Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 9. března 2017

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledku dnešního zasedání Rady guvernérů.

Na základě našich pravidelných ekonomických a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizont našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že budeme pokračovat v nákupech v rámci programu nákupu aktiv ve stávajícím měsíčním objemu 80 mld. EUR do konce tohoto měsíce a že od dubna 2017 by naše čisté nákupy aktiv měly pokračovat v měsíčním objemu 60 mld. EUR do konce prosince 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která bude v souladu s jejím inflačním cílem. Čisté nákupy budou probíhat současně s reinvesticemi splátek jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv.

Naše měnověpolitická opatření stále zachovávají velmi příznivé podmínky financování potřebné k zajištění trvalého přibližování inflace ve střednědobém horizontu k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Jejich průběžné promítání do úvěrových podmínek pro firmy a domácnosti přispívá k úvěrování a podporuje postupně zesilující oživení ekonomiky eurozóny. Indexy důvěry naznačují, že toto cyklické oživení zřejmě nabývá na rychlosti. Opět se zvýšila celková inflace, do velké míry díky výraznějšímu růstu cen energií a potravin. Tlaky na jádrovou inflaci však nadále zůstávají nevýrazné. Rada guvernérů bude od změn inflace měřené HICP nadále odhlížet, usoudí-li, že jsou přechodné a že nemají vliv na střednědobý výhled cenového vývoje.

Má-li ve střednědobém horizontu dojít k zesílení tlaků na jádrovou inflaci a k podpoře celkové inflace, je stále zapotřebí velmi výrazný stupeň měnové akomodace. Pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k udržitelné korekci vývoje inflace, jsme připraveni rozšířit náš program nákupu aktiv co do objemu anebo délky trvání.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 %, a zaznamenal tak obdobné tempo růstu jako v třetím čtvrtletí. Přicházející údaje, zejména výsledky výběrových šetření, zvyšují naši důvěru v pokračující upevňování a rozšiřování probíhajícího hospodářského růstu. Naše měnověpolitická opatření se promítají do podpory domácí poptávky a usnadňují proces snižování zadluženosti. Velmi příznivé podmínky financování a lepší ziskovost podniků nadále podporují oživení investic. Zvyšující se zaměstnanost, která také těží z předchozích strukturálních reforem, má navíc pozitivní dopad na reálný disponibilní důchod domácností a podporuje tak soukromou spotřebu. Rovněž se objevují známky poněkud výraznějšího globálního oživení a rostoucího světového obchodu. Hospodářský růst v eurozóně bude však podle předpokladů tlumen pomalým prováděním strukturálních reforem a zbývajícími potřebnými korekcemi rozvah v řadě odvětví.

Toto hodnocení se celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2017, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by roční reálný HDP měl v roce 2017 vzrůst o 1,8 %, v roce 2018 o 1,7 % a v roce 2019 o 1,6 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2016 byl výhled růstu reálného HDP v letech 2017 a 2018 přehodnocen mírně směrem vzhůru. Rizika pro výhled hospodářského růstu eurozóny jsou méně výrazná, ale zůstávají na straně slabšího růstu a souvisejí především s globálními faktory.

Podle předběžného odhadu Eurostatu meziroční inflace v eurozóně měřená HICP vzrostla v únoru dále na 2,0 %, zatímco v lednu 2017 dosahovala hodnoty 1,8 % a v prosinci 2016 úrovně 1,1 %. V tomto vývoji se odráží zejména silný meziroční růst cen energií a nezpracovaných potravin, i když náznaky přesvědčivého zvyšování jádrové inflace zatím chybí. Je pravděpodobné, že celková inflace zůstane v dalších měsících na úrovních blízkých 2 % a bude přitom z velké míry odrážet meziroční tempo růstu cen energií. Ukazatele jádrové inflace však zůstávají na nízkých úrovních a očekává se, že ve střednědobém horizontu porostou jen postupně. Podporovat by je měla opatření naší měnové politiky, očekávané pokračující hospodářské oživení a odpovídající postupné uzavírání mezery výstupu.

Tento vývoj se odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2017 sestavených pracovníky ECB. Podle těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP v roce 2017 dosáhnout úrovně 1,7 %, v roce 2018 úrovně 1,6 % a v roce 2019 úrovně 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2016 byl výhled celkové inflace měřené HICP revidován pro rok 2017 výrazně směrem vzhůru, pro rok 2018 pak mírně směrem vzhůru, zatímco pro rok 2019 zůstal beze změny. Tyto projekce jsou podmíněny úplným provedením všech opatření naší měnové politiky.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (agregát M3) nadále rostou výrazným tempem, přičemž jejich meziroční tempo růstu, které v prosinci 2016 činilo 5,0 %, dosáhlo v lednu 2017 úrovně 4,9 %. Meziroční růst agregátu M3 byl obdobně jako v předchozích měsících podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v lednu 2017 úrovně 8,4 % oproti 8,8 % v prosinci 2016.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům dosáhlo v lednu 2017 úrovně 2,3 %, stejně jako v předchozím měsíci. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, které v prosinci 2016 činilo 2,0 %, dosáhlo v lednu 2017 úrovně 2,2 %. Ačkoliv dynamika bankovních úvěrů nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru, opatření měnové politiky zavedená od června 2014 výrazně podporují úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti a následně i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo nezbytnost pokračovat ve velmi výrazném stupni měnové akomodace, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn udržitelný návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v nejvyšší možné míře, musí k posílení hospodářského růstu přispět daleko rozhodnějším způsobem také ostatní oblasti politiky. Je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit růst potenciálního produktu. V situaci celkově omezeného provádění doporučení pro jednotlivé země v roce 2016 je v roce 2017 třeba ve všech zemích eurozóny zvýšit reformní úsilí. Pokud jde o fiskální politiku, všechny země by měly zintenzivnit snahy o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro zajištění důvěry v rámec správy a řízení EU má nadále zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Kontakty pro média