Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 3. prosince 2015

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní Vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme dnes důkladně vyhodnotili sílu a vytrvalost faktorů, které v současnosti zpomalují návrat míry inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně, a znovu jsme přezkoumali míru měnové akomodace. V důsledku toho Rada guvernérů přijala ve snaze o plnění svého cíle cenové stability následující rozhodnutí:

Zaprvé, pokud jde o základní úrokové sazby ECB, přijali jsme rozhodnutí snížit úrokovou sazbu vkladové facility o 10 bazických bodů na -0,30 %. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úroková sazba mezní zápůjční facility zůstávají beze změny na svých stávajících úrovních 0,05 % a 0,30 %.

Zadruhé, pokud jde o  mimořádná opatření měnové politiky, přijali jsme rozhodnutí prodloužit program nákupu aktiv (APP). Záměrem nyní je, aby měsíční nákupy o objemu 60 mld. EUR v rámci APP trvaly do konce března 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace v souladu s jejím cílem dosáhnout míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Zatřetí, přijali jsme rozhodnutí reinvestovat splátky jistiny z cenných papírů koupených v rámci APP, jakmile budou splatné, a to po nezbytně dlouhou dobu. To přispěje jak k příznivým podmínkám likvidity, tak k odpovídajícímu nastavení měnové politiky. Technické podrobnosti budou včas oznámeny.

Začtvrté, přijali jsme rozhodnutí, že v programu nákupu cenných papírů veřejného sektoru zahrneme do seznamu aktiv, která jsou způsobilá pro pravidelné nákupy příslušnými národními centrálními bankami, obchodovatelné dluhové nástroje denominované v eurech vydané regionálními a místními institucemi veřejného sektoru v eurozóně.

Zapáté, přijali jsme rozhodnutí pokračovat v hlavních a tříměsíčních dlouhodobějších refinančních operacích prováděných prostřednictvím nabídkových řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením tak dlouho, jak to bude nutné, nejméně však do konce posledního udržovacího období pro povinné minimální rezervy v roce 2017.

Dnešní rozhodnutí byla přijata s cílem zajistit návrat míry inflace k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě, a ukotvit tak střednědobá inflační očekávání. Aktuální projekce odborníků Eurosystému ukazují na příznivý vývoj na finančních trzích, k němuž dochází od našeho posledního měnového zasedání. Stále naznačují pokračující rizika poklesu inflace a její mírně slabší dynamiku, než se dříve očekávalo. Přitom již v dřívějších projekcích byly provedeny revize směrem dolů. Vytrvalost nízké míry inflace odráží značnou mezeru výstupu, která tlumí domácí cenové tlaky, a nepříznivé faktory z vnějšího prostředí.

Naše nová opatření zajistí akomodační finanční podmínky a dále posílí výrazný uvolňující dopad měnověpolitických opatření přijatých od června 2014, která výraznou měrou kladně ovlivnila podmínky financování, úvěrování a reálnou ekonomiku. Dnešní rozhodnutí také podpoří dynamiku hospodářského oživení eurozóny a posílí její odolnost vůči nedávným globálním hospodářským šokům. Rada guvernérů bude pečlivě sledovat vývoj výhledu cenové stability a je ochotná a schopná v případě potřeby použít všechny nástroje dostupné v rámci jejího mandátu, aby udržela vhodnou míru měnové akomodace. Rada guvernérů zejména připomíná, že program APP poskytuje dostatečnou flexibilitu, pokud jde o jeho přizpůsobení z hlediska rozsahu, složení a doby trvání.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o  hospodářskou analýzu. Po růstu reálného HDP v eurozóně ve druhém čtvrtletí 2015 o 0,4 % dosáhlo jeho tempo ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně úrovně 0,3 %, a to s největší pravděpodobností v důsledku pokračujícího kladného příspěvku spotřeby vedle utlumenějšího vývoje investic a vývozu. Poslední údaje z výběrových šetření ukazují na pokračující růst reálného HDP ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářské oživení bude pokračovat. Domácí poptávku by měla dále podpořit naše měnověpolitická opatření a jejich příznivý dopad na podmínky financování a také dřívější pokrok dosažený v oblasti fiskální konsolidace a strukturálních reforem. Navíc by nízké ceny ropy měly poskytnout podporu reálnému disponibilnímu důchodu domácností a ziskovosti podniků a tím také soukromé spotřebě a investicím. Je také pravděpodobné, že veřejné výdaje se v některých částech eurozóny zvýší, což bude odrážet opatření na podporu uprchlíků. Hospodářské oživení v eurozóně je však nadále tlumeno výhledem nevýrazného růstu na rozvíjejících se trzích a mírnou dynamikou světového obchodu, nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem.

Tento výhled se z velké míry odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2015, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2015 o 1,5 %, v roce 2016 o 1,7 % a v roce 2017 o 1,9 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi ze září 2015 sestavenými pracovníky ECB zůstal výhled reálného růstu HDP celkově beze změny.

Hospodářský výhled v eurozóně je spojen s riziky zvýšené nejistoty ohledně vývoje světové ekonomiky i širšími geopolitickými riziky. Tato rizika mohou potenciálně tlumit hospodářský růst ve světě a zahraniční poptávku po vývozu z eurozóny i důvěru obecně.

Podle předběžného odhadu Eurostatu činila v listopadu 2015 meziroční míra inflace měřená HICP 0,1 %, zůstala tedy na stejné hodnotě jako v říjnu, ale na nižší úrovni, než se očekávalo. Tento vývoj odrážel o něco slabší růst cen služeb a průmyslového zboží, který byl především kompenzován méně záporným příspěvkem cen energií. Na základě dostupných údajů a současných cen futures na ropu se očekává, že meziroční inflace měřená HICP na přelomu roku vzroste – především v důsledku vlivů srovnávací základny v souvislosti s poklesem cen ropy koncem roku 2014. V roce 2016 a 2017 by měla míra inflace dále vzrůst. Podpořit by ji měla naše předchozí měnověpolitická opatření – doplněná o další, která byla zveřejněna dnes –, očekávané hospodářské oživení a promítání dřívějšího poklesu směnného kurzu eura. Rada guvernérů bude v nadcházejícím období vývoj míry inflace pečlivě sledovat.

Tento vývoj se obecně odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2015 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP být v roce 2015 na úrovni 0,1 %, v roce 2016 na úrovni 1,0 % a v roce 2017 na úrovni 1,6 %. Oproti makroekonomickým projekcím pracovníků ECB ze září 2015 byl výhled inflace měřené HICP mírně revidován směrem dolů.

Pokud jde o měnovou analýzu, aktuální údaje potvrzují solidní růst širokých peněz (M3), přičemž meziroční tempo růstu agregátu M3 posílilo z úrovně 4,9 % v září 2015 na 5,3 % v říjnu. Meziroční růst agregátu M3 je nadále podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v říjnu úrovně 11,8 % oproti 11,7 % v září.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) vzrostlo ze zářijové hodnoty 0,1 % na 0,6 % v říjnu. I přes tato zlepšení dynamika úvěrů podnikům nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, vzrostlo v říjnu na 1,2 % oproti 1,1 % v září. Celkově opatření měnové politiky uplatňovaná od června 2014 jednoznačně zlepšila úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo nezbytnost dalšího měnového stimulu, aby byl zajištěn návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Mají-li však naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti hospodářské politiky. Vzhledem k přetrvávající vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému tempu růstu potenciálního produktu v eurozóně by mělo být probíhající cyklické oživení podpořeno účinnými strukturálními politikami. Mají-li vzrůst produktivní investice, tvorba pracovních míst a produktivita, jsou nezbytná zejména opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury. Rychlé a účinné provádění strukturálních reforem v prostředí akomodační měnové politiky nejen povede k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také zvýší očekávání trvale vyšších příjmů a urychlí využívání přínosných efektů reforem, takže eurozóna získá větší odolnost vůči celosvětovým otřesům. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu má zásadní význam, pokud jde o důvěru v náš fiskální rámec. Současně by všechny země měly usilovat o prorůstovější složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme Vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média