TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 26. dubna 2018

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením vás přivítat na naší tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledku dnešního zasedání Rady guvernérů.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizontem našich čistých nákupů aktiv.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že naše čisté nákupy aktiv ve stávajícím měsíčním objemu 30 mld. EUR by měly probíhat do konce září 2018 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace odpovídající jejímu inflačnímu cíli. Eurosystém bude nadále reinvestovat splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv po delší dobu po skončení čistých nákupů aktiv a v každém případě tak dlouho, jak to bude potřebné. Tato skutečnost přispěje jak k příznivým podmínkám likvidity, tak k odpovídajícímu nastavení měnové politiky.

Po několika čtvrtletích vyššího než očekávaného hospodářského růstu ukazují informace, které jsou nově dostupné od našeho zasedání počátkem března, na určité zmírnění, přičemž nadále odpovídají solidní a plošné expanzi hospodářství eurozóny. Tato robustnost hospodářství eurozóny nadále podporuje naši důvěru v to, že se inflace bude přibližovat našemu cíli – inflaci, která je ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Zároveň zůstávají ukazatele jádrové inflace utlumené a přesvědčivé známky trvalejšího růstového trendu prozatím nevykazují. V této souvislosti bude Rada guvernérů nadále sledovat vývoj směnného kurzu a dalších finančních podmínek s ohledem na jejich možné důsledky pro výhled inflace. Pro pokračující posilování tlaků na jádrovou inflaci a podporu vývoje celkové inflace ve střednědobém výhledu je obecně stále třeba výrazného stupně měnové stimulace. Tuto pokračující měnovou podporu poskytují čisté nákupy aktiv, značný objem nakoupených aktiv a probíhající i nadcházející reinvestice i naše signalizace měnové politiky v oblasti úrokových sazeb.

Nyní bych rád vysvětlil naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Reálný HDP ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 mezičtvrtletně vzrostl o 0,7 %, a vykázal tak obdobný růst jako v předchozím čtvrtletí. To vedlo v roce 2017 k průměrnému meziročnímu tempu růstu na úrovni 2,4 % – nejvyššímu od roku 2007. Aktuální hospodářské ukazatele naznačují určité zmírnění tempa růstu od začátku roku. Toto zmírnění může zčásti odrážet zpomalení vysokého tempa růstu na konci loňského roku, ale podílet se na něm mohou také přechodné faktory. Celkově se však očekává, že hospodářský růst zůstane solidní a plošný. Naše měnověpolitická opatření, která usnadňují proces snižování zadluženosti, by nadále měla podporovat domácí poptávku. Soukromou spotřebu podporuje probíhající růst zaměstnanosti, který zase částečně odráží minulé reformy na trhu práce, a rostoucí majetek domácností. Díky velmi příznivým podmínkám financování, rostoucí ziskovosti podniků a solidní poptávce se nadále zvyšují podnikatelské investice. Investice do bydlení se nadále zlepšují. Plošný celosvětový růst navíc stimuluje vývoz z eurozóny.

Rizika spojená s výhledem hospodářského růstu v eurozóně jsou nadále víceméně vyvážená. Vzrostl však význam rizik souvisejících s celosvětovými faktory, mezi něž patří hrozba zvýšeného ochranářství.

Meziroční míra inflace v eurozóně měřená HICP vzrostla v březnu 2018 z únorové úrovně 1,1 % na 1,3 %. Promítly se do ní především vyšší ceny potravin. Na základě aktuálních cen futures na ropu se meziroční míra celkové inflace bude po zbytek roku pravděpodobně pohybovat kolem 1,5 %. Ukazatele jádrové inflace zůstávají celkově utlumené. Z hlediska dalšího vývoje by měly ve střednědobém výhledu postupně růst, v čemž by je měla podpořit naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst, odpovídající snižování objemu nevyužitých kapacit a posilující tempo růstu mezd.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (agregát M3) nadále rostou výrazným tempem, přičemž jejich meziroční tempo růstu dosáhlo v únoru 2018 úrovně 4,2 %, což je nepatrně pod úzkým rozmezím zaznamenaným od poloviny roku 2015. Růst agregátu M3 nadále odráží vliv měnověpolitických opatření ECB a nízké náklady příležitosti spojené s držbou nejlikvidnějších vkladů. V souladu s tím byl úzký peněžní agregát M1 nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz, když v růstu pokračoval solidním meziročním tempem.

Pokračuje oživení tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům dosáhlo v únoru 2018 úrovně 3,1 % oproti 3,4 % v lednu a 3,1 % v prosinci 2017, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo beze změny na úrovni 2,9 %. Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za první čtvrtletí 2018 naznačuje, že růst objemu úvěrů je nadále podporován rostoucí poptávkou ve všech úvěrových kategoriích a dalším uvolněním celkových podmínek poskytování bankovních úvěrů podnikům a úvěrů na nákup rezidenčních nemovitostí.

Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování – především pro malé a střední podniky – i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo potřebu výrazného stupně měnové akomodace, aby byl zajištěn udržitelný návrat míry inflace ve střednědobém horizontu k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. V situaci celkově omezeného provádění doporučení pro jednotlivé země z roku 2017 je třeba zvýšit v zemích eurozóny reformní úsilí. Pokud jde o fiskální politiku, stávající plošná expanze vyžaduje obnovení fiskálních rezerv. Důležité je to zejména v zemích, kde zůstává vládní dluh vysoký. Všem zemím by prospělo zintenzivnění snah o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny má nadále prvořadý význam úplné, transparentní a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vyzývá k přijetí konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média