TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 13. prosince 2018

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Budeme vás nyní informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také předseda Euroskupiny Mário Centeno.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že zůstanou na současné úrovni alespoň do léta 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby se nadále inflace udržitelným způsobem přibližovala k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv (APP) skončí v prosinci 2018. Současně rozšiřujeme svou signalizaci budoucí politiky v oblasti reinvestic. V tomto smyslu tedy hodláme nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Ačkoli jsou přicházející údaje na rozdíl od očekávání slabší, což odráží nižší zahraniční poptávku, ale také některé faktory specifické pro danou zemi či sektor, díky výrazné domácí poptávce nadále posiluje růst v eurozóně i postupně se zvyšující inflační tlaky. Tento vývoj podporuje naši důvěru, že udržitelné přibližování inflace k našemu cíli bude pokračovat a bude zachováno i po ukončení našich čistých nákupů aktiv. Zároveň přetrvávají výrazné nejistoty spojené s geopolitickými faktory, hrozba ochranářství, zranitelnost rozvíjejících se trhů a volatilita na finančních trzích. K podpoře dalšího růstu domácích cenových tlaků a celkové inflace ve střednědobém horizontu je stále třeba výrazného měnového stimulu. Naše signalizaci základních úrokových sazeb ECB, podpořená reinvesticemi značného objemu nakoupených aktiv, nadále poskytuje měnovou akomodaci v míře nezbytné pro udržitelné přibližování inflace k našemu cíli. V každém případě je Rada guvernérů připravena upravit všechny své nástroje tak, aby zajistila, že bude inflace nadále udržitelným způsobem směřovat k inflačnímu cíli Rady guvernérů.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP v eurozóně ve třetím čtvrtletí 2018 mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 %, zatímco v předchozích dvou čtvrtletích zaznamenal nárůst o 0,4 %. Aktuální údaje a výsledky výběrových šetření jsou slabší, než se čekalo, což odráží zmenšující se příspěvek zahraniční poptávky a určité faktory specifické pro danou zemi či sektor. I když některé z těchto faktorů pravděpodobně pominou, může tento vývoj naznačovat pomalejší dynamiku růstu v budoucnu. Přitom domácí poptávka, podporovaná také akomodačním nastavením naší měnové politiky, nadále posiluje hospodářský růst v eurozóně. Soukromou spotřebu stále podporuje silný trh práce, jak je patrné z rostoucí dynamiky zaměstnanosti a mezd. Podnikatelské investice navíc těží z domácí poptávky, příznivých podmínek financování a zlepšujících se rozvah. Investice do rezidenčních nemovitostí zůstávají vysoké. Navíc se stále očekává, že růst hospodářské aktivity ve světě bude pokračovat a podporovat tak vývoz z eurozóny, i když pomalejším tempem.

Toto hodnocení se rovněž celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2018, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by roční reálný HDP měl vzrůst v roce 2018 o 1,9 %, v roce 2019 o 1,7 %, v roce 2020 rovněž o 1,7 % a v roce 2021 o 1,5 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi pracovníků ECB ze září 2018 byl výhled růstu reálného HDP v letech 2018 a 2019 revidován mírně směrem dolů.

Rizika spojená s výhledem hospodářského růstu eurozóny lze stále hodnotit jako víceméně vyrovnaná. Bilance rizik se však přesouvá na stranu slabšího růstu v důsledku přetrvávání nejistot spojených s geopolitickými faktory, hrozby protekcionismu, zranitelných míst na rozvíjejících se trzích a volatility na trzích.

Podle předběžného odhadu Eurostatu meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s letošní říjnovou hodnotou 2,2 % poklesla v listopadu na 2,0 % a odráží především pokles růstu cen ve složce energií. Na základě aktuálních cen futures na ropu je pravděpodobné, že celková inflace v nadcházejících měsících poklesne. Hodnoty jádrové inflace zůstávají obecně nevýrazné, ale domácí nákladové tlaky nadále posilují a rozšiřují se vzhledem k vysokým mírám využití kapacit a napjatějším podmínkám na trzích práce, které vyvolávají tlak na růst mezd. Pokud jde o další vývoj, jádrová inflace by měla ve střednědobém výhledu dále růst, v čemž by ji měla podporovat naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst a posilující tempo růstu mezd.

Toto hodnocení se víceméně odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2018 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP být v roce 2018 na úrovni 1,8 %, v roce 2019 na úrovni 1,6 %, v roce 2020 na úrovni 1,7 % a v roce 2021 na úrovni 1,8 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi pracovníků ECB ze září 2018 byl výhled inflace měřené HICP revidován pro rok 2018 mírně směrem nahoru a pro rok 2019 mírně směrem dolů.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v říjnu 2018 dosahovalo úrovně 3,9 % poté, co v září činilo 3,6 %. Nehledě na určitou volatilitu měsíčních toků je růst agregátu M3 nadále podporován tvorbou bankovních úvěrů. Hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz zůstal úzký peněžní agregát M1.

Růst úvěrů poskytovaných soukromému sektoru nadále podporuje hospodářskou expanzi v souladu se vzestupným trendem zaznamenávaným od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům dosahovalo v říjnu 2018 úrovně 3,9 % oproti 4,3 % v září, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo beze změny na úrovni 3,2 %. Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování – zejména pro malé a střední podniky – i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále udržitelným způsobem přibližovaly míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je nadále zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. Pokud jde o fiskální politiku, Rada guvernérů znovu zdůrazňuje potřebu obnovy fiskálních rezerv. Obzvlášť důležité je to v zemích, ve kterých je vládní dluh vysoký a pro něž má řádné dodržování Paktu stability a růstu naprosto zásadní význam pro zajištění zdravých fiskálních pozic. Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce EU v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající aktivity a vyzývá k přijetí dalších konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Další informace o technických parametrech reinvestic budou zveřejněny na internetových stránkách ECB v 15.30 SEČ.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média