Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 8. září 2016

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se zúčastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizont našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že měsíční nákupy o objemu 80 mld. EUR by měly probíhat do konce března 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím inflačním cílem.

Dnes jsme vyhodnotili hospodářské a měnové údaje, které jsou dostupné od našeho minulého zasedání a projednali nové makroekonomické projekce pracovníků ECB. I když dostupné podklady zatím naznačují odolnost hospodářství eurozóny vůči pokračující světové hospodářské a politické nejistotě, náš základní scénář je nadále spojen s riziky hospodářského zpomalení.

Naše komplexní opatření politiky nadále zajišťují příznivé podmínky financování a podporují dynamiku hospodářského oživení v eurozóně. V důsledku toho nadále očekáváme, že reálný HDP poroste mírným, ale stabilním tempem a inflace v eurozóně bude v následujících měsících postupně růst v souladu s trendem naznačeným v našich projekcích z června 2016.

Rada guvernérů bude nadále velmi pozorně sledovat hospodářský vývoj a vývoj na finančních trzích. Zachováme velmi podstatný objem měnové podpory, který je zohledněn v našich projekcích a který je nezbytný k tomu, aby byl ve střednědobém horizontu zajištěn návrat míry inflace k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnoty. Bude-li to třeba, využijeme všechny nástroje, které máme v rámci svého mandátu k dispozici. Rada guvernérů prozatím uložila příslušným výborům, aby posoudily možností zajišťující hladké provádění našeho programu nákupů.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. V eurozóně vzrostl mezičtvrtletně reálný HDP ve druhém čtvrtletí 2016 o 0,3 %, zatímco v prvním čtvrtletí 2016 dosáhlo jeho tempo růstu 0,5 %. Přicházející údaje ukazují na pokračující růst ve třetím čtvrtletí 2016, a to zhruba stejným tempem jako ve druhém čtvrtletí. Z hlediska dalšího vývoje nadále očekáváme, že hospodářské oživení bude pokračovat mírným, ale stabilním tempem. Domácí poptávku nadále podporuje promítání našich měnověpolitických opatření do reálné ekonomiky. Příznivé podmínky financování a zlepšení ve výhledu poptávky a ziskovosti podniků nadále podporují oživení investic. Pokračující růst zaměstnanosti, který těží také z dřívějších strukturálních reforem, a zatím relativně nízké ceny ropy dále podporují reálný disponibilní důchod domácností, a tím soukromou spotřebu. Také nastavení fiskální politiky by mělo být v roce 2016 mírně expanzivní a v letech 2017 a 2018 celkově neutrální. Očekává se však, že hospodářské oživení v eurozóně bude tlumeno stále nevýraznou zahraniční poptávkou, částečně v souvislosti s nejistotou po referendu ve Spojeném království, nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem. Hospodářský výhled v eurozóně je nadále spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení a souvisí převážně s vnějším prostředím.

Toto hodnocení se z velké míry odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2016 sestavených pracovníky ECB. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2016 o 1,4 %, v roce 2017 o 1,7 % a v roce 2018 o 1,8 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi, které sestavili odborníci Eurosystému v červnu 2016, tak byl výhled růstu reálného HDP upraven mírně směrem dolů.

Podle předběžného odhadu Eurostatu činila v srpnu 2016 meziroční míra inflace v eurozóně měřená HICP 0,2 %, oproti červenci tedy zůstala beze změny. Zatímco meziroční růst cen energií nadále posiloval, ceny služeb a neenergetického průmyslového zboží se ukázaly být mírně nižší než v červenci. Pokud jde o budoucí vývoj, na základě současných cen futures na ropu je pravděpodobné, že inflace v následujících několika měsících zůstane nízká a následně začne ke konci roku 2016 oživovat – z velké části v důsledku vlivu srovnávací základny meziročního tempa růstu cen energií. V letech 2017 a 2018 by pak měla míra inflace, podpořená našimi měnověpolitickými opatřeními a očekávaným hospodářským oživením, dále růst.

Tento vývoj se odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2016 sestavených pracovníky ECB. Podle těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP být v roce 2016 na úrovni 0,2 %, v roce 2017 na úrovni 1,2 % a v roce 2018 na úrovni 1,6 %. Oproti makroekonomickým projekcím odborníků Eurosystému z června 2016 zůstává výhled inflace měřené HICP v podstatě beze změny.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (M3) v červenci 2016 nadále rostly výrazným tempem, přičemž jejich meziroční tempo růstu dosáhlo po červnové hodnotě 5,0 % úrovně 4,8 %. Meziroční růst agregátu M3 byl obdobně jako v předchozích měsících podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v červenci úrovně 8,4 % oproti 8,7 % v červnu.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo změny úvěrů nefinančním podnikům se v červenci 2016 zvýšilo na 1,9 % v porovnání s 1,7 % v červnu. Meziroční tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých domácnostem zůstalo v červenci beze změny na úrovni 1,8 %. Ačkoliv dynamika bankovních úvěrů nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru, opatření měnové politiky zavedená od června 2014 se projevují stále více a podporují tak zlepšování situace v oblasti úvěrových podmínek pro podniky a domácnosti i v oblasti úvěrových toků v celé eurozóně.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo nezbytnost zachovat velmi podstatný objem měnové podpory nezbytný k tomu, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Jak opakovaně zdůrazňovala Rada guvernérů a jak i hlasitě zaznívalo v evropských i mezinárodních politických diskusích, mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí mnohem rozhodnějším způsobem přispět také ostatní oblasti politiky, a to jak na vnitrostátní, tak evropské úrovni. Je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit růst potenciálního produktu v eurozóně. Strukturálních reforem je zapotřebí ve všech zemích eurozóny. Mají-li vzrůst investice a tvorba pracovních míst, pozornost by se měla zaměřit na opatření ke zvýšení produktivity a zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury. Tomuto záměru rovněž prospějí posílení stávajících investičních iniciativ, včetně rozšíření Junckerova plánu, pokrok v oblasti unie kapitálových trhů a reformy, které zlepší řešení špatných úvěrů. V prostředí akomodačního nastavení měnové politiky povede rychlé a efektivní provádění strukturálních reforem nejen k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také k vyšší odolnosti eurozóny vůči globálním šokům. Hospodářské oživení by měly podpořit také fiskální politiky, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Pro zajištění důvěry ve fiskální rámec má nadále zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu v průběhu času a napříč zeměmi. Současně by všechny země měly usilovat o více prorůstové složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média