Co je to inflace?

Obecný růst cen

V tržním hospodářství se ceny za zboží a služby mohou kdykoli měnit. Některé ceny rostou, jiné klesají. O inflaci mluvíme tehdy, když zdražuje zboží a služby obecně, nikoli pouze v jednotlivých případech. Z toho vyplývá, že za 1 EUR nakoupíte méně zboží a služeb. Neboli, když to vezmeme z druhého konce, euro má pak menší hodnotu než dříve.

Některé změny cen jsou důležitější než jiné

Při výpočtu průměrného růstu cen mají ceny zboží a služeb, za které platíme více (např. elektřina), větší váhu než ceny zboží a služeb, za které platíme méně (např. cukr nebo poštovní známky).

Různí lidé – různé nákupy

Každá domácnost má jiné nákupní zvyklosti: jedna má auto a jí se v ní maso, členové dalších domácností jezdí jenom veřejnou dopravou nebo jsou vegetariáni. Průměrné nákupní zvyklosti všech domácností dohromady určují, jakou váhu má jednotlivé zboží a služby při měření inflace.

Pro měření inflace se používá všechno zboží a veškeré služby, které domácnosti spotřebovávají:

• zboží každodenní spotřeby (jako jsou potraviny, noviny a benzín)
• zboží dlouhodobé spotřeby (jako je oblečení, počítače a pračky)
• služby (jako je návštěva kadeřníka, pojištění a nájemní bydlení)

Porovnejte, jak se meziročně mění ceny v nákupním košíku

Veškeré zboží a služby, které domácnosti během roku spotřebují, jsou zastoupeny v pomyslném nákupním koši. Každé zboží a každá služba v tomto koši má stanovenou cenu, která se může časem měnit. Meziroční míra inflace je celková cena koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci o rok dříve.

Příklad výpočtu inflace*

1. Pořiďte soupis všeho zboží a veškerých služeb ve svém koši spolu s množstvím, které jste v určitém roce (říkejme mu „bazický rok“) spotřebovali.V našem příkladu se omezíme na pečivo, kávu, návštěvy kadeřníka a zimní kabát.
2. Celkové výdaje za každou položku se vypočítají tak, že se vynásobí nakoupené množství zboží či služby příslušnou cenou:150 bochníků chleba x 1,50 € = 225 € 100 šálků kávy x 2,40 € = 240 € atd.
3. Pokud součty za jednotlivé zboží a služby sečteme, získáme celkové spotřební výdaje. V našem bazickém roce činí 850 EUR.4. Proveďte kroky 2 a 3 pro následující roky.
4. Proveďte kroky 2 a 3 pro následující roky.V našem příkladu se některé ceny po prvním roce změnily. Celkové spotřební výdaje se zvýšily na 875 EUR. Po druhém roce pak na 891 EUR.
5. Vydělte celkovou hodnotu koše v každém z obou následujících let hodnotou koše v bazickém roce a výsledek vynásobte 100.O rok později: 875 € ÷ 850 € x 100 = 102,9
6. Meziroční míra inflace je procentní změna oproti předchozímu roku.V našem příkladu činí míra inflace po jednom roce 2,9 %. Vypočte se jako cenový index pro daný rok, který se po odečtení cenového indexu pro rok předchozí (102,9 – 100), vydělí cenovým indexem pro předchozí rok (100) a vynásobí 100. Pro další rok se výpočet provádí takto: (104,8 – 102,9) ÷ 102,9 x 100 = 1,8 %.

Inflace v eurozóně

Harmonizovaný index

V eurozóně se růst spotřebitelských cen měří tzv. harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, často se používá jen jeho zkratka HICP. Pojem „harmonizovaný“ vyjadřuje skutečnost, že všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu. Tím je zajištěna srovnatelnost údajů ze dvou zemí.

Srovnání napříč zeměmi

Než se euro stalo naší společnou měnou, každá země měřila inflaci podle vlastních vnitrostátních metod a postupů. Jeho zavedením vznikla potřeba měřit inflaci v rámci celé eurozóny způsobem, který by byl mezi jednotlivými zeměmi navzájem srovnatelný, aniž by určité údaje chyběly nebo se překrývaly. To zabezpečuje právě index HICP opírající se o soubor právně závazných norem.

Jak se počítá index HICP?

1. Shromažďování údajů o cenách – Každý měsíc shromáždí pozorovatelé cen údaje o zhruba 1,8 mil. cen ve více než 200 000 prodejnách. K tomu dochází v téměř 1 600 městech celé eurozóny. Sběr údajů o cenách probíhá v každé zemi v průměru u zhruba 700 reprezentativních položek zboží a služeb. Přesný počet vybraných položek se v jednotlivých zemích liší. U každého zboží či služby se shromažďuje několik cen z více prodejen v několika regionech. Příklad: Ceny knih zohledňují různé literární žánry (fikce, non-fikce, informační publikace apod.), které se prodávají v knihkupectvích, nákupních střediscích nebo přes internet. Více informací
2. Vážené skupiny zboží a služeb – Skupiny zboží a služeb se váží podle jejich významu v průměrných rodinných rozpočtech. Váhy se pravidelně aktualizují, aby index odpovídal měnícím se výdajovým vzorcům a zachoval si svou vypovídací hodnotu. Výpočet vah je založen na výsledcích průzkumů, v nichž domácnosti poskytují údaje o tom, na co vynakládají peníze. Váhy jsou celostátní průměry, které odrážejí výdaje všech druhů spotřebitelů (bohatších, chudších, mladších, starších apod.). Více informací
3. Váhy zemí – Váhy jednotlivých zemí se počítají podle jejich podílu na celkových spotřebních výdajích v eurozóně. Více informací

Kdo počítá index HICP ...

... v jednotlivých zemích? Každá země eurozóny má národní statistický úřad. Ten vypočítává index HICP za svou zemi.

... za eurozónu? Jednotlivé národní statistické úřady posílají své údaje Eurostatu, statistickému úřadu Evropských společenství. Eurostat pak vypočítává index HICP za celou eurozónu. Eurostat také zajišťuje kvalitu údajů jednotlivých zemí tím, že sleduje, zda dodržují právně závazné normy. Více informací je k dispozici zde: Internetové stránky Eurostatu s údaji o HICP

Přehled údajů

Tabulky s údaji podle zemí a skupin zboží a služeb

Vnímaná inflace

Spotřebitelské průzkumy často ukazují, že lidé „pociťují“ inflaci vyšší, než jakou ji uvádějí právě cenové indexy. Podle čeho si tedy lidé vytvářejí představu o inflaci? Několik odborných studií došlo k těmto závěrům:

• Naši pozornost upoutají spíše ceny, které rostou, než ty, které se nemění nebo klesají – růst cen si také déle pamatujeme. Máme sklon méně si všímat stabilních nebo klesajících cen, ačkoli tyto ceny jsou do výpočtu průměrné míry inflace zahrnovány také.

• Více si všímáme běžných nákupů za hotové – V posledních letech ceny některých často kupovaných položek zboží a služeb vzrostly nadprůměrně. Patří k nim např. benzín, pečivo nebo doprava. Při úvahách o inflaci často věnujeme změnám cen těchto položek příliš velkou pozornost. To může znamenat, že skutečnou míru inflace nakonec nadhodnotíme.

• Méně běžných nákupů a přímého inkasa si všímáme méně – Značná část našeho rodinného rozpočtu se utratí za zboží a služby, které nenakupujeme tak často. Příkladem mohou být vozidla a dovolené. Dále existují položky, které hradíme automatickým bankovním převodem (přímé inkaso a trvalý příkaz), jako je nájemné a účty za telefon. Takových výdajů a jejich měnících se cen si lidé při úvahách o inflaci tolik nevšímají.

• „Osobní“ inflace – Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) vychází z průměrného koše zboží a služeb. Tento průměrný koš představuje nákupy všech domácností. Domácnosti, které mají nadprůměrnou míru inflace, ji však mohou vnímat intenzivněji v porovnání s těmi, které mají výhodu podprůměrné inflace.

  Příklad: Pokud se cena benzínu zvýší mnohem více než ceny ostatního zboží a služeb, lidé, kteří často používají vůz, mohou „mít pocit“, že míra inflace je ve skutečnosti vyšší než inflace podle indexu HICP, protože jejich osobní výdaje na benzín převyšují průměr. Naopak lidé, kteří auto používají jen málo nebo jej nepoužívají vůbec, budou pociťovat „osobní“ inflaci jako nižší.

• Míra inflace je meziroční, naše paměť jde však dále do minulosti – Index HICP se zpravidla vykazuje jako meziroční tempo růstu. Ta znamená, že celková úroveň cen za určité období – například v lednu 2009 – se srovnává se stejným obdobím o rok dříve – v tomto případě s lednem 2008. Lidé však mohou uvažovat v cenách, které platily před několika lety. Během delší doby ceny většinou výrazněji vzrostou i při nízké roční inflaci. Pokud je například meziroční tempo růstu HICP 2 %, po deseti letech se celková hladina cen zvýší o více než 20 %.

• Změny cen a změny kvality Často považujeme změny na cenovce výrobku za inflaci. Ale někdy se současně mění i kvalita zboží nebo služby. Index HICP toto řeší odečtením takové změny ceny, která souvisí s kvalitou.

  Příklad: Ačkoli ceny vozů vzrostly, jejich nové modely mají v základní výbavě to, co se dříve prodávalo za příplatek (např. systémy satelitní navigace, klimatizace a airbagy). V takových případech je vyšší cena způsobena také růstem kvality, nikoli jen inflací. Pokud tedy ceny osobních vozů průměrně vzrostly například o 5 %, ale 1 % připadne na růst kvality, pak index HICP u takového výrobku vykáže růst na úrovni 4 %.