Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 8. prosince 2016

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se zúčastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě naší pravidelné hospodářské a měnové analýzy jsme dnes provedli komplexní zhodnocení hospodářského a inflačního výhledu a nastavení naší měnové politiky. V důsledku toho Rada guvernérů přijala v rámci plnění svého cíle cenové stability následující rozhodnutí:

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, budeme pokračovat v nákupech v rámci programu nákupu aktiv ve stávajícím měsíčním objemu 80 mld. EUR do konce března 2017. Od dubna 2017 by naše čisté nákupy aktiv měly pokračovat v měsíčním objemu 60 mld. EUR do konce prosince 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím cílem. Pokud se mezitím výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k udržitelné korekci vývoje inflace, hodlá Rada guvernérů rozšířit program co do objemu anebo délky trvání. Čisté nákupy budou probíhat současně s reinvesticemi splátek jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv.

S cílem zajistit pokračující hladké provádění nákupů aktiv Eurosystémem rozhodla Rada guvernérů takto upravit od ledna 2017 parametry programu nákupu aktiv: Zaprvé se rozšíří rozpětí splatnosti u programu nákupu aktiv veřejného sektoru zkrácením minimální zbytkové splatnosti způsobilých cenných papírů ze dvou let na jeden rok. Zadruhé budou v nezbytném rozsahu povoleny v rámci programu nákupu aktiv nákupy cenných papírů, jejichž výnos do doby splatnosti je nižší než úroková sazba vkladové facility ECB.

Základní úrokové sazby ECB byly zachovány beze změny a nadále očekáváme, že na současné nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizont našich čistých nákupů aktiv. 

Dnešní prodloužení programu nákupu aktiv bylo nastaveno tak, aby se zachoval velmi výrazný stupeň měnové akomodace potřebný k zajištění trvalého přibližování inflace ve střednědobém horizontu k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Společně se značným objemem předchozích nákupů a nadcházejících reinvestic tak finanční podmínky v eurozóně zůstanou velmi příznivé, což je pro dosažení našeho cíle stále zásadní. Prodloužení našich nákupů na delší období zejména umožňuje trvalejší přítomnost na trhu, a tedy trvalejší přenos našich stimulačních opatření. V tomto nastavení se odráží mírné, ale sílící oživení ekonomiky eurozóny a stále nevýrazné základní inflační tlaky. Rada guvernérů bude pečlivě sledovat, jak se bude vyvíjet výhled cenové stability, a bude-li to k dosažení jejího cíle nutné, bude konat za využití všech nástrojů, které má v rámci svého mandátu k dispozici.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Podobně jako ve druhém čtvrtletí dosáhlo tempo růstu reálného HDP v eurozóně ve třetím čtvrtletí roku 2016 mezičtvrtletně 0,3 %. Přicházející údaje, zejména výsledky výběrových šetření, poukazují na pokračující růstový trend ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářský růst bude mírným, ale stabilním tempem pokračovat. Promítání našich měnověpolitických opatření do reálné ekonomiky podporuje domácí poptávku a usnadnilo proces snižování zadluženosti. Zlepšení ziskovosti podniků a velmi příznivé podmínky financování nadále podporují oživení investic. Podporu reálnému disponibilnímu důchodu a soukromé spotřebě domácností navíc poskytuje pokračující růst zaměstnanosti, který těží také z dřívějších strukturálních reforem. Zároveň se objevují náznaky poněkud výraznějšího celosvětového oživení. Hospodářský růst v eurozóně bude však podle předpokladů tlumen pomalým prováděním strukturálních reforem a zbývajícími korekcemi rozvah v řadě odvětví.

Toto hodnocení se z velké míry odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2016, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by měl meziroční reálný HDP vzrůst v letech 2016 a 2017 o 1,7 % a v letech 2018 a 2019 o 1,6 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi ze září 2016 sestavenými pracovníky ECB zůstal výhled růstu reálného HDP víceméně beze změny. Hospodářský výhled v eurozóně je nadále spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení.

Podle předběžného odhadu Eurostatu vzrostla v listopadu 2016 meziroční inflace měřená HICP z říjnové hodnoty 0,5 % a zářijové hodnoty 0,4 % na 0,6 %. Tento vývoj je z velké míry odrazem meziročního růstu cen energií, i když známky přesvědčivého zvyšování jádrové inflace zatím neexistují. Pokud jde o budoucí vývoj, na základě současných cen futures na ropu je pravděpodobné, že míra celkové inflace na přelomu roku dále výrazně oživí – z velké části v důsledku vlivu srovnávací základny na meziroční tempo růstu cen energií. V letech 2018 a 2019 by pak očekávané hospodářské oživení a odpovídající postupné zužování mezery výstupu, podpořené našimi měnověpolitickými opatřeními mělo dále růst.

Tento vývoj se odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2016 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP být v roce 2016 na úrovni 0,2 %, v roce 2017 na úrovni 1,3 %, v roce 2018 na úrovni 1,5 % a v roce 2019 na úrovni 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi ze září 2016 sestavenými pracovníky ECB zůstal výhled celkové inflace měřené HICP víceméně beze změny.

Pokud jde o měnovou analýzu, růst širokého peněžního agregátu (M3) v říjnu 2016 zmírnil, přičemž jeho meziroční tempo pokleslo ze zářijové hodnoty 5,1 % na 4,4 %. Meziroční růst agregátu M3 byl podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v říjnu úrovně 7,9 % oproti 8,4 % v září.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo změny úvěrů nefinančním podnikům se v říjnu 2016 zvýšilo na 2,1 % v porovnání s 2,0 % v září. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo na úrovni 1,8 %. Ačkoliv dynamika bankovních úvěrů nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru, opatření měnové politiky zavedená od června 2014 výrazně podporují zlepšování situace v oblasti úvěrových podmínek pro podniky a domácnosti i v oblasti úvěrových toků v celé eurozóně.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo potřebu přijmout dnešní měnověpolitická rozhodnutí s cílem zachovat velmi výrazný objem měnové podpory nutný k tomu, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Jak opakovaně zdůrazňovala Rada guvernérů, mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodnějším způsobem přispět také ostatní oblasti politiky, jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Je třeba výrazně zintenzivnit provádění zejména strukturálních reforem s cílem snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit růst potenciálního produktu v eurozóně. Strukturálních reforem je zapotřebí ve všech zemích eurozóny. Pozornost by se měla zaměřit na opatření ke zvýšení produktivity a zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury, neboť uvedená opatření jsou zásadní pro zvýšení investic a tvorby pracovních míst. Tomuto záměru rovněž prospějí posílení stávajících investičních iniciativ, pokrok v oblasti unie kapitálových trhů a reformy, které zlepší řešení špatných úvěrů. V prostředí akomodačního nastavení měnové politiky povede rychlé a efektivní provádění strukturálních reforem také k vyšší odolnosti eurozóny vůči globálním šokům. Hospodářské oživení by měly podpořit také fiskální politiky, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Pro zajištění důvěry ve fiskální rámec má nadále zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu v průběhu času a napříč zeměmi. Současně je nutné, aby všechny země zintenzivnily své úsilí k dosažení více prorůstového složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.