TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem, 10. prosince 2020

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Zatímco oživení hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí bylo silnější, než se očekávalo, a výhled zahájení vakcinace je povzbudivý, pandemie nadále nese vážná rizika pro veřejné zdraví a ekonomiky v eurozóně i jinde ve světě. Vzestup počtu případů COVID-19 a související omezující opatření významně tlumí hospodářskou aktivitu v eurozóně a lze očekávat, že její úroveň ve čtvrtém čtvrtletí 2020 klesla. Zatímco se aktivita ve zpracovatelském průmyslu nadále vyvíjela příznivě, ve službách je výrazně brzděna nárůstem míry rozšíření nákazy a novými omezeními sociálního styku a mobility. Inflace zůstává velmi nízká v souvislosti se slabou poptávkou a značnou úrovní nevyužitých kapacit na trhu práce a trhu zboží a služeb. Celkově aktuální údaje a projekce našich odborníků naznačují znatelnější dopad pandemie na ekonomiku v blízkém horizontu a déle trvající oslabení inflace, než se dříve očekávalo.

Vzhledem k hospodářskému dopadu oživení pandemie Rada guvernérů dnes nově nastavila nástroje své měnové politiky takto:

Za prvé, Rada guvernérů rozhodla ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Za druhé, rozhodli jsme zvýšit krytí v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP) o 500 mld. EUR na celkových 1 850 mld. EUR. Dále jsme prodloužili horizont čistých nákupů v rámci PEPP alespoň do konce března 2022. V každém případě budeme provádět čisté nákupy, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila.

Naše nákupy v rámci PEPP budeme provádět, abychom během tohoto delšího období zachovali příznivé finanční podmínky. Naše nákupy budeme přizpůsobovat tržním podmínkám a provádět tak, abychom předešli zpřísnění finančních podmínek, které by neodpovídaly úsilí zabránit tlumícímu efektu pandemie na očekávaný vývoj inflace. Flexibilita nákupů v čase, napříč třídami aktiv a mezi jurisdikcemi bude navíc nadále podporovat hladkou transmisi měnové politiky. Pokud lze příznivé finanční podmínky udržet při tocích nákupů aktiv, které během horizontu čistých nákupů v rámci PEPP krytí nevyčerpají, není třeba je využít v plné výši. Krytí lze rovněž v případě nutnosti nově nastavit, aby byly příznivé finanční podmínky zachovány a pomohly tak čelit dopadu záporného pandemického šoku na vývoj inflace.

Prodloužení nákupů v rámci našeho programu PEPP po delší období odráží dlouhotrvající dopad pandemie na ekonomiku a inflaci. Umožňuje nepřetržitou přítomnost na trhu a trvalejší podporu vyplývající z našeho měnového stimulu. Zachování příznivých finančních podmínek během pandemie pomůže snížit nejistotu a posílit důvěru, což povzbudí výdaje spotřebitelů a investice podniků a v konečném důsledku podpoří hospodářské oživení a napomůže kompenzovat tlumící dopad pandemie na očekávaný vývoj inflace.

Dále jsme rozhodli prodloužit období reinvestic jistin ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2023. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

Za třetí, Rada guvernérů přikročila k další změně nastavení podmínek třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III). Konkrétně jsme rozhodli prodloužit o dvanáct měsíců období, po které budou uplatňovány značně příznivější podmínky, a to do června 2022. Dále mezi červnem a prosincem 2021 provedeme tři dodatečné operace. Navíc jsme rozhodli zvýšit celkovou částku, kterou si budou protistrany oprávněny vypůjčit v operacích TLTRO III, z 50 % na 55 % jejich objemu způsobilých úvěrů. Za účelem poskytnutí pobídky bankám, aby udržely stávající úroveň bankovních úvěrů, budou nově nastavené podmínky výpůjček v rámci TLTRO III dány k dispozici pouze bankám dosahujícím nový cíl výkonnosti při poskytování úvěrů. Prodloužení období nízkých úrokových sazeb v rámci TLTRO III v souvislosti s pandemií, zahrnutí dalších operací a nárůst částky, kterou si lze potenciálně vypůjčit, zachová bankám velmi atraktivní podmínky financování. Také díky tomu bude zajištěno, že budou moci nadále nabízet úvěry za příznivých podmínek a mít dostatečnou likviditu pro poskytování úvěrů domácnostem a podnikům.

Za čtvrté, rozhodli jsme prodloužit do června 2022 trvání souboru opatření na zmírnění požadavků na zajištění přijatých Radou guvernérů 7. a 22. dubna 2020. Prodloužení těchto opatření nadále zajistí, že banky budou moci v plném rozsahu využívat likviditní operace Eurosystému a především nově nastavené TLTRO. Rada guvernérů přehodnotí do června 2022 opatření k uvolnění zajištění a zajistí tak, že účast protistran Eurosystému na operacích TLTRO III nebude nepříznivě ovlivněna.

Za páté, Rada guvernérů dále rozhodla nabídnout v roce 2021 čtyři další nouzové pandemické dlouhodobější refinanční operace (angl. pandemic emergency longer-term refinancing operations – PELTRO), což bude nadále poskytovat účinný mechanismus jištění.

Za šesté, čisté nákupy v rámci našeho programu nákupu aktiv (asset purchase programm – APP) budou pokračovat v měsíčním objemu 20 mld. EUR. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Za sedmé, repo facilita Eurosystému pro centrální banky (EUREP) a všechny dočasné swapové operace a repo linky s centrálními bankami mimo eurozónu budou prodlouženy do března 2022.

Závěrem jsme rozhodli, že budeme pokračovat v provádění pravidelných úvěrových operací prostřednictvím nabídkových řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením za přetrvávajících podmínek tak dlouho, jak to bude nutné.

Další informace o těchto opatřeních přijatých Radou guvernérů budou zveřejněny dnes odpoledne v 15.30 SEČ v samostatných tiskových zprávách.

Dnes přijatá měnověpolitická opatření přispějí k zachování příznivých podmínek financování během pandemie a podpoří tak tok úvěrů do všech sektorů hospodářství, podpoří ekonomickou aktivitu a zajistí stabilitu cen ve střednědobém horizontu. Současně zůstává nejistota vysoká, i pokud jde o dynamiku pandemie a časový průběh zahájení vakcinace. Budeme také nadále sledovat změny směnného kurzu, pokud jde o jejich možný dopad na střednědobý výhled inflace. Jsme proto nadále připraveni všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, abychom zajistili udržitelné směřování inflace k našemu cíli, a to v souladu s naším závazkem v oblasti symetrie.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Po prudkém poklesu v první polovině roku 2020 reálný HDP eurozóny výrazně oživil a ve třetím čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 12,5 %, i když zůstal výrazně pod svou úrovní před pandemií. Druhá vlna pandemie a související zintenzivnění omezujících opatření od poloviny října by měly vést k opětovnému výraznému poklesu hospodářské aktivity ve čtvrtém čtvrtletí, i když v daleko menším rozsahu než ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Hospodářský vývoj je mezi sektory nadále nevyrovnaný. Aktivita v sektoru služeb je novými omezeními společenského kontaktu a mobility více postižena než aktivita v průmyslovém sektoru. I když opatření fiskální politiky podporují podniky a domácnosti, spotřebitelé zůstávají vzhledem k pandemii a jejím dopadům na zaměstnanost a příjmy obezřetní. Navíc slabší rozvahy a nejistota ohledně hospodářského výhledu tlumí podnikatelské investice.

Pokud jde o další vývoj, zprávy o nadcházejícím zahájení vakcinace přinášejí větší důvěru v předpokládané postupné řešení této zdravotní krize. Dosažení rozšířené imunity však potrvá a nelze vyloučit další opakované šíření nákazy, s dopady na veřejné zdravotnictví a ekonomickou perspektivu. Ve střednědobém horizontu by oživení ekonomiky eurozóny měly podporovat příznivé podmínky financování, expanzivní nastavení fiskální politiky a oživení poptávky s tím, jak se omezení budou rušit a nejistota ustoupí.

Toto hodnocení se víceméně promítá do základního scénáře makroekonomických projekcí pro eurozónu z prosince 2020 sestavených odborníky Eurosystému. Tyto projekce předpokládají meziroční růst reálného HDP na úrovni -7,3 % v roce 2020, 3,9 % v roce 2021, 4,2 % v roce 2022 a 2,1 % v roce 2023. V porovnání s makroekonomickými projekcemi ze září 2020, které sestavili pracovníci ECB, byl výhled hospodářské aktivity v krátkodobém horizontu revidován směrem dolů, ale předpokládá se, že se ve střednědobém horizontu víceméně zotaví na úroveň základního scénáře zářijových projekcí.

Celkově je výhled hospodářského růstu v eurozóně nadále spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení, ale tato rizika jsou nyní méně výrazná. I když jsou zprávy o možnosti zahájení vakcinace v blízké budoucnosti povzbudivé, rizika hospodářského zpomalení nadále souvisí s dopady pandemie do ekonomických a finančních podmínek.

Podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla v listopadu meziroční inflace v eurozóně nezměněné úrovně -0,3 %. Na základě vývoje cen ropy a vzhledem k dočasnému snížení německé DPH bude celková inflace v nadcházejících měsících nejspíš nadále záporná až do počátečního období roku 2021. Následně by měla vzrůst v důsledku ukončení přechodného snížení DPH v Německu a díky posilujícímu vlivu srovnávací základny, pokud jde o růst cen energií. Současně by měly cenové tlaky zůstat utlumené v důsledku slabé poptávky, a to zejména v cestovním ruchu a v souvisejících sektorech, i nízkých mzdových tlaků a posilování směnného kurzu eura. Jakmile dopad pandemie odezní, bude na růst inflace ve střednědobém horizontu působit oživení poptávky podporované akomodačním nastavením fiskální a měnové politiky. Tržní ukazatele a ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání na základě výběrových šetření zůstávají na nízkých hodnotách.

Toto hodnocení se víceméně promítá do základního scénáře makroekonomických projekcí pro eurozónu z prosince 2020, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla roční inflace dosáhnout úrovně 0,2 % v roce 2020, 1,0 % v roce 2021, 1,1 % v roce 2022 a 1,4 % v roce 2023. V porovnání s makroekonomickými projekcemi ze září 2020 sestavenými pracovníky ECB byl výhled inflace pro rok 2020 i 2022 revidován směrem dolů.

Pokud jde o měnovou analýzu, meziroční tempo růstu širokých peněz (M3) zůstalo v říjnu 2020 téměř beze změny na úrovni 10,5 %. Silný růst peněžní zásoby byl podporován probíhajícími nákupy aktiv Eurosystémem, které se staly největším zdrojem tvorby peněz. V prostředí stále zvýšeného upřednostňování likvidity v sektoru držby peněz a nízkých nákladů příležitosti držby nejlikvidnějších forem peněz je úzký peněžní agregát M1 nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Úvěrování soukromého sektoru se stabilizovalo, i když stále vykazovalo vyšší tempa růstu v porovnání s hodnotami před pandemií COVID-19. Po silném růstu v prvních měsících pandemie pokleslo meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům v říjnu na 6,8 %, zatímco v září dosáhlo úrovně 7,1 %. K tomuto zpomalování došlo v kontextu menší potřeby nouzové likvidity, slabých investic a napjatějších podmínek úvěrování podniků, jak signalizoval náš průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za třetí čtvrtletí 2020. Meziroční tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých domácnostem dosáhlo v říjnu úrovně 3,1 % a oproti září se nezměnilo.

V širším kontextu naše opatření společně s opatřeními, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a evropské instituce, zůstávají nezbytné pro podporu poskytování bankovních úvěrů a přístupu k financování, zejména pro ty, kteří jsou dopady pandemie zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že pro podporu hospodářské aktivity a znatelné přibližování míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, je vzhledem k prudkému útlumu hospodářství eurozóny nadále zapotřebí ambiciózní a koordinované nastavení fiskálních politik. Fiskální opatření přijatá v reakci na naléhavou pandemickou situaci by měla být svým charakterem v co největší míře cílená a dočasná. Současně slabá poptávka podniků a domácností a zvýšené riziko opožděného oživení v prostředí nových lockdownů v důsledku druhé vlny pandemie vyžadují stálou podporu ze strany fiskálních politik jednotlivých zemí. V tomto ohledu jsou významnou finanční podporou tři záchranné sítě schválené Evropskou radou určené pracovníkům, podnikům a vládám.

Rada guvernérů si uvědomuje klíčovou úlohu souboru opatření Next Generation EU a zdůrazňuje význam jejich neprodleného uplatnění. Vyzývá členské státy, aby použily prostředky na produktivní veřejné výdaje doprovázené strukturálními politikami vedoucími ke výšení produktivity. To by umožnilo programu Next Generation EU, aby přispěl k rychlejšímu, silnějšímu a rovnoměrnějšímu oživení, zvýšil odolnost hospodářství a růstový potenciál ekonomik členských států a podpořil tak účinnost měnové politiky v eurozóně. Takové strukturální politiky jsou důležité především pro řešení dlouhodobých strukturálních a institucionálních slabin a pro urychlení ekologické a digitální transformace.

Nyní jsme připraveni odpovědět na Vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.