkově je pro růst úvěrů stále přínosná nízká úroveň úrokových sazeb z bankovních úvěrů. Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za druhé čtvrtletí 2019 naznačuje, že růst objemu úvěrů byl nadále podporován rostoucí poptávkou ve všech úvěrových kategoriích. Ve druhém čtvrtletí byly zároveň zpřísněny úvěrové standardy pro úvěry podnikům vzhledem k obavám o hospodářský výhled, zatímco v případě úvěrů na nákup rezidenčních nemovitostí zůstaly celkově beze změny.

Naše měnověpolitická opatření, včetně nadcházející nové série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III), pomohou zabezpečit příznivé podmínky pro poskytování bankovních úvěrů a nadále budou podporovat přístup k financování, zejména pro malé a střední podniky.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále udržitelným způsobem přibližovala míra inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je stále zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. Provádění strukturálních reforem v zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit s cílem oživit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit odolnost. Jako vhodný ukazatel cesty by měly posloužit doporučení pro jednotlivé země z roku 2019. Pokud jde o fiskální politiku, hospodářskou aktivitu podporuje mírně expanzivní nastavení fiskální politiky v eurozóně. Současně země, jejichž vládní dluh je vysoký, potřebují nadále obnovovat fiskální rezervy. Všechny země by měly zintenzivnit snahy o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce Evropské unie v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající aktivity a vyzývá k přijetí dalších konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média