Úvodní prohlášení na tiskové konferenci
Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 3. září 2015
Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní Vás budeme informovat o výsledku dnešního zasedání Rady guvernérů. Jako obvykle bych začal přijatými rozhodnutími.
Na základě naší pravidelné hospodářské a měnové analýzy a v souladu s naší signalizací budoucí měnové politiky se Rada guvernérů rozhodla ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny.
Náš program nákupu aktiv nadále probíhá hladce. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, po oznámeném posouzení limitu pro podíl na emisi v rámci programu nákupu cenných papírů veřejného sektoru po prvních šesti měsících nákupů přijala Rada guvernérů rozhodnutí tento limit zvýšit z počátečních 25 % na 33 %, a to na základě individuálního ověření, zda by tím Eurosystém nezískal blokační menšinu. V takovém případě by limit zůstal na 25 %.
Součástí našeho měnověpolitického hodnocení bylo posouzení aktuálních údajů, nové makroekonomické projekce pracovníků ECB a prozatímní vyhodnocení nedávných fluktuací na trzích. Dostupné informace ukazují na pokračující, i když poněkud slabší hospodářské oživení a na pomalejší růst inflace v porovnání s dřívějšími očekáváními. Následně tlumily výhled růstu a inflace opětovná rizika zpomalení hospodářského růstu. V důsledku prudkých výkyvů na finančních a komoditních trzích však Rada guvernérů považovala za předčasné činit závěry, zda by tento vývoj mohl mít trvalejší dopad na cenový výhled a na směřování udržitelného vývoje inflace k našemu střednědobému cíli, nebo zda by měl být tento vývoj považován převážně za přechodný.
Rada guvernérů bude tedy všechny relevantní příchozí informace velmi pečlivě sledovat. Zdůrazňuje přitom svou ochotu a schopnost zasáhnout, bude-li to nutné, za využití veškerých dostupných nástrojů, které v rámci svého mandátu má. Zejména připomíná, že program nákupu aktiv poskytuje dostatečnou pružnost, pokud jde o úpravu jeho rozsahu, složení a doby trvání.
Zatím budeme v plném rozsahu realizovat naše měsíční nákupy v objemu 60 mld. EUR, které mají příznivý dopad na cenu a dostupnost úvěrů pro podniky a domácnosti. Záměrem je, aby nákupy probíhaly do konce září 2016 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud nezaznamenáme udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s naším cílem udržet míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.
Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení dostupných údajů, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Reálný HDP v eurozóně mezičtvrtletně vzrostl ve druhém čtvrtletí 2015 o 0,3 %, tedy o něco méně, než se dříve očekávalo. Aktuální údaje z výběrových šetření ukazují na zhruba podobné tempo růstu HDP ve druhé polovině letošního roku. Celkově očekáváme, že hospodářské oživení bude pokračovat, i když o něco slabším tempem, než se dříve očekávalo, a bude tak odrážet především zpomalení ekonomik na rozvíjejících se trzích, což tlumí světový hospodářský růst a zahraniční poptávku po vývozech z eurozóny. Domácí poptávku by měla dále podpořit naše měnověpolitická opatření a jejich příznivý dopad na podmínky financování a také pokrok dosažený v oblasti fiskální konsolidace a strukturálních reforem. Navíc by měl pokles cen ropy poskytnout podporu reálnému disponibilnímu důchodu domácností a ziskovosti podniků a tím také soukromé spotřebě a investicím. Je však pravděpodobné, že hospodářský růst v eurozóně bude nadále tlumen nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem.
Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2015, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by roční reálný HDP měl v roce 2015 vzrůst o 1,4 %, v roce 2016 o 1,7 % a v roce 2017 o 1,8 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z června 2015 byl výhled růstu reálného HDP upraven směrem dolů, a to převážně z důvodu nižší zahraniční poptávky zapříčiněné slabším růstem na rozvíjejících se trzích.
Hospodářský výhled v eurozóně zůstává spojen s riziky zpomalení ekonomického růstu a odráží tak zejména zvýšenou míru nejistoty v souvislosti s vnějším prostředím. Především současný vývoj v rozvíjejících se tržních ekonomikách má potenciál dále nepříznivě ovlivňovat světový růst prostřednictvím vlivů na obchod a důvěru.
Podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla v srpnu 2015 meziroční inflace v eurozóně měřená HICP úrovně 0,2 % a oproti červnu a červenci se nezměnila. Oproti předchozímu měsíci tento vývoj odráží další pokles tempa růstu cen energií, který byl kompenzován vyšším růstem cen potravin a průmyslového zboží. Na základě dostupných údajů a současných cen futures na ropu bude v blízké budoucnosti meziroční inflace měřená HICP nadále na velmi nízké úrovni. Očekává se, že koncem roku meziroční inflace měřená HICP vzroste, a to částečně v důsledku vlivů srovnávací základny v souvislosti s poklesem cen ropy koncem roku 2014. Během roku 2016 a 2017 by se úroveň inflace měla dále zvýšit, přičemž ji podpoří očekávané hospodářské oživení, přenos předchozích poklesů směnného kurzu eura do ekonomiky a předpoklad mírně vyšších cen ropy v budoucích letech, jak v současné době naznačují trhy s futures na ropu. Očekává se však, že se tento nárůst meziroční míry inflace bude uskutečňovat o něco pomaleji, než se doposud předpokládalo.
Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2015, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by meziroční inflace měřená HICP měla v roce 2015 dosáhnout úrovně 0,1 %, v roce 2016 úrovně 1,1 % a v roce 2017 pak 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z června 2015, které sestavili odborníci Eurosystému, byl výhled inflace měřené HICP upraven směrem dolů, a to ve velké míře v důsledku nižších cen ropy. S ohledem na nejnovější vývoj cen ropy a nedávnou úroveň směnných kurzů jsou zářijové projekce inflace spojeny s protiinflačními riziky.
V této souvislosti bude Rada guvernérů tato rizika cenového výhledu ve střednědobém horizontu pečlivě sledovat. Soustředíme se zejména na promítání našich měnověpolitických opatření do ekonomiky a dále na hospodářský a finanční vývoj a vývoj cen komodit a směnných kurzů ve světě.
Pokud jde o měnovou analýzu, aktuální údaje potvrzují, že dochází k robustnímu růstu širokých peněz (M3). Meziroční tempo růstu agregátu M3 dosáhlo v červenci 2015 úrovně 5,3 %, zatímco v červnu činilo 4,9 %. Meziroční růst M3 je nadále rostoucí měrou podporován jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v červenci úrovně 12,1 % oproti 11,7 % v červnu.
Dynamika úvěrů se nadále zlepšovala. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, se v červenci zvýšilo na 0,9 %, oproti 0,2 % v červnu, takže postupné oživení, ke kterému dochází od počátku roku 2014, dále pokračuje. I přes tato zlepšení zůstává dynamika úvěrů nefinančním podnikům utlumená. Nadále přitom odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko, faktory nabídky úvěrů a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, vzrostlo v červenci 2015 na 1,9 %, oproti 1,7 % v červnu. Celkově opatření měnové politiky, která jsme zavedli od června 2014, jasně podporují zlepšování situace v oblasti úvěrových podmínek pro podniky a domácnosti i v oblasti úvěrových toků v celé eurozóně.
Celkově tedy porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy naznačuje nezbytnost důsledného provádění měnověpolitických rozhodnutí Rady guvernérů a pečlivého sledování všech relevantních aktuálních informací, pokud jde o jejich dopad na střednědobý výhled cenové stability.
Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení přispívá k podpoře hospodářské aktivity. Mají-li však naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. Vzhledem k přetrvávající vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému tempu růstu potenciálního produktu v eurozóně by mělo být probíhající cyklické oživení podpořeno účinnými strukturálními politikami. Zásadní význam mají další reformy na trhu zboží a služeb a trhu práce, zejména opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury, mají-li vzrůst produktivní investice, tvorba pracovních míst a produktivita. Rychlé a účinné provádění těchto reforem v prostředí akomodační měnové politiky nejen povede k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také zvýší očekávání trvale vyšších příjmů a urychlí využívání výhod reforem, takže eurozóna získá větší odolnost vůči celosvětovým otřesům. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s Paktem stability a růstu. Úplné a konzistentní uplatňování tohoto paktu má zásadní význam, pokud jde o důvěru v náš fiskální rámec.
Nyní rádi zodpovíme Vaše dotazy.
Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.
Evropská centrální banka
Generální ředitelství pro komunikaci
- Sonnemannstrasse 20
- 60314 Frankfurt am Main, Německo
- +49 69 1344 7455
- media@ecb.europa.eu
Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.
Kontakty pro média