Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Finanční stabilita pod lupou

24. května 2016 (aktualizováno 15. srpna 2016)

Od dob finanční krize je finanční stabilita stále častěji skloňovaným pojmem. Ačkoli se odborníci neshodnou na přesné definici, o důležitosti finanční stability většina z nich nepochybuje. Z pohledu ECB představuje finanční stabilita záruku, že finanční systém odolá otřesům, aniž by přitom utrpěl vážnější trhliny.

Jinými slovy: lidé neztratí přístup ke svým bankovním účtům, podniky mohou provádět i přijímat platby, investoři dále obchodovat a banky se mohou refinancovat prostřednictvím půjček od jiných bank, případně od banky centrální.

Co to znamená v praxi?

Základem stability je vyváženost. Finanční systém představuje složitou síť spolupracujících a vzájemně provázaných aktérů. Banky a pojišťovny vystupují v roli zprostředkovatelů: přesměrovávají prostředky subjektů, které jsou ochotny poskytnout úvěr či investici, k těm, kteří si chtějí půjčit. Poskytovatelé a příjemci úvěrů se rovněž setkávají na finančních trzích, jako jsou trhy peněžní a dluhopisové. Platební systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, které fungují jako „potrubí“ finančních trhů, zajišťují bezpečný tok peněz a finančních aktiv.

Rizika mohou vzniknout na různých úrovních a v různých podobách. Při zpomalení růstu celého hospodářství budou majitelé domů a bytů čelit vysokému zadlužení, zatímco hodnota jejich majetku bude klesat, a bank, jež financovaly jejich hypotéky, se budou muset vypořádávat s neschopností svých klientů splácet své závazky. Ekonomiku může poškodit i zpomalení růstu rozvíjejících se trhů, například tím, že klesne poptávka po zboží a v důsledku toho i počet pracovních míst v dotčených odvětvích. Důsledkem může být rovněž prudký nárůst odprodejů na dluhových, akciových a devizových trzích, který ztěžuje podnikům financování a brání ekonomickému růstu.

Rizika a zranitelná místa jednoho subjektu mohou tak ovlivnit mnoho dalších subjektů, vyvést systém z rovnováhy a ohrozit celkovou finanční stabilitu.

Jaká je v tomto ohledu naše role?

Nepřetržitě sledujeme finanční systém, abychom včas odhalili případná rizika a zranitelná místa a abychom zhodnotili, jaké kroky je třeba podniknout. Makroobezřetnostní politiky mohou taková rizika zažehnat, ať už na úrovni země, sektoru nebo finanční instituce. Chtějí-li vnitrostátní orgány odvrátit vznik bubliny na trzích s nemovitostmi k bydlení, mohou po bankách v eurozóně požadovat přísnější úvěrové standardy, které budou například předepisovat zájemcům o hypotéku nutnost složit větší podíl hotovosti. Taková opatření je třeba ECB oznámit. Ta může v nezbytném případě vznášet námitky. ECB může po bankách rovněž chtít, aby držely kapitál nad rámec minimálních požadavků (přesné hodnoty stanovují pravidla EU) a posílily tak svou obranu proti případným otřesům.

Zatímco tyto nástroje kladou důraz na finanční systém jako celek, nová funkce bankovního dohledu ECB sleduje jednotlivé banky s cílem zachovat bezpečnost v bankovním sektoru, a v konečném důsledku tak posílit finanční stabilitu v Evropě.

Řekněte mi více: Rychlý průvodce makroobezřetnostními politikami
Více informací