TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Riga, 14. června 2018

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

Aktualizováno z důvodu úpravy překladu.

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením vás přivítat na naší tiskové konferenci. Rád bych poděkoval viceguvernérce Zoje Razmusové za její milou pohostinnost a vyjádřil naše zvláštní poděkování jejím pracovníkům za vynikající organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů. Nyní vás budeme informovat o výsledku našeho zasedání.

Od zahájení našeho programu nákupu aktiv (APP) v lednu 2015 podmiňovala Rada guvernérů čisté nákupy aktiv v rámci programu APP mírou pokroku směrem k udržitelné korekci vývoje inflace ke střednědobé úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě. Dnes Rada guvernérů dosažený pokrok pečlivě vyhodnotila a rovněž přihlédla k makroekonomickým projekcím odborníků Eurosystému, údajům o cenových a mzdových tlacích a k nejistotě spojené s výhledem inflace.

Na základě tohoto hodnocení došla Rada guvernérů k závěru, že doposud bylo dosaženo významného pokroku směrem k udržitelné korekci inflace. Společně s dobře ukotvenými dlouhodobějšími inflačními očekáváními je síla hospodářství eurozóny a pokračující výrazná míra měnové akomodace důvodem k přesvědčení, že udržitelné přibližování inflace k našemu cíli bude v dalším období pokračovat a bude zachována dokonce i po postupném ukončení našich čistých nákupů aktiv.

Rada guvernérů tedy dnes přijala následující rozhodnutí.

Zaprvé, pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, budeme pokračovat v čistých nákupech v rámci programu APP ve stávajícím měsíčním objemu 30 mld. EUR do konce září 2018. Očekáváme, že po září 2018 podle toho, zda přicházející údaje potvrdí náš střednědobý inflační výhled, snížíme měsíční objem čistých nákupů aktiv na 15 mld. EUR až do konce prosince 2018 a následně čisté nákupy ukončíme.

Zadruhé, hodláme zachovat naši politiku reinvestování jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu po skončení našich čistých nákupů aktiv a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné pro zachování příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Zatřetí, rozhodli jsme se ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny a očekáváme, že na stávajících úrovních zůstanou nejméně do konce léta 2019 a v každém případě tak dlouho, jak je nutné, aby bylo zajištěno, že vývoj inflace zůstane v souladu s našimi stávajícími očekáváními udržitelného trendu korekce.

Dnešní měnová rozhodnutí zachovávají stávající výraznou míru měnové akomodace, která zajistí pokračující udržitelné přibližování inflace ke střednědobé úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě. K podpoře dalšího růstu domácích cenových tlaků a celkové inflace ve střednědobém horizontu je stále třeba výrazného měnového stimulu. Tuto podporu budou nadále poskytovat čisté nákupy aktiv až do konce roku, značný objem nakoupených aktiv a s tím související reinvestice i naše posílená signalizace měnové politiky v oblasti úrokových sazeb ECB. Rada guvernérů je v každém případě připravena upravit veškeré své nástroje podle potřeby, aby zajistila, že se inflace bude nadále udržitelným způsobem pohybovat směrem k jejímu inflačnímu cíli.

Nyní bych rád vysvětlil naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Tempo mezičtvrtletního reálného růstu HDP v prvním čtvrtletí 2018 zmírnilo na 0,4 %, oproti 0,7 % v předchozích čtvrtletích. Toto zmírnění odráží zpomalení velmi vysokého tempa růstu v roce 2017 umocněné růstem nejistoty a některými přechodnými jevy i faktory na straně nabídky jak na domácí, tak světové úrovni i slabší stimul zahraničního obchodu. Poslední hospodářské ukazatele a výsledky průzkumů jsou slabší, ale zůstávají konzistentní s pokračujícím solidním a plošným hospodářským růstem. Naše měnověpolitická opatření, která usnadňují proces snižování zadluženosti, nadále podporují domácí poptávku. Soukromou spotřebu podporuje probíhající růst zaměstnanosti, který zase částečně odráží minulé reformy na trhu práce, a rostoucí majetek domácností. Příznivé podmínky financování, rostoucí ziskovost podniků a solidní poptávka podporují podnikatelské investice. Investice do rezidenčních nemovitostí zůstávají silné. Navíc by měla pokračovat plošná expanze poptávky ve světě a stimulovat tak vývoz z eurozóny.

Toto hodnocení se rovněž celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2018, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by roční reálný HDP měl vzrůst v roce 2018 o 2,1 %, v roce 2019 o 1,9 % a v roce 2020 o 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2018 sestavenými pracovníky ECB byl výhled růstu reálného HDP pro rok 2018 upraven směrem dolů a pro rok 2019 i 2020 zůstává beze změny.

Rizika spojená s výhledem hospodářského růstu v eurozóně jsou nadále víceméně vyvážená. Vzrostl nicméně význam nejistot souvisejících s celosvětovými faktory, mezi něž patří hrozba zvýšeného ochranářství. Navíc je třeba sledovat riziko přetrvávající zvýšené volatility na finančních trzích.

Podle předběžného odhadu Eurostatu meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s letošní dubnovou hodnotou 1,2 % vzrostla v květnu na 1,9 %. Tento nárůst odráží příspěvky vyšších cen energií, potravin a služeb. Na základě aktuálních cen futures na ropu se meziroční míra celkové inflace bude po zbytek roku pravděpodobně pohybovat kolem současné úrovně. I když zůstávají hodnoty celkové inflace obecně nevýrazné, oproti dřívějším nízkým úrovním zaznamenávají růst. Domácí nákladové tlaky posilují při vysokých mírách využití kapacit, napjatějších podmínkách na trhu práce a rostoucích mzdách. Nejistota související s výhledem inflace se snižuje. Pokud jde o další vývoj, jádrová inflace by se měla ke konci roku zvýšit a poté ve střednědobém výhledu růst postupně, v čemž by ji měla podporovat naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst, odpovídající zužování mezery výstupu a posilující tempo růstu mezd.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2018 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla v roce 2018, 2019 a 2020 roční inflace měřená HICP činit 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2018, které sestavili pracovníci ECB, byl výhled celkové inflace měřené HICP pro léta 2018 a 2019 revidován znatelně směrem nahoru, a to především v důsledku vyšších cen ropy.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (agregát M3) dosáhlo v dubnu 2018 úrovně 3,9 %, přičemž v březnu činilo 3,7 % a v únoru 4,3 %. Zatímco pomalejší dynamika růstu agregátu M3 během posledních měsíců odráží především snížení objemu čistých nákupů aktiv od začátku roku, je růst tohoto agregátu nadále podporován vlivem opatření měnové politiky ECB a nízkými náklady příležitosti držby nejlikvidnějších vkladů. V souladu s tím byl úzký peněžní agregát M1 nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz, i když v posledních měsících roční tempo jeho růstu z dřívějších vysokých úrovní oslabilo.

Pokračuje oživení tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům dosáhlo v dubnu 2018 úrovně 3,3 %, tedy oproti předchozímu měsíci beze změny, a také meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo stabilní na úrovni 2,9 %.

Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti i úvěrové toky v celé eurozóně. Tuto skutečnost odrážejí také výsledky nejnovějšího průzkumu o přístupu podniků k financování v eurozóně, podle kterého prospíval zlepšený přístup k financování zejména malým a středním podnikům.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že dnešní měnová rozhodnutí zajistí výrazný stupeň měnové akomodace nezbytný pro pokračování udržitelného přibližování míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. Pokud jde o fiskální politiku, stávající plošná expanze vyžaduje obnovení fiskálních rezerv. Důležité je to zejména v zemích, kde zůstává vládní dluh vysoký. Všem zemím by prospělo zintenzivnění snah o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny má nadále prvořadý význam úplné, transparentní a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vyzývá k přijetí konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média