Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
  • ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB
Luis de Guindos, viceprezident ECB
Vilnius, 6. června 2019

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Rád bych poděkoval panu předsedovi Vasiliauskasovi za jeho pohostinnost a vyjádřil naše zvláštní poděkování jeho pracovníkům za vynikající organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů. Nyní vás budeme informovat o výsledku našeho zasedání.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme důkladně vyhodnotili hospodářský a inflační výhled, přičemž jsme také zohlednili nejnovější makroekonomické projekce pro eurozónu. V důsledku toho Rada guvernérů přijala ve snaze o plnění svého cíle cenové stability následující rozhodnutí:

Zaprvé, rozhodli jsme se ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nyní očekáváme, že zůstanou na současné úrovni alespoň do první poloviny roku 2020 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby bylo zajištěno, že se bude inflace nadále udržitelným způsobem přibližovat k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Zadruhé, hodláme nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Zatřetí, pokud jde o podmínky nové série čtvrtletních cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III), Rada guvernérů rozhodla, že úroková sazba bude pro každou operaci stanovena na úrovni, která je o 10 bazických bodů vyšší, než je průměrná sazba uplatňovaná v hlavních refinančních operacích Eurosystému po dobu příslušné TLTRO. V případě bank, jejichž čistý objem poskytnutých způsobilých úvěrů přesahuje referenční hodnotu, bude sazba uplatněná na TLTRO III nižší a může poklesnout až na úroveň průměrné úrokové sazby pro vkladovou facilitu během doby trvání operace plus 10 bazických bodů.

Další informace o podmínkách TLTRO III budou uvedeny v tiskové zprávě, která bude zveřejněna dnes v 15.30.

Rada guvernérů rovněž usoudila, že v tento moment pozitivní přínos záporných úrokových sazeb pro akomodační nastavení měnové politiky a pro udržitelnou konvergenci inflace není narušován možným vedlejším dopadem zprostředkování založeného na bankovnictví. Budeme však nadále pozorně sledovat transmisní kanál měnové politiky založený na bankovnictví a důvody pro zmírňující opatření.

Dnešní měnová rozhodnutí byla přijata s cílem poskytnout měnovou akomodaci nezbytnou k tomu, aby inflace nadále udržitelným způsobem směřovala k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. I přes o něco lepší než očekávané údaje za první čtvrtletí většina aktuálních údajů naznačuje, že hospodářský výhled eurozóny nadále zhoršují globální nepříznivé faktory. Na důvěře v ekonomiku zanechávají stopu přetrvávající nejistoty související s geopolitickými faktory, rostoucí hrozbou protekcionismu a zranitelnými místy na rozvíjejících se trzích.

Současně další růst zaměstnanosti a mezd nadále podporuje odolnost ekonomiky eurozóny a postupně rostoucí inflaci. Dnešní opatření měnové politiky zajišťují, že finanční podmínky zůstanou velmi příznivé a podpoří tak hospodářský růst eurozóny, probíhající zvyšování domácích cenových tlaků a tím i vývoj celkové inflace ve střednědobém horizontu. Pokud jde o další vývoj, Rada guvernérů je v případě nepříznivých událostí rozhodnuta zakročit a je také připravena vhodně upravit všechny své nástroje tak, aby zajistila, že bude inflace nadále udržitelným způsobem směřovat k inflačnímu cíli Rady guvernérů.

Nyní bych rád vysvětlil naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP eurozóny v prvním čtvrtletí roku 2019 mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 %, zatímco ve čtvrtém čtvrtletí 2018 zaznamenal tempo růstu 0,2 %. Avšak aktuální ekonomické údaje a výsledky průzkumů poukazují na poněkud slabší hospodářský růst ve druhém a třetím čtvrtletí tohoto roku. To odráží pokračující oslabení v mezinárodním obchodě v prostředí přetrvávajících globálních nejistot, které nepříznivě působí zejména na zpracovatelský průmysl eurozóny. Současně vykazují sektory služeb a stavebnictví v eurozóně odolnost a situace na trhu práce se nadále zlepšuje. Pokud jde o další vývoj, hospodářský růst v eurozóně bude nadále podporován příznivými podmínkami financování, mírně expanzivním nastavením fiskální politiky, dalším růstem zaměstnanosti a rostoucími mzdami a probíhajícím, i když o něco pomalejším, růstem hospodářské aktivity ve světě.

Toto hodnocení se rovněž celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2019, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2019 o 1,2 %, v roce 2020 o 1,4 % a v roce 2021 o 1,4 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2019 sestavenými pracovníky ECB byl výhled růstu reálného HDP pro rok 2019 upraven o 0,1 procentního bodu směrem nahoru, pro rok 2020 o 0,2 procentního bodu směrem dolů a pro rok 2021 o 0,1 procentního bodu rovněž směrem dolů.

Rizika spojená s výhledem hospodářského růstu v eurozóně jsou nadále spíše na straně zpomalení, a to v důsledku dlouhotrvajícího výskytu nejistot spojených s geopolitickými faktory, rostoucí hrozbou protekcionismu a zranitelnými místy na rozvíjejících se trzích.

Podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s dubnovou hodnotou 1,7 % v květnu 2019 úrovně 1,2 % a odrážela tak především nižší růst cen energií a služeb. Na základě aktuálních cen futures na ropu bude celková inflace v nadcházejících měsících pravděpodobně klesat a následně koncem roku opět vzroste. Odhlédneme-li od nedávné volatility vyvolané dočasnými faktory, hodnoty jádrové inflace zůstávají celkově nevýrazné, ale vzhledem k vysokým mírám využití kapacit a napjatějším podmínkám na trzích práce tlak na růst mzdových nákladů nadále posiluje a rozšiřuje se. Pokud jde o další vývoj, jádrová inflace by měla ve střednědobém výhledu růst, v čemž by ji měla podporovat naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst a silnější tempo růstu mezd.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2019 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla roční inflace měřená HICP být v roce 2019 na úrovni 1,3 %, v roce 2020 na úrovni 1,4 % a v roce 2021 na úrovni 1,6 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2019 sestavenými pracovníky ECB byl výhled inflace měřené HICP upraven pro rok 2019 o 0,1 procentního bodu směrem nahoru a pro rok 2020 o 0,1 procentního bodu směrem dolů.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v dubnu 2019 dosahovalo úrovně 4,7 % poté, co v březnu činilo 4,6 %. Přetrvávající míry růstu širokých peněz odrážejí pokračující tvorbu bankovních úvěrů určených pro soukromý sektor a nízké náklady příležitosti při držbě M3. Úzký peněžní agregát M1 je na straně složek nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům, které v březnu 2019 dosahovalo výše 3,6 %, vzrostlo v dubnu na úroveň 3,9 %. Odhlédneme-li od krátkodobé volatility, meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům se po zářijovém maximu v posledních měsících do určité míry zmírnilo, což odráželo obvyklou opožděnou reakci na zpomalení hospodářské aktivity v průběhu roku 2018. Meziroční tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých domácnostem dosáhlo v dubnu úrovně 3,4 %, oproti 3,3 % v březnu, a pokračovalo tak v postupném zlepšování.

Dnes přijatá měnověpolitická opatření, včetně série TLTRO III pomohou zabezpečit příznivé podmínky pro poskytování bankovních úvěrů a nadále budou podporovat přístup k financování, zejména pro malé a střední podniky.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále udržitelným způsobem přibližovala míra inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je stále zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. Jako vhodný ukazatel cesty by měly posloužit doporučení pro jednotlivé země z roku 2019. Pokud jde o fiskální politiku, hospodářskou aktivitu podporuje mírně expanzivní nastavení fiskální politiky v eurozóně. Současně země, jejichž vládní dluh je vysoký, potřebují nadále obnovovat fiskální rezervy. Všechny země by měly zintenzivnit snahy o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce Evropské unie v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající aktivity a vyzývá k přijetí dalších konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média