Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
  • ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 30. dubna 2020

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Eurozóna čelí hospodářskému útlumu o velikosti a rychlosti, jenž v mírové době nemá obdoby. Opatření k omezení šíření koronaviru (COVID-19) z velké části zastavila hospodářskou aktivitu ve všech zemích eurozóny i ve světě. Ukazatele z výběrových šetření důvěry podniků a spotřebitelů se propadly a naznačují prudké zpomalení hospodářského růstu a výrazné zhoršení podmínek na trzích práce. Vzhledem k vysoké nejistotě okolo konečného rozsahu hospodářského propadu naznačují scénáře růstu sestavené pracovníky ECB, že by HDP eurozóny mohl v letošním roce poklesnout o 5 % až 12%, a to především v závislosti na délce bezpečnostních opatření a úspěšnosti politik vedoucích ke zmírnění hospodářských dopadů pro podniky a pracovníky. S postupným uvolňováním bezpečnostních opatření předpokládají tyto scénáře oživení hospodářské aktivity, i když jeho rychlost a rozsah zůstávají velmi nejisté. Inflace se v důsledku prudkého poklesu cen ropy a mírně nižší inflace měřené HICP bez započtení potravin a energií snížila.

Rozhodná a cílená opatření politik, která jsme od počátku března přijali, zásadním způsobem podporují ekonomiku eurozóny, a zejména sektory nejvíce zasažené krizí. Naše opatření podporují zejména podmínky likvidity a napomáhají udržet tok úvěrů domácnostem a podnikům, a to hlavně malým a středním podnikům (MSP), a zachovat příznivé podmínky financování všech sektorů a jurisdikcí.

Vítáme opatření přijatá vládami zemí eurozóny a evropskými institucemi s cílem zajistit dostatek zdrojů v oblasti zdravotní péče a poskytnout podporu zasaženým podnikům, pracovníkům a domácnostem. Souběžně je třeba vyvíjet pokračující a ambiciózní úsilí zejména prostřednictvím společné a koordinované akce politik s cílem omezit rizika hospodářského zpomalení a podpořit ozdravení.

V souladu s naším mandátem je Rada guvernérů pevně rozhodnuta za stávající situace, kdy je narušeno hospodářství a panuje zvýšená nejistota, nadále podporovat domácnosti a podniky s cílem zajistit cenovou stabilitu ve střednědobém horizontu.

S tímto úmyslem dnes Rada guvernérů rozhodla dále uvolnit podmínky našich cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III). Konkrétně jsme rozhodli snížit úrokovou sazbu z operací TLTRO III během období od června 2020 do června 2021 na 50 bazických bodů pod úrovní průměrné úrokové sazby pro hlavní refinanční operace Eurosystému ve stejném období. Dále pro protistrany, jejichž způsobilé čisté úvěrování dosáhne prahu úvěrové výkonnosti, bude úroková sazba v období od června 2020 do června 2021 nyní 50 bazických bodů pod úrovní průměrné úrokové sazby pro vkladovou facilitu ve stejném období.

Dále jsme rozhodli o nové sérii necílených nouzových pandemických dlouhodobějších refinančních operací (angl. pandemic emergency longer-term refinancing operations – PELTRO) s cílem podpořit podmínky likvidity ve finančním systému eurozóny a přispět k zachování hladkého fungování peněžních trhů poskytnutím účinného mechanismu jištění. Operace PELTRO sestávají ze sedmi dodatečných refinančních operací, které začnou v květnu 2020 a budou postupně splatné mezi červencem a zářím 2021 v souladu s trváním zmírnění našich požadavků na zajištění. Budou prováděny jako nabídková řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením, s úrokovou sazbou, která je 25 bazických bodů pod úrovní průměrné úrokové sazby pro hlavní refinanční operace po dobu trvání jednotlivých operací PELTRO.

Další podrobnosti ke změnám podmínek operací TLTRO III a k našim novým operacím PELTRO budou zveřejněny v samostatných tiskových zprávách dnes odpoledne v 15.30 SEČ.

Od konce března provádíme nákupy v rámci našeho nového nouzového pandemického programu nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP), který má celkové krytí 750 mld. EUR, s cílem uvolnit celkové nastavení měnové politiky a čelit vážným rizikům pro transmisní mechanismus měnové politiky a výhled eurozóny, jež představuje koronavirová pandemie. Tyto nákupy budou nadále prováděny pružným způsobem z hlediska času, jednotlivých tříd aktiv i jurisdikcí. Rada guvernérů bude provádět čisté nákupy aktiv v rámci PEPP, dokud neusoudí, že fáze koronavirové krize skončila, ale v každém případě do konce letošního roku.

Navíc budou pokračovat naše čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP) v měsíčním objemu 20 mld. EUR společně s nákupy v rámci dočasného krytí ve výši dodatečných 120 mld. EUR do konce roku. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Dále jsme rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Společně s již zavedeným výrazným měnověpolitickým stimulem podpoří tato opatření podmínky likvidity a financování a pomohou zachovat plynulé poskytování úvěrů reálné ekonomice. Zároveň v současném rychle se měnícím ekonomickém prostředí zůstává Rada guvernéru plně odhodlána učinit vše nezbytné v rámci svého mandátu, aby v této mimořádně náročné době podpořila všechny obyvatele eurozóny. To se týká především úlohy zajistit, aby se v rámci plnění našeho mandátu v oblasti cenové stability naše měnová politika promítala do všech oblastí ekonomiky a všech jurisdikcí. Jsme tedy plně připraveni zvýšit objem programu PEPP a upravit jeho strukturu v nutné míře a po nezbytnou dobu. V každém případě je Rada guvernérů připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby bylo zajištěno udržitelné směřování inflace k jejímu cíli, a to v souladu s jejím závazkem v oblasti symetrie.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Aktuální hospodářské ukazatele a výsledky výběrových šetření za období od rozšíření koronaviru do eurozóny vykazují bezprecedentní pokles a ukazují tak na výrazný útlum hospodářské aktivity v eurozóně a na rychle se zhoršující situaci na trzích práce. Koronavirová pandemie a související bezpečnostní opatření citelně postihly zpracovatelský průmysl a služby a zasáhly produkční kapacitu hospodářství eurozóny i domácí poptávku. V prvním čtvrtletí 2020, které bylo postiženo koronavirovu pandemií jen částečně, poklesl reálný HDP eurozóny mezičtvrtletně o 3,8 % a odrážel tak dopad bezpečnostních opatření v posledních týdnech čtvrtletí. Prudký pokles hospodářské aktivity v dubnu naznačuje, že v druhém čtvrtletí bude dopad ještě výraznější. Odhlédneme-li od přímého narušení způsobeného koronavirem, tempo hospodářského růstu v eurozóně by mělo obnovit svou dynamiku s postupným uvolňováním bezpečnostních opatření, a to i díky příznivým podmínkám financování, nastavení fiskální politiky v eurozóně a oživení hospodářské aktivity ve světě.

Vzhledem k vysoké míře nejistoty ohledně pravděpodobné doby trvání pandemie je rovněž obtížné předvídat, jak rozsáhlá a dlouhodobá bude nastávající recese a následné oživení. Nicméně lze říci, aniž bychom předbíhali nadcházející makroekonomické projekce odborníků Eurosystému, které budou zveřejněny v červnu, že scénáře růstu sestavené pracovníky ECB naznačují, že HDP eurozóny by mohl poklesnout o 5 % až 12 % v letošním roce následovaný oživením a stabilizací v letech následujících. Na rozsah tohoto oslabení a oživení bude mít zásadní vliv délka a úspěšnost bezpečnostních opatření, jaké trvalé následky ponese nabídková kapacita a domácí poptávka a jak úspěšná budou opatření zaměřená na zmírnění negativního dopadu na příjmy a zaměstnanost.

Podle předběžného odhadu Eurostatu zaznamenala eurozóna pokles meziroční inflace měřené HICP z 0,7 % v březnu na 0,4 % v dubnu, což bylo z velké části projevem nižšího růstu cen energií, ale také mírného poklesu inflace měřené HICP bez energií a potravin. Na základě prudkého poklesu aktuálních cen ropy i futures na ropu je pravděpodobné, že celková inflace bude v nadcházejících měsících nadále výrazně klesat. Očekává se, že prudký pokles hospodářské aktivity se v nadcházejících měsících negativně projeví na jádrové inflaci. Nicméně dopady koronaviru z hlediska inflace ve střednědobém horizontu jsou spojeny s vysokou mírou nejistoty vzhledem k tomu, že tlaky na její pokles spojené se slabší poptávkou mohou být částečně kompenzovány tlaky na růst inflace v důsledku narušení na straně nabídky. Tržní ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání zůstávají na nízkých hodnotách. Přestože ukazatele inflačních očekávání z výběrových šetření v krátkodobém a střednědobém horizontu poklesly, v dlouhodobějším horizontu byla očekávání zasažena méně.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v březnu 2020 posílilo na 7,5 % poté, co v únoru činilo 5,5 %. Růst peněžní zásoby odráží tvorbu bankovních úvěrů určených pro soukromý sektor, která je z velké míry poháněna čerpáním úvěrových linek a nízkými náklady příležitosti při držbě M3 v porovnání s dalšími finančními nástroji, přičemž vysoká míra ekonomické nejistoty zdánlivě zahájila posun trendu směrem k držbě peněž, pravděpodobně z opatrnostních důvodů. V tomto prostředí je úzký peněžní agregát M1, do kterého spadá většina likvidních forem peněz, nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Koronavirus se rovněž projevil na vývoji v oblasti úvěrů poskytovaných soukromému sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem dosáhlo v březnu 2020 úrovně 3,4 % oproti 3,7 % v únoru, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům činilo v březnu 5,4 % a v únoru 3,0 %. Tento vývoj je také snadno rozpoznatelný z výsledků průzkumu bankovních úvěrů v eurozóně za první čtvrtletí roku 2020, které poukazují na prudký nárůst poptávky podniků po úvěrech a po čerpání z úvěrových linek v zájmu dodržet požadavky na provozní kapitál, zatímco potřeba financování pro fixní investice poklesla. Poptávka po úvěrech domácnostem na koupi bytových nemovitostí zaznamenala menší nárůst než za předchozí čtvrtletí. Úvěrové standardy pro úvěry podnikům mírně zpřísnily, zatímco u úvěrových standardů pro úvěry domácnostem bylo zpřísnění výraznější. V obou případech se zpřísnění odvíjelo od zhoršení ekonomického výhledu a poklesu bonity podniků i domácností. Zároveň banky očekávají uvolnění úvěrových standardů pro úvěry podnikům ve druhém čtvrtletí 2020.

Naše opatření hospodářské politiky, a to zejména příznivější podmínky operací TLTRO III a zmírnění požadavků na zajištění, by banky měly motivovat k poskytování úvěrů všem subjektům ze soukromého sektoru. Společně s opatřeními na podporu úvěrování, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a evropské instituce, podporují naše opatření pokračující přístup k financování včetně těm, kteří jsou dopady koronavirové pandemie zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se míra inflace znatelně přibližovala ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, je nyní vzhledem k prudkému útlumu hospodářství eurozóny zapotřebí ambiciózní a koordinované nastavení fiskální politiky. V reakci na naléhavou pandemickou situaci by přijatá opatření měla být svým charakterem v co největší míře cílená a dočasná. Vítáme, že Evropská rada schválila dohodu Euroskupiny o třech záchranných sítích pro pracovníky, podniky a vlády v celkovém objemu 540 mld. EUR. Současně Rada guvernérů dále vyzývá k výrazným a správně načasovaným krokům směřujícím k přípravě a podpoře hospodářského oživení. V této souvislosti vítáme dohodu Evropské rady pracovat na vytvoření fondu obnovy určeného na řešení této bezprecedentní krize.

Nyní jsme připraveni na Vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média