TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 25. ledna 2018

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

Dámy a pánové, nejprve mi dovolte Vám popřát šťastný nový rok. Panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných ekonomických a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné úrovni zůstanou po delší dobu a rozhodně za horizontem našich čistých nákupů aktiv.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že naše čisté nákupy aktiv v novém měsíčním objemu 30 mld. EUR by měly probíhat do konce září 2018 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace odpovídající jejímu inflačnímu cíli. Pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k udržitelné korekci vývoje inflace, jsme připraveni rozšířit program nákupu aktiv (APP) co do objemu nebo délky trvání. Eurosystém bude reinvestovat splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci APP po delší dobu po skončení čistých nákupů aktiv a v každém případě tak dlouho, jak to bude potřebné. Tyto kroky přispějí jak k příznivým podmínkám likvidity, tak k odpovídajícímu nastavení měnové politiky.

Aktuální informace potvrzují značné tempo hospodářského růstu, jež se zvýšilo více, než se ve druhé polovině roku 2017 čekalo. Výrazné cyklické oživení a probíhající zmenšování objemu nevyužitých kapacit dále posilují naši důvěru v to, že se inflace přiblíží našemu inflačnímu cíli ve výši méně než 2 %, ale blízko této úrovně. Současně zůstávají domácí cenové tlaky stále celkově utlumené, ale přesvědčivé známky trvalejšího růstového trendu prozatím nevykazují. Za této situace představuje nedávná volatilita směnného kurzu zdroj nejistoty, který je třeba sledovat, pokud jde o jeho možné vlivy na střednědobý výhled cenové stability. Pro trvalé posilování tlaků na jádrovou inflaci a podporu vývoje celkové inflace ve střednědobém výhledu je celkově stále třeba výrazného stupně měnové stimulace. Tuto pokračující měnovou podporu poskytují čisté nákupy aktiv, značný objem nakoupených aktiv a nadcházející reinvestice i naše signalizace měnové politiky v oblasti úrokových sazeb.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Reálný HDP ve třetím čtvrtletí roku 2017 mezičtvrtletně vzrostl o 0,7 %, a vykázal tak obdobný růst jako v druhém čtvrtletí. Nejnovější ekonomické údaje a výsledky výběrových šetření naznačují silnou a plošnou dynamiku růstu na přelomu roku. Naše měnověpolitická opatření, která usnadňují proces snižování zadluženosti, nadále podporují domácí poptávku. Soukromou spotřebu podporuje růst zaměstnanosti, který těží také z minulých reforem na trhu práce, a rostoucí majetek domácností. Díky velmi příznivým podmínkám financování, rostoucí ziskovosti podniků a solidní poptávce se nadále zvyšují podnikatelské investice. V posledních čtvrtletích dále posilovaly investice do bydlení. Plošná celosvětová expanze navíc stimuluje vývoz z eurozóny.

Rizika spojená s hospodářským výhledem v eurozóně jsou hodnocena jako víceméně vyvážená. Na jedné straně by silné cyklické oživení mohlo vést k dalším pozitivním překvapením, co se týče ekonomického růstu v blízké budoucnosti. Na druhé straně rizika hospodářského zpomalení nadále souvisejí především s globálními faktory včetně vývoje na devizových trzích.

Meziroční míra inflace v eurozóně měřená HICP poklesla v prosinci 2017 z listopadové úrovně 1,5 % na 1,4 %. To odráželo především vývoj cen energií. Pokud jde o další výhled, na základě aktuálních cen futures na ropu se meziroční míra celkové inflace v nadcházejících měsících bude pravděpodobně pohybovat kolem současné úrovně. Zatím zůstávají ukazatele jádrové inflace nadále utlumené – dílem v důsledku zvláštních faktorů – a musí ještě vykázat přesvědčivý vzestupný trend. Z hlediska dalšího vývoje by přitom ukazatele jádrové inflace měly ve střednědobém výhledu postupně růst, v čemž by je měla podpořit naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst, odpovídající absorpce nevyužitých kapacit a posilující tempo růstu mezd.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (agregát M3) nadále rostou výrazným tempem a jejich meziroční tempo růstu v listopadu 2017 činilo 4,9 %, přičemž v říjnu dosáhlo úrovně 5,0 %, což odráží dopad měnověpolitických opatření ECB a nízkých nákladů příležitosti držby nejlikvidnějších vkladů. V souladu s tím byl úzký peněžní agregát M1 nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz, když v listopadu činilo jeho roční tempo 9,1 % oproti 9,4 % v říjnu.

Pokračuje oživení tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům vzrostlo v listopadu 2017 na 3,1 % oproti 2,9 % v říjnu, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem dosáhlo oproti říjnovým 2,7 % v listopadu úrovně 2,8 %. Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za čtvrté čtvrtletí 2017 naznačuje, že růst objemu úvěrů je nadále podporován rostoucí poptávkou a dalším uvolněním celkových podmínek poskytování úvěrů.

Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování – především pro malé a střední podniky – i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo potřebu výrazného stupně měnové akomodace, aby byl zajištěn udržitelný návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí k posilování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. Pokud jde o fiskální politiku, ve stále větší míře solidní a plošná expanze posiluje argumenty pro obnovení fiskálních rezerv. Významné je to zejména v zemích, kde zůstává vládní dluh vysoký. Všem zemím by prospělo zintenzivnění snah o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny má nadále prvořadý význam úplné, transparentní a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi. Posílení Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající diskuse o dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů a o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média