TISKOVÁ ZPRÁVA

ECB zveřejnila konvergenční zprávu 2014

4. června 2014

EMBARGO

Embargo na zveřejnění do 12.00 SEČ ve středu 4. června 2014

Evropská centrální banka (ECB) dnes zveřejnila konvergenční zprávu 2014, která hodnotí pokrok dosažený osmi členskými státy Evropské unie (EU) při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie.

Zpráva se zabývá Bulharskem, Českou republikou, Chorvatskem (letos hodnoceno poprvé), Litvou, Maďarskem, Polskem, Rumunskem a Švédskem. Hodnotí, zda v případě těchto států bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence (hospodářská konvergence), a posuzuje plnění statutárních požadavků, které jsou předpokladem pro to, aby se národní centrální banky plně začlenily do Eurosystému (právní konvergence). Při hodnocení udržitelnosti konvergence zpráva rovněž zohledňuje jak nový zdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí EU, tak sílu institucionálního prostředí jednotlivých zemí, včetně oblasti statistik.

Litva je v této zprávě hodnocena poněkud podrobněji než ostatní sledované země, neboť litevské úřady oznámily svůj záměr přijmout euro k 1. lednu 2015.

Výsledky popsané v konvergenční zprávě 2014 jsou následující:

Cenová stabilita

Během dvanáctiměsíčního období od května 2013 do dubna 2014 byla inflace v EU mírná, zejména v důsledku nízkých příspěvků cen energií a potravin a přetrvávajícího oslabení hospodářské aktivity ve většině zemí. Referenční hodnota kritéria cenové stability činila 1,7 %, přičemž tato hodnota byla vypočtena přičtením 1,5 procentního bodu k neváženému aritmetickému průměru dvanáctiměsíční inflace měřené HICP v Lotyšsku (0,1 %), Portugalsku (0,3 %) a Irsku (0,3 %). Míry inflace měřené HICP v Řecku, Bulharsku a na Kypru byly z výpočtu referenční hodnoty vyřazeny, jelikož v těchto třech členských státech byly s ohledem na cenový vývoj posouzeny jako mimořádné hodnoty.

Dvanáctiměsíční průměrná míra inflace zůstala v referenčním období výrazně pod referenční hodnotou ve všech v této zprávě hodnocených zemích s výjimkou Rumunska, jehož míra inflace tuto hodnotu překročila.

Stav veřejných financí

Pokud jde o fiskální kritéria, v době vypracování této zprávy se z hodnocených zemí vztahovalo rozhodnutí Rady EU o existenci nadměrného schodku pouze na Českou republiku, Chorvatsko a Polsko. Poměr rozpočtového schodku k HDP pod úrovní 3% referenční hodnoty vykázaly v roce 2013 všechny země s výjimkou Chorvatska a Polska. Poměr veřejného dluhu k HDP pod úrovní 60% referenční hodnoty vykázaly v roce 2013 všechny hodnocené země s výjimkou Chorvatska a Maďarska.

Směnný kurz

Ze všech v této zprávě hodnocených zemí se mechanismu směnných kurzů ERM II účastní pouze Litva. Litevský litas se před hodnocením konvergence účastnil ERM II déle než dva roky, přičemž jeho centrální parita nebyla během sledovaného období devalvována.

Dlouhodobé úrokové sazby

V dvanáctiměsíčním sledovaném období od května 2013 do dubna 2014 dosáhla referenční hodnota kritéria dlouhodobých úrokových sazeb úrovně 6,2 %. Tato hodnota byla vypočtena přičtením 2 procentních bodů k neváženému aritmetickému průměru dlouhodobých úrokových sazeb tří členských států s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability, tj. Lotyšska (3,3 %), Irska (3,5 %) a Portugalska (5,8 %).

Ve sledovaném období zůstaly dlouhodobé úrokové sazby všech hodnocených států pod úrovní referenční hodnoty (i když v rozdílné míře).

Právní konvergence

Jedinou zemí, jejíž právní rámec je plně slučitelný se všemi požadavky pro přijetí eura, které jsou stanoveny ve Smlouvách a Statutu Evropského systému centrálních bank a ECB, je Litva. V ostatních sedmi hodnocených zemích právní rámec se všemi požadavky pro přijetí eura plně slučitelný není. V těchto zemích přetrvává nesoulad ohledně nezávislosti centrálních bank, a to zejména nezávislosti institucionální, finanční a personální. Ve všech hodnocených zemích s výjimkou Litvy a Chorvatska navíc panuje nesoulad týkající se zákazu měnového financování a právní integrace příslušných centrálních bank do Eurosystému.

Litva

V referenčním období dosáhla v Litvě dvanáctiměsíční průměrná míra inflace měřené HICP úrovně 0,6 %, což je výrazně pod referenční hodnotou pro kritérium cenové stability. Stávající nízká míra inflace v Litvě převážně odráží dočasné faktory, včetně poklesu světových cen komodit a s tím související pomalejší růst cen energií a regulovaných cen. Při pohledu dále do budoucna bude pro Litvu ve střednědobém horizontu velmi náročné udržitelnou nízkou míru inflace zachovat, jelikož v prostředí s pevným směnným kurzem může být obtížné regulovat tlak na tuzemské ceny a předcházet přehřívání ekonomiky. Dorovnávání hospodářské úrovně bude ve střednědobém horizontu pravděpodobně zvyšovat inflační diferenciál mezi Litvou a zeměmi eurozóny, neboť HDP na obyvatele i cenová hladina jsou v Litvě stále nižší než v eurozóně. Lze tedy shrnout, že existují obavy týkající se dlouhodobé udržitelnosti inflační konvergence v Litvě.

Na Litvu se v současnosti nevztahuje rozhodnutí Rady EU o existenci nadměrného schodku. V referenčním roce 2013 vykázalo saldo rozpočtu veřejných financí schodek ve výši 2,1 % HDP, tedy pod 3% referenční hodnotou. Poměr veřejného dluhu k HDP činil 39,4 % HDP, což je hluboko pod 60% referenční hodnotou.

Litevský litas se před hodnocením konvergence účastnil ERM II déle než dva roky. Litva vstoupila do mechanismu směnných kurzů se svým současným režimem currency board jako jednostranným závazkem. Litevský litas zůstal ve sledovaném období stabilní a nevykazoval žádnou odchylku od centrální parity vůči euru, přičemž tato centrální parita nebyla devalvována.

Během referenčního období byla průměrná úroveň dlouhodobých úrokových sazeb 3,6 %, tedy výrazně pod referenční hodnotou pro kritérium úrokových sazeb ve výši 6,2 %.

Pro vytvoření prostředí podporujícího udržitelnou konvergenci v Litvě je mimo jiné nutné provádět hospodářské politiky zaměřené na zajištění udržitelné celkové makroekonomické stability, včetně cenové stability. Pokud jde o makroekonomické nerovnováhy, Evropská komise ve zprávě mechanismu varování v roce 2014 Litvu pro důkladný přezkum nevybrala. Zároveň vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečné flexibility nominálního směnného kurzu je k dispozici omezený manévrovací prostor, je nezbytné, aby politiky v dalších oblastech poskytly ekonomice prostředky, které by umožnily čelit otřesům specifickým pro danou zemi a pomohly vyhnout se opětovnému výskytu makroekonomických nerovnováh.

Jak již bylo uvedeno dříve, litevský právní rámec je slučitelný se Smlouvami a Statutem.

Vypracováním této zprávy ECB splňuje požadavky článku 140 Smlouvy, podle nějž je povinna nejméně jednou za dva roky nebo na žádost členského státu EU, na který se vztahuje výjimka, podat Radě EU zprávu „o pokroku dosaženém členskými státy, na které se vztahuje výjimka, při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie“.

V současné době se hospodářské a měnové unie v plné šíři neúčastní deset členských států EU. Dva z těchto států, jmenovitě Dánsko a Spojené království, mají v souladu s podmínkami příslušných protokolů připojených ke Smlouvě zvláštní postavení. Konvergenční zprávy pro tyto dvě země je tedy nezbytné vypracovat pouze tehdy, pokud o to samy požádají.

Konvergenční zpráva ECB 2014 je dostupná na internetových stránkách ECB. Případné dotazy médií zodpoví pan Wiktor Krzyżanowski na telefonním čísle +49 69 1344 5755.

Kontakty pro média