Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 21. dubna 2016

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se zúčastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu a rozhodně za horizont našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, o nichž bylo rozhodnuto 10. března 2016, začali jsme zvyšovat objem našich měsíčních nákupů v rámci programu nákupu aktiv z předchozích 60 mld. EUR na 80 mld. EUR. Jak již bylo uvedeno dříve, záměrem je, aby nákupy probíhaly do konce března 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím cílem. Dále v červnu provedeme první operaci naší nové série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO II) a zahájíme nákupy v rámci našeho programu nákupu aktiv podnikového sektoru (CSPP). Další informace o aspektech provádění CSPP budou zveřejněny na internetových stránkách ECB po tiskové konferenci.

Po našem komplexním souboru rozhodnutí přijatých začátkem března se celkové podmínky financování v eurozóně zlepšily. Posiluje promítání měnověpolitického stimulu do sféry podniků a domácností, a to především prostřednictvím bankovního systému. Nejistota ve světě však přetrvává.

Pokud jde o další vývoj, je po potřebnou dobu nezbytné zachovat odpovídající míru měnové akomodace s cílem podpořit dynamiku hospodářského oživení v eurozóně a zrychlit návrat inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Rada guvernérů bude nadále pečlivě sledovat, jak se bude vyvíjet výhled cenové stability, a bude-li to k dosažení jejího cíle nutné, využije všechny nástroje, které má v rámci svého mandátu k dispozici. V současném kontextu je nezbytné zajistit, aby se tato velmi nízká inflace nestala součástí sekundárních dopadů na tvorbu mezd a cen.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Mezičtvrtletní růst reálného HDP v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 dosáhl tempa 0,3 %, přičemž jej podpořila domácí poptávka, a současně jej tlumil trend relativně slabého vývozu. Dostupné údaje za první čtvrtletí 2016 ukazují na probíhající růst produkce, a to tempem zhruba podobným jako v posledním čtvrtletí 2015. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářské oživení bude pokračovat. Naše opatření měnové politiky nadále podporují především domácí poptávku. Jejich příznivý dopad na podmínky financování společně se zlepšením ziskovosti podniků podporuje investice. Dále by naše akomodační nastavení měnové politiky, pokračující růst zaměstnanosti jako důsledek dřívějších strukturálních reforem a zatím relativně nízká cena ropy měly nadále podporovat reálný disponibilní důchod domácností a soukromou spotřebu. Také nastavení fiskální politiky v eurozóně je mírně expanzivní. Zároveň je hospodářské oživení v eurozóně stále tlumeno pokračující korekcí rozvah v řadě sektorů, nedostatečným tempem provádění strukturálních reforem a utlumenou perspektivou růstu na rozvíjejících se trzích.

Hospodářský výhled v eurozóně je stále spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení. Naše aktuální měnověpolitická rozhodnutí zlepšila celkové podmínky financování, které by měly podporovat výhled spotřeby a investic. Stále však přetrvávají nejistoty, které souvisejí zejména s vývojem světové ekonomiky a s geopolitickými riziky.

Podle Eurostatu činila v březnu 2016 meziroční inflace měřená HICP 0,0 % oproti únorovým ‑0,2 %, což odráží posílení růstu cen služeb. Pokud jde o budoucí vývoj, míra inflace by se na základě současných cen futures na energie mohla v příštích měsících opět dostat do záporných hodnot a následně se ve druhé polovině roku 2016 zvýšit. V letech 2017 a 2018 by pak měla míra inflace, podpořená našimi měnověpolitickými opatřeními a očekávaným hospodářským oživením, dále růst.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (M3) v únoru 2016 nadále výrazným tempem rostly, přičemž jejich meziroční tempo růstu zůstalo beze změny na 5,0 %. Meziroční růst agregátu M3 je obdobně jako v předchozích měsících podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v únoru úrovně 10,3 % oproti 10,5 % v lednu.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, vzrostlo z hodnoty 0,6 % v lednu 2016 na 0,9 % v únoru. Dynamika úvěrů podnikům nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, vzrostlo z úrovně 1,4 % v lednu 2016 na 1,6 % v únoru.

Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně v prvním čtvrtletí 2016 naznačuje další zlepšování podmínek pro poskytování úvěrů podnikům a poptávky po úvěrech ve všech úvěrových kategoriích. Zlepšování nabídky bankovních úvěrů bylo podpořeno nízkou úrovní úrokových sazeb, poptávkou po financování pro investiční účely a výhledem trhu s bydlením.

Celkově opatření měnové politiky uplatňovaná od června 2014 jednoznačně zlepšila úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti i úvěrové toky v celé eurozóně. Komplexní soubor nových měnověpolitických opatření přijatých v letošním březnu posiluje probíhající oživení růstu úvěrů, čímž podporuje také oživení reálné ekonomiky.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo nezbytnost zachovat náležitý stupeň měnové akomodace, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Jak opakovaně zdůrazňovala Rada guvernérů a jak i hlasitě zaznívalo v evropských i mezinárodních politických diskusích, mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodnějším způsobem přispět také ostatní oblasti politiky, jak na vnitrostátní, tak evropské úrovni. Strukturální politiky mají zásadní význam vzhledem k pokračující vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému růstu potenciálního produktu v eurozóně. Mají-li vzrůst investice a tvorba pracovních míst, jsou nezbytná zejména opatření ke zvýšení produktivity a zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury. Rychlé a účinné provádění strukturálních reforem v prostředí akomodační měnové politiky povede nejen k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také k její větší odolnosti vůči celosvětovým otřesům. Také fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Pro udržení důvěry ve fiskální rámec má zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu. Současně by všechny země měly usilovat o prorůstovější složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.